Sborník konference - PAVEL VALTR

vybudovalo, na dopravně významnějším úseku západně Strakonic se toho vybudovalo velmi málo.
Zásady územního rozvoje obou krajů počítají s četnými přeložkami prakticky v celé délce (zejména
obchvaty sídel), resort dopravy však se žádným záměrem v reálném časovém horizontu nepočítá.
Síť silnic I. třídy na území Šumavy doplňuje poměrně hustá síť silnic II. a III. třídy.
Největší dopravní význam mezi nimi mají:
- silnice II/145 v úseku od křižovatky se silnicí I/20 v Češnovicích (u Českých Budějovic) –
Netolice – Husinec – Vimperk – Zdíkov – Kašperské Hory – křižovatka II/169 u Annína
(s pokračováním na Hartmanice a Petrovice u Sušice, kde se napojuje na silnici II/171 ze Sušice
do Běšin) vedená v tangenciální poloze; silnice (nazývaná „Šumavskou magistrálou“) je
v současné době (s výjimkou obchvatu Němčic, Husince, lokální dopravní závady u nádraží
ve Vimperku a rozestavěné přeložky v Bělči) v celé délce od Češnovic až po Zdíkov upravena
do homogenních parametrů, jinak považována za územně stabilizovanou (ZÚR PK počítají
s rektifikací oblouků pod Kašperskými Horami),
- silnice II/169 vedená v radiální poloze z Horažďovic na Sušici a křižovatku se silnicí II/145
u Annína (s pokračováním na Rejštejn a Kvildu) doplněná radiální větví silnice II/187 ze Sušice
přes Kolinec na silnici I/22 směrem na Klatovy; ZÚR PK počítají u silnice II/169 s přeložkou
v Sušici a úpravou v Rabí a Bojanovicích, jinak územně stabilizována, u silnice II/187
s úpravou trasy prakticky v celé délce,
- silnice II/141 vedená v radiální poloze z (Týna n. Vlt.) – Vodňan přes Bavorov – Prachatice
do Volar; dopravní význam jižně Prachatic větší, než severně (trase silnice II/141 konkuruje
silnice II/144 z Husince na Vlachovo Březí a Volyni). ZÚR JK počítají postupně s úpravou
prakticky v celé délce jižně Svinětic (přeložky Bavorov, Staré Prachatice – Prachatice a
Prachatice – Libínské sedlo, jinak homogenizace),
- silnice II/190 v úseku Železná Ruda – Nýrsko a na ni navazující úsek silnice II/191 mezi
Nýrskem a Klatovy představují doplněk (či alternativu) silnice I/27 vedený rovněž v radiálním
směru; ZÚR PK předpokládají lokální přeložku u Milenců a homogenizaci v úseku Janovice
nad Úhlavou – Klatovy.
Celkově možno shrnout, že silniční síť Šumavy je dostatečná co do polohy tras a její hustoty,
návrhy Zásad územního rozvoje obou krajů ji považují za odpovídající potřebám (samozřejmě
za podmínky úpravy v odpovídajících, neříkám, že právě normových, dopravně technických
parametrech). Potřebu jejího doplnění spatřuji pouze ve zpřístupnění pravého břehu Lipna.
V území kolem státní hranice nepředkládá územně plánovací dokumentace (alespoň vyšších stupňů)
s výjimkou výše uvedené dvojice silnic I. třídy žádné návrhy na úpravu či doplnění silničních
komunikací (aktuální podoba rozpracovaných ZÚR JK neobsahuje silniční most přes Lipenskou
vodní nádrž v Horní Plané). Záměr výstavby nové silnice do Bavorska Všerubským průsmykem
z devadesátých let minulého století není v současné době sledován.
Železniční síť
Železniční síť Šumavy je poměrně hustá, bohužel však není (na území Šumavy) spojitá. Všechny
tratě jsou tratěmi „regionálními“.