ZDE - Svět tisku

... label of quality ... 

22. mezinárodní veletrh obalového, papírenského a tiskafiského prÛmyslu 

- materiály, stroje a technologie 

20.– 23. 5. 2003, Brno – V˘stavi‰tû 

Doprovodn˘ program veletrhu EmbaxPrint 2003: 

19. 5. PAPÍR-TISK-OBALY 2003 – mezinárodní konference 

20. 5. ZLAT¯ EmbaxPrint – vyhlá‰ení soutûÏe o nejlep‰í exponát 

21. 5. PRINT & PACKAGING 2003 – marketingová optimalizace obalÛ 

22. – 23. 5. CENTRAL + EASTERN EUROPEAN CONFERENCE ON PACKAGING 

– Mezinárodní konference o balení ve stfiedoevropském regionu 

www.embaxprint.cz 

Otevírací doba: 

20. – 22. 5. 9.00 – 18.00 hod. 

23. 5. 9.00 – 16.00 hod. 

Vstupné: 

20. – 22. 5. 130,- Kã 

23. 5. 60,- Kã 

Veletrhy Brno, a.s. 

V˘stavi‰tû 1 

CZ-647 00 Brno 

Tel.: +420 541 152 924 

+420 541 152 923 

Fax: +420 541 153 068 

e-mail: embaxprint@bvv.cz 

www.embaxprint.cz 

Odborná garance:

RP 2/2003 

Vážení čtenáři, 

když jsem byl požádán, abych napsal úvodník k Reklamní produkci, zvažoval jsem, 

o jaké téma by se mělo jednat. Již deset let se aktivně zabývám tiskem a reklamou. 

Nejprve jsem pracoval jako volný grafik, potom v reklamní agentuře, DTP studiu 

a v posledních letech v tiskárně. 

Na všech těchto místech hrála zásadní roli komunikace. A právě na komunikaci 

bych se rád v tomto krátkém zamyšlení zaměřil. Nemíním se jí zabývat obecně, ale je 

to spíše úvaha o tom, jakou roli hraje v současné komunikaci s tiskárnou Internet. 

Zvažte, k čemu všemu využíváte Internet právě vy. Jistě již dávno používáte např. 

e-mail při komunikaci s kolegy v agentuře nebo přímo s klienty. A jaké jsou vaše 

zkušenosti s tiskárnami? Nestalo se vám snad už mnohokrát, že bylo rychlejší získat 

požadovanou kalkulaci na základě faxového dotazu 

nebo raději přímo telefonátu? Jaké procento 

vašich dodavatelů tiskových služeb používá zcela 

rutinně e-mail nebo jiné internetové on-line spojení? 

Kolik z nich vám umožní udělat si kalkulaci 

skutečně on-line na webu? 

Přitom možnosti využití Internetu v tiskové 

produkci jsou velice široké. Od on-line spojení 

s tiskárnou přes ICQ, MS Messenger a e-mail až 

po různé on-line informační systémy, které vám 

umožní nejen kalkulaci v reálném čase, ale můžete 

si vaši zakázku přímo objednat a sledovat 

průběh jednotlivých operací během výrobního 

procesu. S daty už také není nutné běžet do studia 

a poté s filmy do tiskárny. V dnešní době, kdy 

většina tiskáren integruje osvit do svých provozů nebo přechází na CtP technologie, je 

nejschůdnější cestou odeslat data na ftp server přímo do tiskárny. 

A co vám to vlastně může přinést? Nepochybně úsporu přímých nákladů na 

telefony, dopravu apod., ale hlavně čas, který dokážete využít jistě prospěšnějším 

způsobem než cestou s filmy do tiskárny. Přínos Internetu lidem v polygrafii je velmi 

výrazný, a tak se až nechce věřit, že bylo pro nezájem čtenářů zrušeno vydání knihy 

„Polygrafický Internet“. 

Faktem je, že vybudovat otevřený informační systém znamená pro tiskárnu nemalé 

finanční zatížení, protože unifikované řešení na trhu zatím dostupné není. Nechme 

se tedy překvapit, co nového přinese právě v oblasti polygrafického Internetu nadcházející 

veletrh EmbaxPrint 2003. 

Přeji vám mnoho úspěchů při každodenní práci v náročném oboru tiskové produkce 

a nám tiskárnám mnoho a včas platících zákazníků. 

Vladimír Kovář, 

manažer projektu TISKNETE.CZ 

Úvodník 

Vydavatelství Svět tisku, spol. s r. o. Společnost je zapsána u městského soudu Praha, oddíl C, vložka 80559. Tiskovina je registrována 

Ministerstvem kultury ČR pod evidenčním číslem MK ČR E 13675. 

Manažer projektu: Pavel Svítek; vedoucí vydání: Patrik Thoma; adresa: Hollarovo nám. 11, 130 00 Praha 3; Tel.: 271 737 788, 271 733 554, 

Fax: 272 736 252; E-mail: inzerce@svettisku.cz, redakce@svettisku.cz, www.svettisku.cz, cena výtisku 35 Kč/45 Sk 

Sazba: Bohunka Třešňáková, tisk a knihařské zpracování: www.tisknete.cz, UV lak obálky: Unilak CZ s. r. o. 

Obálka vytištěna na papíru LUXOSATIN 250 g/m2 , kat. č.: 968 250, 

Blok vytištěn na papíru LUXOSATIN 135 g/m2 , kat. č.: 968 135, 

dodává 

, vyrábí 

1

Podklady RP 2/2003 

2 

Tiskárna Flora s novými stroji 

Mezi tiskárny katastrofálně zasažené 

loňskými srpnovými povodněmi patří 

i karlínská tiskárna Flora, která se do 

těchto prostor nastěhovala až počátkem 

roku 2002 z pražských Vinohrad. 

O tom, že se tiskárna z prvního šoku 

rychle vzpamatovala, svědčí nejenom 

její přestěhování do Hostivaře, ale 

především velké investice do nových 

strojů. 

V listopadu loňského roku byl v tiskárně 

Flora nejprve nainstalován čtyřbarvový 

tiskový stroj Heidelberg Speedmaster 

SM 52-4 pracující ve formátu B3. Tento 

velmi automatizovaný stroj byl pak nově 

doplněn strojem pracujícím v maximálním 

tiskovém formátu B1, kterým je 

pětibarvový Heidelberg Speedmaster 

CD 102-5. Kromě standardního upínacího 

systému Autoplate je stroj vybaven 

kompletním automatickým mytím, 

temperováním barevníků apod. Tento 

stroj je doplněn vylepšeným řídícím 

systémem CP2000. 

Společnost Magic Seven v novém 

Expanze společnosti s sebou nese celou 

řadu změn, mezi něž často patří 

stěhování do větších prostor. Před podobným 

rozhodnutím stála i pražská 

společnost Magic Seven, které její stávající 

prostory na Pankráci již byly zkrátka 

těsné. A proto se představitelé firmy 

rozhodli, že se k desátému výročí založení 

společnosti přestěhují do zcela 

zrekonstruovaných prostor v Dělnické 

ulici v Praze 7. Nové reprezentativní 

sídlo má nyní téměř 900 m 2 . Spolu 

s mateřskou společností absolvovala 

stěhování také fullservisová interaktivní 

agentura iMagic. 

DiALTA - tiskové stroje od Minolty 

O digitální tiskové stroje je v posledních 

letech stále větší zájem, proto se 

na tento vývoj snaží reagovat i samotní 

výrobci těchto zařízení. Jednou z takových 

firem je i společnost Minolta, která 

v nedávné době představila dva nové 

modely spadající do této kategorie – Di- 

ALTA Di551 a DiALTA Di200. 

Editace 

rastrových obrázků 

Rastrové obrázky, obvykle v podobě fotografií, jsou 

jednoznačně nejčastěji používaným typem obrazových 

podkladů. Rastrový charakter jim přináší jak množství 

výhod, tak i některá omezení. Obojí je třeba při práci 

respektovat, v lepším případě využít. 

Již víme, že rastrové obrázky jsou složeny 

z jednotlivých obrazových bodů. Tím jsou 

dány všechny jejich hlavní vlastnosti, což 

platí i pro možnosti úprav a chování obrázků 

při úpravách. Obrazové body jsou 

na sobě navzájem nezávislé, každý z nich 

je dán svou polohou v obrázku a svou 

barevnou hodnotou. Důležité je, že sám 

o sobě nemá obrazový bod žádný rozměr. 

Můžeme vlastně říci, že je sám jednotkou, 

protože v digitální podobě často 

udáváme rozměry rastrových obrázků 

právě v obrazových bodech (názorným 

příkladem jsou snímky z digitálních fotoaparátů). 

Teprve ve chvíli, kdy je soubor 

zobrazen, třeba tiskem, získávají obrazové 

body, a s nimi i obrázek sám, fyzický 

rozměr. Je jasné, že má-li být zobrazení 

kvalitní (ostré, s detaily apod.), musejí 

být tiskové body velmi malé, při pozorování 

zblízka nejlépe okem obtížně postřehnutelné. 

Mluvíme v této souvislosti 

o rozlišení, a závislost je jasná: čím menší 

body, tím je menší i výsledný obrázek, 

Ve zvětšení (zde zvětšeno na pětinásobek) 

dobře vyniká rastrový charakter obrázku 

body na dané ploše více „nahuštěny“, 

a tím roste rozlišení. Naopak platí, že 

čím větší obrázek tiskneme (zobrazíme 

na monitoru apod.), tím rozměrnějšími 

se stávají i tiskové body. Klesá rozlišení 

Svět rastrových editorů je velmi 

pestrý, aplikací na profesionální 

úrovni je ovšem jen několik. 

a obrázek hrubne; pozorovat jej lze jen 

ze stále větší vzdálenosti. 

Výše popsaný charakter rastrových 

souborů je dobré pochopit a zažít, protože 

z velké části určuje, přímo nebo 

nepřímo, chování souborů při editaci. 

Prvním jednoduchým důsledkem je, že 

obrázky nelze snadno a v libovolné míře 

zvětšovat. Možná ale není tak očividné, že 

podobně to může platit i opačně, protože 

přepočtem při zmenšení (jde o skutečné 

zmenšení) dochází k trvalému odstranění 

některých obrazových bodů z obrázku. 

Při extrémním zmenšení nebývá výsledek 

dobrým obrazem originálu. V praxi se 

s tímto jevem setkáváme například při 

tvorbě malých ikon – kvalitní obrázky 

je třeba kreslit již jako originály v malé 

velikosti. 

Pro editaci rastrových obrázků používáme 

„bitmapové“ grafické editory 

(bitmapové je sice všeobecně zavedený, 

ale nepříliš správný pojem, zde vyjadřující 

alternativu k vektorovému editoru). Mezi 

nejčastěji užívané a nejlepší aplikace 

řadíme Adobe Photoshop, Corel Photo- 

-Paint nebo Corel Painter, k dispozici jsou 

ale i desítky dalších, třeba i jednodušších 

aplikací – například tuzemský, zdarma 

šířený program 602Photo. 

Některé z těchto aplikací jsou výkonnější, 

jiné jednodušší, některé jsou 

Vytištěno na papíru LUXOSATIN 135 g/m 2 , kat. č.: 968 135, dodává , vyrábí

RP 2/2003 

Editory rastrových obrázků jsou ideálním 

nástrojem pro barevné úpravy fotografií 

koncipovány skutečně jako editory, další 

jsou více zaměřeny na tvůrčí činnost. 

Často se v poslední době setkáváme 

i s editory, které jsou součástí programových 

balíků, přikládaných ke skenerům 

a digitálním fotoaparátům. Bohužel, vidíme 

zde známý trend aplikací, určených 

pro masovou spotřebu. Častější jsou zde 

automatizované, spotřebitelsky pojaté 

funkce typu odstranění „červených očí“, 

případně funkce pro automatizované 

globální úpravy, slibující nedefinované 

vylepšení obrazů. I z krátkého popisu je 

jasné, že obecně to nejsou nástroje pro 

Rastrové grafické editory 

nabízejí desítky funkcí a filtrů 

pro technické i výtvarné 

úpravy fotografií. 

profesionální práci, od kterých naopak 

požadujeme smysluplné parametry, nejlépe 

s možností numerického nastavení 

(pro opakovatelnost výsledků), vybavené 

možností náhledu, který v reálném čase 

zobrazuje předpokládaný výsledek chystaného 

zásahu. 

Všechny univerzální editory umožňují 

import rastrových souborů bez ohledu 

na způsob jejich pořízení, jedinou podmínkou 

je, aby soubor byl dříve uložen 

v některém z podporovaných formátů. 

K dispozici je řada formátů, spolehlivě 

kompatibilních se všemi hlavními platformami, 

to znamená s Windows, Mac 

i Unixem. Kromě toho existuje nepřeberné 

množství moderních i historických 

formátů, které jednotlivé aplikace mohou, 

ale nemusejí otvírat a ukládat (často jde 

i o formáty, využívané staršími grafickými 

stanicemi, nebo i původní generací 8-bi- 

Podklady 

tových počítačů). Existují aplikace, které 

pracují s extrémně širokým spektrem grafických 

formátů, ty využijeme v případě, 

kdy jsme postaveni před nutnost otevřít 

některý z exotických formátů (u počítačů 

Apple jde například o známý Graphic- 

Converter, na Windows pak ACDSee). 

Spektrum nástrojů rastrových grafických 

editorů je přizpůsobeno nejčastěji 

plněným úlohám. Mezi ty obecně nejdůležitější 

řadíme: 

– barevné korekce, a to jak místní 

a selektivní (omezené na některé barvy), 

tak globální (zaměřené na barevné 

posuny); 

– gradační úpravy, zaměřené na reprodukci 

zejména velmi tmavých a světlých 

oblastí; někdy se mohou gradační úpravy 

svým významem pro vzhled obrázku překrývat 

s dopadem barevných úprav; 

– barevné převody, zaměřené na multiplatformní 

publikování a publikování, 

nezávislé na médiu, kdy z téhož originálu 

připravujeme barevně přizpůsobené kopie 

pro tisky a elektronická média; 

– úpravy, související s ostrostí obrázku, 

případně se strukturou obrazu (ve smyslu 

zrnitosti apod.), zahrnující různé metody 

pro doostření obrázku či jeho částí 

a nebo naopak pro místní nebo globální 

rozostření; 

– retuše a montáže, spočívající v prvé 

řadě v cíleném odstranění nežádoucích 

nebo naopak v dokreslení chybějících 

detailů, často též v montáži několika existujících 

obrazů do společné kompozice; 

– vkládání a formátování textu: funkce, 

která nebyla ještě nedávno v rastrových 

editorech příliš podrobně propracována, 

si svým pojetím v nových verzích aplikací 

příliš nezadá s možnostmi, které nabízejí 

layout aplikace; 

– práce s vektorovými daty. Paradox 

je jen zdánlivý, vektorová data jsou nejen 

často importována (například při vkládání 

loga do grafiky), vyspělé aplikace obsahují 

i nástroje pro vektorové kreslení, 

velmi užitečné při kreslení geometrických 

objektů i při definicích oblastí pro ořezové 

cesty. 

V následujících číslech se budeme 

všem důležitým úlohám věnovat samostatně. 

Popíšeme práci v hlavních 

aplikacích a ukážeme konkrétní postupy 

pro rychlou a účinnou práci v rastrových 

editorech. 

Kamil Třešňák

Pre-press RP 2/2003 

4 

Obě zařízení pracují technologií laserového 

tisku až do maximálního rozlišení 

600 x 600 dpi, přičemž maximální tiskový 

formát je u prvního zařízení A3+, 

u druhého pak A3. Lze na nich zpracovávat 

materiály o plošné hmotnosti až 

200 g/m 2 , přičemž zpracovávat se dají 

i materiály s vyšší plošnou hmotností 

ze všech zásobníků. Minolta DiALTA 

Di551, která tiskne rychlostí 55 stran za 

minutu, je vybavena dvěma zásobníky 

na 500 listů a jedním velkokapacitním 

zásobníkem, schopným pojmout až 

1 500 listů. Kromě toho lze využít také 

manuálního podavače na 100 listů. Di- 

ALTA Di200 pracuje rychlostí 20 stran za 

minutu. DiALTu Di551 je možné doplnit 

o celou řadu příslušenství, mezi nimiž 

nechybí například velkokapacitní kazety 

na 4 000 listů A4 nebo 4 000 listů 

A3+, a dále pak finišer na 2 500 listů 

umožňující třídění, skupinování, vícepoziční 

sešívání až 50 listů a skládání. 

Multifunkční Canon 

Společnost Canon asi není zapotřebí příliš 

představovat. Na českém trhu je známa 

celou řadou produktů, mezi nimiž 

nechybí ani multifunkční zařízení. Právě 

v této oblasti Canon představil své tři 

nové modely, které jsou označené jako 

iR1210, iR1230 a iR1270F. Všechna tři 

zařízení mají celou řadu shodných parametrů, 

mezi nimiž je například velmi 

rychlé vytištění první strany, stejně jako 

maximální tisková rychlost 12 stran za 

minutu nebo maximální tiskové rozlišení 

1 200 x 600 dpi. Nové modely 

jsou shodně vybaveny zásobníkem na 

250 listů papíru a ručním podavačem 

na 100 listů. iR1230 je navíc doplněný 

o automatický podavač dokumentů 

(ADF), do něhož může uživatel uložit až 

30 originálních dokumentů. Do nejvyššího 

modelu iR1270F je kromě digitální 

kopírky, tiskárny a ADF zabudován také 

fax 33,6 kbps Super G3, který dokáže 

odeslat stránku A4 za 3 sekundy. 

Canon EOS 10D a ti druzí 

Společnost Canon patří mezi největší 

současné producenty digitální techniky. 

Dokladem toho je i uvedení celé řady 

digitálních fotoaparátů tohoto výrobce. 

Asi nejvýznamnější novinkou v této ob- 

Práce 

v layout aplikacích 

Aplikace pro návrh stránek, často zjednodušeně 

nazývané layout aplikace, jsou jedním ze základních 

nástrojů při přípravě tištěných dokumentů, bez ohledu 

na to, zda bude výsledkem malý černobílý inzerát nebo 

rozsáhlá ilustrovaná kniha. 

Aplikace pro přípravu stránky byly jednou 

z hlavních příčin, proč mohla před zhruba 

dvaceti lety vypuknout revoluce, zvaná 

DTP. Tehdy aplikace jako PageMaker 

nebo Ventura poprvé přinesly možnost 

na relativně jednoduchém a dostupném 

počítači skládat dohromady text, obrázky 

a další grafické prvky. 

Od té doby se mnohé změnilo, základní 

koncepce vytváření tiskové stránky 

ale zůstává. Přes všechny finesy a pokročilé 

funkce i současné nejpoužívanější 

Základním úkolem layout aplikací 

je kombinace textu a obrázků na 

vytvářených stránkách. 

aplikace stále skládají tištěné stránky 

z obrazových a textových rámečků, a doplňují 

je případně o vlastní grafické prvky. 

Pokrok se odehrává zejména v možnostech 

práce s vloženými objekty, v rozšiřování 

spektra pracovních formátů a ve 

zdokonalování výstupních souborů, které 

přesněji a bez chyb zachycují design 

stránky a její prvky. 

Stavební prvky stránek 

Prakticky všechny dnes dostupné layout 

aplikace užívají při tvorbě stránek několik 

málo druhů stavebních prvků. Základem 

pro import obrázků a textů do stránky 

jsou příslušné rámečky. Rámečky se 

obecně skládají z pozadí, importovaného 

obsahu a volitelně i okraje. Pozadí rámečku 

může být buď prázdné, pak je rámeček 

průhledný vůči prvkům, položeným 

pod rámečkem, nebo může být plocha 

rámečku vyplněna definovanou barvou 

či barevným přechodem. Lépe lze 

různá pozadí využít v případě textových 

rámečků, obrazové rámečky s sebou 

nesou jistá omezení. 

Okraj rámečku může mít dále definovánu 

i sílu, nejčastěji v bodech, a barvu. 

Obvykle lze definovat, jak bude okraj 

rámečku situován, zda směrem dovnitř 

rámečku, vně, nebo zda bude podél hranice 

rámečku vystředěn. 

Jednotlivé rámečky lze přes sebe překládat. 

Nejde ovšem o práci ve vrstvách, 

proto se rámečky vzájemně ovlivňují. Důležitá 

je zejména situace, kdy nad textový 

rámeček pokládáme další rámeček, ať už 

textový nebo obrázkový. Pak ve spodním 

rámečku přichází ke slovu obtékání, 

metoda, kdy je okraj odstavce s textem 

tvarován podle jiného útvaru, nejčastěji 

okraje obrázku. Způsoby obtékání lze 

v aplikacích poměrně podrobně nastavit, 

konkrétní rozsah možností se samozřejmě 

v jednotlivých případech podstatně 

liší. Pamatujme si, že způsob obtékání je 

nastavován pro objekt, který je obtékán, 

nikoliv pro objekt, který obtéká. 

Kromě rámečků lze v layout aplikacích 

vkládat na stránky i jednoduché grafické 

objekty. Nejčastěji jde o různě široké 

linky, volitelně zakončené šipkami. Podle 

typu aplikace můžeme dále vkládat i další 

jednoduché geometrické tvary, jako jsou 

například čtverce, kruhy apod. 

