Brandýs nad Labem - Židovské muzeum v Praze

Brandýs nad Labem 

� německy Brandeis a. d. Elbe 

� okres Praha-východ 

� město v Čechách, 19 km severovýchodně od středu historického jádra Prahy, 

21 km jihovýchodně od Mělníka 

� asi kolem roku 1306 bylo zaloţeno městečko B., to pak bylo roku 1581 povýšeno 

na město CMZ 

� vedle starší trhové vsi Brandýsa bylo nejpozději na počátku 14. století (1304) zaloţeno 

stejnojmenné městečko (písemně zmiňované aţ od roku 1503), které bylo roku 1581 

povýšeno na město KME 

� roku 1960 byl B. spojen se sousedním městem Stará Boleslav do dvojměstí 

Brandýs nad Labem – Stará Boleslav KME 

� královské komorní město, sídlo panství; historický Kouřimský kraj 

obsah: 

židovské osídlení 

šoa 

vypovězení 

živelní a válečné pohromy 

jiné události 

příjmení Brandeis 

náboženská obec 

představení náboženské obce 

rabíni 

kantoři 

učitelé 

šamesové 

„Schulklopfer“ 

regionální mohelové 

výběrčí židovské daně 

hrobníci 

významní rodáci 

škola 

mikve 

spolky a nadace 

živnosti, řemesla, výrobní závody 

starší sídelní okrsek 

mladší sídelní okrsek 

domy se židovskými obyvateli 

obecní domy 

první synagoga 

1

druhá synagoga 

třetí synagoga 

čtvrtá synagoga 

hřbitov 

matriky uložené v Národním archivu v Praze 

další archiválie uložené v Národním archivu v Praze 

z archiválií uložených v archivu Židovského muzea v Praze 

vyobrazení 

literatura a prameny 

židovské osídlení 

15. stol.: snad byla ustavena ţidovská obec JCB 

[pravděpodobně jde o záměnu letopočtů 15XX s 15. stoletím] 

před začátkem 16. století tu ţidovské osídlení neexistovalo *P 

1515: zřízena byla synagoga [!] FR 

1556: doloţený je Majer z Brandýsa §A 

1559 aţ 1564-67: bez ţidovského osídlení (vypovězení ţijí v Poznani) *P 

1564: jmenováno je 5 rodin *P/II/57 

1570: 8½ osoby ke zdanění BDC 

1578: 8½ „ţidů poplatnosti“ *P 

1654: 9 muţů nad 20 let, 4 muţi mezi 10 a 20 lety BR 

1661: 11 rodin (6 osedlých a 5 rodin v nájmu) 

„příjmení“ nebo přídomky: Byšický, Kostelecký, Křen, Kšáj, Libánský, Vokatej 

*P 

1670: 8 rodin 

„příjmení“ nebo přídomky: Habrský, Hauzman, Kostelecký, Křen, Kšáj, Pik *P 

1694: 12 rodin nebo manţelských párů 

„příjmení“ nebo přídomky: Bischitzký, Haberský, Kalmus, Křen, Pik, Polak, 

Stiasny *B 

1702: ve městě 83 ţidů (a 580 křesťanů) ve věku nad 10 let (tj. ţidé tvoří asi 12 % 

obyvatel) 

jinde na panství B. 34 ţidů (a 4095 křesťanů) ve věku nad 10 let MPS 

1705: dvorským dekretem bylo ve městě povoleno 11 rodin *B 

1705-22 „numerus clausus“: 7 rodin osedlých, 4 rodin v nájmu *P 

1713: asi 8 rodin 

„příjmení“ nebo přídomky: Křen, Radnitz, Šrámek, Šťastný, Tausik *B 

1723: dvorským dekretem bylo ve městě povoleno 22 rodin *P 

1724: ve městě 22 rodin, 103 osob (z nich asi 10 osob personálu-zaměstnanců: 

1 domácí učitel, 3 čeledínové, 2 sluţebné a 3-4 kuchařky) 

příjmení nebo přídomky: Bakofen, Bischitzky, Jelynek, 2x Kalmus, Křen, 

Simcherle, 2x Stiassny, Tausik 

jinde na panství B. 17 rodin HBS,*B 

2

1737: „... si měšťané stěţovali, ţe obec je chudá..., neboť řemeslnictvo je ochuzováno 

obchody ţidů, jeţ je poškozují svým «handlem, hauzírováním a jiným 

ţidovským sem tam, jak po okolních městech a městečkách, tak i vesnicích, 

vybíháním»“ TKC 

1746: 133 osob platí ţidovskou „daň z hlavy“ *P 

1757: ve městě 17 rodin TKC 

1783: ve městě B. a na panství Brandýs a Přerov n. L. 56 rodin nebo manţelských párů 

ve městě B. 39 rodin nebo manţelských párů (zapsaná příjmení nebo přídomky: 

Austerlitz, Budin, Bunzlauer, 5x Byschitzky, Dürnstein, Janowitz, Libnitz, 

Poczernitz, Prager, Rostocker, Schramek, 3x Stiasny, Stranschitz, Wogkowitz, 

Zlatinker): 

▪ Abraham Ramerle (ţenatý; 2 dcery) = slepý ţebrák 

▪ Abraham Wogkowitz (ţenatý; bez svobodných dětí) – ţiví se „ruční prací“ 

▪ Bernard Budin (ţenatý; 1 dcera) = obchodník se svěřeným [„anvertrauten“] 

zboţím 

▪ David Libniz (ţenatý syn vdovy Lee ↓; 1 dcera) = obchodník s plátnem po vsích 

▪ David Stiasny (ţenatý; syn Jakob a další 2 synové, 2 dcery) = ţebrák 

▪ David Rubin (ţenatý; bez svobodných dětí) = obchodník s plátnem a zboţím 

na úvěr („Creditwaren“) 

▪ Draitl Abraham Poczernicz (ţenatý; 1 dcera) = obchodník se starým peřím 

▪ Elias Stiasny (ţenatý; 1 dcera) = obchodník s plátnem 

▪ Feitl Byschitzky (ţenatý; syn Beer a další syn) = obchodník s koloniálním zboţím 

a kůţemi 

▪ Gabriel Byschitzky (ţenatý syn vdovy Gütl ↓ B.; syn Compert a 2 dcery) 

= obchodník s plátnem 

▪ Gütl Byschitzkin (80letá vdova; uţ bez svobodných dětí) = obchodnice s nitěmi 

a stuţkami 

▪ Herschl Aron (ţenatý; syn Markus a další syn; 1 dcera) = obchodník s různým 

zboţím v ˃ Mořině 

▪ Hersch Beer (ţenatý; syn Moyses Efroim a další 2 synové, 2 dcery) = obecní 


▪ Herschl Jakob (ţenatý; syn Jakob a 3 dcery) = obchodník s plátnem 

▪ Herschl Joll (ţenatý; syn Kollman Josef a další syn, 1 dcera) = podomní 

obchodník 

▪ Herschl Lewy (ţenatý; syn Abraham a další syn, 3 dcery) = obchodník 

s koloniálním zboţím 

▪ Isak Bunzlauer (ţenatý; syn Israel a 1 dcera) – ţiví se „ruční prací“ 

▪ Jakob Eohn [Kohn?] (ţenatý; syn Mathes a další syn) = nyní v úpadku („dermalen 

in Decadanz verfallen“), neobchoduje 

▪ Jakob Rostocker (ţenatý; syn Isak a 1 dcera) = obchodník s plátnem a různým 

zboţím 

▪ Jonas Janowitz (ţenatý; syn Joseph a další 2 synové, 1 dcera) = zaměstnaný 

u trafikanta 

▪ Lazar Kalmuß (ţenatý; syn Wolf Lebl a 2 dcery) = obchodník s krátkým zboţím 

3

▪ Lebl Stiasny (ţenatý; syn Herschl a další syn, 1 dcera) = obchodník se starým 

šatstvem 

▪ Lee [Libnitz?] (vdova; 1 dcera) = zřejmě ţivená synem Davidem ↑ Libnitzem 

▪ Lipmann Katz (ţenatý; synHerschl a další syn, 3 dcery) = poráţeč dobytka 

po vsích 

▪ Markus Stranschitz (ţenatý; 2 dcery) = zaměstnanec (slouţí) v draslovně 

v Přerově nad Labem 

▪ Michel Mayer Austerlitz (ţenatý; syn Mayer a 1 dcera) = rabín 

▪ Michl Moor (ţenatý; bez svobodných dětí) = podomní obchodník se svěřeným 

[„anvertrauten“] zboţím 

▪ Moyses Jakob Dürnstein (ţenatý; bez svobodných dětí) = obchodník u 2. pluku 

karabiníků 

▪ Moyses Lebl (ţenatý; syn Lipmann a další syn) = podomní obchodník s plátnem 

▪ Raphael Abraham (ţenatý; syn Jonas a další syn, 1 dcera) = šochet 

▪ Rubin Pinkas (ţenatý; bez svobodných synů; dcera Dradl slouţí v Praze) 

= podomní obchodník s peřím nebo péřovým zboţím („Flieglwerk“) 

▪ Salome Bischitzkin (vdova se 3 svobodnými dětmi, jediná ţid. rodina, která není 

příslušná do města B., ale na panství B.) = vinopalnice („Bestandinhaberin“) 

a obchodnice s kramářským a střiţním zboţím v drobném 

▪ Selig Wolf (ţenatý syn Simcheho ↓ Wolfa; syn Abraham, 2 vdané a 1 svobodná 

dcera) = obchodník se střiţním zboţím 

▪ Schene Löbl (ţenatý; bez svobodných dětí) – ţiví se „ruční prací“ 

▪ Schramkin (vdova bez svobodných dětí) = „stará ţebračka“ 

▪ Simche Prager (ţenatý; 2 dcery) = obchodník s plátnem 

▪ Simche Wolf (ţenatý; bez svobodných dětí) = řezník 

▪ Simon Calmus (ţenatý; 3 dcery) = obchodník s přízí nebo tkaným zboţím 

(„Gespunst“) 

▪ Simon Zlatinker (ţenatý; bez svobodných dětí) = řezník 

▪ Süßkind Herschl (ţenatý; syn Josef a další syn, 1 dcera; stará matka Ziperle) 

= podomní obchodník s plátnem 

▪ Tias Abraham (ţenatý; syn Israel a 1 dcera) = podomní obchodník s peřím 

„a podobným zboţím“ 

jinde na panství Brandýs a Přerov n. L.: 

v ˃ Čečelicích – 1 rodina – (viz) 

v Jenštejně – 1 rodina: 

▪ Joseph Bernard (ţenatý; 2 děti) = obchodník s kořením, plátnem a dobytkem, 

poráţí dobytek 

v Jiřicích u Kostelce nad Labem – 1 rodina: 

▪ Jakob Samuel (ţenatý; 2 děti) = obchodník s drobným kramářským zboţím, 

tabákem a dobytkem 

v Kochánkách u Benátek nad Jizerou – 1 rodina: 

▪ Simon Woplatek (ţenatý; 4 děti) = řezník a obchodník s drobným kramářským 

zboţím, plátnem a tabákem 

v ˃ Lázních Toušeň – 1 rodina – (viz) 

