VĚSTNÍK - Asociace muzeí a galerií České republiky

6[08
12
lím, že budou vznikat muzea menšin a vlastivědné muzeum
přežije i 21. století. Kdo ví?
Takže stručně zopakujme, co jsme v křišťálových koulích
vlastně viděli:
- Potřeba muzealizace nepomine a v nějaké podobě proto
bude také uspokojována, nejspíš tu stále budou „kamen-
ná“ muzea současného typu, ale promění se jejich činnosti
i vzhled.
- Budoucí projevy tzv. muzejního fenoménu nesporně
ovlivní nové technologie.
- Budou se rozvíjet virtuální prezentace, ale nikoliv ve smys-
lu náhrady kontaktů s autentickými originály, ale jako jejich
doplnění.
- Nastane odklon od „sbírání“ k „tvorbě sbírek“.
- Možná zmizí dnes typická vlastivědná muzea, nahradí je
muzea specializovaná, ale možná, že význam „nové vlasti-
vědy“ naopak vzroste.
Možná si řeknete – no, nic moc jsme se nedozvěděli, ale
ony jsou všechny prognózy ošidné. Když jsem v roce 1961
maturoval, jedním z témat pro písemnou práci z češtiny
byla úvaha na téma „Jak bude vypadat svět v roce 2000“.
Pokud si vzpomínám, z toho, co jsme tehdy jako studenti
psali se nesplnilo takřka nic. A pak je tu ještě známé rčení
všech prognostiků – prognóza se sice naplnila, ale dějiny se
pohnuly jinam.
Křišťálové koule mají ale také smysl pro humor – v jedné
z nich se prý ukázalo, že za 130 let vyjde Padesáté neupra-
vené vydání Příručky muzejníkovy. To mě velmi potěšilo,
nejen jako jejího autora, ale proto, že by to byl krásný do-
klad stability oboru muzejnictví. Naopak, velmi zajímavě
viděla stejná křišťálová koule budoucí financování muzeí –
prý nebude žádné, muzejníci si budou muzea vydržovat ze
svého. Že nás to už dávno nenapadlo!
A úplně na závěr ještě jedno přání. Přál bych si, abychom
ne za 130 let, ale už zítra vzali za své to, na co odborníci
už dávno přišli – přenos kulturních hodnot z generace na
generaci, k němuž i muzea významně přispívají, je jedním
z předpokladů civilizační konkurenceschopnosti společ-
nosti, a tudíž i předpokladem její prosperity. Dokonce
i prosperity jednotlivce, vždyť vědci z univerzity v britském
Essexu prokázali, že lidé, kteří ve čtyřiceti letech dosahovali
nejvyššího profesního uplatnění, nejlépe si osvojili moder-
ní technologie a také měli v průměru nejvyšší platy, jako
dvacetiletí navštěvovali divadla, muzea, galerie, chodili na
koncerty, učili se hrát na nějaký hudební nástroj a snažili
se něco psát. A to je už přece dobrý důvod, abychom už
konečně přestali kulturu vnímat jako „nadstavbu“ či „ro-
zinku na koláči“. Pokud před tím nebudeme zavírat oči, ani
o budoucnost muzeí není třeba se obávat. Tedy ani o bu-
doucnost muzea plzeňského, kterému přeji hodně úspěchů
do budoucna a všem jeho zaměstnancům hodně radosti
z práce a spokojených návštěvníků.
z konferencí,
seminářů
Jiří Žalman
Letošní seminář muzejních
a galerijních knihovníků se
konal v Plzni
Ve dnech 9.–11. září 2008 se v Západočeském muzeu
v Plzni konal 32. seminář knihovníků muzeí a galerií AMG.
Semináře se zúčastnilo 120 knihovníků. Přítomné hosty
uvítal radní Plzeňského kraje pro kulturu Mgr. Martin Baxa,
ředitel Západočeského muzea PhDr. František Frýda, před-
seda SKIP PhDr. Vít Richter, předsedkyně komise knihovníků
AMG PhDr. Jarmila Okrouhlíková a vedoucí knihovny Zápa-
dočeského muzea PhDr. Ilo Šedo.
Seminář začal valnou hromadou komise knihovníků, na
které byla přednesena a poté schválena zpráva o činnosti
výboru komise.
Následoval odborný program, který byl rozdělen do něko-
lika bloků. První odpoledne odborného programu bylo vě-
nováno spolupráci mezi muzejními knihovnami a spoluprá-
ci muzejních a galerijních knihoven s jinými typy knihoven.
Druhý den dopoledne zazněly příspěvky věnované proble-
matice knihovních sbírek zapsaných do CES. Odpolední
program vyplnil blok příspěvků týkajících se digitalizace,
který zakončilo již pravidelné „policejní okénko". Poslední
dopoledne proběhl workshop zaměřený na restaurování
knižních sbírek.
Zásadní příspěvek, ke vzájemné spolupráci „Spolupráce
v akvizici“ přednesl Dr. I. Šedo. V tomto příspěvku se nevě-
noval pouze získávání literatury v muzejních knihovnách,
jak napovídal jeho název, ale obsahoval i další základní
prvky spolupráce mezi knihovníky muzeí a galerií. Dr. Šedo
apeloval na všechny muzejní knihovníky, aby více využíva-
li elektronické konference KOMIG, která je velmi rychlým,
pružným a efektivním nástrojem vzájemné komunikace.
Dr. K. Hartmanová ve svém příspěvku „Spolupráce knihoven
v rámci oborové brány Umění a architektura ART“ předsta