strukturou včetně mozaiky ekologicky poměrně stabilních lesních ekosystémů. Značný je podíl stanovištně nevhodných a ekologicky labilních smrkových porostů (kůrovec, imise, vítr), které vyžadují postupnou přeměnu. Týká se to i cca 3000 ha porostů, které byly v průběhu kulminace kůrovcové disturbance (80. – 90. léta 20. století) vytěženy a zalesněny převážně smrkem a porostů s odumřelým stromovým patrem podsázených smrkem. V posledních letech je proto rozpadu smrkových porostů využíváno k obnově přirozené druhové skladby. Suché porosty se podsazují a kalamitní holiny zalesňují autochtonními dřevinami. Podíl smrku na obnově v NP Šumava tak klesl ze 76,7 % na 32,2 % a naopak se zvýšil podíl jedle z 5,4 % na 17,5 %, buku z 8,2 % na 26,5 % a jeřábu z 0,6 % na 19,0 %. Stále ve větším rozsahu se pracuje s přirozenou obnovu nejen cílových (klimaxových), ale i přípravných autochtonních dřevin. Kůrovcová kalamita v letech 1994 – 1998 patřila k největším svého druhu v ČR a na Šumavě od let 1871 – 1875 (PFEFFER, SKUHRAVÝ 1995). Podobně tomu pravděpodobně bude i u současné kůrovcové disturbance. Dalším škůdcem, který poškodil smrkové porosty ve dvacátých letech 20. století, byla bekyně mniška, která způsobila kalamitu hlavně v předhůří Šumavy. Důslednými asanačními zásahy, kombinovanými s příznivým počasím a pravděpodobně i s působením bioregulačního komplexu, se v NP Šumava ve druhé polovině 90. let napadení kůrovcem snížilo. V podmínkách, kdy se v nejpřísněji chráněné části parku nehospodařilo (a dospělé smrkové porosty se netěžily), to však vedlo k akumulaci optimálních potravních zdrojů pro kůrovce, čímž se vytvořily předpoklady pro další přemnožení. Po orkánu Kyrill v lednu 2007 opět došlo ke značnému nástupu kůrovcové disturbance. Ochrana přírody Šumava je unikátním přírodním regionem na jihu České republiky, který vyniká rozlohou značně zachovalých lesů i v kontextu střední Evropy. Proto zde mohla v druhé polovině 20. století na české i bavorské straně vzniknout velkoplošná zvláště chráněná území. V ČR byla v r. 1963 zřízena CHKO na rozloze 163 000 ha. V r. 1990 byla na území CHKO vyhlášena Biosférická rezervace UNESCO a v r. 1991 Národní park Šumava (NPŠ, o rozloze 68 520 ha), který víceméně pokrývá jádrové území biosférické rezervace. Po celém svém obvodu je NPŠ lemován stejnojmennou CHKO o výměře 94 480 ha. Zvláštní biogeografická poloha Šumavy uprostřed středoevropské krajiny předurčila, že se toto pohoří pro biotu stalo významnou vývojovou křižovatkou, přes níž opakovaně migrovaly četné alpské druhy. To se odráží v poměrně velkém množství glaciálních reliktů. Unikátní jsou zejména nejrozsáhlejší rašelinné ekosystémy v ČR. NP Šumava patří mezi významná území z hlediska Ramsarské úmluvy. V roce 2001 NP Šumava navštívila Ramsarská mise, která konstatovala mimořádnou hodnotu a zachovalost mokřadů a rašelinišť. Management, resp. péče o jednotlivé ekosystémy rámcově vychází z Plánu péče Národního parku Šumava z r. 2001. Základem pro diferenciaci přírodě blízkého managementu je především zonace národního parku (obr. 3 a 4) a konkrétní stav jednotlivých ekosystémů. Zonace ochrany přírody byla pojata dynamicky s tím, že v průběhu přechodného období bude ostrůvkovitá I. zóna postupně propojována v souvislé územní celky. Rozšíření a propojování I. zóny bylo připraveno v r. 2005.
Obr. 3: Mapa současně platné zonace NP Šumava se zaměřením na první zónu (data NPŠ).