4

v Mečeříţi u Benátek nad Jizerou – 1 rodina: 

▪ Philipp Pinkas (ţenatý; 4 děti) = obchodník se suknem, ţelezem, plátnem, 

drobným kramářským zboţím a tabákem 

▪ Pinkas a Moyses (svobodní bratři) = obchodní společníci bratra Philippa ↑ 

v Nedomicích u Kostelce nad Labem – 1 rodina: 

▪ Moyses Jonas (ţenatý; 9 dětí) = trafikant bez vrchnostenského povolení, „proto 

musí z panství do čtvrt roku odejít“ 

v Ovčárech u Kostelce nad Labem – 1 rodina: 

▪ Abraham Pinkas (ţenatý; 5 dětí) = poráţeč dobytka 

v ˃ Přerově nad Labem – 2 rodiny – (viz) 

v Sedlčánkách u Čelákovic – 1 rodina: 

▪ Isak Katz (ţenatý; 3 děti) = trafikant 

v Semicích u Lysé nad Labem – 1 rodina: 

▪ Saara (vdova po Jonasi Josephovi; 1 svobodné dítě) = trafikantka 

v Sojovicích u Benátek nad Jizerou – 1 rodina: 

▪ Moyses Woplatek (ţenatý; 5 dětí) = obchodník s plátnem, drobným kramářským 

zboţím a tabákem 

v ˃ Sudově Hlavně – 2 rodiny – (viz) 

v Tuřicích u Staré Boleslavi – 1 rodina: 

▪ Markus Daniel (ţenatý; bez svobodných dětí) = obchodník s drobným 

kramářským zboţím,, plátnem a tabákem 

▪ ve ˃ Všetatech na Mělnicku – 1 rodina – (viz) 

jména synů: 3x Abraham, Beer, Compert, Daniel, David, Elias, 3x Herrschl, Isak, 

2x Israel, 2x Jakob, 3x Joachim, Jonas, 2x Josef, Juda, Kaufmann, Kollman, 

Lipmann, Markus, Mathes, 2x Mayer, 2x Mendl, 2x Moyses, Samuel, Seelig, 

Simon, Wolf 

jména dcer: 3x Anna, Behla, Blümel, Brandl, Dradl [?], 7x Ester, Ewa, Fekerle, 

Freidl, Fromet, Golde, Haisara, Jentele, Kahna, 3x Kehle, 2x Lee, Libele, Malke, 

2x Marina, Masche, Rachel, Rittel, 3x Sarl, Schlamis, Sösl, 2x Taube, Ziperle 

HBI,HBS 

1784: „příjmení“ nebo přídomek mají: Barbirer, Bischitzky, Buntzlau, Janowitz, Kohn, 

Prager, Tauschener, Woikowitz *P 

1785: ve městě 37 rodin 

jinde na panství B. 8 rodin *B,*P 

1785: ve městě? – na panství? 36 přítomných rodin (z toho 13 familiantských 

a 22 přespočetných) a 8 nepřítomných rodin (podle soupisu z r. 1785 v opisu 

z r. 1794): 

přítomní familianti: 

▪ David Adam 

▪ David Rubin 

▪ David Stiasny 

▪ Elias Stiasny 

▪ Herschl Aron Morzena 

5

▪ Isak Budin 

▪ Isak Israel 

▪ Jakob Kohn 

▪ Jeitel [?] Abraham 

▪ Jonas Janowitz 

▪ Michael Moor 

▪ Simche Prager 

▪ Thias Abraham 

„přespočetné“ rodiny: 

▪ Abraham Krzen 

▪ Bernard Budin 

▪ Gabriel Bischitzky 

▪ Hersl Abraham Levy 

▪ Hersch Beer 

▪ Hersch Lakob Stiasny 

▪ Hersch Jokl 

▪ Jakob Dirrenstein 

▪ Jakob Prager 

▪ Jietl [?] Bischitzky 

▪ Lazar Kalmus 

▪ Lippmann Katz 

▪ Löbl Juda Bischitzky („a jeho pozůstalá vdova Salome s dětmi“) 

▪ Löbl Stiasny 

▪ Markus Stranczicz 

▪ Moyses Löbel 

▪ Raphael Abraham 

▪ Rubin Pinkas 

▪ Selig Wolf 

▪ Simche Wolf 

▪ Simon Kalmus 

▪ Siskind Raudnitz 

nepřítomní [snad ţijí jinde na panství?]: 

▪ Abraham Levy 

▪ David Samuel 

▪ Herschel Aron Schramek 

▪ Jakob 

▪ Konpert [?] Pinkas 

▪ Lobel Levy 

▪ Nathan 

▪ Salomon CGP/2[karton 1201] 

6

1785: ve městě 22 rodin („příjmení“ a přídomky: 3x Bischitzky, Budin, Dürnstein, 

Krzen, Prager, Raudnitz, 2x Stiassny, Stranschitz): 

▪ Abraham Krzen 

▪ Bernard Budin 

▪ Feitl Bischitzky 

▪ Herschl Beer 

▪ Herschl Abraham Löwy 

▪ Herschl Jakob Stiašny 

▪ Herschl Jokl 

▪ Jakob Dürnstein 

▪ Jakob Prager 

▪ Kabriel Bischitzky 

▪ Lazar Calmus 

▪ Lippmann Katz 

▪ Löbl Juda Bischitzky („nämlich“ jeho vdova Salome s dětmi) 

▪ Löbl Stiassny 

▪ Markus Stranschitz 

▪ Moyses Löbl 

▪ Raphael Abraham 

▪ Rubin Pinkas 

▪ Selig Wolf 

▪ Simche Wolf 

▪ Simon Calmus 

▪ Siskind Raudnitz CGP/1[karton 1189] 

1786: na panství B. ţije Löbl (27letý ţenatý [konsens 1783] 2. syn Samuela Nathana 

z Českého Dubu) CGP/1 

1789: „inkolát má“ 20 ţijících muţů a 2 zemřelí bez synů-následníků (z nich 12 má buď 

dům nebo část domu, anebo „Stores“ [byt v nájmu? obchodní krám nebo sklad?]), 

všichni jsou uvedení se starým jménem a novým příjmením: 

▪ Markus Arschner, původním jménem Markus Stranczitz (nemá dům) 

▪ Beer Bischitzky, pův. jménem Herschl Beer – nachází se ve vsi Nový 

Brázdim na brandýském panství 

▪ Feitel Bischitzky, i pův. jménem Feitel Bischitzky (má půl domu čp. VIII) 

▪ Gabriel Bischitzky,i pův. jménem Gabriel Bischitzky (má dům čp. VI) 

▪ Philiph Bischitzky, syn zemřelého Löbela Judy Bischitzkého (ţije vdova Sara B.) 

– (má „Stores“ v čp. VI) 

▪ Raphael Bischitzky, pův. jménem Raphael Abraham (má „Stores“ v čp. V) 

▪ Moyses Dirrenstein, pův. jménem Jakob Dirrenstein (má dům čp. IX) 

▪ Jakob Freund, pův. jménem Jakob Prager (má dům čp. VIII) 

▪ Lazar Kalmus, i pův. jménem Lazar Kalmus (má „Stores“ v čp. XII) 

▪ Simon Kalmus, i pův. jménem Simon Kalmus (nemá dům) 

▪ Jakob Kantorek, pův. jménem Siskind Raudnitz (má „Stores“ v čp. III) 

▪ Levy Kareys, pův. jménem Herschl Abraham Levy (má dům čp. V) 

7

▪ Lippmann Katz, i pův. jménem Lippmann Katz (má „Stores“ v čp. XI) 

▪ Jakob Kopp, pův. jménem Herschl Jockel (nemá dům) 

▪ Moyses Kopp, pův. jménem Moyses Löbel (má „Stores“ v čp. III) 

▪ Abraham Krzen (uţ neţije; neměl dům) 

▪ David Pinkas, syn v r. 1787 zemřelého Rubena Davida Pinkase (nemá dům) 

▪ Wolf Recht, pův. jménem Simche Wolf (zemřel v r. 1789; neměl dům) 

▪ Beer Singer, pův. jménem Bernard Budin (nemá dům) 

▪ Juda Stiastny, pův. jménem Löbel Stiasny (nemá dům) 

▪ Salomon Stiasny, pův. jménem Herschl Jakob Stiasny (má dům čp. VII) 

▪ Seligmann Stiassny, pův. jménem Selig Wolf (má domy čp. II a III) 

„přespočetných“ je dalších 12 hlav rodin, z toho 1 muţ uţ zemřel (nikdo z nich 

nemá dům): 

▪ Simon Altschul, pův. jménem Simche Prager (je zde od r. 1766) = obchodník 

s různým zboţím 

▪ Isak Aschner, pův. jménem Isak Israel (je zde od r. 1770) = obchodní 

zprostředkovatel 

▪ Jonas Janovitz, i pův. jménem Jonas Janovitz (je zde od r. 1780) = „obchodní 

příručí v tabáku, má dobré příjmy“ (platí vysokou daň) 

▪ Jakob Kchon, pův. jménemJakob Kchan (je zde od r. 1764) 

▪ David Libitzky, pův. jménem David Adam Gotzl 

▪ Michel Mohr (uţ zemřel) 

▪ Adam Neumann, pův. jménem Herschl Adam Morzena (je zde od r. 1778) 

= obchodní zprostředkovatel 

▪ Joseph Pick, pův. jménem Preitel Abraham (je zde od r. 1779) = obchodní 

zprostředkovatel 

▪ Isak Singer, pův. jménem Isak Budin (je zde od r. 1763) = obchodník 

s plátnem a jiným střiţním zboţím 

▪ David Stiastni, pův. jménem David Stiastny (je zde od r. 1764) = podomní 

obchodník 

▪ Elias Stiasny, i pův. jménem Elias Stiasny (je zde od r. 1776) = obchodník 

s plátěným zboţím 

▪ Abraham Wertheim, pův. jménem Isias Abraham (je zde od r. 1770) 

= obchodní zprostředkovatel CGP/2[karton 1193] 

1791: ve městě 34 rodin nebo manţelských párů (22 chráněných číslovaných, [14 z nich 

má buď dům nebo část domu, anebo „Stores“], 10 přespočetných a 2 rodiny 

zaměstnanců ţidovské obce): 

chráněné číslované rodiny: 

▪ Markus Aschner, původním jménem Markus Stranziz (nemá dům) 

▪ Beer Bischitzky, pův. jménem Herschl Beer – nachází se ve vsi Nový 

Brázdim na brandýském panství 

▪ Gabriel Bischitzky,i pův. jménem Gabriel Bischitzky (má část domu čp. VI) 

▪ Philiph Bischitzky, pův jménem Lobel Juda (má „Stores“ v čp. VI) 

▪ Raphael Bischitzky, pův. jménem Raphael Abraham (má „Stores“ v čp. V) 

8

▪ Veith Bischitzky, i pův. jménem Veith Bischitzky (má půl domu čp. VIII) 

▪ Moyses Dirrenstein, pův. jménem Jakob Dirrenstein (má dům čp. IX) 

▪ Jakob Freund, pův. jménem Jakob Prager (má dům čp. VIII) 

