stáhnout v pdf - Hudební Rozhledy
stáhnout v pdf - Hudební Rozhledy
stáhnout v pdf - Hudební Rozhledy
You also want an ePaper? Increase the reach of your titles
YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.
��<br />
zprávy z domova<br />
Vokální soubor Octopus pragensis vedený Petrem Daňkem představil v listopadu a prosinci program<br />
složený z adventní a vánoční hudby vrcholné renesance a raného baroka. Soubor vystoupil na koncertech<br />
v kostele sv. Jiří v Dolním Měste (10. 11.), Nanebevzetí Panny Marie v Čelákovicích (13. 12.), sv.<br />
Michala v Žandově (15. 12.) a sv. Šimona a Judy v Praze (18. 12.). Uvedl též pětihlasou mši Jacoba<br />
Clemense non Papa Missa super Pastores quidnam vidistis a vánoční moteta a písně. Na varhanní positiv<br />
pokaždé hudebníky doprovázel Pavel Černý.<br />
ho koncertu s legendou Národního divadla“,<br />
který se konal 3. 1. Umělecký přednes známého<br />
českého herce Radovana Lukavského<br />
doprovodila fl étna Jana Riedlbaucha a kytara<br />
Miloslava Klause, kteří společně vystupují<br />
pod názvem Grand Duetto Concertante.<br />
Příjemnou atmosféru vytvořily melodické latinskoamerické<br />
rytmy skladeb od J. L. Limy,<br />
O. Paze, M. M. Ponce i H. V. Lobose. Závěrečný<br />
koncert přehlídky patřil Smetanovu triu,<br />
které vystoupilo 6. 1. v Sukově síni pražského<br />
Rudolfi na s hudbou J. Haydna, L. Simona<br />
a P. I. Čajkovského.<br />
Mimořádný koncert sdružení pro soudobou<br />
hudbu Přítomnost, na němž se<br />
představili členové Tvůrčího centra Ostrava,<br />
proběhl 9. 1. v Komorním sále Pálff yovského<br />
paláce v Praze. Zazněla tu díla A. Pavlorka<br />
(Introdukce, téma a variace pro klarinet, violoncello<br />
a klavír), E. Schiff auera (Pohádka<br />
o lásce, zradě a smrti... pro hoboj a skvělý<br />
hudební žert Čardáš pro tubu, V. Svatoše<br />
(Bagately pro harfu), J. Grossmanna („Violiniáda<br />
pro Zdeňka Hajného“ pro dvoje housle),<br />
L. Juřicy (Písně „rozvodové“- tři scény<br />
pro mezzosoprán, baryton a klavír) a Milana<br />
Báchorka (Sonatina pro fl étnu a klavír). Na<br />
zdařilém průběhu večera se podíleli interpreti<br />
Jan Brabec - klarinet, Vladan Kočí - violoncello,<br />
Eva Benešová - klavír (Pavlorek), Jan � uri<br />
– hoboj a Rostislav Pavlík – tuba (Schiff auer),<br />
Ivana Dohnalová – harfa (Svatoš), Duo Eco:<br />
Eva a Pavla Franců – housle (Grossman), temperamentní<br />
mladí „Ostraváci“ Alexandra Polarczyk<br />
- mezzosoprán, Jiří Černý - baryton,<br />
Lukáš Michel - klavír a Duo BeNe: Jana Neubauerová<br />
- Bošková - fl étna, Eva Benešová -<br />
klavír (Báchorek).<br />
Památku hráče na marimbu Miroslava Kokošky<br />
uctil koncert v pražském Sále Martinů<br />
na HAMU 22. 1. V rámci koncertu zazněla<br />
světová premiéra Renesančního kvintetu<br />
Foto archiv<br />
pro smyčcové kvarteto a marimbafon od Štěpána<br />
Raka, dále v programu byla díla Martinů,<br />
Ježka, Šenderovase, Mazourové aj., hrála<br />
Markéta Mazourová (bicí nástroje), spoluúčinkovalo<br />
Dívčí smyčcové kvarteto AMU. vla<br />
Evě Olmerové, která by se v lednu 2008<br />
dožila 74 let, byly věnovány hned dvě slavnostní<br />
akce: křest CD s jejími písněmi v Divadle<br />
Semafor (19.11.), kde se role kmotrů ujali Jiří<br />
Suchý, Věra Křesadlová a Eva Pilarová a který<br />
slovem provázeli Václav Kopta a Lukáš Fišer<br />
(v jehož produkci a na jehož značce album<br />
také vyšlo) a podvečer v kavárně Divadla Bez<br />
zábradlí (26.11.), v rámci kterého byla uvedena<br />
i pokřtěna kniha publicisty Jaroslava<br />
Kříženeckého nazvaná Eva Olmerová Příběh<br />
zpěvačky, vzpomínky, dokumenty. Vydalo ji<br />
nakladatelství XYZ a jako kmotr ji popřál vše<br />
nejlepší zpěvák Pavel Bobek. Setkání doprovodila<br />
