BETON 2/03 - Beton TKS

2/2003 

S ANACE BETONOV¯CH KONSTRUKCÍ 

B ETON TKS JE P¤ÍM¯M NÁSTUPCEM âASOPISÒ A

SVAZ V¯ROBCÒ CEMENTU âR 

K Cementárnû 1261, 153 00 Praha 5 

tel.: 257 811 797, fax: 257 811 798 

e-mail: svcement@iol.cz 

SVAZ V¯ROBCÒ BETONU âR 

Na Zámecké 9, 140 00 Praha 4 

tel./fax: 261 215 769 

e-mail: svb@svb.cz 

www.svb.cz 

SDRUÎENÍ PRO SANACE BETONOV¯CH 

KONSTRUKCÍ 

Sirotkova 54a, 616 00 Brno 

tel.: 541 421 188, fax: 541 421 180 

mobil: 602 737 657 

e-mail: ssbk@sky.cz 

www.sanace-ssbk.cz, www.ssbk.cz 

âESKÁ BETONÁ¤SKÁ 

SPOLEâNOST âSSI 

Samcova 1, 110 00 Praha 1 

tel.: 222 316 173 

fax: 222 311 261 

e-mail: cbz@cbz.cz 

www.cbz.cz 

S POLEâNOSTI A SVAZY PODPORUJÍCÍ âASOPIS 

18/ 

30/ 

R E K O N S T R U K C E M O S T U P ¤ E S ¤ E K U 

L A B E U O B C E N ù M â I C E 

50/ 

C O N A J D E T E V T O M T O â Í S L E 

D U K T I L I T A 

Î E L E Z O B E T O N O V ¯ C H 

K O N S T R U K C Í 

A N A L ¯ Z A P O U Î I T E L N O S T I B ù Î N É 

Î E B Í R K O V É V ¯ Z T U Î E P R O K O T V E N Í 

P R V K Ò S T A V E B N Í C H K O N S T R U K C Í 

28/ 

O P R A V A 

S P O D N Í 

S T A V B Y 

M O S T U P ¤ E S 

D Á L N I C I D1 

V O D O T ù S N O S T 

A S A N A C E 

K O N S T R U K C Í 

P O D Z E M N Í C H 

S T A V E B 

P R A Î S K É H O 

M E T R A 

/26 

DOL – · P I â K O V Á V ¯ T O P N A 

O L O M O U C – S T A V E B N Í 

Ú P R A V Y K O M Í N A 

N O V É M A T E R I Á L Y, 

D R U H Y B E T O N U, 

T E C H N O L O G I E B E T O N U 

/14 

V O L O M O U C K É M 

K R A J I /38 

/58

O B S A H 

Ú VODNÍK 

Zdenûk Jefiábek /2 

T ÉMA 

S ANACE MOSTÒ 

Leonard Hobst /3 

P ROFILY 

P ¤EDSTAVENÍ SPOLEâNOSTI 

S ANGREEN, SPOL. S R. O. /5 

S ASTA, SPOL. S R. O. /9 

O BRAZOVÁ P¤ÍLOHA 

S P OLEâNOST S ANGREEN, 

SPOL. S R. O. /6 

S ANACE 

R EKONSTRUKCE MOSTU P¤ES M NICHOVKU 

NA DÁLNICI D1 Z P R AHY DO B RNA 

Miroslav Volf, Michal Vrána /11 

DOL – ·PIâKOVÁ V¯TOPNA O LOMOUC 

– STAVEBNÍ ÚPRAVY KOMÍNA 

Jan Panna, Pavel Nuhlíãek /14 

R EKONSTRUKCE MOSTU P¤ES ¤EKU L ABE 

U OBCE N ùMâICE 

Vlastimil Tyrala, Ivo Muthsam /18 

R EKONSTRUKCE S METANOVA MOSTU 

V T ¤EBÍâI 

Vladimír Krejãík, Pavel Tomá‰ik, 

Vlastimil Tyrala, Ivo Muthsam /22 

O PRAVA MOSTU V K R UÎBERKU 

Martin ¤ehofiek, Jan âech /24 

O PRAVA SPODNÍ STAVBY MOSTU 

P¤ES DÁLNICI D1 

Milan Matûjíãek, Jifií Zahrada /26 

V ODOTùSNOST A SANACE KONSTRUKCÍ 

PODZEMNÍCH STAVEB PRAÎSKÉHO METRA 

Petr Vozarik, Ladislav Vodhánûl /28 

M ATERIÁLY A TECHNOLOGIE 

A NAL¯ZA POUÎITELNOSTI BùÎNÉ ÎEBÍRKOVÉ 

V¯ZTUÎE PRO KOTVENÍ PRVKÒ STAVEBNÍCH 

K ONSTRUKCÍ 

Ivailo Terzijski, Ladislav Klusáãek, 

Zdenûk BaÏant /31 

L ETNÍ BETONÁÎ 

Jifií Dohnálek /35 

Z REGIONÒ 

V OLOMOUCKÉM KRAJI /38 

N ORMY • JAKOST 

• CERTIFIKACE 

E U ROKÓD EN 1991-1-1 VLASTNÍ TÍHA 

A UÎITNÁ ZATÍÎENÍ 

Milan Holick˘, Jana Marková /42 

Z AVÁDùNÍ EN 1992: „NAVRHOVÁNÍ 

BETONOV¯CH KONSTRUKCÍ“ DO PRAXE – 

TRVANLIVOST, ANAL¯ZA KONSTRUKCE 

Jitka Filipová, Alena Kohoutková, 

Jaroslav Procházka /45 

V ùDA A V¯ZKUM 

D UKTILITA ÎELEZOBETONOV¯CH 

K ONSTRUKCÍ 

Jifií Nûmeãek /51 

S PEKTRUM 

E NVIRONMENTÁLNÍ KONCEPCE 

V NAVRHOVÁNÍ BETONOV¯CH 

K ONSTRUKCÍ 

Petr Hájek /54 

N OVÉ MATERIÁLY, DRUHY BETONU, 

TECHNOLOGIE BETONU 

Rudolf Hela, Lenka Bodnárová, 

Jana Mar‰álová /58 

C O JE DOCOMOMO? 

Jan Sedlák /61 

A KTUALITY 

S EMINÁ¤E, KONFERENCE A SYMPOZIA /63 

B E T O N 

T ECHNOLOGIE • K ONSTRUKCE • SANACE 

C O N C R E T E 

T ECHNOLOGY • S TRUCTURES • RE HABILITATION 

Roãník: tfietí 

âíslo: 2/2003 (vy‰lo dne 17. 4. 2003) 

Vychází dvoumûsíãnû 

Vydává BETON TKS, s. r. o., pro: 

Svaz v˘robcÛ cementu âR 

Svaz v˘robcÛ betonu âR 

âeskou betonáfiskou spoleãnost âSSI 

SdruÏení pro sanace betonov˘ch konstrukcí 

Vydavatelství fiídí: Ing. Vlastimil ·rÛma, CSc. 

·éfredaktorka: Ing. Jana Margoldová, CSc. 

Redaktorka: Petra Johová 

Redakãní rada: 

Doc. Ing. Jifií Dohnálek, CSc., Ing. Jan 

Gemrich, Doc. Ing. Petr Hájek, CSc. 

(pfiedseda), Doc. Ing. Leonard Hobst, CSc. 

(místopfiedseda), Ing. Jan Huteãka, Ing. 

Zdenûk Jefiábek, CSc., Ing. arch. Patrik Kotas, 

Ing. Jan Kupeãek, Ing. Petr Laube, Ing. Pavel 

Lebr, Ing. Milada Mazurová, Ing. Hana 

Némethová, Ing. Milena Pafiíková, Ing. 

Vlastimil ·rÛma, CSc., Prof. Ing. RNDr. Petr 

·tûpánek, CSc., Ing. Michal ·tevula, Ing. 

Vladimír Vesel˘, Doc. Ing. Jan L. Vítek, CSc., 

Ing. Miroslav Weber, CSc. 

Grafick˘ návrh: DEGAS, grafick˘ ateliér, 

Hefimanova 25, 170 00 Praha 7 

Ilustrace na této stranû a na zadní 

stranû obálky: Mgr. A. Marcel Turic 

Sazba: 3P, s. r. o., Staropramenná 21, 

150 00 Praha 5 

Tisk: SdruÏení MAC, spol. s r. o., 

U Plynárny 85, 101 00 Praha 10 

Adresa vydavatelství a redakce: 

Beton TKS, s. r. o. 

Samcova 1, 110 00 Praha 1 

www.betontks.cz 

Vedení vydavatelství: 

tel.: 222 316 173, fax: 222 311 261 

e-mail: betontks@betontks.cz 

Redakce, objednávky pfiedplatného 

ainzerce: 

tel./fax: 224 812 906 

e-mail: redakce@betontks.cz 

predplatne@betontks.cz 

Roãní pfiedplatné: 480 Kã (+ po‰tovné 

a balné 6 x 30 = 180 Kã), cena bez DPH 

Vydávání povoleno Ministerstvem 

kultury âR pod ãíslem MK âR E 11157 

ISSN 1213-3116 

Podávání novinov˘ch zásilek povoleno 

âeskou po‰tou, s. p., OZ Stfiední âechy, 

Praha 1 ãj. 704/2000 ze dne 23. 11. 2000 

Za pÛvodnost pfiíspûvkÛ odpovídají autofii. 

Foto na titulní stranû: 

Pohled do sanovaného stfiedního 

staniãního tunelu metra v Ïelezobetonové 

tubinkové obezdívce 

autor Josef Husák, Metrostav, a. s. 

B ETON • TECHNOLOGIE • KONSTRUKCE • SANACE 2/2003 1 

SERIÁL 

EN 1992 

SERIÁL 

fib 2002 

SERIÁL 

fib 2002

Ú VODNÍK 

EDITORIAL 

V Á Î E N Í A M I L Í â T E N Á ¤ I, 

Ing. Zdenûk Jefiábek, CSc. 

prezident SdruÏení pro sanace betonov˘ch konstrukcí 

opût se mi dostalo cti, obrátit se na Vás v úvodníku 

ãasopisu BETON TKS. Je to jiÏ potfietí, coÏ vlastnû 

znamená, Ïe toto periodikum vychází jiÏ tfietím 

rokem. âas letí rychle, ani bych si to asi jinak neuvûdomil. 

Jsme o nûco dále neÏ pfied rokem, jak v ãasopisu BETON TKS, tak 

i ve SdruÏení pro sanace betonov˘ch konstrukcí, které je jeho spoluvydavatelem. 

Co se t˘ãe ãasopisu, myslím, Ïe je moÏno konstatovat, 

Ïe jeho nynûj‰í úroveÀ je velmi dobrá, coÏ je zásluhou nejen svazÛ, 

které se sjednotily na my‰lence spoleãného ãasopisu, ale pfiedev‰ím 

díky ãinnosti redakce, redakãní rady, pfiispûvatelÛ a recenzentÛ. Patfií 

jim dík za to, Ïe vybudovali reprezentativní odborn˘ ãasopis, kter˘m 

se mÛÏeme py‰nit. 

Toto ãíslo ãasopisu je vûnováno problematice vlastní právû SSBK – 

sanacím betonov˘ch konstrukcí. SSBK oslavilo v listopadu minulého 

roku, deset let své existence. Hlavní motto SSBK, vyslovené pfii zakládání, 

bylo vytvofiení bezkonfliktní platformy, která má ‰ífiit osvûtu 

v oblasti sanací betonov˘ch konstrukcí. Jedná se jednak o v˘mûnu 

zku‰eností mezi provádûcími firmami ale i investory. Dále jde o zaji‰tûní 

legislativního rozvoje oboru, sem je moÏno zafiadit i úãast na tvorbû 

norem a smûrnic, které by mûly sanace betonov˘ch konstrukcí 

provázet. 

V‰ichni vnímáme, Ïe boufiliv˘ rozvoj betonového stavebnictví 

pronásleduje ruku v ruce i nutnost starat se o betonové stavby 

a udrÏovat je tak, abychom je mohli pfiedat budoucím generacím 

alespoÀ v takovém stavu, abychom jako váÏení, ‰edinami okrá‰lení 

stafie‰inové nemuseli poslouchat u‰tûpaãné v˘tky budoucích 

vnukÛ o na‰í odpovûdnosti. Stav mnoha betonov˘ch konstrukcí, 

se kter˘mi se setkáváme kolem nás, a kter˘ mj. vypl˘vá z obecného 

technického povûdomí, jakoby naznaãoval, Ïe beton pova- 

Ïujeme za vûãn˘ materiál. Ostatnû tato domnûnka je v laické 

vefiejnosti dosti roz‰ífiena. Majitelé a provozovatelé betonov˘ch 

konstrukcí se k nim velmi ãasto tak chovají. Obecnû vzato, nejedná 

se pouze o ty, ktefií nejsou schopni odhadnout v‰echny negativní 

vlivy, které pÛsobí na beton jako materiál. âasto se jedná 

iovelmi fundované instituce (vãetnû státních), které opl˘vají velk˘m 

poãtem nejen betonov˘ch konstrukcí ale i odborníkÛ, ktefií 

rozumí teorii i praxi betonu. Mnozí uÏivatelé betonov˘ch konstrukcí 

se hájí argumenty – sanace betonu jsou velmi nákladné, 

chybí na nû finanãní prostfiedky v rozpoãtu, proãeÏ nejsou nutné. 

To je ov‰em bláhové a v‰ichni to víme. Je to jen strkání hlavy do 

písku. 

Nejlevnûj‰í zpÛsob sanace – permanentnû provádûná a dÛsledná 

prevence poruch a impregnace povrchÛ konstrukcí se 

ãasto provádí laxnû nebo se neprovádí vÛbec. Argumentem jsou 

patrnû ty chybûjící finanãní prostfiedky. Ov‰em je nutno si uvûdomit 

fakt, Ïe i u betonov˘ch objektÛ funguje pfiímûr, kter˘ ãasto 

a rád pouÏívám – po po‰kozené stfie‰ní ta‰ce, která kdyÏ se vãas 

nevymûní, dochází postupnû ke zkáze celého objektu. Platnost 

tohoto pfiímûru si mÛÏeme pfiiblíÏit, kdyÏ si prohlédneme nûkteré 

zcela zdevastované Ïelezobetonové objekty, ãasto historické 

ceny, kde by minimální údrÏba nebo vãas provedená sanace, 

ona „v˘mûna stfie‰ní ta‰ky“, postaãila k jejich záchranû. A právû 

„Úãinná prevence poruch jako nejefektivnûj‰í sanace betonové 

konstrukce“, je ústfiedním mottem nadcházejícího, v pofiadí jiÏ tfiináctého 

symposia SANACE 2003, které se bude konat v Brnû, 

ve dnech 15. a 16. kvûtna 2003. 

Existence SSBK je jasn˘m dÛkazem váÏného vztahu mnoha firem 

a organizací k problematice sanací betonov˘ch konstrukcí. Vzhledem 

k „sanaãnímu“ potenciálu, kter˘ ná‰ stát nabízí, je tento zájem logick˘. 

Uvûdomme si, kolik betonov˘ch mostÛ, kolik prÛmyslov˘ch objektÛ 

je nutno u nás sanovat. Kolik konstrukcí je nutno zesílit, aby mohly 

plnit poÏadavky, které na nû jsou a budou kladeny, kolik vodních dûl 

potfiebuje radikální sanaãní zásah a kolik konstrukcí v energetice. 

V poslední dobû navíc zaãínáme odkr˘vat nov˘ fenomén stavebnictví, 

coÏ je revitalizace panelov˘ch domÛ. 

Od mnoha na‰ich vedoucích pfiedstavitelÛ ãasto sl˘cháme teze 

o „nepolitické politice“… Samotn˘ tento termín povaÏuji za protimluv. 

Na druhou stranu se ale domnívám, Ïe my odborníci bychom se mûli 

v˘raznûji plést do jakési odborné odrÛdy politiky, která by mûla vyústit 

aÏ do prosazování tûch zájmÛ a procesÛ, které jsou nám vlastní. 

TotiÏ jde pfiedev‰ím o bezemoãní a technick˘mi naukami podloÏené 

uvaÏování a jednání o budování konkrétních objektÛ technické vybavenosti 

státu – aÈ uÏ se jedná o privátní, nebo vefiejn˘ sektor. Jde pfiedev‰ím 

o prosazování racionálních my‰lenek a hlavními pojmy by pfiitom 

mûly b˘t: efektivita, rendita, uÏitnost a racionálnost. To jsou 

pojmy, kter˘m my technici dobfie rozumíme. Vrátím-li se k úvaze 

o „nepolitické politice“, proã neuvaÏovat o „racionální investiãní politice“ 

a budu-li se orientovat pfiedev‰ím na náplÀ ãinnosti SSBK, proã 

nehovofiit i o „sanaãní politice“. To je téma, kterému docela dobfie 

rozumíme, ãasto na rozdíl od tûch, ktefií jsou za stav na‰ich hmotn˘ch 

betonov˘ch statkÛ odpovûdni … 

Tro‰ku jsem odboãil. Nechci sv˘mi úvahami zneuÏít pozornosti Vás, 

ãtenáfiÛ ãasopisu BETON TKS. Na druhou stranu se domnívám, Ïe 

vzhledem k na‰emu odbornému potenciálu, bychom skuteãnû mûli 

více usilovat o prosazení na‰ich názorÛ do bûÏné kaÏdodenní praxe. 

Jako prezident SSBK zastávám názor, Ïe sanace betonov˘ch konstrukcí 

jsou jedním z oborÛ budoucnosti na‰eho stavebnictví. 

Avtomto kontextu Vás v‰echny upfiímnû a srdeãnû zvu ke spolupráci 

na spoleãném úkolu, jeÏ zní: Posilujme svou invencí vedle oblasti 

betonového stavitelství také sanace betonov˘ch konstrukcí a zapojme 

se tak do úsilí, které tomuto oboru vûnuje SSBK. Postarejme se spoleãnû 

o to, aby stále sílila na‰e odborná a profesní prestiÏ. 

2 B ETON • TECHNOLOGIE • KONSTRUKCE • SANACE 2/2003

S A N A C E M O S T Ò 

L EONARD H OBST 

Zásluhou redakãní rady ãasopisu 

se podafiilo získat pro pfiipravované 

druhé ãíslo ãasopisu BETON TKS 

pfiíspûvky autorÛ, zab˘vajících se 

opravami a rekonstrukcemi mostÛ. 

Jsme rádi, Ïe zasedli je‰tû pfied zahájením 

nové stavební sezóny, 

kpsacím stolÛm (nebo PC), aby 

se s námi podûlili o zku‰enosti, 

které nabyli v minulé stavební sezónû – v roce 2002. KdyÏ jsem 

si nûkteré ãlánky proãítal, pfii‰lo mi na mysl, s jakou samozfiejmostí 

bereme v povûdomí existenci mostÛ, pfiejíÏdíme po nich 

bez pov‰imnutí, zvlá‰tû pfii jízdû po dálnici nebo Ïeleznici, a jiÏ si 

ani neuvûdomujeme, Ïe právû mosty jsou lidská díla, která hrála 

v historii lidstva a jeho civilizacích tu nejv˘znamnûj‰í roli (kromû 

v˘stavby chrámÛ). 

Od pradávna bylo základní snahou kaÏdé rozvíjející se civilizace 

vybudování dopravního spojení na území, které ovlivÀovala, protoÏe 

umoÏÀovalo zintenzivnit komunikaci mezi lidmi, zv˘‰it obchodní 

vztahy a v˘mûnu Ïivotnû dÛleÏit˘ch zdrojÛ pro hmotn˘ 

a duchovní rozvoj. A v neposlední fiadû zabezpeãovala svoji existenci 

umoÏnûním rychlého pfiesunu vojsk proti nepfiíteli. Kritick˘mi 

úseky dopravních komunikaãních tahÛ ov‰em jsou napfiíã 

situované zlomy území, jako jsou hluboká údolí a vodní toky, 

které nelze pfiekonávat obvykle jinak neÏ po mostech. A právû 

mosty jsou nejslab‰ími prvky dopravních komunikací, neboÈ jsou 

nejvíce vystaveny nebezpeãí po‰kození, aÈ jiÏ pÛsobením pfiírodních 

vlivÛ anebo úmysln˘m, v dobû války. 

Vládcové starovûk˘ch civilizací si tuto skuteãnost dobfie uvûdomovali 

a vûdomi si jí byli také „inÏen˘fii starovûku“ – ¤ímané, ktefií 

povaÏovali mosty za objekty posvátné a svûfiovali je do ochrany 

zvlá‰tního knûÏského sboru, zvanému pontifices (zaloÏenému jiÏ 

v letech 715 aÏ 672 pfi. Kr.). Pfiedstaven˘ tohoto sboru mûl titul 

Obr. 1 TûÏce po‰kozen˘ Ïelezniãní most pfies Moravu u Hanu‰ovic 

Fig. 1 Heavily damaged railway bridge over the Morava River near 

Hanu‰ovice 

T ÉMA 

TOPIC 

pontifex maximus. Je‰tû dnes pfiíslu‰í tento titul nejvy‰‰í hlavû 

katolické církve – papeÏi. 

Z historie je známá stavba kolového mostu, kter˘ postavili v roce 

55 pfi. Kr. vojáci fiímského vojevÛdce Gaia Julia Caesara pfies 

R˘n u Koblence za pouh˘ch deset dní pfiesto, Ïe zde fieka byla 

‰iroká 500 m a hluboká aÏ 8 m. Do dne‰ních dnÛ se zachovala 

fiada viaduktÛ a akvaduktÛ antiky, zhotoven˘ch z kamene, na územích, 

kam vstoupila „caligula“ fiímského vojáka a stávají se turistickou 

atrakcí daného regionu. Stfiedovûk návrhÛm grandiózních 

pfiemostûní moc nepfiál, aÏ z poãátku novovûku je znám odváÏn˘ 

projekt renesanãního umûlce, vûdce a inÏen˘ra Leonarda da Vinci, 

kter˘ navrhoval pfiekonat úÏinu v Bosporu kamenn˘m obloukov˘m 

mostem o rozpûtí vût‰ím neÏ 300 m. Mosty regionálního 

v˘znamu se stavûly nepfietrÏitû. Byly to v‰ak mosty dfievûné, na 

nûÏ nám nezÛstaly závaÏnûj‰í památky. Ve v˘znamn˘ch mûstech 

byly budovány kamenné, obloukové mosty, ale tûch nebylo 

mnoho. V Praze, jako prvním evropském mûstû, byl vybudován 

513 m dlouh˘ Juditin most, schopn˘ provozu od r. 1167. Tento byl 

silnû po‰kozen povodní v r. 1272 (hladina Vltavy vystoupila 6 m 

nad normál) a v r. 1342 byl povodní úplnû strÏen. V náhradu zahájil 

císafi Karel IV. stavbu mostu se zv˘‰enou mostovkou, kter˘ byl 

doplnûn dal‰ím aÏ v r. 1841 (fietûzov˘ most pfies Stfieleck˘ ostrov). 

PrÛmyslová revoluce poskytla rostoucímu poãtu stavebních in- 

Ïen˘rÛ nové materiály – ocel a beton. 20. století se stalo stoletím 

pfiekonávání stavebních rekordÛ. Zvy‰ovalo se rozpûtí mostÛ 

a jejich únosnost. Mosty se spolu s v˘‰kov˘mi budovami staly 

symboly lidského umu a dovednosti ve stavebnictví. 

V pfiedcházejícím ãísle ãasopisu jsou popsány ‰kody, zpÛsobené 

na vodních dílech mimofiádn˘mi povodnûmi v letech 1997 

a2002. Ve stejném a je‰tû vût‰ím rozsahu byly po‰kozeny 

avmnoha pfiípadech zniãeny také stavby mostÛ. Úplného popisu 

vznikl˘ch ‰kod a zhodnocení pouÏit˘ch postupÛ pfii jejich 

opravách a obnovû se doãkáme s odstupem ãasu. Zatím nám 

pro pfiedstavu mohou poslouÏit poznatky získané v prÛbûhu povodní 

na Moravû v r. 1997 v oblasti povodí fieky Moravy a Beã- 

Obr. 2 Îelezniãní most u Hanu‰ovic po rekonstrukci 

Fig. 2 Railway bridge near Hanu‰ovice after reconstruction 

B ETON • TECHNOLOGIE • KONSTRUKCE • SANACE 2/2003 3

T ÉMA 

TOPIC 

Obr. 3 Zfiícen˘ most pfies fieku Moravu u obce Vlaské 

Fig. 3 Collapsed bridge over the Morava River close to Vlaské 

village 

vy. Bezprostfiednû po posuzování ‰kod v postiÏen˘ch obcích 

Troubky a Uherské Hradi‰tû jsem se dostal i do oblasti mezi Hanu‰ovicemi 

a mûstem Králíky, kde povodeÀ zniãila vût‰inu mostÛ 

a tûÏce po‰kodila pfiilehlou komunikaci. Tento úsek bylo 

moÏné projet jen s pouÏitím terénního auta. Po‰kozené mosty 

a strÏené úseky silnic jsem tehdy zachytil na fotografiích s pfiedsevzetím, 

Ïe tyto objekty vyfotografuji znovu po dokonãení jejich 

rekonstrukcí a oprav. Na obr. 1 je zfiícen˘ Ïelezniãní most pfies fieku 

Moravu v Hanu‰ovicích. Levá opûra mostu byla proudem 

vody podemleta a strÏena do té míry, Ïe paradoxnû ocelové nosníky 

mostu visely na Ïelezniãních kolejnicích, které na nich byly 

pfied po‰kozením poloÏeny. Rekonstrukce mostu spoãívala 

vtom, Ïe strÏená levá opûra byla obnovena, zatím co pravá 

opûra byla pouze zesílena a odplaven˘ lev˘ bfieh byl nahrazen 

betonovou nábfieÏní zdí (obr. 2). V dobré kvalitû byly vystaveny 

nové mosty u obce Vlaské (obr. 3 a obr. 4) a u obce Zlat˘ Potok 

(obr. 5 a obr. 6). Tyto mosty jiÏ nebylo moÏné opravit. Musely 

b˘t postaveny jako zcela nové a to i z dÛvodu vynucené zmûny 

na mosty navazujících úsekÛ údolní komunikace. 

Obr. 5 Zfiícen˘ most pfies fieku Moravu u obce Zlat˘ Potok 

Fig. 5 Collapsed bridge over the Morava River near Zlat˘ 

Potok village 

Obr. 4 Pohled na novû postaven˘ most u obce Vlaské 

Fig. 4 View of the newly built bridge near Vlaské village 

Na základû získan˘ch poznatkÛ lze dojít k pfiesvûdãení, Ïe 

‰kody napáchané povodnûmi jsou sice nesmírnû bolestivé, nemilosrdnû 

zasahují do osudu postiÏen˘ch obyvatel a pfiiná‰ejí 

velké materiální ztráty, ale pro obecn˘ v˘voj civilizace znamenají 

také urãit˘ pfiínos. Jsou mementem toho, Ïe je tfieba pozornûji 

dbát zákonÛ pfiírody pfii úpravách vodních tokÛ, pfii volbû komunikaãních 

tras, pfii volbû konstrukãního fie‰ení objektÛ v ohroÏen˘ch 

oblastech, ale zejména toho, Ïe je na‰í povinností udrÏovat 

poÏadovan˘ technick˘ stav stavebních konstrukcí, podrobovat je 

neustálé kontrole a bezprostfiednû odstraÀovat v‰echny i zdánlivû 

nezávaÏné závady. Jsem pfiesvûdãen, Ïe toto poznání bude 

vrcholnû potvrzeno i vyhodnocením poznatkÛ, získan˘ch za 

povodní v roce 2002. 

Doc. Ing. Leonard Hobst, CSc. 

SdruÏení pro sanace 

betonov˘ch konstrukcí 

Sirotkova 54a, 616 00 Brno 

e-mail: ssbk@sky.c 

Obr. 6 Most u obce Zlat˘ Potok, novû vybudovan˘ 20 m po proudu fieky 

Fig. 6 Bridge near Zlat˘ Potok village, newly built 20 m downstream 


P ¤ E D S T A V E N Í S P O L E â N O S T I S A N G R E E N, 

S P O L. S R . O . 

R O ZHOVOR S I NG. MI ROSLAVEM V OLFEM, 

¤EDITELEM SPOLEâNOSTI 

Pane fiediteli, kdy vznikla 

spoleãnost Sangreen? 

Spoleãnost byla zaloÏena v ãervnu 

1990 soukrom˘mi osobami na základû 

spoleãenské smlouvy. Nevznikla 

privatizací ani pfiemûnou 

z jiné spoleãnosti, ale z podnikatelského 

zámûru s cílem zaplnit v té 

dobû jednu z mezer stavebnictví, 

opravy a sanace betonov˘ch a Ïelezobetonov˘ch 

konstrukcí. Snahou 

bylo realizovat opravy ve vysoké 

kvalitû za ekonomicky pfiijateln˘ch cenov˘ch podmínek. 

V roce 2001 byla spoleãnost zaãlenûna do organizaãní struktury 

firmy Colas CZ, a. s., jako specializovaná spoleãnost na v˘stavbu 

a opravy monolitick˘ch a montovan˘ch mostních a inÏen˘rsk˘ch 

konstrukcí. 

Jaké byly první zakázky spoleãnosti? 

Jako jednu z prvních velk˘ch staveb v roce 1990 realizovala spoleãnost 

opravu 246 m dlouhého obloukového mostu v km 23,9 

dálnice D1 – „·mejkalka“ pro investora ¤editelství dálnic Praha. 

Pfii zahájení této stavby mûla spoleãnost celkem dvanáct zamûstnancÛ. 

Na takovou zakázku to nebylo mnoho. Nyní je Vás asi 

více? 

Za dobu rozvoje firma posílila zvlá‰tû ve v˘robním úseku, kde 

jsou odborníci schopní zajistit a zaruãit kvalitní realizaci získané 

zakázky. Na vysoké úrovni je téÏ personální obsazení v ekonomickém 

i obchodním úseku. Firma má ve svém stfiedu jiÏ nûkolik 

autorizovan˘ch inÏen˘rÛ a technikÛ a mnoho pracovníkÛ vy- 

‰kolen˘ch k odborn˘m ãinnostem pfii opravách a v˘stavbû mostÛ 

jak mezi techniky, tak mezi pracovníky dûlnick˘ch profesí. Základní 

kádr firmy tvofií zhruba osmdesát zamûstnancÛ. Na jejich 

rozvoj, kvalifikaci a bezpeãnost pfii práci je soustfiedûna velká 

pozornost. 

A co vybavení? 

Ve srovnání s poãáteãním stavem spoleãnosti lze konstatovat, Ïe 

firma jiÏ má vybavení, které se v oboru rekonstrukcí a v˘stavby 

mostÛ dá nazvat nadstandardním. Je také napojena na subdodavatelské 

firmy, které jí svou specializací (napfi. dilataãní závûry, 

vozovky a izolace apod.) doplÀují druhovost prací. 

Jak˘ rozsah prací jste za dobu své pÛsobnosti realizovali? 

Za uplynul˘ch dvanáct let bylo opraveno témûfi sto objektÛ z oblasti 

dopravního inÏen˘rství, pozemních a vodohospodáfisk˘ch 

staveb. 

P ROFILY 

PROFILES 

Celková v˘mûra sanovan˘ch ploch na v‰ech opravovan˘ch 

konstrukcích pfiekroãila 70 000 m 2 , coÏ pfiedstavuje pfii prÛmûrné 

tlou‰Èce opravy cca 30 mm zhruba 4 200 t správkov˘ch 

hmot. 

Jméno va‰í spoleãnosti je ãasto spojováno s opravami 

dálniãních mostÛ? 

Nosn˘m programem spoleãnosti byla a zÛstává rekonstrukce 

a oprava mostÛ. Za dobu své existence spoleãnost opravila více 

neÏ padesát mostních objektÛ v celkové délce témûfi 10 km. 

Z nich samozfiejmû sv˘m rozsahem nejvût‰í jsou mosty na dálniãní 

síti, napfi. na D1 jiÏ zmínûn˘ most ·mejkalka, most Miro- 

‰ovice, most Hvûzdonice, most Mnichovka, na D5 byly realizovány 

opravy mostu v Berounû nebo mostu pfies Klabavu u Rokycan. 

Také pro TSK hlavního mûsta Prahy realizovala na‰e spoleãnost 

v˘znamné stavby pfii opravû spodních staveb mostÛ severojiÏní 

magistrály (Kaãerov) nebo JiÏní spojky (mosty Sulická, 

Chodovská). 

A co ostatní rekonstrukce, od kter˘ch investorÛ získáváte 

zakázky? 

Na dal‰ích objemech se podílí práce pro v˘znamné investory, 

jako napfiíklad Povodí Vltavy, práce pro podniky chemického a 

papírenského prÛmyslu a subdodávky pro velké stavební spoleãnosti 

– Skanska, Metrostav. Jedná se tedy o vodní díla, vodojemy, 

prÛmyslové haly atp. Ale pracujeme i pro drobnûj‰í odbûratele 

z oblasti sluÏeb. 

Nejvût‰í stavbou v posledních dvou letech byla komplexní 

oprava koruny hráze pfiehrady VD Orlík pro investora Povodí 

Vltavy, s. p., pfii které bylo kompletnû vymûnûno mostní pfiíslu- 

‰enství a opravena jefiábová dráha. O této rekonstrukci jiÏ bylo 

psáno v ãasopise Beton TKS v minulém roce (v ãíslech 1 a 3, 

pozn. redakce). 

Jaké speciální práce mÛÏete pfiípadn˘m zákazníkÛm 

nabídnout? 

Mezi dal‰í ãinnosti firmy patfií provádûní speciálních prací: 

• tryskání konstrukcí vysokotlak˘m vodním paprskem 

do 140 MPa, 

• zesilování Ïelezobetonov˘ch konstrukcí moderními technologiemi 

pomocí uhlíkov˘ch lamel a pletiv, 

• fiezání a vrtání Ïelezobetonov˘ch konstrukcí diamantovou technikou 

do tlou‰Èky fiezu 900 mm, 

• injektáÏ Ïelezobetonov˘ch konstrukcí dle norem 

ZTV RISS 88/93 a TP 88. 

Pro provádûní injektáÏí vlastní spoleãnost osvûdãení Kloknerova 

ústavu âVUT v Praze. Dosud bylo zainjektováno cca 5 000 m 

trhlin v konstrukcích mostÛ, budov, v objektech továren i tubusech 

a stanicích praÏského metra, kde jsme se mj. podíleli na 

sanaci ‰kod po loÀsk˘ch povodních ve stanici MÛstek. 

Pokraãování na str. 8 


S P O L E â N O S T S A N G R E E N, S P O L. S R . O . 

Rekonstrukce mostu na ulici Vrbenského v Praze 

Reconstruction of the bridge in Vrbenského Street in Prague 

Rekonstrukce mostu D1-047 pfies Blanici, obnovení provozu po hotové mostovce 

Reconstruction of D1-047 bridge across the Blanice River, renewal of the 

operation on the completed bridge deck 

Rekonstrukce mostu D11-020 Bfiíství, sanace 

podhledu a betonáÏ fiíms 

Reconstruction of D11-020 bridge in Bfiíství 

Rekonstrukce mostu D1-047 pfies Blanici 

Reconstruction of D1-047 bridge across 

the Blanice River 

Opravené schodi‰tû a lávka pro pû‰í 

v areálu nemocnice Na Bulovce v Praze 

Repaired staircase and footbridge in the 

area of the hospital Na Bulovce in Prague

Oprava koruny hráze 

VD Orlík 

Repair of the crown of 

the dam of the Orlík 

hydraulic structure 

¤ezání stûnovou 

pilou – VD Orlík 

Cutting with the 

wall saw – Orlík 

hydraulic structure 

V˘stavba lávky u silnice I/18 

v Sedlãanech 

Construction of a footbridge 

near I/18 road in Sedlãany 

Oprava koruny hráze VD Orlík 

Repair of the crown of the dam 

of the Orlík hydraulic structure 

Tûsnûní stfiedního tubusu stanice metra MÛstek 

Sealing of the middle tube of the M_stek metro station

P ROFILY 

PROFILES 

Obr. 1 Oprava Vodního díla Klíãava 

Fig. 1 Reconstruction of the Klíãava hydraulic structure 

Pokraãování ze strany 5 

MÛÏe spoleãnost pfiedloÏit nûjaké kvalifikaãní 

pfiedpoklady? 

Firma má udûlen certifikát âSN EN ISO 9001:2001, dÛlní oprávnûní, 

aplikaãní autorizace v˘robcÛ stavebních hmot (Sika, Lafarge, 

MC-Bauchemie, Fosroc, …), oprávnûní pro v˘stavbu provizorních 

mostních konstrukcí apod. V souãasné dobû je prvofiad˘m 

úkolem spoleãnosti obdrÏet certifikát dle norem âSN EN ISO 

14000. Pro jeho získání je jiÏ spoleãnost provûfiována. 

Jak zaji‰Èujete kontrolu kvality? 

Prvofiad˘m úkolem v‰ech pracovníkÛ firmy je bezpodmíneãné 

dodrÏování technologick˘ch pfiedpisÛ zaji‰Èujících vysokou kvalitu 

provádûn˘ch prací. Nutn˘m pfiedpokladem pro to je mít dokonale 

za‰kolené pracovníky na vysoké fiemeslné úrovni a je‰tû 

kvalitnûj‰í technick˘ personál, kter˘ je schopen fie‰it i obtíÏné 

technické a technologické situace v kaÏdém detailu stavby. Samozfiejmostí 

je potfiebné technické a materiální vybavení. O propracování 

systému pro zaji‰tûní kvality a kontroly prací svûdãí 

zmínûn˘ certifikát systému jakosti podle normy âSN EN 9002 

resp. 9001:2001, kter˘ spoleãnost vlastní jiÏ od roku 1996. 

Rozvíjí se spoleãnost dále i v souãasnosti? 

Spoleãnost Sangreen Praha, s. r. o., je od ãervna roku 2001 ve 

vlastnictví Colas CZ, a. s., a stala se i nástupnickou organizací dcefiin˘ch 

spoleãností Sangreen Alfa, s. r. o., Sangreen Gama, s. r. o. 

Ve stavební sezónû má spoleãnost obvykle pfies sto zamûstnancÛ 

a produkce firmy se v posledních letech pohybuje na 100 mil. 

Kã roãního obratu pfii prÛmûrném hrubém zisku okolo 7 mil. Kã. 

Do dal‰ích let pfiedpokládáme rÛst objemÛ proveden˘ch prací. 

Spoleãnost bude nadále rozvíjet obor sanací betonov˘ch konstrukcí 

zejména smûrem ke speciálním technologiím ochrany 

Ïelezobetonov˘ch konstrukcí, jako je katodická ochrana v˘ztuÏe, 

popfi. povlakovaná v˘ztuÏ, a souãasnû pokraãovat v rozvoji v˘robních 

kapacit pro v˘stavbu nov˘ch mostních objektÛ mal˘ch 

a stfiedních rozpûtí, vãetnû souvisejících objektÛ z monolitického 

betonu pfii stavbách na dopravních komunikacích (napfi. opûrné 

Obr. 2 Hlavní nádraÏí v Praze – Parking Wilsonova, rekonstrukce 

a sanace 

Fig. 2 Main Railway Station in Prague – Parking in Wilsonova Street, 

completed reconstruction and rehabilitation 

zdi, protihlukové stûny, jímky). Vzhledem k v˘‰e uvedenému 

posilujeme v oblasti lidsk˘ch zdrojÛ, tj. zejména stfiedního managementu 

a v jednotliv˘ch dûlnick˘ch profesích. Nedílnou souãástí 

tohoto rozvoje je i nasmûrování investiãních prostfiedkÛ spoleãnosti 

do roz‰ífiení stávajícího materiálnû technického vybavení 

pro stavby tohoto charakteru. 

Sangreen, s. r. o., je zakládajícím ãlenem SdruÏení pro sanace 

betonov˘ch konstrukcí (SSBK) a jeho snahou je aktivnû se podílet 

na ãinnosti sdruÏení úãastí na semináfiích, publikací odborn˘ch 

ãlánkÛ a úãastí a pofiádáním exkurzí na provádûn˘ch stavbách. 

Firma je také ãlenem praÏské poboãky Svazu podnikatelÛ 

ve stavebnictví a prostfiednictvím majitele Colas CZ se zúãastÀuje 

i ãinnosti SdruÏení pro v˘stavbu silnic. 

NejdÛleÏitûj‰í úkolem v‰ech zamûstnancÛ firmy je a bude nejen 

zvy‰ování produktivity a objemu prací, ale zejména trvalé zvy- 

‰ování kvality práce. Dokonalé odvedení prací vytváfií pfiedpoklad 

k prodluÏování Ïivotnosti proveden˘ch konstrukcí a souãasnû 

s tím i k potvrzení dobrého jména spoleãnosti. V neposlední fiadû 

se do popfiedí úkolÛ dostává také ochrana Ïivotního prostfiedí pfii 

vlastním v˘robním procesu. 

Má spoleãnost také nûjaké obecnû prospû‰né 

spoleãenské aktivity? 

Ano, formou sponzoringu firma podporuje nûkteré dal‰í uÏiteãné 

ãinnosti, napfi. ãinnost Záchranného systému Prahy-v˘chod, 

provoz dopravních prostfiedkÛ pro postiÏenou mládeÏ, sportovní 

oddíly a rÛzná odborná spoleãenská setkání. 

Pane fiediteli dûkujeme za rozhovor. 

SANGREEN, spol. s r. o. 

PlzeÀská 166, 150 00 Praha 5 

tel.: 257 216 147, 257 213 922, fax: 257 215 123 

e-mail: sangreen.praha@sangreen.cz, www.sangreen.cz 


S A S T A, S P O L. S R . O . 

Firma SASTA, spol. s r. o., byla zaloÏena na podzim roku 1997 

v Brnû, s cílem vytvofiit men‰í, úzce specializovanou stavební 

firmu se zamûfiením na rekonstrukce a statické zaji‰tûní objektÛ. 

Postupnû se v‰ak zaãala stále v˘raznûji ukazovat potfieba obsáhnout 

‰ir‰í ‰kálu sanaãních technologií a disponovat dostateãn˘m 

poãtem kvalifikovan˘ch pracovníkÛ s kvalitním strojním vybavením, 

abychom byli schopni rychle a odbornû fie‰it i nenadálé 

sloÏité situace, které rekonstrukce objektÛ obãas pfiiná‰í. A tak 

místo pÛvodnû zam˘‰len˘ch dvaceti pûti pracovníkÛ má firma 

v souãasnosti cca osmdesát kmenov˘ch zamûstnancÛ a tomu 

i odpovídající technick˘ park. 

Spolu s postupn˘m rÛstem se mûnila i pozice firmy na trhu. 

V souãasné dobû je na‰í snahou nabídnout investorovi ucelené 

fie‰ení statického zaji‰tûní stavby od základové spáry aÏ po stfiechu 

a poskytnout mu maximální záruku kvality a odbornosti od 

prvního kontaktu aÏ po pfiedání díla. Vzhledem ke specifické povaze 

na‰ich prací, je pfieváÏná ãást zakázek provádûna formou 

subdodávek pro vy‰‰ího dodavatele stavby. Tato skuteãnost je‰tû 

stupÀuje tlak na kvalitu odvedené práce a ve stejné mífie i na 

schopnost komunikace s odbûratelem i projektantem pfii hledání 

optimálního fie‰ení problémÛ dané stavby. To byly také jedny 

zhlavních dÛvodÛ, proã jsme v na‰í spoleãnosti v roce 2000 pfiistoupili 

k zavádûní systému fiízení jakosti a na sklonku téhoÏ roku 

ho úspû‰nû certifikovali. 

V polovinû roku 2002 spoleãnost SASTA pfiesídlila do nové 

budovy, která umoÏÀuje lep‰í komunikaci a dal‰í rÛst firmy. 

Oblast úãinného pouÏití jednotliv˘ch speciálních sanaãních 

technologií provádûn˘ch na‰í spoleãností je znaãnû rozsáhlá 

a pro úspû‰né dokonãení stavby b˘vají rÛznû kombinovány v zá- 

Obr. 2 Karlovy Vary, Garni hotel – zaji‰tûní stavební jámy 

Fig. 2 Karlovy Vary, Garni Hotel – protection of the foundation pit 

Obr. 1 Brno, Nová radnice – sanace pilífiÛ 

Fig. 1 Brno, New Town Hall – maintenance of pillars 

P ROFILY 

PROFILES 

vislosti na konkrétních podmínkách. Orientaãnû lze pfiifiadit k základním 

ãástem konstrukcí pouÏitelné technologie následovnû: 

• Statické zaji‰tûní základové spáry – roz‰ífiením základÛ nebo 

vytvofiením inverzních kleneb, pomocí mikropilot, pfiípadnû injektáÏemi 

do podzákladí. Díky speciálnímu strojnímu vybavení 

mÛÏeme provádût vrtné práce i ve stísnûn˘ch a ‰patnû pfiístupn˘ch 

prostorách (napfi. ve sklepech nebo v revizních ‰tolách pfiehrad 

apod.). 

• Sanace svisl˘ch konstrukcí – spárováním, se‰itím trhlin, rÛzn˘mi 

typy injektáÏí, zesílení konstrukcí armováním nebo opásáním 

Obr. 3 Brno, Janáãkovo divadlo – zesilování 

sloupÛ uhlíkov˘mi tkaninami 

Fig. 3 Brno, Janáãek’s Theatre – 

strengthening of columns by carbon 

fabrics 


Obr. 4 Brno, Lí‰eÀ – sídlo firmy 

Fig. 4 Brno, Lí‰eÀ – the company’s seat 

s následn˘m stfiíkan˘m torkretem, pfiípadnû vloÏením v˘ztuÏn˘ch 

prutÛ z vysokopevnostních ocelí. 

• Sanace vodorovn˘ch konstrukcí – spárováním kleneb, kotven˘mi 

Ïelezobetonov˘mi obrubními pasy, lícov˘mi i rubov˘mi 

skofiepinami, spfiaÏen˘mi deskami nebo pomocí dodateãnû 

pfiedpjat˘ch konstrukcí. 

• Zaji‰tûní opûrn˘ch zdí, sesuvÛ nebo v˘kopÛ stavebních jam – 

pomocí mikropilot, vrtan˘ch zápor, tyãov˘ch i lanov˘ch kotev, pfiípadnû 

hfiebíkováním zemin v kombinaci se stfiíkan˘mi betony. 

• Sanace betonov˘ch konstrukcí – od klasick˘ch technologií stfiíkan˘ch 

torkretÛ a betonÛ, pfies vyuÏití rÛzn˘ch modifikovan˘ch 

malt aÏ po ucelené sanaãní systémy. Také provádíme zesilování 

Ïelezobetonov˘ch konstrukcí jak klasick˘m doplnûním chybûjící 

betonáfiské v˘ztuÏe, tak i lepením uhlíkov˘ch a sklolaminátov˘ch 

tkanin a lamel. 

Pfii hledání moÏn˘ch fie‰ení se snaÏíme zvolit takové, které by 

nejen prospûlo stavbû, ale bylo ‰etrné i k okolním stavbám a Ïivotnímu 

prostfiedí pfii vyuÏití moderních technologií a v neposlední 

fiadû bylo cenovû pfiijatelné. 

Snaha drÏet krok s nejmodernûj‰ími technologiemi klade zv˘- 

‰ené nároky na odborné vûdomosti a technologickou kázeÀ na- 

‰ich zamûstnancÛ, od fiadov˘ch pracovníkÛ sanaãních osádek, 

pfies mistry aÏ po technické pracovníky firmy. Na‰e spoleãnost na 

tomto poli úzce spolupracuje jak s FAST VUT v Brnû, tak i s dodavateli 

materiálÛ a projekãními kanceláfiemi; vybraní pracovníci firmy 

jsou pravidelnû pro‰kolováni pro aplikace nov˘ch technologií. 

SASTA, spol. s r. o., je dlouholet˘m ãlenem SdruÏení pro sanace 

betonov˘ch konstrukcí. 

K na‰í lítosti v‰ak máme, oproti vût‰inû jin˘ch profesí ve stavebnictví, 

pfii ohlédnutí zpût na vykonanou práci jednu velkou 

nev˘hodu. Na‰e konstrukce jsou ukryty hluboko pod základy 

nebo alespoÀ ve zdech pod omítkami, sádrokartony a zavû‰en˘mi 

podhledy, a zpravidla není ani poznat, Ïe jsme na stavbû 

pracovali. Jen absence trhlin, pfiípadnû jin˘ch statick˘ch poruch 

opraven˘ch objektÛ, je po letech na‰ím vysvûdãením. 