Textový rámeček 

Textový rámeček vymezuje na stránce 

místo, věnované jednotlivým blokům 

textu; rámeček může obsahovat několik 

slov titulku, stejně jako obsáhlý text v několika 

odstavcích. Do rámečku je možné 

text přímo vepsat, mnohem častější je 

ale import již pořízeného textu, buď přes 

schránku, nebo z textového souboru. Při 

importu z textového souboru dáváme 

přednost čistému textu (to znamená 


RP 2/2003 Pre-press 

Předcházející stránka v podobě, jak vzniká v aplikaci pro tvorbu stránek (InDesign) 

například bez tučných řezů apod.) a jeho 

pozdější úpravě při návrhu stránky. 

Uvnitř textových rámečků lze text poměrně 

dalekosáhle formátovat. Týká se to 

fontů a jejich řezů, velikosti písma, jeho 

barvy, i parametrů, jako jsou proklad či 

řádkování; text může v rámečku vyplnit 

jeden, ale i více sloupců. Je proto otázkou 

zvyku a stylu obsluhy, jak konkrétní grafik 

stránky vyrobí. Například je možné vytvořit 

nadpis článku uvnitř téhož rámečku, 

který obsahuje i zbývající text, jen změnou 

fontu a velikosti písma. Stejně dobrým 

postupem může být i vyčlenění samostatného 

rámečku jen pro titulek. 

Nelze předem říci, který postup je v kterém 

případě lepší, často je některé řešení 

pružnější, zatímco jiné rychlejší – záleží 

proto na konkrétní situaci. Jednou 

z možností, jak vytvořit složitější design 

stránky, je využití více samostatných textových 

rámečků. Ty lze mezi sebou v případě 

potřeby propojit tak, aby jimi vložený 

text volně protékal. Takto propojit lze 

i textové rámečky, nacházející se na různých 

stranách vytvářeného materiálu. 

Jednotlivé aplikace disponují rozsáhlým 

souborem funkcí pro modifikace 

vzhledu sazby textu. To se týká zejména 

různých metod zarovnávání textu 

v rámečcích (na střed, do bloku apod.), 

a s tím souvisejících parametrů textu 

– program musí řídit mezery mezi slovy 

i písmeny, rozdělování slov, v lepším 

případě sám hlídá hlavní typografické 

chyby, jako jsou třeba řádky, zakončené 

jedním písmenem. Způsob, jakým program 

bude chování textu řídit, definujeme 

v předvolbách, nejčastěji v podobě stylů, 

jež lze snadno aplikovat na různé bloky 

textu. Část práce na vzhledné sazbě tak 

odvedeme při přípravě stylů, v řadě případů 

je ale třeba i do takto řízené sazby 

zasahovat, protože automatické algoritmy 

nemusejí všechny situace vyřešit tak, aby 

text byl vysazen nejen bez chyb, ale i na 

pohled příjemným způsobem. 

Obrázkový rámeček 

Obrázky jsou vedle textu druhým základním 

prvkem designu stránek. Podobně 

jako text, i obrázky jsou do stránek 

vkládány prostřednictvím obrázkových 

rámečků. Prvním, co je u obrázků třeba 

řešit, je vztah jejich velikosti a velikosti 

rámečku. To se netýká případů, kdy jsou 

obrázky na potřebnou velikost předem 

připraveny z grafického editoru. Mnohem 

častěji ovšem pracujeme s obrázky 

nepřizpůsobenými, a v tom případě je 

třeba jejich velikost upravit během sazby. 

Aplikace pro tento účel obvykle nabízejí 

více metod vložení obrázku do rámečku. 

Nejjednodušší je prosté vložení bez 

přizpůsobení. Pokud je obrázek větší, je 

z něj v rámečku vidět jen část. Vložený 

obrázek lze modifikovat, proto i partie, 

které zůstanou po vložení do malého rámečku 

skryty, jsou stále součástí obrázku, 

a výřez lze dále měnit pohybem obrázku 

uvnitř rámečku. 

Další možností je velikostní přizpůsobení 

obrázku. Zde je třeba si dát pozor na 

situaci, kdy se liší poměry stran obrázku 

a obrazového rámečku. Programy totiž 

obvykle nabízejí možnost přizpůsobit 

obrázek při vložení do rámečku jeho 

rozměrům – i třeba za cenu deformace 

poměru šířky a výšky obrázku. V drtivé 

většině případů je ale takové vložení 

považováno za chybu. Správný postup


6 

lasti je bezesporu Canon EOS 10D. Jde 

totiž o digitální jednookou zrcadlovku 

se snímačem disponujícím rozlišením 

6,3 megapixelu. Tento model by se 

měl stát nástupcem fotoaparátu D60. 

Kromě tohoto přístroje je dalším přírůstkem 

na poli digitálních fotoaparátů 

také Digital IXUS 400, který by se měl 

stát novou vlajkovou lodí společnosti 

mezi kompaktními fotoaparáty. Jde 

o přístroj disponující maximálním rozlišením 

4 megapixely a trojnásobným 

zoomem. Dalším novým fotoaparátem 

je PowerShot S50 – kompaktní digitální 

fotoaparát nabízející maximální rozlišení 

5 megapixelů. Nový PowerShot S50 obsahuje 

také mnoho funkcí populárního 

modelu S45. 

Canon dále uvedl i další nové modely 

řady PowerShot. Zde se jedná o A300 

– digitální kompaktní fotoaparát pro 

začátečníky s maximálním rozlišením 

3,2 megapixelu a vestavěným 5,1-násobným 

digitálním zoomem, a dále 

modely A60 a A70. Ty disponují 

rozlišením 2 megapixely (A60), resp. 

3,2 megapixelu (A70) a měly by v nabídce 

nahradit modely Canon Power- 

Shot A30 a A40. 

Jak dopadl Kalendář roku 

Na veletrhu Reklama & Polygraf se opětovně 

konala celá řada doprovodných 

akcí, z nichž jednou z nejvýznamnějších 

bylo vyhlášení soutěže Kalendář roku, 

kterou každoročně pořádá Kolegiem 

Typografia a společnost M.I.P Group. 

Soutěž se vyhlašuje v několika základních 

kategoriích. První místo v kategorii 

Typografické kalendáře bylo uděleno 

Útvaru vztahů k veřejnosti za kalendář 

Metrostav a. s. 2003, který zároveň 

získal i absolutní vítězství, tedy hlavní 

cenu soutěže Kalendář roku 2003. Na 

druhém místě se umístila akciová společnost 

Visage za kalendář Visage 2003 

– výročí 10 let, a třetí příčku obsadily 

tiskařské závody Typos s kalendářem 

Polygrafické nástroje 2003. V kategorii 

Obrazové a kulturní kalendáře nebyla 

první a druhá cena udělena a třetí místo 

obsadila olomoucká tiskárna FGP studio 

s kalendářem Historická Olomouc 

a ostravská tiskárna Ringier – Print s kalendářem 

2003 Ringier – Print. V kategorii 

Propagační a firemní kalendáře 

patřilo společné třetí místo společnosti 

Kuklik – integrovaná komunikace za 

kalendář Škoda Energo 2003 a firmě 

Artea Graphics za kalendář ZAPA beton 

Dialogové okno pro import obrázku z předchozí strany (QuarkXPress 3.x) 

vložení obrázku spočívá v kombinaci 

změny rozměru a částečného výřezu 

tak, aby obsah obrázku nebyl rozměrově 

deformován. 

Pokud použijeme obrázky o přizpůsobené 

velikosti, je třeba si pamatovat, že 

navzdory její změně počítá řada aplikací 

stále s původním obrázkem. Uvedeme 

Celosvětově jsou s převahou 

nejrozšířenějšími layout editory 

QuarkXPress a InDesign, 

ostatní aplikace jsou využívány 

mnohem méně často. 

jednoduchý příklad – pokud rozměrný 

obrázek z titulní stránky prospektu vložíme 

na jiné straně do okénka o rozměru 

několika málo centimetrů, budou některé 

aplikace při tisku nebo přípravě výstupního 

souboru pracovat opět s obrázkem 

v plné velikosti – výsledkem bude nečekaně 

objemný výstupní tiskový soubor. 

Stejně tak mnohé aplikace pracují skrytě 

s celým obrázkem, i když jsme provedli 

výřez (neboť ten zůstává editovatelný). 

V obou těchto případech je obecně 

korektnější, když obrázek takto výrazně 

upravíme mimo prostředí layout aplikace 

– i když některé si s podobnými operacemi 

poradí samy. Příkladem aplikace, 

pro kterou je lepší obrázky upravit, je 

QuarkXPress, mezi aplikace, jež obsahují 

funkce na editaci rastrových obrázků, patří 

zejména InDesign a Calamus. 

Zvýšené opatrnosti je třeba dbát v případě, 

že v rámečku zvětšujeme rastrový 

obrázek. Jak víme, rastrové obrázky musíme 

tisknout v dostatečném rozlišení, jinak 

kvalita vytištěného obrázku klesá. Dále 

víme, že rozlišení klesá, když obrázek bez 

další úpravy zvětšujeme – a to přesně je 

i případ zvětšování obrázku uvnitř obrazového 

rámečku. Naštěstí prakticky všechny 

aplikace nabízejí informační okno, kde lze 

zjistit, zda a jak se měnila velikost obrázku. 

Obvykle je změna velikosti udávána 

v procentech, a 100 % odpovídá skutečné 

velikosti obrázku. Jen kvalitní obrázky 

snesou v nouzi určité zvětšení, jehož 

hodnotu je ale obtížné přesně stanovit 

– obvykle by se měla pohybovat pod hranicí 

130 %. Zvětšení 200 a více procent, 

se kterými se občas setkáváme, jsou zásadní 

chybou. Připomínáme, že vektorových 

obrázků se týká přirozeně jen pasáž 

o deformaci vlivem poměru stran. 

Častou chybou při práci s obrázkovými 

rámečky jsou pokusy o průhlednost 

uvnitř vložených obrázků. Zásadně je 

třeba vždy postupovat tak, že do obrazového 

rámečku vkládáme jednolitý 

obrázek, který vyplní celou vnitřní plochu 

rámečku, jinak riskujeme chyby v tisku. 

Pokud je třeba použít obrázek s průhlednými 

partiemi, je nutné požadované 

partie z celistvého obrázku vyříznout. 

Obrázek ovšem zůstává neporušen, jen 

je do něj vložena informace o hranici, 

kudy vede linie viditelnosti. Takovou informaci 

nazýváme ořezovou cestou, a lze 

ji vložit v grafickém editoru; i některé 

layout programy tuto funkci, lépe či hůře, 

implementují. V každém případě jde vždy 

o ostré hrany mezi viditelnou a neviditelnou 

oblastí, částečnou průhlednost 

(třeba stíny na pozadí) je třeba realizovat 

jiným způsobem. 

Ostatní úpravy obrázků, mimo zmíněných 

velikostních modifikací, nejsou 

v klasických layout aplikacích k dispozici. 

Všechny barevné úpravy i úpravy obsahu 

obrázku je pak třeba provádět v příslušných 

grafických editorech. Opět to neplatí 

bez výjimky, některé aplikace umožňují 

i poměrně rozsáhlé úpravy obou typů 

obrázků (InDesign, Calamus). K podrobnějším 

úpravám se ovšem musíme postupně 

propracovat. 

Kamil Třešňák 


RP 2/2003 Pre-press 

Systémy řízení barev 

(I. díl) 

Každý, kdo zvládne základy přípravy tištěných materiálů, 

setká se dříve nebo později s tím, že barvy, s nimiž 

pracuje při přípravě dokumentů, se mohou lišit od barev, 

které se objeví na finálním výsledku. Systémy řízení 

barev mají udržet v celém procesu stabilní barevnost. 

Převedeno do praktické řeči to znamená, 

že od okamžiku pořízení podkladů, třeba 

na skeneru, přes editaci a retuš obrázků, 

přípravu a výrobu designu stránky (dokumentu) 

až po kontrolní náhledy a konečný 

tisk, nikde nesmí docházet k nepředvídaným 

a skrytým barevným posunům, 

a všechna zařízení musejí zobrazovat co 

nepřesnější vzhled dokumentů. Jak uvidíme, 

není to úloha úplně jednoduchá, při 

troše snahy ale není ani nezvládnutelná. 

Stejně tak i náš následující výklad nebude 

příliš složitý, přestože se některým 

podrobnostem nevyhneme. 

Potřeba pracovat během přípravy tištěných 

materiálů s co nejvěrnějšími barvami 

zdaleka není výsadou několika málo posledních 

let. Co naopak během poměrně 

krátké doby prošlo rychlým vývojem, jsou 

způsoby, jak věrných barev dosáhnout. 

Zatímco ještě před pár lety byly systémy 

řízení barev poměrně složité a používala 

je jen vyspělejší pracoviště, současné 

postupy a nástroje přibližují práci s věrnými 

barvami prakticky každému. My se 

nejprve alespoň krátce vrátíme zpět, do 

doby před nástup dnes používaných ICC 

profilů. Dozvuky tehdejších postupů se 

totiž objevují dodnes, a občas komplikují 

pochopení moderních metod. 

Sonda umístěná na skle monitoru 

Trochu zjednodušeně můžeme říci, že základem 

dříve používaných postupů byla 

snaha přizpůsobit výsledky všech zařízení 

předem daným, očekávaným hodnotám. 

Pro názornost: například to znamená, že 

bylo známo, jak má na monitoru vypadat 

konkrétní odstín červené barvy, a cílem 

kalibrace bylo každý konkrétní monitor 

seřídit tak, aby tento daný odstín zobrazil 

přesně podle požadavků. Podobně, 

i když s některými specifiky, jsme postupovali 

také při seřizování a provozu 

skenerů a tiskáren. Je jasné, že to 

vše nebylo nijak snadné, a v konečném 

důsledku ani levné – zejména proto, že 

takto kalibrovat bylo možné jen špičková 

zařízení, která musela být k tomu účelu 

vybavena složitou elektronikou. Složitý 

a odborně náročný byl přitom i sám 

proces kalibrace, což k většímu rozšíření 

rovněž nepřispělo. 

Moderní systémy řízení barev 

pracují s ICC profily. 

Lze říci, že současný přístup je v mnoha 

ohledech téměř opačný. Několik 

posledních let se stále výrazněji prosazují 

systémy řízení barev, založené na využití 

ICC profilů. Vycházejí ze základního předpokladu, 

že žádné dva přístroje nepracují 

s barvou zcela identicky. Platí to i v případě, 

že jde o stejný typ stejné značky, 

používaný za stejných podmínek. Proto 

namísto toho, abychom se snažili dosáhnout 

absolutní shody, zařízení přesně 

změříme, a zjistíme, jak barvy reprodukuje 

(ať jde o snímání, zobrazení nebo tisk). 

Barevné vlastnosti přístroje (odchylky od 

pomyslného ideálního podání) jsou pak 

zachyceny v souboru, který označujeme 

jako ICC profil. ICC profil lze vytvořit prakticky 

pro každé zařízení, jedinou základní 

podmínkou je, aby bylo po delší dobu 

schopné pracovat stabilně. Pokud se totiž 

s námi 

budete 

v klidu 

Vyberte si 

jeden z našich výrobních závodů, 

zadejte zakázku 

a nenechte se rušit. 

Více než desetiletá zkušenost 

v oblasti polygrafické výroby 

a spolupráce s celou řadou 

významných klientů 

Vám dává záruku 

dlouhodobé spokojenosti. 

S námi budete v klidu. 

H e i d e l b e r g P a r t n e r 

w w w . r e p r o p r i n t . c z


8 

2003. V kategorii Fotografické kalendáře 

porota udělila dvě první ceny, a to 

Hořické ofsetové tiskárně za kalendář 

sestavený z fotografií Radomíra Postla 

ze souboru Nedohořelo a Moravskoslezskému 

nakladatelství za kalendář 

Magická Energie 2003. Druhá cena 

v této kategorii udělena nebyla a o třetí 

se rozdělila společnost Trilabit s MKM 

Studiem Karel Beneš za kalendář Vítkovice 

Steel 2003. 

Olympus představil nové digitální 

fotoaparáty 

Nejenže se společnost Olympus prosazuje 

v klasické fotografii, ale své významné 

místo má i v oboru fotografie 

digitální. A právě v této oblasti tato firma 

v nedávné době představila celou řadu 

nových produktů z modelové kategorie 

Camedia. 

Prvními novinkami jsou kompaktní 

digitální fotoaparáty Camedia C-750 

Ultra Zoom a C-740 Ultra Zoom, které 

disponují desetinásobným optickým 

zoomem a čtyř-, resp. trojnásobným 

zoomem digitálním. Prvně jmenovaný 

fotoaparát je vybaven snímačem 

s rozlišením 4 megapixely, druhý pak 

má snímač s rozlišením 3 megapixely. 

Kromě těchto digitálních fotoaparátů 

firma Olympus uvedla dále Camedii 

C-350ZOOM s rozlišením 3,2 megapixelů 

nabízející trojnásobný optický 

a 3,3x digitální zoom. Posledním novým 

digitálním fotoaparátem je pak 

Olympus Camedia C-150 – kompaktní 

fotoaparát, určený především začátečníkům. 

Fotoaparát disponuje rozlišením 

2 megapixely a 2,5-násobným digitálním 

zoomem. 

Hitachi má nové LCD 

Společnost Hitachi představila další 

ze svých modelů LCD panelů. Tentokrát 

jde o 17“ displej s označením 

CML174SXW. Nový monitor má zobrazovací 

plochu s úhlopříčkou 17“ (388 

x 270 mm), jeho doporučené rozlišení 

je pak 1 280 x 1 024 bodů při kmitočtu 

75 nebo 60 Hz. CML174SXW má 

jas 260 cd/m 2 a skvělý kontrastní poměr 

400 : 1, zorný úhel 160 stupňů ve 

vodorovné i svislé rovině a rozteč bodů 

0,264 mm. Zajímavým parametrem 

Spektrofotometr čte testovací obrazce 

jeho parametry znatelně změní, profil 

pozbývá platnosti. 

ICC profily slouží jako prostředek pro 

přepočítávání barev, nejčastěji mezi jednotlivými 

periferiemi. Ve zjednodušení, 

například při skenování, jsou v nasnímaném 

obrázku uložena „surová“ obrazová 

data, která před dalším zpracováním 

přepočteme přes profil skeneru, a získáme 

tak skutečné barevné odstíny, bez 

nepřesností, vzniklých vlastnostmi tohoto 

konkrétního skeneru. Pokud nyní soubor 

zobrazíme na monitoru s profilem, bude 

zobrazení barevně velmi blízké skutečnosti, 

tedy originálu obrázku. ICC profily 

lze přitom aplikovat postupně, a tak na 

jednom zařízení simulovat barevné podání 

jiného. Typicky například na monitoru 

nebo na stolní náhledové tiskárně simulujeme 

vzhled dokumentu po vytištění 

ofsetem – samozřejmě v přesnosti, dané 

kvalitou profilů i samotných použitých zařízení. 

Moderní aplikace obvykle uživateli 

přesně poradí, kam který profil definovat, 

my si použití profilů podrobněji ukážeme 

v dalších pokračováních. 

Obecně můžeme říci, že práce i s těmi 

nejjednoduššími profily přinese viditelný 

posun k barevné věrnosti. Výhodou 

moderních postupů navíc je, že způsob 

a postup měření profilů lze standardizovat. 

To znamená, že v praxi lze totéž 

měřící zařízení a stejný software použít 

k proměření a generování profilů pro 

v podstatě všechna zařízení téhož druhu 

– pro všechny monitory (pozor na rozdíl 

LCD a CRT), skenery, ink-jetové tiskárny 

(pracující na srovnatelném principu) 

apod. Tak univerzální postupy předchozí 

metody nemohly nabídnout. 

ICC profil monitoru 

Moderní postupy předtiskové přípravy 

přisuzují monitoru stále důležitější místo. 

Je to možné díky vyšší kvalitě monitorů 

obecně, stejně jako díky stále masovějšímu 

rozšíření nástrojů pro tvorbu jejich 

profilů. 

Obecně lze říci, že téměř jakýkoliv 

klasický CRT monitor alespoň střední třídy 

lze s dobře vytvořeným profilem použít 

pro práci s věrnými barvami. Podmínkou 

zejména je, aby monitor pracoval stabilně, 

bez výkyvů v čase a bez nerovnoměrností 

v ploše obrazovky. Pro přesnost je 

třeba říci, že jen několik málo špičkových 

značek uspokojí nejvyšší požadavky. Ty 

ale není jednoduché definovat, a v běžné 

praxi je obvykle na monitor neklademe. 

Značná pozornost je v poslední době 

věnována LCD panelům (monitorům). 

Jakkoli jsou pro většinu použití výhodnější, 

pro přesnou práci s barvami se jich 

zatím drtivá většina nehodí. Výjimku tvoří 

několik málo přístrojů, zejména dva vyšší 

modely panelů Apple. Základním problémem 

ostatních panelů jsou příliš velké 

změny barvy při pohledu z úhlu. 

Kvalitní řízení barev se 

neobejde bez odpovídajících 

měřících přístrojů. 

ICC profil monitoru vytváříme obvykle 

dvěma způsoby. První možností je čistě 

vizuální tvorba, bez použití měřících 

přístrojů. Vhodný software zobrazuje 

řady měřících obrazců, na které uživatel 

reaguje. Program z odpovědí uživatele 

vyhodnotí, jak monitor zobrazuje, a vytvoří 

profil. 

Druhou možností je tvorba profilu 

za použití měřících přístrojů. Program 

opět zobrazuje barevné obrazce, které 

pomocí sondy připevněné na obrazovce 

vyhodnocuje a z naměřených hodnot 

vypočítává profil monitoru. Měřící přístroje, 

obvykle kolorimetry nebo spektrální 

fotometry, jsou často společné pro LCD 

i CRT monitory, v tom případě se liší 

jen způsobem upevnění na obrazovku. 

