stáhnout v pdf - Hudební Rozhledy

��
studie, komentá�e
��� let
pražské konzervato�e
ii. výzva ke zvelebení hudby
v �echách z roku ����
� Miloslav Richter
Veškeré dění v Evropě na počátku 19. století bylo ovlivněno
napoleonskými válkami. Tato situace se samozřejmě projevila
i v kultuře. S tím souvisel též pokles úrovně pěstování hudby
v Praze. Prvním krokem k podpoře pražského hudebního
života bylo založení Jednoty umělců hudebních k podpoře
vdov a sirotků (německy Tonkünstler-Societät). Činnost
spolku byla povolena dvorským dekretem dne 1. března 1803.
Protektorem Jednoty byl zvolen hrabě Jan Václav Špork,
předsedou se stal ředitel kůru chrámu sv. Vojtěcha v Praze
František Vojtěch Polák, ředitelem a kapelníkem Václav
Praupner. Na prvním koncertě dne 25. prosince 1803 slyšela
Praha Haydnovo oratorium Stvoření světa, v následujícím
roce Händelova Mesiáše. Na programu dalších koncertů byla
velká vokálně instrumentální díla (velikonoční a vánoční
oratoria, requiem, apod.) Účinkovala většinou divadelní
tělesa doplněná dalšími hudebníky a zpěváky. Při provádění
takových závažných děl se ukázalo, že sestavit v Praze
kvalitní a plně obsazený orchestr je obtížné. Zřejmě v této
souvislosti vznikly první úvahy o nutnosti podpořit v Pra-
Faksimile dokumentu Výzva ke zvelebení hudby v Čechách, 1808
Repro archiv
ze výuku orchestrálních hudebníků. Myšlenkou na zlepšení
dosavadního neuspokojivého stavu se začala zabývat skupina
hudbymilovných šlechticů. Výsledkem bylo provolání,
v němž se praví:
„Jelikož umění hudební v Čechách jindy květoucí nyní tak
bylo pokleslo, že i v Praze jen s tíží lze jest sestaviti dobrý úplný
orchestr a mimo to mnoho nástrojů buď jen nedostatečně
aneb vůbec ani obsaditi se nedá, spojili se nížepsaní k tomu
účelu a s tím úmyslem, aby umění hudební v Čechách opět
povznesli a zvelebili.
Prvním a nejpřiměřenějším k tomu prostředkem jest dle mínění
jejich, aby pro každý jednotlivý nástroj nalezen a ustanoven
byl výborný umělec, který by zvláštní smlouvou se zavázal
k té povinnosti, že po několik roků bude nejenom na svůj
nástroj v orchestru hráti, než i několik jemu přidělených žáků
na nástroji tomto vyučovati a cvičiti.
Pro ty nástroje, pro které by zde v Praze nebylo lze nalézti
umělců vynikajících, povolati se mají umělci z ciziny a vyjednati
se má s nimi totéž s týmiž podmínkami.
Aby se výlohy k tomu potřebné uhradily, zavázali se nížepodepsaní
k určitým ročním příspěvkům na 6 let po sobě jdoucích
a zvou tímto i veškeré milovníky a přátele umění hudebního,
aby se s nimi k témuž účelu spojili a upsáním příspěvků, nejméně
100 zl. stříbra obnášejících, co zakladatelé k dosažení
navrhovaného účelu, totiž ku zvelebení umění hudebního
v Čechách napomáhali.“
Dáno v Praze, 25. dubna 1808.
František Josef hrabě z Wrtby, František hrabě Šternberg,
Jan hrabě Nostitz, Christian hrabě Clam-Gallas, Bedřich
hrabě Nostitz, Karel hrabě a pán z Firmian, Jan hrabě Pachta,
František hrabě Klebelsberg.
(Český překlad původně německého textu byl převzat z knihy
Josefa Srba-Debrnova Stručné dějiny konservatoře pražské,
Praha,1878)
Provolání účinkovalo znamenitě. Ihned se připojilo 22 šlechticů
a příspěvky dosáhly výše 6600 zlatých. Za krátkou dobu
se počet přispívajících zvýšil na 55 a nakonec bylo vybráno
celkem 12 000 zl. V roce 1810 tak mohl být založen Spolek
pro zvelebení hudby v Čechách (Verein zur Beförderung
der Tonkunst in Böhmen) a v roce 1811 pak započala svou
činnost konzervatoř v Praze. Vyšlo odtud veliké množství
hudebníků, pěvců, skladatelů, později i herců a tanečníků.
Škola značnou měrou přispěla k věhlasu české hudební a divadelní
kultury v Evropě i ve světě.
Účast šlechty na podpoře hudebního života vychází z rodových
tradic a potřeb. Pro mnohé šlechtické rody byla kultura
a zvláště hudba příjemnou zábavou, někdy přímo nezbytnou
životní aktivitou. V mnohých šlechtických palácích i měšťanských
domech se scházela společnost při hudebních produkcích.
Známé byly koncerty v salónech Nostitzů, Clam-
-Gallase, Šternberka, Kinského, Buquoye.
Během 19. století vznikly i další spolky zaměřené na podporu
hudby, např.: Spolek pro pěstování hudby církevní v Čechách
(r. 1826, zřizovatel varhanické školy založené r. 1830),
Jednota Cecilská (r. 1840), Žofínská akademie (r. 1840),
Jednota ke zvelebení hudby vojenské (r. 1850) aj.
Popis dokumentu:
V Knihovně Pražské konzervatoře je pod signaturou 2 C 626
uložen dvojlist papíru o rozměrech 373 × 232 mm. Na přední
straně je německy psán text výzvy. Následuje datum a podpisy
osmi šlechticů (viz následující strana). Na vnitřních dvou
stranách je zapsáno (většinou i vlastnoručně podepsáno) celkem
46 šlechticů s uvedením fi nanční částky, kterou přispěli.
Výše příspěvku se pohybuje v rozmezí 100 až 800 zl., celkem
10 000 zl. Na zadní straně dvojlistu je dalších 9 podpisů
s příspěvky celkem 2000 zl. Celková suma činí tedy 12 000
zlatých ve střibře. (Papírové peníze platily po vyhlášení státního
bankrotu r. 1811 jen pětinu původní hodnoty.) •