MoÏnosti, které nové technologie do stavebnictví pfiiná‰ejí, za 

vynaloÏené úsilí jistû stojí. 

Ing. Ivo MacháÀ 

SASTA, spol. s r. o. 

Houbalova 4, 628 00 Brno 

tel.: 544 422 366, fax: 544 422 369 

e-mail: info@sasta.cz 


M I ROSLAV V OLF, 

M ICHAL V R ÁNA 

Most pfies potok Mnichovka na dálnici 

D1 je pro kaÏd˘ smûr tvofien samostatnou 

mostní konstrukcí z dodateãnû pfiedpjat˘ch 

prefabrikovan˘ch nosníkÛ. V letech 

2001 a 2002 byla kompletnû rekonstruována 

vozovka a mostní pfiíslu- 

‰enství obou mostÛ, byla provedena sanace 

podhledÛ nosn˘ch konstrukcí 

a spodních staveb vãetnû terénních 

úprav pod mostem. 

The bridge over the Mnichovka Brook 

situated on D1 motorway is made up of 

a separate bridge structure for each 

direction erected from post-tensioned 

girders. In 2001 – 2002, the bridge deck 

and facilities of both bridges received 

a complete reconstruction. Repairs to 

the soffits of the load-bearing structures 

and substructures were conducted 

together with ground works below the 

bridge. 

Z ÁKLADNÍ ÚDAJE 

Dálniãní most, ev. ã. D1-027, v km 

22,447, pfies potok Mnichovka s délkou 

pfiemostûní 187,7 m, je smûrovû rozdûle- 

n˘ na dvû samostatné mostní konstrukce 

o sedmi polích v kaÏdém pase (obr. 1). 

Délka mostu je 209,7 m, volná ‰ífika mostu 

mezi svodidly je 11,75 m, jízdní pruhy 

jsou ‰iroké 2 x 3,75 m a odstavn˘ pruh 

2,5 m. Most byl postaven v roce 1977 

z dodateãnû pfiedpjat˘ch prefabrikovan˘ch 

nosníkÛ I-73 délky 27 m. Opûry jsou 

klasické masivní betonové s úloÏn˘m prahem. 

Vnitfiní ãlenûné pilífie tvofií vÏdy trojice 

kruhov˘ch sloupÛ o prÛmûru 1,6 m, 

které jsou spojeny monolitick˘m úloÏn˘m 

prahem. Most je v pÛdorysném i v˘‰kovém 

oblouku. 

Pfiedmûtem opravy byla kompletní rekonstrukce 

vozovek a mostního pfiíslu‰enství 

obou mostÛ, sanace podhledu nosné 

konstrukce a spodní stavby vãetnû terénních 

úprav pod mostem. V roce 2001 byl 

rekonstruován lev˘ most ve smûru staniãení 

(smûr z Prahy do Brna) a v roce 

2002 prav˘ most (smûr z Brna do Prahy). 

S ANAâNÍ PRÁCE NA VRCHNÍ 

STAVBù 

Silniãní frézou byly na mostû odstranûny 

stávající Ïiviãné vozovkové vrstvy od obrubníkové 

hrany vnûj‰í fiímsy po obrubníkovou 

hranu vnitfiní fiímsy. Následnû byla 

strÏena hydroizolaãní vrstva, odstranûna 

vrstva vyrovnávacího betonu a obnaÏen 

horní povrch nosníkÛ I-73. SoubûÏnû 

s odstraÀováním vozovkového souvrství 

byly vybourány stávající mostní závûry, 

odvodÀovaãe, ãásti pfiechodov˘ch desek 

a závûrné zídky aÏ k úrovni pfiechodového 

prahu (obr. 2). Byla provedena demontáÏ 

S ANACE 

REHABILITATION 

R E K O N S T R U K C E M O S T U P ¤ E S M N I C H O V K U 

N A D Á L N I C I D1 Z P R A H Y D O B R N A 

R E C O N S T R U C T I O N O F T H E B R I D G E A C R O S S T H E 

M N I C H O V K A O N D 1 M O T O R W A Y F R O M P R A G U E T O B R N O 

Obr. 1 Spodní stavba a podhled nosné 

konstrukce mostu, oprava v polovinû 

– dokonãen˘ lev˘ most 

Fig. 1 Substructure and soffit of the loadbearing 

structure of the bridge; halffinished 

reconstruction – completed 

left bridge 

svodidel, sloupky v místû ukotvení do 

fiímsy byly obnaÏeny do hloubky cca 50 

mm. Z povrchu fiíms byl pomocí vysokotlakého 

vodního paprsku odstranûn ve‰ker˘ 

naru‰en˘ beton. 

Po odbourání závûrn˘ch zídek pod úroveÀ 

úloÏného prahu byly dutiny sanovány 

a dle diagnostického prÛzkumu o‰etfieny 

inhibitorem koroze resp. vápenn˘m mlékem. 

Horní povrch nosné konstrukce byl oãi‰tûn 

vysokotlak˘m vodním paprskem. Na 

pfiipravené plo‰e byly zku‰ební laboratofií 

provedeny zkou‰ky pevnosti povrchov˘ch 

vrstev v tahu. Pfied betonáÏí nové rozná- 

‰ecí desky byly odvrtány prostupy a osazeno 

sedmnáct kusÛ nov˘ch spodních 

dílÛ odvodÀovaãÛ typu „LABE – F“, od firmy 

Vlãek, a ãtyfiicet devût kusÛ odvod- 

Àovacích trubiãek. 

Diagnostika kabelov˘ch kanálkÛ horního 

pfiedpûtí ukázala jejich nedostateãné vyplnûní 

cementovou suspenzí. Z tohoto 

dÛvodu byla provedena vakuová reinjektáÏ 

kabelov˘ch kanálkÛ. 

Nová spfiahující deska v prÛmûrné 

tlou‰Èce 160 mm (beton C25/30-2ba) 

byla poloÏena pomocí fini‰eru BIDWELL 

5000. Îelezobetonová deska byla oboustrannû 

vyztuÏena sítûmi KARI typ KZ 81, 

s krytím betonem tlou‰Èky 40 mm. V˘ztuÏ 

desky byla kotvena do nosné konstrukce 

pomocí kotevní v˘ztuÏe OV12, vlepené 

do pfiedvrtan˘ch otvorÛ. Deska byla vybe- 

Obr. 2 Bourání závûrné zídky 

Fig. 2 Demolition of the closing low wall 


S ANACE 


Obr. 3 Osazená dilatace 

Fig. 3 Positioned dilatation 

tonována s kapsami pro osazení dilataãních 

závûrÛ. 

Práce na závûrn˘ch zídkách byly provádûny 

soubûÏnû s pracemi na mostovce. 

Armatura závûrné zídky byla vlepena pomocí 

Hilti HIT HY 150 do pfiedem vyvrtan˘ch 

otvorÛ. Na bednûní rubové strany 

bylo pouÏito systémové bednûní, ãást 

v tubusech byla bednûna pomocí fieziva 

a desek. 

Po vybetonování závûrn˘ch zídek byl 

nad krajní opûrou osazen podpovrchov˘ 

dilataãní mostní závûr PPD 20. Nad 

ostatními podporami byly osazeny dilataãní 

závûry Mageba RS–A/80 (obr. 3), 

které kopírují tvar fiíms, vãetnû jejich vnûj- 

‰ích svisl˘ch ãástí. Zhotovitel dilataãních 

závûrÛ firma SOK Tfiebestovice provádûla 

i jejich montáÏ. Zabetonování dilataãních 

závûrÛ bylo provádûno dodateãnû betonem 

stejné tfiídy jako vyrovnávací deska 

resp. fiímsy. 

Pfied betonáÏí mostních fiíms byl povrch 

otryskán VVP a byly provedeny zkou‰ky 

pevnosti povrchov˘ch vrstev v tahu. BetonáÏ 

mostních fiíms byla provedena 

Obr. 5 Podhled nosné konstrukce pfii sanaci 

Fig. 5 The soffit of the load-bearing struct. during rehabilitation 

z betonu B30/37-3b, v˘ztuÏ z KARI sítí 

KY81 a betonáfiské oceli V 10425. Po vyzrání 

betonu desky byl jeho povrch upraven 

brokováním a poloÏena vanová izolace 

z kotevnû impregnaãního nátûru 

a peãetícího nátûru Conipox 77 Z a nataveny 

asfaltové pásy Paramoplast PV 

S55-15 BM, tlou‰Èky 5,5 mm. Stejn˘ postup 

i skladba se t˘kaly izolace rubu závûrn˘ch 

zídek. Na obrubníkovou hranu 

fiímsy byla na kotevní impregnaãní nátûr 

Conipox 77 Z aplikována stfiíkaná izolaãní 

vrstva Conipur 255. 

Odvodnûní rubu závûrn˘ch zídek bylo 

provedeno pomocí drenáÏe z drenáÏních 

trub PVC DN 100. DrenáÏ byla vyvedena 

vyvrtan˘m otvorem v kfiídlech. Prostor za 

závûrn˘mi zídkami byl vybetonován drenáÏním 

betonem B7,5. 

Po provedení izolace bylo dokonãeno 

osazení odvodÀovaãÛ a odvodÀovacích 

trubiãek. V souladu s RDS byl v místech 

odvodÀovacích trubiãek proveden drenáÏní 

plastbeton na v˘‰ku vrstvy LAD, propojení 

jednotliv˘ch trubiãek a odvodÀovaãÛ 

bylo provedeno prÛbûÏn˘m pásem 

Obr. 4 Nosná konstrukce pfied opravou 

Fig. 4 Load-bearing structure before the repair 

Obr. 6 Stativo pfied sanací 

Fig. 6 Topsill before the rehabilitation 

drenáÏního plastbetonu ‰ífiky 60 mm. 

Pokládka litého asfaltu s podrcením jako 

ochrana izolace byla provádûna po polích 

v tlou‰Èce 40 mm, u vnitfiní fiímsy byl vynechán 

pruh v ‰ífii odvodÀovacího prouÏku 

a u vnûj‰í fiímsy byla ponechána komÛrka 

pro zálivku. OdvodÀovací prouÏek 

zLAS byl pokládán aÏ po AKMS a byl prodlouÏen 

aÏ na konec kfiídel. 

Na pfiedpolích byl nejdfiíve proveden 

infiltraãní postfiik a pfiedbalení ze smûsi 

ABVH, poté následoval spojovací postfiik 

na celém mostû vãetnû pfiedpolí a polo- 

Ïení obrusné vrstvy z AKMS I. 

Zálivky byly provedeny na styku odvod- 

Àovacího Ïlábku a Ïivice, fiíms a Ïivice, na 

koncích závûrn˘ch zídek v pfiíãném smûru 

a podél dilatací. 

Odstranûná zábradelní svodidla byla 

oãi‰tûna, zdeformované ãásti byly nahrazeny 

nov˘mi stejného typu. Povrchová 

úprava zábradelního svodidla byla provedena 

nátûrov˘m systémem 2K DERIPOX 

+ DEROCRYL. V místech kotvení do betonu 

fiíms byl u sloupkÛ svodidel proveden 

nátûr min. 50 mm pod úroveÀ pÛvodní 


Obr. 7 Podhled a stativo po sanaci 

Fig. 7 The soffit and the topsill after the rehabilitation 

Obr. 8 Ocelolitinové loÏisko pfied sanací 

Fig. 8 Steel and cast iron bearing before 

the rehabilitation 

fiímsy. Dispozice svodidel zÛstala zachována. 

Obrubníky byly ochránûny stfiíkanou izolací 

navazující na izolaci desky, fiímsy, boky 

a podhled nosné konstrukce byly opatfieny 

sjednocujícím protikarbonataãním nátûrem. 

P OSTUP PRACÍ NA SPODNÍ 

STAVBù 

Sanaãní práce na spodní stavbû byly zahájeny 

ve stejném ãasovém období jako 

práce na mostovce. Nejdfiíve byly provádûny 

sanace podhledu a bokÛ nosné 

konstrukce a následovala sanace spodní 

stavby (obr. 4 aÏ 7). 

Sanaãní práce byly provádûny klasick˘m 

zpÛsobem. Nejdfiíve byl povrch konstrukce 

otryskán tlakovou vodou o min. tlaku 

110 MPa, pak byl odstranûn zdegradovan˘ 

beton a korodovaná v˘ztuÏ obourána 

v celém profilu, opískovana na stupeÀ 

Sa 2 1/2 a opatfiena pasivaãním nátûrem. 

Takto pfiipraven˘ povrch byl pfied sanací 

omyt nízkotlak˘m zafiízením Wap. Sanaãní 

materiál byl naná‰en klasick˘m zednick˘m 

zpÛsobem. 

Obr. 9 Ocelolitinové loÏisko po sanaci 

Fig. 9 Steel and cast iron bearing after the 

rehabilitation 

Následnû byla celá spodní stavba opatfiena 

sjednocujícím protikarbonataãním 

nátûrem vãetnû dfiíkÛ pilífiÛ. ObnaÏená základová 

patka a zasypané ãásti pilífiÛ byly 

opraveny a pfied zasypáním natfieny nátûrem 

ALP+ALN 2x proti zemní vlhkosti. 

V rámci opravy spodní stavby bylo provedeno 

o‰etfiení ocelov˘ch loÏisek (obr. 8 

a 9). LoÏiska byla opískována a opatfiena 

ochrann˘m nátûrem DERISOL (kombinovan˘ 

EP/PUR). Pod svody odvodÀovaãÛ 

byly umístûny vsakovací skruÏe vyplnûné 

záhozem z lomového kamene. 

Z P¤ÍSTUPNùNÍ OPRAVOVAN¯CH 

K ONSTRUKCÍ 

Práce na sanaci bokÛ a podhledu nosné 

konstrukce byly provádûny ze zavû‰eného 

celoplo‰ného le‰ení kromû 1. pole 

levého mostu. Kolem pilífiÛ a opûr bylo 

postaveno klasické trubkové le‰ení. 

H AVÁRIE KAMIONU 

V srpnu 2002 havaroval kamion na praÏském 

pfiedpolí. Vyteklo z nûho ‰est set 

litrÛ nafty, která stékala na krajnici, poté do 

v˘kopu za opûrou, pfies úloÏn˘ práh po 

S ANACE 


Obr. 10 Pohled na rozpracovan˘ prav˘ most 

Fig. 10 View of the right bridge under reconstruction 

opûfie na terén a proudem dolÛ smûrem 

k potoku. Nafta byla zachycena norn˘mi 

stûnami a odbornou firmou zlikvidována. 

Terén v délce 150 m musel b˘t vybrán 

a nahrazen nekontaminovanou zeminou. 

Beton opûry byl obourán do hloubky 

50 mm a sanován. Îivice byly odfrézovány 

a doplnûny do nivelety. Na odstranûní 

následkÛ havárie se podílely odborné 

sanaãní firmy. Návrh fie‰ení i sanaãní práce 

probûhly velmi rychle. 

S HRNUTÍ 

Rekonstrukce mostu probûhla ve dvou 

stavebních sezónách. V obou se podafiilo 

plánovan˘ termín ukonãení sanaãních 

prací na objektu uspí‰it, v roce 2001 

o dvanáct a v roce 2002, pfii opravû pravého 

mostu, o sedmnáct dnÛ. Tím bylo 

umoÏnûno uÏívat dÛleÏit˘ úsek velmi frekventovaného 

dálniãního tahu témûfi 

o mûsíc déle bez uzavírky. Za zdafiil˘ prÛbûh 

celé rekonstrukce patfií podûkování 

zástupcÛm investora, ktefií se na stavbû 

podíleli. Podûkování téÏ patfií v‰em 

zúãastnûn˘m subdodavatelÛm. 

Dodavatel stavby SANGREEN, spol. s r. o., 

PlzeÀská 166, 

150 00 Praha 5 

Spolupráce SMP CONSTRUCTION, a. s. 

Dopravní stavby 

Uherské Hradi‰tû, a. s. 

PONTEX, s. r. o. 

Ing. Miroslav Volf, Ing. Michal Vrána 

SANGREEN, spol. s r. o. 

PlzeÀská 166, 150 00 Praha 5 

tel.: 257 216 147, fax.: 257 215 123 

e-mail: sangreen.praha@sangreen.cz 

www.sangreen.cz 


S ANACE 


DOL – · P I â K O V Á V ¯ T O P N A O L O M O U C – S T A V E B N Í 

Ú P R A V Y K O M Í N A 

D O L – T O P H E A T I N G P L A N T O L O M O U C – R E N O V A T I O N 

O F C H I M N E Y 

J AN P ANNA, PAVEL N UHLÍâEK 

Celková rekonstrukce Ïelezobetonového 

komína v teplárnû Olomouc. Odstranûní 

po‰kozené vnitfiní ochranné vyzdívky 

a její náhrada tepelnû izolovan˘m ocelov˘m 

prÛduchem. Sanace vnitfiního 

a vnûj‰ího povrchu Ïelezobetonového 

dfiíku. Obnova denního leteckého pfiekáÏkového 

znaãení. 

General renovation of the reinforced 

concrete chimney in the heating plant in 

Olomouc. Cracked inside protecting walling 

was removed and repaired by heatinsulated 

steel vent. Maintenance of the 

inside and external surface of reinforced 

concrete chimney shaft. Resumption of 

the daily obstacle notation. 

Komín ‰piãkové v˘topny Olomouc slouÏí 

k odvádûní spalin od tfií kotlÛ spalujících 

mazut a zemní plyn. Jedná se o Ïelezobetonov˘ 

monolitick˘ komín s vnitfiní kyselinovzdornou 

vyzdívkou, o celkové v˘‰ce 

109,85 m. Vnûj‰í prÛmûr dfiíku v hlavû komína 

je 4010 mm. Svûtl˘ prÛmûr je 2700 

mm. Teplota spalin v patû komína se 

pohybuje v rozmezí od 110 do 185 °C dle 

typu pouÏitého paliva. Komín je opatfien 

denním a noãním leteck˘m znaãením. 

Vnitfiní kyselinovzdorná vyzdívka byla 

rozdûlena po v˘‰ce osmi konzolami Ïele- 

Obr. 1 Trhlina na styku dfiíku komína a ochozu 

Fig. 1 The crack in the touch of the chimney’s shaft and 

gallery 

zobetonového dfiíku na devût etáÏí. Byla 

vyzdûna z kameninov˘ch komínovek 

tlou‰Èky 120 mm a opatfiena vrstvou tepelné 

izolace z kfiemelinov˘ch tvarovek 

tlou‰Èky 70 mm. 

V˘stup na komín zaji‰Èují dva protilehlé 

vnûj‰í Ïebfiíky s ochrann˘m ko‰em umoÏ- 

Àující také pfiístup na tfii venkovní Ïelezobetonové 

ochozy. 

P OSOUZENÍ STAVU KOMÍNA 

V ãervnu roku 2001 byla provedena revize 

komína, jejímÏ cílem bylo zjistit stav 

komína se zamûfiením na stav vnitfiního 

ochranného pouzdra a navrÏení rozsahu 

jeho opravy. Revize byla rozdûlena na dvû 

základní ãásti. V první ãásti se jednalo 

ozmapování vnûj‰ího povrchu Ïelezobetonového 

dfiíku se zamûfiením na rozsah 

a typy naru‰ení betonu, stav komínové 

hlavy a ocelové v˘stroje komína. V druhé 

ãásti byla provedena revize vnitfiní kyselinovzdorné 

vyzdívky. Zde byla pozornost 

zamûfiena na stav dilataãních spár mezi 

jednotliv˘mi etáÏemi, kvalitu konzolov˘ch 

kamenÛ, stav zdiva a vnitfiních ÏebfiíkÛ. 

Práce byly provedeny technikou prÛmyslového 

lezení s pouÏitím speciálních 

pomÛcek pfii práci ve v˘‰kách. Vnûj‰í povrch 

byl revidován vizuálnû a trasováním 

ze ÏebfiíkÛ a ochozÛ, vnitfiní povrch z vnitfiních 

ÏebfiíkÛ. 

Obr. 2 Bíl˘ v˘luh na stûnû ochranné vyzdívky 

Fig. 2 White leach on the protecting wall 

V ¯SLEDKY REVIZE 

Vnûj‰í povrch dfiíku lze rozdûlit na tfii zóny 

dle chemického zatíÏení. 

• Zóna E1 – úroveÀ +105,85 m aÏ 

+109,85 m (ochoz ã. 3 – vrchol komína) 

Vnûj‰í povrch betonu v oblasti od posledního 

ochozu k hlavû komína je poznamenán 

agresivním prostfiedím, které 

je zpÛsobeno strháváním koufiové vleãky 

k povrchu komína. Na povrchu dfiíku jsou 

patrné trhliny. âerven˘ pruh denního 

leteckého znaãení je silnû zneãi‰tûn stékající 

rzí z hlavy komína. 

Litinové segmenty v hlavû komína jsou 

silnû zkorodované. Je poru‰ena tûsnost 

spojÛ litinové hlavy vypadnut˘m tûsnûním 

ze strany ochranného pouzdra. Odhalené 

mezery mezi jednotliv˘mi segmenty 

umoÏÀují spalinám pronikat za 

ochranné pouzdro. 

Vnûj‰í povrch betonového ochozu na 

úrovni +105,85 m je silnû zneãi‰tûn. Cementová 

mazanina je popraskaná. Ocelové 

rámy poklopÛ, zábradlí ochozu a Ïebfiíky 

jsou silnû zkorodované a jsou na 

hranici pouÏitelnosti. 

• Zóna E2 – +92,85 m aÏ +105,85 m 

Povrch dfiíku komína je znaãnû zneãi‰tûn 

vlivem sm˘vání koroze z litinové hlavy, 

ocelového zábradlí ochozu a hromosvodu 

komína. V oblasti pod denním 

leteck˘m znaãením do‰lo k hnûdému 


zabarvení betonu. Jednotlivé pruhy denního 

znaãení jsou matné a za‰pinûné. 

Objevují se oblasti s v˘skytem mikrotrhlin. 

Îebfiíky jsou nepo‰kozené, jen ãásteãnû 

zkorodované. 

• Zóna E3 – 0 aÏ +92,85 m 

Na dfiíku mezi ochozem ã. 1 a úrovní 

+92,85 m se vyskytují oblasti s mikrotrhlinami, 

beton je zneãi‰tûn stékající korozí 

a má hnûdé zabarvení. 

Ochoz ã. 2 v úrovni +69,85 m vykazuje 

v˘znamnou radiální trhlinu, která prochází 

pfies celou ‰ífiku ochozu. Ocelové rámy 

poklopÛ a zábradlí ochozu jsou zrezivûlé, 

nûkteré sloupky jsou utrÏené. 

Stav vnûj‰ího povrchu komína po ochoz 

ã. 1 (+26,65 m) nevykazuje váÏnûj‰í závady. 

Na dfiíku nejsou patrné trhliny popfiípadû 

prÛsaky svûdãící o v˘raznûj‰í poru‰e 

Ïelezobetonového plá‰tû. Povrch komína 

je zneãi‰tûn vlivem sm˘vání koroze 

z ocelového zábradlí ochozÛ a hromosvodu. 

Dochází k hnûdému zabarvování betonu. 

Na ochozu ã. 1 v úrovni +26,65 m jsou 

patrné trhliny navazující na roh v˘stupního 

otvoru v desce ochozu. Beton je v této 

ãásti po‰kozen. Na styku ochozu a dfiíku 

komína je v˘znamná trhlina, která probíhá 

po celém obvodu dfiíku (obr. 1). Zde 

do‰lo k usm˘knutí betonové desky 

a k mírnému poklesu celého ochozu. 

Ocelové rámy poklopÛ a zábradlí jsou 

zkorodované. 

Vnitfiní ochrannou vyzdívku komína je 

moÏno rozdûlit po jednotliv˘ch etáÏích. 

• EtáÏ ã. 9 

Jedná se o nejspodnûj‰í etáÏ vnitfiní vyzdívky. 

Stûny jsou pokryty bíl˘m v˘luhem. 

Klenby a ostûní sopouchÛ zaãínají vykazovat 

po‰kození vlivem borcení klenby. Pod 

lev˘m sopouchem je vidût vyplavená zdící 

malta ze spár zdiva. Souãasnû lze zfietelnû 

vidût opadávající drÈ z torkretu. Svislá fiada 

stupadel je v dolní ãásti zkorodovaná, 

vodorovná fiada je jiÏ nepouÏitelná. 

• EtáÏ ã. 8 aÏ ã. 4 

PÛvodnû se jednalo o pokusné etáÏe, 

na kter˘ch byly pfii v˘stavbû komína pou- 

Ïity rÛzné typy zdiva. Dilataãní spáry u jednotliv˘ch 

konzol jsou nefunkãní, jsou zaneseny 

popílkem. Stûny jsou pokryty bíl˘m 

v˘luhem (obr. 2). Zdivo je rozvolnûné 

a malta ze spár je ãásteãnû vypadaná. 

U etáÏí, které byly opatfieny dvojnásobnou 

torkretovanou vrstvou, je tato vrstva oslabena 

aÏ na v˘ztuÏnou síÈ, která místy zaãíná 

korodovat. Na torkretu se vyskytují trh- 

Obr. 3 Tepelnû zaizolovan˘ ocelov˘ 

prÛduch 

Fig. 3 The heat insulated steel vent 

liny. Vlivem dilataãních pohybÛ zdiva 

ochranného pouzdra jsou konzolové kameny 

popraskané a z velké ãásti ulámané. 

Ocelov˘ Ïebfiík je silnû zkorodovan˘. 

• EtáÏ ã. 3 a ã. 2 

Zdivo mezi konzolami ã. 3 aÏ ã. 1 je 

pokryto slabou vrstvou sazí a bíl˘m v˘luhem. 

Zdivo je rozvolnûné, malta ze spár 

je ãásteãnû vypadaná. Ocelov˘ Ïebfiík je 

silnû zkorodovan˘ a ãásteãnû zdeformovan˘. 

Dilataãní spáry u konzol ã. 3 a ã. 2 

jsou nefunkãní, jsou zaneseny sazemi 

a popílkem. Konzolové kameny jsou ulomeny. 

Dobíhající zdivo spodních pater je 

deformované. 

• EtáÏ ã. 1 

Prostor od poslední konzoly aÏ po vrchol 

komína. Zde se projevuje vliv atmosférick˘ch 

podmínek na zdivo ochranného 

pouzdra. Malta je vypadaná, dochází k odlupování 

ãel cihel. Îebfiík je velmi silnû 

zkorodovan˘, na mezi pouÏitelnosti. Dilataãní 

spára u konzoly ã. 1 rovnûÏ není 

funkãní ze stejn˘ch pfiíãin jako u pfiedchozích 

etáÏí. 

Z HODNOCENÍ REVIZE 

Celkovû lze fiíci, Ïe komín je ve ‰patném 

stavu a to pfiedev‰ím vhledem k rozsahu 

po‰kození vnitfiního ochranného pouzdra. 

Toto pouzdro pfiestává plnit svou funkci 

na bezpeãné odvedení spalin a ochranu 

vnûj‰ího nosného Ïelezobetonového dfiíku 

komína. Nefunkãní dilataãní spáry neumoÏÀují 

kompenzovat dilataãní pohyby 

zdiva v jednotliv˘ch etáÏích a proto dochází 

k jeho po‰kození. DÛsledkem je pak 

netûsnost ochranného pouzdra a moÏnost 

pronikání spalin mezi pouzdro a Ïelezobetonov˘ 

plá‰È komína. V tomto prostoru 

pak dochází ke kondenzaci spalin 

akvytvofiení kyselého prostfiedí, které zpÛsobuje 

korozi Ïelezobetonového dfiíku. 

Vlivem po‰kozené hlavy komína dochází 

k pronikání spalin pod litinové segmenty 

a následnému intenzivnímu rozru‰ování 

dfiíku komína. V˘sledkem jsou pak trhliny 

v betonu s v˘luhy solného kvûtu, které 

poukazují na ztrátu pasivaãní schopnosti 

Obr. 4 Sanaãní práce na vnûj‰ím povrchu 

komína 

Fig. 4 Maintenance works on the external 

surface of the chimney 

S ANACE 



S ANACE 


Obr. 5 Podepfiení ochozu ocelov˘mi 

konzolami 

Fig. 5 Supporting of the gallery by steel 

cantilevers 

krycí vrstvy betonu a nastartování koroze 

armovací v˘ztuÏe v betonové stûnû. 

RovnûÏ v dÛsledku nízk˘ch v˘stupních 

rychlostí spalin dochází k ovalování vrcholu 

komína koufiovou vleãkou a k následné 

kondenzaci spalin na dfiíku. Oblasti zasa- 

Ïené kondenzujícími spalinami pak vykazují 

zv˘‰enou degradaci betonu a korozi 

ocelové v˘stroje komína. 

N ÁVRH REKONSTRUKCE KOMÍNA 

Pro zaji‰tûní dal‰ího provozu byla nutná 

rekonstrukce komína. Vzhledem k charakteru 

a rozsahu po‰kození bylo nejdÛleÏitûj‰í 

provést v˘mûnu ochranného pouzdra 

a zastavení korozních procesÛ na vnitfiním 

povrchu dfiíku. Byly navrÏeny tfii varianty 

fie‰ení. 

• Varianta 1 – pfiizdûné keramické pouzdro 

V této variantû se uvaÏovalo o kompletním 

vybourání ochranného pouzdra a jeho 

znovu vyzdûní v pÛvodním tvaru. Dilataãní 

spáry budou plynotûsnû uzavfieny 

foliov˘mi kompenzátory. Hlava komína 

bude dobetonována a pfiekryta keramick˘m 

obkladem. Provede se sanace vnitfiního 

a vnûj‰ího povrchu dfiíku komína. 

• Varianta 2 – odsazené keramické pouzdro 

Opût bude vybourána ochranná vyzdívka 

a provedena sanace vnitfiního povrchu 

dfiíku. Na pfiedem vybetonované nosné 

desky nebo ocelové ro‰ty bude vyzdûno 

nové ochranné pouzdro ve tvaru válce. 

Dilataãní spáry budou opût pfiekryty plynotûsn˘mi 

kompenzátory. Vnûj‰í povrch 

dfiíku bude oãi‰tûn tlakovou vodou a sanován. 

• Varianta 3 – odsazené ocelové pouzdro 

Po vybourání ochranné vyzdívky a sanaci 

vnitfiního plá‰tû bude uvnitfi komína 

smontován ocelov˘ prÛduch ve tvaru válce. 

Bude upravena hlava komína, opravena 

ocelová v˘stroj, dilataãní spáry budou 

plynotûsnû uzavfieny. Bude provedena 

sanace vnûj‰ího plá‰tû dfiíku komína. 

Po dohodû s investorem (Dalkia Morava, 

a. s.) byla nakonec vybrána a realizována 

varianta s odsazen˘m ocelov˘m 

pouzdrem. 

P OSTUP REKONSTRUKCE 

Pfied zahájením rekonstrukce byly provedeny 

pfiípravné práce, které zahrnovaly 

Obr. 6 Celkov˘ pohled na opraven˘ komín 

Fig. 6 General view of the repaired chimney 

vybudování zafiízení staveni‰tû, vytyãení 

ochranného pásma okolo paty komína, 

provedení pfiívodu elektrické energie a instalaci 

závûsn˘ch plo‰in a vrátkÛ. V rámci 

tûchto prací byly také zakryty a zaji‰tûny 

antény umístûné na komínû, aby se pfiede‰lo 

jejich pfiípadnému po‰kození nebo 

zniãení. Po skonãení v‰ech pfiípravn˘ch 

prací se pfiistoupilo k vlastní rekonstrukci 

komína. 

V první fázi bylo kompletnû vybouráno 

vnitfiní ochranné pouzdro. Bourací práce 

probíhaly nepfietrÏitû osm dnÛ a byly provádûny 

z vnitfiních závûsn˘ch lávek. Souãasnû 

byla suÈ odebírána ze dna komína 

a odváÏena na skládku. Analyzováním 

vzorkÛ z vnitfiní vyzdívky byla suÈ zafiazena 

jako nebezpeãn˘ odpad do kategorie N. 

Po odstranûní vnitfiní vyzdívky probûhlo 

oãi‰tûní vnitfiního plá‰tû dfiíku v celé plo‰e 

vysokotlak˘m vodním paprskem. Po oãi‰tûní 

následovala sanace vnitfiního povrchu. 

Ve‰keré sanaãní práce na vnitfiním 

i vnûj‰ím povrchu Ïelezobetonového 

dfiíku byly realizovány materiály firmy MC 

Bauchemie. Vnitfiní plá‰È byl rozdûlen na 

dvû ãásti, podle rozsahu po‰kození. 

V horní ãásti komína byla sanace provedena 

v celé plo‰e, ve spodní ãásti, do 

v˘‰ky pfiibliÏnû 60 m, v rozsahu cca 40 % 

plochy dfiíku. Na oãi‰tûn˘ povrch byl aplikován 

jako spojovací mÛstek materiál 

Zentrifix KMH. Spojovací mÛstek, kter˘ 

slouÏí i jako ochrana v˘ztuÏe, byl aplikován 

dvakrát na obnaÏenou v˘ztuÏ a jednou 

jako podklad pod reprofilaãní maltu. 

Reprofilace byla provedena sanaãní maltou 

Nafufill KM 250. Tato malta byla naná‰ena 

stûrkováním a po nezbytnou dobu 

probíhalo její o‰etfiování vlhãením. Na 

upraven˘ povrch byl aplikován penetraãní 

nátûr MC 702 SX a ochrann˘ nátûr na 

bázi akrylátové disperze EmceColor-flex. 

Nátûr byl proveden jako standardní dvouvrstv˘ 

systém ze základního nátûru 

EmceColor-flex E a krycího nátûru Emce- 

Color-flex S. 

Po ukonãení sanaãních prací uvnitfi 

komína se pfiistoupilo k osazování vnitfiních 

ÏebfiíkÛ, drÏákÛ pro svod vody 

a k montáÏi ocelového pouzdra. Nové 

pouzdro bylo vyrobeno z nerezové oceli 

tfiídy 17 348 (obr. 3). Pouzdro má konstantní 

svûtlost 2200 mm, kromû spodní 

ãásti, která je roz‰ífiena v místû zaústûní 

koufiovodu. Pouzdro bylo navrÏeno jako 

samonosné, opatfiené tepelnou izolací 

tlou‰Èky 40 mm a ve tfiech úrovních kot- 


vené k Ïelezobetonovému dfiíku. Je tvofieno 

segmenty délky 6 m, které jsou k sobû 

vzájemnû pfii‰roubovány pfies pfiíruby. 

Pouzdro je vytaÏeno 3 m nad hlavu komína. 

Tato ãást je opatfiena tepelnou izolací 

a pohledov˘m plechem. Mezi nov˘m 

ochrann˘m pouzdrem a dfiíkem komína 

byla v hlavû vytvofiena Ïelezobetonová 

deska uloÏená na ocelovém ro‰tu s trapézov˘m 

plechem (ztracené bednûní). 

RovnûÏ byl vytvofien nov˘ ventilaãní 

systém komína. Ten slouÏí k udrÏení nízké 

teploty prostfiedí mezi dfiíkem a ocelov˘m 

pouzdrem, ãímÏ umoÏÀuje pfiístup do tohoto 

prostoru za provozu komína. Zaji‰- 

Èuje také to, Ïe tepelná napûtí v betonovém 

dfiíku jsou na zanedbatelné úrovni. 

Pro vytvofiení systému byly do dfiíku komína 

na úrovni posledního ochozu vyfiezány 

tfii odvûtrávací otvory a ty byly opatfieny 

Ïaluziemi. Ocelová vrata v patû komína 

byla vymûnûna za vrata Ïaluziová. 

Souãasnû s montáÏními pracemi uvnitfi 

komína byly zahájeny sanaãní práce na 

vnûj‰ím plá‰ti. Opût byl nejprve otryskán 

cel˘ povrch vysokotlak˘m vodním paprskem 

tak, aby byl odstranûn degradovan˘ 

beton. Jako spojovací mÛstek a ochrana 

obnaÏené v˘ztuÏe byl stejnû jako u vnitfiního 

povrchu pouÏit materiál Zentrifix 

KMH. Pro hrubou reprofilaci byla pouÏita 

sanaãní malta Nafufill KM 250. Tímto materiálem 

byly vyspraveny nejvût‰í trhliny 

a poruchy na dfiíku a na ochozech komína. 

Pro jednotlivé zóny poru‰ení E1 aÏ E3 

byly aplikovány pfiíslu‰né sanaãní 

a ochranné systémy (obr. 4). V zónû E1, 

nejvíce namáhané ãásti, byl povrch vystûrkován 

materiálem Zentrifix EC 6 a opatfien 

ochrann˘m nátûrem 2x MC-DUR 1800 

TX v barvû ãervené a bílé (letecké pfiekáÏkové 

znaãení). Povrch ochozu na kótû 

+105,0 m byl opatfien ochrannou stûrkou 

z materiálu MC-DUR 1277 WV. V zónû 

E2, stfiednû namáhané ãásti, byly na stûrku 

Zentrifix EC 6 aplikovány ochranné nátûry 

MC-DUR VS a MC-DUR VS-PUR opût 

v barvû leteckého znaãení. V zónû E3, 

nejménû namáhané ãásti, byla provedena 

penetrace materiálem MC 702 SX 

a systémov˘ ochrann˘ nátûr EmceColorflex 

RAL 7035 (svûtle ‰edá). 

Stav trhliny na styku dfiíku a ochozu 

v úrovni +26,65 m se oproti provedené 

revizi je‰tû zhor‰il a hrozilo zfiícení celé betonové 

desky. Proto pfied vlastní sanací 

byl ochoz podepfien ocelov˘mi konzolami 

(obr. 5). Po zaji‰tûní stability byla pak 

obnaÏena v˘ztuÏ v desce ochozu a do dfií- 

ku komína byly vyvrtányotvory prÛmûru 

14 mm pod úhlem cca 65° a do hloubky 

min. 250 mm. Do tûchto otvorÛ byla vlepena 

armovací v˘ztuÏ a pfiivafiena k v˘ztu- 

Ïi ochozu. Vlastní trhlina pak byla vyspravena 

sanaãním systémem firmy MC Bauchemie. 

V prÛbûhu sanaãních prací byla provádûna 

kontrolní ãinnost nezávislou organizací. 

V rámci kontroly sanace byly provedeny 

následující zkou‰ky: stanovení pevnosti 

v tahu povrchov˘ch vrstev pfiedupraveného 

betonu po otryskání, stanovení 

pfiídrÏnosti reprofilace k podkladu a stanovení 

pfiídrÏnosti povrchov˘ch ochrann˘ch 

Na realizaci se podíleli 

investor Dalkia Morava, a. s. 

zhotovitel Teplotechna Ostrava, a. s. 

projektant STATIKA ing. Daniel Lemák 

subdodavatelé Omega Teplotechna Praha, a. s., 

Steeltherm, spol. s r. o., Valá‰ek, 

spol. s r. o., ECOWAY, s. r. o., FAST 

V·B-TU Ostrava – laboratofi 

stavebních hmot 

S ANACE 


nátûrÛ. Odtrhové zkou‰ky byly provádûny 

pfiístrojem COMING OP3 s vyhodnocením 

na místû a zaznamenáním v pamûti 

poãítaãe. Celkem bylo provedeno cca 

‰edesát odtrhov˘ch zkou‰ek. 

Z ÁVùR 

Vãasn˘m provedením rekonstrukce komína 

bylo zamezeno dal‰ímu naru‰ování 

Ïelezobetonového dfiíku spalinami vlivem 

po‰kozené vnitfiní ochranné vyzdívky 

ahlavy komína a tím byla prodlouÏena jeho 

Ïivotnost. Díky schopnosti rychlého 

rozhodování, operativního jednání a aktivního 

pfiístupu k fie‰ení vznikl˘ch problémÛ 

se podafiilo celou rekonstrukci realizovat 

v dobré kvalitû a dohodnutém termínu. 

Ing. Jan Panna, Pavel Nuhlíãek 

Teplotechna Ostrava, a. s. 

·enovská 101, 716 12 Ostrava 2 

tel.: 596 225 111, fax: 596 232 070 

e-mail: panna@tto.cz, nuhlicek@tto.cz 

www.tto.cz 


S ANACE 


R E K O N S T R U K C E M O S T U P ¤ E S ¤ E K U L A B E U O B C E 

N ù M â I C E 

R E C O N S T R U C T I O N O F T H E B R I D G E A C R O S S T H E E L B E 

R I V E R B Y N ù M â I C E V I L L A G E 

V LASTIMIL T YRALA, 

I VO M UTHSAM 

âlánek obsahuje popis rekonstrukce 

mostu, která byla provádûna klasick˘m 

postupem prací s velk˘m dÛrazem na 

vzájemnou komunikaci a koordinaci 

zúãastnûn˘ch firem. Podmínkou zadavatele 

rekonstrukce bylo provedení v‰ech 

prací bez pfieru‰ení provozu pro pû‰í 

a cyklisty. 

This paper describes a bridge reconstruction 

which was performed following 

a traditional sequence of reconstruction 

jobs emphasising communication between 

participants and coordination of 

participating firms. The client required 

completion of all jobs without interrupting 

operation for pedestrians and cyclists. 

Mosty pfies Labe pfiedstavují dÛleÏité 

komunikaãní spojení mezi obûma bfiehy. 

Most ev. ã. 2985-2 u obce Nûmãice pod 

Kunûtickou horou je na staré trase spojující 

mûsta Pardubice a Hradec Králové. 

Dal‰í most proti proudu je ve vzdálenosti 

14 km a po proudu ve vzdálenosti 6 km. 

V˘stavbu mostu si vyÏádalo narÛstající 

tempo dopravy v 30. letech dvacátého 

století. Most postavila v letech 1933 

a1934 firma Ing. Josef a Franti‰ek Novákovi 

z Hradce Králové podle projektu Ing. 

Vrbického. Dílo je zapsáno jako nemovitá 

kulturní památka technického charakteru 

Obr. 2 OdtûÏení zásypu se ‰tûrkopískem 

Fig. 2 Mining of aggregate filling 

vPardubickém kraji (v seznamu je uvedeno 

pod ã. 5168). 

Most je tvofien tfiemi oblouky, kaÏd˘ 

o svûtlosti 30 m. Celková délka mostu je 

113 m, celková ‰ífika 8,32 m. Dva oblouky 

mostu se klenou pfies stálé koryto fieky, 

tfietí oblouk je nad inundaãním územím. 

Most byl vystavûn na svou dobu velmi 

progresivnû a to jak sv˘m tvarov˘m uspofiádáním, 

tak pouÏitím velmi kvalitních 

materiálÛ (obr. 1). Most byl v provozu 

témûfi sedmdesát let bez zásadní opravy, 

byl pouze bûÏnû udrÏován – ãetné vrstvy 

asfaltové vozovky na kamenné dlaÏbû postupnû 

zcela pfiekryly kamenné obrubníky 

i odvodÀovaãe. 

Obr. 1 Stav mostu pfied rekonstrukcí 

Fig. 1 Condition of the bridge before the 

reconstruction 

D IAGNOSTIKA STAVU MOSTU 

Podrobn˘ prÛzkum mostu byl svûfien 

firmû Betondiagnostik. Na základû peãlivé 

prohlídky mostu, odzkou‰ení betonÛ 

z odebran˘ch jádrov˘ch v˘vrtÛ, chemického 

rozboru vzorkÛ betonu a pfiedev‰ím 

na základû rozsáhl˘ch zku‰eností Ing. 

HrÛzy, kter˘ diagnostické práce fiídil, byl 

s velkou pfiesností stanoven stavební stav 

konstrukce mostu. V‰echny zji‰tûné závady 

mûly spoleãného jmenovatele – zatékání 

vody do konstrukce, její opakované 

Obr. 3 InjektáÏní „pakry“ na styku oblouku a parapetní zdi 

Fig. 3 Grouting on the contact of the arch and the sill wall 


zamrzání v zimním období a pÛsobení 

chemick˘ch látek ze zimního posypu. 

S uspokojením bylo konstatováno, Ïe betonáfiská 

v˘ztuÏ má, aÏ na v˘jimky, dostaãující 

krytí a není zkorodována. Na základû 

v˘sledkÛ prÛzkumu a z údajÛ zji‰tûn˘ch 

vnalezené historické dokumentaci byla 

vypracována dokumentace pro stavební 

povolení (DSP) firmou STRADA, v. o. s., 

zHradce Králové. 

R EKONSTRUKCE MOSTU 

Pfii rekonstrukci mostu byl zvolen klasick˘ 

postup prací, pfii kterém v‰ak byl kladen 

velk˘ dÛraz na vzájemnou koordinaci 

zúãastnûn˘ch firem. Jednou ze zadávacích 

podmínek rekonstrukce bylo provádûní 

v‰ech prací bez pfieru‰ení provozu 

pro pû‰í a cyklisty. 

Vlastní rekonstrukãní práce zaãaly nelehk˘m 

úkolem – odstranûním asfaltov˘ch 

vrstev velké tlou‰Èky, kter˘ zvládly speciální 

frézy. Kamenné obrubníky byly pfii odstraÀování 

oznaãeny a odvezeny na skládku, 

aby na závûr rekonstrukce mohly b˘t 

znovu osazeny v pÛvodním umístûní. Byly 

odstranûny betony fiíms a podklad pod 

vozovkou. K nepfiíjemnému a neoãekávanému 

pfiekvapení do‰lo pfii odstraÀování 

‰tûrkopísku z horního líce betonové klenby 

mostního oblouku. Prostor nad obûma 

pilífii obsahoval pfiíãná a podélná táhla, 

která s konstrukcí zabudovaného zafiízení 

pro destrukci znemoÏÀovala pouÏití v˘konné 

mechanizace pro vytûÏení zásypu (obr. 

2). Bylo nutno postupovat velmi obezfietnû, 

aby nedo‰lo k po‰kození tûchto vloÏen˘ch 

konstrukcí, které kupodivu nebyly 

uvedeny ani v historické dokumentaci. To 

práce na rekonstrukci mostu v prvém 

období ponûkud zpomalilo. 

Provoz pû‰ích a cyklistÛ byl zaji‰tûn po 

dfievûné lávce vybudované mezi pÛvodním 

zábradlím nad mohutnou parapetní 

zdí. Pracné bylo i odstraÀování izolace 

s ochrannou betonovou mazaninou. 

I kdyÏ byla izolace viditelnû nefunkãní, její 

celoplo‰né odstraÀování si vyÏádalo 

namáhavou manuální práci za pouÏití 

‰irok˘ch dlát. 

Pro odstranûní zkorodovan˘ch povrchov˘ch 

vrstev betonu byly v‰echny plochy 

na mostû oãi‰tûny vysokotlak˘m vodním 

paprskem, kter˘ spolehlivû odstranil po- 

‰kozen˘ beton. Na tuto práci se osvûdãilo 

ãerpadlo Uraca 1200. Projektant poÏadoval 

tlak vodního paprsku od 800 do 1000 

barÛ s rotaãní tryskou, coÏ uveden˘ stroj 

splÀoval s rezervou. Pro zamezení zneãi‰tûní 

vodního toku pfii odstraÀování zbytkÛ 

izolace byly odvodÀovaãe nad fiekou 

ucpány a voda zneãi‰tûná zbytky asfaltové 

izolace byla odãerpávána do cisteren 

Obr. 5 Sanování povrchu klenby pod izolaci a izolování na penetraãní nátûr 

Fig. 5 Maintenance of the arch surface below insulation and application of 

insulation on the filler coat 

S ANACE 


Obr. 4 Zavû‰ené le‰ení pod cel˘m mostem 

a ponton u pilífie mostu 

Fig. 4 Hanging scaffolding below the 

whole bridge and a pontoon at the 

bridge pier 

a odváÏena mimo mostní objekt. Dunivá 

místa byla ruãnû odsekána a horní líc oblouku 

mostu byl pfiipraven pro naná‰ení 

sanaãní malty. Pevnost obnaÏeného betonu, 

kontrolovaná akreditovan˘mi laboratofiemi, 

dostateãnû splÀovala poÏadovaná 

kritéria. 

ObnaÏená Ïelezobetonová konstrukce 

vykazovala velké mnoÏství trhlin v parapetních 

zdech i v obloucích. Na odstranûní 

tûchto závad bylo uskuteãnûno více 

neÏ 1750 m vrtÛ a osazeny tfii tisíce rozpínav˘ch 

koncovek s napojením na tlakovou 

injektáÏní hadici (tzv. pakrÛ – obr. 3). 

Pro injektáÏ byly, pro své dobré vlastnosti, 

vybrány materiály od firmy MC Bauche- 

Obr. 6 Nástfiik sanaãní omítky na oblouk mostu 

Fig. 6 Spraying of sanitation plaster on the bridge arch 


S ANACE 


mie. Byly to epoxidové pryskyfiice s rÛznou 

viskozitou a dobou vytvrzování volené 

v závislosti na ‰ífice injektované spáry. 

