stáhnout v pdf - Hudební Rozhledy
stáhnout v pdf - Hudební Rozhledy
stáhnout v pdf - Hudební Rozhledy
You also want an ePaper? Increase the reach of your titles
YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.
hanu glawari vybu�eli<br />
Drážďany, Semperova opera<br />
� Josef Herman<br />
Premiéra proslulé operety Franze Lehára Veselá vdova v režii<br />
uznávaného intendanta pařížské Opery Comique Jérôme<br />
Savaryho v drážďanské opeře slibovala událost. Však premiéra<br />
šla přímým přenosem (tedy se zhruba hodinovým zpožděním,<br />
nicméně live) na prestižních kanálech Arte, Euroarts<br />
a ZDF. Hraběte Danila Daniloviče vytvořil Bo Skovhus<br />
s patřičným pěveckým leskem, ale tím při jen trochu přísnějším<br />
pohledu výčet hvězdných, a vskutku jen okamžiků<br />
premiéry končí. Hanu Glawari unaveným nejistým hlasem<br />
nedůstojně odzpívala Petra-Maria Schnitzer, které chybělo<br />
i charisma. Za píseň o Vilje sklidila poprávu hlasité projevy<br />
nevole. To ovšem už bylo publikum znuděno i děním na jevišti,<br />
na kterém pravda přistál vrtulník, ve fi nále první části<br />
jím diva Glawari dokonce odlétá a Danilo z něho skáče<br />
padákem, jen aby se zbavil její přítomnosti. I jiné technické<br />
kousky jsou sem tam k zahlédnutí, leč mezi postavami se<br />
neděje zhola nic. Ještě že alespoň balet vzbudil pozornost až<br />
artistickými prvky.<br />
Nechápu, jak mohl Savary ponechat pěvce deklamovat text<br />
ve statických pózách, jak nad ním nevymyslel žádné nosné<br />
kontexty, v německém kraji už zcela obvyklé. Až na pár<br />
aktualit, zejména vizuálních, například nadutých uniforem<br />
příslušníků onoho zbankrotovaného státu, evokujících jak<br />
Bo Skovhus (Graf Danilo Danilowitsch) a Petra-Maria Schnitzer (Hanna Glawari)<br />
zahrani�í<br />
evropské, tak jihoamerické totality. Či vnějškových efektů,<br />
k nimž vedle jinak nevyužitého vrtulníku, který přistál před<br />
Eiff elovou věží v pozadí scény, patřila především přehlídka<br />
kostýmů všech druhů a časů, některých hodně elegantních<br />
a frivolních, včetně poodhalených ženských vnad. Případně<br />
mezi postavy zavítal i Santa Claus, vždyť bylo těsně před Vánocemi.<br />
Inscenace má přesto základ ve stařičké už úsměvné<br />
operetní poetice, tak dobře známé z našich jevišť, a jestli<br />
vůbec s tímto retrostylem chtěl Savary nějak významově či<br />
formálně pracovat, jak je jeho zvykem, zřetelné to bylo jen<br />
z vizuálně barvitých kostýmů a dekorací, z aranžmá, nikoli<br />
z jednání postav. Dvouhodinová premiéra se vlekla tak, že<br />
obecenstvo při vlažné děkovačce už ztratilo i chuť vyvolávat<br />
další skandály. Hodně šanovali i zdejší jindy mimořádně disponovaný<br />
orchestr, který však premiéru věru nevylepšil. Dirigent<br />
Manfred Honeck sice báječně rozvrhl a vystavěl předehru,<br />
jenže už tady hráči drobně chybovali a nepřesnosti<br />
později narůstaly do na zdejší poměry nečekaných rozměrů.<br />
Včetně několikeré tempové honičky mezi sólisty, sborem<br />
a orchestrem.<br />
Inu, i mistr tesař se utne a ne vše se vždy podaří.<br />
Dresden, Semperoper Sächsische Staatsoper: Franz Lehár:<br />
Die lustige witwe (Veselá vdova). <strong>Hudební</strong> nastudování<br />
Manfred Honeck, režie Jerôme Savary, scéna Ezio Toffolutti,<br />
kostýmy Michel Dussarrat, choreografi e Nadège<br />
Marura, světla Jan Seeger, sbormistr Ulrich Paetzholdt.<br />
Premiéra 21. 12. 2007. •<br />
��<br />
Foto © Matthias Creutziger