▪ Levi Garcis, pův. jménem Herschl Abraham Levy (má dům čp. V) 

▪ Lazar Kalmus, i pův. jménem Lazar Kalmus (má „Stores“ v čp. XII) 

▪ Simon Kalmus, i pův. jménem Simon Kalmus (nemá dům) 

▪ Jakob Kantorek, pův. jménem Siskind Raudnitz (má „Stores“ v čp. III) 

▪ Lippmann Katz, i pův. jménem Lippmann Katz (má „Stores“ v čp. XI) 

▪ Jakob Khopp, pův. jménem Herschl Johl (nemá dům) 

▪ Moyses Kopp, pův. jménem Markus Löbel (má „Stores“ v čp. III) 

▪ David Libitzky, pův. jménem David Adam Libitzky (má část domu čp. X) 

▪ David Lustig „de 1787“, pův. jménem Rubin David Pinkas (nemá dům) 

▪ Volf Recht, pův. jménem Simche Wolf (zemřel 27.2.1789; neměl dům) 

▪ Beer Singer, pův. jménem Bernard Budin (nemá dům) 

▪ Juda Stiasny, pův. jménem Löbel Stiasny (zemřel 9.4.1790; neměl dům) 

▪ Salomon Stiastny, pův. jménem Herschl Jakob Stiasny (má dům čp. VII) 

▪ Seligmann Stiasny, pův. jménem Selig Volf (má domy čp. II a III) 

přespočetní: 

▪ Simon Altschul, pův. jménem Simche Prager (je zde od r. 1766) 

▪ Isak Aschner, pův. jménem Isak Israel (je zde od r. 1770) 

▪ Jonas Janovitz, i pův. jménem Jonas Janovitz (je zde od r. 1780) = placený 

trafikantem jako jeho příručí a má zakoupenou městskou draslovnu 

▪ Jakob Khon, pův. jménemJakob Khon (je zde od r. 1764) 

▪ Adam Neumann, pův. jménem Herschl Aron Morzina (je zde od r. 1778) 

▪ Joseph Piek, pův. jménem Treutel Abraham (je zde od r. 1779) 

▪ Isak Singer, pův. jménem Isak Budin (je zde od r. 1763) 

▪ David Stiasny, pův. jménem David Stiasny (je zde od r. 1764) 

▪ Elias Stiasny, i pův. jménem Elias Stiasny (je zde od r. 1776) 

▪ Abraham Vertheim, pův. jménem Tias Abraham (je zde od r. 1770) 

zaměstnanci ţidovské obce, obcí placení: 

▪ Nechemias Gros = „Schullehrer“ 

▪ Joseph Singer = hrobník a „obecní sluha“ CGP/2[karton 1195] 

1793: ve městě 36 rodin (z toho 2 manţelské páry bez dětí a 2 rodiny vdovské) 

a 1 vdovec (sám, bez rodiny, ale s rodinným číslem), celkem nejméně 183 osob: 

▪ Symon Altschul (1 dcera) = obchodník 

▪ Josias Annis (ţenatý, bez svobodných dětí) = řezník 

▪ Isak Aschner (1. syn Israel a další syn) = obchodník se střiţním zboţím 

▪ Markus Aschner (2 dcery) = obchodník se střiţním zboţím 

▪ Joseph Backoffen (1. syn Lucas; děvečka Marianna „z Libně“ ) = obchodník 

▪ Gabriel Bischitzcky (1. syn Phillipp a další 3 děti) = obchodník 

▪ Phillip Bischitzcky (1 dcera) = obchodník 

▪ Raphael Bischitzcky (2. syn Nehemias a 1 dcera) = obchodník 

9

▪ Veit Bischitzcky (1. syn Beer a dalších 5 dětí; domácí učitel Salomon Lünberg 

z Lipníka nad Bečvou; děvečka Catharina Pischni z Roudnice nad Labem) 

= obchodník 

▪ Moyses Dürnstein (3 dcery) = obchodník 

▪ Jakob Freind (1. syn Isaac) = obchodník 

▪ Lewy Garreys (1. syn Abraham a dalším 6 dětí) = obchodník 

▪ Nehemias Gross („gestorben“[!]; 1. syn David a 1 dcera) = „Judenkantor“ 

▪ Jonas Jannowitz (1. syn Joseph a dalších 9 dětí; děvečka Ludmilla z Mirovic 

na panství Březnice) = trafikant 

▪ Lazar Kalmus (1. syn Joachim a 4 dcery) = obchodník 

▪ Simon Kalmus (2 dcery) = obchodník 

▪ Jakob Kantoreck (1. syn Joseph a další 4 děti) = obchodník 

▪ Lippmann Katz (1. syn Henoch a dalších 5 dětí) = obchodník 

▪ Jakob Kohn (1. syn Mathias a další 3 synové) = obchodník 

▪ Jakob Kopp (1. syn Joseph a 1 dcera) = obchodník se střiţním zboţím 

▪ Moyses Kopp (1. syn Joseph a další 2 synové) = obchodník 

▪ David Lustig (ţenatý, bez svobodných dětí) = obchodník 

▪ David Lybitzcky (1. syn Marcus a další 2 děti; vdova Elisabeth bez dětí) 

= obchodník se střiţním zboţím 

▪ Adam Neumann (1. syn Samuel a další 2 děti) = obchodník se střiţním zboţím 

▪ Joseph Pick (1. syn Jacob; vdova Elisabeth bez dětí) = obchodník 

▪ Nathan Reitler (1 dcera; čeledín David Byschitzky z Brandýsa) = obchodník 

se střiţním zboţím 

▪ Abraham Schrameck (vdovec, bez svobodných dětí) = ţebrák 

▪ Beer Singer (2. syn Jacob a 2 dcery) = obchodník se střiţním zboţím 

▪ Isak Singer (1 dcera) = obchodník se střiţním zboţím 

▪ Joseph Singer (1. syn David a další 2 děti) = šames 

▪ Jonathan b. Samuel Stekler (ţenatý syn kolínského familianta) HBE/VI/2 

▪ Anna Stiasnin (vdova; 1. syn Herschel a další syn) = obchodnice se střiţním 

zboţím 

▪ David Stiassny (1. syn Jacob a další 3 děti) = obchodník se střiţním zboţím 

▪ Elias Stiassny (1. syn Joseph a 1 dcera) = obchodník se střiţním zboţím 

▪ Salamon Stiassny (1. syn Jacob a 3 dcery) = obchodník se střiţním zboţím 

▪ Seeligmann Stiassny (1. syn Abraham a 1 dcera; čeledín Jacob „Frembd“ ze vsi 

Doubek u Říčan) = obchodník 

▪ Abraham Wertheim (1. syn Israel a další 3 děti) = obchodník 

▪ Marianna (vdova, příjmení neuvedeno; 1. syn Löbl) – obţiva neuvedena 

na panství Brandýs n.L. – Přerov n. L. ţije 31 rodin nebo manţelských párů 

(11 trafikantů, 3 vinopalníci, 1 sedlář, ostatní obchodují): 

v Čečelicích – 1 rodina (Schulhof) 

v Kostelci nad Labem – 1 rodina (Kraus čili Schüller) 

v Lázních Toušeň – 1 rodina (Woplatek) 

v Přerově nad Labem – 1 rodina (Fischer) 

ve Staré Boleslavi – 1 rodina (Bischitski) 

10

ve Starém Brázdimě – 1 rodina (Bischitsky) 

v Sudově Hlavně – 3 rodiny (Kraus, 2x Pik) 

ve Všetatech – 2 rodiny nebo manţ. páry (Bondi) 

v Zápech – 1 rodina (Schulhof) 

v 19 dalších vsích po 1 rodině (příjmení: Bekner, Felix, 3x Fiescher/Fischer, Gut, 

Herzug, Kaaz, 3x Kraus, Lemon, Mandl, Morgenstern, Reismann, Schorz, 

Schulhof, Weis, Woplatek) 

do města a na panství B. příslušní ţijící jinde: 

▪ Sibila Brandeis (sama, bez rodiny) = sluţebná u obchodníka Neustadela 

v Mladé Boleslavi 

▪ Maria Anna Fiescherin (přísl. na panství B.; sama, bez rodiny) = sluţebná 

u obchodníka Schulze ve vsi Rokytovec u Mladé Boleslavi 

▪ Mathes Frankel (syn Salomon a 2 dcery) = krejčí ve vsi Ctiboř u Vlašimi 

▪ Jakob Heller (přísl. na panství B.; ţenatý, 1. syn Ezechias a dalších 6 dětí) 

= vinopalník ve vsi Libčeves u Loun 

▪ Mathes Katz (přísl. do města B.; sám, bez rodiny) = domácí učitel u obchodníka 

Grünwalda ve vsi Hřebeč na panství Tachlovice 

▪ Kaufman (sám, bez rodiny) = domácí učitel u obchodníka Lewita ve vsi 

Štěnovice u Plzně 

▪ Herschl Kaz (sám, bez rodiny) = domácí učitel u vinopalníka Salese ve vsi 

Statenice na statku Kamýk u Prahy 

▪ Liebmann Kopp (sám, bez rodiny) = čeledín u vinopalníka Hellera ve vsi 

Libčeves u Loun 

▪ Abraham Kraus (přísl. do vsi Radonice na panství B.; 1. syn Mareck) = obchodník 

s dobytkem ve vsi Mrzky na panství Kostelec nad Černými lesy 

▪ Abraham Lewi (ţenatý, bez svobodných dětí) = pachtýř vinopalny ve vsi 

Prostřední Staré Buky u Trutnova 

▪ Joseph Neumann (sám, bez rodiny) = domácí učitel u vinopalníka Freundta 

v Libici nad Doubravou 

▪ Esther Oplatkin (přísl. do Kochánek na panství B.; sama, bez rodiny) = sluţebná 

u obchodníka Kollera v Benátkách nad Jizerou HBE,HBS 

1794: ve městě B. nejméně 35 rodin nebo familiantů (22 chráněných, 10 nechráněných, 

3 rodiny jsou placené obcí; uvedena jsou nová i stará jména): 

pod ochranou: 

▪ Markus Aschner (dříve Markus Stranzitz; pobyt v B. má povolen od r. 1775; manţ. 

Anna; 2 dcery) 

▪ Joseph Bacoffen (dříve stejné jméno; kons. 1791 [?];manţ. Sala; 1. syn Lukas) 

▪ Beer Bischitzky (dříve Hersch Bischitzky; manţ. a děti neuvedeny) – ţije ve vsi 

˃ Brázdim na panství Brandýs 

▪ Gabriel Bischitzky (dříve stejné jméno; kons. 1771; manţ. Sara čili Cheyle roz. 

