VĚSTNÍK - Asociace muzeí a galerií České republiky

Ochutnali jsme i místní bylinný likér zvaný Demänovka či
Karpatskou horkou. Pochutiny z českých zemí zastupovaly
valašské frgále, které přivezl kolega Vlk z Rožnova pod Rad-
hoštěm.
Expozice SMOPaJ
V muzeu se nacházejí tři přírodovědné expozice. Nejstarší
je expozice „Kras a jaskyně Slovenska“ umístěná v samostat-
né budově. Vznikla před zhruba dvaceti lety, nicméně na
tehdejší dobu byla zpracovaná na vysoké odborné i prezen-
tační úrovni. Expozice tak dodnes osloví každého zájemce
o jeskyně a další krasové jevy, historii osídlení a využití kra-
su i jeskyňářství. Nehledě na to, že mnohé exponáty (zejmé-
na pak fotografie) nabyly během času historickou hodnotu
umožňující srovnání se stávajícím stavem.
Novější je expozice „Chráněná príroda“ rozdělená do tří
celků – sitrové formy jeskyň, chráněná fauna a chráněná
flóra, přičemž tato třetí část byla otevřena v roce 2003. Ex-
pozice představuje klasicky zpracovanou přírodovědnou
expozici (diorámata se zvířaty apod.), v nejnovější části však
prezentující také aktuální stav chráněných území na Slo-
vensku. Příjemně překvapí dobře vyvážený poměr zastou-
pení všech skupin živé přírody a krátké, ale výstižné popisky
exponátů. Pravidelného konzumenta českých přírodověd-
ných expozic zaujme vysoká kvalita a estetická hodnota
zejména dermoplatických preparátů (lidově vycpanin), ale
i suchých rostlin a rostlinných preparátů zalitých v průhled-
ném médiu. Jde o expozici tradiční, nicméně více než vy-
dařenou.
Poslední, pravděpodobně nejmladší, je expozice „Mine-
rály – výskyt, využitie, ochrana“. Prezentováno je více než
400 minerálů rozdělených do devíti skupin podle chemic-
kého složení. Popisky jednotlivých exponátů by kvalitativ-
ně zhodnotil ještě chemický vzorec minerálu, umožňující
zájemcům snadnější orientaci. Tento základ expozice je do-
plněn názornou prezentací historie těžby minerálů na Slo-
vensku a informacemi o geologickém vývoji Země a tvorbě
minerálů (ty nás však příliš nezaujaly).
Exkurze
Pro účastníky semináře byly připraveny tři celodenní te-
rénní exkurze a návštěva botanické zahrady v Tatranské
Lomnici s expozicí tatranské přírody. Kvůli mírné nepřízni
počasí bylo pořadí exkurzí pozměněno, nicméně se nám
podařilo naplnit celý program.
První exkurzní den jsme absolvovali túru věnovanou flóře
a vegetaci montánního, subalpínského a alpínského stupně
na kyselých substrátech. Od Žiarské chaty (1325 m n. m.)
jsme vystoupali do Smutného sedla (1962 m n. m.). Poma-
lejší z nás se vraceli zpět stejnou cestou a dále na ubytovnu
Baranec (1000 m n. m.). Zdatnější a rychlejší přešli přes Pla-
člivé (2124 m n. m.) do Žiarského sedla a odtud opět přes
Žiarskou chatu k ubytovně. První setkání s vysokohorskou
karpatskou flórou přinášelo mnohé determinační obtíže.
Pomalejší skupině je však pomohla vyřešit botanička Štát-
ných lesov TANAPu RNDr. Zuzana Kyselová, která nás v kop-
cích svým vytrénovaným tempem snadno dohonila, přes-
tože měla výchozí ztrátu asi 5 km a více než 450 výškových
metrů. V nejvyšších partiích nás zaujaly zejména kvetoucí
polštáře silenky bezlodyžné (Silene acaulis), porosty konik-
lece bílého (Pulsatilla scherfelii = P. alba), bylinných vrb (Sa-
lix herbaecea a S. retusa), lilijka pozdní (Lloydia serotina),
kuřička rozchodníkovitá (Minuartia sedoides), kvetoucí hor-
ské pryskyřníky – p. pohorský (Ranunculus pseudomonta-
nus) a p. ledovcový (R. glacialis – na sněhových vyležiskách
v okolí kóty Plačlivé). Zajímavý, a to i pro místní znalce, byl
nález velkého porostu plavuníku alpského (Diphasiastrum
alpinum).
Druhý den byl věnován podhorským lučním porostům.
Většina účastníků navštívila louky nad obcemi Konská-Ja-
kubovany. Z českého demontánního až planárního pohle-
du nebyly zdaleka tak zajímavé jako vysokohorské biotopy,
nicméně i přesto jsme se potěšili alespoň několika druhy
rostlin, které již v naší přírodě zdaleka nepatří mezi nejběž-
nější – namátkou skřípina smáčknutá (Blysmus compres-
sus), kruštík bahenní (Epipactis palustris), tolije bahenní
(Parnassia palustris) nebo bařička bahenní (Triglochin pa-
lustre). Část účastníků semináře vynechala fyzicky oddecho-
vější „luční program“ a znovu vystoupala do subalpínského
stupně, a to z Úzké doliny nad obcí Pribylina (890 m n. m.) na
Ráčkove plesá (1697 m n. m.). Šlo opět o vysokohorskou fló-
ru a vegetaci na kyselých substrátech. Z dosud neviděných
druhů zaujaly v nižších partiích zběhovec jehlancovitý (Aju-
ga pyramidalis) a rožec trojblizný (Dichodon cerastioides =
Cerastium trigynum). V okolí Ráčkovských ples pak porost
sasanky narcisokvěté (Anemone narcissiflora), pryskyříko-
vité rostliny routevníku koriandrolistého (Callianthemum
coriandrifolium) a nádherné exempláře vrby Jacquinovy
(Salix alpina = S. jacquiniana). Exkurze byla kvůli nutnému
několikakilometrovému podhorskému pěšímu transferu
z doliny do doliny poměrně náročná, nicméně vydařená.
Nejlépe to shrnul kolega M.D. z Národního muzea řka: „Jsem
planární botanik, astmatik, nasrávač, při životě mne drží jen
čirá zlovůle, ale jsem rád, že jsem to viděl.“
Třetí celodenní exkurze byla věnována vysokohorské flóře
a vegetaci na vápenci. Tu jsme mohli vidět na přechodu od
Hutského sedla přes Bielu skalu a Radové skaly na Sivý vrch
(1805 m n. m.) a následném sestupu do osady nad obcí Jalo-
6[08
21