Stejně i většina aplikací pro tvorbu profilů 

je univerzálních, obvykle ovšem obsahují 

pro LCD a CRT monitory dvě různé cesty. 

Lze říci, že kvalitní monitor, doplněný 

o kvalitní profil, nabídne ve výsledku barevně 

vysoce věrné zobrazení. 

ICC profil skeneru 

Skenery jsou stále jedním z nejčastěji 

užívaných vstupních zařízení. Kvalita 

i těch nejjednodušších skenerů se za 

několik posledních let pronikavě zvýšila, 


RP 2/2003 

Příklad IT8.7 terče, zde odrazný terč Kodak pro vytvoření ICC profilu skeneru (výřez) 

což ovšem neznamená, že by se obešly 

bez tvorby profilu. Profil skeneru získáme 

následujícím postupem. V prvním kroku 

skenujeme testovací obrazec, jehož jednotlivá 

políčka mají předem definované 

barvy. Tento obrazec je normován, jde 

o tzv. IT8 terč (plný název je delší). Ve 

druhém kroku příslušný software vezme 

naskenované barevné hodnoty a z rozdílu 

oproti očekávaným hodnotám vypočte 

ICC profil skeneru. 

O věrných barvách mluvíme 

zejména v souvislosti s tiskem, 

Internet a další elektronická 

média systémy řízení barev zatím 

využívají v mnohem menší míře. 

Testovací obrazce a aplikaci pro tvorbu 

profilů lze buď pořídit samostatně (například 

ViewOpen, EZColor), dnes jsou ale 

terče a příslušné aplikace často součástí 

dodávky skenerů (střední třídy a vyšších). 

IT terče existují ve více podobách, obvykle 

jsou děleny na odrazné (fotografie) 

a průhledné (diapozitiv), často jsou 

též rozděleny podle typu fotografického 

materiálu (Kodak, Fuji, Agfa). Vyhledávat 

konkrétní typ materiálu má smysl ve chvíli, 

kdy lze určit, na jakém materiálu budou 

zhotoveny skenované snímky (alespoň 

většinově). 

ICC profil stolní tiskárny 

Tiskové profily jsou ve srovnání s profily 

ostatních zařízení nejsložitější disciplínou. 

Až na úplné výjimky si také jejich tvorba 

vyžaduje použití dražších (profesionálních) 

měřících přístrojů i aplikací. Profil 

tiskárny využijeme buď pro co nejpřesnější 

vytištění požadovaného dokumentu, 

v tomto případě jde obvykle o finální 

tisk v co nejširším barevném rozsahu, 

nebo pro simulace jiných metod tisku 

(nátisk před ofsetovým tiskem). 

Samotný princip tvorby profilů je 

opět velmi jednoduchý. Na tiskárně vy- 

tiskneme testovací obrazec, případně 

obrazce, a jejich jednotlivá pole pak 

změříme spektrálním fotometrem. Z odchylek 

mezi naměřenými a očekávanými 

hodnotami je vypočítán ICC profil. Sám 

tiskový proces je ale poměrně komplexní 

a složitá záležitost, a tak v případě tiskových 

profilů přicházejí ke slovu další 

dodatečné kroky. Již ve fázi tvorby profilů 

Print-On-Demand a personifikace dokumentÛ 

Produkãní laserová tiskárna 

Pre-press 

lze v poměrně širokých mezích definovat, 

jak má profil vzniknout a jaké má mít 

vlastnosti, kromě toho není výjimkou, že 

tiskový profil vzniká ve více krocích, protože 

prvotní výsledky nejsou dostatečně 

přesné a profil musí projít optimalizací. 

Ve výsledku je jasné, že tvorbu tiskového 

profilu je vhodné objednat jako externí 

službu. Na druhé straně je třeba říci, že 

pokud používáme některou z moderních 

tiskáren a tiskneme na doporučené originální 

papíry, tak většinou získáme velmi 

dobré výsledky i za použití profilů, jež 

jsou k této tiskárně dodávány. 

ICC profil ofsetového 

tisku 

Přestože je profil ofsetového tiskového 

stroje vytvářen v samém principu podobně 

jako profil stolní tiskárny, postupem 

a nároky jde o ještě mnohem složitější 

úlohu. Ve skutečnosti se jen velmi málo 

tiskáren pokusilo vytvářet ICC profily přímo 

pro své stroje. Namísto toho většina 

studií a grafických pracovišť používá pro 

ofsetový tisk profily vycházející z norem, 

a v tiskárnách se pak snaží této normované 

barevnosti přiblížit. Konkrétně jde 

o profily SWOP, což je sice americká norma, 

ale v tuzemsku často nastavovaná, 

nebo Euroscale, což je evropská norma. 

Je třeba říci, že pokud jsou všechny 

předcházející kroky při přípravě tiskoviny 

barevně v pořádku, nelze volbou 

Euroscale, nebo dokonce ani SWOP, nic 

podstatného pokazit. 

Kamil Třešňák 

• rychlost tisku aÏ 92 stran za minutu 

• nejniÏ‰í náklady na provoz ve své kategorii 

• maximální formát tisku A3+ 

• 5 vstupních podavaãÛ s celkovou kapacitou 6.500 stran 

• v˘stupní finisher se se‰íváním 

• doporuãen˘ v˘kon aÏ 800.000 stran za mûsíc 

V˘hradní zastoupení: Tecoma, s.r.o., 147 00 V˘chozí 6, Praha 4, tel.: +420 251 014 114, fax: +420 251 014 118 e-mail: novotny@tecoma.cz

Press RP 2/2003 

tohoto monitoru je také velmi krátká 

doba odezvy, která dosahuje hodnoty 

16 ms, což je téměř poloviční hodnota 

oproti ostatním LCD panelům v této kategorii. 

LCD displej je dodáván ve dvou 

barevných provedeních – v barvě slonoviny 

s označením CML174SXW nebo 

v černé s označením CML174SXWB. 

Monitor lze připojit k počítačům PC 

a Mac a je vybaven analogovým 15-pin 

D-sub a digitálním DVI-D vstupem. 

Digitální multifunkční 

zařízení KM-6330 

Společnost Kyocera Mita je známá 

především v oblasti kopírovacích strojů. 

Tato firma se však zabývá i výrobou digitálních 

multifunkčních zařízení, z nichž 

jedno s označením KM 6330 uvedla 

v nedávné době prostřednictvím firmy 

Complet na český trh. 

Zařízení umožňuje zpracovávat média 

až do maximálního formátu A3, standardně 

tiskne v rozlišení 600 x 600 dpi 

rychlostí 63 stran za minutu. Jeho měsíční 

výkon je stanoven maximálně na 

300 000 stran A4. Do standardní výbavy 

stroje patří interní 20GB harddisk pro 

kopírovací úlohy, dva zásobníky papíru 

na 550 listů, jeden zásobník na 3 000 

listů a ruční podavač na 100 listů (kapacitu 

zařízení lze rozšířit až na 8 200 listů). 

Volitelně je možné stroj rozšířit 

o vestavný tiskový modul a využívat 

stroj jako výkonnou síťovou tiskárnu 

s rozlišením až 2 400 x 600 dpi. V nadstandardní 

výbavě je také finišer s kapacitou 

3 000 listů, umožňující třídění tištěných 

dokumentů a jejich spojování 

do čtyř různých typů brožur. 

HP má nové laserové tiskárny 

Společnost HP je v oblasti černobílých 

laserových tiskáren známa asi každému, 

a to především díky portfoliu výrobků, 

které dokáže splnit nároky prakticky 

každého uživatele. Právě v této oblasti 

udělala firma další krok ke kompletnímu 

pokrytí požadavků zákazníků, 

kterým bylo uvedení nových modelů 

laserových tiskáren HP LaserJet 1150, 

LaserJet 1300 a LaserJet 2300. 

Prvně jmenovaná řada LaserJet 1150 

najde uplatnění především jako osobní 

tiskárna do kanceláře a umožňuje ve 

10 

Kotoučový 

ofsetový tisk 

V cyklu našeho povídání o ofsetovém tisku jsme 

se dostali k samotnému závěru, na nějž jsme si nechali 

kotoučový ofsetový tisk. Podobně jako v předchozím 

dílu, také zde si podrobněji představíme tuto 

tiskovou technologii včetně jednotlivých součástí 

kotoučových strojů. 

Již v prvním dílu povídání o ofsetové 

technologii jsme si podrobněji popsali, 

s čím se v kotoučovém tisku můžeme 

setkat a co od něj můžeme očekávat. Pro 

úplnost uveďme, že princip tisku u této 

technologie je naprosto stejný, jako je 

tomu u tisku archového. Také zde je tisková 

forma umístěna na formovém válci 

jednotlivých tiskových jednotek. Na tuto 

formu je z barevníku naválena tisková 

barva, která je prostřednictvím ofsetového 

potahu přenesena na potiskovaný 

substrát. Zde se setkáváme s první odlišností 

od archových strojů. Kotoučový tiskový 

stroj má totiž materiál v roli, zatímco 

archové stroje potiskují jednotlivé archy 

papíru. Ostatně odsud je také odvozeno 

označení těchto tiskových strojů. 

Kotoučový tisk nám dnes nabízí dvě 

základní varianty, které se od sebe diametrálně 

odlišují. Jak jsme již v předminulém 

dílu uvedli, v kotoučovém tisku 

rozlišujeme tzv. coldset a heatset. První 

V kotoučovém tisku rozlišujeme 

tzv. coldsetové a heatsetové 

tiskové stroje. 

kategorie zahrnuje tiskové stroje určené 

především pro novinový tisk, i když dnes 

tato skupina strojů zdaleka není vyhrazena 

pouze pro tisk novin. Druhá kategorie 

pak zahrnuje stroje, označované též jako 

akcidenční nebo časopisecké, a náplní 

jejich práce jsou především plnobarevné 

časopisy, letáky, prospekty a další merkantilní 

zakázky. 

Tyto stroje se od sebe odlišují nejenom 

svou konstrukcí, ale i materiály, 

které do celého výrobního procesu vstupují. 

Zatímco u novinových strojů bývají 

zpracovávány většinou papíry nenatírané 

a papíry novinové, hlavní spektrum materiálů 

pro akcidenční stroje tvoří papíry 

hlazené a natírané. To je také dáno samotnou 

technologií zpracování, protože 

heatsetové stroje jsou vybaveny sušicím 

tunelem, kde jsou natištěné barvy důkladně 

zasušeny, zatímco u novinových strojů 

toto sušení většinou nebývá. Proto jsou 

odlišné také používané tiskové barvy. 

U kotoučových tiskových strojů existuje 

poněkud odlišné udávání tiskového 

formátu, než je tomu u strojů archových. 

Zatímco tam jsme se pohybovali především 

ve formátových řadách označovaných 

písmeny A a B, u kotoučových 

strojů se udává formát v počtu stran A4, 

z nichž lze vytvořit jednu složku. Jak jsme 

se již dříve zmínili, můžeme se nejčastěji 

u kotoučových strojů setkat s tzv. šestnáctistránkovým 

formátem, což znamená, že 

na jednu stranu pásu papíru lze najednou 

natisknout osm stran. Druhých osm stran 

je pak natištěno z druhé strany pásu; po 

složení nám tak vznikne složka o šestnácti 

stranách. Kromě tohoto dnes asi jednoho 

z nejrozšířenějších formátů se pak 

můžeme setkat také s osmistránkovými 

tiskovými stroji určenými především pro 

malonákladové zakázky. Na druhou stranu 

však existují i podstatně větší tiskové 

Akcidenční kotoučový tiskový stroj Rotoman 

z produkce společnosti MAN Roland 


RP 2/2003 

Jedním z typických představitelů novinových tiskových strojů je KBA 

Commander 

stroje, jejichž formát bývá i 72 stran. U novinových kotoučových 

tiskových strojů se pak můžeme setkat s dalším odlišným uváděním 

formátu (např. Berlínský formát), který udává velikosti 

novinových stran. Jde však o natolik specifickou oblast, že je 

zbytečné ji na stranách tohoto časopisu podrobněji rozebírat. 

Pokud se podíváme podrobněji na kotoučový tiskový stroj, 

zjistíme, že s první odlišností se setkáme již na počátku celého 

zařízení, které je vybaveno odvíječem namísto nakladače. Odvíječ 

přitom nebývá pevně spojen s tiskovým strojem, ale jeho 

připojení je zpravidla volné. Nebývá také výjimkou, že odvíječ 

může být umístěn v jiné místnosti než tiskový stroj; často tak 

můžeme vidět, že pás papíru vede například ze sklepních prostor 

přímo do prvního tiskového agregátu. Princip odvíječe je poměr- 

Velmi důležitou součástí kotoučových tiskových strojů 

jsou automatizační prvky. 

ně jednoduchý. Na speciální trny se nasadí nová role, z níž se 

pás papíru zavede do tiskového stroje. Odvíječ je přitom vysoce 

automatizované zařízení, které u modernějších tiskových strojů 

podává informace o tom, kolik papíru je na aktuálně odvíjené 

roli apod. Velmi zajímavá je také změna papíru. U kotoučových 

tiskových strojů totiž nedochází při doplnění papíru v průběhu 

zpracování zakázky k zastavení tisku. Do odvíječe se založí druhá 

role, jejímž volným koncem se při dotisku původní role přelepí. 

Bez zastavení tisku je tak koncem staré role vtažena do tiskového 

stroje role nová. Důležité pro správnou funkci tiskového stroje je, 

aby byl pás papíru stále stejně napnut a aby nedocházelo k výkyvům 

v tomto napětí. K tomuto účelu slouží napínací jednotka se 

soustavou válců, mezi nimiž je pás papíru napnut. Pohyby těchto 

válců pak vyrovnávají případné výkyvy v napětí. 

Další částí kotoučového tiskového stroje jsou tiskové jednotky. 

Zde můžeme nalézt další rozdíl od většiny archových tiskových 

strojů. Každá tisková jednotka totiž umožňuje potiskovat pás papíru 

oboustranně. Papír tudíž prochází středem tiskové jednotky 

a z každé strany je umístěn jeden tiskový agregát podobný tomu, 

SCITEX XLJet 5 

tel.: 261 099 415 

Press 

jaký známe z archových tiskových strojů. Také zde se můžeme 

setkat s mnoha prvky, které jsme si popsali již v předchozím dílu 

povídání o ofsetu. Barva je přenášena ze zónové barevnice přes 

barevník až na tiskovou desku. Velký význam i zde mají automatizační 

prvky, jako je například přednastavování jednotlivých 

zón barevnic či poloautomatické nebo automatické zakládání 

tiskových desek. Velmi často využívaným automatizačním prvkem 

je i kontrola soutisku. Ta bývá často řešena prostřednictvím 

stroboskopických kamer, které snímají určité místo na potiskované 

ploše a ihned je vyhodnocují. Pokud v této oblasti dojde 

k rozpasování, okamžitě je vydán povel tiskovému stroji k úpravě 

soutisku na příslušné tiskové jednotce. Právě u kotoučových strojů 

je automatizace přenastavování na novou zakázku obzvláště 

důležitá, uvědomíme-li si, že tiskové stroje pracují velmi vysokými 

rychlostmi (některé z nich dosahují rychlosti třeba 70 000 

obratů za hodinu) a v kotoučové tiskárně jsou harmonogramy 

rozpočítány takřka na minuty. Navíc díky vysokým rychlostem 

může být při vybarvování zakázky rovněž významná spotřeba 

makulatury, která se již nepočítá na jednotlivé výtisky, ale mnohdy 

i na stovky metrů materiálu. 

Za pozornost stojí také uspořádání jednotlivých tiskových 

agregátů. Zatímco u akcidenčních kotoučových tiskových strojů 

je uspořádání horizontální, tedy shodné s archovými tiskovými 

stroji, u novinových strojů se můžeme setkat s uspořádáním 

vertikálním, kde jsou jednotlivé tiskové agregáty umístěny nad 

sebou a pás papíru je potiskován ve vertikálním směru.


formátu A4 tisknout rychlostí 17 stran 

za minutu při rozlišení 1 200 dpi. Druhá 

řada s označením HP LaserJet 1300 je 

nástupcem úspěšné řady HP LaserJet 

1200 a zahrnuje dva modely – LaserJet 

1300 a LaserJet 1300n. Také tyto tiskárny 

tisknou v rozlišení až 1 200 dpi, přičemž 

rychlost tisku je 19 stran za minutu. 

Model HP LaserJet 1300n má navíc 

zabudovaný tiskový server HP Jetdirect 

200m, umožňující instalaci tiskárny do 

sítě. Poslední novou modelovou řadou 

tiskáren je HP LaserJet 2300, určená 

pro malé pracovní týmy, která zahrnuje 

celkem šest modelů. Tyto tiskárny 

již nabízejí rychlost černobílého tisku 

až 24 stran za minutu při maximálním 

rozlišení 1 200 dpi. Nejvyšší model 

s označením HP LaserJet 2300dtn je 

vybaven automatickým duplexem, síťovou 

kartou a přídavným zásobníkem 

na 500 listů. 

Další možnosti parciálního laku 

Společnost Unilak CZ je dnes největším 

poskytovatelem celoplošného UV lakování 

v České republice a na Slovensku. 

Celoplošné nanášení laku však není jedinou 

specializací této firmy. Po vzoru 

pražského závodu bylo totiž i v olomouckém 

nainstalováno zařízení umožňující 

parciální nanášení UV laku. 

Začátkem roku v tomto závodě došlo 

k instalaci zařízení od firmy Albert Frankental 

HSF, umožňujícího zpracování 

archů až do maximálního formátu B1. 

Zpracovávat je možné archy v plošné 

hmotnosti 100–350 g/m 2 , u některých 

specifických zakázek se dají zpracovávat 

materiály s plošnými hmotnostmi 

mimo toto rozhraní. Při vyšších gramážích 

lze zpracovávat i tiskové archy až 

do formátu 830 x 1 150 mm. 

Skenery od Microteku 

Hned tři nové modely plochých skenerů 

představila společnost Microtek na 

veletrhu CeBIT v německém Hannoveru. 

První dva modely s označením Scan- 

Maker 5950 a ArtixScan DI 2010 patří 

do kategorie kancelářských skenerů, 

třetí skener ArtixScan 120tf pak spadá 

do kategorie skenerů filmových. 

Oba dva kancelářské skenery jsou vybaveny 

podavačem dokumentů na 50 

12 

Detail skládacího trychtýře, pomocí něhož se vytváří první podélný lom 

Akcidenční tiskový stroj je oproti coldsetovým 

strojům v další fázi vybaven sušením. 

Zjednodušeně je možné říci, že pás papíru 

následně prochází jakousi pecí, kde je 

působením tepla zasušena tisková barva 

po obou stranách papíru. Tyto tunely bývají 

mnohdy poměrně dlouhé a výjimkou 

nebývá ani jejich délka okolo 15 metrů. 

To je znovu způsobeno vysokými rychlostmi 

těchto tiskových strojů. Pás papíru 

se totiž pohybuje rychlostí přibližně okolo 

15 m/s (samozřejmě v závislosti na druhu 

tiskového stroje), a tak při této délce 

sušicího tunelu každé potisknuté místo 

projde tunelem za cca 1 vteřinu, která 

stačí na úplné zasušení. Pochopitelně, že 

pokud jde o tiskový stroj, kde se pracuje 

s UV barvami, může být délka tohoto 

tunelu podstatně kratší, protože reakce 

způsobující zesíťování UV barvy může 

být vyvolána během desetin vteřiny. Ani 

další součást akcidenčního tiskového 

stroje – chladicí zařízení – u novinových 

strojů nenalezneme. Při průchodu sušicím 

tunelem totiž vlivem působení tepla 

dochází k ohřívání tiskového substrátu, 

Pohled na válce chladicího zařízení 

tedy papíru, a tím i ke změně jeho rozměrů. 

Proto je také za sušicím tunelem 

umístěno chladicí zařízení. To je většinou 

poměrně jednoduchá soustava dutých 

kovových válců, kterými protéká chladicí 

roztok. Celý chladicí okruh je pak napojen 

na výkonné chladicí zařízení. 

Skládací aparát je zařízení 

sloužící k vytvoření finální složky 

z probíhajícího pásu papíru. 

Poslední a nejtěžší součástí kotoučového 

tiskového stroje je skládací aparát, 

tedy zařízení sloužící k vytvoření finální 

složky z probíhajícího pásu papíru. Pomocí 

nastavení skládacího aparátu je možné 

vytvořit celou řadu kombinací skladů dle 

přání zákazníka. Jako první se na pásu papíru 

vytvoří podélný lom. K tomuto účelu 

slouží tzv. trychtýř, do něhož je zaveden 

pás papíru, který je pomocí bočních stran 

trychtýře přehnut. Další lomy jsou pak 

prováděny pomocí speciálních lišt. Na 

konci zpracování jsou jednotlivé produkty 

od sebe oddělovány pomocí odtrhávacích 

jehel. U novějších modelů tiskových 

strojů pak existují i další řešení oddělení 

jednotlivých produktů. Za skládacím aparátem 

mohou být on-line připojena ještě 

další zařízení, jako je třeba ořez po třech 

stranách, nejrůznější stohovače apod. 

Z některých akcidenčních strojů je možné 

vykládat i do jednotlivých archů, podobně 

jako je tomu u archových strojů. 

V tomto případě musí být tiskový stroj 

vybaven tzv. plano vykladačem. 

Kotoučové ofsetové tiskové stroje jsou 

pochopitelně velmi složitým zařízením. 