Wranna; 1. syn Philip a další syn, 2 dcery) 

▪ Philip Bischitzky (dříve stejné jméno; kons. 1789; manţ. Magdalena; 1 dcera) 

11

▪ Raphael Bischitzky (dříve Raphael Abraham; kons. 1759; manţ. Maria čili Hendl 

roz. Kompert z Brandýsa; 2. syn Nechemias a 1 dcera) 

▪ Veith Bischitzky (dříve stejné jméno; kons. 1779; manţ. Elisabeth čili Lea 

z Hořiněvsi; 1. syn Beer a další 2 synové, 2 dcery) 

▪ Moyses Direnstein (dříve Jakob Dirrenstein; kons. 1783; manţ. Magdalena čili 

Masche z Brandýsa; 1. syn Franzel a 3 dcery) 

▪ Jakob Freund (dříve Jakob Prager; kons. 1765 pro statek ˃ Brnky a manţelku 

Güttel; dnes manţ. Judith; 1. syn Isak) 

▪ Levi Gareis (dříve Hersl Levi; kons. 1768; manţ. Elisabeth; 1. syn Abraham 

a dalších 6 dětí) 

▪ Jonas Janowitz (dříve stejné jméno; kons. 1773;manţ. Sara z Dešenic; 1. syn Joseph 

a dalších 5 synů, 4 dcery) 

▪ Lazar Kalmus (dříve stejné jméno; jde o 2. syna ze staré zdejší rodiny; manţ. Eva; 

1. syn Joachim a 3 dcery) 

▪ Simon Kalmus (dříve stejné jméno; pochází ze staré zdejší rodiny, oţenil se před 

30 lety; manţ. Rösel; 2 dcery) 

▪ Jakob Kantorek (dříve Siskind Raudnitz; kons. 1776; manţ. Sara čili Kallemana 

z Mladé Boleslavi; 1. syn Joseph a další 3 synové, 1 dcera) 

▪ Lippmann Katz (dříve stejné jméno; kons. v Brandýse 1768; manţ. Maria; 1. syn 

Henoch a další syn, 4 dcery) 

▪ Jakob Kopp (dříve Herschl Jokl; manţ. Rachel zemřela 10.8.1792; 1. syn Joseph 

a 1 dcera) 

▪ Moyses Kopp (dříve Markus Löbel; ţije tu asi 40 let, konsens získal před 6 lety; 

manţ. Rachel; 1. syn Joseph a další syn) 

▪ David Libitzky (dříve stejné jméno; kons. získal od rabína Jakoba Brody v Kolíně, 

v Brandýse je od r. 1780; manţ. Rachel; 1. syn Markus a další 3 děti; vdova 

Elisabeth) 

▪ David Lustig (dříve David Pinkas; kons. jako vdovec od r. 1788; manţ. Sara; bez 

svobodných dětí) 

▪ Beer Singer (dříve Bernard Budin; vdovec bez svobodných dětí; ţije v B. 51 let; 

zemřel 16.7.1794; jeho 1. syn je mezi přespočetnými) 

▪ Salomon Stiasny (dříve Herschl Jakob Stiasny; kons. údajně z r. 1758 shořel při 

poţáru v r. 1775; manţ. Suzanna; 1. syn Jakob a 3 dcery) 

▪ Seligmann Stiasny (dříve Selig Wolf; sňatek povolen v B. 1760; manţ. Judith; 

1. syn Abraham) 

přespočetní: 

▪ Simon Altschul (dříve Simche Prager; ţije v B. více neţ 30 let, konsens shořel při 

poţáru; manţ. Rachel; 1 dcera) 

▪ Isak Aschner (dříve Isak Israel; manţ. Elisabeth; 1. syn Israel a další syn) 

▪ Jakob Kohn (dříve stejné jméno; manţ. Eva; 1. syn Mathias a další 3 synové) 

▪ Adam Neumann (dříve Herschl Aron Morzina; kons. 1778 [rabínské potvrzení od 

Philipa Steina z Libně]; manţ. Rachel; 1. syn Samuel a další syn, 1 dcera) 

▪ Joseph Pieck (dříve Treutel Abraham; rabínský konsens 1780 od Philipa Steina 

z Libně; manţ. Elisabeth; 1. syn Jakob a 1 dcera; ovdovělá Josephova matka 

Gentel čili Elisabeth) 

12

▪ Nathan Reutler (dříve stejné jméno; kons. 1786 ˃ Brnky; manţ. Magdalena čili 

Taube, dcera Wolfa z Brandýsa; 1 dcera) 

▪ Isak Singer (dříve Isak Budin; jde o 1. syna zemřelého Beera Singera z čp. 3; 

kons. 1733; manţ. Rachel; 1 dcera) 

▪ David Stiasny (dříve stejné jméno; zemřel v listopadu 1791; manţ. Anna zemř. 

21.1.1792; 1yn Jakob a další 2 synové, 1 dcera) 

▪ Elias Stiasny (dříve stejné jméno; kons. 1778 Brandýs; manţ. Rosel; 1. syn Joseph 

a 1 dcera) 

▪ Abraham Vertheim (dříve Elias Abraham; kons. 1776 Prašný Újezd; manţ. 

Libuscha čili Lippet z Brandýsa; 1. syn Israel a další syn) 

„salaristé [placení] při ţidovské obci“: 

▪ Salomon Lagus (manţ. Rebeka; 1. syn David a další syn; ţák [„bocher“] Abraham 

Lissau) = rabín čili učitel 

▪ Barbora Gros (vdova po učiteli čili rabínovi Nechemiasovi G.; 1. syn David 

a 1 dcera) 

▪ Joseph Singer (1. manţ. Eva zemřela; 1. syn David a další syn, 1 dcera; 

2. manţ. Apolonia) = hrobník a „Schulklöpper“) 

▪ Judith Anis (vdova po šochetu a řezníkovi Josiasovi A.) 

▪ Abraham Schramek (sám, bez rodiny) = ţebrák CGP/2[karton 1201] 

1794: do Prahy příslušní ţijící nebo působící v Brandýse: 

▪ Beer Wolf Schefteles (ţenatý) = trafikant 

do Brandýsa příslušní ţijící v Praze: 

▪ Mariana Brandeis (vdova, bez rodiny) = chůva u velkoobchodníka a směnárníka 

Löba Israela Frankla 

▪ Rosa Feuersteinin (vdova, bez rodiny) = sluţebná u peněţníka („Geldnegotianta“) 

Enocha Israela Höniga von Hönigsberg 

▪ M. Anna Jablonskin (vdova, bez rodiny) = kuchařka u obchodníka Josepha 

Piwaneho 

▪ Joseph Janowitz (svobodný) = zaměstnanec u peněţníka („Geldnegotianta“) 

Michaela Janowitze 

▪ Judith Katzin (svobodná) = sluţebná u obchodníka Wolfa Stumese 

▪ Katharina Koppin (svobodná) = sluţebná u koţešníka Simona Schulhofa 

▪ Samuel Neumann (svobodný) = zaměstnanec u peněţníka a obchodníka s pálenkou 

Jonase Liebeschitze 

▪ Anna Schibane (vdova, bez rodiny) = chůva u daňového písaře Samuela Neustadtla 

▪ Rachel Simonin („padlá ţena“) = chůva u obchodníka Wolfa Klabera 

▪ Herschmann Singer (ţenatý, 1. syn Moises a 2 dcery) = „Zuweiser“ 

▪ Moises Stiastny (svobodný) = zaměstnanec u hostinského („výčepního piva“) 

Raphaela Basche 

▪ Theresia Stiaßnin (svobodná) = sluţebná u obchodníka Wolfa Wehleho 

HBE/VI/1 

13

1799: ve městě 28 zdejších rodin (s konsensy pro město Brandýs): 

příjmení: Aschner, 4x Bischitzky, Direnstein [?] (konsens 1783, po něm od r. 1804 

Löbl Kohn), Freund, Janowitz, 2x Kalmus, Karrais [?] (konsens 1768), Kantorek, 

Katz, Kohn, 2x Kopp, Libitzky, Lustig, Neumann, Pick, 2x Singer, 4x Stiasny 

(po Salamonu St. od r. 1807 Kantorek), Wertheim 

ve městě B. ţijí cizí familianti: 

▪ Salomon Cajus (přísl. a konsens 1785 panství Libeň) 

městští familianti ţijící jinde: 

▪ Beer Bischitzky (konsens 1767 B.) – ţije „na panství Brandýs“ 

▪ Jacob Levitus (konsens 1757 B.) – ţije na dvoře Tmaň v Berounsku 

na panství „Brandýs n. L. – Přerov n. L. – Dehtáry“ ţijí cizí familianti: 

▪ Abraham Reismann (přísl. a konsens 1789 statek Měšice) – v r. 1828 bylo jeho 

familiantské místo uvolněno 

později připsaní městští familianti ţijící v Brandýse: 

1800 – Stiasny (konsens 1800 B.) 

1801 – Stiasny (konsens 1801 B.) 

1801 – Freudenfeld (konsens 1801 B.) 

(snad jde o Joachima Freidenfelda [konsens 1774 z „neznámého místa“], 

který ţil v r. 1799 ve Střezimíři a který později „odešel do Brandýsa“ 

HBS/1799/Střezimíř) 

1801 – Kopp (konsens 1801 B.) 

1816 – Bondy (konsens 1816) – zařazen na Reissmannovo místo 

1817 – Bischitzky (konsens 1786) – předán sem z panství Brandýs 

1817 – Glassner (konsens 1780) a Gross (konsens neuveden) 

1817 – Janowitz (konsens 1817) – zařazen na místo Bischitzkého 

1818 – Gumpert Pinkas (konsens 1818), jeho syn má příjmení Singer 

později připsaní městští familianti ţijící jinde: 

1816 – Dawid Jockel (konsens 1799) – ţije v Habrech 

na panství „Brandýs n. L. – Přerov n. L. – Dehtáry“ ţije 18 rodin se zdejšími 

konsensy, tj. s konsensy pro: 

panství Brandýs (1 rodina, v r. 1817 předána do města B.) 

Čečelice (1 rodina) 

Sudovo Hlavno (4 rodiny) 

Všetaty (3 rodiny) 

jiné vsi (9 rodin) 

na panství „Brandýs n. L. – Přerov n. L. – Dehtáry“ ţijí cizí familianti: 

▪ Beer Felix (přísl. panství Hrubá Skála, konsens 1771 Turnov) 

▪ Israel Fischer (přísl. a konsens 1788 panství Liblice) 

▪ Joachim Fischer (přísl. město Mělník, konsens 1780 Dolní Přívory) 

▪ Elias Fried (přísl. a konsens 1796 panství Liblice) 

▪ Löbl Katz (přísl. a konsens 1778 Smíchov u Prahy) 

▪ Josef Lekner (přísl. a konsens 1786 statek Niměřice) 

▪ Isak Limon (přísl. a konsens 1787 statek Liteň) 