Do spar, u kter˘ch se pfiedpokládalo, Ïe 

budou vlhké (od de‰tû nebo pfii prÛbûÏné 

práci s vysokotlak˘m paprskem), byla 

aplikována polyuretanová kompozice. 

InjektáÏní ãerpadlo vyvinulo tlak do 360 

barÛ. I kdyÏ bylo provádûno uzavfiení viditeln˘ch 

trhlin sanaãní maltou, bylo to 

ãasto nedostateãné. InjektáÏní kompozice 

vytékala na pfiedem tûÏko odhadnuteln˘ch 

místech a ãasto vzdouvala izolaci na 

vnitfiní stûnû parapetní zdi. Proto bylo rozhodnuto 

volit ãetnûj‰í vrty tak, aby bylo 

v maximální mífie dosaÏeno proinjektování 

a uzavfiení pohledov˘ch ploch betonové 

konstrukce. Spotfieba injektáÏních 

hmot v˘raznû pfiev˘‰ila pfiedpokládan˘ 

objem. Kontrolou na náhodnû vybran˘ch 

v˘vrtech bylo potvrzeno dostateãné proinjektování 

trhlin. 

Pro zabezpeãení pfiístupu ke v‰em vnûj- 

‰ím plochám mostu bylo rozhodnuto zfiídit 

stabilní le‰ení. Toto rozhodnutí se ukázalo 

jako velmi prozíravé, zvlá‰tû za 

nepfiíznivého de‰tivého poãasí. 

Na obloucích mostu bylo spu‰tûno zavû‰ené 

le‰ení a u opûr bylo zhotoveno 

rozsáhlé trubkové le‰ení. U pilífie ve vod- 

Obr. 7 Sanaãní omítka na spodní stavbû, 

naná‰ená z pontonu 

Fig. 7 Sanitation plaster on the 

substructure applied from the 

pontoon 

ním korytû byl zakotven˘ rozpojen˘ ponton 

z pontonové mostní soupravy s le‰ením, 

u druhého pilífie bylo kombinováno 

le‰ení na kotven˘ch konzolách a trubkové 

le‰ení (obr. 4). 

Vnitfiní povrch konstrukce byl pro natavení 

izolaãních pásÛ ruãnû vyspraven vtlaãením 

sanaãní malty do nerovností po 

bourání a vodním paprsku (obr. 5). Byl 

poÏadován minimální rozsah sanaãních 

prací tak, aby bylo moÏné nalepit izolaãní 

pás tl. 5 mm. 

Úprava vnûj‰ího povrchu konstrukce 

v pÛvodním návrhu DSP obsahovala po 

klasické úpravû povrchu a o‰etfiení zkorodované 

betonáfiské v˘ztuÏe nûkolik technologick˘ch 

krokÛ: spojovací mÛstek, 

sanaãní maltu s minimem chemick˘ch 

pfiísad a povrchovou stûrku. Po projednání 

s investorem, projektantem a odborn˘m 

garantem byl pfiijat návrh zhotovitele 

na provedení (po vyrovnání) jedné 

vrstvy v prÛmûrné tlou‰Èce cca 10 mm 

bez mÛstku a stûrky, která v‰ak bude obsahovat 

zv˘‰ené mnoÏství vhodn˘ch chemick˘ch 

pfiísad od v˘robce Lafarge Colbet, 

a. s. Tímto byly také splnûny poÏadavky 

na ochranu betonÛ poÏadované 

pÛvodním návrhem. Schválená malta byla 

naná‰ena mokr˘m zpÛsobem ‰nekov˘m 

ãerpadlem se souãasn˘m pouÏitím 

vzduchového kompresoru (obr. 6). Kinetická 

energie takového naná‰ení malty je 

v˘raznû vy‰‰í neÏ u ruãního zpÛsobu, coÏ 

má znaãn˘ vliv na hodnoty kontrolních 

zkou‰ek. Navíc tuto maltu lze vyhladit 

(„zatoãit“) v technologické dobû zpracování 

do pohledného povrchu, na kter˘ lze 

pfiímo naná‰et ochrann˘ nátûr (obr. 7). 

Pod finální úpravou bylo provedeno vyplnûní 

vybouran˘ch lokálních hnízd a degradovan˘ch 

hran konstrukce oblouku 

klasick˘m such˘m torkretem. Tlou‰Èka této 

vrstvy byla více jak 30 mm. Po hrubém 

srovnání byla na vrstvu torkretu nanesena 

malta v tlou‰Èce 10 mm, jak je uvedeno 

v˘‰e. 

âást mostního zábradlí nad pilífii a opû- 

Obr. 8 Ukládání a hutnûní lehkého 

mezerovitého betonu na podpûfie 

Fig. 8 Laying and compacting of light, 

gap-graded concrete on the support 

rami z betonu má omítku v podobû teraca 

(omítka s viditeln˘mi drobn˘m kamenivem). 

Dodavatel sanaãních malt navrhnul 

a dodal k odzkou‰ení nûkolik smûsí 

z podobného drceného kameniva. Z nich 

byla vybrána malta, která se nejvíce podobala 

pÛvodní omítce. Z té pak byly provedeny 

drobné vysprávky i celoplo‰né opravy 

betonového zábradlí. 

V‰echny plochy na opravované konstrukci 

jsou natfiené. Bylo pouÏito nûkolik 

typÛ nátûrov˘ch hmot od firmy Sika podle 

umístûní a s ohledem na maximální Ïivotnost. 

Spodní plochy, které nejsou vystaveny 

pfiímému kontaktu s chemick˘mi látkami 

a mrazu, jsou natfieny dvouvrstv˘m 

nátûrem (plasticko-elastická disperze) ve 

dvou barevn˘ch odstínech pro zv˘raznûní 

nosného oblouku. Sanované svislé a vodorovné 

plochy fiímsy jsou natfiené tfiívrstv˘m 

nátûrem – impregnací a dvûma krycími 

nátûry (akrylátová disperze). Dobetonované 

fiímsy mezi kamenn˘m obrubníkem 

a pÛvodním betonem na okraji mostu 

a zábradlí s omítkou byly opakovanû 

natfieny vícevrstv˘m silikonov˘m nátûrem. 

Tím byl zachován vzhled pÛvodního materiálu. 

Technologicky byla vût‰ina nátûrÛ provedena 

bezvzduchov˘m stfiíkáním hydraulick˘m 

ãerpadlem s v˘stupním tlakem na 

trysce 220 barÛ, men‰í plochy ruãnû. 

Bûhem rekonstrukce mostu se uskuteãnila 

fiada betonáÏí. Byly to bûÏné betoná- 

Ïe monolitické desky a stfiední ãásti fiíms 

mezi kamenn˘m obrubníkem a pÛvodní 

fiímsou. 

Nejvût‰í objem betonu, cca 640 m 3 , byl 

uloÏen do konstrukce na izolovan˘ oblouk 

mostu mezi parapetními zdmi – místo 

pÛvodního ‰tûrkopísku. Projektant poÏadoval 

lehk˘ mezerovit˘ beton s pevností 

nad 12 MPa a zejména s objemovou 

hmotností do 1500 kg/m 3 . Na poptávku 

nûkolika betonárkám na dodávku zavlhlé 

smûsi reagovala kladnû pouze betonárka 

spoleãnosti Readymix Bohemia v Hradci 

Králové. Její technolog navrhl smûs s pou- 

Ïitím lehãeného kameniva Liapor. 

Vlastní plnûní se uskuteãnilo nad kaÏd˘m 

obloukem samostatnû a soumûrnû 

s pouÏitím pásov˘ch dopravníkÛ (obr. 8). 

Lehk˘ beton byl hutnûn vibraãní deskou 

max. dvûma pojezdy na v˘‰ku vrstvy betonu 

do 0,5 m. V‰echna tfii pole a obû 

pfiedpolí jsou vzájemnû oddilatována deskami 

z pûnového polystyrénu tlou‰Èky 

50 mm. Tak se podafiilo vyplnit most materiálem 

s objemovou hmotností men‰í, 


Obr. 9 Îelezobetonová deska na lehkém mezerovitém betonu 

Fig. 9 Reinforced concrete slab on light, gap-graded concrete 

neÏ mûl pÛvodní ‰tûrkopísek. Kontrolní 

zkou‰ky potvrdily hodnoty stanovené projektantem. 

Most je izolován ve dvou úrovních. 

Kompletní vnitfiní plocha je zaizolována 

asfaltov˘mi pásy tl. 5 mm nataven˘mi na 

asfaltov˘ penetraãní nátûr. Horní Ïelezobetonová 

deska tl. do 300 mm, vsazená 

mezi parapetní zdi a ãásteãnû uloÏená na 

chodníkové konzoly je opût izolovaná nataven˘m 

asfaltov˘m pásem tl. 5 mm. ProtoÏe 

se jedná o pojíÏdûnou konstrukci, je 

podklad z epoxidové peãetící vrstvy 

(obr. 9). Ta je i na ãásti konzol, na kter˘ch 

se obû izolace spojují. Tímto je lehk˘ mezerovit˘ 

beton „uzavfien“ mezi izolaãními 

pásy. Izolace je ukonãena na vnitfiní svislé 

plo‰e pÛvodní fiímsy cca 30 aÏ 50 mm 

pod horním okrajem. Pro dokonalé zatûsnûní 

tohoto choulostivého detailu byla 

ãást izolace, svislá i vodorovná plocha pÛvodní 

sanované fiímsy pfietfiena izolaãním 

nátûrem na bázi epoxidov˘ch a polyuretanov˘ch 

pryskyfiic odoln˘ch mechanickému 

i chemickému zatíÏení. 

I po rekonstrukci odvodnûní mostu vyu- 

Ïívá pÛvodní prostupy s litinov˘mi prvky. 

Vlastní odvodÀovaã atypicky upraven˘ pro 

dané podmínky dodala firma Vlãek, s. r. o. 

ProdlouÏení odvodÀovacích trub na spodním 

líci oblouku bylo provedeno z plastov˘ch 

trub. 

U kovového zábradlí byla demontována 

pÛvodní v˘plÀ. Stávající sloupky a madlo 

byly doplnûny a srovnány do poÏadovaného 

tvaru. Povrch zábradlí byl zbaven rzi 

a zbytkÛ nátûrÛ kfiemiãit˘m pískem a na- 

Obr. 11 Celkov˘ pohled na most po 

dokonãení rekonstrukce 

Fig. 11 General view of the bridge after the 

reconstruction completion 

metalizován. U v˘plní z pletiva v rámu bylo 

nutné najít konstrukãní systém tak, aby 

byly eliminovány neãekané rozdíly v délce. 

Mezi nejkrat‰ím a nejdel‰ím polem byl 

rozdíl 50 mm. Po osazení rámÛ tûsnû ke 

sloupkÛm bylo zábradlí natfieno tfiemi 

vrstvami laku (obr. 10). 

V kaÏdém chodníku jsou v mostû uloÏeny 

dvû chrániãky. Jedna z nich je obsazena 

kabelem pro dálkové spojení, kter˘ byl 

v prÛbûhu rekonstrukce stále v provozu. 

Ostatní chrániãky jsou rezervní. V krajním 

poli je pod chodníkovou konzolou namontována 

trubka. Tu vyuÏije spoleãnost 

Povodí Labe na uloÏení kabelu, kter˘ bude 

pfiená‰et údaje z automatického snímání 

v˘‰ky hladiny fieky. 

Dilataci jednotliv˘ch polí pfiená‰í ãtyfii 

elastické mostní závûry nad pilífii a nad 

opûrami. 

Z ÁVùR 

Most u obce Nûmãice, technická památ- 

Obr. 10 Nové zábradlí a fiímsa 

Fig. 10 New railing and cornice 

S ANACE 


ka, byl opraven je‰tû ve stavu, kter˘ 

umoÏnil vrátit jej opûtovnû k plnohodnotnému 

vyuÏití (obr. 11). V prÛbûhu realizace, 

zejména pfii dokonãování, stavbu 

provázela nepfiízeÀ poãasí (de‰tû spojené 

s kolísáním hladiny Labe a vichfiice). Pfiesto 

se podafiilo provést práce v poÏadované 

kvalitû, coÏ je doloÏeno kontrolními 

zkou‰kami provádûn˘mi nûkolika akreditovan˘mi 

laboratofiemi. 

Rekonstrukce byla realizována od konce 

mûsíce dubna do konce fiíjna 2002. 

V‰echny zúãastnûné firmy pfii opravû velmi 

dobfie spolupracovaly. Generálním dodavatelem 

byla firma Silnice Hradec 

Králové, a. s. 

Ing. Vlastimil Tyrala, Ing. Ivo Muthsam 

MADOS MT, s. r. o. 

Lupenice 6, 517 41 Kostelec nad Orlicí 

tel.: 494 544 524, fax: 494 544 554 

e-mail: mados.lupenice@cmail.cz 

www.madosmt.cz 


S ANACE 


R E K O N S T R U K C E S M E T A N O V A M O S T U V T ¤ E B Í â I 

R E C O N S T R U C T I O N O F S M E T A N A’ S B R I D G E I N T ¤ E B Í â 

V L ADIMÍR K REJâÍK, 

P AVEL T OMÁ·IK, 

V LASTIMIL T YRALA, 

I VO M UTHSAM 

V ãlánku je popsána celková oprava betonového 

obloukového mostu pfies fieku 

Jihlavu v Tfiebíãi, fie‰ení nové izolace 

a komplexního odvodnûní mostu, sanace 

povrchÛ z betonu a umûlého kamene. 

This article describes the overhaul of the 

concrete arch bridge across the Jihlava 

River in Tfiebíã, the solution of new insulation 

of the bridge and its drainage, and 

repairs to surfaces made of concrete 

and/or artificial stone. 

Na jafie roku 2002 byla firma COLAS CZ, 

a. s., závod Jih, povûfiena provedením 

opravy Smetanova mostu pfies fieku Jihlavu 

v Tfiebíãi. Souãástí stavby byly dále 

rekonstrukce komunikací na pfiedpolích 

a pfieloÏky dotãen˘ch inÏen˘rsk˘ch sítí. 

Subdodavatelem vlastní rekonstrukce 

mostu byla firma MADOS MT, s. r. o. 

Stavba byla nároãná technicky i ãasovû. 

Zejména první etapa, zahrnující rekonstrukci 

mostovky a umoÏÀující opûtovné 

zprÛjezdnûní mostu, byla ãasovû omezena 

na pouh˘ch jedenáct t˘dnÛ, neboÈ 

limitovala provádûní dal‰ích oprav komunikací 

v Tfiebíãi, resp. s nimi spojen˘ch 

uzavírek, naplánovan˘ch na rok 2002. 

Zadávací dokumentaci zpracovala firma 

Pontex, s. r. o., detailní realizaãní dokumentaci 

pak firma Dosting, spol. s r. o. Jak 

Obr. 1 PÛvodní stav – degradovaná 

konzola se sítûmi 

Fig. 1 Initial state – degraded cantilever 

with meshes 

b˘vá u rekonstrukcí zvykem, realizaãní dokumentace 

se pfiipravovala „za pochodu“ 

dle pfiesn˘ch skuteãností, zji‰tûn˘ch na 

stavbû v prÛbûhu realizace. 

SmetanÛv most, postaven˘ v roce 

1924, pfievádí mûstskou komunikaci pfies 

tok fieky Jihlavy. Vzhledem ke konfiguraci 

fieãi‰tû se vlastnû jedná o dva samostatné 

objekty. Hlavní vodoteã je pfiemostûna 

obloukovou Ïelezobetonovou konstrukcí 

o dvou polích celkové délky cca 50 m. 

SoubûÏn˘ náhon pfiekraãuje komunikace 

po jednopolovém Ïelezobetonovém trámovém 

mostu. Spojovací ãást mezi obûma 

objekty je sevfiena v opûrn˘ch zdech. 

Vrchní ãást konstrukcí (boãní konzoly, zábradlí, 

ozdobné prvky) jsou na v‰ech ãástech 

pfiemostûní stejné, takÏe opticky pÛsobí 

konstrukce jako jeden celek. 

Estetick˘m ne‰tûstím tohoto pûkného 

mostu je dodateãné vybudování samostatné, 

tûsnû sousedící lávky pro pû‰í na 

jeho návodní stranû. Ta sice fie‰í bezkolizní 

pfievedení chodcÛ pfies vodoteã mimo 

velmi úzk˘ hlavní most, av‰ak zcela brání 

pohledu na pÛvodní most z návodní strany. 

Estetisky ne‰Èastná byla i volba konstrukce 

lávky z prefabrikovan˘ch I nosníkÛ 

uloÏen˘ch na monolitickou spodní stavbu. 

Základními úkoly pro rekonstrukci mostu 

bylo provedení nového svr‰ku mostu 

(s opravou zjevnû nefunkãní izolace mostu, 

nevhodnou rekonstrukcí zniãeného 

odvodnûní a úpravou nevyhovujících ‰ífikov˘ch 

pomûrÛ), dále úprava vedení nezbytn˘ch 

inÏen˘rsk˘ch sítí po mostû 

(obr. 1), oprava po‰kozeného betonového 

zábradlí s povrchem z umûlého kamene 

(obr. 2) a sanace betonov˘ch bokÛ 

Obr. 2 Staãilo jen klepnout… 

Fig. 2 All it took was to knock … 

a podhledu mostu s úpravou detailÛ dilataãních 

spár mostu. 

Vzhledem k existenci sousední lávky pro 

pû‰í bylo moÏno provést roz‰ífiení pÛvodnû 

úzké vozovky na vyhovující míru 6,5 m 

mezi zv˘‰en˘mi obrubami, pfiiãemÏ chodníkové 

prostory byla redukovány na zb˘vající 

‰ífiku cca 1 m, slouÏící nyní jako odrazn˘ 

pruh pro ochranu zábradlí a prostor 

pro vedení kabelov˘ch sítí. 

Po odbourání pÛvodních vozovkov˘ch 

a chodníkov˘ch vrstev byla na pÛvodní 

zásyp oblouku (ve vrcholové partii pfiímo 

na nosné oblouky pfies separaãní vrstvu) 

provedena nová Ïelezobetonová spádovaná 

deska, zakotvená do horní ãásti parapetních 

zdí. Deska byla za opûrami 

mostu protaÏena na pfiedpolí formou pfiechodov˘ch 

desek délky 3 m. Povrch 

chodníkov˘ch konzol byl tenkovrstv˘mi 

úpravami aktivovanou maltou pfiespádován 

smûrem k vozovce, ãímÏ spolu s novou 

spádovou deskou vznikl kvalitní podklad 

pro celoplo‰nou izolaci, vytaÏenou 

na bocích na svislé stûny zábradlí (obr. 3). 

Tím vznikla jednolitá izolovaná vana, s odvodnûním 

podél obrub, která brání zatékání 

vody do prostoru zásypu oblouku. 

Obdobnû byla provedena izolaãní vrstva 

i na trámové ãásti pfiemostûní. 

Prostor na pfiedpolích a mezi opûrn˘mi 

zdmi mezi obûma mosty byl odvodnûn 

systémem drenáÏí dostateãné kapacity. 

Na celoplo‰nou izolaci pak byly nabetonovány 

monolitické chodníky s prostupy 

pro kabelové sítû a mezi obrubami provedena 

jednovrstvá Ïiviãná vozovka na 

ochranu izolace z litého asfaltu. 

Pfiíãné dilataãní spáry byly v celé ‰ífice 

Obr. 3 Kladení izolace 

Fig. 3 Applying insulation 


Obr. 4 „Divoká“ dilatace pfied opravou 

Fig. 4 „Wild“ dilatation before the repair 

mostu pfiekryty elastick˘mi mostními závûry. 

Odvodnûní mostu je fie‰eno soustavou 

klasick˘ch mostních odvodÀovaãÛ se svisl˘mi 

odpady pod most do vodoteãe. 

Realizací popsan˘ch prací se podafiilo 

v maximální moÏné mífie eliminovat hlavní 

zdroj závad mostních konstrukcí, tedy 

pronikání vody do konstrukce. Most je 

chránûn vanovou izolací, ve‰keré pfiípadné 

cesty vody do konstrukce (kabelové 

prostupy, dilataãní ãi pracovní spáry konstrukce 

apod.) leÏí nad rovinou izolace. 

V následujícím období byla, jiÏ za provozu 

mostu, oprava dokonãena sanací boãních 

a pohledov˘ch ploch mostu. 

Z boãní strany byly formou pfieloÏek odstranûny, 

historick˘m v˘vojem postupnû 

na most zavû‰ené, inÏen˘rské sítû (plynovod, 

kabely VO apod.). Tím byly vytvofieny 

pfiedpoklady pro kvalitní celoplo‰nou sanaci 

a odstranûny zdroje pfiípadn˘ch lokálních 

závad. Nepominutelná je i otázka 

zlep‰ení vzhledu mostní konstrukce, bez 

„ovû‰ení“ spletí rÛzn˘ch vedení ve vût‰ím 

ãi men‰ím stupni devastace. 

V rámci sanace byly fie‰eny i otázky 

opravy a zcivilizování dilataãních spár 

v konstrukci mostu (zejména v boãních 

zdech), které na konstrukci byly od poãátku 

nebo pfiípadnû vznikly Ïivelnû v prÛbûhu 

doby (obr. 4). 

V jednotliv˘ch konkrétních pfiípadech 

bylo zvaÏováno, zda lze spáry ãi trhliny 

uzavfiít, nebo zda je naopak nutné respek- 

Obr. 7 Most po opravû – celek 

Fig. 7 Bridge after the overhaul – general 

view 

Obr. 5 … a totéÏ po sanaci 

Fig. 5 … and the same view after the 

repair completion 

tovat jejich pfiirozen˘ vznik zpÛsoben˘ dilataãními 

pohyby konstrukce. 

Zejména ve druhém pfiípadû byla mnohdy 

divoce tvarovan˘m trhlinám vûnována 

velká pozornost. Dotãené objemy byly do 

velk˘ch hloubek vybourány, pfii zpûtném 

doplÀování materiálu byly dilatace v maximálnû 

moÏné mífie srovnány (obr. 5), 

a pro pfiípad náhodného prÛniku vody, 

z rubu opatfieny úãinnou hloubkovou drenáÏí, 

aby nemohlo docházet k prÛsakÛm 

vody na líc konstrukcí s následnou devastací 

pohledov˘ch ploch. 

Nároãná byla oprava po‰kozen˘ch 

ploch omítky zábradlí a ozdobn˘ch prvkÛ 

mostu z umûlého kamene se snahou dosáhnout 

co nejpodobnûj‰ího barevného 

odstínu pohledové plochy (obr. 6). 

Ve‰keré lícní plochy konstrukce byly 

opatfieny uzavíracími nátûry. Beton byl natfien 

klasick˘mi povlakov˘mi pigmentovan˘mi 

nátûry, které kromû technick˘ch 

uzavíracích vlastností dotváfiejí vzhled 

opraveného mostu. Na plochy s omítkou 

S ANACE 


Obr. 6 Most po opravû – detail podhledu 

Fig. 6 Bridge after the overhaul – detail of 

the soffit 

z umûlého kamene byly pouÏity penetraãními 

nátûry a na silnû smáãené vodorovné 

horní povrchy (madlo zábradlí, fiímsa 

apod.) vysoce vodoodpudivé nátûry na 

bázi silikonu. 

Doufejme, Ïe v rámci rekonstrukce byly 

úspû‰nû vyfie‰eny v‰echny letité problémy 

mostu, pÛvodnû otevfieného na poãest 

stého v˘roãí narození velikána ãeské 

hudby, a ten bude po mnoho dal‰ích let 

slouÏit provozu i pfiispívat k pûknému 

vzhledu mûsta Tfiebíãe (obr. 7). 

Ing. Vladimír Krejãík, Ing. Pavel Tomá‰ik 

Dosting, spol. s r. o. 

Ko‰inova 19, 612 00 Brno 

tel.: 549 522 211, fax: 549 522 210 

e-mail: projekce@dosting.cz 

Ing. Vlastimil Tyrala, Ing. Ivo Muthsam 

MADOS MT, s. r. o. 

Lupenice 51, 517 41 Kostelec nad Orlicí 

tel.: 494 544 524, fax: 494 544 554 

e-mail: mados.lupenice@cmail.cz 


S ANACE 


O P R A V A M O S T U V K R U Î B E R K U 

R E P A I R O F T H E B R I D G E I N K R U Î B E R K 

M ARTIN ¤ E HO¤EK, JAN â ECH 

V ãlánku je popsána oprava Ïelezobetonového 

monolitického obloukového mostu 

postaveného v roce 1960, postup 

prací, pouÏité materiály a jsou tu uvedeny 

firmy, které opravu provádûly. 

This article describes the repair of 

a monolithic arch bridge made of reinforced 

concrete which was erected in 

1960. It further shows the process of 

works, the used materials and it lists the 

contracting companies. 

V roce 2002 pfie‰la správa komunikací II. 

a III. tfiídy na novû vzniklé kraje. Správám 

silnic krajÛ pfiipadly rovnûÏ mosty na tûchto 

komunikacích. To, Ïe jejich stav není 

v Ïádném pfiípadû ideální, je vûc obecnû 

známá. Se skromn˘mi finanãními prostfiedky 

zaãali pracovníci Krajsk˘ch správ 

silnic nûkde více a nûkde ménû úspû‰nû 

isopravami mostÛ. Jedním z mostÛ, které 

byly opravovány v Moravskoslezském 

kraji, byl most pfies fieku Moravici v KruÏberku 

(obr. 1). 

Most se nachází na silnici III/44327, 

která spojuje nûkolik obcí v oblasti Vítkovska 

pod KruÏberskou pfiehradou. Dopravní 

v˘znam umocÀuje fakt, Ïe se jedná 

o oblast rekreaãní, zvlá‰tû v letní sezónû. 

Nosná konstrukce mostu je tvofiena monolitick˘m 

Ïelezobetonov˘m obloukem 

rozpûtí 40,25 m a vzepûtí 5,43 m s horní 

Obr. 2 Pohled na mostní oblouk, nosné 

stûny a mostovku s obnaÏenou 

korodující v˘ztuÏí a v˘kvûty solí od 

prosakující vody 

Fig. 2 View of the bridge arch, loadbearing 

walls and bridge deck with 

bare corroding reinforcement, and 

efflorescence of salts from 

percolating water 

Obr. 1 Celkov˘ pohled na most pfies fieku Moravici v KruÏberku pfied opravou 

Fig. 1 General view of the bridge accross the Moravice River in KruÏberk before the repair 

mostovkovou deskou nesenou svisl˘mi 

stûnami. ZaloÏení konstrukce je plo‰né na 

masivních Ïelezobetonov˘ch základech. 

¤ímsy jsou monolitické. 

Nutnost opravy mostu byla vyvolána 

‰patn˘m technick˘m stavem stávající konstrukce. 

Most nebyl od roku 1960, kdy byl 

postaven, opravován a Ïivotnost nûkter˘ch 

konstrukãních ãástí jiÏ dávno vypr‰ela. 

Hlavní závadou byla nefunkãní izolace. 

Zatékání do konstrukce bylo pfiíãinou vût- 

‰iny poruch na nosné konstrukci i spodní 

stavbû. 

S TAV KONSTRUKCE P¤ED 

OPRAVOU 

Voda prosakovala na mnoha místech pfies 

izolaci do konstrukce mostu, volnû pak 

protékala pfies dilataãní závûry a v okolí 

odvodÀovaãÛ. Betonová konstrukce 

v okolí dilataãních spár byla silnû naru‰ena. 

Na obou opûrách byly naru‰eny úloÏné 

Ïelezobetonové prahy a ve velmi ‰patném 

stavu byly rovnûÏ fiímsy. Na oblouku, 

mostovkové desce i svisl˘ch stûnách byla 

na nûkolika místech obnaÏena korodující 

v˘ztuÏ (obr. 2). Beton svisl˘ch stûn nebyl 

dostateãnû zhutnûn, místy se objevovala 

hnízda do hloubky nûkolika desítek milimetrÛ. 

V betonu scházely jemné frakce 

Obr. 3 Hrub˘ a otevfien˘ povrch betonu 

mostního oblouku 

Fig. 3 Coarse and open surface of the 

concrete of the bridge arch 

kameniva, proto byl povrch konstrukce 

velmi hrub˘ a otevfien˘ (obr. 3). 

P OPIS OPRAVY 

Na opravu mostu vypsala SSMSK v˘bûrové 

fiízení, ve kterém zvítûzila spoleãnost 

ODS – Dopravní stavby Ostrava, a. s. Jednou 

ze zadávacích podmínek bylo zaji‰tûní 

provozu po dobu opravy, proto pfiipadala 

v úvahu pouze realizace po polovinách 

konstrukce (obr. 4). Oprava spoãívala 

pfiedev‰ím v odbourání stávajícího 

mostního svr‰ku aÏ na nosnou konstrukci, 

provedení nové celoplo‰né izolace, nov˘ch 

monolitick˘ch fiíms, chodníkÛ a nové 

asfaltobetonové vozovky. 


Ze stávajících opûr a úloÏn˘ch prahÛ byl 

odstranûn po‰kozen˘ beton, obnaÏená 

v˘ztuÏ byla oãi‰tûna a opatfiena ochrann˘m 

nátûrem. Chybûjící v˘ztuÏ byla doplnûna. 

Konstrukce byla oãi‰tûna vysokotlak˘m 

vodním paprskem. Opûry i mostní 

oblouk byl opraven sanaãní maltou Permapatch 

a opatfien ochrann˘m nátûrem 

Dekguard W spoleãnosti Fosrok, s. r. o. Tyto 

práce provádûla spoleãnost Rental Bohemia, 

s. r. o. 

Také nosná konstrukce byla oãi‰tûna vysokotlak˘m 

vodním paprskem (obr. 5). 

Byla odstranûna stávající vozovka ze Ïulov˘ch 

kostek, zábradlí, chodník a fiímsa. Pfii 

bourání chodníku a fiímsy byl pouÏit rozpínací 

pfiípravek Cevamit. Povrch mostovkové 

desky byl po odstranûní stávající izolace 

oãi‰tûn a byla na nûj poloÏena vrstva 

Obr. 5 Oãi‰Èování mostního oblouku od 

degradovaného betonu 

Fig. 5 Cleaning the bridge arch from 

degraded concrete 

vyrovnávacího betonu, kter˘ byl vyztuÏen 

svafiovanou sítí. SíÈ byla bodovû pfiivafiena 

na ocelové trny, které byly vlepeny do 

otvorÛ vyvrtan˘ch v nosné konstrukci. Na 

vyrovnávací beton byla provedena celoplo‰ná 

izolace pomocí natavovacích pásÛ. 

Byly vybetonovány nové monolitické fiímsy 

s lícními prefabrikáty. K nosné konstrukci 

i na kfiídlech byly fiímsy i chodníky 

kotveny pomocí kotev z pásové oceli pfii- 

Obr. 7 Oprava a nová úprava bfiehÛ pod 

mostem 

Fig. 7 Repair and new improvement of the 

banks below the bridge 

Obr. 4 Oprava poloviny mostu, pfii 

zachování provozu na druhé 

polovinû 

Fig. 4 Repair of a part of the bridge while 

maintaining operation in its other 

part 

‰roubovan˘ch na kotvy osazené nosné 

konstrukce a kfiídel. Kotvy byly ve spodní 

ãásti pozinkovány. Finální úprava fiímsy 

(obr. 6a, b) spoãívala v aplikaci jednosloÏkové 

polyuretanové pryskyfiice Conipur 

83 a jednosloÏkového nátûru Conipur 

258. Po montáÏi zábradlí a provedení 

obou polovin asfaltobetonové vozovky 

byly provedeny flexibilní dilataãní závûry. 

Dal‰í ãástí opravy mostu byla úprava 

bfiehÛ toku (obr. 7). Bfiehy pod mostem 

byly opevnûny dlaÏbou z lomového kamene. 

Pfiilehlé svahy byly opfieny o tûÏkou 

záhozovou patku z lomového kamene, 

prolitou betonem. Stávající odláÏdûní na 

S ANACE 


spodních ãástech svahov˘ch kuÏelÛ bylo 

oãi‰tûno od vegetace a okolí zatravnûno. 

Obr. 6a), b) Dokonãená oprava mostního oblouku, fiíms a nové zábradlí 

Fig. 6a), b) Completed repair of the bridge arch, cornices and the new railin 

a) b) 

Ing. Martin ¤ehofiek, Ing. Jan âech 

ODS-Dopravní stavby Ostrava, a. s. 

Starobûlská 56, 704 16 Ostrava 

tel.: 596 781 399 

e-mail: martin.rehorek@ods-dso.cz 

www.ods-dso.cz 


S ANACE 


O P R A V A S P O D N Í S T A V B Y M O S T U P ¤ E S D Á L N I C I D1 

R E P A I R O F T H E S U B S T R U C T U R E O F T H E B R I D G E O V E R 

D 1 M O T O R W A Y 

M ILAN M ATùJÍâEK, 

J I¤Í Z AHRADA 

âlánek popisuje opravu spodní stavby 

mostu pfies dálnici D1 v km 190,074 na 

západním pfiivadûãi v Brnû. Hlavním 

úkolem opravy mostu bylo zesílení patních 

ãástí sloupÛ podpûr, sanace naru- 

‰en˘ch ãástí ÎB sloupÛ a úloÏn˘ch prahÛ 

a zpevnûní krajnic. 

This article describes the repair of the 

substructure of bridge D1 – 226 over 

D1 motorway at km 190.074 on the 

west conduit in Brno. The main purpose 

of the repair was to strengthen the footings 

of piers of supports, to repair the 

damaged parts of reinforced concrete 

piers and bearing blocks, and to strengthen 

the paving. 

P OPIS A HISTORIE MOSTU 

Betonová mostní konstrukce o pûti prost˘ch 

polích (obr. 1) sestává ze samostatné 

konstrukce pro kaÏd˘ jízdní smûr. Obû 

mostní konstrukce jsou sestaveny z dodateãnû 

pfiedpjat˘ch prefabrikovan˘ch nosníkÛ 

typu KA-67 uloÏen˘ch na elastomerová 

loÏiska. Most je smûrovû pfiím˘ a pfievádí 

dvû dvoupruhové komunikace pro 

kaÏd˘ dopravní smûr. Spodní stavbu tvofií 

dvû krajní masivní Ïelezobetonové opûry 

a ãtyfii vnitfiní Ïelezobetonové ãlenûné 

podpûry. Vnitfiní ãlenûné rámové podpûry 

tvofií vÏdy ‰estice ÎB kruhov˘ch sloupÛ 

o prÛmûru 900 mm, které jsou vetknuty 

Obr. 1 Celkov˘ pohled na most po 

rekonstrukci 

Fig. 1 General view of the bridge after 


do stupÀovit˘ch základov˘ch pasÛ opfien˘ch 

na pilotách Franki. Rámovou podpûru 

ukonãuje lichobûÏníkov˘ ÎB úloÏn˘ 

práh s pfievisl˘mi konci. 

Most byl postaven v letech 1971 aÏ 

1973 státním podnikem Dopravní stavby 

Olomouc, podle provádûcího projektu 

vypracovaného v roce 1970 Dopravoprojektem 

Brno. V roce 1994 a 1995 probûhla 

oprava nosné konstrukce spojená 

s jejím zvedáním. V rámci ní byla provedena 

ãásteãná sanace spodní stavby, která 

spoãívala v opravû poru‰en˘ch míst 

avsanaci betonov˘ch povrchÛ ãástí po- 

‰kozen˘ch sloupÛ a úloÏn˘ch prahÛ. Opravu 

provedla firma Dopravní stavby, a. s. 

P R ÒZKUM SPODNÍ STAVBY 

Diagnostická zpráva z roku 1998 konstatuje, 

Ïe pfies provedenou sanaci pokraãuje 

koroze v˘ztuÏe, v krycí vrstvû se projevují 

trhlinky kopírující pruty v˘ztuÏe a dochází 

k odtrÏení celé krycí vrstvy. Zpráva 

konãí konstatováním, Ïe pfiípadná rekonstrukce 

vyÏaduje provizorní podepfiení 

nosné konstrukce, a doporuãením na zvá- 

Ïení nahrazení celé spodní stavby. 

Následn˘ diagnostick˘ prÛzkum v roce 

1999, ukonãen˘ zprávou z ledna 2000, 

potvrdil a upfiesnil pfiedcházející v˘sledky. 

Zkou‰ky pevnosti betonÛ, které byly provedeny 

na vzorcích z jádrov˘ch v˘vrtÛ ze 

sloupÛ vnitfiních podpûr, potvrzují rozdílnou 

kvalitu betonu (krychelná pevnost od 

19,4 do 28,2 MPa v roce 1998 a 25,6 aÏ 

37,8 MPa v roce 1999), která neodpovídá 

návrhu provádûcího projektu na beton 

B 330. PrÛmûrná pevnost úloÏn˘ch prahÛ 

vykazovala 34 a 38 MPa, coÏ je pevnost 

Obr. 2 Rozsáhlé po‰kození úloÏn˘ch prahÛ 

Fig. 2 Vastly damaged bearing blocks 

dostaãující, která nevede ke sníÏení únosnosti 

mostu. Rozsáhlá potenciální a elektrická 

mûfiení prokázala znaãnou korozi 

betonáfiské v˘ztuÏe. Potenciál byl namûfien 

v rozmezí: bez koroze (–200 mV) aÏ 

po silné lokální korozní naru‰ení 

(–350 mV). Na sloupech byla odtrÏena 

krycí vrstva v˘ztuÏe v oblastech dosahujících 

25 aÏ 75 % povrchu sloupÛ. Podle 

závûreãné zprávy zaruãená pevnost betonu 

spodní stavby jako celku nepfiesahovala 

22 MPa a betony mûly vysokou otevfienou 

pórovitost. Bylo konstatováno, Ïe 

degradace cementového tmele spojená 

s vyluhováním CaO a SiO 2 postupuje 

rychle s odhadem, Ïe jádro nûkter˘ch 

sloupÛ bude zasaÏeno bûhem tfií aÏ ãtyfi 

rokÛ a koroze v˘ztuÏe bude dále pokraãovat. 

N ÁVRH OPRAVY MOSTU 

Návrh sanaãních opatfiení na zabezpeãení 

spodní stavby je ãasovû omezen na pfiedpokládanou 

dobu cca 15 aÏ 20 let. V souvislosti 

s v˘hledov˘m roz‰ífiením dálnice 

u Brna na ‰estiproudovou, bude nutné 

tento mostní objekt demolovat a zcela 

nahradit novou mostní konstrukcí na základû 

nového prostorového fie‰ení kfiiÏovatky 

v místû západního pfiivadûãe. Vedle 

technického fie‰ení se jednalo pfiedev‰ím 

Obr. 3 Stav sloupÛ pfied sanací 

Fig. 3 Condition of the piers before 

maintenance works 


o rozhodnutí o ekonomicky pfiijatelné 

sanaci spodní stavby, která by zabezpeãila 

dostateãnou spolehlivost a bezpeãnost 

pfii zachování pfiíznivého vzhledu celého 

objektu. 

Na základû v‰ech skuteãností a po statickém 

pfiepoãtu únosnosti spodní stavby, 

kter˘ vychází relativnû pfiíznivû i pfii nedodrÏení 

kvality betonu pfiedepsané provádûcím 

projektem, se investor (¤editelství 

silnic a dálnic âR – závod Brno) rozhodl 

provést ménû nároãnou sanaci spodní 

stavby, která zabezpeãí konstrukci po 

dobu omezené Ïivotnosti, tj. cca 15 let. 

Bylo konstatováno, Ïe vnitfiní podpûry byly 

celkovû dobfie a bezpeãnû vyztuÏeny na 

základû velmi dobrého návrhu mostní 

konstrukce, odpovídající znalostem a odborné 

úrovni v dobû návrhu a stavby. 

Slabinou zÛstala ‰patná kvalita betonu, 

jejíÏ pfiíãiny se nepodafiily spolehlivû odhalit 

ani diagnostick˘mi prÛzkumy ãi studiem 

zbyl˘ch materiálÛ ze stavby. Znaãná 

rozdílnost pevností betonu poukazuje 

patrnû na technologickou nekázeÀ v dobû 

v˘stavby. Návrh opatfiení sledoval také 

praktick˘ pfiístup opravy bez potfieby provizorního 

podepfiení, které by mohlo v˘raznû 

zkomplikovat provoz na dálnici. Na 

základû jiÏ zmínûného, se návrh opravy 

ustálil na tûchto hlavních bodech: 

• ochranné zesílení patních ãástí Ïelezobetonov˘ch 

sloupÛ, 

• sanace naru‰en˘ch ãástí Ïelezobetonov˘ch 

sloupÛ a úloÏn˘ch prahÛ (obr. 2 

aÏ 4), 

• ochranné nátûry spodní stavby a 

• zpevnûní krajnic pod mostem. 

P RÒBùH STAVEBNÍCH PRACÍ P¤I 

OPRAVù 

Zakázku na provedení opravy spodní stavby 

mostu D1-226 získala firma ÎS Brno, 

a. s., závod MOSAN, a uskuteãnila ji v období 

od záfií do listopadu 2002. Stavba 

probíhala za nepfietrÏitého provozu, z ãehoÏ 

vyplynul prÛbûh prací po jednotliv˘ch 

opûrách. Doprava na dálnici pod mostem 

byla pfiizpÛsobena tak, aby byly zachovány 

dva jízdní pruhy v obou smûrech a pro 

práce mûl zhotovitel k dispozici pouze odstavné 

pruhy (pfii opravû krajních podpûr), 

respektive rychlé pruhy (pfii opravû 

stfiední podpûry). Staveni‰tû bylo oddûleno 

od provozu na dálnici pouze prefabrikovan˘mi 

montovan˘mi ÎB svodidly. 

Ochranné zesílení patních ãástí Ïelezobetonov˘ch 

sloupÛ bylo navrÏeno na 

v˘‰ku 1,6 aÏ 1,8 m nad základov˘m pa- 

Obr. 4 Stav sloupÛ pfied sanací 

Fig. 4 Condition of the piers before 

maintenance works 

sem, tj. na v˘‰ku 0,6 m nad zpevnûn˘ 

horní povrch krajnic a stfiedního pruhu 

dálnice (obr. 5). Ochranná obetonávka 

z betonu C30/37 sap 3b (B425) byla 

provedena v konstantní tlou‰Èce 200 mm 

s vnûj‰ím prÛmûrem 1300 mm a doplnûna 

konstrukãní v˘ztuÏí kotvenou do základov˘ch 

pasÛ i do sloupÛ. 

Pro splnûní druhého bodu opravy 

mostu bylo nutno mechanicky odstranit 

degradované, karbonatované a nesoudrÏné 

ãásti sloupÛ, úloÏn˘ch prahÛ i obou 

opûr, coÏ bylo provedeno lehk˘mi sbíjecími 

kladivy, a následnû byl povrch celé 

spodní stavby otryskán vysokotlak˘m vodním 

paprskem pfii tlaku 1500 barÛ. 

Na pfiipraven˘ podklad byly aplikovány 

jednotlivé sloÏky sanaãního systému firmy 

Super-Krete, kter˘ pfiedepsal investor. Na 

obnaÏenou, suchou a oãi‰tûnou v˘ztuÏ 

byl ‰tûtcem nanesen antikorozní nátûr 

Super-Krete Rust Buster ve dvou vrstvách 

(druhá vrstva aÏ po zaschnutí první). Poté 

byl beton o‰etfien hloubkovou penetrací 

Super-Krete Pene Krete, která funguje na 

bázi cementové krystalizace a tím zpev- 

Àuje, utûsÀuje a stabilizuje plochy s cementov˘m 

pojivem. Tato penetrace také 

vytlaãí kontaminanty vzniklé karbonatací 

a sulfatací betonu a zbytkovou mastnotu 

na povrch, kter˘ je následnû opláchnut 

tlakovou vodou (cca 250 barÛ). Na o‰etfien˘ 

a provlhãen˘ povrch byla aplikována 

hrubá reprofilaãní malta (zrnitost do 4 

mm) Super-Krete Ready Mix B, která byla 

je‰tû doplnûna o adhezní mÛstek Super- 

Krete SBA. Hrubá reprofilace byla provedena 

metodou suchého stfiíkání. Po jejím 

nanesení byla jiÏ ruãnû naná‰ena jemná 

reprofilaãní stûrka zrnitosti do 0,36 mm 

Super-Krete Ready Mix A ve dvou vrstvách. 

Aby byla sanace betonov˘ch konstrukcí 

spodní stavby mostu úplná, byl na závûr 

pouÏit ochrann˘ nátûr Super-Krete Ure- 

-Kote. Nátûr utûsní uzavírací stûrku pfied 

pronikáním vlhkosti a kontaminantÛ z okolního 

prostfiedí do konstrukce a zlep‰í estetiku 

sanace. Nátûr byl proveden váleãkem 

ve dvou vrstvách (druhá vrstva vÏdy po 

zaschnutí první). Stejn˘m nátûrem byly 

o‰etfieny i nové obetonávky pat sloupÛ. 

Posledním dÛleÏit˘m bodem pfii opravû 

spodní stavby mostu bylo zaji‰tûní rychlej- 

‰ího zpÛsobu odvedení sráÏkové vody 

S ANACE 


Obr. 5 Zesílení sloupÛ ochrannou 

pfiibetonávkou – stav po 

rekonstrukci 

Fig. 5 Strengthening of the piers by means 

of additional concreting – condition 

after the reconstruction 

a vody obsahující chemické rozmrazovací 

látky od pat sloupÛ. Pfied opravou nebyl 

prostor okolo sloupÛ vydláÏdûn. Kontaminovaná 

voda se vsakovala, pfiípadnû následnû 

zdrÏovala u pat sloupÛ, ãímÏ docházelo 

k jejich rychlej‰í degradaci. Proto 

byla provedena dlaÏba z Ïulov˘ch kostek, 

která nyní mnohem snáze a rychleji odvede 

vodu pryã od sloupÛ (obr. 5). 

Z ÁVùR 

Na základû rozboru v˘sledkÛ pfiedchozích 

diagnostick˘ch prÛzkumÛ a vyhodnocení 

naru‰ení vzorku betonÛ odebran˘ch bûhem 

opravy je nutné povaÏovat i tuto 

opravu za doãasnou. I pfies vysokou kvalitu 

proveden˘ch sanaãních prací a pouÏit˘ch 

materiálÛ oprava pouze zpomalí probíhající 

korozní procesy a prodlouÏí zbytkovou 

Ïivotnost konstrukce, nemÛÏeme 

v‰ak od ní oãekávat uvedení konstrukce 

do pÛvodního stavu. 

Ing. Milan Matûjíãek 

tel.: 606 769 623 

e-mail: milan.matejicek@email.cz 

Ing. Jifií Zahrada, CSc. 

tel.: 602 565 326 

e-mail: jiri_zahrada@volny.cz 

oba: ÎS Brno, a. s., závod MOSAN 

Bure‰ova 938/17, 660 02 Brno 

fax: 541 573 300 


S ANACE 


V O D O T ù S N O S T A S A N A C E K O N S T R U K C Í P O D Z E M N Í C H 

S T A V E B P R A Î S K É H O M E T R A 

W A T E R P R O F I N G A N D R E P A I N G O N 

S T R U C T U R E S O F P R A G U E ’ S M E T R O 

T H E U N D E R G R O U N D 

P ETR V OZARIK, 

L ADISLAV V ODHÁNùL 

âlánek obsahuje popis v˘voje zatûsÀování 

na tunelech praÏského metra. Popisuje 

uÏití systému Mediatan zaloÏeného 

na principu injektáÏí a nátûrÛ polyuretanov˘ch 

pryskyfiic. Systém je aplikován 

na praÏském metru od roku 1996. 

The arcticle countains facts about development 

of water proofing system on 

tunnels of Prague’s Metro. There are described 

the used principes of the Mediatan 

systém based on injection and the 

point native polyurethane resins. Mediatan 

system has been succesfully applied 

in the Prague’s Metro since 1996. 

U podzemních staveb, tunelÛ i jin˘ch prostorov˘ch 

dûl, je vodotûsnost konstrukcí 

jedna z nejdÛleÏitûj‰ích kvalitativních kriterií 

hodnotících uÏitnou hodnotou stavby. 

Návrh konstrukce a její provedení ovlivÀuje 

na dlouhou dobu uÏitnou hodnotu, 

nákladovost údrÏby a celkovou Ïivotnost. 

V minulosti ne vÏdy byla této problematice 

vûnována náleÏitá pozornost, coÏ 

potvrzuje znaãn˘ poãet kolaudaãních 

závad, reklamací a vysok˘ poãet závad 

v následném provozu, nûkdy aÏ do stupnû 

havarijního stavu. 

