VĚSTNÍK - Asociace muzeí a galerií České republiky

Teprve v roce 1999 byly všechny muzejní prostory na Let-
né uvolněny tak, aby mohly sloužit k vystavování a uložení
sbírek. Jak se však ukázalo, více než 50 let provozu bez nut-
ných oprav a modernizace si vyžádalo svou daň. Budova
musela být podrobena celkové stavební rekonstrukci tak,
aby splňovala všechny technické i bezpečnostní požadav-
ky na moderní muzejní prezentaci.
Rekonstrukce
V roce 2003 přišli do muzea první stavebníci a ještě za
muzejního provozu začala stavební rekonstrukce muzejní
budovy. Na podzim roku 2006 se pak muzeum zcela uza-
vřelo veřejnosti. Letos v září byla dokončena 2. etapa sta-
vební obnovy, která si vyžádala náklady 218 milionů korun.
Výsledkem je zrekonstruované muzeum, nové expoziční
a výstavní sály namísto dřívějších kanceláří a nárůst vý-
stavní plochy na celkových 6800 m2. Nyní přichází čas pro
kurátory, architekty a odborné firmy, kteří začnou s obno-
vováním stávajících a budováním zcela nových expozic.
Mnohé známé exponáty také musí projít náročným restau-
rováním. Vedle tradičních instalací – dopravní haly, uhel-
ného a rudného dolu, expozice dějin železa, astronomie,
historie fotografické a filmové techniky – se návštěvníkům
zcela nově představí expozice architektury a stavitelství,
tiskařství, techniky v každodenním životě, hnacích strojů
a historický fotografický ateliér. Otevření je plánováno na
podzim 2010.
Muzejní projekty
Muzeum však není jen budova na Letné. NTM rozvíjí ce-
lou řadu vlastních projektů. Jeho záměrem je vybudovat
expozici Železničního muzea v areálu bývalého lokomotiv-
ního depa na Masarykově nádraží. Budou zde soustředěny
unikátní exponáty ze železničních sbírek, a to v autentic-
kém prostředí nádraží z druhé poloviny 19. století. Ambi-
ciózní je též projekt vzniku Centra stavitelského dědictví
v klášteře v Plasích. Široké i odborné veřejnosti zde budou
prezentovány, mnohdy již zapomenuté, o to však zajíma-
vější a významnější, historické stavební techniky a řemesla.
Klášterní objekty již byly muzeu předány a mohou tak začít
konkrétní práce směřující k realizaci tohoto plánu.
Kvalitní uložení i ošetření stále se zvětšujícího počtu
sbírkových předmětů se muzeum snaží vyřešit výstavbou
dalších depozitárních hal v areálu v Čelákovicích. V delším
časovém horizontu pak muzeum čeká ještě další úkol. Vy-
budování nové muzejní budovy v blízkosti stávajícího mu-
zea na Letné. Velké množství dokladů technického pokro-
ku a umu našich předků totiž stále zůstává z kapacitních
důvodů skryto v depozitářích. A to je jistě škoda.
Alice Třísková
Západočeské muzeum v Plzni
2008 – 130 nebo 161 let od
založení?
V letošním roce slaví Západočeské muzeum v Plzni 130.
výročí od svého založení. Snahy o založení muzea v Plzni
vznikly již v polovině 19. století. Nejstarší plzeňské noviny
Pilsener Anzeiger ze dne 8. a 12. srpna roku 1847, tedy před
více jak 160 lety, popisují v článku „Das Gymnasial Museum
in Pilsen“ založení školního muzea ředitelem plzeňského
premonstrátského gymnázia Josefem Stanislavem Zauper-
em. Muzeum nebylo jen školní sbírkou určenou k výuce,
ale přístupno i veřejnosti. Sbírka byla umístěna v gymnáziu
kláštera sv. Anny (dnešní SVK) a byla rozdělena na čtyři sku-
piny sbírek. V první skupině byly shromážděny předměty
náboženské, ve druhé ukázky přírodnin a geologie. Třetí
skupina obsahovala předměty týkající se historie a umě-
ní – numismatika, plastiky, grafika, průmyslové modely. Ve
čtvrté skupině byly zařazeny ukázky dokumentující vědní
obory – matematiku, historii, archeologii, zeměpis a tech-
nické vědy. Ze zprávy se dovídáme, že od počátku byly sbír-
ky velmi rozsáhlé. Muzeum však brzy zaniklo, nevíme přes-
ně kdy a proč. V roce 1849 přichází s myšlenkou na založení
muzea profesor téhož gymnázia Josef František Smetana.
Jeho podnět však nebyl realizován. Krátce nato, Obchodní
a živnostenská komora v Plzni vydala provolání o zřízení
stálé sbírky technologických a průmyslových výrobků (6.
dubna 1851). Navrhovatelem stálé expozice byl známý pl-
zeňský průmyslník Ignác Schiebl. Avšak ani tato myšlenka
neuspěla. Jednou z příčin byla i otázka, zda muzeum bude
české, či německé. Dalším konkrétním pokusem byl návrh
průmyslníka Hugo Jelínka, který svolal na 23. dubna 1867
do Občanské záložny v dnešní Jungmanově ulici schůzi ob-
čanů, kde předložil podnět ke zřízení průmyslového muzea
pod názvem „Spolek průmyslového muzea a permanent-
ní výstavy výrobků a surovin kraje plzeňského“. Ani tento
pokus nebyl realizován z následných obav z finančního
rizika. Až počátkem roku 1878 byl založen „Spolek přátel
literatury a vědy české“ s četnými dílčími odbory, z nichž
nejdůležitější byl odbor přírodovědný a historický. Spolek
soustřeďoval snahy tehdejší plzeňské inteligence povznést
kulturní život v Plzni. Odtud také vyšel ihned po založení
spolku návrh ke zřízení samostatného historického a prů-
myslového muzea. Mezi propagátory muzea byl profesor
reálného gymnázia historik Josef Strnad, politik František
Schwarz, továrník Eduard Dubský a spisovatel Jaroslav
Schiebl. Spolek podal 15. září 1878 žádost městské radě
o poskytnutí vhodných místností pro uložení shromáž-
6[08
5