14

▪ Isak Weiner (přísl. a konsens 1777 panství Kostelec nad Černými lesy) 

familianti panství B. ţijící mimo panství: 

v Mělníce – 1 rodina 

na panství Bezno – 1 rodina (Weinberg) 

v Údlicích – 1 rodina (Kohn) HBS 

1811: ve městě nejméně 38 rodin (v tabulce je uvedeno 34 familiantů příslušných 

do města B., z nich 30 ţijících ve městě je uvedeno jmenovitě: 

příjmení: Ascher, Backofen, Bischitzky (více rodin), Freund, Janowitz, Kantorek, 

Karais, Katz, Kohn, Kopp, Lagus, Libitzky, Lustig (dříve Limbas), Pick, 

Singer, Stiasny (více rodin), Wertheimer 

ve městě ţijí cizí familianti: 8 rodin (7 příslušných na panství Brandýs [z nich 

Mann a Pik mají konsensy pro ves Všetaty] a 1 familiant je příslušný 

do Libně (Lagus) 

příjmení: Fischer, Gut, Kraus (později nové jméno Gross), Lagus, Oplatek, 

Mann, Pik, Rubin 

městští familianti ţijící jinde (v kaţdém místě jedna rodina): 

město Čelákovice, panství Habry, Mladá Boleslav, Svinařov, 

statek Tmaň, Velvary HBS 

1812: ve městě 38 rodin *P 

1817: na statek Mořina byl z města Brandýsa předán familiant Adam Neumann 

(konsens bez data) a jeho ţenatý syn Samuel Neumann HBS/1799/Mořina 

1. pol. 19. stol.: 

ve městě 45 familiantských rodin (příjmení: Backofen, Bischitzky [8x], Bondy, 

Deutsch, Fischer, Freund, Freudenfeld, Glaser, Heller, Janowitz, Jokel, Kanturek, 

Kareis, Katz, Kohn, Kopp, Koppl, Lagus, Libitzky, Lewitus, Pick, Singer, 

Stiassny [5x], Weinberger, Wertheimer) 

jinde na panství 23 familiantských rodin (příjmení: Bondi, Bondy, Fischer, Guth, 

Kohn, Kraus, Libitzky, Lustig, Mann, Morgenstern, Neumann, Oplatek, Pick, 

Schorz, Schulhof, Stein, Svoboda, Weinberg) KF,*B 

1840: 51 rodin SKB 

1849: 52 rodin, 289 osob (tj. asi 8 % obyvatel) AK 

1880: 246 ţidů (6,35 %), 20 protestantů, 3873 obyvatel (52 německého jazyka) SL 

1890: 210 ţidů (5,44 %), 13 evangelíků, 3859 obyvatel (129 německého jazyka) SL 

1900: 156 ţidů (3,93 %), 10 evangelíků, 3967 obyvatel (80 německého jazyka, 

z toho 65 vojáků) SL 

1910: 109 ţidů (1,84 %), 45 evangelíků, 5896 obyvatel (180 německého jazyka, 

z toho 169 vojáků) SL 

1921: 69 ţidů (1,34 %), 357 evangelíků, 287 čs. vyznání, 1135 bez vyznání, 

5145 obyvatel (32 německé, 5 ţidovské národnosti) SL 

1930: 60 ţidů (0,98 %), 622 evangelíků, 477 čs. vyznání, 21 pravosl., 969 bez vyznání, 

6066 obyvatel (101 něm., 38 maďarské, 6 polské, 6 ruské, 5 ţid. nár.) SL 

15

šoa 

1943 transporty do Terezína 13. a 16. ledna *B 

zahynulo 48 osob (4 oběti zemřely v Terezíně, 1 v koncentračnícm Táboře Dachau, 

1 v táboře Mauthausen, ostatní pravděpodobně v Osvětimi) *B 

vypovězení 

1559 ţidé byli z Brandýsa vypovězeni – odešli z města 18. července 1559 *M 

vypovězené rodiny odešly do Poznaně v Polsku *P 

brandýští ţidé napsali z Poznaně ţádost městu Brandýsu, aby město opatrovalo jejich 

„školu“, aby nebyla úmyslně poškozována, aby v ní nebydleli lidé ani hovada 

a coţkoli je nečistého, jedině obilí obecní ţe v ní můţe být přechováváno...; 

za to budou z Poznaně platit městu ročně 20 grošů...; kdyby na „škole“ vypadl 

šindel, měl být městem nahrazen, kdyby se ţidé vrátili, má jim být budova 

vrácena, ale jejich ochranný plat bude i nadále ponechán...; a hned ţidé sloţili 

předem 1 kopu grošů (tj. plat na tři roky)... *P 

návrat z Poznaně do Brandýsa někdy mezi roky 1564-67, za vlády císaře Maximiliána 

*P 

1656 česká komora nařízuje, aby po prodeji ţidovských domů křesťanům byl pobyt 

ţidů ve městě zcela zakázán *B 

1656 nařízení Ferdinanda III.: město není povinno znovu ţidy přijímat *B 

1658 císařský „vypovídací dekret“ je zrušen a hejtman „znovu přivedl ţidy do města“ 

*B 

živelní a válečné pohromy 

1622 ţidovská čtvrť vinou vojáků vyhořela (poţár vypukl najdříve v synagoze) *P 

1639 ţidovská čtvrť byla vypálena Švédy *P 

ve 2. polovině 17. stol. byla část původních ţidovských parcel opuštěna kvůli 

záplavám *P 

1787 synagoga „s okolím“ vyhořela *P 

jiné události 

po 1647 „po uzavření Vestfálského míru větší část ţidů z města odešla a své pusté 

domy nechali městu“ *B 

1693 v B. se koná synoda Zemského ţidovstva („Landesjudenschaft“) PHZ 

1764 pokřtít se dali 2 synové Abrahama Lewiho (přijali nové příjmení Klášterský) 

a syn Davida Stiassného (přijal příjmení Svatojanský) – všichní pokřtění 

se přestěhovali do ˃ Kostelce nad Labem *B 

16

příjmení Brandeis 

předkové několika ţidovských rodů s příjmením Brandeis snad pocházeli z Brandýsa 

nad Labem 

příjmení Brandeis měla řada významných osobností: lékaři, ţurnalisté, publicisté, 

▪ dále např. americký hudební skladatel, klavírista a varhaník rakouského původu 

Frederick Brandeis (1835-1899), 

▪ mecenáš českých výtvarných umělců z generace Národního divadla Alexandr 

Brandeis (1848-1898) 

▪ a několik rabínů: např. v 18. stol. působili v Mladé Boleslavi rabíni 

Moše Brandeis a jeho syn Becalel Brandeis, v 18.-19. stol. v Praze působil 

Baruch Brandeis a v 19.-20. stol. v Mladé Voţici Leopold Brandeis 

nejznámějším nositelem jména byl pravděpodobně americký právník, první ţidovský 

soudce Nejvyššího soudu USA, Louis Dembitz Brandeis (1856 Louisville, stát 

Kentucky – 1941 Washington), jehoţ rodiče pocházeli z Prahy; pojmenována je 

po něm významná vysoká škola Brandeis University ve státě Massachusetts 

(zaloţená v r. 1948) EJJ,HOA,KI,LJO,WBJ,WGB 

náboženská obec 

ustavena snad v 15. století JCB 

do konce 17. stol. je v listinách uţívána čeština (česká listina ještě z r. 1701) *P 

od poloviny 18. stol. je obec řízena ţidovským „primátorem“ *P 

ca 1870: 381 „členů“ SSJ 

1890: 433 duší (210 v Brandýse a 223 v 19 dalších lokalitách) PCB 

[nepřesný údaj: počty osob pocházejí ze sčítání lidu 1890, ale počet 

připojených lokalit se vztahuje aţ k roku 1894] 

1893: 71 rodin (v Brandýse 15, ve ˃ Staré Boleslavi 15, v ˃ Čelákovicích 10, 

v ˃ Lázních Toušeň 5, v ˃ Nehvizdech 5, v ˃ Sudově Hlavně 2, 

v dalších vsích 1-3 rodiny) *B 

1893-94: 380 duší, 65 poplatníků náboţ. taxy JCB 

1896: schváleny byly stanovy SZO 

1902-07: 500 duší, 70 poplatníků náboţ. taxy KI 

1908-17: 500 duší, 60 poplatníků náboţ. taxy KI 

1918: 420 duší, 50 poplatníků náboţ. taxy KI 

1920: 200 duší, 40 poplatníků náboţ. taxy ZKH 

1921: 180 duší, 40 poplatníků náboţ. taxy ZKH 

1922: 180 duší, 30 poplatníků náboţ. taxy SZO 

1925: 112 duší, 36 poplatníků náboţ. taxy JOK 

1946: Brandýs není uveden v soupisu 165 předválečných náboţenských obcí, 

kterým se odnímá státní uznání VMS 

[Brandýs v soupisu chybí zřejmě omylem] 

17

představení náboženské obce 

1659 obecními „staršími“ byli zvoleni David Křen a Šalamoun Kšáj *B 

1694 Lazar Kalmus a Pavel Pik *B 

1819 Bernard Bischitzky *B 

1850 David Deutsch FR 

1857 Jakob Bischitzky SKA 

od 1877 Eduard Schulhof *B 

1883 Filipp Bondy (pravděpodobně rabín) SFB 

1891-01 Eduard Schulhof JCB,KI,SFB 

1902-25 JUDr. Richard Ullmann JOK,KI,SZO,ZKH 

1932-38 JUDr. Karel Alter (advokát) *B 

1940 JUDr. Adolf Munk *B 

rabíni 

před 1765 ţidovská obec neměla vlastního rabína *P 

1765 David Marek Katz *P 

1767-71 David Marek Katz *B 

1782-83 Michael Mayer (b. Meir) Austerlitz (rabínem zvolen v r. 1782) HBS,LBK 

(nar. 1736 snad ve ˃ Slavkově u Brna, zemř. 1784 ve ˃ Spáleném Poříčí) 

PSR 

1783-36 Salomon Lagus ↓ (zemř. 90letý v r. 1836) *B 

1787 Isak Frankl (místní rabín) CGP/2 

(stejnojmenný I. F. byl v letech 1788-90 rabínem v ˃ Hroznětíně) 

PSR,§R1 

1791 Nechemias Gros (v r. 1791 je zapsaný jako „Schullehrer“, ale v r. 1794 ţije 

ve městě vdova po „učiteli čili rabínovi“ N. G.) CGP/2 

1794 Salomon Lagus ↑ („rabín čili učitel“) CGP/2 

1811 v Brandýse zemřela 87letá matka rabína Schira *B 

1836-56 Jakob (Akiva b. Meir) Haller/Heller FR,PSR,*B,§Dd2,§Ku2 

(nar. 28.1.1808 v Golčově Jeníkově [ WBJ], zemř. 3.11.1890 v Praze-Karlíně, 

pohřbený je na starém hřbitově v Praze-Libni; náhrobek byl v r. 1986 přemístěn 

na nový hřbitov v Praze-Ţiţkově; syn Meira/Markuse/Maxe H., dajana a rabína 

v Postoloprtech, České L9pě a Luţi; od r. 1843 je v Brandýse zapisován jako 

kazatel, matrikář a oddávající, od r. 1850 jako rabín, 1856 krajský rabín 

Kouřimského kraje; od r. 1858 se sídlem v Karlíně) KI,WBJ,§Ks2,§L3 

1856-68 Bernard L. Mandl *B,§H2,§Kc2,§N2 

(od r. 1880 byl rabínem v Dobříši, kde zemřel v r. 1895 a je pohřbený) 

KI,PSR,§Db3 

1868-92 PhDr. Philipp Bondy, čp. 140 §B1,§B2 

(nar. 1830 v Jinošicích [nebo v Praze: PSR], zemř. 1907 v Praze; první rabín 

v Čechách, který uţíval při kázáních v synagoze češtinu; v letech 1863-66 byl 

rabínem v Kasejovicích, naposledy v Praze) KI,WBJ,*V,§B1,§B2 

18

1893-02 Bernhard Weiss KI 

(nar. v Rychnově nad Kněţnou, zemř. 63letý 12.1.1902 v Brandýse čp. 140; 

původně kantor, od r. 1893 zastupující rabín, od r. 1894 rabín) 