Tyto závûry se t˘kají i nejvût‰ího komplexu 

podzemních staveb v republice, coÏ 

je praÏské metro. Pfii dne‰ní provozní délce 

praÏského metra, která pfiesahuje 

50 km, tvofií nejpodstatnûj‰í ãást tunelové 

stavby traÈové a staniãní. Jejich budování 

ve sloÏit˘ch geologick˘ch pomûrech prvohorního 

barrandovského synklinoria nebo 

v pokryvn˘ch písãit˘ch materiálech vltavské 

terasy, lze hodnotit z hlediska hydrogeologického 

jako v˘stavbu v prostfiedí 

pro podzemní konstrukce spí‰e nev˘hodné. 

Potvrzuje to i skuteãnost, Ïe vody jsou 

pfieváÏnû agresivní. Vodní prÛsak a opatfiení 

na odvodnûní a vodotûsnost konstrukcí 

se stala náplní v‰ech technologick˘ch 

postupÛ a kvalitativních kriterii. 

S ANACE SPÁR PREFABRIKOVANÉ 

DÍLCOVÉ OBEZDÍVKY 

V˘stavba praÏského metra, zahájená 

vsedmdesát˘ch letech, pfievzala, vzhledem 

k politické situaci, pro technologii v˘stavby 

traÈov˘ch i staniãních tunelÛ vzory 

z moskevského nebo leningradského 

metra. Základní technologií byla prstencová 

metoda vyuÏívající pro obezdívku litinov˘ch 

nebo Ïelezobetonov˘ch tubinkÛ. 

Tato skládaná nosná obezdívka se sítí 

styãn˘ch a loÏn˘ch spár byla proti prÛsaku 

vody uzavírána injektáÏí na bázi cementov˘ch 

malt. Finální úprava spár spoãívala 

pfieváÏnû v jejich zatmelování rozpínav˘m 

cementem. Následné zku‰enosti ukázaly, 

Ïe právû tyto styãné a loÏné spáry jsou 

z hlediska vodotûsnosti tím nejslab‰ím 

Obr. 1 Pohled do traÈového tunelu 

∅ 5,1/5,5 m se sanovan˘mi 

loÏn˘mi a styãn˘mi spárami 

Ïelezobetonov˘ch tubinkÛ 

Fig. 1 View through the line tunnel – 

5.1/5.5 m with repaired bed and 

cross joints of reinforced concrete 

tubes 

místem konstrukce. DÛvodem je malá 

tuhost kloubového uspofiádání, která zapfiíãinila 

vytvofiení mikrotrhlin, ãemuÏ nezabránilo 

ani rozepnutí cementu v rozmezí 

od 0,32 do 1,6 mm. Situaci dále trvale 

zhor‰oval vlastní provoz kolejov˘ch vozidel 

metra. 

UÏ v té dobû byla v zahraniãí (nám nepfiístupném) 

na tûsnûní spár tubinkÛ uÏívána 

speciální gumová tûsnûní ãi plastické 

rozpínavé materiály, ale sovûtská technologie 

a její konstrukãní materiály to neumoÏÀovaly. 

V závûru osmdesát˘ch a na zaãátku devadesat˘ch 

let bylo uÏ nutno sanaci tunelov˘ch 

staveb fie‰it, neboÈ kriteria prÛsakÛ, 

tzv. mûrn˘ prÛsak v litrech na m 2 vnitfiního 

prostoru, definovan˘ v TP 08, byl nad kritick˘m 

stavem a prÛsaky uÏ nûkdy ohro- 

Ïovaly plynulost provozu. 

Byly hledány pruÏné tûsnící materiály 

k sanaci uÏ proveden˘ch tunelov˘ch úsekÛ 

tubinkové obezdívky. Na novû budované 

trase IVB metra byl vytvofien zku‰ební 

úsek, enormû zvodnûn˘ se stál˘m napájením, 

a v‰echny spáry byly v 50m úsecích 

zainjektovány a zatûsÀovány vybran˘mi 

materiály s cílem dosáhnout zv˘‰ení 

tûsnosti oproti technick˘m podmínkám 

s doporuãením nûmecké normy STUVA. 

Vyhodnocení experimentu na zku‰ebním 

úseku ukázalo, Ïe pro zabezpeãení 

dlouhodobé schopnosti zamezení prÛsaku 

se ukázaly nejvhodnûj‰í aplikace materiálÛ 

vyroben˘ch na bázi polyuretanu. 

Z hlediska odolnosti k protaÏení vût‰ímu 

neÏ 5 %, jednoduchosti opravy i cenov˘ch 

relací byly nejlépe vyhodnoceny materiály 

a technologie aplikované Metrostavem, 

a. s., ve spolupráci s firmou Asmedia 

ze ·v˘carska. Jejich pfiednostmi byly rychlé 

zamezení prÛsaku a koncová vnûj‰í 

úprava spáry nátûrem vykazujícím vysokou 

pfiídrÏnost k povrchu s moÏností vnûj- 

‰í kontroly. V prÛbûhu dal‰ích let se touto 

technologií podafiilo zatûsnit nûkolik desítek 

takov˘ch spár skládané obezdívky ãi 

plo‰n˘ch betonov˘ch konstrukcí. 

Základem je pouÏití kombinace polyuretanové 

injektáÏní hmoty Mediatan 701-I 

a nátûrové hmoty Mediatan 36-1. Spára, 

trhlina ãi jinak po‰kozené místo konstruk- 


Obr. 2 Vlevo – nesanovaná ãást 

s prÛsaky, vpravo –provedená 

kompletní sanace spár tunelu 

Fig. 2 On the left – unrepaired part 

with seepages; on the right – 

completely repaired joints of the 

tunnel 

ce je oãi‰tûno tlakovou vodou nebo suchou 

cestou pomocí pískování, event. 

mechanicky pomocí rotaãních kartáãÛ. Po 

dÛkladném oãi‰tûní jsou místa vysu‰ena 

prÛmyslov˘m fénem a na opravované 

místo je nanesen jednosloÏkov˘ PÚ nátûr 

Mediatan 701T, kter˘ pÛsobí jako nátûr 

vysou‰ecí. Spáry s vût‰ími, tekoucími prÛsaky 

jsou pfiedtím injektovány Mediatanem 

701-I. 

Po vyzrání vysou‰ecího nátûru Mediatan 

701-T je proveden dvojnásobn˘ nátûr PÚ 

hmotou Mediatan M 36-1, coÏ je dvou- 

Obr. 4 Provozní objekt stanice IB Florenc 

Fig. 4 Operation work of station IB Florenc 

Obr. 3 Vlevo – aplikace první ãervené 

vrstvy Mediatan 36-1, 

vpravo – o‰etfiení spáry pomocí 

Mediatan 701-T primer 

Fig. 3 On the left – application of the 

first red layer of Mediatan 36-1; 

on the right – treatment of the 

joint with Mediatan 701-T 

primer 

sloÏková polyuretanová pryskyfiice vykazující 

po ukonãení polymerace vysokou 

odolnost proti mechanickému po‰kození. 

Tento nátûr je naná‰en ve dvou vrstvách 

‰tûtcem nebo váleãkem ve dvou barevn˘ch 

odstínech umoÏÀující kontrolu kvality 

provádûného nátûru. Pfiilnavost nátûru 

se ovûfiuje odtrhov˘mi zkou‰kami, které 

pfiesahují hodnoty 2 MPa. Vedle sanací 

prÛsakÛ traÈov˘ch tunelÛ byly provedeny 

rozsáhlé sanaãní práce pfii rekonstrukãních 

pracích v raÏen˘ch stanicích trasy A, ve stanicích 

Staromûstská, Námûstí Míru a MÛstek, 

a v podchodech dal‰ích stanic. 

S ANACE 


S ANACE KONSTRUKCÍ 

HLOUBEN¯CH OBJEKTÒ METRA 

Technologie sanací tunelov˘ch staveb se 

roz‰ífiila i na sanaãní práce na Ïelezobetonov˘ch 

konstrukcích hlouben˘ch objektÛ 

vestibulu stanice IB Florenc. Tato stanice 

byla dostavûna v roce 1985. Jedná se 

o Ïelezobetonov˘ objekt s pûti podzemními 

podlaÏími. Byl postaven v jámû pa- 

Obr. 5 Tent˘Ï prostor po tûsnící sanaci 

s protipoÏárním nátûrem 

Fig. 5 The same space after packing repair 

with fire-protection coating 


S ANACE 


Ïené podzemními stûnami s vodotûsnou 

izolací provedenou na tyto stûny. PrÛsaky 

na stropech i na stûnách v objektech provoznû-technologického 

zabezpeãení silnû 

ovlivÀovaly provoz a ohroÏovaly i statiku 

nûkter˘ch ãástí. Celá léta provozovatel fie- 

‰il situaci provádûním provizorních de‰tní- 

Obr. 6 Provozní objekt stanice IB Florenc po 

provedení zatûsnûní stûn a stropu 

Fig. 6 Operation work of station IB Florenc 

after packing the walls and ceiling 

kÛ nad zafiízeními, organizovan˘mi svody 

do kanalizace ãi provádûním lokálních 

nátûrÛ Xypexem. 

Pfii generální opravû byla posunuta hydroizolace 

na vnitfiní líc konstrukce vzhledem 

k tomu, Ïe vnûj‰í izolaci ne‰lo pro 

nepfiístupnost provést. Po lokalizaci prÛsakÛ 

bylo navrÏeno sanování prÛsakÛ materiály 

firmy Asmedia po dobr˘ch zku‰enostech 

s jejich uÏitím pro tûsnûní tunelov˘ch 

konstrukcí. Po úspû‰n˘ch testovacích 

zkou‰kách se pfiistoupilo k vlastní aplikaci. 

Plo‰nou sanaãní injektáÏí Mediatan 701-I 

byla zastavena proudící voda. Následn˘ 

penetraãní nátûr vytvofiil podklad pro aplikaci 

dvou vrstev stûrky Mediatanem 36-I, 

kter˘ byl opût naná‰en váleãkem nebo 

‰tûtcem. Pro dodrÏení stupnû hofilavosti 

„A“ (nehofilavé“) byl na stûrku nanesen 

protipoÏární transparentní nátûr H.C.A.WL 

od firmy Flora Guard. 

Závûreãná hodnocení prokázala v˘hody 

dané technologie: 

• aplikace na vnitfiní stûny a strop umoÏní 

kontrolu a snadnou pfiípadnou opravu, 

• dostateãná odolnost proti vodnímu 

tlaku, 

• spolehlivé pfiechody kolem otvorÛ a dilataãních 

spár, 

•moÏnost snadného protipoÏárního nátûru, 

•pfii pomûrnû mal˘ch nákladech a rychlosti 

provádûní lze prostory provoznû 

vyuÏívat i pfii vlastních sanaãních pracích 

bez pfieru‰ení. 

Dodavatel, Stfiedisko speciálních prací, 

Divize 5, Metrostavu, a. s., které zvítûzilo ve 

v˘bûrovém fiízení na dodávku komplexní 

rekonstrukce, aplikoval polyuretanové materiály 

jako nepropustn˘ nátûr. Díky silné 

pfiilnavosti kapilární tenze se vnitfiní stûny 

pokr˘valy optimálním zpÛsobem, coÏ vede 

ve spojení s vysokou odolností k dokonalosti 

systému proti pronikání vody. 

Charakteristika pouÏit˘ch materiálÛ: 

• InjektáÏní hmota Mediatan 701-I je jednosloÏková 

polyuretanová pryskyfiice 

polymerující v pfiítomnosti vody. Hmota 

Obr. 7 Eskalátorov˘ objekt stanice IB 

Florenc po provedení sanace 

Fig. 7 Escalator facility of station IB Florenc 

after the repair completion 

pfii plo‰né sanaãní injektáÏi zastavuje 

proudící vodu v blízkosti aplikace. 

•Penetraãní nátûr Mediatan 701-T je také 

jednosloÏková polyuretanová pryskyfiice. 

SloÏení je upraveno k natírání na pfiedem 

oãi‰tûné od proudící vody zbavené 

plochy. 

• Stûrka Mediatan 36-1 je dvousloÏková 

polyuretanová pryskyfiice vykazující vysokou 

odolnost proti po‰kození, trvalou 

pfiilnavost, pruÏnost i pro pfieklenutí trhlin. 

Je naná‰ena ve dvou vrstvách a je 

vysoce odolná proti agresivním vodám. 

• H.CA.WL je ekologick˘ protipoÏární nátûr 

zpûnovateln˘ a je naná‰en stûrkou, váleãkem 

nebo stfiíkáním. 

Cel˘ systém byl aplikován dle zásady : 

• povrch konstrukce musí b˘t homogenní, 

ãist˘, odma‰tûn˘ a vysu‰en˘, 

• nanesení nátûrÛ Mediatan 701-T jako 

podkladní první vrstvy, 

•dvousloÏkov˘ Mediatan 36-1 naná‰en˘ 

postupnû ve dvou vrstvách vytváfií nosnou 

izolaãní vrstvu, 

• protipoÏární nátûr. 

Z ÁVùR 

Dopady z poru‰ení konstrukcí z hlediska 

vodotûsnosti na provozovatele rozsáhlého 

dopravního komplexu, jak˘m je praÏské 

metro, jsou znaãné. DÛsledkem není 

jen ãerpání zv˘‰ené proniklé vody, ale 

hlavnû zarostlé odvodÀovací systémy, po- 

‰kozené prvky pohledov˘ch plá‰ÈÛ, zkorodované 

nosníky, lávky na kabely ãi ohro- 

Ïené betonové konstrukce. Nápravy tûchto 

nedostatkÛ jsou vÏdy velmi pracné, finanãnû 

nákladné a vzhledem k takfika nepfietrÏitému 

provozu metra i velmi organizaãnû 

nároãné. 

Nûkolikaleté zku‰enosti s provádûním 

sanací v traÈov˘ch tunelech a stanicích 

Staromûstská, Malostranská, MÛstek, I. P. 

Pavlova ãi Florenc, prokázaly, Ïe v souãasnosti 

existují kvalitní materiály a technologie, 

kter˘mi lze opravit tyto podzemní 

stavby k zabezpeãení provozuschopného 

stavu. 

Ing. Petr Vozarik 

Metrostav, a. s., Divize 5 

Na Zatlance 13/1350, 150 00 Praha 5 

tel.: 251 015 576, fax: 251 015 528 

e-mail: Vozarik@metrostav.cz 

Ladislav Vodhánûl 

Metrostav, a. s, Divize 5 

Povltavská 2, 170 00 Praha 7 

tel.: 283 110 228 


I VAILO T E RZIJSKI, 

L ADISLAV K L USÁâEK, 

Z DENùK B AÎANT 

Jsou popsány metody a v˘sledky zkou- 

‰ení kotevních mikrohfiebÛ z bûÏné betonáfiské 

v˘ztuÏe. Jsou definovány a kvantifikovány 

charakteristiky mikrohfiebÛ 

umoÏÀující jejich uplatnûní pfii rekonstrukcích 

Ïelezobetonov˘ch a zdûn˘ch 

konstrukcí. V˘sledky ukazují, Ïe pro uveden˘ 

úãel lze pouÏít Ïebírkovou betonáfiskou 

v˘ztuÏ, která obvykle dobfie nahradí 

speciální kotevní materiály. 

The contribution describes methods and 

results of anchorage micronails testing. 

Base design characteristics of micronails 

has been defined and quantified. These 

characteristics can be applied in the 

design of concrete and masonry structures 

reconstruction. The tests have verified 

that for the reconstruction it is 

possible to apply regular reinforcing bars 

that can substitute the special anchorage 

materials in many cases. 

PouÏíváním a zkou‰ením rÛzn˘ch speciálních 

v˘ztuÏí vkládan˘ch do spár, pfiípadnû 

slouÏících jako kotevní nebo ztuÏující 

pruty (nerezové ‰roubovicové pruty, trny, 

kotvy, hmoÏdíky, hmoÏdinky, kotevní tyãe, 

hfieby, mikrohfieby), se zab˘vá fiada podnikÛ 

a pracovi‰È v zahraniãí i u nás. 

Souãástí nabídky speciálních prutÛ jsou 


MATERIALS AND TECHNOLOGIES 

A N A L ¯ Z A P O U Î I T E L N O S T I B ù Î N É Î E B Í R K O V É V ¯ Z T U Î E 

P R O K O T V E N Í P R V K Ò S T A V E B N Í C H K O N S T R U K C Í 

A N A L Y S I S O F R E G U L A R R E I N F O R C E M E N T A P P L I C A T I O N 

F O R A N C H O R A G E O F S T R U C T U R A L E L E M E N T S 

Obr. 1 Cihelná klenba osazená kotevními mikrohfieby v prÛbûhu sanace 

Fig. 1 Masonry vault with positioned micronails in the course of 


obvykle i technologické návody a zpÛsoby 

v˘poãtÛ pro takto zesilované ãi sanované 

budovy nebo jejich ãásti. V uvedené souvislosti 

vÏdy vyvstává do popfiedí vysoká 

cena tûchto kotevních prutÛ, pfiípadnû 

ijejich zálivky, která pochopitelnû omezuje 

jejich vyuÏití. Pfiitom jsou jiÏ po dlouhou 

dobu pro podobné úãely úspû‰nû pouÏívány 

pfiímé odstfiiÏky betonáfiské v˘ztuÏe 

s Ïebírkov˘m povrchem, vkládané jak do 

spár, tak do v˘vrtÛ ve zdivu nebo betonu 

a vytváfiející spolu se zálivkou kotevní 

prvek, kter˘ naz˘váme mikrohfieb [1, 3]. 

P OUÎITÍ KOTEVNÍCH MIKROH¤EBÒ 

Kotevní mikrohfieby jsou vhodné pro 

ukotvení nového zdiva ãi betonu k pÛvodní 

cihelné nebo betonové konstrukci – vyuÏívají 

se zejména pfii adaptacích; mohou 

b˘t namáhány tahem ãi smykem nebo jejich 

kombinací. Injektované mikrohfieby 

lze téÏ pouÏít pfii pfiedpínání konstrukcí lany, 

napfi. pro zpevnûní kotevních oblastí, 

kdy do‰lo k jejímu poru‰ení protlaãením 

kotevní desky, nebo pro tzv. mrtvé kotvení 

lana (ke skalnímu podloÏí nebo k základovému 

zdivu apod.), kdy pro zakotvení 

lana není k dispozici vhodn˘ prvek pro 

uloÏení kotevní desky. DÛleÏité je téÏ spojování 

zdûn˘ch kleneb s rubov˘mi skofiepinami 

a obvodov˘mi vûnci prostfiednictvím 

mikrohfiebÛ [5, 6]. Mikrohfieby lze 

pouÏít pfii rekonstrukci ãi zvy‰ování únosnosti 

základov˘ch konstrukcí, kdy je ob- 

vykle nezbytné novou konstrukci spojit se 

star˘m základem [2, 6]. Uplatnûní mohou 

nalézt i pfii sanacích svahÛ pro upevnûní 

opûrn˘ch zdí k podloÏí nebo pro bûÏné 

zpevnûní klimatick˘mi vlivy ãi lidskou ãinností 

naru‰en˘ch skalních útvarÛ [6]. Pomocí 

tvarovan˘ch mikrohfiebÛ lze vyztu- 

Ïovat zdivo tfimínkovou v˘ztuÏí, pfiíp. zdivo 

spojovat pfies izolaci mezi zdí a pfiizdívkou 

atd. 

E XPERIMENTÁLNÍ ZKOU·ENÍ 

MIKROH¤EBÒ 

Aby bylo moÏné pro v˘‰e jmenované pfiípady 

kotvení vyuÏívat bûÏnou Ïebírkovou 

betonáfiskou v˘ztuÏ (napfi. oceli 10 425, 

10 505), bylo v uplynul˘ch letech provedeno 

pracovníky ústavu betonov˘ch 

a zdûn˘ch konstrukcí Fakulty stavební 

VUT v Brnû nûkolik komplexních experimentÛ 

v laboratorních podmínkách i na 

konstrukcích v terénu. První laboratorní 

zkou‰ky byly provedeny v roce 1994 pro 

kotevní v˘ztuÏ pouÏívanou pfii zesilování 

(ztuÏování) ciheln˘ch kleneb. JiÏ tyto 

zkou‰ky ukázaly, Ïe kotvení mikrohfieby je 

dostateãnû úãinné a pfii vhodné aplikaci 

i dostateãnû spolehlivé [7]. Následovaly 

zkou‰ky na reáln˘ch konstrukcích, pfii 

nichÏ byly sledovány i dal‰í parametry, 

napfi. vliv vlastností zálivky kotevního mikrohfiebu 

na jeho funkci [2, 3]. 

V pfiíspûvku jsou uvedeny pfiedev‰ím 

v˘sledky posledního pokusu, provedené- 

Obr. 2 Zku‰ební zdivo s osazen˘mi mikrohfieby ∅ 8 mm 

Fig. 2 Testing masonry wall with embedded ∅ 8 mm 

micronails 




Obr. 3 Pfiedpínací lis s rozná‰ecím 

pfiípravkem pfied zkou‰kou 

mikrohfiebu 

Fig. 3 Prestressing jack with distribution 

element before micronail test 

ho pfied zapoãetím sanace zdûného objektu. 

Získané poznatky tak mohly b˘t 

bezprostfiednû aplikovány pfii vlastní sanaci 

této budovy. 

H LAVNÍ 

P OKUSU 

CÍLE PROVEDENÉHO 

Ovûfiení kotevní délky 

Znalost dostateãné a souãasnû bezpeãné 

kotevní délky mikrohfiebu (zde ve zdivu) 

je pochopitelnû základním pfiedpokladem 

pro spolehlivé pouÏití popisované technologie 

kotvení. Pfii úvodním rozboru problému 

lze v zásadû vycházet z jiÏ získan˘ch 

a ovûfien˘ch poznatkÛ o kotvení v˘ztuÏe 

v betonu Ïelezobetonov˘ch konstrukcí – 

viz napfi. âSN 73 1201. Situace u kotevních 

mikrohfiebÛ je v‰ak o nûco sloÏitûj‰í. 

Pfii standardním kotvení v˘ztuÏe v betonu 

jsou obvykle (mimo vlastnosti jednotliv˘ch 

materiálÛ) rozhodující vlastnosti rozhraní 

beton – v˘ztuÏ. U kotevních mikro- 

Obr. 4 Rozná‰ecí pfiípravek pfii zkou‰ce 

mikrohfiebu 

Fig. 4 Distribution element during 

micronail test 

hfiebÛ jsou ale taková rozhraní dvû: rozhraní 

v˘ztuÏ – zálivka a rozhraní zálivka – 

materiál konstrukce (v na‰em pfiípadû 

zdivo). JelikoÏ rozhraní mezi v˘ztuÏí a zálivkou 

je analogické rozhraní v˘ztuÏ – 

beton, lze jednoduchou úvahou dospût 

k závûru, Ïe dostateãná kotevní délka mikrohfiebu 

musí nejménû odpovídat kotevní 

délce pouÏité v˘ztuÏe v betonu s pevností 

odpovídající pevnosti zálivky. Skuteãnost 

je v‰ak ãasto je‰tû o nûco sloÏitûj‰í. 

Ovûfiení únosnosti mikrohfiebÛ 

v jin˘ch neÏ optimálních podmínkách 

Jak vypl˘vá z úvodního rozboru, lze aplikaci 

kotevních mikrohfiebÛ obvykle oãekávat 

u prací sanaãního charakteru. Právû zde se 

v‰ak ãasto setkáváme se skuteãností, Ïe 

v konstrukci nelze dodrÏet potfiebnou 

kotevní délku mikrohfiebu proto, Ïe sanovaná 

ãást stavby nemá potfiebnou mocnost. 

To je typické napfiíklad pro sanace 

ciheln˘ch kleneb. Z uvedeného dÛvodu 

byl pokus navrÏen tak, aby bylo moÏno 

ovûfiit nosnost mikrohfiebÛ rÛzn˘ch délek. 

Ovûfiení chování mikrohfiebÛ pfii 

rÛzné mífie zatíÏení 

Vedle parametrÛ odpovídajících meznímu 

stavu únosnosti mikrohfiebu je pro praktické 

pouÏití kotevních mikrohfiebÛ minimálnû 

stejnû dÛleÏité poznat jejich chování 

v pfiedpokládan˘ch provozních podmínkách. 

Z tohoto hlediska bylo nutné 

zejména zjistit relaci mezi deformací vlastního 

mikrohfiebu a mírou jeho zatíÏení. 

Tato relace je souãasnû dÛleÏit˘m vstupním 

parametrem pro numerické modelování 

problému. 

Z ÁKLADNÍ PARAMETRY POKUSU 

Zdivo – zku‰ební mikrohfieby byly uloÏeny 

do nosn˘ch zdí v 1. PP. podlaÏí historického 

zdûného objektu b˘valé ‰koly, 

pocházejícího z poloviny 19. století. Zdivo 

bylo pfied zahájením pokusu zbaveno 

omítky a nedestruktivnû zhodnoceno; 

nalezeny byly cihly P10 na maltu M 0,4. 

Do zdiva byly provedeny v˘vrty prÛmûru 

20 mm pro v˘ztuÏ ∅ 8 mm a v˘vrty prÛmûru 

35 mm pro v˘ztuÏ ∅ 16 mm. V˘vrty 

byly provedeny pfiíklepov˘m vrtáním 

bez v˘plachu v plném profilu vrtu. 

V˘ztuÏ mikrohfiebÛ – byla pouÏita 

bûÏná betonáfiská Ïebírková v˘ztuÏ ∅ 8 

mm tfiídy 10 425 a dále ∅ 16 mm tfiídy 

10 505. 

Zálivka mikrohfiebÛ – byla pouÏita vodocementová 

suspenze na bázi cementu 

CEM II/B-S 32,5R s pomûrem voda/cement 

= 0,38. PrÛmûrná pevnost kontrolních 

vzorkÛ v tlaku ãinila 36,5 MPa. Z hlediska 

pevnosti lze zálivku povaÏovat za 

pfiibliÏnû srovnatelnou s betonem tfiídy 

C20/25 (pfii neznámém rozptylu hodnot 

pevnosti). 

Délky ukotvení mikrohfiebÛ – u v˘ztu- 

Ïe ∅ 8 mm byly pouÏity jmenovité délky 

100, 200, 300, 400 a 500 mm, u v˘ztu- 

Ïe ∅ 16 mm jmenovité délky 300, 600, 

900 mm. 

Umístûní mikrohfiebÛ – v˘vrty pro mikrohfieby 

byly provedeny pfiibliÏnû se stejnou 

ãetností jednak ve spárách, jednak ve 

hmotû jednotliv˘ch cihel na lícní stranû 

zdiva. 

P OSTUP PROVEDENÍ POKUSU 

V první fázi byly do zku‰ebního zdiva 

v souladu s v˘‰e uveden˘mi parametry 

pokusu zabudovány mikrohfieby. Pfied 

osazováním v˘ztuÏe byl nejprve pfiíslu‰n˘ 

otvor v˘vrtu vypláchnut tlakovou vodou 

a následnû injektáÏní tryskou pod tlakem 

(vfietenové ãerpadlo) vyplnûn zálivkou. 

Teprve pak byl osazen vlastní ocelovou 

vloÏkou, která byla vtlaãena do ãerstvé 

zálivky. âást zku‰ebního zdiva s osazen˘mi 

mikrohfieby ∅ 8 mm je zachycena na 

obr. 2. 

V druhé fázi (60 dní po fázi první) bylo 

zahájeno zkou‰ení mechanick˘ch parametrÛ 

kotevních mikrohfiebÛ. Zkou‰ka 

spoãívala v individuálním zatûÏování kaÏdého 

mikrohfiebu plynule vzrÛstající osovou 

tahovou silou, vyvozovanou pomocí 

pfienosného hydraulického lisu – viz 

obr. 3. Míra nárÛstu osové síly se pohybovala 

v rozmezí 0,05 aÏ 0,2 kN s -1 podle 

odporu mikrohfiebu. Aby statická reakce 

lisu (vzepfiení o zdivo) neovlivnila bezprostfiední 

okolí mikrohfiebu, byla vná‰ena do 

zdiva pomocí, pro tento úãel zvlá‰tû navr- 

Ïeného, rozná‰ecího pfiípravku z tuh˘ch 

ocelov˘ch profilÛ (obr. 4). Rozná‰ecí pfiípravek 

slouÏil téÏ jako vztaÏná základna 

pro sledování posuvu zatûÏovaného mikrohfiebu. 

VprÛbûhu zatûÏování byly pravidelnû, 

po vtefiinách, sledovány okamÏitá osová 

síla a odpovídající vytaÏení mikrohfiebu. 

Uvedené údaje byly prÛbûÏnû ukládány 

do pamûti pfiipojeného poãítaãe. 

V ¯SLEDKY POKUSU 

Bûhem pokusu bylo zkou‰eno celkem 36 

mikrohfiebÛ. Získané v˘sledky pfiedstavují 

znaãn˘ poãet údajÛ, jeÏ nemohou b˘t 


v pfiíspûvku pfiedloÏeny v celé ‰ífii a se 

v‰emi detaily. Pfiesto v‰ak poãet proveden˘ch 

mûfiení není dosud dostateãn˘ k tomu, 

aby mohly b˘t analyzovány v‰echny 

moÏné souvislosti. Napfiíklad není zatím 

zvlá‰È vy‰etfiován vliv umístûní mikrohfiebu 

vzhledem ke struktufie zdiva. Budou 

uvedeny pfiedev‰ím v˘sledky získané na 

mikrohfiebech s v˘ztuÏí ∅ 8 mm, které 

byly pfii pokusu uÏity s vy‰‰í ãetností (24 

mikrohfiebÛ) a jejichÏ navrhování lze 

v praxi spí‰e pfiedpokládat. 

Sledované parametry 

Základní charakteristikou kaÏdého mikrohfiebu, 

získanou pfii zkou‰ce, je závislost 

jeho vytaÏení na vyvozené osové síle, 

tedy v podstatû pracovní diagram mikrohfiebu 

(obr. 5). Pro porovnání dvou diagramÛ 

(mikrohfieby ∅ 8 mm a s délkou 

ukotvení 200 a 400 mm) je dÛleÏité zmínit 

fakt, Ïe u mikrohfiebu s délkou ukotvení 

200 mm do‰lo k poru‰e vytaÏením 

mikrohfiebu se zálivkou ze zdiva, kdeÏto 

umikrohfiebu s délkou ukotvení 400 mm 

do‰lo k pfietrÏení v˘ztuÏe vnû zdiva. 

Pro stanovení základních technick˘ch 

souvislostí je Ïádoucí popsat jednoduché 

veliãiny vystihující diskrétní aspekty chování 

kotevních mikrohfiebÛ. 

Základní sledovanou charakteristikou 

mikrohfiebu je jeho mezní únosnost, definovaná 

v na‰em pfiípadû jako nejvy‰‰í 

osová síla Nu v kN, namûfiená v prÛbûhu 

zatûÏování mikrohfiebu. 

Dal‰í sledovanou charakteristikou je pomûrné 

vytaÏení lm v mm.kN –1 vyjadfiující 

míru vytaÏení kotevního mikrohfiebu pfii 

jednotkovém zatíÏení. Hodnota lm byla 

u kaÏdého mikrohfiebu stanovena metodou 

nejmen‰ích ãtvercÛ jako parametr 

lineární regresní funkce (1) v intervalu zatíÏení 

〈0; 0,5 Nu〉 (obr. 6). 

l= lm . N (1) 

Pro posouzení reálné deformace bûÏnû 

zatíÏen˘ch mikrohfiebÛ rÛzn˘ch profilÛ byla 

pouÏita veliãina aktivaãní vytaÏení la, definovaná jako absolutní vytaÏení mikrohfiebu 

v mm pfii zatíÏení silou 0,5 Nu (obr. 6). 

Závislost únosnosti na délce ukotvení 

Pro odvození této závislosti byl pouÏit 

sjednocen˘ soubor mûfiení (umístûní mikrohfiebÛ 

ve spárách i v cihlách) proveden˘ch 

na mikrohfiebech ∅ 8 mm. Zji‰tûné 

diskrétní hodnoty mezní únosnosti N u 

umikrohfiebÛ s rÛznou délkou ukotvení 



Obr. 5 Pracovní diagram mikrohfiebÛ 

∅ 8 mm s délkou ukotvení 

200 a 400 mm 

Fig. 5 Stress (force) – strain curve of 

∅ 8 mm micronails: test results 

with development length of 

200 and 400 mm 

jsou zachyceny na obr. 7. Pro znázornûní 

základního trendu zde byla navíc pouÏita 

polynomická regresní funkce tfietího stupnû. 

Z obrázku zfietelnû vypl˘vá, Ïe prÛmûrná 

únosnost mikrohfiebÛ roste v rozmezí 

délek 100 aÏ 400 mm úmûrnû 

s délkou ukotvení v˘ztuÏe a pak zÛstává 

pfiibliÏnû konstantní. To plnû odpovídá 

prÛbûhu zkou‰ek, neboÈ v‰echny kotevní 

mikrohfieby se jmenovitou délkou ukotvení 

men‰í neÏ 300 mm se poru‰ily vytaÏením 

ze zdiva, kdeÏto v‰echny kotevní mikrohfieby 

s délkou ukotvení 400 a 500 mm 

se poru‰ily pfietrÏením v˘ztuÏe vnû zdiva, 

a to vÏdy v úseku pfied ãelistí lisu. Pouze 

u mikrohfiebÛ s jmenovitou délkou 

300 mm nebyl v˘sledek jednoznaãn˘: ve 

tfiech pfiípadech do‰lo k vytaÏení a ve 

dvou pfiípadech k pfietrÏení mikrohfiebu, 

resp. v˘ztuÏe. 

Tento trend je celkem logick˘ a oãekávan˘. 

Je v‰ak tfieba zdÛraznit, Ïe se t˘ká 

pouze prÛmûrné únosnosti. Pro praktické 

uÏití je rovnûÏ velmi dÛleÏité zji‰tûní, 

jak spolehlivû se této prÛmûrné únosnosti 

dosáhne. âásteãnû lze usuzovat jiÏ 

z rozpt˘lení hodnot okolo kfiivky trendu na 

obr. 7. Názornûj‰í je v‰ak z tohoto hlediska 

aÏ obr. 8., zachycující závislost symetrizovaného 

rozptylu mezi minimální a maximální 

relativní hodnotou mezní únosnosti 

(vztaÏeno k prÛmûrné hodnotû 

únosnosti pro danou délku ukotvení) na 

jmenovité délce ukotvení. Z grafu jednoznaãnû 

vypl˘vá, Ïe s klesající délkou ukotvení 

prudce vzrÛstá rozpt˘lení hodnot 

únosnosti, tj. klesá i spolehlivost takového 

ukotvení. Je to proto, Ïe pfii délkách ukotvení 

400 a 500 mm je zji‰tûn˘ rozptyl 

dán jen variabilitou parametrÛ ocelové v˘ztuÏe 

(pfiípadnû i variabilitou parametrÛ 

namáhání pfii testu), kdeÏto u krat‰ích délek 

k tomu pfiistupuje je‰tû variabilita míry 

soudrÏnosti v˘ztuÏe se zálivkou a soudrÏnosti 

zálivky se zdivem. 

Charakter deformací kotevních 

mikrohfiebÛ 

„Ochotu“ kotevního mikrohfiebu k vytaÏení 

ze zdiva vyjadfiuje v pfiedcházejícím textu 

popsané pomûrné vytaÏení l m. Stejnû 

0,00 

0,0 5,0 10,0 

Osová síla N [kN] 

15,0 20,0 

Obr. 6 Grafické znázornûní veliãin 

N u, l m al a 

Fig. 6 Graphical illustration of N u, l m and l a 

quantities 

Obr. 7 Závislost mezní únosnosti na délce 

ukotvení mikrohfiebÛ ∅ 8 mm 

Fig. 7 Relation between development 

length and ultimate load capacity 

of ∅ 8 mm micronails 

jako v pfiípadû únosnosti je z hlediska 

praktické pouÏitelnosti v˘znamné jak˘ch 

hodnot tato veliãina nab˘vá, pfiípadnû jak 

závisí na délce ukotvení. U zkou‰en˘ch 

kotevních mikrohfiebÛ rÛzn˘ch délek 

a prÛmûrÛ i rÛzného umístûní byly zji‰tûny 

hodnoty l m ve znaãném rozmezí od 

0,0275 do 1,212 mm.kN –1 . Z anal˘zy 

závislosti l m na délce ukotvení získané 

umikrohfiebÛ s v˘ztuÏí ∅ 8 mm vypl˘vá, 

Ïe s rostoucí délkou ukotvení mikrohfiebu 


Absolutní vytaÏení l [mm] 

VytaÏení mikrohfiebu l [mm] 

Mezní únosnost Nu [kN] 

4,00 

3,00 

2,00 

1,00 

25 

20 

15 

10 

5 

l a 

délka ukotvení 400 mm 

délka ukotvení 200 mm 

0,5 N u 

α 

l m = tg α 

Osová síla N [kN] 

0 

0 100 200 300 400 500 600 

Jmenovitá kotevní délka [mm] 

Nu

Symetrizovan˘ rozptyl 

okolo stfiední hodnoty [%] 

Pomûrné vytaÏení I m [mm. kN –1 ] 

VytaÏení hfibetu [mm] 

6 

5 

4 

3 

2 

1 

150 

100 

1,4 

1,2 

1,0 

0,8 

0,6 

0,4 

0,2 

50 

0 

0 

-50 

-100 

-150 



0,0 

0 100 200 300 400 500 600 

Obr. 9 Závislost pomûrného vytaÏení l m na 

délce ukotvení mikrohfiebÛ ∅ 8 mm 

Fig. 9 Relation between relative pull-up l m 

and corresponding development 

length of ∅ 8 mm micronails. 

mikrohfieb s ∅ 8 mm 

mikrohfieb s ∅ 16 mm 

aktivaãní protaÏení ∅ 8 mm 


aktivaãní protaÏení ∅ 16 mm 

0 

0 10 20 30 40 50 60 70 80 90 100 

Osová síla [kN] 

záporná odchylka 

kladná odchylka 

100 200 300 400 500 600 


Obr. 8 Závislost rozptylu mezní únosnosti 

na délce ukotvení mikrohfiebÛ 

∅ 8 mm 

Fig. 8 Relation between development 

length and corresponding load 

capacity dispersion of ∅ 8 mm 

micronails 

Obr. 10 Porovnání charakteristik 

pracovního diagramu mikrohfiebÛ 

∅ 8 a 16 mm 

Fig. 10 Comparison of stress (force) – 

strain curves of ∅ 8 and 

16 mm micronails 

v prÛmûru klesá odpovídající hodnota 

pomûrného vytaÏení. I v tomto pfiípadû, 

podobnû jako u mezní únosnosti, s klesající 

hodnotou délky ukotvení souãasnû 

zfietelnû roste rozpt˘lení hodnot (zde po- 

mûrného vytaÏení) okolo prÛmûrné hodnoty 

sledované veliãiny (obr. 9). 

Z pokusem zji‰tûn˘ch skuteãností vyplynulo, 

Ïe délka ukotvení, pfii které jiÏ dojde 

k pfietrÏení v˘ztuÏe a nikoli k vytaÏení mikrohfiebu, 

se pfiíli‰ neli‰í od kotevní délky l bd 

téÏe v˘ztuÏe v betonu pevnostní tfiídy 

srovnatelné se zálivkou (napfi. pro ∅ V8 

vychází l bd = 320 mm). Pfii pokusu se 

délka ukotvení 300 mm projevila ve vût- 

‰inû pfiípadÛ jako nedostateãná, kdeÏto 

délka 400 i 500 mm se ukázala ve v‰ech 

pfiípadech jako dostaãující. 

Pfii dostateãné délce ukotvení je tedy 

mezní únosnost N u mikrohfiebu pfiímo 

úmûrná druhu pouÏité v˘ztuÏe. Jak je to 

ale s odpovídajícími deformaãními charakteristikami? 

Dobrou pfiedstavu v tomto 

smûru poskytuje obr. 10, porovnávající pracovní 

diagramy mikrohfiebu s ∅ V8 mm 

amikrohfiebu s ∅ R16 mm (v obou pfiípadech 

se mikrohfieby poru‰ily pfietrÏením 

v˘ztuÏe). Ze znázornûní je zfiejmé, Ïe 

aãkoli má mikrohfieb s v˘ztuÏí ∅ V8 mm 

vy‰‰í pomûrné vytaÏení l m (a pochopitelnû 

i niÏ‰í únosnost), aktivaãní vytaÏení l a 

je pfiibliÏnû poloviãní. Z toho vypl˘vá, Ïe 

pfii pfiedpokládaném provozním zatíÏení 

odpovídajícím pfiibliÏnû 50 % mezní 

únosnosti budou mikrohfieby s ∅ R16 

mm zfietelnû více deformované. 

Z ÁVùR 

Provedené zkou‰ky a jiÏ i praktické aplikace 

kotevních mikrohfiebÛ [1, 2, 3, 4, 7] 

prokázaly, Ïe uÏití bûÏné betonáfiské Ïebírkové 

v˘ztuÏe pro zesilování nebo kotvení 

zdûn˘ch i betonov˘ch konstrukcí vyhovuje. 

V pfiípadech, kdy nelze dodrÏet potfiebnou 

délku ukotvení, je tfieba pfii konstrukãním 

fie‰ení zohlednit niÏ‰í únosnost 

mikrohfiebu, vy‰‰í pomûrnou deformaci 

a pfiedev‰ím zv˘‰en˘ rozptyl obou tûchto 

hodnot. Je-li to moÏné, pak je v kotevních 

mikrohfiebech obecnû v˘hodnûj‰í pouÏívat 

men‰ích prÛmûrÛ v˘ztuÏe, coÏ pfiiná‰í 

nejen sníÏené nároky na kotevní délku, 

ale i niÏ‰í absolutní deformaci spoje pfii 

provozním zatíÏení. 

Je zjevné, Ïe u pfiím˘ch kotevních mikrohfiebÛ 

mÛÏe bûÏná betonáfiská Ïebírková 

v˘ztuÏ nahradit speciální kotevní systémy. 

Urãitou nev˘hodou pfii pouÏití blízko 

povrchu konstrukce (vkládaní do spár) je 

omezená odolnost bûÏné v˘ztuÏe proti 

korozi; proto je tfieba dbát na dostateãné 

obalení ãi zakrytí cementovou zálivkou. Ve 

vût‰inû aplikací jsou pfiípadné nedostatky 

vyváÏeny pfiíznivou cenou betonáfiské Ïe- 

Literatura: 

[1] BaÏant Z., Klusáãek L., Terzijski I.: 

ZtuÏování mikrohfieby. Sborník 

z konference "Zdûné a smí‰ené 

konstrukce 2000", Brno 11/2000. 

[2] BaÏant Z., Klusáãek L., PodrouÏková 

B.: Zku‰enosti se zesilováním základÛ 

pomocí mikrohfiebÛ. Sborník z VIII. 

mezinárodního sympozia SSBK 

"Sanace 2001", Brno 5/2001. 

[3] BaÏant Z., Klusáãek L., Terzijski I.: 

ZpevÀování zdiva mikrohfieby. 

Materiály a technologie pro stavbu, 

Praha 4/2001. 

[4] BaÏant Z., Klusáãek L.: Stabilisation 

of Deflected Town Hall 

Tower.Proceeding of the Structural 

Faults + Repair Conference, 

London 7/2001. 

[5] BaÏant Z., Klusáãek L.: Static 

Problems at Reconstruction of 

Structures. Brno, Department of 

Concrete and Masonry Structures, 

Brno University of Technology, 

Brno 5/2001. 

[6] BaÏant Z., Klusáãek L.: Statika pfii 

rekonstrukcích objektÛ. VUT Brno, 

2002. 

[7] BaÏant Z., Klusáãek L.: Poznámky 

k sanacím ciheln˘ch kleneb. Sborník 

SSBK, VII. mezinárodní symposium 

"Sanace betonov˘ch konstrukcí", 

Brno 5/1997. 

[8] Danûk P, Schmid P.: Zpráva o zatûÏovacích 

zkou‰kách mikrohfiebÛ. 

VUT Brno, 2002 

bírkové v˘ztuÏe, nesrovnatelnou s cenami 

speciálních v˘ztuÏn˘ch ãi kotevních prutÛ. 

âlánek vznikl na základû v˘zkumného 

zámûru Stavební fakulty VUT v Brnû, reg. 

ãíslo CEZ: J22/98: 261100007 s názvem 

„Teorie, spolehlivost a mechanismus poru‰ování 

staticky a dynamicky namáhan˘ch 

stavebních konstrukcí“. 

Doc. Ing. Ivailo Terzijski, CSc. 

tel.: 541 147 850 

e-mail: terzijski.i@fce.vutbr.cz 

Ing. Ladislav Klusáãek, CSc. 

tel.: 541 147 854 

e-mail: klusacek.l@fce.vutbr.cz 

Doc. Ing. Zdenûk BaÏant, CSc. 

tel.: 541 147 862 

e-mail: bazant.z@fce.vutbr.cz 

v‰ichni: Fakulta stavební VUT v Brnû 

Vevefií 95, 662 37 Brno 


L E T N Í B E T O N Á Î 

S U M M E R C A S T I N G ( C O N C R E T I N G) 

J I¤Í D OHNÁLEK 

Stavebnictví je ãinnost stále silnû závislá 

na vnûj‰ích klimatick˘ch podmínkách. 

Pfiesto, Ïe letní období je vnímáno jako 

v‰eobecnû velmi pfiíznivé pro jakékoliv 

stavební aktivity, v pfiípadû betonáfisk˘ch 

prací je spojeno s v˘znamn˘mi riziky. 

V ãlánku je upozornûno na zmûny zpracovatelnosti 

betonové smûsi, pevnosti 

betonu ãi objemové zmûny betonu v letním 

období a jsou uvedena technologická 

a organizaãní opatfiení, která mohou 

negativní projevy vysok˘ch teplot minimalizovat 

ãi eliminovat. 

The construction industry involves activities 

strongly dependent on exterior climatic 

conditions. Although the summer 

period is generally viewed as favourable 

for any building works, in the case of 

concreting jobs, it is connected with 

major risks. This article highlights changes 

in the workability of concrete mix, 

strength of concrete, and volume changes 

of concrete in the summer season. 

Besides, it gives technological and organizational 

measures which can minimize 

or eliminate adverse effects of high temperatures. 

Stavebnictví, pfies ve‰ker˘ technick˘ pokrok, 

je jako kaÏdá ãinnost provádûná pfieváÏnû 

v exteriéru stále silnû závislá na klimatick˘ch 

podmínkách. Obecnû jako klimaticky 

nepfiíznivé období je vnímána zima, 

kdy niÏ‰í teploty nûkteré ãinnosti zcela 

vyluãují, jiné ztûÏují, u jin˘ch vedou ke 

zpomalení prací ãi k nezbytnosti vy‰‰ích 

nákladÛ. 

Naopak letní období je vnímáno jako 

Obr. 1 Vliv teploty ãerstvého betonu na ztrátu konzistence v ãase 

Fig. 1 The influence of fresh concrete on the loss of consistence 

in time 



v‰eobecnû velmi pfiíznivé pro jakékoliv 

stavební aktivity. V pfiípadû betonáfisk˘ch 

prací v‰ak situace v letním období není 

zdaleka tak pfiíznivá. V této souvislosti je 

tfieba uvést, Ïe zrání betonu je silnû exotermním 

procesem, pfii kterém se uvol- 

Àuje znaãné mnoÏství hydrataãního tepla. 

Hydratace cementu, resp. zrání betonu 

je procesem, kter˘ je v˘znamnû urychlován 

zv˘‰en˘mi teplotami. Velmi orientaãnû 

lze konstatovat, Ïe zv˘‰ení vnûj‰í teploty 

o 15 aÏ 20 °C vede ke zv˘‰ení rychzlosti 

hydratace aÏ o 100 %. Kromû vy‰- 

‰ích vnûj‰ích teplot v‰ak v letním období 

dochází i k v˘znamnému nárÛstu teploty 

v˘chozích sloÏek, ze kter˘ch se betonová 

smûs vyrábí a to zejména kameniva. 

Uvedené skuteãnosti se promítají do 

v˘znamn˘ch technologick˘ch i fyzikálnû 

mechanick˘ch parametrÛ betonové smûsi 

a betonu a vypl˘vají z nich i pokyny pro 

betonáÏ za horka uplatÀované prakticky 

ve v‰ech regionech [1], [2], [3], [4]. 

