Sborník konference - PAVEL VALTR

Železniční trať 183 z Klatov do Železné Rudy byla vybudována jako součást původně soukromé
„Plzeňsko – březensko – chomutovské dráhy“ v poměrně slušných parametrech trasy (o tom svědčí
i skutečnost, že špičácký tunel je dodnes nejdelším železničním tunelem v ČR). Raritou je nádraží
v Železné Rudě, kde státní hranice prochází přímo staniční budovou. V letech 1951 – 1990 proto
všechny vlaky končily v zastávce Železná Ruda město. Trať na bavorské straně je v provozu
(s kvalitním jízdním řádem v hodinovém taktu), 4 páry vlaků zajíždějí až na Špičák. Jednokolejná
trať je provozována v motorové trakci, ZÚR PK předpokládají ve výhledu elektrifikaci (v současné
době končí v Klatovech) v současné trase.
Železniční tratě jihočeské části Šumavy (194 České Budějovice - Kájov - Černý Kříž - Volary/Nové
Údolí, 197 Číčenice – Volary, 198 Strakonice – Volary) byly budovány jako součást „Sdružených
pošumavských místních drah“ v letech 1892 – 1910 (s výjimkou úseku Černá v Pošumaví – Nová
Pec, která byla v rámci stavby lipenské přehrady přeložena na pravý břeh Vltavy v roce 1958).
Všechny jsou jednokolejné, provozovány v motorové trakci ve zjednodušené traťové technologii
(„dirigované tratě“). ZÚR JK je považují za územně stabilizované, s předpokladem jejich postupné
modernizace (její první etapa zařazena v investičním plánu Státního fondu dopravní infrastruktury),
výhledově elektrizace a příprava na taktový jízdní řád (ta si může vyžádat menší plošné nároky
zřízením nových výhyben). Jejich síť byla propojena na síť bavorských drah přechodem Nové
Údolí – Haidmühle; před válkou zde jezdily přímé osobní vlaky Prachatice – Pasov a za okupace
(údajně) dokonce rychlík z Krumlova do Pasova. Železniční přechod byl krátce po druhé světové
válce zrušen, následně zastavena i pravidelná doprava mezi Stožcem a Novým Údolím. Nicméně
trať na naší straně zůstala zachována prakticky až na státní hranici (provoz obnoven v roce 1990 a
od letošního roku se dokonce stala rychlíkovou tratí – v létě sem jezdí denně přímý rychlík
„Šumava“ z Prahy), nikoli však na bavorské straně. (Asi) v osmdesátých letech minulého století byl
provoz v úseku Jandelsbrunn – Haidmühle (cca 15 km) zastaven, v devadesátých letech trať
snesena a nahrazena cyklistickou stezkou. Síť pošumavských lokálek měla být napojena i na
hornorakouskou železniční síť (tratí Černá v Pošumaví – Aigen-Schlägl), její přípravu však
zastavila první světová válka a následný rozpad Rakousko – Uherska.
Území Šumavy se ještě (zejména v okolí Běšin) dotýká železniční trať 185 Domažlice – Klatovy –
Sušice – Horažďovice, předměstí vybudovaná jako součást grandiózního projektu česko-moravské
transverzální dráhy v roce 1888 (jednokolejná trať provozovaná v motorové trakci, územně
stabilizována) a dále jednokolejná elektrifikovaná trať (25 kV, 50 Hz) 195 Rybník – Lipno
vybudovaná v roce 1911 Vyšebrodským klášterem (především jako alternativa pro přepravu dřeva
v problematicky splavném úseku pod Čertovou stěnou); trať je územně stabilizována (možná
s výjimkou koncového úseku pod Lipenskou přehradou v souvislosti s výstavbou „Šumavské
elektrické dráhy“ – viz níže).
Všechny (celostátní) železniční tratě (s výjimkou krátké kolejové spojky u Dobré na Šumavě)
zůstaly, díkybohu, zachovány a provozovány do současné doby. Železnice je vnímána jako
ekologicky příznivá alternativa osobnímu automobilu a to jak pro každodenní cesty obyvatel
Šumavy, tak především pro její návštěvníky. Na jejich zachování se (kromě pozitivního přístupu
k železnici ze strany vedení obou krajů) v devadesátých letech paradoxně podílel i její největší
konkurent – silniční doprava, která šumavské železnice využívala ke smíšené přepravě cementu
do Německa. O tom, že železnice má stále své místo i v nákladní dopravě, jsme se mohli přesvědčit
předloni při likvidaci následků kalamity Kyrill.
ZÚR JK předkládají (jako závazný) záměr výstavby kmenového úseku „Šumavských elektrických
drah“ z Lipna přes Frymburk do Černé v Pošumaví. Záměr bohužel není stoprocentně přijímán
v územních plánech některých obcí.
Cykloturistické trasy
Šumava představuje velmi dobré podmínky pro cykloturistiku. To se týká jak samotné Šumavy, tak