JOK,KI,§B2,§B3 

1902/VI-1911/VIII Jakob/Jakub Utitz (současně je vrchním kantorem) KI,§B2 

(zemř. 48letý 14.6.1915 v Jindřichově Hradci; v letech 1900-01 byl rabínem 

v Poděbradech, od r. 1913 v ˃ Jindřichově Hradci; od r. 1903 psal brandýskou 

matriku česky a podepisoval se Jakub) KI,*R,§B2 

(stejnojmenný J. G. Utitz působí v letech 1902-08 jako rabín, kantor a matrikář 

v ˃ Klučenicích na Sedlčansku) KI,§U 

1912 Bedřich/Friedrich Efraim Löwy (zastupující rabín, současně je vrchním kantorem) 

KI,*B 

(pravděpodobně týţ F. E. L. byl kolem r. 1906 rabínem ve Stráţi a po r. 1914 

v Třeboni, Mladé Boleslavi a Roudnici nad Labem) PSR 

1913 Leopold Pollak *B 

1913-18 rabínské místo je neobsazené KI 

1921 Jindřich (Chajim b. Aharon) Pick PSR,ZKH 

(nar. 1862 v Přestavlkách u Chrudimi, zemř. 1929 ve Voticích a tam pohřbený; 

v letech 1888-95 byl učitelem náboţenství v ˃ Holicích a 1895-98 v ˃ Kouřimi, 

1898-1903 rabínem v ˃ Neveklově, 1903-05 v ˃ Městci Králové a 1906-22 

v ˃ Kostelci nad Labem [v r. se neúspěšně ucházel o místo rabína v ˃ Heřmanově 

Městci, nejpozději v r. 1920-21 je rabínem i pro Brandýs], v r. 1925 byl rabínem 

v ˃ Pacově a 1927-29 ve ˃ Voticích) JOK,KI,ZKH,*K,§E1 

1922 rabínské místo je neobsazené SZO 

od 1926 Mořic Mandl 

(nar. 1874 v Bratislavě; dosud nadační rabín Pinkasovy synagogy v Praze) *B 

1929 Mořic Mandl (není uvedeno, jestli bydlí v Brandýse) JOK 

1934-37 v B. oddává rabín Mořic Mandl, sídlící v Praze PSR,§B2 

kantoři 

podrobný výčet kantorů viz *P/II/s. 198 

1661 Šalamoun Vítův *B 

1670 Šalamoun Vítův („kantor“; má 4 děti) *P 

1697 Benjamin *B 

1717 Israel *B 

1754 Josef *B 

18. stol. viz ˃ učitelé 

1847-53 Josua Maier/Mayer 

(nar. v Jemnici; v r. 1847 „Kantor“, 1850 „Oberkantor“ i „Vorbeter“, 

1853 „Cantor“), v letech1847-53 bytem v čp. 140) §B1,§B2,§B3 

později Max Adler *B 

19

1869-80 Bernhard/Bernard Weiss 

(v r. 1869 bytem v čp. 118, 1872 v čp. 140; v r. 1880 zemř. 30letá manţelka; 

od r. 1894 je rabínem) §B1,§B2,§B3 

1886 Samuel Güttig („Thoravorleser“) §B3 

1893 zemřel Markus Kraus (54letý „Thoravorbeter u. Schächter“) §B3 

1902-11 Jakob/Jakub Utitz (současně je rabínem) KI,*R,§B2 

1913-18 kantor není zmiňován KI 

učitelé 

1788 Nehemia Gross *B 

1791 Nechemias Gros („Schullehrer“ placený obcí; viz rabíni) CGP/2 

1794 Salomon Lagus („rabín čili učitel“) CGP/2 

1860 Sigmund Pick (učitel náboţenství) *B 

šamesové 

1791-93 Joseph Singer (v r. 1791 „Gemeinddiner“, v r. 1793 „Schuldiener“) 

(v r. 1791 je současně hrobníkem, v r. 1794 je zapsaný jako „Schulklöpper“ 

a hrobník) CGP/2,HBE 

1868 zemřel Markus Neuman (92letý), čp. 140 §B3 

1895 zemřel Josef Freudenfeld (82letý, čp. 110; v r. 1870 se mu narodila dcera 

v čp. 149) §B1,§B3 

1907 zemřel Samuel Neumann (70letý), čp. 140 §B3 

1924 zemřela 70letá manţelka „kostelníka“ Winternitze, čp. 141 §B3 


1783 Hersch Beer („neobchoduje, ve sluţbách obce“; má 3 syny a 2 dcery) HBS 

1794 Joseph Singer (současně je hrobníkem) CGP/2 

(v r. 1793 je zapsaný jako „Schuldiener“) HBE 

regionální mohelové 

1848 Abraham Bondy, čp. 14 §M1 

1859-60 Abraham Bondy, čp. 10 §M1 

1874-76 MUDr. A. Schneider („in/aus Langenau“) §B1 

1878-11 MUDr. Sigmund/Zikmund Bondy z Brandýsa (v letech 1878-80 je většinou 

zapisován jako Simon Bondy) §B1 

výběrčí židovské daně 

do 1770 Lipman Katz (v r. 1770 „zpronevěřil 53 zl. 41 kr. a uprchl“; krajský úřad zabavil 

jeho dům) *B 

20

hrobníci 

1765 Mardochej Kalmus *B 

1791 Joseph Singer (současně je „Gemeinddiner“) CGP/2 

1794 Joseph Singer (současně je „Schulklopfer“) CGP/2 

(v r. 1793 je zapsaný jako „Schuldiener“) HBE 

významní rodáci 

Max Pategg 

▪ nar. 24. 6. 1855 Brandýs n. L., zemř. 19. 9. 1936 Berlín[?] 

▪ divadelní herec v Bielsku, v Olomouci, v Národním divadle v Berlíně, v letech 1882-84 

v Hamburku; od r. 1885 v Berlíně (v Německém divadle a od r. 1894 v Schillerově 

divadle, v němţ byl od r. 1910 několikrát ředitelem) VZO/1996/9 

Emil Rosenberger 

▪ nar. 15. 2. 1875 „Brandýs v Čechách“ [jde o B. n. L.?], zemř. 28. 10. 1966 Florencie; 

urna pohřbena 7.11.1966 na Ústředním ţidovském hřbitově ve Vídni) 

▪ lékař, esejista, ţurnalista, redaktor listu Welt SHS 

škola 

v době Josefa II. byla zřízena německá ţidovská škola *P 

1849 existuje škola AK 

1872 existuje konfesijní škola (se 49 ţáky), umístěná v pronajatých prostorách SSJ 

1886 religijní škola ţidovské obce s německým vyučovacím jazykem a 55 ţáky 

(z toho 3 ţáci jsou katolického vyznání) KSA 

1893 existuje koncesovaná 4třídní škola („která je současně školou konfesijní“) JCB 

1894 religijní škola ţidovské obce s německým vyučovacím jazykem a 30 ţáky 

(všichni ţáci jsou ţidovského vyznání) KSB 

mikve 

koncem 16. stol. byla umístěna pravděpodobně v domě obchodníka Josefa ve Stříbrné 

ulici č. 7-8 (tj. ve vlastním městě, i kdyţ všechny ostatní ţidovské domy stály 

mimo město, za potokem) *P 

spolky a nadace 

chevra kadiša: 

1795 spolek byl ustaven JCB 

1872 spolek existuje SSJ 

1893-94 celkem 80 členů JCB 

1869-94 předseda Ferdinand Janowitz JCB 

1902-12 předseda MUDr. Sigmund Bondy KI 

1913-18 předseda Alois Lustig KI 

1916-20 předseda Josef Lustig KI,ZKH 

21

ţenský spolek: 

1893-94 předsedkyně Katharina Bischitzky JCB 

1902-16 předsedkyně Anna Bondy KI 

1917-18 předsednická funkce je neobsazená KI 

chanukový spolek (k odívání chudých školních dítek): 

1893-94 spolek se ustavuje JCB 

spolek pro zvelebení chrámových bohosluţeb: 

1909 spolek existuje *B 

živnosti, řemesla, výrobní závody 

vinopalníci: 

1685 Jakub Löbl (pachtýř vinopalny) *B 

1770 Jakub Löbl Bišický (pachtýř městské vinopalny) *B 

od 1776 Jakub Juda Bišický (pachtýř císařské vinopalny) *B 

1783 Salome Bischitzkin (vdova se 3 svobodnými dětmi) HBS 

draslaři: 

1781 Jakub Kohn (pachtýř městské draslovny, která byla zřízena z původní vinopalny 

čp. 115 *B 

1791 Jonas Janovitz (drţitel „zakoupené“ městské draslovny a současně trafikantský 

příručí) CGP/2 

1800-01 Filip Bišický (pachtýř draslovny čp. 115) *B 

koţeluhové: 

před 1639 ţije tu koţeluh *P 

1661 ţije tu koţeluh *P 

1665 Lebl Pik (pachtýř koţeluţny) *B 

1694 Šalomon Löbl *B 

trafikanti: 

pol. 18. stol. Eliáš Lewi (první pachtýř skladu tabáku) *B 

1773 Eliáš Löwy (pachtýř tabákového skladu) *B 

1783 Jonas Janowitz (má 4 děti) HBS 

1787-89 Jonas Janovitz (pachtýř skladu tabáku; ţije zde od r. 1780, pachtýřem je o 

od r. 1787) CGP/2,*B 

1791 Jonas Janovitz („trafikantem placený příručí“ a současně drţitel „zakoupené“ 

městské draslovny) CGP/2 

1792-95 Veit Bischitzki (trafikant a obchodník s koloniálním zboţím; ţije zde uţ 10 let; 

manţ. Elisabeta) CGP/2 

řezníci: 

1694 Abraham *B 

1713 ţijí tu 3 řezníci *P 

1724 ţije tu 5 řezníků HBS 

1757 ţije tu 5 řezníků TKC 

22

krejčí: 

1661 ţije tu krejčí *P 

1724 Hersch Lazar HBS 

sklenáři: 

před 1639 ţije tu sklenář *P 

lékárníci: 