Z PRACOVATELNOST 

Jak vypl˘vá z obr. 1, stoupne-li teplota betonové 

smûsi z 20 na 35 °C, projevuje se 

to cca 20% sníÏením zpracovatelnosti. Pfii 

zachování stejné receptury, tj. pfiedev‰ím 

stejné dávky vody, tedy v letním období 

bude mít betonová smûs z hlediska zpracovatelnosti 

zcela jiné vlastnosti. Tuto 

okolnost je tfieba mít pfii letní betonáÏi na 

vûdomí a je nezbytné ãelit jí vhodn˘m 

protiopatfiením. V opaãném pfiípadû jsou 

potíÏe se zpracovatelností pfiímo na stavbû 

fie‰eny obvykle doplnûním vody do 

betonové smûsi s logick˘m dopadem tohoto 

kroku na v˘sledné pevnosti a objemové 

zmûny. 

P EVNOSTI BETONU 

Zmûny zpracovatelnosti v letním období 

jsou pomûrnû bûÏn˘m jevem a stavební 

personál s nimi do jisté míry poãítá. Ponûkud 

jiná situace je u pevnosti betonu. 

V‰eobecnû se jen málo ví, Ïe v letním období 

dochází k pomûrnû v˘raznému 

a systematickému poklesu pevností a to 

jak u betonu pfiímo v konstrukci, tak ãásteãnû, 

i kdyÏ jen v omezené mífie, i u v˘sledkÛ 

laboratorních zkou‰ek. Z obrázkÛ 2 

aÏ 5 je patrné, Ïe v závislosti na stoupající 

teplotû vzduchu a ãerstvého betonu 

zcela analogicky klesá pevnost betonu, 

a to i pfii jinak velmi peãlivém a pfiimûfieném 

zpracování a o‰etfiování. Tento pokles 

se pohybuje aÏ na úrovni –10 % 

a jeho intenzita je pochopitelnû závislá na 

fiadû okrajov˘ch podmínek. Uveden˘ jev 

lze vysvûtlit jak pomûrnû rychl˘m odpafiováním 

vody z povrchu betonové konstrukce, 

tak i pfiípadnû hor‰ími podmínka- 

Obr. 2 Vliv klimatického období roku na 

pevnost betonu v tlaku in situ 

Fig. 2 The influence of climatic season on 

compression strength of concrete in 

situ 




Obr. 3 Vliv teploty ãerstvého vzduchu 

a ãerstvého betonu na 

registrované hodnoty pevnosti 

v tlaku in situ 

Fig. 3 The influence of temperature of 

fresh air and fresh concrete on 

registered values of 

compression strength of 

concrete in situ 

mi zpracování betonové smûsi v dÛsledku 

její ne zcela optimální zpracovatelnosti. 

Vzhledem k tomu, Ïe zvlá‰È nûkteré 

typy konstrukcí nejsme schopni rovnomûrnû 

a intenzivnû o‰etfiovat (zvlhãovat 

ãi bránit odpafiování vody), projevují se 

zv˘‰ené teploty rychl˘m odparem vody 

a pomalej‰ím ãi neúpln˘m zráním betonu. 

V pfiípadû, Ïe je beton následnû zvlhãen 

napfi. de‰Èov˘mi sráÏkami, dojde 

s odstupem k dodateãnému nárÛstu pevnosti, 

i kdyÏ v pozdûj‰ím termínu neÏ je 

normové stáfií betonu (28 dnÛ). Z nomogramu 

na obr. 6 vypl˘vá, Ïe pfii relativnû 

standardních klimatick˘ch podmínkách se 

mÛÏe rychlost odpafiování vody pohybovat 

nad jeden litr z m 2 povrchu konstrukce 

za jednu hodinu. 

O BJEMOVÉ ZMùNY 

Zatímco zpracovatelnost betonové smûsi 

lze pomûrnû snadno technologick˘mi zásahy 

upravit a u pevností betonu lze poãítat 

i pfii ménû dokonalém o‰etfiení 

s postupn˘m nárÛstem pevnosti v del‰ích 

ãasov˘ch termínech, v pfiípadû objemov˘ch 

zmûn je vliv vysok˘ch teplot a vysokého 

odparu vody rychl˘ a nevratn˘. 

Rychlá ztráta vody v letních období se 

u vodorovn˘ch konstrukãních prvkÛ 

(stropní desky, mostovky) projevuje jed- 

Obr. 4 Vliv klimatického období roku na v˘voj pevnosti betonu v tlaku 

in situ a v laboratorních podmínkách 

Fig. 4 The influence of climatic season on the development of 

compression strength of concrete in situ and in laboratory 

conditions 

nak velmi v˘razn˘m ran˘m chemick˘m 

(hydrataãním) smr‰tûním, které se projevuje 

u nevyztuÏen˘ch ãi ménû vyztuÏen˘ch 

konstrukcí ‰estiúhelníkov˘mi trhlinami, 

u vyztuÏen˘ch konstrukcí trhlinami, 

které kopírují horní v˘ztuÏ. Tyto trhliny jsou 

pak následnû roz‰ifiovány smr‰tûním, 

které souvisí s rychl˘m vysycháním betonu 

a mÛÏe i u betonu dosahovat hodnot 

aÏ 1 mm/m (1‰). Trhliny se následnû 

stávají pfiedmûtem ostr˘ch sporÛ jak s investorem 

(hledisko estetické, hledisko 

trvanlivosti), tak i s projektantem statikem 

(hledisko celistvosti prÛfiezu, soudrÏnosti 

v˘ztuÏe s betonem). Sanace trhlin je pfiitom 

mimofiádnû komplikovaná a nákladná 

a z hlediska estetick˘ch aspektÛ prakticky 

nemoÏná. 

Uvûdomíme-li si v‰echny tyto jen naznaãené 

souvislosti, je zfiejmé, Ïe letní období 

zvlá‰tû v pfiípadû, kdy se teploty pohybují 

trvaleji nad 25 °C (ve stínu) a na 

oslunûn˘ch povr‰ích se pohybují v intervalu 

od 40 do 60 °C, je z hlediska betonáÏe 

mimofiádnû riskantním obdobím. 

Proto je nezbytné bez ohledu na aktuální 

prognózy poãasí vÏdy poãítat s tím, Ïe 

betonáÏe, které mohou s vysokou pravdûpodobností 

b˘t realizovány v intervalu 

od ãervna do záfií, musí b˘t vÏdy alternativnû 

technologicky a organizaãnû zabezpeãeny 

tak, aby byla moÏná jejich bezriziková 

realizace i v období vysok˘ch teplot. 

Tato opatfiení mÛÏeme rozdûlit do dvou 

oblastí a to na: 

•technologická opatfiení, 

• organizaãní opatfiení. 

Toto ãlenûní má jen orientaãní charakter 

a ve‰kerá dále uvedená doporuãení spolu 

navzájem úzce souvisí. 

T ECHNOLOGICKÁ OPAT¤ENÍ 

Z povahy problému vypl˘vá, Ïe receptura 

betonové smûsi pro letní betonáÏ by mûla 

zajistit co nejniÏ‰í v˘voj hydrataãního tepla, 

zajistit co nejniÏ‰í teplotu v˘chozích sloÏek 

betonové smûsi tak, aby prÛbûh hydratace 

byl úãinnû zpomalen i pfii vy‰‰ích teplotách. 

Proto se obvykle doporuãuje: 

• pouÏití smûsn˘ch cementÛ místo 

cementÛ ãistû portlandsk˘ch, 

• pouÏití zpomalovacích pfiísad, 

• zaji‰tûní co nejniÏ‰í teploty v˘chozích 

sloÏek (zejména kameniva) a to jejich 

ochranou pfied sluneãním záfiením, ve 

v˘jimeãn˘ch pfiípadech pak chlazením 

napfi. tekut˘m dusíkem [4]. 

Souãástí letní receptury by mûlo b˘t i pfii 

prÛkazních zkou‰kách ovûfiení úãinnosti 

ztekucujích pfiísad v ãase v závislosti na 

vy‰‰í teplotû (stejnû tak jako dal‰ích pfiísad 

napfi. provzdu‰Àovacích). BûÏnû se 

totiÏ stává, Ïe prÛkazní zkou‰ky jsou provádûny 

pfii teplotách normálního laboratorního 

prostfiedí, tj. +20 °C ±2 °C, a vÛbec 

tak nejsou schopny vystihnout reálné 

chování betonové smûsi pfii teplotách 

o10 aÏ 20 °C vy‰‰ích. 

O RGANIZAâNÍ OPAT¤ENÍ 

Optimálním relativnû nenákladn˘m opatfiením 

je pfiesunutí betonáÏe na ranní, 

veãerní ãi noãní hodiny. Velkou v˘hodou 

je pokud betonová smûs bûhem prvních 

6 aÏ 12 hodin tuhnutí není bezprostfiednû 

ozafiována sluncem. Souãasnû je zfiejmé, 

Ïe ãerstvû poloÏenou betonovou 

smûs nelze ihned po betonáÏi chránit 

ochrann˘mi nástfiiky ãi fóliemi. 

Dal‰ím dÛleÏit˘m organizaãním aspektem 

letní betonáÏe je zmen‰ení betonáÏ- 


ních úsekÛ i za cenu vût‰ího poãtu pracovních 

spár i zv˘‰ení poãtu pracovníkÛ 

za souãasného zv˘‰ení dohledu nad 

jejich technologickou kázní. Zatímco del‰í 

pracovní pfiestávka pfii teplotách kolem 

+10 °C je z hlediska zpracovatelnosti 

a tuhnutí betonové smûsi obvykle nev˘znamná, 

v pfiípadû vysok˘ch letních teplot 

mÛÏe znamenat následné závaÏné problémy 

s kvalitou betonu. Dozor by mûl 

zejména zabezpeãit, aby nedocházelo 

k dodateãnému doplÀování zámûsové 

vody, které se vÏdy dramaticky projeví sní- 

Ïen˘mi pevnostmi. 

Pokud se tedy podafií betonáÏ zrealizovat 

mimo období s nejprud‰ím sluneãním svitem 

a nedojde k v˘padku lidí ani mechanizmÛ, 

je tfietí dÛleÏitou organizaãní oblastí 

zabezpeãení dÛkladného a kontinuálního 

o‰etfiování betonové konstrukce. Pouhé 

kropení vodou provádûné nesystematicky 

nelze povaÏovat za dostateãné o‰etfiení. 



Obr. 5 Vliv teploty 

vzduchu 

na pevnosti 

betonu v tlaku 

in situ 

Fig. 5 The influence 

of temperature 

of the 

air on 

compression 

strength of 

concrete in 

situ 

Podobnû nelze v období vysok˘ch teplot 

spoléhat pouze na ochranné nástfiiky, 

které sice zbrzdí odpar vody, ale nejsou 

schopny ho zcela blokovat. K vyschnutí 

povrchu tedy dojde s del‰ím ãasov˘m odstupem, 

ale z hlediska objemov˘ch zmûn 

a zrání betonu není efekt dostateãn˘. 

Za efektivní o‰etfiování betonové konstrukce 

lze povaÏovat její zakrytí provlhãenou 

geotextilií ãi jinou sorbující látkou s eventuálním 

doplÀujícím zakrytím umûlohmotnou 

fólií. V pfiípadû svisl˘ch povrchÛ ãi 

nepfiístupn˘ch konstrukãních prvkÛ se 

osvûdãila instalace perforovan˘ch hadic, 

ze kter˘ch mírnû a kontinuálnû vytéká voda 

prÛbûÏnû smáãející povrch konstrukce. 

Z ÁVùRY 

Z uveden˘ch skuteãností vypl˘vá, Ïe letní 

období mÛÏe b˘t pfii betonáÏích zdrojem 

v˘znamn˘ch rizik. âelit jim lze kombinací 

fiady opatfiení, která nejsou sice technicky 

Obr. 6 Nomogram znázorÀující vliv relativní vlhkosti vzduchu, teploty ãerstvého betonu 

a rychlosti vûtru na rychlost odpafiování zámûsové vody z povrchu konstrukce 

Fig. 6 The nomogram showing the influence of relative humidity, the temperature of fresh 

concrete and the speed of the wind on the speed of the evaporation of gauge water 

from the construction surface 

Literatura 

[1] Hermann K.: Betonieren bei hohen 

Temperaturen. Cementbulletin, April 

199x, roãník 67, s. 1–11 

[2] Betonverarbeitung unter extremen 

klimatischen Bedinungen, Beton, 

2/1987, s. 61–62 

[3] Bereiten und Verarbeiten von Beton. 

Zement-Merkblatt, Betontechnik, B7, 

8.2002 

[4] Kilian G.: Betonieren bei heisser 

Witterung und Fruhrissgefahr, TIS, 

6/98, s. 56–61 

nijak nároãná av‰ak vyÏadují od v‰ech 

zúãastnûn˘ch dÛslednost a peãlivost. Na 

centrálních betonárnách je, aby mûly pro 

letní období pfiipraveny tzv. „letní“ receptury 

ve smyslu v˘‰e naznaãen˘ch opatfiení. 

Pro tyto receptury musí b˘t k dispozici 

nezbytné prÛkazní zkou‰ky i informace 

o v˘voji zpracovatelnosti v ãase (pfii vy‰- 

‰ích teplotách). Provádûjící firma by pak 

zvlá‰tû u vût‰ích betonáÏí mûla mít zpracovan˘ 

technologick˘ postup, ze kterého 

by mûlo b˘t patrné v jak˘ch ãasov˘ch 

a objemov˘ch úsecích má betonáÏ probíhat 

a jak musí b˘t personálnû a materiálnû 

zabezpeãena. Jakákoliv dodateãná 

improvizace je pak jiÏ velmi obtíÏná 

aidrobné selhání vede k následn˘m nepfiíjemn˘m 

problémÛm. Nejãastûji je to 

vznik smr‰Èovacích trhlin, které se musí 

nákladnû sanovat. S men‰í ãetností se 

setkáváme i s nezbytností vybourat nûkteré 

vybetonované partie, které mohou mít 

o2 aÏ 3 tfiídy niÏ‰í pevnost, neÏ je úroveÀ 

poÏadovaná projektem. Tato situace vzniká 

zvlá‰tû v pfiípadech, kdy investor kontroluje 

kvalitu betonu v konstrukci. Pro 

letní betonáÏ tedy neexistuje jednotn˘ recept 

jak se vyhnout problémÛm. 

Úspûchem je vÏdy jiÏ to, pokud si v‰ichni 

aktéfii betonáÏe uvûdomí, Ïe vy‰‰í teploty 

spojované s dovolenou ãi odpoãinkem se 

mohou v pfiípadû betonáÏe zmûnit 

v nepfiíjemnou past. 

Pfiíspûvek byl zpracován s podporou projektu 

GAâR 103-01-0814 a V˘zkumného 

zámûru CEZ J04/98:210000030. 

Doc. Ing. Jifií Dohnálek, CSc. 

KloknerÛv ústav âVUT, odd. stavebních materiálÛ 

·olínova 7, 166 08 Praha 6 

tel./fax: 224 353 840 

e-mail: dohn@klok.cvut.cz, www.klok.cvut.cz 

www.dohnalek.org 


Z REGIONÒ 

FROM THE REGIONS 

V O LOMO U C K É M K R A J I 

I N O L O M O U C R E G I O N 

Olomouck˘ kraj je tvofien 5 regiony (b˘val˘mi 

okresy) Jeseník, ·umperk, Olomouc, 

Prostûjov a Pfierov. Spoleãnû se 

Zlínsk˘m krajem tvofií tzv. „evropsk˘ region“ 

NUTS II – Stfiední Morava. 

Olomouck˘ kraj se rozprostírá na severu 

stfiední Moravy. Centrum kraje je vzdáleno 

275 km od hlavního mûsta Prahy. 

Rozlohou 5139 km 2 s podílem velkoplo‰n˘ch 

chránûn˘ch území Jeseníky a Litovelské 

Pomoraví patfií k men‰ím regionÛm, 

poãtem 639 tisíc obyvatel ‰est˘ nejlidnatûj‰í 

mezi kraji âeské republiky. Geografick˘ 

profil a poloha území podmínily 

i historick˘ v˘voj a charakter hospodáfiského 

rozvoje regionu. 

Na podporu ekonomického rozvoje 

a na rozvoj spolupráce mezi vefiejnou 

a soukromou sférou existuje v kraji nûkolik 

organizací, jeÏ mají rÛzné role. 

• Regionální hospodáfiské komory. 

Jsou zfiízeny v kaÏdém regionu kraje. 

Kromû toho je ustavena Krajská hospodáfiská 

komora. Tyto komory mají za 

úkol pfiedev‰ím aktivity pfii zprostfiedkování 

obchodu. 

• Technologick˘ park a inovaãní centrum 

pfii Univerzitû Palackého (CITT), 

jeÏ rozvíjí své aktivity na podporu vzniku 

technologick˘ch firem zaloÏen˘ch na v˘sledcích 

vûdeckého v˘zkumu univerzity. 

• Regionální agentura pro rozvoj stfied- 

Obr. 2 Administrativní budova TESCO RAO, nová dominanta 

Olomouce, a budova KÚ 

Fig. 2 Administrative building TESCO RAO, new landmarks of 

Olomouc, and the building of the Regional Authority 

Obr. 1 R35 – rychlostní komunikace 

Hradec Králové-Lipník nad Beãvou, 

silnice I/47 na obchvatu Lipníku nad 

Beãvou a stavba 3511 Velk˘ Újezd- 

Lipník nad Beãvou 

Fig. 1 R35 – expressway Hradec Králové – 

Lipník over the Beãva, road I/47 on 

the bypass Lipník over the Beãva, 

and construction 3511 Velk˘ Újezd 

– Lipník over the Beãva 

ní Moravy (RARSM) je zfiízena nûkter˘mi 

mûsty a obcemi na pomoc pfii pfiípravû 

rÛzn˘ch rozvojov˘ch projektÛ, 

podporu zahraniãních investic aj. Od roku 

2001 je RARSM zároveÀ regionálním 

zástupcem CzechInvestu. 

Zákon o krajích dává prostor pro podporu 

ekonomického rozvoje. V návaznosti 

na zákon o podpofie regionálního rozvoje 

se v rámci kraje vytváfií vlastní územní rozvojová 

schémata – mikroregiony – jeÏ nemusí 

b˘t nezbytnû vymezeny speciálním 

správním spoleãenstvím, ale mohou vznikat 

spojováním prostfiednictvím sdruÏování 

mûst a obcí. V souãasné dobû je jich 

asi 35 a pokr˘vají celé území kraje. 

Olomouck˘ kraj disponuje silnou prÛmyslovou 

tradicí se ‰irokou odvûtvovou 

a oborovou základnou a kvalifikovanou 

pracovní silou, coÏ vytváfií velmi dobré 

podmínky pro dal‰í rozvoj v‰ech druhÛ 

podnikatelsk˘ch aktivit. Kraj má pfieváÏnû 

38 B ETON • TECHNOLOGIE • KONSTRUKCE • SANACE 2/2003 

JESENÍK 

ŠUMPERK 

PROSTĚJOV 

OLOMOUC 

PŘEROV 

Obr. 3 Úprava pfiednádraÏního prostoru v Olomouci, I. a II. etapa; 

zhotovitel Skanska DS, a. s. 

Fig. 3 Modification of the space outside the railway station in Olomouc, 

stage I and II; contractor – Skanska DS, joint stock company

Obr. 4 Vjezd do podzemních garáÏí 

Fig. 4 Entrance into the underground garages 

prÛmyslov˘ charakter a nejvy‰‰í zamûstnanost 

je vykazována v sektorech prÛmyslu 

a stavebnictví (tab. 1 a 2). V sektoru slu- 

Ïeb jsou rozvíjeny sluÏby pro podnikatele 

a komunikaãní sluÏby. 

Stát prostfiednictvím mûst a obcí podporuje 

investice do v˘stavby a rozvoje infrastrukturních 

systémÛ, zafiízení a sítí. Podpora 

rozvoje prÛmyslov˘ch zón byla doposud 

zamûfiena pfiedev‰ím na tvorbu 

pracovních míst, neÏ na vstup inovativních 

firem. 

V roce 2002 byly v rámci investic do ma- 

jetku Olomouckého kraje v oblasti dopravy 

realizovány investiãní akce v celkové 

hodnotû cca 50 mil. Kã pfieváÏnû na údrÏbû 

a opravách komunikací II. a III. tfiídy. Ze 

Státního fondu dopravní infrastruktury 

byly realizovány akce za témûfi 26 mil. Kã. 

Na rok 2003 jsou plánovány dal‰í investiãní 

akce z rozpoãtu Olomouckého kraje, 

napfi. rekonstrukce mostu v obci Stará 

âervená Voda, rekonstrukce námûstí Tyr- 

‰e a Fügnera a ulice ZábfieÏské v Mohelnici 

a okruÏní kfiiÏovatka v Prostûjovû (se 

spoluúãastí mûsta). Ze Státního fondu 

Tab. 1 Ekonomicky aktivni obyvatelstvo podle poãtu v jednotliv˘ch odvûtvích ekonomické 

ãinnosti v regionech Olomouckého kraje 

Tab. 1 Economically active population by the number in separate areas of economic activity 

in the Olomouc region 

Region 

Zpracovatelsk˘ prÛmysl 

a v˘roba elektfiiny [%] 

Stavebnictví [%] 

Obchod, opravy motorov˘ch vozidel 

a spotfiebního zboÏí [%] 

·umpersk˘ 35,9 8,2 8,2 

Pfierovsk˘ 29,8 10 9,3 

Prostûjovsk˘ 35,1 9,6 9,6 

Olomouck˘ 27,4 9 10,9 

Jesenick˘ 23,7 12,4 7,3 

Tab. 2 Vybrané v˘znamné podniky v Olomouckém kraji v oblasti stavebnictví (hlediskem 

v˘bûru byl poãet zamûstnancÛ) 

Tab. 2 Selected major enterprises in the Olomouc region involved in construction 

(the number of employees was the selection criterion) 

Podnik Sídlo 

Poãet 

zamûstnancÛ 

Zamûfiení ãinnosti 

SKANSKA DS, a. s. Olomouc, Prostûjov 500 aÏ 999 v˘stavba silnic, dálnic, mostÛ, Ïeleznic 

Gemo Olomouc, s. r. o. Olomouc 250 aÏ 499 v˘stavba objektÛ na klíã a rekonstrukce 

Cement Hranice, a. s. Hranice na Moravû 250 aÏ 499 v˘roba cementu 

Stavební podnik Pfierov, s. r. o. Pfierov do 249 bytová v˘stavba 

Fortex – AGS, a. s. ·umperk 250 aÏ 499 stavební ãinnost vãetnû oprav a údrÏby 

Ekozis, s. r. o. Zábfieh 250 aÏ 499 pfievaÏuje stavební ãinnost 

Z REGIONÒ 


Obr. 5 Poãítaãov˘ model podzemních garáÏí 

Fig. 5 Computer model of underground garages 

dopravní infrastruktury jsou pro rok 2003 

opût plánovány investiãní akce do majetku 

kraje (silnice II. a III. tfiídy). 

Vzhledem k tomu, Ïe Olomouck˘ kraj 

leÏí v povodí horního a stfiedního toku fieky 

Moravy, je nutné, z hlediska moÏn˘ch 

záplav, lokality leÏící v údolních nivách 

tokÛ posuzovat individuálnû. Zatím nejvût‰í 

povodeÀ byla v roce 1997, která byla 

vyhodnocena jako vût‰í neÏ tzv. „stoletá 

voda“ (Q 100). 

VOlomouckém kraji je v zásadû dobfie 

vybudována silniãní síÈ, av‰ak pro zlep‰ení 

stávající situace se rozvoj kvalitní dálniãní 

a silniãní sítû stává jednou z priorit fie‰ení 

rozvoje kraje, neboÈ rozvoj podnikatelsk˘ch 

aktivit je velmi silnû ovlivnûn dopravní 

dostupností. Hustota dálnic a silnic 

pro motorová vozidla je 0,013 km/km 2 

(âR 0,010 km/km 2 ), ostatní silnice 0,655 

km/km 2 (âR 0,688 km/km 2 ). V˘znamné 

silniãní tahy procházející Olomouck˘m 

krajem jsou: D1 Vy‰kov–Brno, R46 

Obr. 6 Dokonãené podzemní garáÏe 

Fig. 6 Completed underground garages 


Z REGIONÒ 


Obr. 7 Administrativní budova a hala Senior Automotive Czech, s. r. o. 

Fig. 7 Administrative building and hall Senior Automotive Czech, Ltd 

Olomouc–Vy‰kov (napojení na D1 Vy‰kov–Brno–Praha), 

R35 Mohelnice–Olomouc–Lipník 

nad Beãvou (obr. 1) a I/55 

Olomouc–Pfierov–Hulín. 

Pro nejbliÏ‰í období se plánují trasy dálnice 

D1 Vy‰kov–Mofiice, Mofiice–Kojetín, 

¤íkovice–Pfierov, Pfierov–Lipník a dálnice 

D47 Lipník nad Beãvou–Bûlotín. 

Dále se plánují nové rychlostní komunikace 

a komunikace I. tfiídy, které pomohou 

zpfiístupnûní nejen severních oblastí 

kraje ale také zlep‰ení dopravní dostupnosti 

v rámci celého kraje. 

Hustota Ïelezniãní sítû na území je 

0,113 km/ km 2 (âR 0,120 km/ km 2 ). V˘znamné 

Ïelezniãní tahy procházející Olomouck˘m 

krajem jsou: 270 (Praha) âeská 

Tfiebová–Olomouc–Pfierov (Bohumín), 

290 Olomouc–·umperk, 301 Olomouc- 

–Nezamyslice–Brno, 310 Olomouc–Krnov–Opava 

a 330 Pfierov–Bfieclav. 

V Pfierovû se nachází dÛleÏit˘ Ïelezniãní 

uzel a kfiiÏovatka dvou mezinárodních vysokorychlostních 

Ïelezniãních koridorÛ. Ke 

zv˘‰ení konkurenceschopnosti kraje pfiispûje 

plánovaná v˘stavba logistického 

centra – terminálu kombinované dopravy. 

Na celém území kraje jsou dostupné 

ve‰keré potfiebné inÏen˘rské sítû. DÛleÏit˘m 

a ne zcela dofie‰en˘m problémem 

zÛstává ochrana proti povodním. 

V roce 2002 v Olomouci probûhla kolaudace 

administrativní budovy (obr. 2) 

a novû rekonstruovaného pfiednádraÏního 

prostoru (obr. 3). Pod úrovní pfiednádraÏního 

prostoru byly vybudovány dvoupodlaÏní 

podzemní garáÏe s monolitick˘mi 

stropy a monolitick˘mi podzemními 

stûnami (obr. 4 aÏ 6). Spodní etáÏ má 

stropy bez hlavic, vy‰‰í podlaÏí pak stropy 

s kuÏelov˘mi hlavicemi. Autofii projektu 

jsou Ing. arch. Îenãák (architekt), Ing. 

Zmrzl˘ a Ing. Balcárek (statici), v‰ichni ze 

Stavoprojektu Olomouc, a. s. Stavbu realizovaly 

V˘chodoãeská stavební a Skanska 

DS, a. s. 

Celkem bylo v kraji zmapováno cca sto 

dvacet rozvojov˘ch ploch nad 2 ha. 

Mûsto Olomouc dokonãuje pfiípravy zóny 

·lechtitelÛ, která je urãena pro v˘stavbu 

podnikatelského inkubátoru a technologického 

parku. Zóna navazuje na CITT. 

Jsou vydána územní rozhodnutí na v˘stavby 

dal‰ích supermarketÛ na území 

mûsta a poãítá se zde pfiedev‰ím s ãesk˘mi 

investory. Zóna je v˘hodná i díky blízkosti 

dokonãovaného dálniãního obchvatu 

ve smûru na Ostravu a Brno. Rozvojová 

plocha Îelezniãní je vybavena inÏen˘rsk˘mi 

sítûmi a její uÏitná plocha je 15 ha. Poslední 

volné místo se v Olomouci nachází 

v prÛmyslové zónû Keplerova. V areálu jiÏ 

Obr. 9 MimoúrovÀové kfiíÏení na rychlostní 

komunikaci R55 Pfierov-·tenberk 

Fig. 9 Grade-separated intersection on the 

expressway R55 

Obr. 8 Obchodní centrum Kaufland, Pfierov 

Fig. 8 Shopping centre Kaufland, Pfierov 

sídlí spoleãnosti FARDIS CZ, s. r. o., francouzská 

M.L.S. Holice, s. r. o., Senior Automotive 

Czech, s. r. o. (obr. 7), a Czech Republic 

Onamba, s. r. o. 

V Uniãovû je k dispozici plocha s vybudovanou 

ve‰kerou infrastrukturou. UÏivateli 

této zóny jsou jiÏ spoleãnosti THONA, 

s. r. o., a IRCR Manufacturing, s. r. o. 

Rozvojové plochy jsou budovány i v dal- 

‰ích mûstech, napfi. v Zábfiehu na Moravû, 

vProstûjovû, v Lipníku nad Beãvou, Kojetínû 

a ·ternberku. 

V Pfierovû bylo otevfieno nové obchodní 

centrum spoleãnosti Kaufland (obr. 8). 

Konstrukci centra tvofií dvoulodní jednopodlaÏní 

Ïelezobetonová hala o pÛdorysn˘ch 

rozmûrech 129,6 x 43,2 m, montovaná 

z prefabrikátÛ s vestavûnou dvoupodlaÏní 

ãástí. Mezistrop vestavby je tvofien 

pfiedpjat˘mi stropními panely Spiroll. 

Oplá‰tûní objektu je provedeno z prefabrikovan˘ch 

sendviãov˘ch panelÛ s povrchovou 

úpravou z vym˘vaného betonu. 

Stavbu postavila Skanska DS, a. s., pro 

investora – Sallerova v˘stavba, s. r. o., 

bûhem ‰edesáti dvou dnÛ. 

V listopadu 2002 pfiedala Skanska DS, 

a. s., do uÏívání nov˘ úsek rychlostní komunikace 

R55 Pfierov-·temberk s rozsáhl˘m 

mimoúrovÀov˘m kfiíÏením s dal‰ími 

komunikacemi (obr. 9). Úsek, tvofien˘ tfiemi 

velk˘mi mostními tûlesy, byl dokonãen 

v souvislosti s probíhající stavbou jiÏního 

obchvatu Olomouce (R3509), kde bûhem 

zimy probíhala v˘stavba mostu pfies 

fieku Moravu. Pro betonování byla uÏívána 

technologie v˘suvné mostní skruÏe. 

âlánek zpracovala redakce na základû 

podkladÛ z Odboru strategického rozvoje kraje 

KÚ Olomouckého kraje, Skansky DS, a. s., 

a Stavoprojektu Olomouc, a. s. 


N ORMY • JAKOST • CERTIFIKACE 

STANDARDS • QUALITY • CERTIFICATION 

E U R O K Ó D EN 1991-1-1 V L A S T N Í T Í H A A U Î I T N Á 

Z A T Í Î E N Í 

E U R O C O D E E N 1991-1-1 S E L F W E I G H T A N D I M P O S E D 

LOA D S 

M ILAN H OLICK¯, 

J ANA M ARKOVÁ 

Norma EN 1991-1-1 je jiÏ pfiístupná 

a její zavedení do soustavy ãesk˘ch 

norem se oãekává bûhem jednoho roku. 

Ukazuje se, Ïe ãlenské zemû CEN vãetnû 

âR budou muset rozhodnout o fiadû 

národnû stanoven˘ch parametrÛ ovliv- 

Àujících spolehlivost konstrukcí i ekonomické 

ukazatele. 

Eurocode EN 1991-1-1 is already available 

and its implementation into the system 

of national standards is expected 

within a year. It appears that the 

Member States of CEN will have to decide 

about a number of Nationally 

Determined Parameters affecting structural 

reliability and economy. 

V souãasné dobû dochází k transformaci 

pfiedbûÏn˘ch EurokódÛ ENV, které byly 

zavedeny do soustavy na‰ich norem jako 

âSN P ENV, na plnû operativní normy. 

Dosud byly organizací CEN vydány dvû 

základní normy EN 1990 [1] a EN 1991- 

1-1 [2]. Tento ãlánek popisuje druh˘ 

dokument [2] vûnovan˘ objemov˘m tíhám, 

vlastní tíze a uÏitn˘m zatíÏením pozemních 

staveb. Navazuje na pfiedchozí 

staÈ [3], která byla vûnována popisu celé 

soustavy EurokódÛ a základnímu dokumentu 

EN 1990 [1]. Pfiipomeneme, Ïe 

zodpovûdnou organizací za tvorbu a vydávání 

EurokódÛ je Evropská komise pro 

normalizaci CEN, která sdruÏuje 19 plnoprávn˘ch 

ãlensk˘ch zemí, mezi nûÏ od 

roku 1997 patfií také âR. Z ãlenství v této 

organizaci pro nás plynou rÛzná práva 

a povinnosti, mezi jin˘mi právo úãastnit 

se tvorby EurokódÛ i jejich schvalování 

a povinnost zavést transformované Eurokódy 

EN do soustavy ãesk˘ch norem. 

Operativní normy EN ãasto umoÏÀují 

v˘bûr nûkter˘ch prvkÛ spolehlivosti, hodnot 

urãit˘ch veliãin, alternativních postupÛ 

navrhování a pravidel pro kombinace zatí- 

Ïení. V textu kaÏdé ãásti EurokódÛ jsou 

vyznaãeny ãlánky, u nichÏ se pfiedpokládá, 

Ïe dojde k v˘bûru tak zvan˘ch národnû 

stanoven˘ch parametrÛ (alternativních postupÛ 

a hodnot nûkter˘ch dÛleÏit˘ch veli- 

ãin) ovlivÀujících spolehlivost konstrukcí 

i ekonomické ukazatele. V‰echny ãlenské 

státy CEN ãeká tedy nelehk˘ úkol – rozhodnout 

se o tûchto dÛleÏit˘ch parametrech 

v národní pfiíloze (NP) k jednotliv˘m 

ãástem EurokódÛ. Oãekává se, Ïe jednotlivé 

ãlenské zemû CEN provedou tento 

v˘bûr ve své národní pfiíloze (NP) ke kaÏdému 

dokumentu. Národní pfiílohy tak 

mají umoÏnit stanovení národní úrovnû 

spolehlivosti konstrukcí a usnadnit zavedení 

EurokódÛ do soustavy národních norem. 

Podle pravidel CEN mají v‰ak b˘t národní 

pfiílohy omezené a mají uvádût 

zejména: 

• národnû stanovené parametry vãetnû 

v˘bûru tfiíd spolehlivosti, jejichÏ v˘bûr 

budou Eurokódy EN umoÏÀovat, 

• geografické a klimatické údaje specifické 

pro ãlensk˘ stát, napfi. snûhovou mapu, 

• doporuãení o aplikaci alternativních postupÛ 

a pouÏívání informativních pfiíloh. 

V normû EN 1991-1-1 jde celkem o 10 

ãlánkÛ a tabulek, t˘kajících se dÛleÏit˘ch 

ustanovení o zpÛsobu zavedení nûkter˘ch 

stál˘ch a uÏitn˘ch zatíÏení do v˘poãtu 

konstrukce. Úãelem tohoto pfiíspûvku je 

podat struãnou informaci o obsahu 

normy [2] a upozornit na národnû stanovené 

parametry, k nimÏ se má vyjádfiit 

národní pfiíloha k dokumentu [2]. 

Obsah normy EN 1991-1-1 

Objemové tíhy, vlastní tíha a uÏitná 

zatíÏení pozemních staveb 

Norma EN 1991-1-1 Objemové tíhy, 

vlastní tíha a uÏitná zatíÏení pozemních 

staveb [2] je jednou ze základních dokumentÛ 

pro celou soustavu EurokódÛ. Pro 

národní normalizaãní instituty je od dubna 

2002 zpfiístupnûná Evropsk˘m v˘borem 

pro normalizaci CEN a její ãeské vydání se 

oãekává v roce 2004. Vznikla transformací 

pfiedbûÏné normy ENV 1991-2-1 

(1995) Stejnû jako tato pfiednorma transformovan˘ 

dokument EN 1991-1-1 [2] 

uvádí obecná ustanovení vãetnû pfiíslu‰n˘ch 

základních termínÛ a definic, pravidla 

pro stanovení objemové tíhy stavebních 

a skladovan˘ch materiálÛ, a dále 

doporuãené hodnoty rÛzn˘ch uÏitn˘ch 

zatíÏení pro pozemní stavby. Norma ob- 

sahuje kromû úvodu 6 kapitol a 2 informativní 

pfiílohy: 

Kapitola 1 Obecnû 

Kapitola 2 Klasifikace zatíÏení 

Kapitola 3 Návrhové situace 

Kapitola 4 Objemové tíhy stavebních 

a skladovan˘ch materiálÛ 

Kapitola 5 Vlastní tíha staveb 

Kapitola 6 UÏitná zatíÏení pro pozemní 

stavby 

Pfiíloha A (informativní) Tabulky pro 

nominální objemové tíhy 

stavebních materiálÛ, a pro 

nominální tíhy a úhly vnitfiního 

tfiení skladovan˘ch materiálÛ 

Pfiíloha B (informativní) Svodidla 

a zábradlí v garáÏích 

Poznamenáme, Ïe EN 1991-1-1 [2] 

poskytuje pokyny pro navrhování a zatí- 

Ïení, která se t˘kají navrhování konstrukcí 

pozemních a inÏen˘rsk˘ch staveb vãetnû 

nûkter˘ch geotechnick˘ch hledisek. Kapitola 

4 uvádí obecné informace o postupu 

stanovení charakteristick˘ch hodnot 

objemov˘ch tíh materiálÛ a Pfiíloha 

A poskytuje nominální hodnoty objemové 

tíhy urãit˘ch stavebních materiálÛ, 

nûkter˘ch materiálÛ pro mosty a skladovan˘ch 

materiálÛ. Pro nûkteré materiály 

jsou kromû toho uvedeny úhly vnitfiního 

tfiení. Objemové tíhy materiálÛ nebo 

v˘robkÛ, které pfiíloha A neuvádí, lze stanovit 

na základû informací v˘robce nebo 

z vyhodnocení zkou‰ek. Kapitola 5 uvádí 

metody umoÏÀující stanovit charakteristické 

hodnoty vlastní tíhy stavebních 

objektÛ, které se v zásadû neli‰í od bûÏn˘ch 

pravidel v na‰ich pfiedpisech. Jsou 

zde doplÀující ustanovení pro pozemní 

stavby a mosty t˘kající se napfi. stanovení 

úãinkÛ vlastní tíhy pfiemístiteln˘ch pfiíãek 

nebo zpÛsobu stanovení horních a dolních 

charakteristick˘ch hodnot tíhy mostního 

svr‰ku. 

Kapitola 6 poskytuje charakteristické 

hodnoty uÏitn˘ch zatíÏení stropních konstrukcí 

a stfiech v souladu s uÏitn˘mi kategoriemi 

pro následující plochy v pozemních 

stavbách: 


• obytné, spoleãenské, obchodní a administrativní 

plochy (A aÏ D), 

• garáÏe a dopravní plochy pro vozidla 

(F, G), 

•plochy pro skladování a prÛmyslové ãinnosti 

(E), 

• stfiechy (H, I), 

• stfiechy poskytující plochy pro pfiistávání 

vrtulníkÛ (K). 

ZatíÏení dopravních ploch uvedená 

v kapitole 6 se vztahují k vozidlÛm aÏ do 

celkové tíhy 160 kN. Návrh dopravních 

ploch pro tûÏká vozidla o celkové tíze vût‰í 

neÏ 160 kN je nutno odsouhlasit s pfiíslu‰n˘m 

zodpovûdn˘m úfiadem. Dal‰í 

informace lze získat v EN 1991-2. 

Vodorovné síly na svodidla nebo stûny 

slouÏící jako záchytné bezpeãnostní zafiízení 

uvádí kapitola 6. Pfiíloha B poskytuje 

dal‰í pokyny pro svodidla a zábradlí 

v garáÏích. 

Nûkterá pravidla pro stanovení uÏitn˘ch 

zatíÏení se v‰ak odli‰ují od platné ãeské 

normy âSN 73 0035 [4] a proto je vhodné 

na nû upozornit. Zpravidla jde o ustanovení, 

u kter˘ch se umoÏÀuje úprava ãi 

volba v národní pfiíloze a budou proto 

jistû pfiedmûtem dal‰í diskuse v rámci 

technick˘ch normalizaãních komisí. 

UÏitná zatíÏení 

Plochy v obytn˘ch, spoleãensk˘ch, 

obchodních a administrativních budovách 

se ãlení do kategorií podle úãelu pouÏívání 

podle tabulky 1, která se ponûkud odli- 

‰uje od pfiíslu‰né âSN 73 0035 [4]. 

ZatíÏené plochy zatfiídûné podle tabulky 

1 se navrhnou na základû charakteristick˘ch 

hodnot q k (rovnomûrné zatíÏení) 

a Q k (soustfiedûné zatíÏení). Hodnoty pro 

q k a Q k jsou v následující tabulce 2. Pokud 

je v této tabulce uvedeno rozpûtí, hodnoty 

je moÏno stanovit v národní pfiíloze. 

Hodnoty doporuãené pro pouÏití jsou 

podtrÏené. Pro stanovení obecn˘ch úãinkÛ 

se pouÏívá q k a pro úãinky lokální Q k. 

Národní pfiíloha mÛÏe definovat pro pou- 

Ïívání této tabulky rozdílné podmínky. 

Pokud je to nezbytné, hodnoty q k a Q k 

se v návrhu zv˘‰í (napfi. pro schodi‰tû 

a balkóny v závislosti na zpÛsobu pouÏívání 

a na rozmûrech). Pro lokálním ovûfiení 

se má uvaÏovat samostatnû pÛsobící 

soustfiedûné zatíÏení Q k. Soustfiedûná 

zatíÏení Q k od skladovacích regálÛ nebo 

od zdvíhacích zafiízení se mají stanovit pro 

jednotlivé pfiípady. Pfiedpokládá se, Ïe 

soustfiedûné zatíÏení pÛsobí v kterémkoli 

místû stropní konstrukce, balkónu nebo 



Kategorie Stanovené pouÏití Pfiíklad 

A plochy pro domácí a obytné ãinnosti místnosti obytn˘ch budov a domÛ; místnosti a ãekárny 

v nemocnicích; loÏnice hotelÛ a ubytoven, kuchynû a toalety 

B kanceláfiské plochy 

C plochy, kde dochází ke shromaÏìování lidí C1: plochy se stoly atd., napfi. plochy ve ‰kolách, 

(kromû ploch uveden˘ch v kategoriích A, B a D) kavárnách, restauracích, jídelnách, ãítárnách, recepcích. 

C2: plochy se zabudovan˘mi sedadly, napfi. plochy v kostelech, 

divadlech nebo kinech, v konferenãních sálech, 

pfiedná‰kov˘ch nebo zasedacích místnostech, nádraÏních 

a jin˘ch ãekárnách. 

C3: plochy bez pfiekáÏek pro pohyb osob, napfi. plochy 

v muzeích, ve v˘stavních síních a pfiístupové plochy ve 

vefiejn˘ch a administrativních budovách, hotelích, 

nemocnicích, Ïelezniãních nádraÏních halách. 

C4: plochy urãené k pohybov˘m aktivitám, napfi. taneãní sály, 

tûlocviãny, scény atd. 

C5: plochy, kde mÛÏe dojít ke koncentraci lidí, napfi. budovy pro 

vefiejné akce jako koncertní a sportovní haly, vãetnû tribun, 

teras a pfiístupov˘ch ploch, Ïelezniãní nástupi‰tû atd. 

D obchodní plochy D1: plochy v mal˘ch obchodech 

D2: plochy v obchodních domech 

schodi‰tû na plo‰e odpovídající pouÏívání 

a tvaru této konstrukce. 

Rozpûtí uvedená v EN 1991-1-1 [2] pro 

uÏitná zatíÏení pokr˘vají dosud platné 

hodnoty dané v âSN 73 0035 [4], doporuãené 

hodnoty (podtrÏené) jsou v‰ak 

vût‰inou vy‰‰í neÏ odpovídající hodnoty 

v âSN 73 0035 [4]. Napfiíklad uÏitné zatí- 

Ïení pro kanceláfiské plochy je podle âSN 

73 0035 [4] q k = 2 kN/m 2 , doporuãená 

hodnota podle EN (tabulka 2) je q k = 3 

kN/m 2 . To je zv˘‰ení o 50 %, pokud se 

nebude uvaÏovat dal‰í, asi 15 % zv˘‰ení 

vlivem vût‰ího dílãího souãinitele zatíÏení. 

UÏitná zatíÏení se mají obecnû povaÏovat 

za zatíÏení kvazistálá. Pokud není riziko 

rezonance, pfiípadnû dal‰í v˘znamné 

dynamické odezvy konstrukce, mohou 

b˘t dynamické úãinky zahrnuty v modelech 

zatíÏení. Pokud lze oãekávat rezonanãní 

úãinky od synchronizovaného rytmického 

pohybu lidí, tanãení nebo skákání, 

pak se pro speciální dynamick˘ v˘poãet 

urãí model zatíÏení. Postup EN 1991- 

1-1 neuvádí, mÛÏe b˘t v‰ak uveden 

v národní pfiíloze. 

EN 1991-1-1 [2] uvádí rovnûÏ pravidla 

pro pfiemístitelné pfiíãky, která se opût 

odli‰ují od ustanovení âSN 73 0035 [4]. 

Podle EN 1991-1-1 se mÛÏe vlastní tíha 

pfiemístiteln˘ch pfiíãek uvaÏovat jako rovnomûrné 

zatíÏení q k, které se pfiidá k uÏitn˘m 

zatíÏením stropních konstrukcí. Takto 

stanovené rovnomûrné zatíÏení závisí na 

vlastní tíze pfiíãek: 

• pfiemístitelné pfiíãky s vlastní tíhou 

1,0 kN/m: q k = 0,5 kN/m 2 ; 

Tab. 1 Kategorie ploch pozemních staveb 

Tab. 1 Categories of use 


2,0 kN/m: q k = 0,8 kN/m 2 ; 


3,0 kN/m: q k = 1,2 kN/m 2 . 

Pfiipomeneme, Ïe podle âSN 73 0035 

[4] se toto pfiídavné zatíÏení uvaÏuje hodnotou 

q k = 0,75 kN/m 2 . 

V porovnání s na‰í normou âSN 

73 0035 [4] jsou rovnûÏ odli‰ná pravidla 

doporuãená v EN 1991-1-1 [2] pro 

redukci uÏitn˘ch zatíÏení s ohledem na 

zatûÏovací plochu a poãet podlaÏí. Podle 

Tab. 2 UÏitná zatíÏení stropních konstrukcí, 

balkónÛ a schodi‰È pozemních staveb 

Tab. 2 Imposed load on floors, balconies and 

stairs in buildings 

Kategorie zatûÏovacích q k Q k 

ploch [kN/m 2 ] [kN] 

kategorie A 

stropní konstrukce 1,5 aÏ 2,0 2,0 aÏ 3,0 

schodi‰tû 2,0 aÏ 4,0 2,0 aÏ 4,0 

balkóny 2,5 aÏ 4,0 2,0 aÏ 3,0 

kategorie B 2,0 aÏ 3,0 1,5 aÏ 4,5 

kategorie C 

C1 2,0 aÏ 3,0 3,0 aÏ 4,0 

C2 3,0 aÏ 4,0 2,5 aÏ 7,0 (4,0) 

C3 3,0 aÏ 5,0 4,0 aÏ 7,0 

C4 4,5 aÏ 5,0 3,5 aÏ 7,0 

C5 5,0 aÏ 7,5 3,5 aÏ 4,5 

kategorie D 

D1 4,0 aÏ 5,0 3,5 aÏ 7,0 (4,0) 

D2 4,0 aÏ 5,0 3,5 aÏ 7,0 




EN 1991-1-1 [2] se uÏitná zatíÏení q k 

stropních konstrukcí a pfiístupn˘ch stfiech 

stejné kategorie uvedená v tabulce 2 

mohou redukovat souãinitel α A, jehoÏ 

doporuãená hodnota se pro kategorie 

A aÏ E urãí ze vztahu 

5 A0 

αA= ψ0+ 

≤10 

, 

7 A 

(1) 

s omezením α A ≥ 0,6 pro kategorie C a D. 

V rovnici (1) ψ 0 je souãinitel podle základní 

normy EN 1990 [1], pfiílohy A, A 0 = 

10,0 m 2 , A je zatíÏená plocha. V národní 

pfiíloze mÛÏe b˘t v‰ak uvedena alternativní 

metoda. Pro kategorii skladovacích 

ploch E je tedy ponûkud nelogicky umoÏnûna 

redukce uÏitného zatíÏení souãinitelem 

α A bez omezení. Pfiíslu‰n˘ pokyn 

bude uveden v národní pfiíloze, pravdûpodobnû 

by zde nemûla b˘t redukce 

uplatÀována, stejnû jako je tomu v následujícím 

pfiípadû. 

