Sborník konference - PAVEL VALTR

Přeshraniční vazby
Na výstavě, která se konala na podzim roku 2007 v bavorském Zwieselu, jsme se mohli seznámit
s vývojem česko-bavorského soužití za uplynulých 1500 let. Toto soužití vyvolávalo potřebu
vzájemných dopravních vazeb (a bylo jimi i podmíněno), což se týká z velké části i území Šumavy.
Dopravní síť Šumavy ať už vůči bavorské či rakouské straně se historicky vyvíjela jako jednotná síť
na obou stranách hranice. Tato jednota byla narušena až s nástupem fašismu. Přinejmenším
nadmístní dopravní vztahy na Šumavě jsou staré, jako osídlení Šumavy samo. O tom svědčí
mimo jiné i řada místních názvů, které s dopravou souvisí – například České Žleby, Soumarský
Most, Zlatá stezka.
V minulosti převládaly dopravní trasy vedené v radiálním směru vůči centrům větších územních
celků (Praha, Řezno, v menší míře Pasov, Plzeň, Linec), zejména po druhé světové válce se však
začala projevovat nedostatečná nabídka tras v tangenciálním směru (vyvolaná nejenom potřebami
armády).
Síť státních silnic
Síť silnic I. třídy na území Šumavy představuje trojice silnice – I/4, I/27 a I/39, v širších
souvislostech doplněna silnicí I/22.
Největší význam mezi nimi má silnice I/4 (Praha - Milín - Mirotice - Nová Hospoda - Strakonice -
Volyně - Vimperk - Strážný, státní hranice) vedená v radiálním směru. Byla postavena počátkem
devatenáctého století a na území Šumavy byla jedinou „císařskou erární silnicí“. Její mezinárodní
dopravní význam je nesporný, do evropské mezinárodní silniční sítě dle dohody AGR však zařazena
není. Silnice je v úseku z Prahy až po Dubenec u Příbrami vybudována jako rychlostní
se čtyřpruhovou vozovkou. V dalším průběhu je jako rychlostní čtyřpruhová navržena až
po křižovatku se silnicí I/20 „Nová Hospoda“ a její stavební úprava do této podoby již probíhá.
V úseku od křižovatky „Nová Hospoda“ po Strakonice byla před časem upravena v podstatě
do homogenizovaných parametrů (až na menší počet dopravních závad bodového charakteru).
Na průtahu Strakonicemi byla v uplynulých letech rovněž upravena, byť zůstává několik
problematických míst. V úseku jižně Strakonic je vybudována přeložka v úseku Strakonice - Přední
Zborovice. V pokračování až po Volyni původní trasa s horšími parametry s četnými dopravními
závadami. V úseku na průtahu Volyní a dále až do Vimperka má silnice vesměs velmi špatné
parametry, směrově i výškově průběh trasy závadný bezmála v celé délce, zejména v úseku
"Zlešických serpentin".
Na průtahu Vimperkem trasa vedena přeložkou (na estakádě), její pokračování až po Korkusovu
Huť však rovněž závadné. Ve svém pokračování na Horní Vltavici překračuje trasa hřbet
Boubínského pohoří. Parametry v tomto úseku rovněž skromné, nikoli však záludné. Problémem
tohoto úseku je však nadmořská výška, která v Kubově Huti dosahuje 1000 m, což způsobuje velké
problémy při zabezpečení sjízdnosti v zimním období. Jižně Horní Vltavice trasa prochází územím
Šumavského národního parku. V tomto úseku byla před nedávnem upravena do homogenních
parametrů (žel v nejhodnotnějším úseku procházejícím územím Šumavského národního parku mezi
Strážným a státní hranicí v parametrech až příliš naddimenzovaných, zejména po vstupu ČR
do shengenského prostoru). Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje (dále jen „ZÚR JK“)
počítají téměř v celé délce od Strunkovic nad Volyňkou až po Horní Vltavici (s výjimkou
Vimperka) s postupnou úpravou do nové trasy (s tunelem pod Kubovou Hutí), problémem může být
obchvat Volyně, kde bylo nutno opustit po léta stabilizovanou trasu přeložky vedenou údolím
Volyňky.
Úpravy se připravují v (snad) střízlivých parametrech návrhových prvků (dvoupruh s návrhovou