VĚSTNÍK - Asociace muzeí a galerií České republiky
VĚSTNÍK - Asociace muzeí a galerií České republiky
VĚSTNÍK - Asociace muzeí a galerií České republiky
You also want an ePaper? Increase the reach of your titles
YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.
6[08<br />
24<br />
znění o veřejných zakázkách. Zřizovatelé <strong>muzeí</strong> navíc často<br />
ve svých požadavcích jdou nad rámec zákona a ve svých<br />
opatřeních stanovují přísnější podmínky, než zákon vyža-<br />
duje. Problematické se tak stává například výběrové řízení<br />
na restaurování sbírek. Ani zákon o DPH (zákon č. 235/2004<br />
Sb. v platném znění) není bez problémů. Plátcem DPH se<br />
stává organizace, jejíž obrat v posledních 12ti měsících pře-<br />
sáhne 1 mil. Kč. Takováto organizace je povinna se přihlásit<br />
jako plátce DPH. Bohužel do obratu spadají i proúčtované<br />
náklady na archeologické výzkumy, kdy organizace účtuje<br />
pouze náklady, které jí vznikly ze záchranného archeologic-<br />
kého výzkumu, tj. obrat, který není a nemůže být výsled-<br />
kem hospodářské činnosti. Přitom této organizaci vznikají<br />
další povinnosti jako je evidence sbírek, trvalé uchovávání<br />
získaných předmětů a péče o ně. To znamená do budoucna<br />
řadu dalších nákladů souvisejících s ochranou kulturního<br />
dědictví ve veřejném zájmu. Vratnost DPH muzeu, jako po-<br />
sledního článku řetězce plátců je téměř nulová. Rozhodující<br />
je zařazení činností dle třídníku Statistického úřadu, podle<br />
jehož vyjádření se archeologický výzkum zařazuje kódem<br />
SKP 73.20.11. „Výzkum a vývoj v oblasti kultury, sociologie<br />
a psychologie“, nikoliv námi požadovaným kódem 92.52.<br />
1 „Činnost <strong>muzeí</strong> a <strong>galerií</strong>, ochrana historických památek“,<br />
případně kódem 92.52.12. „Ochrana historických památek“.<br />
Stručně řečeno, za záchranu kulturního dědictví národa<br />
ve veřejném zájmu si muzeum připlatí ze svého rozpočtu<br />
a podpoří státní rozpočet na úkor příspěvku zřizovatele.<br />
Kód počínající číslem 73 je koncipován k aplikovanému vý-<br />
zkumu, jehož výsledky řešitel výzkumu prodává dále. Pro-<br />
dávají však muzea výsledky záchranných archeologických<br />
(přírodovědných) výzkumů dalším subjektům?<br />
Máme-li shrnout stav současné legislativy musíme kon-<br />
statovat, že legislativa je nejednoznačná a nepřehledná,<br />
a často nelogická. Jedná se o systém spolu souvisejících<br />
dlouhodobých problémů, které se neúspěšně řeší od roku<br />
1990. Mnohdy se pravidla mění dle momentálního názo-<br />
ru úředníků příslušného správního, či kontrolního orgánu.<br />
To často vede k tomu, že pracovníci <strong>muzeí</strong> omezují aktivi-<br />
ty, které by mohly přispět k rozvoji práce <strong>muzeí</strong>. Složitost,<br />
nejasný výklad, a mnohdy protichůdnost legislativy v jejím<br />
praktickém naplňování a dnes módní nařčení odpovědné-<br />
ho pracovníka z nehospodárného využití veřejných financí,<br />
vedou ve svém důsledku k poklesu aktivity muzejní práce.<br />
Možná, že mnozí z Vás se zamyslí a řeknou „není lepší na<br />
některé věci neupozorňovat, mohlo by to být ještě horší;<br />
nějak to zaonačíme“. Asociaci <strong>muzeí</strong> a <strong>galerií</strong> ČR jsme za-<br />
kládali s tím, že právě k řešení těchto problémů přispějeme.<br />
Jako praktici, kteří se legislativními předpisy řídíme při své<br />
práci každodenně. A to nejen ředitelé organizací, ale každý<br />
z muzejních pracovníků. Po řadu let byla AMG partnerem<br />
ministerstva kultury při přípravě legislativních změn na úse-<br />
ku ochrany movitého kulturního dědictví a standardů mu-<br />
zejní práce. Ne vždy našly představy <strong>Asociace</strong> pochopení na<br />
straně ministerstva a zřizovatelů, ale vždy jsme o problému<br />
diskutovali. V tomto roce mám však pocit, že AMG je sice<br />
tím, kdo vznáší připomínky, ale s odezvou a spoluprací je<br />
to horší. Dovoluji si však předložit otázku. Lze bez průběžné<br />
věcné diskuze odborné veřejnosti a „projektantů“ kulturní<br />
legislativy dojít ke společnému optimálnímu závěru? Ocho-<br />
ta spolupracovat musí být na všech zúčastněných stranách.<br />
Jedině tak bude české muzejnictví a ochrana movitého<br />
kulturního dědictví moderní a udrží krok se světem. Vždyť<br />
máme na co navazovat a co rozvíjet.<br />
personálie<br />
František Frýda<br />
Nedokončená cesta Marie<br />
Šírové muzejní knihovnou<br />
Dne 6. října 2008 zemřela ve dvaašedesáti letech po těžké<br />
nemoci ředitelka Knihovny Národního muzea Mgr. Marie<br />
Šírová (nar. 19. června 1946). <strong>České</strong> knihovnictví v ní ztratilo<br />
člověka obdařeného mimořádnou citlivostí pro pojetí pro-<br />
fese jako služby veřejnosti.<br />
Vzpomínky na zemřelé kolegy by měli psát ti, kteří měli<br />
možnost sledovat jejich práci i život po delší dobu, aby byla<br />
hodnota takových svědectví podložena podrobnou a ově-<br />
řenou zkušeností. Knihovně Národního muzea však nebylo<br />
dáno, aby s paní Marií Šírovou žila déle než necelé čtyři roky.<br />
Ale byla to léta intenzivní práce, i když nedokončené. A to<br />
umožňuje alespoň vydat počet z poslední profesní zastáv-<br />
ky paní ředitelky v podobě zamyšlení o jejím hledání cesty<br />
k muzejní knihovně a knihovny k ní. Příběh této cesty není<br />
nezajímavý. Hledejme však nejprve jeho počátek.<br />
Diplom absolventa Filozofické fakulty Karlovy Univerzity<br />
nepředurčoval Marii Šírové, tehdy ještě svobodné student-<br />
ce Hauserové, dráhu knihovnice. Po pětiletém studiu složila<br />
státní závěrečnou zkoušku na podzim roku 1969 z česko-<br />
slovenských dějin a pomocných věd historických. Tehdy<br />
v rámci oboru existovala specializace historická archeologie<br />
a jí odpovídala i diplomová práce M. Hauserové – „Rozmís-<br />
tění románských kostelů“, vedl ji profesor Zdeněk Fiala. Na<br />
toto studium navázala absolventka ještě postgraduálním<br />
kurzem muzeologie. To jen potvrdilo její již za studií utvo