U zatûÏovacích ploch A aÏ D mÛÏe b˘t 

celkové uÏitné zatíÏení stejné kategorie 

pÛsobící na sloupy a stûny z nûkolika 

podlaÏí násobeno redukãním souãinitelem 

α n. Doporuãené hodnoty se pro 

α n stanoví ze vztahu 

α 

n 

2+ ( n −2) 

ψ 0 

= 

n 

(2) 

kde n je poãet podlaÏí (> 2) stejné kategorie 

nad zatíÏen˘mi nosn˘mi prvky, ψ 0 je 

souãinitel podle EN 1990 [1], pfiílohy A. 

Pfiírodní katastrofy postihují lidstvo po celé 

vûky jeho v˘voje. Tuto skuteãnost si uvûdomili 

autofii publikace, kdyÏ se podíleli 

kaÏd˘ ve svém oboru a na jiném místû na 

likvidaci následkÛ niãiv˘ch povodní, které 

postihly tak rozsáhlá území na‰í vlasti v roce 

1997. KaÏd˘ z autorÛ mûl moÏnost poznat 

hrÛzu povodnûmi zpÛsoben˘ch 

‰kod, zoufalství postiÏen˘ch a bezradnost 

mnoh˘ch, ktefií chtûli v dobré vÛli pomoci. 

Právû konstatování toho, Ïe na‰e spoleãnost 

není na podobné Ïivelné pohromy 

dostateãnû pfiipravena, vedlo odborníky 

z VUT v Brnû a VA v Brnû k tomu, aby se 

spojili, vytvofiili kolektiv autorÛ a své poznatky 

a zku‰enosti z nouzového a provizorního 

vytváfiení cest a mostÛ shrnuli do 

publikace. 

V národní pfiíloze lze opût uvést alternativní 

postup. Ukazuje se v‰ak, Ïe rozdíly 

mezi postupem uveden˘m v âSN 

73 0035 [4] a vztahy (1) a (2) nejsou 

v˘znamné a postup uveden˘ v EN 1991- 

1-1 [2] lze tedy pfievzít. 

JestliÏe uÏitné zatíÏení je zatíÏením vedlej‰ím, 

pak se v souladu s EN 1990 [1] 

pouÏije pouze jeden z redukãních souãinitelÛ, 

buì ψ (podle EN 1990, pfiílohy A) 

nebo α. 

Z ÁVùREâNÁ POZNÁMKA 

Základní norma EN 1990, která poskytuje 

obecné zásady a pravidla navrhování, 

a norma EN 1991-1-1 pro vlastní tíhu 

a uÏitná zatíÏení pozemních staveb jsou 

jiÏ pfiístupné a bûhem roku budou zavedeny 

do soustavy ãesk˘ch norem. Cel˘ 

proces transformace EurokódÛ je velmi 

sloÏit˘, neboÈ se uplatÀují národní tradice, 

nové poznatky a zájmy ãlensk˘ch státÛ 

CEN, mezi nûÏ jiÏ pût let patfií také âR. 

Ukazuje se, Ïe ãlenské zemû CEN budou 

muset pfii zavádûní EurokódÛ EN rozhodnout 

o alternativních postupech a o ostatních 

národnû stanoven˘ch parametrech, 

ovlivÀujících spolehlivost konstrukcí i ekonomické 

ukazatele. 

Oãekává se, Ïe po spoleãném období 

soubûÏné platnosti âSN a EurokódÛ se 

pfiestanou národní normy dále udrÏovat 

a konstrukce se zaãnou v celé Evropû 

navrhovat podle jednotného systému 

EurokódÛ. Nyní se jiÏ pfiipravuje program 

umoÏÀující jejich dal‰í rozvoj a doplÀová- 

Literatura 

[1] EN 1990 Basis of structural design, 

European Comittee for 

Standardisation, 04/2002 

[2] EN 1991-1-1: Eurocode 1: Actions 

on structures – Part 1-1: General 

Actions – Desities, self weight, 

mposed loads for buildings, 

European Comittee for 

Standardisation, 04/2002 

[3] Holick˘ M., Marková J.: Eurokód EN 

1990 Zásady navrhování konstrukcí; 

In: Beton 5/2002; ISSN 12133116; 

str. 51-53 

[4] âSN 73 0035 ZatíÏení stavebních 

konstrukcí, ÚNM 1986 

ní o nové vûdeckov˘zkumné poznatky. 

PfiestoÏe nûkteré odborné otázky zÛstávají 

dosud otevfieny a zcela urãitû se stanou 

pfiedmûtem dal‰ích jednání, je tfieba zdÛraznit, 

Ïe se jiÏ dosáhlo v˘znamn˘ch 

úspûchÛ. Lze tedy oãekávat, Ïe bûhem 

pfií‰tích tfií let bude jiÏ k dispozici ucelen˘ 

systém evropsk˘ch norem pro navrhování 

konstrukcí, kter˘ mÛÏe pfiispût k na‰í 

celoevropské konkurenceschopnosti. 

Prof. Ing. Milan Holick˘, DrSc. 

Ing. Jana Marková, Ph.D. 

KloknerÛv ústav âVUT v Praze 

·olínova 7, 166 08 Praha 6 

tel.: 224 343 842, fax: 224 355 232 

e-mail: holicky@klok.cvut.cz 

P R O V I Z O R I A D O P R A V N Í C H S T A V E B ( PRO ÚZEMÍ POSTIÎENÁ P¤ÍRODNÍMI KATASTROFAMI) 

Publikace si neklade za cíl b˘t pfiíruãkou 

pro stavbu silnic a mostÛ – na to je pfiíli‰ 

útlá. Jejím cílem je seznámit technickou 

a také ‰ir‰í vefiejnost s moÏnostmi nouzové 

a provizorní obnovy dopravních komunikací, 

zniãen˘ch Ïiveln˘mi pohromami 

a navrhnout moÏná fie‰ení této obnovy. 

Publikaci, která vy‰la v fiadû C – Technické 

kniÏnice autorizovaného inÏen˘ra 

a technika (TK18), je moÏno objednat 

v Informaãním centru âKAIT, Sokolská 15, 

120 00 Praha (tel. 227 090 211). Cena 

pro ãleny komory ãiní 240,- Kã a pro ostatní 

zájemce 299,- Kã. 

Doc. Ing. Leonard Hobst, CSc. 

vedoucí autorského kolektivu 


J ITKA F ILIPOVÁ, 

A LENA K OHOUTKOVÁ, 

J AROSLAV P ROCHÁZKA 

Pfiíspûvek je pokraãováním úvodní ãásti 

uvefiejnûné v pfiedchozím ãísle ãasopisu 

BETON TKS [8]. V pfiíspûvku je upozornûno 

na poÏadavky zaji‰tûní trvanlivosti 

betonov˘ch konstrukcí, stanovení v˘poãtov˘ch 

modelÛ a metody v˘poãtu úãinkÛ 

zatíÏení. 

This paper follows the introductory part 

published in the previous number of this 

journal [8]. In this paper attention is 

drawn to requirements on durability of 

concrete structures, assessment of structural 

models and methods for the determination 

of the action effects. 

T RVANLIVOST A KRYTÍ V¯ZTUÎE 

V‰eobecnû 

Trvanlivá konstrukce musí splÀovat poÏadavky 

z hlediska pouÏitelnosti, pevnosti 

a stability po dobu její provozní Ïivotnosti 

uvedené v EN 1990 – viz tab. 3, a to bez 

v˘znamné ztráty funkãnosti nebo nadmûrné 

nepfiedpokládané údrÏby. 

Ochrana konstrukce musí b˘t urãena pfii 

uvaÏování jejího zam˘‰leného pouÏívání, 

provozní Ïivotnosti, plánované údrÏby 

a zatíÏení, hutnosti betonu, kvality a tlou‰Èky 

krycí vrstvy betonu a ‰ífiky trhlin. Hutnost 

a kvalita krycí vrstvy je závislá na maximální 

hodnotû vodního souãinitele 

a minimálním mnoÏství cementu (viz 

EN 206-1) a mÛÏe b˘t vztaÏena k minimální 

poÏadované tfiídû betonu. 

Podmínky prostfiedí 

Podmínky prostfiedí jsou klasifikovány stupni 

vlivu prostfiedí uveden˘mi v EN 206-1. 

Kromû vlivu prostfiedí je tfieba uváÏit agresivní 

nebo nepfiímé zatíÏení zahrnující: 

chemické napadení, vznikající napfi. 

• vyuÏitím budov nebo konstrukcí 

(pro skladování tekutin apod.) 

• roztoky kyselin nebo síranov˘ch solí 

(EN 206-1) 

• chloridy obsaÏen˘mi v betonu 

(EN 206-1) 

• reakcí alkalického kameniva (EN 206-1) 



Z AVÁDùNÍ EN 1992: „NAVRHOVÁNÍ BETONOV¯CH KONSTRUKCÍ“ 

DO PRAXE – TRVANLIVOST, ANAL¯ZA KONSTRUKCE 

I NTRODUCTION OF EN 1992-1-1 TO PRACTICE 

– DURABILITY, STRUCTURAL ANALYSIS 

fyzikální napadení, vznikající napfi. 

• teplotními zmûnami 

• abrazí 

•penetrací vody (EN 206-1). 

Zaji‰tûní trvanlivosti 

PoÏadavky na trvanlivost musí b˘t zahrnuty 

pfii uvaÏování: koncepce konstrukce, v˘bûru 

materiálÛ, konstrukãních detailÛ, provádûní, 

kontroly kvality, prohlídek a plánované 

údrÏby, kontroly a speciálních opatfiení 

(napfi. pouÏití nerezavûjící oceli, povlakÛ 

v˘ztuÏe, katodické ochrany apod.). 

Pro zaji‰tûní trvanlivosti je tfieba dbát 

zejména na: 

• druh a mnoÏství cementu, 

• maximální hodnotu vodního souãinitele, 

• maximální obsah vzduchu, 

•minimální tlou‰Èku betonu krycí vrstvy 

v˘ztuÏe, 

• kontrolu trhlin v mladém betonu, 

•omezení ‰ífiky trhlin atd. 

Betonová krycí vrstva 

Betonová krycí vrstva je vzdálenost mezi 

povrchem v˘ztuÏe pfiimykající se k povrchu 

betonu (vãetnû tfimínkÛ a spon) 

a nejbliÏ‰ím povrchem betonu. 

Jmenovitá hodnota betonové krycí 

vrstvy cnom (viz obr. 7) se stanoví jako souãet 

minimální hodnoty krytí cmin (stanovené 

s pfiihlédnutím k soudrÏnosti a ke stupni 

vlivu prostfiedí) a návrhového zvût‰ení 

s pfiihlédnutím k moÏné toleranci ∆cdev, tedy 

cnom = cmin + ∆cdev (16) 

Hodnota cmin musí zaji‰Èovat bezpeãné 

pfienesení sil z v˘ztuÏe do betonu soudrÏ- 

Tab. 3 Udané návrhové Ïivotnosti 

Tab. 3 Indicative design working life 

ností a ochranu v˘ztuÏe proti korozi s pfiihlédnutím 

ke stupni vlivu prostfiedí (trvanlivost). 

Hodnota c min se stanoví jako vût‰í 

z hodnot vyhovujících poÏadavkÛm soudrÏnosti 

a podmínkám prostfiedí 

c min = max (c min,b; c min,dur + ∆c dur,g 

– ∆c dur,st – ∆c dur,add; 10 mm) (17) 

kde: 

c min,b 

c min,dur 

/ cnom,st nom,1 

je minimální krycí vrstva s pfiihlédnutím 

k poÏadavku soudrÏnosti, 

minimální krycí vrstva s pfiihléd- 

nutím k podmínkám prostfiedí, 

∆cdur,γ pfiídavná hodnota z hlediska spolehlivosti, 

∆cdur,st redukce minimální krycí vrstvy pfii 

pouÏití nerezové oceli, 

∆cdur,add redukce minimální krycí vrstvy pfii 

pouÏití dodateãné ochrany (napfi. 

povlak v˘ztuÏe). 

Minimální hodnota cmin,b krycí vrstvy 

s pfiihlédnutím k poÏadavku soudrÏnosti 

se oproti údajÛm uveden˘m v ENV 1992- 

1-1 v zásadû nemûní. UvaÏuje se pro: 

• betonáfiskou v˘ztuÏ cmin,b: cmin,b ≥ ∅ nebo ∅n, (∅ + 5 mm) nebo 

(∅a + 5 mm) pfii dg > 32 mm, 

Kategorie návrhové 

Ïivotnosti 

Návrhová 

Ïivotnost (v rocích) 

Pfiíklady 

1 10 Doãasné konstrukce (1) 

2 10 aÏ 25 Vymûnitelné konstrukãní ãásti, napfi. jefiábové nosníky, loÏiska 

3 15 aÏ 30 Zemûdûlské a obdobné stavby 

4 50 Budovy a dal‰í bûÏné stavby 

5 100 Monumentální stavby, mosty a jiné inÏen˘rské konstrukce 

(1) Konstrukce nebo jejich ãásti, které mohou b˘t demontovány s pfiedpokladem dal‰ího pouÏití, se nemají 

povaÏovat za doãasné. 


c 

c 

a 

φ st 

φ 

(tfimínek) 

(podéln˘ prut) 

sl 

/ c 

distanãní podloÏka 

Obr. 7 Betonová krycí vrstva 

Fig. 7 Concrete cover 

SERIÁL 

EN 1992 

e a



kde ∅ je prÛmûr v˘ztuÏného prutu, ∅ n 

je náhradní prÛmûr skupinové vloÏky, d g 

nejvût‰í jmenovit˘ rozmûr zrna kameniva; 

• dodateãnû pfiedpínanou soudrÏnou 

v˘ztuÏ v hadicích c min,b: 

–pfii kruhové hadici její prÛmûr 

(max. 80 mm), 

– pfii obdélníkové hadici men‰í rozmûr, 

nebo 0,5 vût‰ího rozmûru 

(max. 80 mm). 

• pfiedem pfiedpínanou v˘ztuÏ c min,b : 2 

násobek prÛmûru lana, 3 násobn˘ prÛmûr 

drátu. 

Minimální hodnota c min,dur krycí vrstvy 

s pfiihlédnutím k podmínkám prostfiedí 

(trvanlivosti) se pro uhlíkatou ocel a beton 

normální hmotnosti volí podle stupÀÛ 

vlivu prostfiedí a klasifikace konstrukcí. 

Klasifikace konstrukcí a hodnoty c min,dur 

budou uvedeny v Národní pfiíloze a provádí 

se s ohledem na konstrukãní tfiídu, 

zohledÀující vliv poÏadované Ïivotnosti, 

druh konstrukce a zvlá‰tní kontrolu kvality 

pfii v˘robû. Doporuãená konstrukãní tfiída 

pro návrhovou Ïivotnost 50 let je 4 pfii 

doporuãen˘ch pevnostních tfiídách betonu 

uveden˘ch v Tab. 4. Doporuãené 

úpravy konstrukãních tfiíd s pfiihlédnutím 

ke druhu konstrukce a zvlá‰tní kontrole 

kvality jsou uvedeny v Tab. 4. Doporuãené 

hodnoty c min,dur pro betonáfiskou v˘ztuÏ 

jsou uvedeny v Tab. 5 a pro pfiedpínací 

v˘ztuÏ v Tab. 6. 

Hodnoty ∆c dur,γ, ∆c dur,st, ∆c dur,add budou 

uvedeny v Národní pfiíloze. Doporuãená 

hodnota pro ∆c dur,γ je 0. Pokud se nepou- 

Ïije nerezavûjících ocelí pak ∆c dur,st = 0, 

neprovede-li se dodateãná ochrana v˘ztu- 

Ïe proti korozi pak i ∆c dur,add = 0. 

Pfii návrhu nominální tlou‰Èky krycí vrstvy 

c nom je tfieba pfiihlédnout k toleranci ∆c dev 

uvedené v normû pro provádûní. Pro pozemní 

stavby je hodnota této tolerance 

dána v normû ENV 13670-1. Hodnota 

Tab. 4 Doporuãená klasifikace konstrukcí 

Tab. 4 Recommended structure classification 

∆c dev bude uvedena v Národní pfiíloze. 

Doporuãená hodnota ∆c dev =10 mm. 

Pokud je v‰ak pfii v˘robû prefabrikátÛ 

uplatnûn systém zaji‰tûní kvality vãetnû 

kontroly tlou‰Èky betonové krycí vrstvy, 

pak lze pfii návrhu toleranci redukovat 

a uvaÏovat 10 mm ≥ ∆c dev ≥ 5 mm. Pokud 

je zaji‰tûno, Ïe pouÏitím velmi citliv˘ch 

mûfiících pfiístrojÛ budou odmítnuty 

nevyhovující prvky s nedodrÏenou tlou‰Èkou 

krycí vrstvy (napfi. prefabrikáty), pak 

lze pfii návrhu pouÏít redukované hodnoty 

v rozmezí 5 mm ≥ ∆c dev ≥ 0 mm. Pfii 

betonáÏi na nerovné povrchy se doporuãuje 

pfii návrhu zvût‰it hodnotu minimálního 

krytí o toleranci s pfiihlédnutím k velikosti 

nerovností. Pfii betonáÏi na upraven˘ 

povrch zeminy se doporuãuje uvaÏovat 

toleranci 45 mm, pfii betonáÏi na neupraven˘ 

povrch zeminy pak 75 mm. 

Návrhová hodnota c betonové krycí 

vrstvy se volí c ≥ c min (obr. 7). Hodnota c 

musí b˘t provûfiena podle EN 1992-1-2; 

pokud pfii navrhování na úãinky poÏáru 

pouÏíváme tabulkové hodnoty (podle EN 

1992-1-2), pak je tfieba kontrolovat vzdálenost 

tûÏi‰tû krajní vrstvy v˘ztuÏe od povrchu 

betonu. Hodnota c se pak uvaÏuje 

pfii návrhu a uvádí se ve v˘kresové dokumentaci. 

Nové pohledy na projektování konstrukce 

s pfiihlédnutím k poÏadované Ïivotnosti 

jsou uvedeny v [9]. Zde jsou téÏ uvedeny 

údaje, které lze vyuÏít pfii návrhu krycích 

vrstev v˘ztuÏe konstrukce navrhované 

na specifickou Ïivotnost. 

V ¯POâET ( ANAL¯ZA) 

K ONSTRUKCE 

Idealizace konstrukce – v˘poãetní 

modely 

Úãel v˘poãtu (anal˘zy) konstrukce je rámcovû 

definován v obecn˘ch ustanoveních 

normy, kde jsou také uvedeny základní 

pfiedpoklady a nejnutnûj‰í podmínky v˘poãtu. 

V˘poãtem konstrukce se potom rozumí 

urãení prÛbûhu vnitfiních sil nebo 

Konstrukãní tfiída 

Kriterium 

X0 XC1 

StupeÀ prostfiedí podle âSN EN 206-1 

XC2/XC3 XC4 XD1 XD2/XS1 XD3/XS2/XS3 

Îivotnost 100 let Zvût‰ení o 2 tfiídy 

Pevnostní tfiída betonu1) 2) ≥ C30/37 ≥ C30/37 ≥ C35/45≥ C 40/50 ≥ C40/50 ≥ C 40/50 ≥ C 45/55 

Deskové konstrukce zmen‰ení o 1 tfiídu 

Zvlá‰tní kontrola kvality zmen‰ení o 1 tfiídu 

1) Pevnostní tfiída a w/c jsou povaÏovány za související hodnoty, vztah je pfiedmûtem národní normy. Lze uvaÏovat i specifické 

sloÏení betonu (druh cementu, w/c, jemné plnivo) pro zmen‰ení propustnosti. 

2) Uvedenou pevnostní tfiídu betonu lze sníÏit o 1 tfiídu, pokud je obsah vzduchov˘ch pórÛ vût‰í neÏ 4 %. 

napûtí, pfietvofiení a dal‰ích deformaãních 

veliãin v celé konstrukci nebo v její ãásti. 

Pfii v˘poãtu se vychází z idealizace konstrukce. 

Idealizaci chápeme jednak jako 

idealizaci geometrie (tvaru a podepfiení) 

konstrukce, jednak jako idealizaci chování 

konstrukce. Zvolená idealizace musí odpovídat 

uvaÏovanému problému. Geometrie 

se obvykle idealizuje tím, Ïe konstrukci 

uvaÏujeme jako soustavu sloÏenou 

z prutov˘ch prvkÛ, z rovinn˘ch dvojrozmûrn˘ch 

prvkÛ nebo pfiípadnû ze skofiepin. 

Pokud je nutné, musí se anal˘za doplnit 

lokální anal˘zou. Lokální anal˘za je nezbytná 

tam, kde neplatí pfiedpoklad lineárního 

rozloÏení pomûrn˘ch pfietvofiení, 

napfi. v blízkosti podpor, v okolí soustfiedûn˘ch 

zatíÏení, v rámov˘ch styãnících, v kotevních 

oblastech, v místech náhlé zmûny 

prÛfiezu. Celou konstrukci je pak moÏno 

rozdûlit na oblasti B sbûÏn˘m pÛsobením, 

ve kter˘ch se mÛÏe uÏít standardních 

postupÛ a kde postaãí globální anal˘za, 

a na oblasti D (discontinuity – nespojitost), 

kde je poru‰en ustálen˘ tok prÛbûhu 

vnitfiních sil a je tedy nutno provést lokální 

anal˘zu (pfiíklady znázornûné na 

obr. 8). Oblasti D se fie‰í obvykle pomocí 

analogick˘ch pfiíhradov˘ch modelÛ (modely 

strut-and-tie), které v urãit˘ch pfiípadech 

mohou poslouÏit jako modely celé 

konstrukce, napfi. pro stûnové nosníky. EN 

uvádí pfiíklady konstrukcí s oblastmi diskontinuity 

v informativní pfiíloze (Annex I). 

Evropská norma také poprvé umoÏÀuje 

pfiímé dimenzování ãástí tûchto modelÛ – 

vzpûr, táhel (strut, tie) a styãníkÛ (nodes) 

ve smyslu tohoto modelu, coÏ uÏ 

dfiíve umoÏÀovala doporuãení fib [11], 

[12]. Podle ENV byly tyto modely doporuãovány 

pro nûkteré typy prvkÛ (napfi. stûnové 

nosníky, krátké konzoly), ale bez dal- 

‰ích podrobn˘ch pokynÛ pro dimenzování 

âSN tyto modely nespecifikovala. 

Modely pro v˘poãet konstrukce jako 

celku 

Prvky v konstrukcích se obvykle tfiídí podle 

svého charakteru a funkce na trámy, sloupy, 

desky, stûny, oblouky, skofiepiny. EN 

uvádí pravidla pro v˘poãet nûkter˘ch 

z tûchto prvkÛ a konstrukcí. Definice prvkÛ 

podle EN, podle ENV a podle âSN se 

odli‰ují rÛznou mûrou pro jednotlivé pfiípady. 

Prvek lze povaÏovat za trám, pokud jeho 

rozpûtí l ≥ 3h, kde h je v˘‰ka prÛfiezu, 

jinak má b˘t prvek uvaÏován jako stûno- 


v˘ nosník. Podle ENV je prvek trám pro 

l ≥ 2h, podle âSN je nosník stûnov˘ pro 

l ≤ 4h. Deska je prvek, jehoÏ plo‰né rozmûry 

pfiesahují aspoÀ pûtkrát jeho tlou‰Èku. 

Podle ENV musí mít deska rozpûtí l ≥ 

4h, podle definice âSN je plo‰n˘ prvek 

urãen pomûrem stran pfiíãného fiezu vût- 

‰ím neÏ 4 : 1. Deska zatíÏená pfieváÏnû 

rovnomûrn˘m zatíÏením je povaÏována 

za jednosmûrnû pÛsobící – nosníkovou 

desku, pokud má dva rovnobûÏné okraje 

volné nebo je to stfiední ãást obdélníkové 

desky podepfiené po ãtyfiech stranách, 

která má pomûr del‰ího rozpûtí ke krat‰ímu 

vût‰í neÏ 2. Îebrovou nebo kazetová 

deskou je moÏno uvaÏovat pro úãel 

v˘poãtu jako plnou, pokud deskové pfiíruby 

nebo konstrukãní nadbetonování 

a pfiíãná Ïebra mají dostateãnou tuhost 

vkroucení. To platí v pfiípadû, Ïe vzdálenost 

Ïeber není vût‰í neÏ 1500 mm, v˘- 

‰ka Ïebra pod deskovou pfiírubou není 

vût‰í neÏ ãtyfinásobek jeho ‰ífiky, tlou‰Èka 

deskové pfiíruby je nejménû 1/10 svûtlé 

vzdálenosti mezi Ïebry nebo 50 mm 

(rozhoduje vût‰í hodnota), pfiíãná Ïebra 

jsou rozmístûna ve svûtl˘ch vzdálenostech 

nepfiesahujících desetkrát celkovou 

tlou‰Èku desky. Minimální tlou‰Èka deskové 

pfiíruby je 50 mm, lze ji zmen‰it na 

40 mm, pokud jsou mezi Ïebry zabetonovány 

tvárnice. Sloup je prvek, jehoÏ 

v˘‰ka prÛfiezu h nepfiesahuje ãtyfiikrát jeho 

‰ífiku b ajehoÏ délka l je alespoÀ tfiikrát 

vût‰í neÏ v˘‰ka prÛfiezu h. Jinak je prvek 

povaÏován za stûnu. Sloup podle pfiednormy 

je definován jako prvek s l ≥ 2h, 

podle âSN l ≥ 4h. 

SpolupÛsobící ‰ífiky desek 

(pro v‰echny mezní stavy) 

U deskov˘ch trámÛ závisí spolupÛsobící 

‰ífika na rozmûrech stojiny trámu a desky, 

druhu zatíÏení, rozpûtí, podmínkách ulo- 

Ïení a na pfiíãné v˘ztuÏi. SpolupÛsobící 

‰ífika mÛÏe b˘t urãena na základû vzdálenosti 

prÛfiezÛ s nulov˘mi momenty l 0 podle 

obr. 9a, kde délka pfievislého konce 

nosníku má b˘t men‰í neÏ polovina pfiilehlého 

pole a pomûr rozpûtí sousedních 

polí má b˘t v rozmezí 2/3 aÏ 1,5. 

SpolupÛsobící ‰ífika pro trámy T a L se 

urãí podle vztahÛ (18), (19) – viz obr. 9b). 

b eff = Σ b eff, i + b w ≤ b (18) 

kde b eff, i = 0,2 b i + 0,1 l 0 ≤ 0,2 l 0 (19a) 

b eff, i ≤ b i 



(19b) 

PoÏadavek prostfiedí pro c min,dur [mm] 

Konstrukãní StupeÀ prostfiedí podle âSN EN 206-1 

tfiída X0 XC1 XC2/XC3 XC4 XD1/XS1 XD2/XS2 XD3/XS3 

1 10 10 10 15 20 25 30 

2 10 10 15 20 25 30 35 

3 10 10 20 25 30 35 40 

4 10 15 25 30 35 40 45 

5 15 20 30 35 40 45 50 

6 20 25 35 40 45 50 55 

Tab. 5 Minimální krytí c min,dur poÏadované z hlediska trvanlivosti pro betonáfiskou v˘ztuÏ 

Tab. 5 Minimum cover c min,dur requirements with regard to durability for reinforcing steel 

PoÏadavek prostfiedí pro c min,dur [mm] 

Konstrukãní StupeÀ prostfiedí podle âSN EN 206-1 

tfiída X0 XC1 XC2/XC3 XC4 XD1/XS1 XD2/XS2 XD3/XS3 

1 10 15 20 25 30 35 40 

2 10 15 25 30 35 40 45 

3 10 20 30 35 40 45 50 

4 10 25 35 40 45 50 55 

5 15 30 40 45 50 55 60 

6 20 35 45 50 55 60 65 

Tab. 6 Minimální krytí c min,dur poÏadované z hlediska trvanlivosti pro pfiedpínací v˘ztuÏ 

Tab. 6 Minimum cover c min,dur requirements with regard to durability for prestressing steel 

Obr. 8 Model rámové konstrukce 

s vyznaãen˘mi oblastmi B 

a oblastmi D 

Fig. 8 Model of a frame structure with 

recognised B-regions and 

D-regions 

Pro v˘poãet, kde se nepoÏaduje velká 

pfiesnost, se smí pfiedpokládat konstantní 

spolupÛsobící ‰ífika po celém rozpûtí trámu. 

Pfii srovnání s ENV se ve vzorci (19a) 

objevuje nov˘ ãlen s b i, kter˘ umoÏÀuje 

sjednocení vzorce pro prÛfiezy T a L. 

UTprÛfiezu dává tento postup vût‰í hodnoty 

spolupÛsobící ‰ífiky neÏ podle ENV 

pro pfiípady, kde nerozhoduje rozpûtí 

desky b. ZároveÀ se povoluje vût‰í rozdíl 

rozpûtí sousedních polí spojitého nosníku 

(obr. 9). Odli‰uje se také vztah pro urãení 

l 0 pro konzolu, kde platil podle ENV 

dvojnásobek délky vyloÏení. 

Úãinné rozpûtí trámÛ a desek 

Úãinné rozpûtí prvku lze urãit jednotnû 

podle vztahu: 

l eff = l n + a 1 + a 2, (20) 

kde l n je svûtlá vzdálenost mezi podporami 

a a 1 a a 2 viz obr. 10. 

Hodnoty a 1 a a 2 vyjadfiují podmínky ulo- 

Ïení a mohou b˘t urãeny podle odpovídajících 

hodnot a i (obr. 10), kde t je délka 

Obr. 9 a) Definice l 0 pro v˘poãet 

spolupÛsobící ‰ífiky, 

b) oznaãení rozmûrÛ pro urãení 

spolupÛsobící ‰ífiky 

Fig. 9 a) Definition of l 0 for calculation 

of flange width, 

b) Effective flange width parameters 


a) 

b)



a) b) c) d) 

Obr. 10 Urãení úãinného rozpûtí pro rÛzné zpÛsoby podepfiení, a) nespojité prvky, b) spojité prvky, c) dokonalé vetknutí, d) konzola 

Fig. 10 Effective span for different support conditions, a) non-continuous members, b) continuous members, c) supports considered fully 

restrained, d) cantilever 

podepfiení podle jednotliv˘ch pfiípadÛ. 

Pfiedpokládá se obvykle, Ïe podpory spojit˘ch 

desek a nosníkÛ nebrání pootoãení. 

Oproti ENV se vztahy sjednotily pro urãení 

a i v jednotliv˘ch pfiípadech konstrukcí. 

Prakticky se rozhoduje jen mezi hodnotou 

h/2 a t/2. V âSN se naopak podrobnûji 

rozli‰ovaly desky a trámy a hodnoty a i 

se urãovaly jin˘m zpÛsobem napfi. procentem 

ze svûtlé vzdálenosti podpor nebo 

pfiímo pfiedepsanou délkou v mm. 

Geometrické imperfekce 

Ve v˘poãtu prvkÛ a konstrukcí se musí 

uvaÏovat nepfiíznivé úãinky moÏn˘ch odchylek 

v geometrii konstrukce a v umístûní 

zatíÏení. Odchylky rozmûrÛ prÛfiezu 

jsou jiÏ zahrnuty v souãiniteli spolehlivosti 

materiálu. Minimální excentricita osové 

síly pro v˘poãet momentu pro dimenzování 

prÛfiezÛ na ohyb s tlakem je uvedena 

v kapitole pro dimenzování. Oba typy 

odchylek by jiÏ znovu nemûly b˘t ve v˘poãtu 

zohledÀovány. V mezních stavech 

únosnosti se imperfekce ve v˘poãtu musí 

uvaÏovat v trval˘ch a mimofiádn˘ch návrhov˘ch 

situacích. V mezních stavech pou- 

Ïitelnosti se nemusí imperfekce uvaÏovat. 

Pro tlaãené prvky a svisle zatíÏené konstrukce, 

zejména pozemních staveb, lze 

uplatnit dále uveden˘ postup. Numerické 

hodnoty pouÏité v postupu jsou vztaÏeny 

k bûÏn˘m v˘robním tolerancím podle 

ENV 13670. Imperfekce mohou b˘t popsány 

úhlem odklonu od svislice 

θ i = θ o α h α m 

(21) 

kde θ 0 je základní hodnota, urãená v Národní 

pfiíloze, doporuãená hodnota 

1/200, α h je redukãní souãinitel pro v˘‰ku 

2 2 

αh = ; ≤αh ≤1 

l 3 

α m je redukãní souãinitel pro poãet prvkÛ 

α m 

l je délka prvku nebo v˘‰ka konstrukce, 

m je poãet svisl˘ch prvkÛ pfiispívajících 

k celkovému úãinku. 

Pfii urãování l a m se rozli‰ují tfii pfiípady: 

a) u osamûlého prvku je l rovno skuteãné 

délce prvku a m = 1, 

b) ve ztuÏujícím systému je l v˘‰ka konstrukce 

nebo budovy, m je poãet svisl˘ch 

prvkÛ, které se podílí na pfiená‰ení 

vodorovné síly pÛsobící na systém, 

c) u stropní nebo stfie‰ní tuhé desky rozná‰ející 

vodorovná zatíÏení: l = v˘‰ka 

podlaÏí, m = poãet svisl˘ch prvkÛ 

v podlaÏí nebo podlaÏích podílejících 

se na pfiená‰ení celkové vodorovné 

síly pÛsobící na desku. 

U osamûl˘ch prvkÛ mÛÏe b˘t úãinek 

imperfekcí uvaÏován dvûma zpÛsoby: 

• zavedením excentricity e i 

e 

= 051 , ( + 1/ 

m) 

l 

2 

i = θi 0 

(22) 

kde l 0 je úãinná délka prvku jako pfii v˘poãtu 

úãinkÛ druhého fiádu. UvaÏuje se 

u stûn a osamûl˘ch prvkÛ ve ztuÏen˘ch 

systémech, lze pouÏít zjednodu‰ení 

e i = l 0/400 odpovídající a h = 1. 

• zavedením pfiíãné síly H i vmístû, kde H i 

vyvodí maximální moment: 

– pro neztuÏené prvky (obr. 11a1)): 

H i = θ i N (23a) 

– pro ztuÏené prvky (obr. 11 a2): 

H i = 2θ i N (23b) 

kde N je normálová síla. 

Zavedení excentricity je vhodné u staticky 

urãit˘ch konstrukcí. Pfiíãné síly mohou 

b˘t pouÏity u staticky urãit˘ch i neurãit˘ch 

konstrukcí. Síla H i mÛÏe b˘t nahrazena 

jin˘m ekvivalentním pfiíãn˘m zatíÏením. 

Úãinek odklonu θ i znázornûn˘ pfiíãn˘mi 

silami se mÛÏe kombinovat s jin˘mi zatí- 

Ïeními. 

Pfiíãnou sílu u ztuÏujícího systému lze 

urãit podle obr. 11b): 

H i = θ i (N b – N a) (24) 

úãinek na tuhou stropní desku podle 

obr. 11 c1) 

H 

N + N 

= θ 

2 

i i 

(25) 

úãinek na tuhou stfie‰ní desku podle 

obr. 11c2): 

H i = θ i N a 

b a 

(26) 

kde N a a N b jsou svislé síly pfiíspívající k H i. 

Alternativnû lze u stûn a osamûl˘ch 

sloupÛ ve ztuÏen˘ch systémech zjednodu‰enû 

uvaÏovat excentricitu e i = l 0/ 400, 

pokr˘vající imperfekce odpovídající bûÏn˘m 

v˘robním tolerancím. Pfii srovnání 

uvedeného postupu s ENV zjistíme odli‰né 

formální vyjádfiení vzorce (21), ale 

v˘sledek je po dosazení pro konstrukci 

sloÏenou z více prvkÛ t˘Ï. Roz‰ífiení pÛsobnosti 

vzorce téÏ pro imperfekce osamûl˘ch 

prvkÛ ztuÏen˘ch i neztuÏen˘ch se 

t˘ká pfiifiazení úãinkÛ imperfekcí u tûchto 

prvkÛ k úãinkÛm prvního fiádu. Pojetí je 

tedy shodné jako v doporuãeních fib uveden˘ch 

napfi. v [11]. Nejistoty v poloze 

normálové síly v âSN se zavádûly u tlaãen˘ch 

prvkÛ pomocí náhodné excentricity. 

ZatíÏení 

Pravidla pro stanovení charakteristick˘ch 

hodnot zatíÏení udává norma EN 1991 

„ZatíÏení konstrukcí“. Uvedená norma obsahuje 

ãásti pro jednotlivé druhy zatíÏení 

(napfi. pro zatíÏení vlastní tíhou a uÏitn˘m 


zatíÏením, snûhem, vûtrem, teplotou, po- 

Ïárem) i specifická zatíÏení urãit˘ch inÏen˘rsk˘ch 

konstrukcí (napfi. mostÛ, zásobníkÛ, 

nádrÏí). Postupy pro stanovení reprezentativních 

a návrhov˘ch hodnot zatí- 

Ïení, pravidla pro jejich kombinace udává 

norma EN 1990 Zásady navrhování konstrukcí 

[3]. Norma uvádí alternativní postupy 

pro kombinace úãinkÛ zatíÏení, v˘bûr 

jedné z alternativ má b˘t proveden 

v Národních pfiílohách – viz [10]. V souãasné 

dobû probíhají v rámci pfiípravy Národní 

pfiílohy âR jednání o uvedené problematice. 

Zvolená alternativa mÛÏe ovlivnit 

návrhy konstrukcí a tím i volbu materiálové 

varianty, neboÈ konstrukce u níÏ ve 

vût‰í mífie rozhoduje zatíÏení vlastní tíhou 

mÛÏe vycházet pfii nûkteré alternativû nepfiíznivûji. 

Proto volba správné alternativy 

je dÛleÏitá. 

Norma [4] obsahuje pouze doplÀková 

pravidla a ustanovení specifická pro betonové 

konstrukce. Udává souãinitele zatí- 

Ïení pro stanovení návrhov˘ch hodnot pfii 

vy‰etfiování únosnosti pro: 

• smr‰Èování: hodnoty γ SH stanoví Národní 

pfiíloha, doporuãená hodnota je 1,0 

•pfiedpûtí: hodnoty souãinitelÛ stanoví Národní 

pfiíloha, doporuãené hodnoty jsou 

– pro pfiípady, kdy pfiedpûtí pÛsobí pfiíznivû 

γ P,fav = 1,0 (hodnotu moÏno 

pouÏít i pro posouzení na únavu), 

návrhová hodnota pfiedpûtí mÛÏe 

b˘t odvozena ze stfiední hodnoty 

pfiedpínací síly 

– pro pfiípady, kdy pfiedpûtí pÛsobí 

nepfiíznivû: pro posouzení stability 

γ P,unfav = 1,3 a pro lokální úãinky pfiedpûtí 

γ P,unfav = 1,2 

• únavové zatíÏení: hodnoty γ F,fat stanoví 

Národní pfiíloha, doporuãená hodnota je 

1,0. 

Metody v˘poãtu úãinkÛ zatíÏení 

V˘poãet úãinkÛ zatíÏení Ïelezobetono- 



a1) a2) b) c1) 

c2) 

Obr. 11 Pfiíklady úãinkÛ geometrick˘ch imperfekcí, a) osamûlé prvky s excentrickou osovou silou nebo pfiíãnou silou, a1) ztuÏené, a2) neztuÏené, 

b) ztuÏující systém, c1) tuhá stropní deska, c2) stfie‰ní deska 

Fig. 11 Examples of the effects of geometric imperfections, a) isolated members with eccentric axial force or lateral force, a1) unbraced, 

a2) braced, b) bracing system, c1) floor diaphragm, c2) roof diaphragm 

v˘ch a pfiedpjat˘ch konstrukcí pro posouzení 

mezních stavÛ únosnosti mÛÏe b˘t 

zaloÏen na pfiedpokladech lineárnû pruÏného 

chování s eventuálním uÏitím redistribuce, 

nelineárního chování nebo plastického 

chování. Návrh evropské normy 

pro navrhování betonov˘ch konstrukcí [4] 

obsahuje oproti âSN 73 1201 také ustanovení 

pro plastické a nelineární metody, 

jejichÏ uplatnûní bylo v rámci âSN uvedeno 

pouze pfii navrhování desek pÛsobících 

v obou smûrech. Mezi návrhem EN 

[4] a normou ENV [1] nejsou podstatné 

rozdíly; v ustanoveních je v‰ak pfiihlédnuto 

i k vysokopevnostním betonÛm (tfiídy 

> C50/60) a je upfiednostÀováno uÏití 

ocelí tfiídy B a C. Jiné je formální uspofiádání, 

v [4] jsou souhrnnû uvedena pravidla 

pro jednotlivé metody, a to pro v‰echny 

prvky a konstrukce. 

Pfiedpoklady lineární pruÏnosti lze uÏít 

pro anal˘zu konstrukce pfii vy‰etfiování 

mezních stavÛ únosnosti i mezních stavÛ 

pouÏitelnosti. Pfii stanovení silov˘ch úãinkÛ 

zatíÏení je moÏno uvaÏovat prÛfiezy 

bez trhlin, lineární pracovní diagramy betonu 

i oceli a stfiední hodnoty modulÛ 

pruÏnosti. Pro stanovení teplotních deformací, 

sedání a úãinkÛ smr‰Èování v mezních 

stavech únosnosti lze uvaÏovat redukované 

tuhosti (vliv trhlin, bez vlivu tahového 

zpevnûní, ale vãetnû vlivu dotvarování). 

V mezní stavech pouÏitelnosti má 

b˘t uvaÏován vliv rozvoje trhlin. 

Pro hospodárnûj‰í návrh je moÏné uÏít 

lineární v˘poãet s redistribucí silov˘ch 

úãinkÛ zatíÏení. Pfii úpravû momentÛ 

musí b˘t vÏdy zachována rovnováha sil 

a momentÛ ve styãnících i na v‰ech prutech. 

Norma [4] uvádí moÏnost redistribuce 

ohybov˘ch momentÛ v mezních 

stavech únosnosti pro spojité nosníky 

a desky, které jsou pfieváÏnû oh˘bané 

a mají pomûr následn˘ch rozpûtí v mezích 

0,5 < l 1/l 2 < 2, pfiiãemÏ upozorÀuje 

i na nutnost uváÏení vlivu redistribuce na 

ostatní parametry návrhu (posouvající 

síly). âSN 73 1201 povoluje jistou redistribuci 

i pro tlaãené prvky (sloupy), v urãit˘ch 

pfiípadech i u rámov˘ch konstrukcí 

s posuvn˘mi styãníky. V ãeské ani evropské 

normû se nepfiipou‰tí redistribuce 

momentÛ od úãinkÛ zatíÏení vûtrem 

a mimofiádn˘ch zatíÏení. 

Pfii uplatnûní redistribuce není nutné 

ovûfiovat podmínku dostateãné rotaãní 

kapacity v plastick˘ch oblastech, pokud 

jsou dodrÏeny podmínky: 

pro betony s f ck ≤ 50 MPa 

δ ≥ k + k 

pro betony s fck > 50 MPa 

xu 

1 2 , 

d 

(27) 

δ ≥ k + k (28) 

δ ≥ 0,7 pfii pouÏití oceli tfiídy taÏnosti B a C 

δ ≥ 0,8 pfii pouÏití oceli tfiídy taÏnosti A 

Hodnoty k1, k2, k3, k4 mÛÏe stanovit Národní 

pfiíloha, doporuãené hodnoty jsou: 

k1 = 0,44, 

k2 = 1,25 . (0,6 + 0,0014/ε cu1), 

k3 = 0,54 

k4 = 1,25 . (0,6 + 0,0014/ε cu1), 

xu 

3 4 , 

d 

kde δ je pomûr hodnoty ohybového 

momentu po redistribuci a hodnoty 

získané lineárnû pruÏn˘m v˘poãtem 

x u v˘‰ka tlaãené oblasti na mezi 

únosnosti (pro redistribuovan˘ 

ohybov˘ moment) 

d úãinná v˘‰ka prÛfiezu v plastickém 

kloubu 

ε cu1 mezní pfietvofiení z Tab. 3.1 normy 

[4] (viz téÏ [8], Tab.1, kde ε cu1 

je uvedeno jako ε cu). 

Vztahy pro omezení redistribuce se nemûní 

oproti ENV [1] u betonÛ niÏ‰ích tfiíd. 

Pro vy‰‰í tfiídy betonu je omezení pfiísnûj- 




‰í z dÛvodu jejich kfiehkosti. Návrh normy 

[4] uplatÀuje zpfiísnûní aÏ u betonÛ vy‰- 

‰ích tfiíd neÏ C50/60, norma [1] uvádí 

pfiísnûj‰í podmínky jiÏ pro betony tfiíd vy‰- 

‰ích neÏ C 35/45. 

Iukonstrukcí, kde nevyuÏíváme redistribuci, 

pfiedepisují evropské normy pro 

navrhování betonov˘ch konstrukcí jistou 

maximální hodnotu pomûru x u/d, aby po 

dosaÏení meze kluzu ve v˘ztuÏi byla zaji‰tûna 

moÏnost jistého malého plastického 

pfietvofiení prÛfiezu. Hodnoty jsou 0,45 

pro betony ≤ C50/60, 0,35 pro betony 

vy‰‰ích tfiíd. âSN uvedené omezení neobsahuje. 

Ov‰em mezní tlakové pfietvofiení 

betonu je v âSN stanoveno men‰í hodnotou 

ε cu = 0,0025, z ãehoÏ vypl˘vá urãitá 

rezerva pro plastické natoãení prÛfiezu. 

V˘poãet konstrukce uÏitím plastick˘ch 

metod lze pouÏít pfii ovûfiování mezních 

stavÛ únosnosti. Pfii v˘poãtu není tfieba 

pfiímo ovûfiovat rotaãní kapacitu v kritick˘ch 

oblastech (místech vzniku plastick˘ch 

kloubÛ), pokud plocha tahové v˘ztu- 

Ïe je omezena tak, Ïe ve v‰ech prÛfiezech 

platí x u/d ≤ 0,25 pro betony tfiíd 

≤ C 50/60 a x u/d ≤ 0,15 pro betony tfiíd 

≥ C 55/67, pfiiãemÏ musí b˘t pouÏita ocel 

tfiídy B nebo C. Dále pomûr momentÛ ve 

vnitfiních podporách a momentÛ v poli 

musí b˘t v mezích 0,5 aÏ 2,0. 

D ANUBE H OUSE ZÍSKAL NA VELETRHU 

MIPIM PRESTIÎNÍ CENU 

Rotaãní kapacita v mezním stavu 

únosnosti se ovûfiuje podmínkou: 

Θ S ≤ Θ pl, d 

Kanceláfiská budova Danube House (viz. BETON 

TKS 6/2002), první budova z projektu River City 

Prague , byla 6. bfiezna na veletrhu MIPIM ve francouzském 

Cannes ocenûna jako nejlep‰í projekt pro 

Obr. 12 Plastické natoãení prÛfiezu 

Ïelezobetonového spojitého nosníku 

nebo jednosmûrnû pnuté spojité 

desky 

Fig. 12 Plastic rotation of reinforced 

concrete sections for continuous 

beams and continuous one way 

spannings slabs 

Obr. 13 Pfiípustná plastická natoãení Θ pl,d pro 

smykovou ‰tíhlost λ = 3. Plnou 

ãarou pro ocel tfiídy B, ãárkovanû 

pro ocel tfiídy C 

Fig. 13 Allowable plastic rotation Θ pl,d for 

a shear slenderness λ = 3. Solid 

line for steel class B, dashed line for 

steel class C 

(29) 

kde Θ S je natoãení v plastickém kloubu 

od úãinku návrhového zatíÏení 

(viz obr. 12), 

Θ pl, d pfiípustné plastické natoãení 

v oblasti plastického kloubu 

Na obr. 13 jsou hodnoty Θ pl,d doporuãené 

normou [4] pro oceli tfiídy B a C, pro 

mezilehlé tfiídy betonu lze lineárnû interpolovat. 

Hodnoty Θ pl,d mohou b˘t upraveny 

v Národní pfiíloze. 

Oproti ENV [1] zavádí [4] závislost rotaãní 

kapacity Θ pl,d na smykové ‰tíhlosti. 

Smyková ‰tíhlost λ = u/d je dána pomûrem 

vzdálenosti u mezi prÛfiezem s nulov˘m 

a maximálním redistribuovan˘m 

momentem k úãinné v˘‰ce prÛfiezu d. 

Zjednodu‰enû lze uvaÏovat: 

MSd 

λ = 

V ⋅ d 

Sd 

Pro pfiípady, kdy λ ≠ 3, se hodnoty 

Θpl,d násobí souãinitelem k λ = λ / 3. 