Naší snahou tedy bylo spíše čtenářům 

přiblížit základní součásti, z nichž se tyto 

stroje skládají. 

Patrik Thoma 


RP 2/2003 Press 

Pozoruhodný 

způsob tisku 

Ofsetový tisk je v současnosti asi nejrozšířenější 

tiskovou technikou a z jeho klasické podoby se 

v průběhu let vyvinuly různé varianty, vycházející 

například ze způsobu zhotovení tiskové formy, způsobu 

vlhčení, používaných druhů barev atd. 

Zřejmě nejmladší z těchto variant je Off- 

lith. Jedná se o registrovaný a chráněný 

název speciálního způsobu ofsetového 

tisku, kterému se podařilo sloučit některé 

z předností hlubotisku, světlotisku a vlastního 

ofsetového tisku tím způsobem, že 

byl odstraněn takzvaný rastrový efekt, který 

je základním nedostatkem reprodukcí 

tištěných standardním ofsetem. Někdy 

bývá Offlith také označován za „bezrast- 

rový“ ofset, což ale není zcela přesné, 

protože filmové montáže předloh a následně 

i tiskové desky rastr samozřejmě 

mají. Ovšem je tak extrémně jemný, že 

jednotlivé tiskové body nejsou viditelné 

ani pod zvětšovacím sklem, natož pouhým 

okem. Aby je bylo možné rozeznat, 

je nutné použít mikroskop. 

Tento způsob ofsetového tisku, který 

se bez nadsázky pohybuje až na samé 

hranici jeho možností, byl vyvinut v pražské 

tiskárně Trico. Tam už od jejího vzniku 

rádi experimentovali ve snaze o co nejvěrnější 

reprodukce předloh a často používali 

vysoké hustoty rastrů, až 80–120 

linek/cm. A od toho byl už jenom krůček 

k nápadu pokusit se zmenšit tiskový bod 

ještě více, až na dostupnou technikou 

dosažitelné minimum. Ale aby bylo možné 

tak extrémně miniaturní tiskový bod 

vytvořit, bylo nutné použít už v pre-pres- 

Ukázka praktického využití tiskového způsobu 

Offlith – reprodukce akvarelu Kamila 

Lhotáka pro Národní galerii v Praze 

sové fázi a při zhotovování tiskové desky 

speciální software s potřebnými vlastnostmi, 

který by to umožnil. Nakonec ve 

spolupráci se zaměstnanci partnerského 

grafického studia Art-D softwarů s odpovídajícími 

vlastnostmi objevili několik, 

i když jejich původní určení bylo pro trochu 

jiné účely a jejich výrobci nepočítali 

s takto extrémním využitím až do krajních 

možností. Potom ale nutně muselo nastat 

poměrně dlouhé období experimentování, 

než se podařilo pomocí jednoho 

z těchto softwarů ve studiu zhotovit ofsetové 

desky s tiskovými body, jejichž miniaturizace 

překračovala všechny obvyklé 

hranice, takže ve své podstatě už přestávaly 

být tiskovými body v konvenčním 

slova smyslu a stávaly se něčím, co z tiskového 

hlediska mohl kdysi nabídnout 

pouze v současnosti už téměř nepoužívaný 

želatinový světlotisk. Zkoušky s takto 

zhotovenými ofsetovými deskami potom 

pokračovaly na tiskových strojích a zhruba 

před necelými čtyřmi lety, kdy už zkušební 

tisky začaly dosahovat dosud nevídané 

věrnosti reprodukce i kvality, dostala 

tato speciální varianta ofsetového tisku 

název Offlith, což je vlastně zkratka anglického 

termín Offset Lithography, a začaly 

být tímto způsobem tištěny první zakázky. 

Tento specifický způsob tisku není ve své 

podstatě nějakou nově vynalezenou tiskovou 

technikou. Celý jeho technologický 

postup odpovídá klasickému ofsetu, 

ovšem dovedenému až do zcela krajních 

možností této techniky. 

Když bychom chtěli workflow Offlithu 

stručně popsat, musíme samozřejmě 

začít v grafickém studiu. Tisková forma 

pro tento způsob tisku je zhotovována 

klasickou analogovou cestou, tedy přes 

filmy. Podstata celé předpřípravné fáze 

spočívá, jak už bylo naznačeno, ve vybavení 

a ovládání běžné konvenční osvitové 

jednotky speciálním softwarovým programem, 

který jí umožňuje vysvítit extrémně 

Revoluce 

v Direct Mailingu 

a dokončujícím 

zpracování! 

Při jednom průchodu tímto zařízením 

můžeme docílit: 

- až 12 lomů, 

- personalizace na dvou místech 

(např. adresa+čárový kód, číslování) v rozlišení až 600 dpi!, 

- perforace, řezání, 

- taktovací perforace, řezání, 

- zdvojení papíru pro výrobu tvrdé odpovědní karty, 

- lepení odpovědní obálky disperzním lepidlem, 

- vlepování kartiček, pohledů, 

- nanášení non-permanentního lepidla „hot-melt“. 

více na http://www.boomailer.cz 

BOOM TISK, spol. s r.o. 

Ovčárecká 516, 280 02 Kolín - Sendražice 

tel.: +420 321 728 706, fax: +420 321 713 552 

www.boomtisk.cz, kalkulace@boomtisk.cz


volných listů. Prvně uvedené zařízení 

pak dokáže tyto dokumenty skenovat 

rychlostí 5 stran za minutu, přičemž 

jeho maximální rozlišení je 2 400 

x 4 800 dpi při barevné hloubce 48 

bitů. Druhý kancelářský skener Artix- 

Scan DI 2010 disponuje maximální 

rychlostí snímání 20 stran za minutu, 

skenovat lze v rozsahu rozlišení od 75 

do 600 dpi při barevné hloubce 48 

bitů. Další novinkou je filmový skener 

ArtixScan 120tf, určený pro skenování 

negativů a diapozitivů až do formátu 6 

x 9 cm. Optické rozlišení tohoto skeneru 

je 4 000 dpi, přičemž skenování je 

prováděno při barevné hloubce 42 bitů 

a maximální denzitě 4,2 Dmax. 

Nový upgrade systému Mac OS X 

S novým upgradem svého operačního 

systému v nedávné době přišla společnost 

Apple. Nová verze systému Mac 

OS X s číselným označením 10.2.4 by 

měla být především o něco spolehlivější. 

Doplněny a rozšířeny byly funkce, 

týkající se Adresáře (Address Book), 

Průzkumníka (Finder), a také některé 

parametry pro nastavení sítě a tiskáren. 

Do systému byly společností Apple dále 

doplněny některé funkce týkající se zvuku 

a vylepšena je i kvalita reprodukce. 

Celkový seznam změn provedených 

v systému čítá 48 položek. 

AstraPix 470 – nový fotoaparát 

od Umaxu 

Mezi výrobce a dodavatele digitálních 

fotoaparátů na našem trhu patří i firma 

Umax. V této oblasti pak nabízí své digitální 

fotoaparáty řady AstraPix. A právě 

tato modelová řada má nový přírůstek, 

označený AstraPix 470. Jde o zařízení 

disponující maximálním rozlišením 

2 megapixely. Nový fotoaparát je vybaven 

barevným TFT displejem s úhlopříčkou 

3,8 cm. Běžným doplňkem 

programového vybavení těchto fotoaparátů 

je také možnost zaznamenávat 

videosekvence. Nejinak je tomu i u modelu 

AstraPix 470, který může pracovat 

jako kamera v maximálním rozlišení 

320 x 240 bodů (včetně záznamu zvuku). 

Z dalších fotografických módů pak 

stojí za zmínku režim makro či možnost 

nastavení kompenzace expozice i vyvá- 

14 

Offlithem byly vytištěny reprodukce černobílých fotografií do publikace František Drtikol: 

Deníky a dopisy, vydané nakladatelstvím Svět v Praze v roce 2001 

malé tiskové body, dokonce ještě menší, 

než je možné dosáhnout pomocí frekvenčně 

modulovaného rastru. Samozřejmě 

s ohledem na obecnou platnost 

zásady, že čím jemnější tiskový rastr je 

používán, tím je celá technologie citlivější 

ve všech svých fázích, je celé zpracování 

tiskových předloh v grafickém studiu 

velice náročnou operací. Dokonce v některých 

fázích přestávají fungovat běžné 

standardní pracovní postupy a bylo třeba 

nejprve najít cestu, jak tyto v běžné praxi 

neobvyklé jevy zvládat. 

Jako tisková forma jsou v Offlithu 

používány standardní ofsetové desky 

a také jejich vyvolávání a příprava pro tisk 

probíhá naprosto obvyklým způsobem. 

Rovněž ofsetové potahy a barvy jsou 

konvenční, běžně používané, a nevyžadují 

žádné zvláštní úpravy. Tisk je možné 

provádět na standardních archových 

ofsetových strojích, ať už s alkoholovým 

nebo bezalkoholovým vlhčením, ale 

v zájmu dosahování co nejvyšší kvality je 

třeba, aby byly v dokonalém technickém 

stavu. Čím se ale tisk způsobem Offlith 

liší od konvenčního ofsetového tisku, je 

stejně jako v pre-pressové fázi jeho mimořádná 

pracnost. Offlith je totiž svým 

způsobem umělecká záležitost, dalo by 

se říci, že se velice blíží ručnímu litografickému 

tisku, ovšem prováděnému 

ofsetovou technikou. 

Dosud byl tento tiskový způsob testován 

a používán jen k potiskování papíru, 

ve většině případů standardních druhů, 

nejčastěji matných křídových papírů. Byl 

ovšem vyzkoušen i při potisku papírů 

speciálních, například akvarelového kartonu, 

který je mnohem hůře potiskovatelný 

než plněný křídový papír s upraveným 

povrchem. Přesto byly kvalitativní výsledky 

tisku na tento druh papíru velice dobré, 

adekvátní originální předloze. Používání 

speciálních papírů při tisku Offlithem 

vyplývá ze snahy potiskovat tímto způsobem 

papíry, které se co možná nejvíce 

přibližují materiálům originálních předloh. 

Tím se dostáváme k možnostem využití 

tohoto tiskového způsobu v praxi. Jak už 

bylo uvedeno, jsou v tiskových výsledcích 

Offlithu koncentrovány přednosti hned 

tří tiskových technik – hlubotisku, ofsetu 

a světlotisku. Projevuje se to zejména 

v měkkosti a hladkosti tištěných valérů. 

Pokud je totiž valér vytištěn standardním 

rastrem, nutně musí být v ploše poznamenám 

rastrovým efektem, tedy zrnitostí 

použitého rastru. Při tisku Offlithem 

ovšem k rastrovému efektu nemůže dojít 

a valéry jsou zcela hladké. Proto je tento 

způsob obzvlášť vhodný k tisku reprodukcí 

akvarelů, barevných kreseb, litografií, 

akvatint a mezzotint. V těchto uvedených 

případech je rozdíl mezi originálem 

a reprodukcí, pokud je použita adekvátní 

tisková podložka, téměř neznatelný 

a v některých případech vůbec žádný. 

Velice dobrých a překvapujících výsledků 

dosahuje Offlith i při reprodukci černobílých 

a barevných fotografií, u nichž 

dokáže naprosto věrně napodobit jak 

zrnitost předlohy při velkém zvětšení, tak 

i dosáhnout zcela hladkých valérů u nejjemnějších 

tónů. Při reprodukci starých 

černobílých fotografií je možné Offlithem 

díky soutisku CMYK barev reprodukovat 

i odstíny hnědé barvy v obraze a modré 

barvy na okrajích, způsobené patinou, 

tedy stárnutím povrchové vrstvy i papíru 

fotografie. 

Ivan Doležal 


RP 2/2003 

Snášení archů a složek 

V oblasti polygrafické výroby dnes existuje celá řada 

dílčích operací, jejichž začleněním do výrobního procesu 

vzniká výsledný produkt. Jednou z těchto operací, s níž 

se můžeme setkat při zpracování prakticky jakéhokoliv 

vícestránkového produktu, je snášení. 

Jak již samotný název napovídá, jde 

o spojování jednotlivých stran do jednoho 

bloku či sešitu, který je určen k dalšímu 

zpracování v zařízení buď on-line zapojeném 

do výrobní linky, nebo v off-line 

zařízení, kde jsou potom tyto bloky samostatně 

nakládány. Je pochopitelné, že vícestránkové 

tiskoviny není možné vytisknout 

takzvaně z jednoho kusu, ale jsou 

vytištěny na jednotlivé archy se čtyřmi, 

osmi, šestnácti nebo více stranami v závislosti 

na formátu jednotlivých stran 

a formátu tiskového stroje. Tyto jednotlivé 

archy jsou složeny do tzv. složky, 

o čemž se zmiňujeme na jiném místě 

tohoto čísla Reklamní produkce, a následně 

musejí být sneseny do knižního 

bloku. Teprve ten může být dále zpracováván. 

V oblasti snášení dnes rozlišujeme 

dva základní technologické postupy, a to 

snášení na sebe a snášení do sebe, označované 

též na stříšku. Oba základní principy 

se od sebe odlišují kladem jednotlivých 

listů a na použitou technologii snášení 

tudíž musí být brán zřetel již na začátku 

při návrhu zakázky. Pro názornost 

uveďme, že rozdílné bude například vyřazení 

jednotlivých stran pro šitou vazbu V1 

a měkkou lepenou vazbu V2. 

Snášení do sebe 

Tento způsob snášení se používá ve chvíli, 

kdy je výsledný produkt opatřen vazbou 

V1. Jeho technologický postup spočívá 

v tom, že jsou jednotlivé naskládané 

rozevřené dvojlisty nebo složky postupně 

Typickým představitelem horizontálních 

snášecích strojů je Theisen & Bonitz 

vkládány do sebe. Pomineme-li možnost, 

kdy je tato operace prováděna manuálně, 

pak k tomuto účelu slouží zařízení 

nazývané snášecí drátošička. Variantou 

je také použití vertikální snášečky, o které 

se zmíníme podrobněji až u snášení na 

sebe. U snášecí drátošičky je princip činnosti 

poměrně jednoduchý. Na začátku 

stroje jsou jednotlivé dvojlisty nebo složky 

umístěny do jednotlivých nakladačů, odkud 

jsou postupně nahazovány na řetěz 

se zarážkami, probíhající celým strojem. 

Jako první je založen vnitřní dvojlist nebo 

složka a postupně jsou přidávány z jednotlivých 

nakladačů další složky tak, že na 

vnější straně poslední složky je vytištěna 

první a poslední strana celého sešitu. 

Zcela poslední se pak přihazuje obálka 

(samozřejmě pokud je výsledný produkt 

obálkou opatřen). Celý takto snesený sešit 

je pak posunut k dalšímu zpracování, 

kterým je šití drátem. Šití je prováděno 

ve hřbetním lomu tak, jak je tomu například 

u této publikace. Následně je sešit 

posunut do stanice ořezu, kde je produkt 

oříznut po třech stranách. Tento způsob 

vazby je dnes velmi oblíbený především 

pro svou jednoduchost a poměrně nízkou 

cenu. Na druhou stranu jej lze využít 

pouze v případě, kdy počet stran publikace 

není příliš velký, obecně se uvádí, že 

by neměl přesáhnout 96 stran. Při použití 

papíru o vyšší plošné hmotnosti pak musíme 

mít také na paměti, že strany umístěné 

blíže ke středu sešitu budou kratší 

než strany u obálky. Na paměti musíme 

také mít to, že u papírů s nižší plošnou 

hmotností může docházet k vytrhávání 

vnitřních stran. 

Snášení na sebe 

Post-press 

I druhý způsob snášení je poměrně hojně 

využíván, a jak již samotný název napovídá, 

jsou u této technologie jednotlivé 

listy nebo složky umisťovány na sebe. 

Výhodou tohoto řešení je především to, 

že zpracovávat lze i jednotlivé listy. Kompletním 

snesením produktu se vytvoří tzv.

Post-press RP 2/2003 

žení bílé barvy. Jednotlivé snímky jsou 

ukládány buď do 8MB interní paměti, 

kam se dá uložit od 9 do 115 obrázků 

v závislosti na kvalitě, nebo lze využít 

paměťových karet SD. Velmi nestandardním 

doplňkem fotoaparátu je také 

možnost využít jej jako diktafon. 

Pentax má digitální zrcadlovku 

Společnost Pentax asi není nutné příliš 

představovat. V oblasti fotografických 

přístrojů je totiž dostatečně známa. Na 

hannoverském veletrhu CeBIT, který 

se konal v polovině měsíce března, 

tato společnost představila zcela nový 

model digitální zrcadlovky „*ist D“ s rozlišením 

6,1 megapixelů. 

Závěrka přístroje pracuje až do rychlosti 

1/4 000 sekundy a fotoaparát je 

schopný sejmout necelé tři obrazy za 

sekundu. V přístroji jsou pozice pro 

záznamová média CompactFlash I a II 

a MicroDrive. Zmíněná zrcadlovka by 

se měla v prodeji objevit na přelomu 

června a července 2003 společně se 

širokoúhlým objektivem. Uvedený přístroj 

by měl také typově posloužit jako 

základ pro stavbu dalších, malých a zároveň 

lehkých zrcadlových fotoaparátů 

s výměnnými objektivy. 

Nové zařízení v oblasti 

velkoformátového tisku 

Oblast velkoformátového tisku nachází 

v dnešní době stále více příznivců 

a tento trend úspěšně sledují i někteří 

výrobci těchto zařízení. Jednou z takových 

firem je i společnost Canon, která 

v březnu představila zcela nový model 

velkoformátového tiskového stroje 

s označením W8200. Zajímavostí tohoto 

zařízení především je, že jde o první 

velkoformátovou tiskárnu společnosti 

Canon, která pracuje s inkousty na bázi 

pigmentů. Tiskárna je však dodávána 

i s normálními inkousty. 

Podobně jako většina velkoformátových 

tiskových strojů, také W8200 pracuje 

s rolovými materiály, a to do maximální 

šíře 1 117,6 mm. Pokud tento rozměr 

převedeme do písmenného značení 

formátů, zjistíme, že W8200 umožňuje 

tisk až do maximálního formátu B0+. 

Velmi zajímavá je u tohoto zařízení také 

rychlost tisku; výrobce uvádí, že pomocí 

16 

Snášecí drátošička vyráběná společností Heidelberg 

knižní blok, který je základem pro další 

knižní vazby, počínaje lepenou vazbou V2 

a konče tuhou vazbou V8. Z výše napsaného 

je tudíž patrné, že využití této technologie 

je daleko rozmanitější, než tomu 

je u snášení do sebe. I zde si popíšeme 

technologie, kterými lze tuto operaci provádět. 

U snášení na sebe rozlišujeme dva 

základní postupy, označované jako verti- 

Podle způsobu zpracování 

rozlišujeme snášení na 

sebe a snášení do sebe 

neboli na stříšku. 

kální a horizontální snášení. Věnujme se 

nejprve technologii vertikálního snášecího 

stroje. Jde o zařízení, v němž jsou 

jednotlivé listy založeny v zásobnících 

umístěných vertikálně nad sebou. V jedné 

věži snášecího stroje bývá umístěno 

i deset či dvanáct takovýchto zásobníků. 

Jednotlivé listy jsou pomocí podávacích 

Největší výhodou technologie 

snášení na sebe je to, že zde 

nejsou prakticky žádná omezení. 

koleček nebo savek odebírány ze zásobníku 

a svedeny k dalším listům, čímž 

vznikne tzv. snos o stejném počtu listů, 

jako je založených zásobníků. Protože by 

jedna věž snášecího stroje na celý knižní 

blok nemusela stačit, lze u těchto zařízení 

zapojit i více věží za sebou. Hotový knižní 

blok se dá odebrat k dalšímu zpracování 

nebo může být velmi často posunut do 

U vertikální snášečky může být zapojeno 

více věží za sebou 

připojeného finišeru k dalšímu zpracování. 

Pomocí tohoto zařízení lze zpracovat 

i vazbu V1 za předpokladu, že jsou do 

stroje založeny nesložené dvojlisty, které 

jsou stejným postupem sneseny a v připojeném 

finišeru najednou přehnuty 

a sešity do výsledného produktu. 

Podobnou technikou pracuje i horizontální 

snášení archů. Zde jsou jednotlivé 

složky umístěny v horizontálně orientovaných 

nakladačích, odkud jsou pomocí 

savek přesunuty na kontinuálně běžící 

pás se zarážkami. Postup je velmi jednoduchý 

a poměrně rychlý. Najednou je dí- 

ky kontinuálnímu posunu zpracováváno 

tolik knižních bloků, kolik je obsazeno 

snášecích stanic. Výhodou tohoto řešení 

je pak také to, že z jednotlivých stanic 

mohou být nakládány i velmi obsáhlé 

složky, což u vertikálního snášení není 

možné. To také vysvětluje, proč se u horizontálního 

snášení nepoužívá varianty 

zapojení většího počtu snášecích strojů 

za sebe. Kdyby se přece jen vyskytla situace, 

kdy složek je více než snášecích stanic, 

lze využít varianty, kdy dojde nejdřív 

k snesení první části, která je při dalším 

zpracování na horizontálním snášecím 

stroji dokládána ve speciální ruční nakládací 

stanici. 

Většinou se horizontální snášecí stroje 

používají v průmyslové výrobě, kde ihned 

za snášecí linkou bývá umístěno zařízení 

na další zpracování – linka na lepenou 

měkkou vazbu V2 nebo linka na tuhou 

vazbu V8. Výhodou této technologie je 

také to, že zde nejsou prakticky žádná 

omezení. 

