Sborník konference - PAVEL VALTR

podmáčené smrčiny. Dále kary jezer, jejich morény a jezera vlastní. Druhově bohatší jsou z důvodu
příznivějšího geologického substrátu kary Královského hvozdu, avšak v druhově chudším karu
Plešného jezera a pod vrcholem Plechého jsou známy například jediné výskyty druhu šicha
oboupohlavná (Empetrum hermaphroditum) na české straně Šumavy. Stejně tak kamenné moře pod
Plešným jezerem je jediným výskytem borovice Čelakovských (Pinus ×celakovskiorum), křížence
borovice lesní a borovice kleče, který byl z této lokality popsán a je celosvětově mimořádně vzácný,
díky odlišným ekologickým nárokům obou rodičů. Zejména kvůli výskytu kvalitních smíšených
lesů a přítomnosti vzácných druhů alpského migrantu je třeba zařadit do tohoto výčtu i lesy
v oblasti Boubína a v masivu Plechého. Mimořádně druhově bohaté jsou rovněž lesy v některých
částech masivu Knížecího stolce a Stožce, které jsou budovány živinami poměrně příznivou
horninou durbachitem.
Dalším mimořádně významným centrem biodiverzity je z výše zmíněných důvodů bezesporu
Hornovltavská kotlina. V neposlední řadě je nutné jmenovat sekundární bezlesí v centrální části
Šumavských Plání. Svou velikou hodnotu má oblast Předšumaví, protože z různých důvodů byly
některé části uchráněny intenzifikace a patří k nejzachovalejším podhorským územím v České
republice. Jedná se například o území mezi Javorníkem a Sušicí s několika velkými populacemi
různých druhů orchidejí či údolí Zlatého potoka na Prachaticku nebo Boleticko, které bylo díky
existenci vojenského prostoru výrazně ušetřeno masivné eutrofizace a jako v jednom z mála
šumavských území v něm vystupují bazické horniny. Z pohledu fytogeografického je zajímavým
územím i pravý břeh Lipna, kam pronikají již poměrně teplomilné druhy z údolí Dunaje (např.
parazitická rostlina záraza bílá – Orobanche alba).
Tato centra druhové diverzity rostlin jsou do značné míry kopírována i centry diverzity ostatních
organizmů, které jsou v různých fázích životního cyklu na rostliny vázány.
Závěr
Z tohoto rozboru jednoznačně vyplývá, že význam šumavské flóry je především v unikátních
druhových kombinacích. Nelze však pominout také často ojedinělé genetické charakteristiky
malých a dlouho izolovaných populací. Proto ochrana biodiverzity šumavských rostlin má svůj
velký význam i z pohledu ochrany biodiverzity světové. Z pohledu ochrany a zachování této
diverzity na území Šumavy lze stanovit následující cíle, které by měly zaručit uchování bohatosti
šumavské flóry i do budoucna:
- Ochrana celého území Šumavy a všech vegetačních typů
- Zabránění masové výstavbě a velkých rekreačních areálů, ale naopak podpora měkké turistiky
- Management biotopů
Rašeliniště
- Optimalizace vodního režimu, samovolný vývoj, pouze v případě potřeby blokování
pokračující sukcesi
- Zabránění eutrofizaci
Lesy
- Přírodě blízkými postupy a s ohledem na aktuální biodiverzitu všech organizmů dosáhnout
cílového stavu lesa s přirozenou druhovou skladbou dřevin, včetně podmáčených a
klimaxových smrčin.
Sekundární bezlesí
- Zabránit další eutrofizaci
- Vytipovat nejcennější plochy a na nich udržet nebo urychleně obnovit tradiční management
Adresa autora:
Ing. Milan Štech, PhD., katedra botaniky přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity České Budějovice,
tel.: 387 772 373, e-mail: stech@prf.jcu.cz
ZACHRAŇME ŠUMAVU !
Jan Zahradník, Jihočeská univerzita České Budějovice /