Zásady pro nelineární anal˘zu obsaÏené 

v EN [4] jsou prakticky shodné s ENV 

[1], kde jsou uvedeny v Dodatku 2. 

Literatura 

[8] Zavádûní EN 1992: „Navrhování 

betonov˘ch konstrukcí“ do praxe – 

úvodní ãást; Beton TKS, roãník 3, 

ã. 1/2003, str. 46-51 

[9] Tepl˘ B., Ker‰ner Z., âern˘ R.: 

K navrhování Ïelezobetonov˘ch 

konstrukcí s ohledem na Ïivotnost; 

Beton TKS, roãník 2, ã. 6/2002, 

str. 41-45 

[10] Holick˘ M., Marková J.: Eurokód EN 

1990 Zásady navrhování konstrukcí. 

Beton TKS, roãník 2, ã. 5/2002, 

str. 51–53 

[11] Practical design of stuctural concrete, 

fib Recommendations 1999, London 

[12] Structural concrete. Textbook on 

behaviour, design and performance. 

fib, bulletin 2, Volume 1, 2, 3. 

Lausanne 1999 

Nelineární metody lze uÏít pro vy‰etfiování 

mezních stavÛ únosnosti i mezních 

stavÛ pouÏitelnosti za pfiedpokladu zaji‰tûní 

rovnováhy a kompatibility pfii nelineárním 

chování materiálÛ. Pfiedpoklady 

nelineární závislosti úãinku zatíÏení a kfiivosti 

Ïelezobetonov˘ch event. pfiedpjat˘ch 

prÛfiezÛ mohou b˘t zjednodu‰enû 

uvaÏovány napfi. trilineární závislostí. 

Tento pfiíspûvek byl vypracován za podpory 

VZ MSM 21000000 a projektu 

GAâR 103/03/0838. 

Prof. Ing. Jaroslav Procházka, CSc. 

tel.: 224 354 633 

e-mail: proch@beton.fsv.cvut.cz 

Ing. Alena Kohoutková, CSc. 

tel.: 224 353 740 

e-mail: akohout@fsv.cvut.cz 

Ing. Jitka Filipová, CSc. 

tel.: 224 354 636 

e-mail: jitka.filipova@fsv.cvut.cz 

v‰ichni: âVUT, FSv 

Katedra betonov˘ch konstrukcí a mostÛ 

Thákurova 7, 166 29 Praha 6 

fax: 233 335 797 

budoucnost v kategorii kanceláfisk˘ch budov. Do 

soutûÏe pofiádané renomovan˘m odborn˘m ãasopisem 

The Architectural Review bylo pfiihlá‰eno 130 

projektÛ. Celkovû, bez ohledu na kategorii, projekt 

investorské spoleãnosti Europolis Invest skonãil na 

tfietím místû. 

z tiskové zprávy, zkráceno 


D U K T I L I T A Î E L E Z O B E T O N O V ¯ C H K O N S T R U K C Í 

D U C T I L I T Y O F R E I N F O R C E D C O N C R E T E S T R U C T U R E S 

J I¤Í N ùMEâEK 

Pfiíspûvek se zab˘vá problematikou duktility 

a povrcholového chování Ïelezobetonov˘ch 

konstrukcí. Je zkoumáno chování 

Ïelezobetonov˘ch sloupÛ v excentrickém 

tlaku v závislosti na pfiíãném 

vyztuÏení. Problém je fie‰en jak experimentálnû, 

tak na základû numerické 

simulace. 

This paper deals with problems of the 

ductility and post-peak behavior of reinforced 

concrete structures. The behavior 

of eccentrically compressed columns is 

investigated with respect to the lateral 

reinforcement. The solution is based on 

experiments as well as on the numerical 

simulation. 

Navrhování Ïelezobetonov˘ch konstrukcí 

je komplexní proces, kter˘ v sobû zahrnuje 

tvarovou a materiálovou optimalizaci 

konstrukce s ohledem na pfiedpokládané 

v˘sledné vlastnosti jako je spolehlivost, 

trvanlivost, únosnost, pouÏitelnost, cena 

apod. JelikoÏ se jedná o sloÏit˘ proces, 

v praxi se nûkteré z tûchto vlastností ovûfiují 

pfiímo, u nûkter˘ch se pfiedpokládá 

jejich splnûní prostfiednictvím pouÏití normov˘ch 

pfiedpisÛ a doporuãení, které 

dané vlastnosti garantují. 

Z pohledu projektanta stojí pfii praktickém 

návrhu konstrukce na prvním místû 

stanovení únosnosti, tj. maximálního zatí- 

Ïení, které je konstrukce, resp. konstrukãní 

prvek schopen pfienést. JiÏ ménû je 

známo, jak se konstrukce chová po dosa- 

Ïení této meze – vrcholové hodnoty zatí- 

Ïení. Závisí to právû na její duktilitû. Dan˘ 

konstrukãní prvek jiÏ není po dosaÏení 

této meze schopen pfiená‰et vy‰‰í zatíÏení, 

ale je-li dostateãnû duktilní je schopen 

dal‰í deformace pfii poklesu úrovnû zatí- 

Ïení, pfiíp. pfii stejné úrovni zatíÏení. 

Perfektnû duktilní, tj. plastické chování, 

pfiedpokládá, Ïe pfii zvût‰ující se deformaci 

zÛstává hladina zatíÏení stejná 

(obr. 1a). V reálné konstrukci tato situace 

pfiedstavuje vytvofiení plastick˘ch kloubÛ 

napfi. v oh˘ban˘ch trámech nebo deskách, 

které mají dostateãnou rotaãní kapacitu. 

Naopak perfektnû kfiehká konstrukce 

není schopna dal‰í deformace, 

nemá duktilitu a zkolabuje ihned po dosa- 

Ïení mezní únosnosti (obr. 1c). Tato situ- 

ace mÛÏe nastat napfi. u silnû pfievyztuÏeného 

trámu bez rotaãní kapacity). 

Povrcholové chování konstrukce se v‰ak 

vût‰inou vyvíjí mezi tûmito dvûma limitními 

stavy a nastává reÏim tzv. zmûkãení 

(obr. 1b). Zmûkãení je charakterizováno 

poklesem pfiená‰ené síly pfii souãasném 

zvût‰ování deformace. 

Duktilita konstrukce hraje v˘znamnou roli 

pfii rÛzn˘ch mezních a havarijních situacích 

a v˘znamnû se podílí na v˘sledném 

tvaru poru‰ení. U dostateãnû duktilních 

konstrukcí je umoÏnûna redistribuce 

namáhání na jiné ãásti konstrukce a tím 

i schopnost odolávat náhlému kolapsu. 

Mezi dostateãnû duktilní konstrukce patfií 

vût‰inou oh˘bané prvky z betonÛ normální 

pevnosti jako jsou desky, trámy apod., 

pokud není jejich duktilita sníÏena napfi. 

pfievyztuÏením. 

Pfiíspûvek pojednává o chování excentricky 

zatíÏen˘ch Ïelezobetonov˘ch sloupÛ 

z hlediska únosnosti i duktility a zvlá‰tní 

pozornost je vûnována mnoÏství tfimínkové 

v˘ztuÏe. 

M O TIVACE 

Pro v˘zkum únosnosti a duktility konstrukce 

byl zvolen excentricky zatíÏen˘ 

Ïelezobetonov˘ sloup. Tato volba byla 

ovlivnûna následujícími skuteãnostmi. 

Jedná se o typick˘ konstrukãní prvek, kter˘ 

se v konstrukci vyskytuje mnohonásobnû 

a má podstatn˘ vliv na zkouman˘ jev. 

V Ïelezobetonovém sloupu se vlivem 

svislého zatíÏení v kombinaci s pfiíãnou v˘ztuÏí 

vyvíjí pomûrnû sloÏitá trojosá napjatost, 

která má vliv na duktilitu sloupu. 

Beton se totiÏ fiadí mezi tzv. kvazikfiehké 

materiály, které se vyznaãují tím, Ïe jejich 

odezva se li‰í podle toho, v jakém stavu 

napjatosti se nacházejí. Beton se tak mÛ- 

Ïe chovat dokonale plasticky (je-li dokonale 

pfiíãnû drÏen) nebo naopak kfiehce 

(je-li dovoleno volné rozpínání betonu). 

Z toho vypl˘vá, Ïe hustota pfiíãného vyztuÏení 

se podílí na zmûnû duktility prvku. 

Otázkou bylo, jak se bude chovat Ïelezobetonov˘ 

sloup po dosaÏení vrcholové 

pevnosti: plasticky, kfiehce nebo se zmûkãením? 

Zajímavá byla téÏ otázka samotné 

únosnosti v závislosti na mnoÏství tfimínkové 

v˘ztuÏe. 

Pokud se zamyslíme nad odezvou celé 

konstrukce, tak v pfiípadû staticky neurãi- 


SCIENCE AND RESEARCH 

t˘ch konstrukcí po dosaÏení únosnosti 

jednotlivého prÛfiezu dochází k redistribuci 

namáhání na jinou ãást konstrukce. To 

je umoÏnûno právû pouze díky její duktilitû. 

Pokud by konstrukce postrádala duktilitu 

do‰lo by k okamÏitému (kfiehkému) 

kolapsu po dosaÏení maximálního namáhání 

v daném místû. 

E XPERIMENTY 

Pro posouzení únosnosti, duktility a vlivu 

tfimínkové v˘ztuÏe na tyto veliãiny byly 

navrÏeny tfii série Ïelezobetonov˘ch sloupÛ 

ãtvercového prÛfiezu o celkov˘ch rozmûrech 

150 x 150 x 1150 mm (obr. 2). 

V˘ztuÏ tvofiily ãtyfii podélné pruty z Ïebírkové 

oceli ∅ 12 mm umístûné v rozích 

prÛfiezu a pfiíãná tfimínková v˘ztuÏ z hladké 

oceli 10216, ∅ 6 mm (podle âSN 

731201). 

Byla navrÏena betonová smûs s maximální 

velikostí zrna 8 mm (s ohledem na 

rozmûry tûles) o normální pevnosti bez 

pfiísad. Standardními laboratorními testy 

byly zji‰tûny prÛmûrné hodnoty materiálov˘ch 

parametrÛ (Tab. 1). 

Tlaková pevnost betonu byla mûfiena na 


ZatíÏení 

c 

Deformace 

Obr. 1 Charakteristick˘ zatûÏovací diagram: 

a – plastické chování, b – se 

zmûkãením, c – kfiehké poru‰ení 

Fig. 1 Typical loading diagram: a – plastic 

behavior, b – with softening, 

c–brittle failure 

Tab. 1 PrÛmûrné hodnoty materiálov˘ch 

parametrÛ 

Tab. 1 Average values of material 

parameters 

Materiál Veliãina Hodnota 

Beton 

tlaková pevnost 

modul pruÏnosti 

fc, av 

E 

30 MPa 

35 300 MPa 

Podélná v˘ztuÏ mez kluzu fy 561 MPa 

Tfimínky mez kluzu fy 314 MPa 

a 

b



∅ 6 

∅ 12 

150 

F 

1150 

150 

150 

Obr. 2 Tvar zku‰ebních tûles 

Fig. 2 Geometry of tested specimens 

válcích ∅ 150 x 300 mm. Tahová pevnost 

oceli byla stanovena trhací zkou‰kou. 

Tfimínková v˘ztuÏ byla vytvofiena ve 

tfiech variantách. Mûnûna byla stfiední 

vzdálenost mezi tfimínky – 50 mm (série 

N5), 100 mm (série N10) a 150 mm 

(série N15). 

KaÏdá série obsahovala pût tûles. Tûlesa 

byla zatûÏována v excentrickém tlaku. 

Excentricita byla zvolena malá (10 % prÛfiezu), 

aby do‰lo k tlakovému poru‰ení 

betonu, jak je pro sloupy typické, nikoliv 

k pfietrÏení v˘ztuÏe. 

Obr. 3 Celkov˘ pohled na uspofiádání experimentu a poru‰en˘ vzorek 

Fig. 3 Overall view of the experimental setup and the specimen after the failure 

Byla mûfiena celková síla, boãní prÛhyb 

ve stfiedu v˘‰ky sloupu, deformace na tlaãené 

a taÏené stranû prvku. Byl sledován 

typ a rozsah poru‰ení. Celkov˘ pohled na 

tûleso ve stroji pfied a po zkou‰ce je na 

obr. 3. 

Experiment byl uskuteãnûn pomocí 

zatûÏovacího lisu Inova DSM 2500 s hydraulick˘m 

zatûÏovacím válcem a s velmi 

tuh˘m rámem (Laboratofie Fakulty stavební 

âVUT Praha) tak, aby bylo moÏné 

zachytit i povrcholové chování sloupu. ¤ízení 

experimentu bylo zaloÏeno na konstantním 

pfiírÛstku prÛmûrné deformace 

mûfiené pomocí nûkolika extenzometrÛ 

umístûn˘ch na tûlese. 

V ¯SLEDKY EXPERIMENTÒ 

Mûfiením bylo zji‰tûno, Ïe po dosaÏení 

vrcholové hodnoty zatíÏení nevykazuje 

sloup témûfi Ïádné plastické „plateau“, ale 

naopak nastává reÏim zmûkãení, kdy pfii 

zvût‰ující se deformaci dochází k postupné 

ztrátû únosnosti. Rychlost této ztráty je 

ovlivnûna vzdáleností tfimínkÛ, které implikují 

rÛznou duktilitu prvku. Dále bylo zji‰tûno, 

Ïe vzdálenost tfimínkÛ ve zkoumaném 

rozmezí 50 aÏ 150 mm nemá praktick˘ 

vliv na únosnost, tj. maximální hodnotu 

dosaÏeného zatíÏení (obr. 4a). 

Vzdálenost tfimínkÛ ovlivÀuje duktilitu 

prvku tak, Ïe s rostoucí vzdáleností tfimínkÛ 

duktilita klesá. To je patrné téÏ na 

Obr. 4 Závislost boãního prÛhybu sloupu na celkové podélné síle v sloupu, a) experimentální data, b) numerická simulace 

Fig. 4 Graph of the midheight lateral displacement versus overall axial force, a) experimental data, b) numerical simulation 

Celková svislá síla [kN] 

700 

600 

500 

400 

300 

200 

100 

0 

serie N5 

serie N10 

serie N15 

0 2 4 6 8 10 12 14 

Boãní prÛhyb uprostfied v˘‰ky [mm] 

0 2 4 6 8 10 12 14 

Boãní prÛhyb uprostfied v˘‰ky [mm] 


Celková svislá síla [kN] 

700 

600 

500 

400 

300 

200 

100 

0 

serie N5 

serie N10 

serie N15 

platí pro a) i b)

a) b) 

Obr. 5 Detail poru‰ení vzorku uprostfied rozpûtí s vyboãenou v˘ztuÏí, a) pfiední pohled na 

tlaãenou zónu, b) pohled z boku 

Fig. 5 Detail of the failure of the specimen at the midheight with buckled reinforcement, 

a) front view at the compressed zone, b) side view 

obr. 4a, kde je vidût klesající sklon sestupné 

vûtve s rostoucí vzdáleností tfimínkÛ. 

Poru‰ení sloupu mûlo typicky klínovit˘ 

tvar tvofien˘ z rozdrceného betonu uprostfied 

rozpûtí s vyboãenou podélnou v˘ztuÏí, 

které nastalo u v‰ech sérií mezi 

tfimínky vÏdy poblíÏ stfiedu v˘‰ky sloupu 

(obr. 5). Rozsah zóny po‰kození byl 

u v‰ech sérií podobn˘, tj. v˘‰ka drceného 

betonu byla zhruba stejná pro v‰echny 

zkoumané vzdálenosti tfimínkÛ. 

N UMERICKÁ SIMULACE 

Experimentální údaje byly téÏ podrobeny 

numerické simulaci. Byl sestaven prostorov˘ 

model konstrukce zaloÏen˘ na metodû 

koneãn˘ch prvkÛ a fie‰en pomocí programového 

balíku OOFEM [5]. Model se 

skládal z nûkolika ãástí. Koncové ãásti 

sloupu byly tvofieny lineárnû pruÏn˘m 

materiálem, zatímco ve stfiední ãásti byl 

pouÏit nelineární triaxiální model, tzv. microplane 

model [1]. Podélná v˘ztuÏ byla 

modelována jakoÏto materiálovû (J2 plasticita) 

i geometricky nelineární. Tfimínky 

byly nahrazeny jednoduch˘mi pruty pfiená‰ejícími 

tah-tlak. Celkov˘ poãet koneãn˘ch 

prvkÛ byl 10 280. Na obr. 6 je za- 

Literatura 

[1] BaÏant Z. P., Carol I., Adley AD., Akers 

SA.: Microplane Model M4 for 

Concrete I: Formulation with 

Work-Conjugate Deviatoric Stress, 

JEM 2000, 126(9), pp. 944–953 

[2] Nûmeãek J.: Modeling of 

Compressive Softening of Concrete, 

PhD thesis, CTU Reports, 2000, 

ISBN 80-01-02298-6 

[3] Nûmeãek J., Patzák B., Rypl D., 

Bittnar Z.: Microplane Models: 

Computational Aspects and Proposed 

chycen model tûlesa v povrcholové fázi 

deformace a pohled na deformovanou 

v˘ztuÏ tûlesa. Podrobnosti modelu lze 

najít v [2]. V˘sledky ukazují na velmi dobrou 

shodu v maximálním zatíÏení i v tendenci 

sniÏování duktility konstrukce s rostoucí 

vzdáleností tfimínkÛ. Nebylo dosaÏeno 

shody ve sklonu sestupné vûtve, numerick˘ 

model se chová kfiehãeji. DÛvodem 

mÛÏe b˘t i to, Ïe nebyl vystiÏen kontakt 

mezi betonem a ocelí, jehoÏ smykov˘ 

charakter pfiispívá k únosnosti sloupu. 

V˘sledky jnumeriské anal˘zy sou vyneseny 

na obr. 4b. 

Z ÁVùR 

Pfii zkoumání rozdílnû pfiíãnû vyztuÏen˘ch 

Ïelezobetonov˘ch sloupÛ zatíÏen˘ch v excentrickém 

tlaku bylo zji‰tûno, Ïe: 

• vliv vzdálenosti tfimínkÛ na únosnost 

sloupÛ se ãtvercov˘m prÛfiezem je 

zanedbateln˘, 

• podstatn˘ vliv tfimínkÛ nastává v oblasti 

povrcholové fáze zatûÏování, kdy sloupy 

s hust‰í v˘ztuÏí vykazují vût‰í duktilitu 

a tím pádem men‰í rychlost poklesu 

únosnosti v závislosti na zvût‰ující se 

deformaci. 

Parallel Algorithm, Computers and 

Structures, 2002, vol. 80, no. 27–30, 

pp. 2099-2108, ISSN 0045-7949 

[4] Nûmeãek J., Patzák B., Bittnar Z.: 

Parallel Simulation of Reinforced 

Concrete Column on a PC Cluster, 

Computational Fluid and Solid 

Mechanics, First MIT Conference, 

Elsevier, 2001, ISBN 0 080439446 

[5] FE software OOFEM, 

Katedra stavební mechaniky, 

FSv âVUT Praha, 

http://ksm.fsv.cvut.cz/oofem 



Obr. 6 Pohled na deformovan˘ tvar 

modelu sloupu a vloÏené v˘ztuÏe 

Fig. 6 View of the model-deformed shape 

and embedded reinforcement 

Beton se poru‰il v tlaku uprostfied rozpûtí, 

kde se zformovala klínovitá zóna drceného 

betonu doprovázená vyboãením 

podélné v˘ztuÏe mezi tfimínky. Tyto závûry 

potvrzuje i provedená numerická simulace. 

Praktick˘ dopad zji‰tûní je jednoznaãn˘. 

Sloupy s vy‰‰ím procentem pfiíãného vyztuÏení 

vykazují vût‰í duktilitu a tím pádem 

i vy‰‰í bezpeãnost pfii pfietíÏení prÛfiezu. 

Po dosaÏení nejvy‰‰ího zatíÏení jiÏ prÛfiez 

není schopen pfiená‰et dal‰í zatíÏení a jeho 

únosnost naopak klesá. âím vy‰‰í je 

v‰ak duktilita prÛfiezu, tím je tento pokles 

pomalej‰í. Duktilní chování umoÏÀuje 

redistribuci namáhání po konstrukci a nevede 

k okamÏitému (kfiehkému) poru‰ení 

v jediném místû konstrukce. PouÏití 

men‰ích vzdáleností mezi tfimínky tak 

vede k bezpeãnûj‰ímu návrhu z hlediska 

celkové kapacity konstrukce a typu jejího 

kolapsu. 

Práce na projektu byla podporována 

Grantovou Agenturou âeské republiky, 

projekt ã.103/02/1273 a Ministerstvem 

‰kolství CEZ J04/98: 210000003. 

Ing. Jifií Nûmeãek, Ph.D. 

Fakulta stavební âVUT Praha 

Katedra stavební mechaniky 


tel.: 224 354 309, fax: 224 310 775 

email: jiri.nemecek@fsv.cvut.cz 

www: http://ksm.fsv.cvut.cz 


[%] 

1200 

1000 

800 

600 

400 

200 

0 

S PEKTRUM 

SPECTRUM 

E N V I R O N M E N T Á L N Í K O N C E P C E V N A V R H O V Á N Í 

B E T O N O V ¯ C H K O N S T R U K C Í 

E N V I R O N M E N T A L C O N C E P T I N D E S I G N 

O F C O N C R E T E S T R U C T U R E S 

P ETR H ÁJEK 

Vzhledem k rychle rostoucí celosvûtové 

produkci betonu a betonov˘ch staveb se 

otázky environmentálních dopadÛ dostávají 

do popfiedí zájmu projektantÛ, 

investorÛ, v˘robcÛ, dodavatelÛ, ale i uÏivatelÛ 

betonov˘ch staveb. Uveden˘ 

trend se odráÏí v zamûfiení v˘zkumn˘ch 

projektÛ, v experimentálních realizacích, 

v prezentaci uveden˘ch problémÛ na 

mezinárodních konferencích a v pfiípravû 

legislativních dokumentÛ. S tím souvisí 

pfiedpokládaná implementace principÛ 

environmentální koncepce navrhování 

betonov˘ch konstrukcí v novû pfiipravované 

normû – Model Code v rámci aktivit 

fib. 

With respect to the fast increase of 

worldwide production of concrete and 

concrete structures the problem of environmental 

impact of structures is 

coming in the limelight of designers, 

contractors, producers as well as users 

of concrete structures. This trend is perspicuous 

in an orientation of research 

projects, in experimental realisations, in 

conference presentations, as well as in 

apreparation of legal documents. The 

implementation of basic principles of 

environmental design concept of concrete 

structures into the new fib Model 

1900 

produkce oceli 

produkce betonu 

populace 

rok 1950 = 100 % 

1910 

1920 

1930 

1940 

1950 

1960 

1970 

Code follows from above mentioned 

trends. 

UvaÏování vztahu stavebních konstrukcí 

a Ïivotního prostfiedí se postupnû stává 

samozfiejmou souãástí tématického zamûfiení 

kaÏdé vût‰í mezinárodní odborné 

akce ve stavebnictví. Bûhem prvních dvou 

let tfietího tisíciletí probûhlo nûkolik v˘znamn˘ch 

mezinárodních konferencí 

a sympozií t˘kajících se navrhování stavebních 

konstrukcí, které byly pfiímo nebo 

nepfiímo zamûfiené na otázky navrhování 

a hodnocení staveb z hlediska environmentálních 

kritérií nebo obecnûji z hledisek 

kritérií udrÏitelnosti. 

Na podzim roku 2002 se konaly v rozpûtí 

pouh˘ch 32 dnÛ tfii v˘znamné mezinárodní 

konference zahrnující i environmentální 

aspekty navrhování betonov˘ch 

konstrukcí (IABSE Symposium Melbourne, 

Sustainable Building 02 Oslo a fib kongres 

Ósaka). Aby bylo moÏné poskytnout 

komplexnûj‰í pfiehled t˘kající se environmentální 

koncepce navrhování betonov˘ch 

konstrukcí, vychází tento pfiíspûvek 

z informací prezentovan˘ch na v‰ech 

tfiech uveden˘ch mezinárodních akcích. 

V ¯CHODISKA 

Technick˘ i netechnick˘ rozvoj spoleãnosti 

má stále v˘raznû extenzivní charakter. 

1980 

1990 

2000 

2010 

Dochází k rychlému nárÛstu poãtu obyvatel, 

nekontrolovanému ãerpání surovin 

pro v˘robu materiálÛ a energie a zastavování 

(urbanizaci) pfiírodního prostfiedí. 

Souãasnû se zvût‰uje mnoÏství ‰kodliv˘ch 

emisí a odpadÛ. 

Svûtová populace vzrostla za uplynulé 

století z 1,7 na 6,1 miliardy lidí a stále má 

zrychlující se trend nárÛstu. Podle posledních 

odhadÛ OSN (z února 2003) se 

v roce 2050 pfiedpokládá 8,9 miliardy lidí. 

V˘voj produkce oceli i betonu má je‰tû 

v˘raznûj‰í trend nárÛstu (obr. 1). 

Je zfiejmé, Ïe stejnû tak jako nelze zastavit 

nárÛst populace, bude velmi obtíÏné 

(aÏ nereálné) zastavit nárÛst spotfieby 

oceli a betonu. Surovinové zdroje jsou 

v‰ak znaãnû omezené. Stejnû jako jsou 

limitované zdroje pro obÏivu narÛstajícího 

poãtu obyvatel (problém pitné vody, potravin 

aj.), jsou omezené i zdroje surovin 

potfiebn˘ch pro v˘stavbu budov, rozvoj infrastruktury 

a prÛmyslu nutného pro dal‰í 

zaji‰tûní podmínek Ïivota lidí. To platí i pro 

bûÏné suroviny pro v˘robu stavebních 

materiálÛ pro betonové konstrukce. Z uvedeného 

vypl˘vá potfieba zmûn v pfiístupech 

k navrhování betonov˘ch konstrukcí. 

Prof. Naito z Japonska rozdûluje rozhodující 

problémy a úkoly pro nejbliÏ‰í období 

do tfií hlavních oblastí [1]: 

• Problém megamûst. Pfiedpokládá se, 

Ïe z celkové svûtové populace ~ 9 miliard 

lidí bude v roce 2050 Ïít ve mûstech 

asi 70 % (obr. 2). Z toho vypl˘vá potfieba 

pfiipravit novou strategii pro efektivní 

pouÏívání betonov˘ch konstrukcí v takov˘chto 

podmínkách. 

• Zdokonalení simulace problému 

a spolupráce na jeho fie‰ení. Je nutné 

vytvofiit strategii pro betonové konstrukce 

tak, aby byly efektivnûj‰í z hlediska 

vyuÏívání materiálov˘ch zdrojÛ. 

Obr. 1 Trend nárÛstu v˘roby oceli a betonu 

ve srovnání s rostoucí populací a 

jejím pfiedpokládan˘m rÛstem do 

roku 2050 

Fig. 1 A comparison of steel and concrete 

production trend with a prediction of 

the World population increase up to 

2050. 


2020 

2030 

2040 

2050 

[rok] 

SERIÁL 

fib 2002

• Koordinace mezi globálním makropfiístupem 

a lokálním mikro-pohledem. 

Je tfieba vytvofiit nov˘ model urbanistického 

fie‰ení mûst, kter˘ bude více 

respektovat vztah mezi funkcí mûsta jako 

celku a funkcí jeho jednotliv˘ch prvkÛ 

(stavebních objektÛ). 

Je evidentní, Ïe Prof. Naito akcentuje 

urbanistické aspekty udrÏitelné v˘stavby, 

které právû v oblastech, ve kter˘ch Ïije, 

pfiedstavují jeden z rozhodujících problémÛ, 

kter˘ mÛÏe do budoucnosti urãovat 

dal‰í rozvoj betonov˘ch konstrukcí. Nicménû 

perspektiva, Ïe pfieváÏná ãást budoucí 

svûtové populace bude Ïít v kompaktnûj‰í 

mûstské zástavbû je pro dal‰í 

rozvoj betonov˘ch konstrukcí v˘znamná 

ivevropsk˘ch podmínkách. 

Architekti a stavební inÏen˘fii mají rozhodující 

zodpovûdnost za dal‰í v˘voj konstrukcí 

tak, aby byly více „udrÏitelné“ z podhledu 

poÏadavkÛ budoucnosti. Z hlediska 

pfiípravy pfiíslu‰né legislativy podporující 

udrÏitelné principy ve v˘stavbû (zahrnující 

i betonové stavby) jsme v‰ak stále 

na poãátku procesu v˘voje. 

H ODNOCENÍ A OPTIMALIZACE 

ENVIRONMENTÁLNÍCH DOPADÒ 

Navrhování kvalitních betonov˘ch konstrukcí 

z hlediska poÏadavkÛ udrÏitelnosti 

pfiedstavuje velmi komplexní problém za- 

hrnující znaãné mnoÏství parametrÛ a kritérií, 

z nichÏ rozhodující skupina se t˘ká 

environmentálních dopadÛ. Environmentální 

dopady jsou dány pfiedev‰ím následujícími 

faktory: vyãerpávání neobnoviteln˘ch 

zdrojÛ surovin a energie, spotfieba 

a kontaminace vody, rychlej‰í ãerpání obnoviteln˘ch 

zdrojÛ neÏ je schopnost jejich 

regenerace, zneãi‰tûní a zamofiení ‰kodliv˘mi 

emisemi a odpady, pfiímé negativní 

Tab. 1 Kritéria pouÏitá pro vyhodnocení alternativ dvou mostních konstrukcí pro pû‰í u mûsta 

Nagoya v Japonsku 

Tab. 1 The set of criterions used for evaluation of alternatives of two pedestrian bridges near 

Nagoya in Japan 

standardní 

návrhová kritéria 

environmentální 

návrhová kritéria 

Kritéria hodnocení Ukazatele 

náklady pfiímé náklady na v˘stavbu 

bezpeãnost 

bezpeãnost uÏivatelÛ 

funkce v pfiípadû katastrofy 

ochrana majetku 

funkãnost 

kvalitativní vyhodnocení 

provozuschopnost komfort 

snadná údrÏba 

opravitelnost 

sníÏení ãetnosti oprav 

bezpeãnost bûhem oprav 

cyklus oprav 


estetika 

soulad s okolním prostfiedím 

symbolické charakteristiky 


zatíÏení prostfiedí hlukem spoãítaná hladina hluku (vibrací) 

regionální odpady, emise mnoÏství prÛmyslov˘ch odpadÛ 

environmentální dopady dopad na geo a hydrosféru index okyselování prostfiedí 

dopad na ekosystém zmûna plochy vyuÏívané pÛdy 

spotfieba zdrojÛ spotfieba energie 

globální 

environmentální dopady 

recyklace zdrojÛ 

dopad na atmosféru / hydrosféru 

podíl recyklovan˘ch zdrojÛ 

emise CO dopad na globální ekosystém 

2 

emise prachu 

Obr. 2 Mûstská aglomerace 

Ósaka – Japonsko 

Fig. 2 City Osaka – Japan 

S PEKTRUM 

SPECTRUM 

pÛsobení stavební ãinností, zastavování 

území aj. Z toho vypl˘vají rozhodující cíle: 

sníÏení spotfieby primárních surovinov˘ch 

a energetick˘ch zdrojÛ (vãetnû zaji‰tûní 

recyklovatelnosti materiálÛ) a zmen‰ení 

zneãi‰tûní emisemi a odpady, a to v‰e pfii 

souãasném zv˘‰ení spolehlivosti a trvanlivosti 

konstrukce v prÛbûhu celého Ïivotního 

cyklu [2]. V˘bûr kritérií pro hodnocení 

environmentálních dopadÛ konkrétní 

konstrukce se mÛÏe li‰it podle specifické 

situace a je pfiedmûtem inventarizaãní fáze 

posuzování Ïivotního cyklu podle 

metodiky LCA podle EN ISO 14040 aÏ 

14049 Environmentální management – 

Posuzování Ïivotního cyklu. 

Japonsk˘ svaz stavebních inÏen˘rÛ vydal 

v roce 2001 Smûrnici pro navrhování 

konstrukcí s redukovan˘m environmentálním 

dopadem [4]. Smûrnice definuje po- 

Ïadavek uvaÏování environmentálních 

faktorÛ v návrhovém procesu a poskytuje 

návod jak environmentální dopady hodnotit. 

Místo nákladovû (cenovû) orientovan˘ch 

hodnotících metod (Monetary 

Evaluation Methods) jsou ve smûrnici doporuãeny 

„nenákladové“ hodnotící metody 

(Non-monetary Evaluation Methods) 

zahrnující multikriteriální metody rozhodování. 

Optimalizace konstrukãního fie‰ení 

vychází z principu dosaÏení nejvût‰í pozitivní 

odchylky od standardního (referenãního) 

fie‰ení. 


S PEKTRUM 

SPECTRUM 

Aplikace metody podle uvedené japonské 

smûrnice je ukázána v pfiípadové studii 

[4] vyhodnocující alternativy dvou 

mostních konstrukcí, které mají b˘t postaveny 

u mûsta Nagoya v Japonsku. Byly 

hodnoceny tfii konstrukãní typy (oblouk, 

zavû‰ená lanová konstrukce a nosník 

o tfiech polích) ve tfiech materiálov˘ch 

alternativách (ocel, beton, dfievo). Návrhy 

v‰ech devíti alternativ byly dostateãnû 

propracovány tak, aby bylo moÏné posoudit 

jednotlivá návrhová kritéria. Pro vyhodnocení 

byly pouÏity ãtyfii skupiny standardních 

návrhov˘ch kritérií a tfii skupiny 

kritérií environmentálních (tab. 1). 

R ECYKLACE BETONU A BETONY 

Z RECYKLOVAN¯CH MATERIÁLÒ 

Jedním ze základních environmentálních 

kritérií je recyklovatelnost konstrukcí a míra 

vyuÏívání recyklovan˘ch materiálÛ v nov˘ch 

konstrukcích. Cílem je sníÏit tûÏbu 

pfiírodních surovin a omezit mnoÏství odpadÛ 

zatûÏujících pfiírodu ve formû skládek 

nebo emisí. 

V pfiípadû betonov˘ch konstrukcí se problém 

t˘ká pfiedev‰ím vlastní recyklace 

betonu a úpravy rozdrceného materiálu 

tak, aby ho bylo moÏné pouÏít pro dal‰í 

v˘stavbu, a dále moÏností vyuÏití druhotn˘ch 

surovin z jin˘ch prÛmyslov˘ch odvûtví 

pfii v˘robû nového betonu. S ohledem 

na mnoÏství realizovan˘ch staveb 

z betonu i mnoÏství demolic betonov˘ch 

staveb (a uváÏíme-li trend nárÛstu podle 

obr. 1) je otázka efektivní recyklace beto- 

materiálové vstupy 

pfiírodní zdroje 

environmentální zátûÏ 

odpady, emise 

v˘roba 

materiálÛ 

recyklace 

v˘stavba 

demolice 

uÏívání 

údrÏba, 

modernizace 

1. cyklus – konstrukãní beton 

2. cyklus – beton pro nenosné konstrukce 

3. cyklus – násypy aj. 

nu a efektivního vyuÏívání druhotn˘ch surovin 

pfii v˘robû nového betonu zásadní 

a její v˘znam bude s ãasem je‰tû narÛstat. 

Základní pfiehled o moÏnostech vyuÏívání 

druhotn˘ch surovin do betonu v Japonsku 

a základní principy normy JIS TR 

A 0006 „Recycled Concrete Using Recycled 

Aggregate“ je uveden v [5]. VyuÏití 

druhotn˘ch surovin v betonov˘ch konstrukcích 

se uvaÏuje ve tfiech kategoriích: 

I. uÏití druhotn˘ch surovin z ostatního 

prÛmyslu v betonu 

II. uÏití druhotn˘ch surovin z betonu do 

nového betonu 

III. uÏití druhotn˘ch surovin z betonu pfii 

v˘robû jin˘ch materiálÛ 

V˘robci cementu a betonu jiÏ v souãasnosti 

vyuÏívají fiadu druhotn˘ch surovin 

(popílek, kfiemiãit˘ úlet, struska aj.) a rozdrcen˘ 

beton je ãasto vyuÏíván do násypÛ. 

Nûkter˘mi druhotn˘mi surovinami se 

pfiímo nahrazuje ãást kameniva do betonu 

(struska z v˘roby rÛzn˘ch druhÛ kovÛ 

a dal‰í odpadové materiály). Problém je, 

Ïe vût‰ina z materiálÛ nahrazujících bûÏné 

kamenivo zpravidla sniÏuje kvalitativní parametry 

v˘sledného betonu. V pfiípadû vytvofiení 

nového kompozitního materiálu 

vyuÏívajícího recyklované sloÏky je tfieba 

dÛslednû analyzovat jeho chování v rámci 

celého Ïivotního cyklu, vãetnû moÏností 

recyklace po demolici konstrukce. SloÏitûj‰í 

kompozity s negarantovanou recyklovatelností 

mohou z environmentálního 

hlediska pfiedstavovat je‰tû závaÏnûj‰í 

Obr. 3 Tfii úrovnû cyklÛ 

materiálov˘ch tokÛ 

pfii uvaÏování více 

Ïivotních cyklÛ 

betonov˘ch 

konstrukcí. âervené 

‰ipky pfiedstavují 

kritické pfiechody 

vedoucí ke sniÏování 

kvality materiálu 

(down-cycling) 

Fig. 3 Three levels of open 

loop material flow 

considering more 

life-cycles of concrete 

structures. Red 

arrows represent 

critical flows resulting 

in decrease of 

material quality 

(down-cycling) 

problém neÏ primární odpad z demolice 

a dochází tak k posouvání problému do 

budoucnosti. 

V˘sledkem dlouhodobého programu 

vJaponsku bylo dosaÏení 96% recyklace 

betonu v roce 2000. PfieváÏná vût‰ina 

rozdrceného betonu je v‰ak vyuÏívána 

vménû hodnotné formû, zpravidla jako 

materiál pro násypy silniãních tûles. V souãasnosti 

probíhá fiada v˘zkumÛ zab˘vajících 

se moÏnostmi vyuÏití rozdrceného 

betonu pro v˘robu betonu nového. 

Legislativnû je specifikace betonu s plnivem 

z rozdrceného betonu z demolovan˘ch 

betonov˘ch staveb uvedena v nové 

japonské technické normû JIS/TR A 0006 

(z roku 2000). Podle této normy jsou betony 

s plnivem z rozdrceného betonu 

(v normû je naz˘ván „recycled“ concrete 

= recyklovan˘ beton) rozdûleny do tfií tfiíd: 

1. „Normal“ – normální recyklovan˘ beton 

– lze pouÏít pro nenosné konstrukce, 

u kter˘ch není poÏadována vysoká 

pevnost a trvanlivost, 

2. „Chloride controlled“ – recyklovan˘ beton 

s kontrolovanou hladinou chloridÛ 

– pouÏití pro nenosné vyztuÏené Ïelezobetonové 

prvky, 

3. „Flexible use“ – pouÏití pro vût‰í rozsah 

druhÛ konstrukãních prvkÛ, vãetnû 

nosn˘ch Ïelezobetonov˘ch. 

UváÏí-li se, Ïe rozptyl vlastností recyklovaného 

betonu je zpravidla vût‰í neÏ u betonu 

s bûÏn˘m kamenivem, je tfieba pro takov˘ 

beton nastavit odpovídající meze 

kvality s ohledem na technické moÏnosti 

a poÏadavky budoucích zpracovatelÛ ve 

v˘robním procesu. 

Jak jiÏ bylo uvedeno, v souãasnosti je 

nejãastûj‰í uÏití betonu z demolic v ménû 

hodnotné formû (násypy) neÏ byl primárnû 

pouÏit v prvním Ïivotním cyklu (problém 

down-cycling). Souãasnû dochází 

k vyãerpávání pfiírodních zdrojÛ kameniva 

pro beton. Z toho vypl˘vá potfieba hledání 

cest k udrÏení materiálu v uzavfieném 

materiálovém cyklu po co nejdel‰í dobu 

[6]. Obr. 3 schematicky ukazuje materiálové 

toky v rámci Ïivotního cyklu betonov˘ch 

konstrukcí pfii uvaÏování stávajících 

materiálÛ a technologick˘ch postupÛ. Postupnû 

dochází k pfiechodu kvalitního 

materiálu (kameniva) vhodného jako 

plnivo do konstrukãního betonu (1. cyklus) 

do oblasti pouÏití pro ménû hodnotné 

betony nenosn˘ch konstrukcí (2. cyklus) 

a v dal‰ím cyklu pro pouÏití v ménû 

hodnotné formû do násypÛ (3. cyklus). 

¤ada v˘zkumn˘ch projektÛ se zab˘vá 


fyzikálními a chemick˘mi vlastnostmi nov˘ch 

druhÛ betonÛ a jejich sloÏek (cementu, 

kameniva, pfiísad a pfiímûsí) vyuÏívajících 

recyklovan˘ch druhotn˘ch surovin 

vãetnû recyklovaného kameniva z demolovaného 

betonu. Ukazuje se, Ïe pfies 

problémy s vût‰ím statistick˘m rozptylem 

mûfien˘ch hodnot (v dÛsledku promûnlivé 

kvality recyklátÛ) jsou nové materiály 

vyuÏívající druhotné suroviny do budoucnosti 

perspektivní a jejich ‰ir‰ímu pouÏití 

brání pfiedev‰ím legislativní podpora, vãetnû 

vypracování specifick˘ch technick˘ch 

norem pro jejich pouÏití v nov˘ch konstrukcích. 

Z ÁVùR 

V jiÏ zmínûném multikriteriálním zhodnocení 

environmentálních a dal‰ích parametrÛ 

devíti alternativ mostÛ u mûsta 

Nagoya v Japonsku [4] betonové alternativy 

ve srovnání s alternativami ocelov˘mi 

a dfievûn˘mi neuspûly. MoÏná proto, Ïe 

hodnotící metoda nemusela mít zcela 

vhodnû nastavené váhy v˘znamu jednotliv˘ch 

kritérií, moÏná ale i proto, Ïe betonové 

alternativy vycházely ze standardního 

fie‰ení bûÏné betonové konstrukce. 

V pfiípadû uplatnûní správnû formulované 

environmentální koncepce pfii návrhu 

betonové konstrukce by pravdûpodobnû 

pfiedev‰ím kvantifikovatelná environmentální 

kritéria dopadla lépe, a pfii vyuÏití 

optimalizaãních postupÛ pro dal‰í vylep- 

‰ení hodnocen˘ch parametrÛ by bylo 

T E C H N O L O G I E, P R O V Á D ù N Í 

A K O N T R O L A B E T O N O V ¯ C H 

K O N S T R U K C Í 2003 

Ve dnech 1. a 2. dubna t.r. probûhl 

v Praze v konferenãním sále Masarykovy 

koleje jiÏ 2. roãník konference tematicky 

zamûfiené na technologii betonu v ‰irokém 

slova smyslu. Konferenci pofiádala 

âeská betonáfiská spoleãnost âSSI ve 

spolupráci se Svazem v˘robcÛ betonu âR 

a s Kloknerov˘m ústavem âVUT. Jejím 

cílem bylo pfiinést technické vefiejnosti 

nejdÛleÏitûj‰í novinky, zajímavosti a zku- 

‰enosti z oblasti technologie, provádûní 

a kontroly betonu a betonov˘ch konstrukcí 

za poslední období. 

Jednotlivé bloky konference byly zamûfieny 

na 

• sloÏky betonu, nové pfiísady a pfiímûsi, 

návrh smûsi 

Literatura: 

[1] Naito H.: Past Present, and Future 

of Concrete, fib Congress 2002, 

sborník Concrete Structures in the 

21st Century, Osaka 2002 

[2] Hájek P.: Sustainable Construction 

Through Environment-Based 

Optimisation, IABSE Symposium 

2002, sborník Towards a Better Built 

Environment – Innovation, 

Sustainability, Information Technology, 

ISBN 3-85748-107-2, 

Melbourne 2002 

[3] JSCE – Japan Society of Civil 

Engineers: Guidelines for Design of 

Environmental Impact-Reduction 

Oriented Structures, JSCE 2001 

[4] Tanabe T., Sugiyama I., Rokugo K.: 

New JSCE Code for Environmental 

moÏné dosáhnout je‰tû dal‰ího zkvalitnûní 

fie‰ení. 

Beton tj. materiál, jehoÏ v˘sledné parametry 

lze ovlivÀovat vhodnou skladbou 

sloÏek, má dostateãn˘ potenciál k dal‰ímu 

vylep‰ování v˘sledn˘ch environmentálních 

parametrÛ. K tomu, aby jich bylo 

moÏné v praxi bûÏnû dosahovat, je tfieba 

zajistit legislativní podporu ve formû 

technick˘ch norem. Hlavním cílem ãinnosti 

mezinárodní komise fib C3 (Environmentální 

aspekty v navrhování a realizaci 

betonov˘ch konstrukcí) je pfiipravit 

podklady pro implementaci zásad envi- 

• betony definovan˘ch vlastností 

• pokrokové technologie v˘stavby 

• vlastnosti betonu 

• zaji‰tûní jakosti a trvanlivosti 

Celkem bylo na konferenci pfiedneseno 

dvacet jedna pfiíspûvkÛ. Jejich texty jsou 

oti‰tûny ve zkrácené podobû ve sborníku, 

kter˘ byl ke konferenci pfiipraven. Sborník 

je je‰tû moÏno objednat v sekretariátu 

âBS. 

Îe zvolená témata jsou pro stavební 

praxi nanejv˘‰ zajímavá, dokazuje vysok˘ 

poãet zúãastnûn˘ch (cca 260), z nichÏ 

pfieváÏná vût‰ina byla právû z projektov˘ch 

a v˘robních organizací. RovnûÏ mezi 

pfiedná‰ejícími byl vysok˘ podíl autorÛ 

z praxe, ktefií mûli pfiipraveny zajímavé 

prezentace dobfie zvládnut˘ch nov˘ch 

technologií ve v˘robû betonu ãi jeho ukládání 

a o‰etfiování na stavbû. 

redakce 

S PEKTRUM 

SPECTRUM 

Impact Reduction in Structural 

Design, IABSE Symposium 2002, 

sborník Towards a Better Built 

Environment – Innovation, 

Sustainability, Information Technology, 

ISBN 3-85748-107-2, Melbourne 

2002 

[5] Kawano H.: The State of Using Byproducts 

in Concrete in Japan and 

Outline of JIS/TR on „Recycled 

Concrete Using Recycled Aggregate“, 

fib Congress 2002, sborník Concrete 

Structures in the 21st Century, Osaka 

2002 

[6] Tamura M., Noguchi T, Tomosawa F.: 

Life-cycle Design Based on Complete 

Recycling of Concrete, fib Congress 

2002, sborník Concrete Structures in 

the 21st Century, Osaka 2002 

ronmentální koncepce do novû pfiipravovaného 

Model Code pro navrhování betonov˘ch 

konstrukcí. 

Pfiíspûvek byl vypracován v rámci fie‰ení 

v˘zkumného projektu GAâR 

ã. 103/02/1161. 

Doc. Ing. Petr Hájek, CSc. 

FSv âVUT v Praze 


tel.: 224 354 459, fax: 233 339 987 

e-mail: Petr.Hajek@fsv.cvut.cz 

Evropskou sítí betonáfisk˘ch 

spoleãností 

SBORNÍK P¤ÍSPùVKÒ 

âeská betonáfiská spoleãnost âSSI 

Svazem v˘robcÛ betonu âR Kloknerov˘m 

ústavem âVUT 

2. konference a ECSN workshop 

TECHNOLOGIE, PROVÁDùNÍ A KONTROLA 

BETONOV¯CH KONSTRUKCÍ 2003 

BETONY DEFINOVAN¯CH VLASTNOSTÍ 


ve spolupráci s: 

1. a 2. dubna 2003 

Praha, Masarykova kolej âVUT

S PEKTRUM 

SPECTRUM 

N O V É M A T E R I Á L Y – N O V É D R U H Y 

A T E C H N O L O G I E B E T O N U 

N E W M A T E R I A L S – N E W T Y P E S 

A N D T E C H N O L O G I E S O F C O N C R E T E 

R U DOLF H ELA, 

L ENKA B ODNÁROVÁ, 

J ANA M AR·ÁLOVÁ 

V ãlánku je uveden struãn˘ pfiehled v˘voje 

a trendÛ v pouÏívaní nov˘ch druhÛ 

betonÛ v technicky vyspûl˘ch zemích, 

poÏadavky kladené na nové materiály, 

jejich skuteãné vlastnosti a ukázky realizovan˘ch 

konstrukcí. 