1670 ţije tu „apatykář *P 

porodní báby: 

do 1891 Barbara Kanturek (zemřela 75letá v r. 1891), čp. 74 §B3 

novodobá průmyslová výroba: 

od 1801 barvírna a tiskárna kartounů (Šalamoun Reichmann z Prahy) *B 

1803-06 barvírna a tiskárna kartounů (Mojţíš Byšický) *B 

1842-43 „Liquerfabrikant“ Moses Bischitzky (zdejší familiant; zemřel 84letý 

v r. 1843), čp. 62 SCB/1842,§B3 

od 1849 výrobna octa (Šalamoun Reichmann) *B 

od 1853 výrobna olejů a fermeţe, čp. 123 (Ferdinand Janowitz) *B 

od 1879 mydlárna (Abraham Pick) *B 

starší sídelní okrsek 

na tzv. Niţším Hrádku: severně od vlastního města, za mlýnským potokem, jde o dnešní 

ulice Na Potoce a Na Strouze (r. 1713 se čtvrť uvádí jako „Ţidovská ulice“) *P 

ca 1547 je tu 5 ţidovských domů (jihovýchodně a severovýchodně od synagogy), 

ale mikve je umístěna ve vlastním městě *P 

před 1620 přibyl šestý dům *P 

(jde o dnešní domy čp. 137, 138, 139, 140%, 144 a 232) *B 

1622 ţidovská čtvrť vyhořela (vinou vojáků, poţár začal v synagoze) *P 

1639 ţidovská čtvrť byla spálena Švédy *P 

2. pol. 17. stol. část původních ţidovských parcel byla opuštěna kvůli záplavám *P 

do 1724 celkem 7 domů (pro 22 rodin) *P 

od 1724 celkem 11 domů (pro 22 rodin) *P 

1770 domy v Brandýse byly očíslovány, ţidovské domy dostaly římská čísla *P 

1787 synagoga „s okolím“ vyhořela *P 

1843 okrsek se skládá uţ jen ze 3 sousedících obytných domů v ţidovském vlastnictví 

a synagogy (stavební parcely č. 58-61 na východní straně ulice Na Potoce) 

BPP,IS 

1992 dochovány jsou jen 2 obytné domy a synagoga (parc. č. 60-61) Y 

mladší sídelní okrsek 

po bitvě na Bílé hoře bylo ţidům dovoleno (za odměnu) usazovat se a kupovat domy 

i ve vlastním městě (koncem 16. stol. byl ve městě jen 1 ţidovský dům 

– viz mikve): tehdy ţidé osídlili Pekařskou ulici (souběţnou s mlýnským potokem) 

a Krajířské náměstí (trojúhelníkové prostranství východně od hlavního náměstí) 

*P 

23

1630 je uţ 9 ţidovských domů ve vlastním městě (později v 50. letech se vedly spory 

o tyto domy, některé z nich byly ţidům odebrány) *P 

1654 je jen 6 ţidovských domů ve vlastním městě *P 

1656 vypovězení ţidů z vlastního města (potvrzené císařem) *P 

1658 vypovězení bylo odvoláno, ţidé se vracejí (ale nebydlí na náměstí) *P 

enkláva (ţid. čtvrť) ve vnitřním městě byla později „uzavírána“ drátem; drát se dochoval 

aţ do 2. poloviny 19. století; čtvrti se ještě v 19. století říkalo „Ţidovské město“ 

*P 

1713 v „ţidovské ulici“ jsou 4 ţidovské domy (a mimo ni 1 dům) *B 

1770 domy v Brandýse byly očíslovány, ţidovské domy dostaly římská čísla *P 

1842 na severní straně Ţidovské (tj. pozdější Pekařské) ulice a po obvodu Ţidovského 

tj. pozdějšího Krajířského) náměstí je 6 domů v ţidovském vlastnictví BPP,IS 

1992 na severní a východní straně Krajířského náměstí je dochováno několik starých 

domů (snad z doby ghetta) Y 

schematický půdorys části města r. 1842 (dole náměstí) 

černě: synagoga 

šrafovaně: ţidovské domy 

domy se židovskými obyvateli 

po 1647: „po uzavření Vestfálského míru větší část ţidů z města odešla a své pusté 

domy nechali městu“ *B 

1654 14 pustých ţid. domů (v ţádném domě v Brandýse nebydlí ţidé) BR 

[snad jde o stav před rokem 1650?] 

1656 v městských knihách jsou doloţené jen 3 obydlené ţidovské domy 

a 10 domů (včetně synagogy) pustých nebo zbořených *B 

1713 celkem 5 domů (z nich 4 v „ţidovské ulici“ *B 

24

1789 ▪ celkem 6 přítomných rodin nemá vlastní dům ani („Stores“) 

▪ 6 rodin má „vlastní“ dům nebo část domu 

▪ 6 rodin bydlí snad v nájmu (má v některém domě „Stores“) 

▪ v seznamu rodin je uvedeno celkem 9 římsky číslovaných domů čp. II aţ XII 

(posloupná řada čísel je nesouvislá a neúplná): nejsou zmíněny domy 

s čp. I, IV a X CGP/2 

1794 ▪ nejméně 18 přítomných rodin nemá vlastní dům ani („Stores“) 

▪ 8 rodin má „vlastní“ dům nebo část domu 

▪ 6 rodin bydlí snad v nájmu (má v některém domě „Stores“) 

▪ v seznamu rodin je uvedeno celkem 7 římsky číslovaných domů čp. III aţ XI 

(posloupná řada čísel je nesouvislá a neúplná): nejsou zmíněny domy 

s čp. I, II, IV a IX CGP/2 

1795 datován je soupis a popis ţidovských domů rozptýlených mezi domy patřícími 

křesťanům: Beschreibung wie die Häusern der Juden bei der Stadt Brandeys hin 

und her zwischen die bürgerlichen Häusern zersträuet sich befinden … in einem 

Ortsplatz beisammen – jedoch von den nachfolgenden ganz abgesöndert. 

Vorwärts und Rückwerts sind bürgerliche Christenhäuser. CGP/2 

25

domy v 18. století: 

čp. uživatel (hlava rodiny, familiant) roku 

vlastník 

domu 

nájemník (?) 

I – budova není zmíněna 

synagoga 

1789 

1795 část budovy 

Joseph Singer 1795 část budovy 

II Seligmann Stiassny 

– (dřívějším jménem Selig Wolf) 

1789 celý dům 

Natan Reitler 

– „dům je od ostatních oddělený, vpravo 

a vlevo sousedí s křesťanským i domy 

čp. 34 a 36 a mnohé křesťanské domy 

jsou před ním i za ním; tento N. Reitler 

jako jediný hodlá svůj dům vyměnit 

s křesťanem Václavem Ruthem“ 


III Seligmann Stiassny 

– (dřívějším jménem Selig Wolf) 

1789 

1794 

celý dům 

Jakob Kantorek 

– (dřív. jménem Siskind Raudnitz) 

1789 

1794 

„Stores“ 

Moyses Kopp 

– (dřív. jménem Moyses/Markus Löbel) 

1789 

1794 

„Stores“ 

Seligmann Stiassny 1795 celý dům 

IV – dům není zmíněn 

Nechmias Groß 

– (čp. IV a V tvoří jeden dům) 

1789 


V Raphael Bischitzky 

– (dřív. jménem Raphael Abraham) 

1789 

1794 

„Stores“ 

Levi Gareis 

– (dřív. jménem Hersl Levi) 


Isak Singer 

– (čp. IV a V tvoří jeden dům) 


VI Gabriel Bischitzky 

1789 

1794 

1795 

celý dům 

Philiph Bischitzky 1789 „Stores“ 

VII Salomon Stiasny 

– (dřív. jménem Herschl Jakob Stiasny) 

– „dům je vzdálený od domu čp. II, ale 

stojí blízko domu čp. VIII, uprostřed 

křesťanských domů; sousedí po obou 

stranách s křesťanskými domy čp. 52 

a 52½“ 

1789 

1794 

1795 

celý dům 

26

čp. uživatel (hlava rodiny, familiant) roku 

vlastník 

domu 

nájemník (?) 

VIII Feitel Bischitzky 

Jakob Freund 

– (dřívějším jménem Jakob Prager) 

1789 

1789 

1794 

půl domu 

půl domu 

Joseph Bacoffen 1794 

„Stores“ 

Jakob Freundt 

– „dům sousedí na jedné straně 

s křesťanskými domy čp. 65 a 66, 

na druhé straně s ţidovským domem 

Veita Bischitzkého čp. 8½; zmíněný dům 

čp. 66 je ten, který je měšťan Václav 

Ruth ochotný směnit za ţidovský dům 

Natana Reitlera“ 

1795 půl domu 

Veit Bischitzky 

– „čp. 8½ sousedí na jedné straně 

se ţidovským domem čp. 8 a na druhé 

straně s křesťanským domem Josepha 

M[W]ittbergera čp. 67“ 

1794 

1795 

půl domu 

(č. VIII½) 

IX Moyses Dirrenstein/Dirnstein 

– (dřívějším jménem Jakob Dirrenstein) 

– čp. 9 a čp. 12 „tvoří jeden dům, který 

sousedí na jedné straně se zahradou 

Matteneliho křesťanského domu čp. 74 a 

na druhé straně se ţidovským domem 

Davida Libitzkého čp. 10“ 

1789 

1794 

1795 

celý dům 

X – dům není zmíněn 1789 

David Libitzky 

1794 

1795 

celý dům 

Lazar Kalmus 1794 

„Stores“ 

XI 

Lippmann Katz 

1789 

1794 

„Stores“ 

Liebmann Kaatz 1795 celý dům 

XII Lazar Kalmus 1789 „Stores“ 

Lazar Kalmus 

– čp. 9 a čp. 12 „tvoří jeden dům, který 

sousedí na jedné straně se zahradou 

Matteneliho křesťanského domu čp. 74 

a na druhé straně se ţidovským domem 

Davida Libitzkého čp. 10“ 


27

čp. 

budova 

13 = „draslovna (je vzdálená ode všech 

ţidovských domů)“ 

„Poznámka: Naproti zmíněnému Mattaneliho 

domu čp. 72 [viz čp. XII] je sedm ţidovských 

obchodních krámů, z nichţ šest dříve stálo 

uprostřed brandýského náměstí.“ 

CGP/2 

římská a pozdější čísla domů: 

roku 

1795 

1795 

staré čp. nové čp. staré čp. nové čp. staré čp. nové čp. staré čp. nové čp. 

I 126 IV 138 VII 224 X 228, 

II 140 V 137 VIII 225 

229, 

III 139 VI 219 IX 226 

230 

*B 

1840 celkem 12 „ţidovských“ domů SKB 

1843 13 domů je v ţidovském vlastnictví, všechny obytné domy jsou zděné BPP 

1843-55 vlastníci budov (s údajem, jde-li o dům přízemní nebo patrový a s údajem 

o počtu světnic a obytných komor v domě): 

parc. čp. vlastník v r. 1843 

(křesťanští vlastníci jsou psaní kurzívou) 

27 109 Johann Mallak, později spoluvlastník David Kohn 

– dům 110 m jihozápadně od synagogy, na nároţí 

Radniční ulice (Karla Tájka) a Zahradnické ul. 

33 115 Paul Schulhof, později Carl Schulhof, později Paul 

Schulhof – dům 170 m jihozápadně od synagogy, 

na jiţním břehu potoka v Zahradnické ulici 

36 118 Adalbert Ottmann, později spoluvlastník Markus 

Schulhof 

– dům 80 m západojihozápadně od synagogy, 

38 119½, 

později 

235 

na západní straně ulice Petra Jilemnického 

Johann Prochaska, později Samuel Freudenfels 

– domek 90 m severozápadně od synagogy, 

na západní straně ulice Petra Jilemnického 

46 126 židovská obec 

– hrobnický domek u ţidovského hřbitova, 200 m 

severozápadně od synagogy 

58 137 Barbara Bischitzky, později spoluvlastník Salamon 

Reichmann 

– dům 15 m jihozápadně od synagogy, součást 

staršího sídelního okrsku 

patro světn. kom. 