Závěr 

V tomto článku jsme si představili dva 

základní systémy snášení archů nebo 

složek, které jsou dnes hojně používány. 

Znovu je třeba připomenout, že o způsobu 

snášení je v závislosti na použité 

knižní vazbě třeba rozhodnout ještě před 

vyřazením zakázky. 

Patrik Thoma 


RP 2/2003 Post-press 

Falcování 

a jeho možnosti 

Správně česky bychom měli napsat „skládání na plocho 

vytištěných archů papíru“, protože slovo „falcování“ je 

germanismus pocházející z německého „falzen“. 

Ovšem v polygrafii se, stejně jako řada dalších 

počeštěných německých výrazů, toto slovo natolik 

vžilo a běžně se užívá, že jsme cítili povinnost na 

tuto skutečnost upozornit. 

Vlastní skládání archů papíru je jednou 

z operací dokončujícího zpracování tiskovin, 

kterému bezprostředně předchází 

ořezávání nebo prořezávání tiskových 

archů (v případech, kdy je na archu 

vytištěno více produkcí), a u knižních 

archů na ně navazuje snášení a další 

úkony nutné ke zhotovení knižní vazby. 

Složením tiskového archu vzniká takzvaná 

složka, která může mít různý počet 

stránek. Základní složka je osmilistá, 

má tedy rozsah 16 stran, a obvykle vzniká 

složením tiskového archu třemi po sobě 

následujícími křížovými lomy. Další typy 

složek jsou odvozeny od této základní 

složky. Půlsložka má rozsah osm stran, 

čvrtsložka (dvojlist) čtyři strany a naopak 

dvojnásobná složka má rozsah 32 stran, 

ale je používána většinou jen při skládání 

tenkých papírů s nízkou plošnou hmotností 

do 60 g/m 2 . 

Základní způsoby 

skládání 

Základních typů skládání je několik a většinou 

mají své specifické využití. Nejjed- 

Kombinovaný skládací stroj Heidelberg 

Stahlfolder 

nodušší je skládání na jeden lom, tedy 

dvojlistů na čtvrtsložky, kdy se tiskový 

arch přeloží uprostřed na polovinu. Tímto 

způsobem se skládají předsádky, některé 

přílohy, obálky pro vazbu V1 a v současnosti 

u malotirážních digitálních tiskových 

linek s in-line napojeným dokončujícím 

zpracováním i textové dvojlisty. Velice 

často užívaným typem je skládání křížové, 

kdy každý další lom je kolmý na lom 

předcházející. Tento typ je nejvíce užíván 

při skládání osmi-, šestnácti- a dvaatřicetistránkových 

knižních archů. Dalším typem 

je potom skládání paralelní, tedy skládání 

několika souběžnými lomy na stejnou 

stranu. Takto mohou být skládány jak do 

pásu vytištěné osmi- i šestnáctistránkové 

knižní složky, tak i delší přílohy, které pak 

mohou být vykládány z knižního bloku, 

dále různé prospekty atd. Jedním ze 

specifických typů je skládání harmonikové, 

jež bývá někdy také označováno 

jako leporelové. Jedná se o střídavé 

překládání tiskového archu souběžnými 

lomy, často využívané při skládání map, 

plánů, ale i různých prospektů a podobných 

akcidenčních tiskovin. Dalším specifickým 

typem je skládání okénkové, což 

je skládání šestistránkové složky dvěma 

souběžnými lomy takovým způsobem, 

že okraje složky jsou přeloženy směrem 

do jejího středu, kde se vzájemně 

dotýkají, takže vzniká dojem zavřeného 

dvoukřídlého okna. Tento typ skládání 

byl velice oblíbený zejména u svatebních 

oznámení a dalších blahopřejných tiskovin, 

ale občas je používán i při skládání 

knižních příloh nebo různých prospektů. 

A konečně posledním ze základních typů 

skládání je takzvané zavinuté skládání, 

což je skládání šesti- i vícestránkových 

složek souběžnými lomy tak, že jejich 

okrajové části jsou přeloženy směrem 

dovnitř a vzájemně se překrývají.

Post-press RP 2/2003 

W8200 lze vytisknout motiv ve formátu 

A0 za dvě minuty, což pochopitelně řadí 

toto zařízení do kategorie velmi rychlých 

velkoformátových strojů. Tomu napomáhá 

především nová, 2,5 cm široká 

tisková hlava se 7 680 tryskami, kde 

je pro každou ze šesti barev vyhrazeno 

1 280 trysek. Maximální rozlišení této 

tiskárny je 1 200 dpi, přičemž velikost 

tiskové kapky je 8 pikolitrů. Velkoformátová 

tiskárna W8200 pracuje jak v prostředí 

Windows, tak i Macintosh. 

Imacon má nové digitální stěny 

V oblasti profesionálních digitálních 

stěn představila svůj nový produkt dánská 

společnost Imacon. 

Jde o zařízení, které umožňuje profesionálním 

fotoaparátům zpracovávat 

obrazové informace přímo do digitální 

podoby bez využití filmových materiálů. 

Nová digitální stěna nazvaná Ixpress je 

vybavena 48 MB CCD senzorem od 

společnosti Kodak. Zařízení je nabízeno 

ve dvou provedeních, Ixpress 96 

a Ixpress 384. Se stěnou Ixpress 96 se 

dají při rozlišení 16 megapixelů snímat 

soubory o velikosti 96 MB. Prodleva 

mezi snímáním záběrů je přitom pouze 

1,5 sekundy. S modelem Ixpress 384 

je možné při čtyřnásobném snímání 

obrazu získat dokonce snímky o velikosti 

384 MB. Vícenásobné snímání je 

však možné provádět pouze v prostředí 

studia. 

Velkoformátová tiskárna 

HP Designjet 120 

Velmi zajímavý produkt představila 

společnost Hewlett-Packard v oblasti 

velkoformátových tiskáren. Tímto novým 

přírůstkem je tiskárna s označením 

HP Designjet 120, která konstrukčně 

vychází z osvědčené řady modelů HP 

Designjet 10/20/50ps. 

Největší změnou oproti předcházející 

modelové řadě je změna tiskového 

formátu. HP Designjet 120 totiž 

umožňuje tisk až do maximálního formátu 

A1 (maximální formát tisku je 

625 x 1 625 mm), čímž tak HP zacelilo 

mezeru mezi stolními a velkoformátovými 

tiskárnami. Podobně jako u zařízení 

HP Designjet 10/20/50ps, také 

u nového Designjetu dochází k tisku 

18 

Existují i další varianty skládání, které ale 

jsou v podstatě jen nejrůznějšími kombinacemi 

těchto uvedených základních 

způsobů. 

Nožový a kapsový 

systém skládání 

Po dlouhou dobu bylo skládání výhradně 

ruční záležitostí, při níž byla nezbytnou 

pomůckou takzvaná knihařská kostka. 

Navzdory názvu se nejedná o nějakou 

krychli nebo kvádr, ale kostka je plochá, 

Skládací stroj z produkce německé firmy GUK Falzmaschinen 

má zaoblené okraje a tvar čepele většího 

nože. Své pojmenování získala proto, že 

původně byla zhotovována ze zvířecích 

kostí. V současnosti je už samozřejmě 

vyráběna z plastických hmot. 

Stroje na skládání archů se objevily až 

v polovině devatenáctého století. První si 

nechal patentovat v roce 1849 Angličan 

Black a v Americe v tomtéž roce Edward 

Smith. Jednalo se o jednoduchá zařízení 

s nožovým systémem skládání, u nichž 

nakládání archů bylo prováděno ručně 

přímo pod lámací nůž. 

Na tomto místě by bylo vhodné 

zmínit, že existují dva strojové systémy 

skládání. Už zmíněný nožový umožňuje 

skládání paralelními i křížovými lomy, 

přičemž jeho výhodou je možnost 

skládání velkých archů v jednoduché 

i vícenásobné produkci s rozřezáváním. 

Nožové skládací stroje dosahují velice 

přesného skládání i u papírů s malou 

plošnou hmotností od 25 g/m 2 , takže 

jsou vhodné pro dokončující zpracování 

široké palety nejrůznějších druhů tiskovin. 

V současné době se sice skládací stroje 

s výhradně nožovým systémem skládání 

už nevyrábějí, ale na některých knihařských 

pracovištích jsou dosud v provozu 

starší zařízení tohoto typu. 

Kapsový systém skládání se zarážkou 

si nechal O. W. Johnson v roce 1907 patentovat 

. V současné době tento systém 

u skládacích strojů převažuje, protože 

je výkonnější. Umožňuje totiž plynulé 

nakládání archů, je vhodný pro všechny 

druhy a rozsahy skládání, a na kapsových 

strojích je možné skládat i několik paralel- 

ních lomů za sebou, v podstatě tolik, kolik 

je skládacích kapes. Navíc je konstrukční 

řešení těchto zařízení stavebnicové, takže 

podle potřeby umožňuje rozšiřování dalšími 

skládacími jednotkami. 

Existují ale i kombinované skládací 

stroje, v nichž je uplatněn jak nožový, 

tak i kapsový princip skládání. U těchto 

strojů je vstupní skládací jednotka vždy 

kapsová. 

Princip nožového 

skládacího stroje 

U nožového systému skládání je tiskový 

arch takzvaným nožem vtlačen mezi 

dva vodorovně uložené válce, kterými 

je skládán. Arch je přiveden k zarážkám 

nad dvojici proti sobě se otáčejících rýhovaných 

válečků. Stranovou přitahovací 

náložkou je posunut do správné polohy 

a skládací nůž opatřený malými jehlami 

zabraňujícími nežádoucímu pohybu 

archu ho shora vtlačí mezi uvedené válečky, 

které ho vtáhnou, stisknou mezi se- 


RP 2/2003 Post-press 

bou a vytvoří tak první lom. Potom je takto 

složený arch veden kalouny s kladkami 

k dalším dvěma nebo třem skládacím 

jednotkám, kde se tento postup opakuje. 

Vzniklá knižní složka je za poslední skládací 

jednotkou vyvedena do vykladače. 

Aby při skládání archu nedocházelo ke 

zvlnění a pomačkání papíru v hlavách 

složky, je možné provádět perforování 

archu, přičemž perforovací nůž je v závislosti 

na počtu lomů umisťován na válce 

prvního nebo druhého lomu. 

Princip kapsového 


Ke zlomení respektive složení archu dochází 

v kapsovém skládacím stroji také 

mezi dvojicí válců. Na rozdíl od nožového 

principu, kde je arch ke zlomu přiváděn 

rázově v taktech, u kapsového stroje je 

přiváděn plynule po vodorovném nebo 

nakloněném nakládacím stole opatřeném 

šikmo uloženými válečky podle 

bočního pravítka mezi dvojici tažných 

válečků. Ty ho vsunou do šikmo uložené 

kapsy ze dvou profilovaných plechů 

k přestavitelné zarážce, jejíž nastavení 

udává rozměr lomu. Nakládací úhel je 

u tohoto systému vytvářen seřiditelnými 

pravítky nakládacího stolu a kapsy. 

Prudkým nárazem čelní strany archu na 

zarážku a tlakem jeho zbývající posouvané 

části se v ústí kapsy vytvoří vlna, která 

je zachycena dvojicí válců. Těmi je arch 

potom stisknut a jeho průchodem mezi 

nimi se vytvoří ostrý lom. Takto složený 

arch je veden přímo do další kapsy, ať už 

horní nebo dolní, kde může být proveden 

další paralelní lom, nebo je vyveden 

mimo první skládací jednotku ke křížovému 

lomu. Mezi jednotlivými skládacími 

jednotkami jsou archy dopravovány po 

válečkových drahách. 

Pokud je na kapsovém stroji skládána 

klasická knižní složka na tři lomy, dochází 

k perforaci archu na výstupu z první sklá- 

Také skládací stroje MBO jsou vybaveny 

vysokým stupněm automatizace 

dací jednotky. Perforovací nože jsou přestavitelné 

a vyměnitelné za vysekávací, 

které jsou používány při skládání složek 

pro lepenou vazbu. Případně mohou 

být při zpracovávání prospektů použity 

i odřezávací nože nebo při zpracování 

víceprodukcí rozřezávací nože. Tímto zařízením 

může být vybavena každá kapsová 

skládací jednotka. 

Princip kombinovaného 


V kombinovaném skládacím stroji jsou 

využity oba základní principy skládání, 

tedy jak kapsový, tak i nožový. První skládací 

jednotka je vždy kapsová, aby mohly 

být uplatněny všechny její přednosti, tedy 

rychlost dosahovaná plynulým vedením 

archů a možnost provádění více paralelních 

lomů v jedné skládací jednotce. 

Druhá a třetí skládací jednotka je založena 

na nožovém principu. Ty nabízejí jiné 

výhody, zejména jednoduchost a menší 

nároky na prostor, protože nejsou nutné 

delší válečkové dráhy mezi jednotlivými 

skládacími jednotkami. Arch je totiž po 

provedení prvního lomu vyveden na 

dopravní kalouny, které jej posunou na 

doraz pod nůž druhého křížového lomu 

umístěného přímo za první kapsovou 

skládací jednotkou. I když druhá a třetí 

skládací jednotka kombinovaného stroje 

pracuje v taktech, jejich rychlost odpovídá 

první skládací jednotce. Umožňuje to nízký 

zdvih nožů, menší rozměry již částečně 

složeného archu a různá další technická 

vylepšení stroje. Perforování a další funkce 

kombinovaného skládacího stroje jsou 

stejné jako u strojů na nožovém nebo 

kapsovém principu, neboť i toto zařízení 

umožňuje celou řadu variant jak sestavení, 

tak i různých způsobů skládání. 

Specifickým způsobem skládání je 

skládání potištěného pásu papíru vycházejícího 

z rotačního tiskového stroje 

spojené s oddělováním jednotlivých složek 

ve velkých rychlostech. Podrobnější 

vysvětlení jeho principu by ale už překračovalo 

rámec tohoto článku. 

V současnosti se i u skládací strojů 

stále více prosazuje jejich automatizace 

a digitální řízení všech funkcí, včetně 

elektronické kontroly přesnosti a kvality 

všech prováděných operací. Z nejznámějších 

výrobců skládacích strojů bychom 

mohli uvést například společnosti Heidelberg 

– Stahl, GUK nebo MBO. 

Ivan Doležal 

Na‰e nabídka 

luxusních 

papírov˘ch 

ta‰ek 

se zásadnû li‰í 

od konkurence... 

...individuální 

rozmûr! 

ruãní v˘roba 

...nabídkové ceny! 

jsou koneãné 

...poãet motivÛ! 

neovlivÀuje 

cenu 

...tisk plnobarevn˘! 

nejedná se 

o pfiítisk 

...od 1 ks do 500! 

mnoÏství 

Tuchomûfiická 343 

164 00 Praha 6 - Nebu‰ice 

Telefon: 220 961 670 

Fax: 220 961 441 

e-mail: tercie@tercie.cz 

www.tercie.cz

3DR RP 2/2003 

šesti základními barvami (C, M, Y, K, 

Lc a Lm). Shodné s těmito modely zůstalo 

také maximální tiskové rozlišení 

2 400 x 1 200 dpi, stejně jako velikost 

kapky inkoustu 4 pl. Zařízení je určeno 

především pro grafické návrháře a kreativní 

oddělení, kteří tak dostávají do ruky 

nástroj pro rychlé a kvalitní nátiskování 

větších formátů. Kromě zvětšeného 

formátu stojí za zmínku také doplněk, 

nabízený k modelu s označením 

„nr“ – automatický podavač z role umístěný 

v zadní části tiskárny. Pomocí tohoto 

podavače lze kromě jednotlivých 

archů potiskovat také rolový materiál 

až do maximální šíře 60,96 cm. Maximální 

délka tisku pak přesahuje 15 m. 

V přední části je pak u tohoto modelu 

navíc umístěna řezačka oddělující jednotlivé 

tisky. 

Podobná jsou zařízení také v oblasti 

RIPů, s nimiž jsou dodávána. HP Designjet 

120 by měl být dodáván s HP 

RIPem umožňujícím základní práci 

s ICC profily. Tiskárna navíc disponuje 

systémem automatické barevné kalib- 

race se zpětnou vazbou zajišťující konzistentnost 

barev jak mezi jednotlivými 

tiskovými úlohami, tak i mezi jednotlivými 

tiskárnami. 

K nové tiskárně je připravována verze 

softwarového RIPu Best pracujícího 

v operačním systému Mac OS X, která 

by měla plně spolupracovat s interním 

systémem kalibrace tiskárny. 

Reklama a podpora prodeje 

Reklama je velmi složitým oborem 

s vlastními zákonitostmi. Ostatně 

jde také o samostatný studijní obor. 

A právě ke školství má blízko počin 

nakladatelství Grada, které vydalo knihu 

s názvem Reklama a podpora prodeje. 

Jde o velmi obsáhlou učebnici (kniha 

má asi 600 stran) Gerarda J. Tellise, 

profesora marketingu na Jihokalifornské 

univerzitě v Los Angeles. Kniha je 

rozdělena do čtyř tématických celků, 

z nichž první se zabývá samotnou historií 

a vývojem reklamy. Druhá kapitola 

se zabývá komunikací jako „nejdůležitější 

funkcí reklamní činnosti“. Jsou tu 

probírány způsoby, jak získat pozornost 

potencionálního zákazníka, metody přesvědčování, 

využití argumentů, emocí 

a doporučení. 

V další kapitole je zpracována strategie 

podpory prodeje a poslední část je věnována 

plánování reklamy a ověřování 

její účinnosti. 

20 

Novinka v oblasti 

reklamních nosičů 

Při vyhlašování výsledků soutěže Kalendář roku 2003 

na mezinárodním veletrhu Reklama & Polygraf v Praze 

si mnozí z přihlížejících možná ani nepovšimli, že 

vítězové dostávají ceny uložené v luxusně vyhlížejících 

reklamních papírových taškách s obrázky oceněných 

kalendářů. 

Teď by mnozí mohli oprávněně namítnout, 

že odnosné papírové tašky sice 

v současnosti získávají stále větší popularitu, 

neboť se jedná o ekologický výrobek, 

ale nejsou žádnou novinkou. Vyrábějí se 

a používají už celou řadu let. To je sice 

pravda, ale tyto tašky byly trochu zvláštní. 

Na jedné straně měly vytištěny barvotiskové 

reprodukce titulních stran všech 

oceněných kalendářů, ale na druhé straně 

byla vytištěna reprodukce titulního listu 

jednoho konkrétního kalendáře a v připojeném 

textu byl uveden jeho název, 

jakou cenu v jaké kategorii soutěže získal 

a jméno jeho tvůrce, respektive toho, kdo 

ocenění obdržel. Tyto odnosné tašky byly 

tedy takzvaně personalizovány, ale nejenom 

v textu, který je možné s jistými 

komplikacemi dotisknout, například sítotiskem, 

ale i v polotónových barevných 

reprodukcích. A každému, kdo se jen 

trochu orientuje ve způsobech potisku 

reklamních odnosných tašek, musí být 

jasné, že pokud by byl takovýto tisk prováděn 

klasicky, tedy ofsetem nebo sítotiskem, 

případně kombinací obou technik, 

byla by cena každé takové tašky neudržitelně 

vysoká. A přesto tomu tak nebylo. 

Ukázka personalizace odnosných tašek 

pro soutěž Kalendář roku 2003. Uprostřed 

společná zadní strana všech tašek, vlevo 

a vpravo tašky s personalizovanou přední 

stranou 

Objasnit tuto záhadu jsme zajeli do pražské 

tiskárny Tercie, která popsané tašky 

pro organizátory soutěže Kalendář roku 

vyráběla. 

Podstata udržení ceny jedné takové 

tašky na přijatelné úrovni i za předpokladu 

personalizace jednotlivých kusů 

a celkově nízkého nákladu, dosahujícího 

maximálně 500 kusů, spočívá v tom, že 

tisk probíhá na digitálním čtyřbarvovém 

tiskovém stroji Xeikon. Jeho kvalita je, co 

se týká barevnosti i soutisku, plně srovnatelná 

s ofsetovým tiskem, ale na rozdíl od 

něj je možné každý výtisk personalizovat 

v oblasti textu, polotónových obrázků 

i pérovek, případně i barevnosti podtiskových 

ploch, aniž by došlo ke změně 

ceny. Tímto způsobem potištěné odnosné 

papírové tašky se tak stávají určitou 

novinkou ve sféře reklamních nosičů, 

která by mohla najít velké uplatnění na 

různých promotion akcích, při předávání 

ocenění na různých soutěžích, při organizování 

slavnostních setkání s obchodními 

partnery, zkrátka všude tam, kde je tento 

způsob personalizace dalo by se říci prestižní 

záležitostí. 

Tašky jsou standardně vyráběny z bezdřevého 

hlazeného papíru s plošnou 

hmotností 150 g/m 2 , ale je 

možné použít i papíry s vyšší plošnou 

hmotností, až 250 g/m 2 . Podklady 

pro potisk jsou zákazníkem 

předávány v datových souborech 

PDF nebo PS. Tisk je plnobarevný 

ve škále CMYK a může probíhat na 

obou stranách papíru. Po tisku může 

následovat jedno- nebo oboustranná 

povrchová úprava laminováním 

lesklou nebo matnou fólií. Potom 

jsou tašky slepeny, přičemž je provedena 

i horní okrajová záložka. Nakonec 

jsou přidána držadla z textilní šňůry, která 

může mít různé barvy podle vzorníku. 

