Sborník konference - PAVEL VALTR

Události následného desetiletí na Šumavu dopadly nebývalou zničující silou. Sudety, samotná
války, poválečné uplatnění principu kolektivní viny a železná opona připravily o život a o domovy
veliké množství lidí. Šumavu však připravily o lidi s historickou vazbou s šumavskou přírodou a
její hlubokou znalostí. O lidi, kteří uměli Šumavu nejenom citlivě využívat, ale kteří k ní
přistupovali s úctou a pokorou.
Součástí poválečné historie Šumavy se stala skutečnost, kdy nově příchozí obyvatelé, kteří měli
zajistit udržitelnost tehdejší státní koncepce Šumavy, zlikvidovali domovy předchozích obyvatel,
školy, kostely, hřbitovy a nakonec celé vesnice. Tvář Šumavy prošla nekonečnou proměnou.
Zmizelo umění šumavských sklářů, zanikly továrny na rezonanční dříví, zanikla domácí
dřevozpracující výroba, zanikla šetrná zemědělská malovýroba, zmizela tradiční kultura. Státní
plánovací doktrína přiřadila Šumavě hlavní funkci ochrany západní státní hranice a armádního
cvičiště. Šumava se ponořila do zlověstného ticha symbolizovaného ostnatým drátem a
hrdinným pohraničníkem.
Naděje po roce 1989
Rok 1989 byl rokem naděje a následné dva roky byly obdobím příprav pro zásadní rozhodnutí.
Záchranou Šumavy mělo být vyhlášení národního parku. Ochrání se tím rozsáhlé lesní bohatství
před spekulací, zemědělství se přetvoří v rodinné ekofarmy, péče o ekosystémy národního parku
dají obyvatelstvu stabilní práci a návštěvníci národního parku zajistí nejen stabilitu regionu, ale jeho
rozvoj. To byly sliby státních úředníků, na jejichž základě místní obyvatelstvo souhlasilo
s vyhlášením národního parku. Ochrana přírody a její poznávaní se měly stát hlavním
ekonomickým nástrojem regionu.
Výchozí pozice tehdejší Šumavy v rámci udržitelného rozvoje reprezentovala tímto stavem:
Sociální situace bylo velmi nestabilní. Šumava procházela restrukturalizací pracovních příležitostí,
což mělo široký dopad na demografii regionu. Rušily se vojenská zařízení, zařízení pohraniční
stráže, zanikal dřevozpracující průmysl, zanikala tradiční péče o les, zanikl i tehdejší systém
státních statků. To vše sebou přineslo pokles stavu obyvatelstva Šumavy. Také to znamenalo odliv
středoškolsky a vysokoškolsky vzdělaného obyvatelstva. To vše mělo silný vliv na sociální
nestabilitu.
Ekonomická situace se měla rapidně zlepšovat vlivem cestovního ruchu.
Možnosti obživy v oblasti rekreačního využití Šumavy
Cestovní ruch na Šumavě se však orientuje pouze na přírodní a sportovní aspekt. Což je velmi
nestabilní stav a má řadu nevýhod:
- turistická sezóna je bipolární – běžky a okrajově sjezdovky v zimě, v létě pěší a cykloturistika
je v případě nepříznivého počasí, tedy nedostatkem sněhu v zimě a chladným a deštivým létem,
příčinou velkých podnikatelských ztrát,
- Šumava uspokojuje pouze turisty zaměření na tyto dvě aktivity - ve srovnání se stejně velkými
národními parky v Evropě by mohlo Šumavu navštěvovat více turistů,
- nedostatkem nabídky návštěvníci délku pobytu krátí,
- s ohledem na ochranu přírody jsou nadměrně turisticky zatížené jen určité lokality a ostatní
nejsou navštěvovány vůbec nebo minimálně,
- průměrná délka pobytu návštěvníků Šumavy jsou dvě noci.
Stagnace