hudbou jedna z kapel, se kterými Olmerová<br />
zpívala – Traditional Jazz Studio Pavla<br />
Smetáčka. vla<br />
hudba v �echách<br />
Západočeská univerzita v Plzni vydala v prosinci<br />
několik drobnějších prací svého pedagoga<br />
Jaroslava Fialy: Úspěšné půlstoletí pěveckého<br />
sboru Česká píseň, Duchovní hudba na<br />
plzeňských kůrech (1900–2000), Příspěvek<br />
k dějinám hudby západních Čech – stati o dirigentech<br />
Vladimíru Matějovi a Miroslavu Bervídovi<br />
a <strong>Hudební</strong> minulost a současnost Karlovarského<br />
kraje – o koncertní činnosti hudebních<br />
učilišť, o přírodním divadle v Lokti nad<br />
Ohří a o dirigentovi Radomilovi Eliškovi.<br />
Vánoční koncert pro záchranu zchátralého<br />
barokního kostela svatého Petra a Pavla<br />
v Prysku, jehož současná podoba vznikla v letech<br />
1718 až 1721 podle projektu slavného<br />
italského architekta Petra Paula Colombani-<br />
JIŘÍ PAUER<br />
2. 2. 1919 – 21. 12. 2007<br />
<strong>Hudební</strong> skladatel Jiří Pauer zemřel<br />
v Praze ve věku 88 let těsně před Vánocemi.<br />
Bývalý šéf opery Národního divadla<br />
v Praze, v letech 1979 až 1989 jeho ředitel,<br />
se aktivně podílel na festivalu Pražské<br />
jaro, vyučoval skladbu na AMU a přes<br />
20 let stál v čele České fi lharmonie. Byl<br />
však i jedním z nejpřednějších reprezentantů<br />
ofi ciální československé kultury<br />
éry takzvaného socialismu padesátých<br />
až osmdesátých let dvacátého století.<br />
Skladatelskou tvorbu mu ale před téměř<br />
deseti lety prakticky znemožnila mozková<br />
příhoda.<br />
Jiří Pauer pocházel z hornické rodiny. Po<br />
absolvování učitelského ústavu se stal po<br />
druhé světové válce učitelem na národních<br />
školách. V té době již ale studoval<br />
skladbu na Pražské konzervatoři u A. Háby<br />
a v roce 1950 ukončil pražskou Akademii<br />
múzických umění u P. Bořkovce.<br />
Jako oddaný příslušník KSČ byl po roce<br />
1948 dosazován do vysokých funkcí<br />
v hudebních institucích, v nichž s razancí<br />
prosazoval zájmy strany i své. Od 50.<br />
do konce 80. let prošel mnoha důležitými<br />
funkcemi české hudební scény. Tehdejší<br />
KSČ mu udělila i několik čestných titulů,<br />
kupříkladu laureát státní ceny, národní<br />
umělec i nositel Řádu práce. Jako ředitel<br />
Národního divadla zakázal kvůli svému<br />
ideologickému přesvědčení při listopadových<br />
událostech 1989 otevřít divadlo<br />
veřejnosti.<br />
Pauerově hudbě jsou vlastní mužně romantické,<br />
dramatické, lyrické i groteskní<br />
intonace. Silný sklon měl k hojnému používání<br />
dobových klišé, a to především<br />
v rozsáhlejších orchestrálních skladbách<br />
a celovečerních operách. Na poli instrumentální<br />
hudby dodával především<br />
skladby pro nástroje s omezeným repertoárem<br />
– koncerty pro fagot, pro hoboj,<br />
pro lesní roh a trubku. Vesměs zdařilá je<br />
Pauerova vokální i instrumentální tvorba<br />
pro děti, která v některých případech<br />
splývá s tvorbou koncertní, jako je tomu<br />
u libozvučné Sonatiny pro housle a klavír<br />
(1953), kterou později ve vlastní transkripci<br />
pro basklarinet a klavír zařadil do<br />
svého repertoáru soubor Due Boemi di<br />
Praga. Z jeho operní produkce, reprezentované<br />
Zuzanou Vojířovou (1957), operou<br />
pro děti Žvanivý slimejš (1950) či<br />
operními groteskami Manželské kontrapunkty<br />
(1960–66) je stylově nejčistší poměrně<br />
málo uváděné monodrama Labutí<br />
píseň (1973), které je meditací nad pomíjivostí<br />
lidského života. V polovině 90.<br />
let vydal Pauer pod názvem Kontrapunkty<br />
života své paměti, v nichž se ne zcela<br />
přihlásil o svůj podíl na vytváření hudební<br />
kultury v období komunistické totality.
Change language