Ivan Doležal 


RP 2/2003 

„3D“ nosiče reklamy 

Hned v úvodu bychom si měli říci, co znamená 

označení „3D“ v titulku. Jedná se o zkratku slova 

„třídimenzionální“, nebo lépe česky řečeno trojrozměrný. 

Jednoduše řečeno, „3D“ nosiče reklamy jsou tedy 

všechny předměty mající tři rozměry, tj. šířku, výšku 

a hloubku. 

Takovýchto předmětů, které se mohou 

stát nosiči reklamy, jsou tisíce druhů. Dokonce 

bychom při troše zobecnění mohli 

říci, že nosičem reklamy se může stát 

prakticky každý trojrozměrný předmět. 

Však také katalogy společností, zabývajících 

se zajišťováním 3D reklamy, obsahují 

tisíce položek, a jejich snad jediným omezujícím 

prvkem je velikost skladových 

prostor příslušné firmy. Mimo klasických 

reklamních a dárkových předmětů, které 

si po přečtení těchto řádek vybaví skoro 

každý, jsou do sféry 3D reklamních nosičů 

zařazovány i alternativní způsoby 

reklamy, jako jsou například světelné nápisy, 

markýzy, prosvětlovací vitríny, zkrátka 

všechny reklamní prostorové realizace. 

Takže snad bude jednodušší uvést, co 

mezi 3D nosiče reklamy nepatří. Jsou to 

tiskoviny a mediální reklama. 

Asociace třídimenzionální reklamy 

(A3DR), která sdružuje významné dodavatele 

tohoto typu reklamních předmětů, 

rozděluje 3D reklamní nosiče do 13 kategorií, 

a to na reklamní předměty, předměty 

pro podporu prodeje, soutěžní a sponzorské 

předměty, předměty na rozdávání, 

dárky pro návštěvníky, přílohy k mailingu, 

omluvné dárky, dárky pro spolupracovníky, 

výroční dárky, manažerské dárky, 

Jedním z typických reklamních předmětů 

pro 3D reklamu jsou čepice 

3DR 

předměty samozaplatitelné reklamy, prémiové 

dárky a aktivizační předměty. Jednotlivé 

kategorie jsou tedy definovány 

způsobem použití, z něhož už jednotlivé 

druhy reklamních nosičů tak trochu vyplývají. 

Ale většinu 3D reklamních nosičů 

můžeme definovat i tak, že kromě zmíněné 

prostorovosti a obsažené reklamní 

informace mají ještě jednu důležitou 

vlastnost: totiž že mají vlastní užitnou 

hodnotu, takže mohou sloužit svému 

účelu i v případech, kdy nejsou využity 

jako nosič reklamy. 

Tato vlastnost je velice důležitá zejména 

proto, že je jedním z hlavních kritérií 

při výběru těchto předmětů jako nosičů 

reklamy. 

Mezi dalšími kritérii je potom mimo 

jiné vhodnost využití předmětu pro 

zamýšlené reklamní účely, to znamená 

vyhodnocení zejména velikosti plochy 

pro reklamu, barevnost, možnost uplatnění 

některé ze značících technologií 

atd., dále potom způsob jeho využití 

v reklamě, a v neposlední řadě i jeho 

cena. Výběr předmětů pro tyto účely 

může být často dost problematický, protože 

specializované dodavatelské firmy 

nabízejí mimořádně široký sortiment, 

který mnohdy značně přesahuje i nabídku 

obdobných předmětů v běžné maloobchodní 

síti. Cenové rozpětí takovýchto 

předmětů se potom může podle druhu 

pohybovat v řádech od jedné koruny až 

po stovky nebo tisíce. Tady už při výběru 

právě nastupují kritéria způsobu využití 

a ceny. Ale uveďme pro ilustraci alespoň 

pár příkladů nejběžnějších předmětů, 

využívaných jako nosiče reklamy. Velice 

často mezi nimi najdeme psací potřeby, 

od nejlevnějších propisovaček až po 

drahá pera a kvalitní mikrotužky, jejichž 

ceny se pohybují ve stokorunách. Určitou 

nevýhodou těchto nosičů je poměrně 

malá plocha využitelná pro reklamní sdělení, 

výhodou naopak je možnost použití 

celé řady reklamních značících technik, 

JEDNOTKA KVALITY TISKU 

TISKÁRNA A REPROGRAFICKÉ STUDIO 

GEN. SOCHORA 1379, 708 00 OSTRAVA-PORUBA 

TEL.: 596 938 400, 596 938 500, 596 938 600 

596 938 700, FAX: 596 938 410 

E-MAIL: OBCHOD@PRINTO.CZ, WWW.PRINTO.CZ

3DR RP 2/2003 

Fotoaparáty Photosmart 935 a 735 

Také společnost Hewlett-Packard přišla 

na jaře s novými modely digitálních fotoaparátů 

své modelové řady Photosmart. 

Prvním z nich je Photosmart 

935 disponující maximálním rozlišením 

5 megapixelů a 21-násobným zoomem. 

Fotoaparát je standardně vybaven 

pamětí SDRAM o velikosti 64 MB 

a je dodáván s paměťovou SD kartou 

o kapacitě 32 MB pro uložení až 96 

snímků. Dále je tento model vybaven 

slotem pro paměťovou kartu SD/MMC, 

která může tuto kapacitu ještě zvýšit. 

Fotoaparát je vybaven USB slotem pro 

snadné propojení s počítačem. Pomocí 

funkce HP Direct Print lze fotografie 

zpracovávat na vybraných modelech 

tiskáren bez použití počítače. Technologie 

HP Instant Share umožňuje rozesílat 

vytvořené fotografie přímo na 34 předvolených 

e-mailových adres nebo tiskáren. 

Kromě toho je nový fotoaparát 

kompatibilní i s novou dokovací stanicí 

HP Photosmart 8886 s dálkovým ovládáním. 

Pomocí této stanice lze snímky 

stahovat, posílat e-mailem nebo je vytisknout 

bez použití PC. 

Druhým novým modelem produktové 

řady Photosmart je fotoaparát 

s označením HP Photosmart 735 

s maximálním rozlišením 3 megapixely 

a 15-násobným zoomem. Tento model 

se vyznačuje velice jednoduchým 

ovládáním a světelným LCD displejem 

o úhlopříčce 3,8 cm. Také toto zařízení 

je vybaveno interní pamětí s kapacitou 

16 MB, na kterou lze uložit až 114 

snímků. I zde je fotoaparát možné doplnit 

o SD/MMC paměťovou kartu. 

Kolekce fontů Monotype Library 

Na začátku dubna tohoto roku představila 

Agfa Monotype Corp. nejnovější 

verzi Monotype Library s celkem 1 334 

fonty. V této nabídce lze nalézt kromě 

osvědčených klasických písem, jako je 

například Gill Sans, Plantin nebo Times 

New Roman, i více než tři stovky zcela 

nových fontů, které byly vytvořeny v posledních 

letech. Dle vyjádření představitelů 

společnosti se jedná o zatím nejúplnější 

kolekci písem. Všechny fonty 

z nové verze Monotype Library jsou 

k dispozici jak pro platformu PC, tak 

i pro Macintosh. Jedna změna pak byla 

provedena u všech fontů, protože zde 

22 

od potisku tampónovým tiskem nebo 

sítotiskem, přes horkou ražbu fólií, až po 

gravírování, ať už klasické nebo laserové. 

Velice blízko k psacím potřebám mají 

i kancelářské potřeby, kterých je možné 

k reklamním účelům využít také celou 

širokou škálu, od potištěných plošných 

spisových svorek z plastických hmot, 

přes třeba sešívačky a další pomůcky, až 

po různé druhy kalkulaček. Velice vděčnými 

reklamními nosiči jsou i kalendáře, 

ať už stolní nebo nástěnné (oba druhy 

patří mezi 3D reklamní nosiče, i když 

se v podstatě jedná o tiskoviny), a dále 

diáře, organizátory a záznamníky. Ty už 

ovšem většinou spadají do vyšší cenové 

kategorie. Velice často jsou jako nosiče 

reklamy využívány i různé druhy oděvů, 

jako jsou například trička, polokošile, 

bundy nebo další oděvní součástky, tře- 

Porcelánové hrnky a sklenice lze potiskovat řadou tiskových technik 

ba golfové čepice. Zde se uplatňuje jako 

technika reklamního značení nejenom 

potisk sítotiskem, ale i vyšívání, našívání 

nebo nažehlování různými způsoby 

zhotovených znaků nebo log, a někdy 

dokonce i všívání předem zhotovených 

reklamních proužků do oděvů přímo při 

jejich výrobě. 

Zajímavými a oblíbenými reklamními 

nosiči jsou i výrobky keramického 

a sklářského průmyslu, jako jsou hrnky, 

talíře, sklenice a láhve. U těchto předmětů 

jsou jako techniky reklamního značení 

využívány například sítotisk, termotransferový 

tisk, vypalovací obtisky, u skla potom 

i pískování nebo laserové gravírování. 

Stále více se v této oblasti prosazuje 

i relativní novinka, digitální vizitka na 

bázi kompaktního disku. Svým vzhledem 

samozřejmě klasické CD nepřipomíná, 

protože obvykle má tvar skutečné navštívenky 

s otvorem uprostřed, ale princip 

uchování obsažených informací je u ní 

stejný. Na lícovou stranu těchto vizitek 

je možné vytisknout jakoukoliv reklamu, 

ať už sítotiskem nebo digitálním tiskem. 

Další reklamní informace potom může 

tento nosič obsahovat ve svém digitálním 

záznamu, jehož průměr může být 

maximálně stejný jako kratší strana vizitky 

a obvyklá kapacita činí 20 MB. 

To byl jen velice stručný a náhodný výčet 

nejběžnějších reklamních a dárkových 

předmětů, které jsou nejčastěji využívány 

jak 3D nosiče reklamy. Mezi tyto nosiče 

ale patří například i prodejní stojany nazývané 

také displeje, využívané zejména 

v supermarketech, a řada nejrůznějších 

dalších předmětů. 

Na závěr bychom se mohli ještě krátce 

zmínit o značících technikách, používaných 

k vytváření reklamních sdělení na 

těchto předmětech. U prostředků podpory 

prodeje označovaných jako POS (Point 

Of Sale) nebo POP (Point Of Purchase) 

zhotovovaných zejména z lepenky nebo 

plastických hmot to může být ofset, flexotisk 

nebo také sítotisk či digitální tisk. To 

záleží zejména na počtu zhotovovaných 

kusů a povrchu potiskovaného materiálu. 

U reklamních a dárkových předmětů 

jsou používanými tiskovými technikami 

zejména tampónový tisk, sítotisk a nejnověji 

i digitální tisk (CD a digitální vizitky), 

ale také termotransfer, flock, vyšívání, 

gravírování laserem i frézováním, horká 

ražba fólií a pískování. 

Ivan Doležal 


RP 2/2003 

Podlahová reklama 

Signmaking 

Je spíš vzácností potkat člověka, jak jde zpříma a dívá se rovně, přímo před sebe. 

Denně potkáváme zástupy cestujících, třeba v pražském metru, jak někam jdou 

s hlavou skloněnou a pohledem míří kamsi do země. Na chvíli necháme stranou 

otázku, je-li to dobře nebo špatně, zůstaneme u pohledu na zem a budeme se věnovat 

podlahové reklamě. 

Místa pro aplikace 

Podlahovou reklamu můžeme zařadit do skupiny POS předmětů 

(Poin Of Sale). Pro aplikace se využívají plochy ve veřejné dopravě, 

v metru, v konferenčních centrech a na výstavištích. Spousty 

podlahových reklam jsou dnes v oblastech multi-, hyper- a supermarketů. 

Jak je patrné, místa pro aplikace podlahové reklamy 

se příliš neliší od lokalit, vhodných i pro ostatní typy reklamy. 

Z ploch, kde podlahová reklama dále zdomácněla, můžeme jmenovat 

například čerpací stanice, lékárny, sportovní areály a koupaliště. 

Jedinečná a velice efektní může být například reklama na 

dně bazénu. Možností je řada, a tak výběr vhodné reklamní plochy 

může být poměrně nelehkým úkolem. Podlahovou grafiku 

vidíme mnohem častěji instalovanou v interiérech, ale objevují 

se i exteriérové aplikace. 

Zadávání 

Podlahovou grafiku lze umístit jedním ze dvou níže jmenovaných 

způsobů. Zákazník, jemuž jde o početnější sérii podlahových 

grafik, nejspíše využije služeb některé mediální společnosti, 

jež smluvně nabízí volné reklamní plochy v obchodních 

řetězcích. Mediální agentura kampaň naplánuje a zajistí výrobu 

reklamy, její osazení i údržbu. Méně obvyklé a pracnější je zajistit 

si místo pro reklamu a výrobu reklamy samostatně. Výrobu podlahové 

grafiky dnes nabízí prakticky každý poskytovatel velkoplošného 

tisku, obtížnější je najít pro ni to správné místo. Ať už 

bude reklamu realizovat kdokoli, neměl by přitom zapomínat na 

dobrý vkus. 

Materiál 

Plastické fólie, z nichž se podlahová reklama vyrábí, nabízí nespočet 

firem a ne každá poskytuje na materiál odpovídající záruku 

a servis. Ze známějších a ověřenějších můžeme jmenovat 

například materiály firem 3M, Flexcon a Neschen. Garanci kvality 

lze demonstrovat na výrobcích firmy 3M, která dělí své výrobky 

do dvou skupin. Firma poskytuje na nabízené materiály buď 

krátkodobou, měsíční záruku, a pokud to aplikace vyžaduje, pak 

také dlouhodobou záruku po dobu 6 až 12 měsíců. Záruka delší 

než 6 měsíců je pak poskytována individuálně, až po zvážení 

konkrétních podmínek instalace. 

Konstrukce samolepicích fólií 

Samolepící fólie pro podlahovou grafiku se obvykle skládají ze tří 

základních vrstev: vrstvy lepidla, prostřední vrstvy fólie s potiskem 

a svrchní vrstvy laminace. Prostřední fólie tvořící jádro samolepky 

musí být tenká a pevná zároveň. Vyrábí se čirá nebo bílá, jiná 

provedení nejsou standardní. Svrchní vrstva laminace chrání tisk 

proti mechanickému poškození, jako je například prochození. 

Protože se po reklamě bude šlapat, musí mít fólie protiskluzový 

povrch. Je samozřejmé, že povrch nesmí být hladký, nesmí klouzat, 

ale také nesmí být přehnaně drsný. Ideální povrch podlahové 

grafiky by měl mít podobnou charakteristiku jako okolní terén, 

aby byl rozdíl mezi reklamou a podlahou minimální. Vyžadovány 

jsou také další speciální vlastnosti, například nehořlavost. 

Technologie tisku 

Z tiskových technologií se používá sítotisk a digitální tisk. Z digitálních 

tiskových technologií pak tisk termální, piezoelektrický 

i elektrostatický. Technika tisku se volí také podle toho, zda povaha 

TRADIČNÍ DODAVATEL MATERIÁLŮ 

PRO VELKOFORMÁTOVÝ TISK A VÝROBU REKLAMY 

PŘICHÁZÍ S NABÍDKOU VLASTNÍ TECHNOLOGIE 

kalla 250 SP solventní plotr 

– šíře tisku 250 cm 

– piezo InkJet 

– 8 tiskových hlav 

– až 60 m 2 /hod. 

– 90, 180, 360, 720 dpi 

– tisk z role i archu 

– podavač i navíječ role 

– 3 letá UV stabilita inkoustu 

– Onyx PosterShop 

Uvidíte na výstavě EmbaxPrint 2003 v hale B, stánek č.77, 20. – 23. 5. 2003 

kalla ReproMedia s. r. o., Revoluční 23, 110 00 Praha 1 

Tel.: 224 828 512, Fax: 224 828 510, E-mail: offi ce@kalla.cz, www.kalla.cz

Signmaking RP 2/2003 

všechny řezy byly obohaceny o znak 

euro. Podrobný obsah nové Monotype 

Library je k dispozici na internetové 

adrese http://www.fonts.com/mtlibrary. 

Společnost Agfa Monotype začne jako 

výhradní distributor rozesílat CD-ROMy 

s nejnovější verzí Monotype Library od 

počátku května letošního roku. 

Photosmart 1200 – skener na cesty 

Mobilní technologie jsou jedním z trendů 

dnešní doby. Výrobci se doslova 

předhánějí v tom, jaké zařízení představí 

v mobilní podobě. Jednu z mobilních 

novinek představila i společnost 

Hewlett-Packard. Přírůstkem v jejím 

portfoliu je totiž mobilní fotoskener 

s označením HP Photosmart 1200, 

který umožňuje skenovat fotografie do 

maximálního formátu 10 x 15 cm bez 

nutnosti připojení k počítači. 

Zařízení se vyznačuje velmi malými 

rozměry a také nízkou hmotností. Pro 

názornost uveďme, že dosahuje zhruba 

poloviční velikosti než běžně dostupné 

notebooky. Svým principem pak 

Photosmart 1200 připomíná digitální 

fotoaparáty – naskenované snímky jsou 

ukládány na paměťovou kartu, kterou 

lze dále použít standardně jako při zpracování 

digitálních fotografií. Nový mobilní 

skener Photosmart 1200 umožňuje 

skenovat až do maximálního rozlišení 

1 200 dpi při hloubce barev 32 bitů. 

Zajímavá je i jeho rychlost. Plný formát 

lze naskenovat v rozlišení 300 dpi 

za 14 vteřin, při rozlišení 600 dpi za 

28 vteřin a při plném rozlišení pak za 

90 vteřin. 

Vysokorychlostní tiskárny od 

Canonu 

Společnost Canon patří mezi nejznámější 

výrobce tiskáren. Právě v této oblasti 

v průběhu hannoverského veletrhu 

CeBIT představila svá dvě nová zařízení. 

Prvním z nich je vysokorychlostní laserová 

barevná tiskárna CLC 3200, která 

umožňuje standardně tisknout v maximálním 

rozlišení 600 x 600 dpi, a to 

rychlostí 32 plnobarevných stran za minutu. 

Maximální tiskový formát tohoto 

zařízení je A3+, konkrétně pak 320 

x 457 mm. Také rozsah potiskovaných 

materiálů je značný. Zpracovávat lze to- 

24 

zakázky vyžaduje tisk bílou barvou – digiální 

technologie jej totiž většinou neumožňují. 

Pokud je tedy nutný, nebo se tisknou 

větší náklady, aplikuje se sítotisk. Bílá barva 

se používá k takzvanému „falešnému 

3D efektu“. Bílá tištěná na čirou fólii jako 

podkladová barva dodává reklamě plastičnost, 

dává vyniknout stínům a světlu. 

Tvar 

Jako první se v minulosti objevily reklamy 

s klasickým pravoúhlým tvarem. Netypické 

formáty podlahových reklam, kopírující 

tvarem například obaly výrobků, přišly 

až později. Podlahové reklamy vycházejí 

totiž z vývojově starších závěsných a nástěnných 

aplikací. Skoro se zdá, že se 

atypický tvar stal postupem doby téměř 

charakteristickým poznávacím znamením 

podlahové grafiky. I pro originální tvary 

však platí určitá omezení. Společnost 3M 

například nedoporučuje používat takové 

tvary, jejichž obrysy by obsahovaly ostré 

partie. Ostré rohy jsou náchylné k poškození, 

proto se dává přednost oblým 

a plynulým tvarům. 

Expozice podlahové 

reklamy 

Instalace a obnova samolepících reklam 

je pracná. Servisní organizace se tedy 

snaží provádět nalepování a snímání fólií 

v cyklech. Podlahové grafiky bývají běžně 

vystavovány po dobu jednoho měsíce 

a delší. Stejně důležité jako reklamu 

nainstalovat je ji zase odlepit. Mnoho 

zákazníků má strach, že lepidlo na podlaze 

po samolepce zůstane. Požadavek na 

úplnou odstranitelnost lepidla (netečnost 

lepidla vůči podlaze) je samozřejmě 

oprávněný a výrobci materiálů s ním 

počítají. V prodejnách potravin by mělo 

Ostré rohy jsou náchylné k poškození, proto 

se dává přednost oblým tvarům 

Podlahová grafika představuje také způsob 

firemní prezentace 

být navíc lepidlo odstranitelné bez použití 

agresivních látek. 

Jako příklad uveďme podlahovou rek- 

lamu v metru. Zde se plochy pronajímají 

na jeden až tři měsíce. Po třech měsících 

se reklamy obnovují. Vedle přestupních 

stanic s největším provozem jsou atraktivní 

také plochy v blízkosti obchodních 

center. Zákazník si rovněž může vybrat 

reklamní plochu podle cílové skupiny 

Mnoho podlahových reklam dnes můžeme 

vidět v hypermarketech 

zákazníků, například stanici v blízkosti 

škol, univerzit a společenských center. 

U nedávno otevřeného pražského paláce 

Flora slouží například reklamy jako navigační 

prvky k blízkým obchodům. 

Závěr 

Dolů na zem se občas musí podívat každý, 

ať už jde po schodech, nebo zrovna 

něco hledá. Lidí, kteří chodí často s hlavou 

skloněnou, jsou přímo celé zástupy. 

Šedivé podlahy jsou jednotvárné, působí 

nudně, a tak, pokud za chůze najdeme 

na zemi před sebou zdařilou reklamu, 

takovou, která zapůsobí a dokáže zároveň 

rozptýlit i zaujmout, odvést myšlenky 

někam jinam a přesvědčit nás, abychom 

zvedli hlavu nebo dokonce změnili směr, 

můžeme zajisté mluvit o úspěšné podlahové 

reklamě. 