- Page 1 and 2: Sborník konference Š U M A V A N
- Page 3 and 4: Smysl konference „ŠUMAVA NA ROZC
- Page 5 and 6: APLIKACE PRINCIPŮ TRVALE UDRŽITEL
- Page 7 and 8: • ztížené podmínky pro obnovu
- Page 9 and 10: Důvody vymezení: Potřeba úměrn
- Page 11 and 12: Zdíkov částečně v CHKO 3 591 2
- Page 13 and 14: příhraničního území, kde exis
- Page 18 and 19: Národní parky a CHKO (resp. velk
- Page 20 and 21: Poloha Šumavy vůči nadřazeným
- Page 22 and 23: 87 % chráněného území je vymez
- Page 24 and 25: ŠUMAVA V ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKU
- Page 26 and 27: Spolupráce ukázala, že máme vel
- Page 28 and 29: CELISTVOST A ROZMANITOST ŠUMAVY Ja
- Page 30 and 31: Ekosystémy Díky své růstové fo
- Page 32 and 33: LESNÍ EKOSYSTÉMY V NP ŠUMAVA A J
- Page 34 and 35: Šumava s četnými prameništi a r
- Page 36 and 37: dávno ustoupily bučiny i smíšen
- Page 38 and 39: smrkových porostů, zejména pak p
- Page 42 and 43: Nový návrh zonace I. zóna 26 550
- Page 44 and 45: Pohoří Šumavy zahrnuje poměrně
- Page 46 and 47: Vladimír Krečmer, Národní lesni
- Page 48 and 49: k uplatňování nových paradigmat
- Page 50 and 51: ve stylu, tak nemile připomínají
- Page 52 and 53: Alena Salašová, Ústav zahradní
- Page 54 and 55: uvoľnilo väzbu ľudí k panstvu a
- Page 56 and 57: Denisa Blažková, Botanický ústa
- Page 58 and 59: Na vlhkých loukách v povodí horn
- Page 60 and 61: Specifičnost území Šumavy Šuma
- Page 62 and 63: podmáčené smrčiny. Dále kary j
- Page 64 and 65: ochrana či obnova samořídících
- Page 66 and 67: Chybí konsensus Četným polemick
- Page 68 and 69: vůči polomům a škůdcům, k obn
- Page 70 and 71: Počátky NP Šumava a jeho vize Sv
- Page 72 and 73: Proto se domnívám, že bychom se
- Page 74 and 75: na 22 %. Bezzásahovost a rozšiřo
- Page 76 and 77: Téma Šumava je srdeční záleži
- Page 78 and 79: zamezení znovuosídlení, tentokr
- Page 80 and 81: šumavská příroda potřebuje ča
- Page 82 and 83: Počátky rekreace a cestovního ru
- Page 84 and 85: cestovním ruchu nelze, protože se
- Page 86 and 87: ychlostí 60 km/hod). Nicméně „
- Page 88 and 89: Železniční trať 183 z Klatov do
- Page 90 and 91:
Motto: státy se udržují těmi id
- Page 92 and 93:
pak způsoboval v některých míst
- Page 94 and 95:
Antonín Schubert Tato konference s
- Page 96 and 97:
Tato situace by se dala zlepšit ro
- Page 98 and 99:
Zdeňka Lelková, předsedkyně mik
- Page 100 and 101:
je nutné, aby obce a jednotlivé s
- Page 102 and 103:
Závěr Základním problémem je,
- Page 104 and 105:
Biosférická rezervace vyhlašovan
- Page 106 and 107:
V rámci Úmluvy o biologické rozm
- Page 108 and 109:
- pendula - o. převislá, kriticky
- Page 110 and 111:
Gymnadenia conopsea - pětiprstka
- Page 112 and 113:
zejména existencí TTP, ohrožený
- Page 114 and 115:
Š U M A V A L E S - P R A L E S -
- Page 116 and 117:
Skladba lesních dřevin NP Šumava
- Page 118 and 119:
Lidé měli blízko k sobě i pří
- Page 120:
7) Závazné nepřekročit podíl 2