This article gives a brief overview of the 

development and trends in the use of 

new types of concrete in industrially 

advanced countries. Further, it outlines 

requirements laid on new materials, 

describes their actual properties, and 

shows examples of completed structures. 

Nov˘m materiálÛm a druhÛm betonÛ byly 

na kongresu Concrete Structure in the 21 st 

Century v Ósace vûnovány zejména sekce 

1, 3 a 9. Ve vyzvané pfiedná‰ce Beton pro 

nové století (Concrete for a new century) 

poskytl autor profesor Walraven z TU Delft, 

Holandsko prÛfiez historií betonu od klasického 

aÏ po nové speciální, vãetnû v˘- 

Obr. 1 PfietrÏitá kfiivka zrnitosti pro 

ultravysokopevnostní beton 

(> B200) 

Fig. 1 Curve of gap sizing for UHPC 

hledÛ a tendencí v dal‰ím v˘voji technologie 

betonu. Dále zdÛrazníme vybrané v˘znamné 

vlastnosti a odli‰nosti uÏívan˘ch 

nov˘ch typÛ betonÛ. 

V YSOKOPEVNOSTNÍ BETON 

PouÏití vysokopevnostního betonu pfii v˘stavbû 

mostu Second Stichtse Bridge, prvního 

mostu s velk˘m rozpûtím (170 m) 

z vysokopevnostního betonu v Evropû, 

bylo analyzováno nejen z hlediska materiálov˘ch 

vlastností ale také ve vztahu k finanãní 

nároãnosti realizace stavby. Ze slo- 

Ïení pouÏit˘ch betonÛ (prÛmûrná dávka 

cementu 474 kg/m 3 , 25 kg/m 3 mikrosilica, 

písek, drcené kamenivo 4 aÏ 16 mm 

a superplastifikátor) lze pfiedpokládat, Ïe 

cena betonu je asi dvakrát vy‰‰í neÏ pfii 

pouÏití normálního betonu tfiídy B45. Pfii 

celkovém zhodnocení realizace mostu se 

v‰ak ukázalo, Ïe pouÏití speciálních vysokopevnostních 

betonÛ pfiiná‰í v˘znamné 

finální v˘hody. ProtoÏe beton mûl vysoké 

pevnosti, bylo pro v˘stavbu mostu moÏné 

pouÏít asi o 30 % men‰í objem betonu, 

coÏ pfiineslo i sníÏení mnoÏství v˘ztuÏe asi 

o25 %. Nezanedbatelné je také hledisko 

ekologické. V návrhu sloÏení vysokopevnostního 

betonu je pouÏita vy‰‰í dávka cementu 

na m 3 , ale protoÏe je moÏné realizovat 

stavbu s men‰ím objemem betonu, 

celková spotfieba cementu je srovnatelná 

a navíc byla dosaÏena v˘razná úspora 

kameniva, a to o 30 %. Celková doba 

v˘stavby byla krat‰í (rychlej‰í nárÛst pevností) 

pfii vy‰‰í dosaÏené kvalitû díla a lep- 

‰í trvanlivosti a odolnosti. V koneãném v˘sledku 

pfiiná‰í pouÏití vysokopevnostních 

betonÛ mnoho v˘hod, proto je moÏné 

oznaãovat tyto vysokopevnostní betony 

spí‰e jako „vysokouÏitkové“ betony. 

SERIÁL 

fib 2002 

S AMOZHUTNITELN¯ BETON (SELF 

C OMPACTING C ONCRETE – SCC) 

Pro návrh sloÏení samozhutnitelného betonu 

je specifické, Ïe malá zmûna vlastností 

sloÏek nebo pomûru sloÏek v˘raznû 

ovlivÀuje v˘sledné vlastnosti materiálu. 

Velkou v˘hodou pouÏití SCC je odstranûní 

namáhavé lidské práce pfii ukládání 

a zhutÀování betonu a také odstranûní 

vlivu lidského faktoru v této fázi betonáÏe. 

PouÏití SCC pfiiná‰í zlep‰ení pracovních 

podmínek – sníÏení hluãnosti, pra‰nosti, 

emisí, odstranûní vibrací pfii zhutÀování 

betonu. Velmi podstatné jsou v˘hody pfii 

pouÏití SCC v prefabrikaci – sníÏení energetické 

nároãnosti pfii ukládání a zhutÀování 

betonu, dosaÏení velmi kvalitních povrchÛ 

a sníÏení nákladÛ na formy. ProtoÏe 

není tfieba beton vibrovat, formy mohou 

b˘t v˘raznû subtilnûj‰í, spoje nejsou namáhány 

a formy vydrÏí více cyklÛ. V˘hodné 

je i pouÏití SCC pro klasickou betonáÏ 

na staveni‰ti, zejména pokud jde 

o provádûní v zástavbû (niÏ‰í zatíÏení okolí 

hlukem). Autor také uvedl poznatky 

z v˘voje samozhutniteln˘ch betonÛ s pfiídavkem 

vláknové v˘ztuÏe z ocelov˘ch 

drátkÛ. Tento materiál si ponechává v˘hodné 

vlastnosti z hlediska zpracovatelnosti 

a samozhutnitelnosti pfii zajímav˘ch 

pfietvárn˘ch vlastnostech. Pfiídavkem vláknové 

v˘ztuÏe je ovlivnûn pracovní diagram 

a dochází k oddálení kfiehkého lomu. 

U LTRAVYSOKOPEVNOSTNÍ BETON 

Mezi nejdÛleÏitûj‰í aspekty návrhu ultravysokopevnostního 

betonu (UHPC) patfií: 

• zlep‰ení homogenity betonu úpravou 

zrnitosti (obr. 1); 

• pfiidání co nejmen‰ího mnoÏství vody – 

minimální vodní souãinitel, zpracovatelnost 

se dosahuje pfiidáním vhodn˘ch 

superplastifikátorÛ, cement, kter˘ nezhydratuje, 

pÛsobí jako filler a zvy‰uje hutnost 

betonu; 

Obr. 2 Návrh skofiepinového zastfie‰ení 

elegantního tvaru m˘tní brány pfied 

Millau viaduktem s pouÏitím UHPC 

Fig. 2 The toll-gate of the Millau Viaduct, 

which have an elegant roof based 

on a thin BSI shell 


Cement Kamenivo Voda Voda celková Vlákna Superpastifikátor 

MnoÏství [kg/m 3 ] 774 1523 162 180 157 7 (pevná sloÏka) 

Tab. 1 SloÏení materiálu Ductal na m 3 

Tab. 1 Composition of material Ductal 

per m 3 

• pfiídavek v˘ztuÏe z ocelov˘ch vláken – 

rozpt˘lená v˘ztuÏ zvy‰uje nejen pevnosti, 

ale i houÏevnatost. 

Obecnû ultravysopevnostní betony obsahují 

vysok˘ podíl cementu – více neÏ 

800 kg/m 3 , mikrosiliky – více neÏ 200 

kg/m 3 a jemn˘ch ocelov˘ch vláken – 

cca 100 kg/m 3 . Pokud omezíme maximální 

zrno kameniva (na 0,5 aÏ 4 mm), 

mÛÏeme dosáhnout pevností 200 aÏ 

250 MPa. Pokud vyuÏijeme pÛsobení 

vysoké teploty pfii slinování kompozitu, lze 

dosáhnout pevností 300 aÏ 350 MPa. 

Vlastnosti fiadí získan˘ materiál mezi ocel 

a klasick˘ beton. Samozfiejmû, Ïe se 

jedná o velice drah˘ materiál, kter˘ v‰ak 

má své pouÏití pfii speciálních aplikacích, 

napfi. pro v˘stavbu protipovodÀov˘ch stûn 

a zdymadel, mostÛ, mostních nosníkÛ 

(obr. 2). Tyto konstrukce jsou bûÏnû vyrábûny 

z oceli. Pokud pro tyto aplikace pou- 

Ïijeme ultravysokopevnostní beton, získáme 

v˘raznû pevnûj‰í, trvanlivûj‰í konstrukci 

s niÏ‰ími náklady na údrÏbu neÏ u ocelov˘ch 

konstrukcí. 

Na Technické universitû v Delftu bylo 

ovûfiováno pouÏití vysokopevnostního 

SCC s v˘ztuÏí z ocelov˘ch drátkÛ tfiídy 

B100 a B200. I pfii pouÏití ocelov˘ch drátkÛ 

v mnoÏství 140 kg/m 3 byla zachována 

samozhutnitelnost betonu (obr. 3). 

P OUÎITÍ REAKTIVNÍHO 

PRÁ·KOVÉHO BETONU 

VyuÏívání reaktivního prá‰kového betonu 

(Reactive Power Concrete – RPC) známého 

pod názvem Ductal ® . RPC, kter˘ 

má vynikající mechanické vlastnosti, odolnost 

a trvanlivost, se roz‰ifiuje. 

Tab. 2 Vlastnosti pouÏit˘ch materiálÛ 

Tab. 2 Properties of used materials 

Pfii jeho pfiípravû je tfieba dodrÏovat hlavní 

zásady: 

• pro vytvofiení vysoce kompaktního materiálu 

s minimem defektÛ, mikrotrhlin 

a pórÛ je tfieba pouÏít extremnû nízk˘ 

vodní souãinitel, 

• hutnost materiálu je zvy‰ována optimalizací 

zrnitosti vstupních materiálÛ, 

• taÏnost materiálu je zvy‰ována zakomponováním 

ocelov˘ch vláken. 

Vysoké pevnosti tohoto materiálu dovolují 

realizaci mnohem subtilnûj‰ích konstrukcí 

ve srovnání s klasick˘m betonem. 

V souãasné dobû je ve svûtû provedeno 

asi 20 konstrukcí z Ductalu (obr. 4). Jednou 

z nich je i lávka pro pû‰í Sakata-Mirai 

v Japonsku. Jedná se o 50 m dlouh˘ 

a 2,4 m ‰irok˘ most. Konstrukãní materiál 

byl navrÏen jako RPC 200, reaktivní prá‰kov˘ 

beton s pevností v tlaku 200 MPa 

(tab. 1). Vlákna byla ocelová, prÛmûru 

0,2 mm, délky 15 mm. V˘sledná pevnost 

RPC byla 238 MPa. 

Konstrukãní fie‰ení lávky pro pû‰í vyuÏilo 

vynikajících vlastností, které RPC poskytuje 

a které nemohou b˘t dosaÏeny klasick˘m 

pfiedpjat˘m betonem. PouÏití RPC 

umoÏnilo sníÏit nevyuÏitou vlastní hmotnost 

konstrukce na 1 / 4 v porovnání s klasick˘m 

betonem. Tím byl také sníÏen po- 

Ïadavek na velikost základÛ a celkové náklady 

na realizaci lávky byly, i pfies samozfiejmû 

vy‰‰í cenu materiálu RPC, o 8 aÏ 

10 % niÏ‰í. 

P OUÎITÍ SCC S OBSAHEM 

EXPANZNÍCH P¤ÍSAD 

Dal‰í moÏnosti ‰irokého uplatnûní samozhutniteln˘ch 

betonÛ se nask˘tají pfii betonáÏích 

rÛzn˘ch tunelov˘ch ostûní. Pfiidáním 

expanzní pfiísady lze dosáhnout 

vhodné úpravy vlastností ãerstvého i zatvrdlého 

SCC zejména vzhledem k smr‰- 

Èování a redukci vzniku smr‰Èovacích trhlin. 

V Japonsku byl betonován 2 km dlouh˘ 

úsek tunelu, tlou‰Èka ostûní byla 200 mm 

a segmenty byly betonovány po 10,5 m. 

Materiál Oznaãení Vlastnosti 

Cement Portlandsk˘ cement C r = 3,15 g/cm 3 

Jemnû mlet˘ vápenec LF r = 2,70 g/cm 3, Blain 3696 cm 2 /g 

Expanzní pfiísada EX r = 3,15 g/cm 3 , na bázi CaO 

Pfiísady Pfiísada omezující smr‰Èování SR Polyoxyalkylene alkylether 

Jemné podíly Mofisk˘ písek S r = 2,57 g/cm 3 , na bázi CaO 

Kamenivo Drcené kamenivo G r = 2,74 g/cm 3 , na bázi CaO 

Chemické pfiísady Superplastifikátor SP Polycarboxil acid 

S PEKTRUM 

SPECTRUM 

Obr. 3 Pracovní diagram tûles vyroben˘ch 

z normálního betonu a SCC 

s vláknovou v˘ztuÏí z ocelov˘ch 

drátkÛ (B65 s 60 kg/m 3 drátkÛ) 

Fig. 3 Stress-strain diagram of units 

produced from common concrete 

and SCC with filament 

reinforcement made of steel fibres 

(B65 with 60 kg/m 3 steel fibres) 

Expanzní pfiísada vnesla do ostûní tunelu 

potfiebné pfiedpûtí a efektivnû eliminovala 

smr‰Èování betonu (tab. 2). Vybetonované 

ostûní bylo bez trhlin a dut˘ch míst. 

V YSOKOPEVNOSTNÍ 

SAMOZHUTNITELN¯ BARVEN¯ 

BETON 

Pfii v˘stavbû mostu Ritto (obr. 5) bylo vyu- 

Ïito barevného samozhutnitelného betonu. 

Vzhledem k tomu, Ïe se most nachází 

v národním parku, bylo poÏadováno pfiizpÛsobit 

vzhled mostu rázu krajiny. Pfiírodního 

vzhledu povrchu betonu bylo dosaÏeno 

pfiidáním anorganického béÏového 

barviva. 

Obr. 4 Lávka pro pû‰í v Soulu s obloukem 

délky 120 m, stfiední 60m ãást 

oblouku slouÏí pfiímo jako mostovka 

Fig. 4 Seoul Peace footbridge, the span 

lenght of the arch 120 m, in the 

60m central part with the 

pedestrian trafficdirectly on the arch 


S PEKTRUM 

SPECTRUM 

Obr. 5 Most Ritto jako souãást krajiny 

Fig. 5 Bridge Ritto as an integral part of 

the landscape 

Obr. 6 Hustû armovan˘ segment mostu 

Fig. 6 Densely reinforced bridge segment 

Obr. 7 Pohled na povrch mostu 

Fig. 7 View of the bridge surface 

Barvivo bylo pfiidáno do míchaãky zároveÀ 

s ostatními komponenty, aby do‰lo 

k dobrému rozmí‰ení. Doba míchání byla 

120 sekund. Beton byl transportován domíchávaãi 

na místo bûhem 30 minut. Pfii 

betonáÏi byl beton ãerpán pomocí 

ãerpadla a rozdûlen do ãtyfi smûrÛ pomocí 

rozdûlovací násypky umístûné navrchu 

Tab. 4 SloÏení SCC na m 3 

Tab.4 Composition of SCC per m 3 

le‰ení. Díky své dobré samozhutnitelnosti 

se beton rovnomûrnû roztekl bez pouÏití 

vibrace a vyplnil formu (obr. 6). Pro zamezení 

vysu‰ování bylo nutné o‰etfiovat 

povrch betonu minimálnû po dobu sedmi 

dnÛ, aby se na povrchu betonu neobjevovaly 

v˘kvûty a nedo‰lo k poru‰ení rovnomûrnosti 

barevného povrchu. Jako 

ochrana povrchu proti vysu‰ování a zneãi‰tûní 

zÛstala po sejmutí hlavní formy na 

povrchu odvûtrávaná forma. V prÛbûhu 

zrání betonu byl sledován prÛbûh teploty. 

Teplota betonu dosáhla maxima po dvou 

a pÛl dnech (nárÛst byl témûfi 30 °C) 

a pak rychle klesala. K ochlazení betonu 

do‰lo bûhem dal‰ích sedmi dnÛ, pfiiãemÏ 

bûhem této doby nedo‰lo k popraskání 

povrchu (obr. 7). Pevnost v tlaku po 

sedmi dnech dosahovala prÛmûrné hodnoty 

43,8 MPa, prÛmûrná 28denní pevnost 

byla 74,7 MPa. 

S AMOZHUTNITELN¯ LEHK¯ BETON 

Vysokopevnostní lehk˘ samozhutniteln˘ 

beton (SCLC) je nov˘ stavební materiál, 

kter˘ kombinuje známé v˘hody lehkého 

betonu a betonu samozhutnitelného. Základní 

poÏadavky t˘kající se samozhutnitelného 

betonu byly aplikovány na lehk˘ 

SCC, pfiesto je v‰ak potfiebné zmínit následující 

aspekty: 

•tekutost a samozhutnitelnost se vyskytuje 

v omezené mífie kvÛli nízké objemové 

hmotnosti, 

• lehké sloÏky adsorbují ãást zámûsové 

vody, coÏ zpÛsobuje pfiedãasné tuhnutí, 

• lehké sloÏky vykazují zfietelnou tendenci 

k odluãování. 

V první fázi byl v˘zkum tûchto betonÛ 

provádûn na cementov˘ch pastách, kdy 

byly mûfieny reologické vlastnosti, zejména 

viskozita a teãné napûtí. V dal‰í etapû 

byly pro v˘robu malt pouÏity superplastifikátory 

na bázi polykarboxylátÛ. V˘sledky 

v˘zkumu ukazují v˘znamn˘ vliv obsahu 

pasty na reologické vlastnosti malt. S nárÛstem 

obsahu pasty se sniÏuje viskozita 

a teãné napûtí. Smûs bez viskózního faktoru 

vykazuje zfietelné odluãování a krvácení. 

Pfii návrhu betonÛ byly zkoumány betony 

s rÛzn˘mi druhy a mnoÏstvím lehkého 

kameniva. V˘sledky SLUMP testu se pohybovaly 

od 630 do 720 mm, coÏ odpovídá 

obvykl˘m hodnotám SCC. Rozteãení 

Cement Voda ¤íãní písek 

Kamenivo 

20 mm 13 mm 

Superplastifikátor Barvivo 

MnoÏství kg/m3 470 155 868 505 336 6,11 14,1 

Vodní souãinitel byl 0,33. 

Název zkou‰ky Hodnoty 

âerstv˘ beton 

Rozteãení – Slump test [mm] 650 ± 50 

Rozteãení na 500 mm [sec] 3 aÏ 15 

Obsah vzduchu [%] 4,5 ± 1,5 

Obsah chloridov˘ch iontÛ [kg/m 3 ] Max. 0,3 

Zatvrdl˘ beton 

Pevnost v tlaku [MPa] 50 

Tab. 3 PoÏadavky na vysokopevnostní SCC 

Tab.3 Demands on high-strength SCC 

Literatura 

[1] Proc. of the first fib Congress 2002 – 

Concrete Structure in the 21 st 

Century, Ósaka 2002 

na 500 mm bylo od 9 do 30 sekund. 

Objemová hmotnost ãerstv˘ch SCLC se 

pohybovala v rozmezí 1440 aÏ 1880 

kg/m 3 . S klesající objemovou hmotností 

v˘raznû narÛstala doba rozlití. PrÛmûrná 

sedmidenní pevnost v tlaku byla 29 aÏ 38 

MPa, dvacetiosmidenní pevnost v tlaku 

39 aÏ 48 MPa. 

Nev˘hodou SCLC je pomûrnû znaãná 

kfiehkost, kterou lze eliminovat pfiídavkem 

rozpt˘lené vláknové v˘ztuÏe. Maximální 

mnoÏství vláken, které mÛÏe b˘t pouÏito 

vSCLC bez vlivu na tekutost a samozhutnitelnost, 

závisí na druhu vláken. Doporuãuje 

se pouÏít maximálnû 0,5 % objemov˘ch 

ocelov˘ch vláken nebo 0,1 % 

objemov˘ch polypropylenov˘ch vláken. 

Pfiíspûvek vznikl s podporou MSM VV CEZ 

261100008 a Grantové agentury âR pfii 

fie‰ení projektu ã. 103/01/0814 Vztah 

mikrostruktury a vlastností extrémnû 

ztekucen˘ch cementov˘ch kompozitÛ. 

Ing. Rudolf Hela, CSc. 

tel.: 541 147 508 

e-mail: hela.r@fce.vutbr.cz 

Ing. Lenka Bodnárová, PhD. 

tel.: 541 147 511 

e-mail: bodnarova.l@fce.vutbr.cz 

Ing. Jana Mar‰álová 

tel.: 541 147 516 

e-mail: marsalova.j@fce.vutbr.cz 

v‰ichni: FAST VUT v Brnû 

Ústav technologie stavebních hmot a dílcÛ 

Vevefií 95, 662 37 Brno 

fax: 541 147 502, www.fce.vutbr.cz 


C O J E DOCOMOMO? 

J AN S EDLÁK 

V roce 1988 iniciovali architekti prof. 

Hubert-Jan Henket a asistent Wessel 

de Jonge z Technické univerzity v Eindhovenu 

vznik mezinárodní nevládní organizace 

– International working party for 

DOcumentation and COnservation of 

buildings, sites and neighbourhoods of 

the MOdern MOvement (DOCOMOMO). 

Henket jako prezident a de Jonge ve 

funkci generálního sekretáfie organizace 

se obrátili na odborníky z evropsk˘ch i zámofisk˘ch 

zemí s v˘zvou k zaloÏení národních 

pracovních skupin. âeskoslovenská 

skupina byla ustavena v dubnu 1990 

a jejím prezidentem byl zvolen Vladimír 

·lapeta a sekretáfiem ·tefan ·lachta. Úzk˘ 

okruh jejích ãlenÛ tvofiili historici umûní 

a architekti, pÛsobící v památkov˘ch institucích, 

na vysok˘ch ‰kolách nebo v privátních 

architektonick˘ch kanceláfiích. S rozdûlením 

âSFR na âeskou republiku a Slovensko 

do‰lo ke vzniku dvou samostatn˘ch 

národních skupin. V ãele ãeské skupiny 

zÛstal Vladimír ·lapeta, sekretáfiem 

byl zvolen Jan Sedlák; oba zastávají svou 

funkci dodnes. 

Posláním DOCOMOMO se stala komplexnû 

pojímaná péãe o památky moderní 

architektury, zejména meziváleãného 

období, a to z hlediska historie, evidence, 

urbanismu krajiny, publikace, propagace, 

v˘chovy a technologie. Spolu s mezinárodním 

sekretariátem DOCOMOMO proto 

trvale pÛsobí mezinárodní specializované 

komitéty pro registry, technologii, publikace, 

urbanismus, v˘chovu, krajinu a zahrady. 

DOCOMOMO dnes registruje více jak 

ãtyfiicet zemí ze v‰ech kontinentÛ. Delegáti 

ãlensk˘ch zemí se setkávají na mezinárodních 

konferencích, pofiádan˘ch od roku 

1990 ve dvoulet˘ch intervalech. První 

konference se konala na Technické univerzitû 

v Eindhovenu. Delegáty druhé hostila 

Desava a tfietí Barcelona. S ohledem 

na pfiíkladné aktivity slovenské skupiny 

DOCOMOMO rozhodl mezinárodní sekretariát 

o uspofiádání ãtvrté konference 

v roce 1996 v Bratislavû a ve Sliaãi. Její 

základní téma znûlo Univerzalita a heterogenita; 

od té doby bylo pro kaÏdou následující 

konferenci stanoveno ústfiední programové 

zamûfiení. Ve Stockholmu se jednalo 

o Vizi a realitu – sociální aspekty 

architektury a urbanismu v moderním 

hnutí, v Brazílii o Budoucí tváfi moderního 

mûsta avzáfií 2002 v PafiíÏi o Podobu, vyuÏití 

a dûdictví – recepci architektury moderního 

hnutí. Od zaloÏení vydává mezinárodní 

sekretariát ãasopis Newsletter, 

pfiejmenovan˘ v roce 1993 na Journal 

DOCOMOMO, kter˘ uÏ dosáhl 27 ãísel. 

Vedle informaãních a organizaãních záleÏitostí 

otiskuje zejména pfiíspûvky s odbornou 

náplní, kter˘m bylo vûnováno také 

nûkolik monotematick˘ch ãísel, napfiíklad 

o podobû moderny, moderních domech, 

urbanismu, zahradách a krajinû, zavû‰en˘ch 

stûnách, oknech apod. Mimo sborníky 

a Journal vydává ústfiedí DOCOMOMO 

dal‰í publikace. 

V roce 1998 pfiesídlil mezinárodní sekretariát 

DOCOMOMO z Eindhovenu na 

Technickou univerzitu v Delftu a od záfií 

2002 se stal jeho sídlem Francouzsk˘ institut 

architektury v PafiíÏi. Do‰lo i k personálním 

zmûnám. Profesora Henketa vystfiídala 

v prezidentské funkci Maristella 

Casciato z Itálie a funkce sekretáfiky byla 

svûfiena Francouzce Emilii d’Orgeix. 

âinnost mezinárodního sekretariátu 

DOCOMOMO doprovázejí poãetné konferenãní 

a publikaãní aktivity jednotliv˘ch 

zemí. Podle dispozic z centra zpracovala 

vût‰ina národních skupin registry (seznamy 

památek) moderní architektury ve 

sv˘ch zemích. Registr âeské republiky byl 

vydán v roce 1996. V˘bûrem z národních 

registrÛ vznikla v roce 2000 publikace Moderní 

hnutí v architektufie, prezentující nejv˘znamnûj‰í 

doklady moderny v 32 státech 

Evropy, Asie, Ameriky a Austrálie. âeskoslovenská 

a poté ãeská skupina udrÏuje 

od poãátku s DOCOMOMO prÛbûÏn˘ 

kontakt. Zúãastnila se, i kdyÏ vût‰inou v minimálním 

sloÏení, v‰ech sedmi mezinárodních 

konferencí, její ãlenové pfiednesli 

a publikovali celkem 7 referátÛ a v Newsletteru 

nebo Journalu otiskli 9 pfiíspûvkÛ. 

To je v‰ak jen men‰í ãást úsilí, které 

domácí odborníci, ãlenové i neãlenové 

DOCOMOMO, vynaloÏili a vynakládají na 

poli poznání, prezentace, záchrany a obnovy 

moderních staveb. Profesor Vladimír 

·lapeta, prezident ãeské pracovní skupiny, 

pfiedstavuje osobnost známou v celém 

svûtû. JiÏ tfiicet let se sv˘mi knihami, studiemi, 

v˘stavami a pfiedná‰kami úspû‰nû 

zasazuje o mezinárodní uznání ãeské mo- 

S PEKTRUM 

SPECTRUM 

derní architektury. ·lapetovi mlad‰í spolupracovníci 

provádûjí jiÏ nûkolik let systematick˘ 

v˘zkum avantgardní architektury 

v Brnû, jehoÏ v˘sledky prezentují na v˘stavách, 

doprovázen˘ch obsáhl˘mi vûdeck˘mi 

katalogy (Otto Eisler – Jan Ví‰ek – Îidov‰tí 

architekti v Brnû – Generace 1901- 

1910 – Václav Dvofiák, Vilém a Alois Kuba. 

Brnûn‰tí stavitelé 30. let). Podle jejich 

projektÛ byly rovnûÏ realizovány zdafiilé 

obnovy nûkter˘ch stûÏejních funkcionalistick˘ch 

staveb v Brnû. âeská skupina DO- 

COMOMO úzce spolupracuje s Oddûlením 

architektury a urbanismu Muzea mûsta 

Brna, které postupnou akviziãní ãinností 

shromáÏdilo od roku 1962 jedineãnou 

Pokraãování na str. 62 dole 


D OTAZY, REAKCE A P¤IPOMÍNKY âTENÁ¤Ò 

DISCUSSION BOARD 

V ÁÎENÍ âTENÁ¤I, 

v odpovûdích na otázky dotazníku, kter˘ byl vloÏen v ‰estém ãísle 

loÀského roãníku ãasopisu, jste vyjádfiili fiadu podnûtn˘ch návrhÛ 

na zamûfiení ãlánkÛ ãi rubrik, které Vám, ãtenáfiÛm, v ãasopise 

chybí. Dûkujeme za nû. Na nûkteré mÛÏeme reagovat hned, 

u jin˘ch je tfieba z na‰í strany urãitá pfiíprava a odezva se projeví 

v dal‰ích ãíslech ãasopisu. 

Na základû pfiipomínky ãtenáfie, Ïe v bûÏnû dostupné literatufie 

je k nalezení pomûrnû málo informací o úskalích betonáÏe v letních 

mûsících, jsme poÏádali docenta Dohnálka z Kloknerova 

ústavu âVUT o objasnûní této problematiky a o doporuãení 

vhodn˘ch opatfiení, kter˘mi lze vlivu vy‰‰ích teplot na kvalitu 

zpracování a následného zrání betonu ãelit. âlánek je zafiazen jiÏ 

v tomto ãísle. Pokud máte s letní betonáÏí své zku‰enosti, aÈ 

dobré ãi ‰patné, o které jste ochotni se podûlit s ostatními ãtenáfii, 

napi‰te nám do redakce. 

Nûkteré dotazy byly smûrovány pfiímo k ostatním ãtenáfiÛm, 

zde uvádíme jeden z nich. Va‰e odpovûdi otiskneme v této rubrice 

v dal‰ích ãíslech. RovnûÏ tak i dal‰í dotazy, reakce a pfiipomínky. 

redakce 

B ÍLÁ VANA 

Existují v âeské republice smûrnice ãi podnikové pfiedpisy pro 

tzv. „bílou vanu“? V souãasné dobû je velice roz‰ífiena napfi. publikace 

nûmeckého autora G. Lohmeyera „Weisse Wahnen“. 

Autor uvádí mnoho zásad pro stavbu bíl˘ch van v Nûmecku. Je 

v‰ak pfiíruãka akceptovatelná i v âeské republice? Konstrukce bílé 

vany provádí celkem úspû‰nû jiÏ také nûkolik ãesk˘ch firem. Je 

v‰ak také fiada takov˘ch, které se pustí do pomûrnû nároãné ãinnosti 

bez základních pfiedstav, co je v prÛbûhu stavby ãeká, bez 

technologie a organizaãní pfiípravy. 

Pokraãování ze str. 61 

architektonickou sbírku, z jejíchÏ fondÛ 

vytvofiilo v roce 2000 stálou expozici 

O nové Brno – brnûnská architektura 

1919–1939 a vydalo dvoudíln˘ katalog. 

Vrcholn˘m úspûchem, rovnûÏ spojen˘m 

s iniciativou a spoluprací ãlenÛ ãeské skupiny 

DOCOMOMO, se stalo zapsání vily 

Tugendhat v Brnû do Seznamu svûtového 

dûdictví UNESCO v prosinci 2001. V souãasné 

dobû je sestavován zámûr obnovy 

a vyuÏití památky a pfiipravována vefiejná 

obchodní soutûÏ na projekt rekonstrukce 

a její realizaci, jejímÏ investorem bude Statutární 

mûsto Brno, vlastník památky. V této 

souvislosti je tfieba vyzvednout úsilí Nadace 

Vila Tugendhat, zaloÏené v roce 1999, 

která uspofiádala v následujícím roce v Domû 

umûní mûsta Brna mezinárodní sympozium 

Vila Tugendhat – v˘znam, rekonstrukce, 

budoucnost, jeÏ pfiineslo cenné 

ideové a odborné podnûty pro obnovu 

a spoleãenskou prezentaci památky. 

Jedním z nejcitlivûj‰ích míst bílé vany je provedení pracovní 

spáry základová deska – stûna. Dle mého názoru je toto místo, 

v pfiípadû Ïe se jedná o vy‰‰í tlak vodního sloupce, rozhodující 

proto, zda bílá vana bude svoji funkci vÛbec plnit. V uvedené 

publikaci je nûkolik doporuãen˘ch detailÛ, v pfiípadû Ïe vodní tlak 

je zvenku konstrukce: 1. Pfiedsazená ãást základové desky, tûsnící 

pás zvenku nad deskou, pracovní spára odstupÀovaná, jednoduché 

provedení v˘ztuÏe. 2. Pfiedsazená ãást základové desky, 

tûsnící pás nebo plech uprostfied stûny, pracovní spára vodorovná 

v úrovni horní hrany desky, komplikované provedení v˘ztuÏe. 

3. Pfiedsazená ãást základové desky, tûsnící pás nebo plech nad 

horní úrovní desky, pracovní spára vodorovná v úrovni poloviny 

tûsnícího pásu, jednoduché provedení v˘ztuÏe. 

Moje otázka: Je toto komplikované provedení nutné? Ve v‰ech 

tfiech pfiípadech se naráÏí na problém neobvyklé betonáÏe ve 

stísnûn˘ch pomûrech, komplikované pracovní spáry a fiady dal- 

‰ích okolností vyÏadujících peãlivost a dÛslednou kontrolu provádûn˘ch 

prací. Z hlediska v˘sledné vodotûsnosti povaÏuji za nejvhodnûj‰í 

pro pomûry na na‰ich stavbách fie‰ení uvedené pod 

bodem 2. Lze toto fie‰ení obecnû doporuãovat? Zaji‰tûní svislosti 

tûsnícího pásu povaÏuji totiÏ za témûfi nepfiekonateln˘ problém. 

Nûkteré firmy navrhují provést desku bez pfiedsazení, klasickou 

pracovní spáru na horní úrovni desky, k jejímu tûsnûní 

pouÏít „bobtnav˘ch“ tûsnících pásÛ, popfi. v kombinaci s vloÏen˘mi 

hadiãkami pro dodateãnou injektáÏ. Není toto fie‰ení mnohem 

bezpeãnûj‰í s ohledem na uveden˘ problém s bûÏn˘m tûsnícím 

pásem? Je moÏné toto fie‰ení bez obav akceptovat i pro 

vy‰‰í tlak vodního sloupce? 

PfiestoÏe se mnohdy jedná o „know-how“ firmy, stálo by za to 

vefiejnû diskutovat alespoÀ o nûkter˘ch dílãích otázkách s firmami, 

které mají praktické zku‰enosti a bílé vany úspû‰nû provádí. 

Ing. L. VaÀkát, Praha 

V loÀském roce registrovalo Ministerstvo 

vnitra âeské republiky DOCOMOMO CZ 

jako obãanské sdruÏení, jehoÏ sídlem je 

Fakulta architektury VUT, Pofiíãí 5, 639 00 

Brno. DOCOMOMO CZ má zájem o kvalifikované 

odborníky. 

Kontakt: 

Ing. arch. Jakub Kynãl, Ph.D. 

tel: 603 197 470 

e-mail: kyncl@ucit.fa.vutbr.cz 

DOCOMOMO International 

Institut francais d’architecture 

6 rue de Tournon, 75006 Paris, France 

tel: +33 146 335 976 

fax: +33 146 330 211 

e-mail: docomomo@ifa-chaillot.asso.fr 

internet: www.docomomo.com. 

Prof. PhDr. Jan Sedlák, CSc. 

Fakulta v˘tvarn˘ch umûní VUT v Brnû 

Rybáfiská 125/13/15, 603 00 Brno 

tel.: 541 146 802 

e-mail: dekan@ffa.vutbr.cz 


S E M I N Á ¤ E, K O N F E R E N C E A S Y M P O Z I A 

S EMINÁ¤E, KONFERENCE A SYMPOZIA V âR 

SANACE 2003 

13. mezinárodní sympozium 

• stavební prÛzkum, diagnostika, projektování 

•sanace a zesilování betonov˘ch konstrukcí, metody 

a technologické postupy 

• sanace konstrukcí montovan˘ch objektÛ 

• vady a poruchy betonov˘ch konstrukcí, kvalita a trvanlivost sanací 

•technologické a ekologické aspekty sanací betonov˘ch konstrukcí 

• nové materiály pro sanace betonov˘ch konstrukcí 

Termín a místo konání: 15. a 16. kvûtna 2003, v˘stavi‰tû Brno, 

Rotunda pavilonu A 

Kontakt: SSBK, Sirotkova 54a, 616 00 Brno-Îabovfiesky 

tel.: 541 421 188, fax: 541 421 180 

e-mail: ssbk@sky.cz, www.sanace-ssbk.cz 

VÁPNO, CEMENT, EKOLOGIE 

10. semináfi 

Termín a místo konání: 19. aÏ 21. kvûtna 2003 

vLísku u Bystfiice pod Pern‰tejnem 

Kontakt: V˘zkumn˘ ústav maltovin Praha, s. r. o., Na Cikánce 2, 

153 00 Praha 5, tel.: 257 911 775, tel./fax: 257 911 800 

e-mail: vumalt.info@c-box.cz, www.vumo.cz 

AED 2002 – ADVANCED ENGINEERING DESIGN 

3. mezinárodní konference 

• civil engineering 

•technology and IT in architecture and regional planning 

• computing engineering 

Termín a místo konání: 1. aÏ 4. ãervence 2003 , Praha 

Kontakt: Dr. Jan Novosad, Orgit Ltd., Novotného lávka 5, 

11668Praha 1, tel.: 221 082 248, fax.: 221 082 366 

e-mail: org@aed2003.cz, www.aed2003.cz 

PREFABRIKACE A BETONOVÉ DÍLCE 

2. konference 

Termín a místo konání: 18. a 19. záfií 2003, Pardubice 

Kontakt: Sekretariát âBS, Samcova 1, 110 00 Praha 1 

tel.: 222 316 195, 222 316 173, fax: 222 311 261 

e-mail: cbz@cbz.cz, www.cbz.cz 

BETONÁ¤SKÉ DNY 2003 

+ V¯STAVA BETON 2003 


Termín a místo konání: 3. a 4. prosince 2003, Pardubice 

Kontakt: Sekretariát âBS, Samcova 1, 110 00 Praha 1 

tel.: 222 316 195, 222 316 173, fax: 222 311 261 

e-mail: cbz@cbz.cz, www.cbz.cz 

Z AHRANIâNÍ KONFERENCE A SYMPOZIA 

INFORMATION TECHNOLOGY FOR CONSTRUCTION 

Mezinárodní konference CIB W078 

• communication and information environments 

• collaborative engineering and design, distributed and integrated 

environments 

•computer supported collaborative working, collaborative processes 

and process support 

Termín a místo konání: 23. aÏ 25. dubna 2003, Waiheke Island, 

Nov˘ Zéland 

Kontakt: Dr. R. Amor University of Auckland – Faculty of Architecture, 

Property Planning and Fine Arts – Building Industry Research Unit, 

A KTUALITY 

TOPICAL SUBJECTS 

Department of Computer Science, Private Bag 92019, Auckland, 

New Zealand, fax: +649 3737 453 

SYMPOSIUM ON CONCRETE ROADS 

9. mezinárodní sympozium 

• design and specifications, life cycle analysis, safety, environment 

•materials for concrete pavement 

• construction, maintenance, in situ repair techniques, cement 

stabilisation, cracking 

Termín a místo konání: 27. aÏ 30. dubna 2003, Istanbul, Turecko 

Kontakt: CEMBUREAU, Rue d_Arlon, 55, B-1040 Brussels, Belgium, 

fax: +322 230 4720, e-mail: secretariat@cembureau.be 

CONCRETE STRUCTURES IN SEISMIC 

REGIONS 

Sympozium fib 

• advanced seismic design and analysis 

• testing, research 

Termín a místo konání: 6. aÏ 8. kvûtna 2003, Athény, ¤ecko 

Kontakt: Office for International Relations, Technical Chamber 

of Greece, 4 Karagiorgi Servias Str., 105 62 Athenas, Greece, 

fax: +3010 3222 832, e-mail: inter@central.tee.gr, www.fib2003.gr 

STRATEGIES FOR PERFORMANCE IN THE AFERMATH 

OF THE WTC AND THE 2 ND CIB LEADERS SUMMIT 

ON TALL BUILDINGS 

CIB-CTBUH mezinárodní konference 

• planning, architectural design, building systems and controls 

•structural design and fire-structure interaction, fire engineering 

• standards, codes, regulations, facilities operations, management 

Termín a místo konání: 8. aÏ 10. kvûtna 2003, Kuala Lumpur, 

Malaysie 

Kontakt: The Secretariat (Assoc. Prof. Dr. Faridah Shafii), CIB-CTBUH 

Conference on Tall Buildings, CTM Centre, Faculty of CE, Universiti 

Teknologi Malaysia, 81310 UTM Skudai, Johor, Malaysia 

tel: +607 5531 935, 5532145, fax: +607 5542 669 

e-mail: cibkl@cibklutm.com, cibkl@utm.my, drfaridah@hotmail.com 

ADVANCES IN STRUCTURES 

7 th Internat. conf. on steel, concrete and composite structures 

• structural members and systems 

• dynamic and fatigue loading 

• time effects 

•high performance concrete 

• rehabilitation techniques 

• concrete filled tubes 

Termín a místo konání: 23. aÏ 25. ãervna 2003, Sydney, Austrálie 

Kontakt: ASSCCA`s Secretariat, c/o ICE Australia, 178 Princes 

Highway, Sylvania, Sydney NSW 2224, fax: +612 9522 4447, 

e-mail: asscca03@civil.usyd.edu.au 

9. INTERNATIONAL CONFERENCE ON APPLICATIONS 

OF STATISTICS AND PROBABILITY IN CIVIL 

ENGINEERING – ICASP9 

•fuzzy analysis 

• human and organizational error 

• lifeline risk assessment 

• quality control and assurance 

• reliability-based optimal design 

• risk analysis, simulation methods, stochastic FE and material models 

Termín a místo konání: 6. aÏ 9. ãervence 2003, San Francisco, 

California, USA 

Kontakt: icasp9@icasp9.berkeley.edu, http://icasp9.berkeley.edu 


A KTUALITY 

TOPICAL SUBJECTS 

FRPRCS-6 – FIBRE-REINFORCED POLYMER (FRP) 

REINFORCEMENT FOR CONCRETE STRUCTURES 

6. mezinárodní symposium 

• new FRP materials, FRP as internal reinft, FRP as external reinft 

•FRP structural shapes, durability and fire resistance 

• durability and fire resistance, sustained and fatigue loads, 

Termín a místo konání: 8. aÏ 10. ãervence 2003, Singapore 

Kontakt: FRPRCS-6 Secretariat, c/o Department of Civil Engineering, 

National University of Singapore, Block E1A, #07-03, 1 Engineering 

Drive 2, Singapore 117576, fax: +65 677 91 635, 

e-mail: frprcs6@nus.edu.sg 

http://courses.nus.edu.sg/course/cvetankh/internet/frprcs6 

CONCRETE IN THE 3RD MILLENNIUM 


• design, construction, materials, repairs/maintenance 

• durability, life-cycle performance, recycling 

• precasted concrete, architectural concrete, concrete masonry 

Termín a místo konání: 17. aÏ 19. ãervence 2003, Brisbane, Austrálie 

Kontakt: CIA 2003 Conference Secretariat, Congress West, PO Box 

1248, West Perth WA, Australia 6872, fax: +61 8 9322 1734 

e-mail: conwes@congresswest.com.au, www.coninst.com.au 

COMPOSITE CONSTRUCTION V 


• design and construction of composite structures 

•steel or concrete and other innovative materials 

•bridges, buildings, joints, design for fire, codes 

Termín a místo konání: 18. aÏ 23. ãervence 2004, Mpumalanga, 

Jihoafrická republika 

Kontakt: Prof. Alan R. Kemp, School of CEE, University of the 

Witwatersrand, South Africa, fax: +27 11 339 1762 

e-mail: a_kemp@civil.wits.ac.za 

SCC 2003 – SELF-COMPACTING CONCRETE 


•mechanical and material properties, mix design, production 

• durability, design, application, case studies 

• environment, ergonomics, specifications, code of practice, economy 

Termín a místo konání: 17. aÏ 20. srpna 2003, Reykjavik, Island 

Kontakt: IBRI – SCC 2003, 112 Keldnaholt, Island 

fax.: +354 570 7311, e-mail: nielsson@rabygg.is, www.ibri.is/scc 

STRUCTURES FOR HIGH-SPEED RAILWAY 

TRANSPORTATION 

Sympozium IABSE 

•bridges, crossings and tunnels for rail transport systems 

• buildings and railway stations 

• structures for railles systems, environmental issues, monitoring 

Termín a místo konání: 27. aÏ 29. srpna 2003, Antwerpy, Belgie 

Kontakt: Symposium Secretariat, IABSE 2003 Symposium, Antwerp, 

ETH Hönggerberg, CH-8093 Zürich, Switzerland 

fax: +41 1633 1241, e-mail: secretariat@iabse.ethz.ch 

ISEC-02 – INTERNATIONAL STRUCTURAL 

ENGINEERING AND CONSTRUCTION 


• system-based vision for strategic and creative design 

•integration of structural design and construction processe 

• identification, optimisation, analysis, prefabrication, rehabilitation 

Termín a místo konání: 23. aÏ 26. záfií 2003, ¤ím, Itálie 

Kontakt: Prof. Franco Bontempi, Dept. of Structural and Geotechnical 

Engineering, University of Rome „La Sapienza“, Via Eudossiana, 

18-00184 Rome, Italy 

e-mail: franco.bontempi@uniroma1.it, www.isec-02rome.com 

I NTEGRATED LIFETIME ENGINEERING OF 

BUILDINGS AND CIVIL INFRASTRUCTURES (ILCDES 

2003) 


• ownership, planning and management of investments 

• integrated life-cycle design (ILCD) 

• life time management systems (LMS), data, best practices 

Termín a místo konání: 1. aÏ 3. prosince 2003, Kuopio, Finsko 

Kontakt: Association of Finnish Civil Engineers RIL, 

Dagmarinkatu 14, FIN-00100 Helsinki, Finland 

fax: +3589 588 3192, e-mail: kaisa. venalainen@ril.fi 

FRACTURE MECHANICS OF CONCRETE AND 

CONCRETE STRUCTURES FRAMCOS-5 


• durability and life-cycle performance 

• seismic resistance 

• repair and retrofit 

• condition monitoring and assesment 

• recent advances in fracture mechanics of concrete 

• concrete fracture and structural design codes 

•fracture mechanics for high performance and green cementitious 

materials 

Termín a místo konání: 12. aÏ 15. dubna 2004, Vail, Colorado, USA 

Kontakt: e-mail: vcli@umich.edu, willam@colorado.edu, 

ckleung@ust.hk, www.ust.hk/framcos5 

CONCRETE STRUCTURES: 

THE CHALLENGE OF CREATIVITY 

fib symposium 

• materials for concrete structures, new construction techniques 

•development in modelling and computation techniques, IT 

•industrialization of concrete structures, flexibility, architecture 

Termín a místo konání: 26. aÏ 28. dubna 2004 , Avignon, Francie 

Kontakt: Francoise Raban, AFGC c/o SETRA, 46, avenue Aristide 

Briand – BP 100, F-92225 – Bagneux Cedex – France 

tel.: +33 1 4644 3290, fax.: +33 1 4611 3288 

e-mail: francoise.raban@equipement.gouv.fr 

CIB WORLD BUILDING CONGRESS 

• building processes and techniques, buildings and their environments 

• performance-based building, tall buildings and highrise towers 

• sustainable construction, indoor air quality and ventilation 

Termín a místo konání: 2. aÏ 7. kvûtna 2004, Toronto, Ontario, Kanada 

Kontakt: National Research Council Canada, Institute for Research 

in Construction, 1200 Montreal Road, M-20, Ottawa, 

ON Canada K1A 0R6, e-mail: cib2004@nrc.ca, www.cib2004.ca 

CONSEC 04 – CONCRETE UNDER SEVERE 

CONDITIONS – ENVIRONMENT AND LOADING 


• concrete and concrete structures under severe environments 

• new design concepts and methods, new and spatial concretes 

•repair / strengthening and maintenance 

Termín a místo konání: 20. aÏ 23. ãervna 2004 , Seoul, Korea 

Kontakt: Prof. Byung Hwan Oh, DEpt. of Civil Engineering, Seoul 

National University, San 56-1, Shinrim-dong, Kwanak-gu, Seoul, 

151-742, Korea, fax.: +82 2 887 0349 

e-mail: civilcon@gong.snu.ac.kr, http://conlab.snu.ac.kr 

METROPOLITAN HABITS 

AND INFRASTRUCTURE 

IABSE symposium 

Termín a místo konání: 22. aÏ 24. záfií 2004, ·anghaj, âína 

Kontakt: Symposium Secretariat, IABSE 2004 Symposium, Shanghai, 

ETH Hönggerberg, CH-8093 Zürich, Switzerland, 

fax: +41 1633 1241, e-mail: secretariat@iabse.ethz.ch 


SVAZ V¯ROBCÒ CEMENTU âR 

SVAZ V¯ROBCÒ BETONU âR 

â ESKÁ BETONÁ¤SKÁ SPOLEâNOST âSSI 

S DRUÎENÍ PRO SANACE BETONOV¯CH KONSTRUKCÍ

BETON 2/03 - Beton TKS

Create successful ePaper yourself

Delete template?

Save as template?