Slavko Eichler 


RP 2/2003 

K podnikání patří daně 

Zaměstnancům tiskáren, studií, agentur 

a dalších podniků, kterým je v pracovním 

poměru už trochu těsno, chtěli by si založit 

firmičku a „udělat se sami pro sebe“, 

se rozhodně nedoporučuje, aby začínali 

samostatnou dráhu živnostníka četbou 

daňových zákonů. V odstavci 4 paragrafu 

38a Zákona o dani z přidané hodnoty by 

se třeba mohli dočíst, že „Plátce, který 

uplatňuje odpočet daně podle § 20, 

v případě opravy uskutečněných zdanitelných 

plnění provede opravu odpočtu 

daně u přijatých zdanitelných plnění 

podléhajících úpravě podle § 20 s nově 

propočteným koeficientem za zdaňovací 

období s promítnutím všech oprav 

vztahujících se k opravovanému období, 

pokud tento zákon nestanoví jinak.“ Ne- 

Manažerské informace 

Daně jsou součástí ekonomických aktivit zaměstnanců, podnikatelů a firem. Každý se 

setkává s daní z příjmu, většina podnikatelů také s daní z přidané hodnoty a silniční 

daní. Seriózní podnikatel se daním nevyhýbá, ale má je v pořádku. 

jen tento, ale také tisíce dalších paragrafů 

daňových zákonů by mohly u nadějného 

podnikatele v zárodku zničit počáteční 

entusiasmus, bez něhož je založení živnosti 

či podniku nemyslitelné. 

Podobně jako celý právní systém 

České republiky jsou i daňové zákony 

znepřehledňovány množstvím každoročních 

novelizací, v nichž mají problém se 

zorientovat i daňoví specialisté. Nejedná 

se však o výhradní české specifikum. 

Paragrafy jsou všude na světě hodně zakroucené 

a je tedy lepší ponechat vedení 

účetnictví a zpracování daňových přiznání 

odborníkům a věnovat svoji energii rozvoji 

vlastní agentury, studia či tiskárny. 

Naštěstí se nejméně půvabná zákoutí da- 

ňové legislativy týkají omezeného počtu 

subjektů, nikoliv firem, jejichž podnikání 

je během hospodářského roku standardní. 

Účetní a poradenské firmy ručí za 

správnost zpracovávaných výkazů. Proti 

případným omylům uzavírají pojištění. 

Podnikatel, resp. jeho jménem jednající 

manažer, je však odpovědný za úplné 

a správné předávání podkladů. 

Daňová soustava 

Daň je povinná platba, kterou stát vybírá 

od fyzických nebo právnických osob na 

úhradu nákladů spojených s plněním 

funkcí státu. Ukládá se jako jednostranná 

povinnost bez nároku plátce na reciproční 

plnění ze strany státu.

Manažerské informace RP 2/2003 

tiž papíry až do plošné hmotnosti 

257 g/m 2 . Tiskárna má také integrovaný 

automatický duplex umožňující potisk 

z obou stran. V tomto případě lze však 

použít potiskovaný materiál do maximálního 

formátu 305 x 457 mm a plošné 

hmotnosti 209 g/m 2 . Mezi příslušenstvím 

této tiskárny pak můžeme nalézt 

celou řadu podavačů papíru, stejně jako 

kompletační jednotku na výrobu brožur. 

Pokud uživatel potřebuje tisk ve vyšším 

rozlišení, je možné tuto tiskárnu doplnit 

o speciální kartu rozšiřující maximální 

rozlišení až na 2 400 x 600 dpi pomocí 

PostScript 3 a PCL5ec. Druhou novou 

tiskárnou je CLC 5000+, vycházející 

z modelu CLC 5000. Také tato tiskárna 

pracuje ve zvětšeném formátu 

A3 s materiály do plošné hmotnosti 

253 g/m 2 . Rychlost tisku je 50 stran A4 

za minutu, přičemž tiskárna může využívat 

automatického oboustranného tisku 

do maximální plošné hmotnosti 

163 g/m 2 při podávání ze zásobníku. 

Maximální rozlišení tisku u této nové laserové 

tiskárny je 400 x 800 dpi. Spolu 

s tiskárnou je pak možné instalovat i finišer 

FN5 + TP5 od společnosti Nagel, 

díky němuž zařízení může nabízet celou 

řadu druhů skládání a vazeb. 

Adobe Acrobat 6.0 

PDF dokumenty dnes využívá prakticky 

každý, kdo pracuje s počítačem a vyžaduje 

posílání dokumentů. Standardem 

v této oblasti je program Adobe Acrobat, 

který se nyní dočkal zcela nové 

verze 6.0. Zásadní novinkou je segmentace 

Acrobatu do tří verzí, označených 

jako Elements, Standard a Professional. 

První z nich nabízí nástroje pro tvorbu 

PDF dokumentů, a to zejména z prostředí 

kancelářských aplikací, a měla by 

tak být základním stavebním kamenem 

celé aplikace. Verze Standard, 

určená pro Windows a Mac OS X, přidává 

k funkcím Elements rozšířenou tvorbu 

PDF z různých zdrojů, anotování 

dokumentu, zajišťuje jeho zabezpečení 

a nabízí i možnost elektronického podpisu. 

Poslední verze označená jako 

Professional pak nabízí možnosti, které 

známe z předchozích verzí Adobe Acrobatu. 

Zde je především široká paleta 

pre-pressových nástrojů, přičemž za 

nejvýznamnější novinky lze považovat 

podporu standardu PDF/X a separací. 

Tradičně jsou nabízeny prostředky pro 

elektronické formuláře, nejnověji pak 

nástroje pro technickou grafiku. 

26 

Daňová soustava České republiky je 

tvořena osmi zákony: 

1. zákon o daních z příjmu 

2. 

zákon o rezervách pro zjištění základu 

daně z příjmu 

3. zákon o dani z nemovitostí 

4. 

zákon o dani dědické, dani darovací 

a dani z převodu nemovitostí 

5. zákon o dani silniční 

6. zákon o dani z přidané hodnoty 

7. zákon o spotřebních daních 

8. zákon o správě daní a poplatků 

Pod známou zkratkou 

DPH 

V podnikání se nejčastěji setkáváme s daní 

z přidané hodnoty. Jenom zcela malé 

subjekty se mohou platbě DPH vyhnout. 

Ostatní živnostníci a obchodní společnosti 

se musejí povinně zaregistrovat 

u finančního úřadu jako plátce DPH. Daň 

z přidané hodnoty byla zavedena zákonem 

České národní rady č. 588/1992 Sb. 

a od roku 1992 mnohokrát novelizována. 

Mimo obecných ustanovení v části první 

zákon vymezuje ve druhé části, kdo je 

fyzickou či právnickou osobou podléhající 

dani, kdo je plátcem DPH, případně kdo 

jsou osoby se zvláštním vztahem k plátci. 

Dále se vymezuje předmět daně a nezdanitelná 

plnění. Další paragrafy řeší, 

jak se uskutečňuje zdanitelné plnění, kdy 

vzniká povinnost uplatnit daň a jak vést 

účetní záznamy pro daňové účely. Hlava 

IV zákona o DPH řeší, jak se vypočítává 

základ daně, jaké jsou daňové sazby a jak 

se počítá samotná daň. Připomeňme si, 

že základní sazba DPH činí 22 %, zatímco 

snížená pouze 5 %. Seznam komodit, 

které mají nárok na 5% sazbu, je uveden 

v příloze zákona. Můžeme zde nalézt také 

„číselný kód harmonizovaného systému 

4901 – Knihy, brožury, letáky a podobné 

tiskařské výrobky, též v jednotlivých 

listech (arších)“. Pod kódem 4902 jsou 

„Noviny, časopisy a periodika, též ilustrované, 

případně obsahující inzerci nebo 

reklamy“. 

Paragrafy 19 a další řeší tzv. odpočet 

daně, který vychází z principu DPH, kdy 

zatěžujeme daní vše, co fakturujeme, 

a od toho odpočítáme DPH, která je fakturována 

nám. Rozdíl potom odvádíme 

státu buď čtvrtletně nebo měsíčně, 

podle toho, k jaké periodicitě 

se přihlásíme. Když je rozdíl záporný, 

měl by stát naopak vra- 

cet DPH daňovému subjektu. 

Tady se však setkáváme se zajímavým 

jevem – finanční úřad, 

který si jindy potrpí na termíny, 

s vrácením přeplatku DPH nijak 

nepospíchá. Můžeme se naopak 

připravit na daňovou kontrolu. 

Prověrkou účetnictví „malých 

a středních“ se úředníci snaží 

patrně vykompenzovat miliardy, 

o které stát přišel, když ochotně 

vracel DPH z vývozů, které se 

nikdy neuskutečnily. V dalších 

částech řeší zákon o DPH osvobození 

od daně, uplatnění daně při dovozu 

a vývozu, vracení daně apod. 

Daně z příjmů 

Narozdíl od DPH se daně z příjmů dotýkají 

prakticky každé ekonomicky aktivní 

osoby. Každoročně koncem března 

můžeme v tisku najít rady, jak správně 

vyplnit daňové přiznání, jež musejí daňové 

subjekty k 31. 3. odevzdat finančnímu 

úřadu, pokud si ovšem prokazatelně 

nenajmou daňového poradce. V tom 

Paragrafy jsou všude na světě 

hodně zakroucené a je lepší 

ponechat vedení účetnictví 

a zpracování daňových 

přiznání odborníkům. 

případě je odevzdání daňového přiznání 

čeká k 30. červnu. „Na vině“ je zákon 

ČNR č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů, 

který legislativně upravuje daně z příjmu 

fyzických i právnických osob. Ačkoliv byl 

zákon mnohokrát – prakticky každoročně 

– novelizován, úpravy se týkaly 

většinou daňových sazeb platných pro 

příslušný rok a zákon tak ve své základní 

struktuře platí již více než deset let. 

Ve své první části řeší daň z příjmu fyzických 

osob. Vymezuje poplatníky daně, 

předmět daně a uvádí rozsáhlý výčet příj- 

mů, které jsou od daně osvobozeny. Většiny 

obyvatel se dotýkají příjmy ze závislé 

činnosti, případně funkčních požitků. Jsou 

v pozici zaměstnanců a srážení daně, její 

odvádění a každoroční daňové přiznání 

za ně provádí zaměstnavatel. Zdanění 

příjmů z podnikání řeší zákon v § 7. Mezi 

další příjmy, které se týkají fyzických osob, 


RP 2/2003 Manažerské informace 

se řadí mj. příjmy z kapitálového majetku 

a z pronájmu. 

Podnikat můžeme samozřejmě jako 

fyzické osoby na základě živnostenského 

oprávnění anebo ve formě právnické 

osoby, kdy je podnik jako obchodní 

společnost zapsán v obchodním rejstříku. 

Daně z příjmů právnických osob řeší druhá 

část zákona. V další části zákona o daních 

z příjmů jsou definována ustanovení, 

která jsou společná jak pro fyzické, tak 

i pro právnické osoby. Jedná se především 

o vymezení zdrojů příjmů a výpočet 

základu daně. Důležitá je definice známého 

termínu „výdaje (náklady) vynaložené 

na dosažení, zajištění a udržení příjmů“. 

Vymezení řeší § 24 a další zákona. Důležitá 

kategorie odpisů hmotného a nehmotného 

majetku a jeho rozdělení do 

odpisových skupin je definována v § 30 

a příloze zákona. Uveďme si alespoň, že 

do odpisové skupiny 2 s dobou odpisování 

6 let jsou zařazeny mj. „stroje pro 

tisk, brožování a vazbu knih a ofsetové 

tiskařské stroje“ a ovšem také pod položkou 

(2–64) 35.30 „letadla a kosmické 

lodě, včetně družic“, neboť zákon, jak 

známo, nesmí být děravý. 

Zákon podrobně řeší položky odčitatelné 

od základu daně, slevy na daních, 

zvláštní sazby daně, zálohové platby daně 

atd. Čtvrtá část zákona se týká daňových 

přiznání a dalších náležitostí daně z příj- 

mů fyzických osob, ale také daňového 

přiznání k dani z příjmů právnických 

osob. 

Ostatní daně 

Z dalších daní, které patří do soustavy daňových 

zákonů, se bude menších firem 

charakteru studií, tiskáren nebo agentur 

týkat zpravidla také zákon o dani silniční, 

neboť firma má obvykle v majetku nebo 

na leasing jeden či více automobilů. 

Předmětem daně jsou vozidla používaná 

k podnikatelským účelům. Některá 

služební vozidla jsou od daně osvobozena, 

jako např. zdravotnická, záchranná 

apod. Poplatníkem daně je fyzická nebo 

právnická osoba zapsaná v technickém 

průkazu. Zaměstnavatel musí rovněž 

odvést alikvotní část silniční daně za soukromé 

vozidlo, které použil zaměstnanec 

ke služebním účelům. Sazby daně jsou 

odstupňovány podle zdvihového objemu 

motoru u osobních automobilů a podle 

počtu náprav a hmotnosti u ostatních 

vozidel. 

Pomineme-li ostatní zákony tvořící českou 

daňovou soustavu, můžeme ke 

všem třem stručně popsaným zákonům 

dodat, že poplatník si musí daňovou 

povinnost sám spočítat, podat příslušné 

daňové přiznání a v určených termínech 

odvést daň na účet finančního úřadu. Na 

pracovnících finančních úřadů zůstává 

povinnost kontrolovat daňovou kázeň 

a vyvozovat při jejím případném porušení 

postihy. 

Legální snížení daní, někdy nazývané 

také daňovou optimalizací, je možné provádět 

pečlivým řízením příjmových a výdajových 

položek s ohledem na termíny, 

které jsou pro příslušné daně rozhodující. 

Daňový základ příjmové daně lze také 

snížit např. poskytnutím výhod zaměstnancům, 

pomocí darů a příspěvků na 

dobročinné účely a za loňský rok rovněž 

prostřednictvím darů na povodně. 

Malé firmy, které nemohou zaměstnávat 

kvalifikované ekonomy, by si měly 

ve svých nákladech vyhradit částku na 

spolupráci s daňovým poradcem. Odpovědnost 

poradce je dána zákonem 

č. 523/1992 o daňovém poradenství. 

Vlastníci a manažeři agentur, tiskáren, 

studií a dalších podniků polygrafického 

a mediálního průmyslu ostatně nemají 

v konkurenčním prostředí ani dostatek 

času, aby si zajišťovali účetní a daňovou 

Parafrázujeme-li Keynese, 

můžeme prohlásit, že kdo dluží 

na daních malé částky, má se 

státem problémy, naopak dluží-li 

milióny, má potíže stát. 

agendu sami. Daním se nelze při seriózním 

podnikání vyhnout. Při postupující 

kultivaci podnikatelského prostředí se 

firmě vyplatí, když má ekonomické řízení 

včetně daňových povinností vůči státu 

profesionálně vedeno. 

Anglický ekonom John Maynard Keynes 

(1883–1946) kdysi prohlásil: „Dlužím-li 

bance sto liber, mám potíže; dlužím-li 

bance milión, má potíže banka.“ 

S trochou nadsázky bychom mohli citát 

parafrázovat a vystihnout tak pozici daňového 

poplatníka v Čechách na přelomu 

tisíciletí: „Dlužíme-li na daních ‚pár korun‘, 

můžeme mít s ‚berňákem‘ problémy, ale 

když ‚Pan Někdo‘ dluží dlouhodobě milióny, 

je ‚v pohodě‘ a problémy má stát.“ 

Gustav Konečný

Profil tiskárny 

28 

RP 2/2003 

Svoboda, grafické závody, a. s. 

Společnost Svoboda, grafické závody, a. s. 

asi není v odborných kruzích nutné příliš 

představovat. Jde totiž o největší tiskárnu 

na území České republiky. Dnes se tento 

podnik specializuje především na barevný 

kotoučový tisk. Hlavní pracovní náplní 

této tiskárny je především periodický 

tisk, zejména pak časopisů, kterých se 

zde zpracovává více jak 60 titulů – a to 

nejenom určených pro český trh, ale 

významnou část produkce této tiskárny 

tvoří také export. 

Její historie sahá až do roku 1950, kdy 

byla tato společnost založena. Po roce 

1989 se transformovala do akciové společnosti, 

jejímž majoritním vlastníkem se 

v roce 2000 stala společnost Ceneuprint 

S. A. Již od vzniku zde byl kladen důraz 

na nákup moderních technologií tak, aby 

tato tiskárna mohla zpracovávat ty nejnáročnější 

zakázky. Tento trend tiskárně 

Svoboda vydržel až do současnosti. 

Pre-press 

Tiskárna Svoboda se moderními technologiemi 

nezabývá pouze v oblasti 

tisku, ale celého výrobního workflow. 

Dokladem toho je i nedávný nákup dvou 

termálních CtP systémů vyrobených firmou 

Creo. Prvním z nich je systém Creo 

Trendsetter VLF 4557 Quantum F. Toto 

zařízení je vybaveno technologií Squa- 

re Spot a softwarem, který umožňuje 

zákazníkům využívat výhod frekvenčně 

modulovaných rastrů Staccato. Druhým 

CtP systémem je pak termální Creo 

Trendsetter 800, pracující v maximálním 

formátu B1. 

Kotoučový ofsetový tisk 

Dnes je tato tiskárna vybavena čtyřmi 

kotoučovými tiskovými stroji z produkce 

firmy MAN Roland, která v této oblasti 

patří k předním výrobcům na trhu. Prvním 

z nyní nainstalovaných tiskových 

strojů je šestnáctistránkový stroj Polyman, 

umožňující pracovat s rolovými 

materiály až do maximální plošné hmotnosti 

135 g/m 2 , podobně jako ostatní 

kotoučové tiskové stroje nainstalované 

v této společnosti. Polyman jako jeden 

z prvních strojů začal pracovat s centrálním 

řízením a softwarovou komunikací 

s ostatními periferiemi. Pracuje rychlostí 

40 000 obratů za hodinu, je vybaven 

jedním skládacím aparátem a je určen 

především pro malé a střední tiskové náklady. 

Také druhý tiskový stroj s označením 

Rotoman N je určen především pro 

menší a střední tiskové náklady. I zde jde 

o šestnáctistránkovou konfiguraci stroje, 

jehož největší předností je vysoký tiskový 

výkon spojený s minimální spotřebou 

času na přípravu nové zakázky. Toho je 

pak dosaženo především díky moderním 

technologiím, kterými je tento stroj vybaven. 

Namátkou můžeme například uvést 

bezhřídelový pohon stroje, zajišťující okamžitou 

reakci na povely obsluhy, systém 

automatického zakládání tiskových desek 

či automatický systém řízení soutisku. 

Stroj pracuje rychlostí 50 000 obratů za 

hodinu a je vybaven dvěma skládacími 

aparáty. Patří mezi nejflexibilnější tiskové 

stroje, což dokazuje i možnost vykládání 

– 1 list, 4 strany A4, 6 stran A4, 8 stran 

A4, A2 složeno na 8 A4, 12 A4, 16 A4. 

I třetí kotoučový tiskový stroj Rotoman M 

pracuje v šestnáctistránkovém formátu 

a patří s rychlostí 70 000 obratů za hodinu 

mezi nejrychlejší akcidenční kotoučové 

stroje. Skládací agregát tohoto stroje 

pokrývá kompletní portfolio skládaných 

výstupů formátové řady A, vycházejících 

z tiskové šíře kotouče A1. 

Posledním a největším kotoučovým 

akcidenčním strojem je Lithoman III, který 

pracuje s dvaatřicetistránkovým formátem. 

Jde o stroj, určený především pro 

oblast vysokonákladových tisků, ale díky 

své flexibilitě jej lze efektivně využívat 

i pro střední náklady. Tento moderní stroj 

nabízí celou škálu výsledných produktů, 

mezi nimiž mimo jiné nechybí ani klasická 

vazba V1 šitá drátem. 

Archový ofsetový tisk 

Tiskárna Svoboda se však nespecializuje 

pouze na oblast kotoučového tisku, ale 

v rámci soběstačnosti při výrobě především 

časopisecké produkce je vybavena 

i archovými tiskovými stroji z produkce 

společnosti Heidelberg. Na strojích 

Heidelberg Speedmaster 102 V a Heidel- 

berg Speedmaster CD F+L s lakovacím 

agregátem jsou kromě obálek a příloh 

periodik tištěny také vysoce kvalitní práce, 

jako jsou například nejrůznější katalogy, 

publikace či prospekty. 

Knihařské zpracování 

Vzhledem k tomu, že hlavní náplní tiskárny 

je kotoučový tisk, je pochopitelné, 

že oblast dokončujícího zpracování je 

zaměřena právě na časopiseckou a merkantilní 

produkci těchto tiskových strojů. 

Do strojového vybavení zde patří především 

tři stroje na zpracování šité vazby 

V1, vyrobené švýcarskou společností 

Müller Martini, a od stejného výrobce 

také linka Trendbinder na měkkou lepenou 

vazbu V2. Toto vysokoprodukční 

zařízení umožňuje zpracovávat knižní 

bloky do maximálního rozsahu 24 složek 

s možností dalšího přikládání. Knižní blok 

tak může být v rozsahu od 3 do 60 mm. 

Pro přikládání, vkládání, páskování a balení 

je tiskárna Svoboda dále vybavena 

specializovanou linkou Sitma 80/750. 

Patrik Thoma 

Svoboda, grafické závody, a. s. 

