Sborník konference - PAVEL VALTR

Spolupráce ukázala, že máme velmi podobné územně plánovací nástroje a postupy. Ze strany
zahraničních partnerů bylo poukazováno na větší odbornou propracovanost postupů a větší
specifickou odbornost našich plánovačů. My jsme tehdy byli pozadu ve využití moderních
technologií a v přesvědčivosti prezentace výsledků.
Nové územní plány VÚC
Po vzniku krajů a novelách stavebního zákona přistoupily oba kraje k pořízení nových územních
plánů, nahrazujících ÚP VÚC z r. 1992. Jednalo se o ÚP VÚC Prachaticko (Ing. arch. Brůha), ÚP
VÚC Českokrumlovsko (Ing. arch. Štěpán) a ÚP VÚC Klatovy (Ing. arch. Pospíšil –
Terplan,a.s.).Tyto územní plány se již zcela zaměřily na řešení nadmístní problematiky a prošly
posouzením vlivů na životní prostředí. Při jejich projednávání došlo k rozporům se Správou NP a
CHKO, resp. MŽP především v možnosti obnovy zaniklých sídel a doplnění rekreační a sportovní
vybavenosti, např. pravém břehu Lipna, v části prostoru Boletic, atd. Před ukončením platnosti
zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu v r. 2006 se podařilo schválit jen
ÚP VÚC okresu Klatovy, který v plzeňské části Šumavy nahradil původní územní plán a
v jihočeské části ÚP VÚC Českokrumlovsko I pro nejvýchodnější část území.
Současné nové pojetí územně plánovací dokumentace
Nový stavební zákon omezil časovou platnost územních plánů a proto oba kraje přistoupily
k pořizování Zásad územního rozvoje. Přestože v těchto zásadách byly dále rozpracovávány cíle a
úkoly z vládou schválené Politiky územního rozvoje ČR 2006, nebylo řešení zásad zejména ze
strany orgánů ochrany přírody akceptováno.
Politika územního rozvoje zařadila Šumavu mezi specifické oblasti pro její „přírodně cenné a
společensky atraktivní území, které má vysoký rekreační potenciál krajiny a který je potřebné
rozvíjet a udržovat s ohledem na udržitelný rozvoj území. V souladu s ochranou přírody posilovat
ekonomický a sociální rozvoj“. Vymezení specifické oblasti vychází z výrazné nevyváženosti
rozvojových pilířů a akceptovatelné řešení by tuto nevyváženost nezmenšovalo. Nová Politika
územního rozvoje ČR, schválená vládou v červenci t.r., navíc zdůrazňuje potřebu budování zařízení
cestovního ruchu pro celoroční využívání.
V současné době jsou schváleny, resp. vydány pouze Zásady územního rozvoje Plzeňského kraje
(ze září 2008). Do jihočeských zásad byly převzaty záměry z uvedených VÚC a v současné době se
řeší rozpory. Řešení Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje bude podpořeno závěry Územní
studie Šumavy, která by měla posoudit a doporučit scénáře dalšího rozvoje rozhodujících částí
území jihočeské Šumavy. V plzeňské části Šumavy se na rozdíl od jihočeské nepočítá
s rozsáhlejšími investicemi mimo sídla. Proto při projednávání Zásad územního rozvoje
Plzeňského kraje došlo na Šumavě k rozporům především mezi požadavky ochrany lokalit
vhodných pro akumulaci povrchových vod a požadavky ochrany přírody a území soustavy
NATURA 2000 - tj. tzv. Evropsky významné lokality a Ptačí oblasti.
Obsah zásad územního rozvoje je podle platných předpisů značně redukován a kromě vymezování
ploch a koridorů nadmístního významu stanoví jen rámce a cíle v uspořádání a využívání území. To
ostatně vychází i z možné podrobnosti v měřítku 1 : 100 000. Rozhodování o využití území se
přenáší na obce a proto lze očekávat rozdílné přístupy i přes požadavek přihlédnutí k výsledkům
rozborů trvalého rozvoje území. Většina obcí na Šumavě má již platné územní plány a může v nich
konkrétní problémy řešit.