Adresa: Sazečská 8 

Praha 10, 108 25 

Telefon: +420 266 021 111 

E-mail: info@svoboda.cz 

http:// www.svoboda.cz 

Počet zaměstnanců: 353 

Rok vzniku tiskárny: 1950 


RP 2/2003 Profil tiskárny 

Trico, polygrafická výroba 

Když se v jednom ročníku soutěže O nejkrásnější 

českou knihu roku u téměř třetiny 

z jedenadvaceti oceněných titulů objeví 

stejný název tiskárny, která je vyrobila, 

určitě to něco signalizuje. Přinejmenším 

skutečnost, že výstupní kvalita tiskovin 

v tomto podniku má laťku nasazenu hodně 

vysoko. A šest oceněných publikací ze 

soutěže O nejkrásnější českou knihu roku 

2002 mělo v tiráži jako výrobce uvedenu 

pražskou tiskárnu Trico. 

V létě roku 1991 ji založili Vladimír 

Zámiš, Petr Smrkovský a Jaromír Sova. 

Předtím už nějakou dobu společně působili 

v tiskárně ČTK Repro, a protože měli 

i stejné zájmy, zejména o výtvarné umění 

a tisk kvalitních reprodukcí výtvarných 

děl, rozhodli se osamostatnit a zkusit 

to s vlastním podnikáním. Na inzerát si 

sehnali prostory v objektu podniku Vodní 

stavby v Osadní ulici v Praze-Holešovicích, 

z Dobrušských strojíren si pořídili na 

leasing svůj první tiskový stroj, čtyřbarvový 

archový ofsetový Adast Dominant, a začali 

se věnovat především realizaci velice 

náročného a pracného tisku uměleckých 

reprodukcí podle svých představ. 

V Osadní ulici sídlila tiskárna Trico 

téměř deset let. Potom ale objekt koupil 

nový majitel a měl s ním jiné záměry. 

Před třemi lety bylo proto třeba najít jiné 

sídlo, zvlášť, když v té době už byl objednán 

další, tentokrát pětibarvový archový 

ofsetový stroj Polly 566, na který už měla 

tiskárna dokonce smluvně zajištěnou 

zakázkovou náplň. Stěhovat se však nemusela 

nikam daleko, protože své nové 

působiště našla v hale č. 15 v areálu 

Holešovické tržnice. Tam ji také postihly 

loňské katastrofální povodně, ale oproti 

Archový ofsetový tiskový stroj Polly 566 

musel být po povodni v roce 2002 kompletně 

repasován. Dnes už opět tiskne ve 

vynikající kvalitě 

jiným, podobně postiženým polygrafickým 

podnikům, měla tiskárna Trico tak 

trochu štěstí v neštěstí. Vltavská voda jí 

sice oba tiskové stroje zaplavila, ale pouze 

na jediný den a jen do výšky 

něco málo přes metr, takže je 

bylo možné včasným zásahem 

zachránit. Ihned po opadnutí 

vody byly tiskové stroje rozebrány, 

vysušeny a vyčištěny, 

poškozené součásti, jako například 

elektroinstalace, hydraulika 

a ložiska, byly vyměněny, a za 

pouhé dva měsíce se je podařilo 

zprovoznit a uvést do 

takového stavu, aby tiskly opět 

ve vynikající kvalitě. 

Jak už bylo zmíněno, tiskárna 

Trico se věnuje především 

tisku náročných uměleckých 

reprodukcí, ať už malířských 

a grafických děl, nebo fotografií. Takový 

tisk samozřejmě není pouhé takzvané 

„sjíždění“, jedná se o profesionální, velice 

náročnou práci, u níž je nutné docílit 

maximální barevnou věrnost odpovídající 

originálním předlohám. To vyžaduje nejenom 

velice kvalitní a pečlivou přípravu 

ve fázi pre-pressu a zhotovování tiskové 

desky, ale i vysokou odbornost, znalosti 

a zkušenosti tiskařů. Ti musejí mít velice 

dobré barevné vidění a dokázat odhadnout, 

jakým způsobem docílil výtvarník 

na originále toho kterého barevného 

tónu, tedy v podstatě proniknout do 

systému jeho barevného vidění, aby byli 

schopni jeho barevnou tónovou škálu co 

nejvěrněji reprodukovat. 

Pre-pressovou fázi výroby si tiskárna 

Trico zajišťuje v kooperaci v DTP studiu 

Art D, se kterým spolupracuje už více než 

8 let. Za tu dobu se podařilo tuto spolupráci 

dovést k dokonalosti, takže všechny 

zakázky jsou zpracovány s maximálním 

důrazem na kvalitu, barevnou věrnost, 

jemnost tiskového rastru a kvalitu jednotlivých 

výtažků. V současnosti byla kvalita 

v této oblasti ještě dále zvýšena, protože 

od počátku letošního roku zhotovuje 

studio Art D tiskové desky na vlastním 

CtP zařízení. V kooperaci je zajišťováno 

i závěrečné dokončující knihařské zpracování 

tiskovin, samozřejmě se stejným 

důrazem na vysokou kvalitu. A že se to 

daří, o tom svědčí už zmíněná ocenění, 

která tiskárna Trico získala. Od roku 1993 

se pravidelně každoročně se svými produkty 

umisťuje v soutěži O nejkrásnější 

knihu roku, několikrát získala výroční cenu 

V této nenápadné hale č. 15 v areálu pražské 

Holešovické tržnice sídlí tiskárna Trico 

už tři roky 

Svazu polygrafických podnikatelů za nejlépe 

polygraficky zpracovanou publikaci, 

a trvale spolupracuje s nakladatelstvími 

a dalšími subjekty vydávajícími umělecké 

publikace, jako je Akropolis, Torst, Národní 

galerie a další. 

Tiskárna Trico se ale pochopitelně nemůže 

věnovat pouze vysoce náročným 

uměleckým tiskům, ty by nedokázaly 

plně vytížit její tiskovou kapacitu. Část zakázkové 

náplně proto tvoří rovněž běžné 

komerční tiskoviny, jako jsou kalendáře, 

časopisy, výroční zprávy a reklamní tisky. 

Ale i ty jsou samozřejmě vyráběny v nejvyšší 

možné kvalitě, na jakou je desítka 

pracovníků tiskárny Trico zvyklá. 

Ivan Doležal 

Trico, polygrafická výroba 

Adresa: Bubenské nádraží 306, 

hala č. 15 

P. O. Box 152 

170 04 Praha 7 

Telefon: +420 283 871 435 

Fax: +420 283 871 430 

E-mail: trico@post.cz 

Počet zaměstnanců: 10 

Rok vzniku tiskárny: 1991 

29

Osobnost RP 2/2003 

Nápad, na první pohled absurdní, se brzy 

může ukázat jako velice dobrý. Napadlo 

by vás například umístit reklamu své firmy 

na stříšku krmelce pro lesní zvěř? Milan 

Horák, majitel firmy Tisk Horák z Ústí nad 

Labem, takový nápad realizoval, a teď má 

reklamní nosič, jaký nepřehlédne ani jeden 

z tisíců řidičů, kteří po dálnici z Prahy 

směrem na Ústí nad Labem každý den 

projíždějí. 

Na jeho velice častých cestách do 

Prahy se mu totiž zalíbil jeden nevelký 

remízek těsně vedle dálnice přibližně na 

jejím třicátém kilometru, a tak se rozhodl 

jej koupit. A odtud byl už jen krůček 

k tomu, umístit do něj zmíněný krmelec 

s reklamou, na borovice v remízku navěsit 

několik červených berušek v odpovídající 

velikosti, jež jsou jakýmsi kultovním 

živočichem firmy Tisk Horák, a originální 

reklama byla na světě. Takovéto nekonvenční 

nápady jsou totiž jedním z předpokladů 

úspěšného podnikání. 

Milan Horák se po ukončení základní 

školy chtěl jít učit automechanikem, ale 

rodiče rozhodli, že bude mnohem lepší, 

když se vyučí tiskařem. O tomto řemesle 

ale nevěděl vůbec nic, takže si ještě před 

nástupem do učiliště podniku Severografia 

musel napřed sehnat informace, o co 

se vlastně jedná. Obor ho ale velice brzy 

zaujal, začal se mu líbit, a tak po čase bez 

problémů získal výuční list tiskaře na knihtiskových 

strojích. Kvalifikaci si ještě dále 

rozšířil v průběhu vojenské služby, kde se 

dostal do kontaktu se sítotiskem a ofsetovým 

tiskem, ale už brzy po návratu z vojny 

se v něm začaly probouzet podnikatelské 

sklony, což se projevovalo v hledání větší 

seberealizace v této oblasti. Nejprve začal 

podomácku vyrábět serigrafie, které jezdil 

prodávat i na pražský Karlův most, potom 

začal na základě povolení tehdejšího Národního 

výboru sítotiskem tisknout různé 

30 

Představujeme vám: 

Milan Horák 

Motto: Tisk bez pardonu 

Věk: 49 let 

Stav: ženatý, dvě děti 

Auto: BMW 528 

Oblíbené jídlo: dálněvýchodní kuchyně, momentálně vede japonské suši 

Oblíbený nápoj: šampaňské víno 

Koníčky: tenis, golf 

pozvánky a další podobné merkantilní 

tiskoviny v rámci poskytování drobných 

služeb. V roce 1988 se mu podařilo 

získat povolení k poskytování polygrafických 

služeb, což realizoval nejprve sám, 

a počátkem roku 1990, kdy už to bylo 

možné, si koupil jednu starou řezačku, 

ofsetový stroj Zetaprint, získal první spolupracovníky 

a založil vlastní tiskárnu. Dostala 

název Tisk Horák a začala se velice 

čile mít k světu. Po tisku byl tehdy velký 

hlad. Byly sice problémy s nedostatkem 

papíru, tiskových barev a dalších materiálů, 

ale zákazníky si bylo možné vybírat, 

a tak byl tiskový stroj v provozu 24 hodin 

denně a Milan Horák s kytičkami a bonboniérami 

obcházel manželky svých 

spolupracovníků, aby jim dovolily pracovat 

i o sobotách a nedělích. Zkrátka, byly 

to pionýrské časy novodobého českého 

podnikání, na které se dnes s nostalgií 

vzpomíná. Ovšem jak vznikaly a postupně 

sílily konkurenční tiskárny, Milan Horák 

velice brzy pochopil, že největším úskalím 

tohoto podnikání brzy bude sehnat 

dostatek zakázkové náplně a udržet si 

klienty. Proto přestal sám tisknout a začal 

se věnovat řízení podniku a shánění 

nových zakázek, přičemž největší důraz 

kladl na dosahování co nejvyšší kvality 

tiskové produkce a navazování obchodních 

vztahů odpovídajících standardům 

běžným v západní Evropě. 

Což v praxi znamenalo vycházet 

přáním a požadavkům zákazníků 

co nejvíce vstříc. A skutečnost, že 

se mu toho podařilo dosáhnout, 

byla alfou a omegou velkého 

úspěchu, kterého firma Tisk 

Horák dosáhla. Dokumentovat 

to může například fakt, že obrat 

tiskárny vzrostl od jejího založení 

téměř šedesátinásobně. Původní 

zařízení velice brzy nestačilo, tak- 

že první tiskový stroj nahradil nejprve čtyřbarvový 

Adast Dominant, později tiskové 

stroje MAN Roland, a v současnosti má 

firma Tisk Horák – jako jedna z několika 

málo u nás – k dispozici i osmibarvový 

Heidelberg Speedmaster 74. Mimo to 

samozřejmě i DTP studio, skládací stroje, 

řezačky, a hlavně tým zaměstnanců, který 

je schopen s tímto velice moderním 

vybavením kompletně realizovat i velice 

náročné zakázky. 

Ale ani v současné době nemůže Milan 

Horák složit ruce do klína. Tisk je totiž 

obor s ohromnou dynamikou v tahu na 

používání nových technologií, kde ve stále 

větším měřítku dochází k jejich vzájemnému 

prolínání; to bude na tiskárny 

v blízké budoucnosti klást velké nároky. 

Bude nutné hledat cesty k co nejvyšší 

efektivnosti. Takže hlavní snahou Milana 

Horáka jako majitele firmy je už v současné 

době zajistit dosažení co největšího 

snížení výrobních a režijních nákladů. 

Přesto si ale, po prvním hektickém období 

podnikání, už musel najít čas i na relaxaci, 

kterou mu poskytuje sport – tedy 

golf a zejména tenis. Zúčastňuje se i různých 

turnajů a se dvěma přáteli se 

zasloužil o vybudování sportovního halového 

centra pro tenis a squash v domovském 

městě. 

Ivan Doležal 


RP 2/2003 Další 

EmbaxPrint 2003 

Stejně jako všechny ročníky předchozí, proběhne již 

dvaadvacátý ročník „mezinárodního veletrhu obalového, 

papírenského a tiskařského průmyslu – materiály, 

stroje a technologie“, jak zní jeho oficiální podtitul, 

v letošním roce od 20. do 23. května opět v areálu 

brněnského výstaviště. První ročník tohoto veletrhu, 

který je nejvýznamnější odbornou prezentační akcí 

těchto oborů ve středoevropském regionu, se uskutečnil 

už v roce 1969, takže EmbaxPrint se může chlubit téměř 

pětatřicetiletou tradicí. Od počátku nového tisíciletí 

potom veletrh přešel na dvouletý cyklus. 

Jak už sám podtitul veletrhu EmbaxPrint 

napovídá, je tato akce určena zejména 

pro uživatele všech druhů obalů, od 

potravin přes farmaceutické výrobky, 

kosmetiku a léčiva až po drobné průmyslové 

zboží, dále pro zpracovatele papíru 

a uživatele tiskařských strojů a zařízení, 

i vlastní uživatele papíru, ale také design 

centra, grafická studia, reklamní agentury, 

zakázkové balicí firmy a studenty 

odborných škol z těchto oborů. Mezi 

vystavovateli, kterých bude na letošním 

ročníku více než 600, samozřejmě nebudou 

chybět přední výrobci, zpracovatelé 

a dodavatelé papíru, výrobci papírových 

obalů a obalových materiálů. Prezentovat 

se zde budou i výrobci a prodejci tiskařských 

strojů a zařízení a polygrafických 

materiálů, strojů a zařízení pro výrobu 

obalů a balicích strojů, reprografických 

technik, předtiskových softwarů a zařízení 

i strojů a zařízení pro dokončující zpracování 

tiskovin. Ale odpovídající prostor zde 

najdou i instituce zabývající se designem 

obalů, ekologií v papírenském, obalovém 

a tiskařském průmyslu, sběrem, recyklací 

a likvidací obalů, a samozřejmě i tiskárny. 

Zkrátka EmbaxPrint 2003 bude skutečně 

komplexní přehlídkou nejvýznamnějších 

modernizací a inovací, které se v rámci 

uvedených oborů uskutečnily, nových 

technologií, jež byly úspěšně zavedeny 

do praxe, tedy všeho zajímavého, co se 

událo od jeho posledního ročníku v roce 

2001. Mezi vystavenými exponáty bude 

i poměrně dlouhá řada novinek, protože 

více než sedmdesátka přihlášených vystavovatelů 

ohlásila premiérové představení 

svých produktů, ať už celosvětové nebo 

v rámci České republiky. 

V základním oborovém členění je 

veletrh EmbaxPrint 2003 rozdělen do 

15 kategorií. Z těch z hlediska návštěvníků 

nejzajímavějších a nejatraktivnějších 

uveďme alespoň například Zpracování 

textu a obrazu (pre-press), Tiskové stroje 

a stroje na zpracování tisku, Reprografická 

technika, Materiály pro tisk a reprografii, 

Etikety – materiály a technologie, Obalové 

materiály, obalové prostředky a obaly, 

Stroje a nástroje na zušlechťování a zpracování, 

na výrobu obalů a obalových 

Stánky prakticky všech vystavovatelů budily na minulém ročníku mezinárodního veletrhu 

Embax – Print velký zájem návštěvníků

Další RP 2/2003 

prostředků, nebo Balicí stroje a zařízení. 

Ovšem mezi výstavními expozicemi prezentujícími 

nejrůznější materiály, stroje 

nebo zařízení budou návštěvníci veletrhu 

moci najít i stánky firem zabývajících 

se poskytováním služeb v oblasti poradenství 

nebo financování, nebo stánky 

vydavatelů oborového odborného tisku. 

Veletrh EmbaxPrint 2003 bude probíhat, 

stejně jako jeho předcházející ročník, 

v celkem sedmi pavilonech brněnského 

výstaviště. Pavilon B hned vedle hlavní 

vstupní brány bude věnován přehlídce 

novinek tiskařského průmyslu, které budou 

částečně přesahovat i do sousedního 

pavilonu D. V něm budou ovšem doplněny 

ještě velice úzce souvisejícími expozicemi 

zaměřenými na zpracování textu 

a obrazu, tedy na pre-press jako takový. 

Papírenskému a obalovému průmyslu 

bude patřit propojený komplex pavilonů 

A, A1 a A2 a navíc bude obalovému 

průmyslu věnován i celý nový pavilon V. 

A konečně sedmým a posledním prostorem 

průběhu EmbaxPrintu 2003 bude 

část pavilonu E hned vedle vstupní brány, 

ve které se nachází takzvané Business 

Centrum. V této budově bude nejenom 

tiskové středisko veletrhu, ale zájemci zde 

najdou i klidná místa pro uskutečňování 

svých obchodních jednání. 

Stejně jako v minulých ročnících, 

bude i letos součástí EmbaxPrintu 2003 

prezentace a vyhlášení výsledků několika 

soutěží a celá řada akcí doprovodného 

programu. Nejdůležitější a nejvýznamnější 

bude samozřejmě tradiční soutěž 

32 

o nejlepší výstavní exponáty Zlatý Embax- 

Print. Slavnostní vyhlášení jejích výsledků 

a předání ocenění vítězům se uskuteční 

v rámci společenského večera prvního 

dne veletrhu, v úterý 20. 5. 2003. V rámci 

EmbaxPrintu ale budou prezentovány 

i další soutěže, konkrétně mezinárodní 

soutěž mladých designérů Mladý obal, 

soutěž návrhů na originální novoročenky 

PF ‘04 nazvaná EmbaxPrint Vision, a konečně 

proběhne i finálová prezentace 

soutěže mladých debrujárů Rafan, spojená 

s výstavou Využití obalů a obalových 

odpadů ve výtvarném umění. 

První z doprovodných akcí konaných 

v rámci veletrhu bude mezinárodní konference 

Papír – Tisk – Obaly. Uskuteční 

se už v pondělí 19. května od 10 do 

17 hodin, aby její účastníci nebyli rušeni 

jinými výstavními aktivitami, a mezi její 

Stejně jako na minulém veletrhu Embax – Print v roce 2001 budou expozice v jednotlivých 

pavilonech oborově členěny 

Rozloučení v roce 2001 bylo zároveň pozváním a přivítáním na letošní ročník veletrhu 

Embax – Print 

hlavní témata jsou zařazeny Makroekonomické 

pohledy na výrobu papírů 

a lepenek a na obaly z nich, Výroba lepenek 

a výroba obalů z plných i vlnitých 

lepenek, Výroba kulturních a balicích 

papírů a Novinky v oblasti tisku. Tiskové 

techniky a příprava tisku totiž v současnosti 

prožívají poměrně bouřlivý vývoj, 

a proto je velice důležité a hlavně zajímavé 

se seznámit s tím, k jakým dochází 

změnám v průběhu výroby zakázky za 

předpokladu využití moderní techniky 

v přípravě tiskové formy a v souvislosti 

s přípravou samotného tiskového stroje, 

jaké tento vývoj klade požadavky na 

kvalitativní parametry vyráběných papírů, 

a jak je možné a nutné se s uvedenými 

nároky vypořádat. V úterý 20. května 

potom pokračuje doprovodný program 

veletrhu seminářem Finpro, což je setkání 

s představiteli finských firem z oborů 

obalového, papírenského a tiskařského 

průmyslu. Ve středu proběhne marketingová 

konference Print & Packaging 2003 

specializovaná na optimalizaci obalů 

a tisku a slavnostní vyhlášení výsledků 

soutěží EmbaxPrint Vision a Mladý obal, 

a ve čtvrtek se uskuteční mezinárodní 

setkání studentů vysokých papírenských 

škol a Mezinárodní konference o balení 

ve středo- a východoevropském regionu. 

V průběhu veletrhu bude také vycházet 

veletržní deník EmbaxPrint Daily, 

připravovaný redakcí časopisu Svět tisku, 

který každý návštěvník každodenně obdrží 

při příchodu do areálu výstaviště. Bude 

nejenom informovat o veletržním dění 

v předchozím dnu, ale i blíže představovat 

nejzajímavější vystavované novinky 

a přibližovat možnosti jejich využití. 

Ivan Doležal 


Rozdílem třídy 

Zážitek, který se vymyká běžným měřítkům. 

Zážitek z velkého formátu. 

Představujeme Microtek ArtixScan 2020, profesionální skener formátu A3. S optickým rozlišením 2000 dpi, 

pravou 36-bitovou barevnou hloubkou, a revolučním systémem E.D.I.T. pro přímé skenování filmů beze skel. 

Navíc nyní včetně špičkového software SilverFast Ai 6, s řadou pokročilých funkcí. Informujte se na další detaily. 

www.microtek.cz 

MacSource, spol. s r.o. 

Bělehradská 68 

120 00 Praha 2 

tel.: 222 515 455, fax: 222 515 456 

microtek@macsource.cz 

www.macsource.cz

ZDE - Svět tisku

You also want an ePaper? Increase the reach of your titles

Delete template?

Save as template?