– 2 – 

+ 6 1 

– 2 – 

– 

2 

1 

– 1 1 

+ 8 – 

28



59 138 Bernhard Karrers, později Hermann Singer 

– hospodářská budova mezi obytným domem 

čp. 138 a potokem 

60 138 Juditha Bischitzky, později spoluvlastník Bernhard 

Karrerss 

– dům oddělený úzkou uličkou od jihovýchodního 

průčelí synagogy, součást staršího sídelního okrsku 

61 140 židovská obec 

– synagoga s obecním obytným domem 

134 201 Jakob Bischitzky 

– široký dům 400 m jihovýchodně od synagogy, na 

nároţí ulic Podkostelní, na Betháni a Boleslavské 

(Ivana Olbrachta) 

157 219 Jakob Bischitzky, později Michl Kohn 

– dům 150 m jihovýchodně od synagogy, na severní 

straně Pekařské ulice a Krajířského náměstí, 

součást mladšího sídelního okrsku 

173 230 Jakob Reitter, později Abraham Stiasny 

– dům 180 m jihovýchodně od synagogy, na jiţní 

straně Krajířského náměstí, součást mladšího 

sídelního okrsku 

174 229 Ignatz Singer, později Isak Singer 




175 228 Ludmilla Bischitzky, později Jakob Freudenfels 




177 226 Josef Jannowitz, později spoluvlastníci Bernard 

Bischitzky a Abraham Bondi 

– dům 180 m jihovýchodně od synagogy, 

na východní straně Krajířského náměstí, součást 

mladšího sídelního okrsku 

178 225 Isak Freund, později vdova Freundová 


na východní straně Krajířského náměstí, součást 



– – – 

+ 8 – 

+ 6 – 

+ 23 4 

+ 8 3 

– 4 1 

– 3 2 

– 3 – 

+ 6 – 

– 4 1 

29



179 224 Daniel Kohn, později Simon Diemant 


za východní stranou Krajířského náměstí, součást 


197 16 Franz ...(nečitelné), později Josef Bischitzky 

– dům 190 m jihozápadně od synagogy, na nároţí 

Široké (Michalovické) ulice a ulice Petra 

Jilemnického 

210 37 Ant. Führich (?), později David Deutsch 


na západní straně Boleslavské ulice (ulice Ivana 

Olbrachta) 

223 42 Josef Panocha, později Herrmann Katz 

– dům 380 m jihovýchodně od synagogy, na nároţí 

Boleslavské ulice (Ivana Olbrachta), Podkostelní 

ulice a ulice F. X. Procházky 

227 45 Josef Labbeie, později Jakob Singer (manţ. 

Ludmila roz. Neumann z Postřiţína §V1) 


straně Boleslavské ulice (Ivana Olbrachta) 

234 51 Johann Hussa, později David Stiasni 

– nároţní dům 380 m jihovýchodně od synagogy, 

na východní straně Boleslavské ul. (Iv. Olbrachta) 

241 0 Isak Freund, později Jakob Freund 

– dlouhá hospodářská budova 490 m jihovýchodně 

od synagogy, na jiţní straně náměstí Komenského 

250 62 Jos. Zwierzina, později Jakob Bischitzky 

– měšťanský dům uprostřed jihovýchodní strany 

náměstí, 340 m jihovýchodně od synagogy 


– hospodářská budova v jihovýchodním záhumení 

domu čp. 62 


– zahradní domek v jihovýchodním záhumení domu 

čp. 62 

BPP,DSK,IS,PM 


– 2 2 

+ 5 1 

– 4 2 

+ 12 2 

– 3 1 

– 5 1 

– – – 

+ 9 1 

– – – 

– – – 

30

obecní domy 

1842-2005 patrový obytný dům, stavebně navazující na severní stranu synagogy, 

se společným parcelním číslem (61) i popisným číslem (140) 

BPP,IS,JCB,Y 

1907 ţidovské obci patří domy čp. 126 (hřbitovní budova), 139, 140 a 141 *B 

první synagoga 

1515 synagoga byla zřízena FR 

„dávno před r. 1559“ postavena *M 

„nedlouho před r. 1559“ postavena na místě pozdější třetí synagogy: malá dřevěná 

budova se šindelovou krytinou, stojící asi ve dvoře (procházelo se do ní „skrze dům“, 

snad skrze sousední pozemek obytného domku) *P 

1559 rok „počátku synagogy“ HBS/1724 

1622 budova vyhořela spolu s ţidovskou čtvrtí (poţár způsobený vojáky začal 

v synagoze) *P 

1656 synagoga se uvádí jako „pustá, zbořená“ *P 

[nejde-li o zbořeniště uţ další synagogy; od poţáru z r. 1622 mohla být snad 

postavena nová synagoga] 

druhá synagoga 

po 1657 byla nově vystavěna na místě první synagogy *P 

1787 na jaře do základů vyhořela (i s okolím) *P 

třetí synagoga 

po poţáru z r. 1787 byla synagoga obnovena v menším rozsahu: byla jen přízemní 

a prostší *P 

[nemusí jít o novostavbu, ale jen o opravu druhé synagogy, pokud byla budova 

zděná] 

1827 synagoga vyhořela 29. srpna: shořel archiv ţidovské obce a rabínský byt 

(oheň vyšel ze sousední neţidovské pastoušky s parc. č. 62, čp. 141) *P 

čtvrtá synagoga 

Kostelecká třída čp 140 *P 

ul. Na Potoce čp. 140 KK,RJC,Y 

„z roku 1559, dnes skladiště“ WPC 

„z roku 1559, zcela přestavěná v 19. století“ UPC 

nově postavena po poţáru z r. 1827, v listopadu 1829 slavnostně zasvěcena (konal se 

při té příleţitosti průvod s hudbou) *P 

1828-29 postavena RJC 

1830 nově vystavěna po poţáru „podle vzoru vídeňského templu“ FR 

1835 zaveden byl německý ritus se zpěvem a německým kázáním „podle vídeňského 

vzoru“ FR 

31

1843 ▪ stav. parcela č. 61, čp. 140, rozloha parcely 88 s 2 = 316 m 2 

▪ jde o „synagogu a obytný dům se 6 světnicemi“ 

▪ budova je vlastnictvím ţidovské obce BPP 

1857 ▪ stav. parcela č. 61, čp. 140, rozloha parcely 101 s 2 = 363 m 2 

▪ původní parcela z r. 1843 byla zvětšena o 13 s 2 = 46,7 m 2 , které byly odděleny 

od stav. parcely č. 63, čp. 139 (v ulici Na Strouze), patřící měšťanu Schefczikovi 

DSK 

20. století: 

▪ je to „takzvaná Chorální synagoga“ GB/132 

▪ „původní vchody“ do synagogy vedly z chodby sousedního domu §Z 

▪ aron ha-kodeš je umístěný netradičně u severo(severo)východní stěny sálu *P 

▪ hlavní sál byl ze tří stran obklopený dvěma patry (dřevěných?) ţenských galerií 

na oblých sloupech ZMF 

▪ obě patra galerií byla po 2. světové válce odstraněna, vnitřní zařízení sálu se 

nedochovalo §Z 

1947 škody způsobené „válečnými a mimořádnými poměry“ byly odhadnuty ve výši 

155 000 Kčs (stavební škody 35 000 Kčs, odcizené vnitřní zařízení 120 000 Kčs) 

ZDN 

1962 v synagoze byl umístěn sklad léčiv RJC 

1992 ▪ stav. parcela č. 61, čp. 140, rozloha parcely 525 m 2 

▪ vlastníkem je stát (úředním rozhodnutím je to podnik Zdravotnické zásobování 

Praha) RES 

1995 ▪ budova byla v restitučním řízení předána praţské ţidovské obci 

▪ v dalších letech byla budova opravena 

▪ dochován je pozdně barokní aron ha-kodeš z let 1740-70 RJC 

2002 v budově je depozitář praţského Ţidovského muzea 

2011 připravuje se stálá historická expozice v rekonstruované synagoze a v sousedním 

obecním domě 

32

synagoga – západní (vstupní) průčelí s obytnou částí (foto kolem r. 1941) 

synagoga – jižní a východní průčelí (foto r. 1983) 

synagoga – západní strana sálu s ženskými galeriemi (foto kolem r. 1941) 

33

synagoga – východní stěna s aronem ha-kodeš (foto kolem r. 1941) 

hřbitov 

při severní straně Kostelecké ulice, 500 m severozápadně od hlavního náměstí 

1568 ▪ hřbitov byl zaloţen na bývalém obecním hliništi, v sousedství městského 

popraviště (východně od stínadel a šibenice) 

▪ povoleno zde bylo i pohřbívání přespolních ţidů (např. z Kostelce nad Labem) 

▪ roční plat ze hřbitova městu činil 50 grošů *P 

1568 hřbitov byl zaloţen HBS/1724,HZH,WPC 

hřbitov byl zaloţen nejpozději na konci 16. století JCB 

1572 datován nejstarší čitelný náhrobek (Josef ben Jicchak sg"l); ze 16. století pochází 

více náhrobků HZH,ZMD 

1606 hřbitov byl rozšířen přikoupením části sousední zádušní zahrady (za roční plat 

30 grošů), současně bylo přikázáno ohradit hřbitov zdí *P 

původní vjezd do hřbitova (aţ do postavení hřbitovní budovy) vedl od jihozápadu 

nebo od západu §S 

34

1843-54: 

▪ pozemková parcela č. 44, rozloha 572 s 2 = 2057 m 2 

▪ pozemek nepravidelného tvaru, podobného kruhové výseči 

▪ vlastníkem hřbitova je ţidovská obec DSK,GPP,IS 

do r. 1879 není záznam o rozšíření hřbitova DSK,GPP 

matričně zaznamenané pohřby uprchlíků z Haliče a Bukoviny v letech 1. světové války: 

1915 – 2 pohřby 

1916 – 2 pohřby 

1917 – 1 pohřeb 

1918 – 1 pohřeb §B3 

poslední pohřby v r. 1942: 

30. 1.1942 – Vilém Seidemann (nar. 1861, bytem v Brandýse) 

10.11.1942 – Kamila Lustigová (nar. 1870, bytem v Brandýse) §B3 

1945-46 v matrice není zapsán ţádný pohřeb §B3 

1947 škody způsobené „válečnými a mimořádnými poměry“ byly odhadnuty ve výši 

8 000 Kčs ZDN 

1973 státní památková péče „převzala ochranu hřbitova“ (v r. 1973?) 

VZO/1973/12 

1980 ▪ rozloha hřbitova 5641 m 2 HZH 

▪ v ohradní zdi v jihovýchodní části hřbitova jsou zazděné náhrobky z 18. století 

(tradované údaje o jejich vyšším stáří jsou jen legendou), které původně stály 

v místech obřadní budovy (ta byla postavena v roce 1848) ZMD 

▪ v jiţní polovině hřbitova je jedna tumba: podle legendy je tu pohřben „zázračný 

rabín uprchlý z Prahy za obléhání Švédy a v Brandýse zemřelý“, ve skutečnosti 

je to rabín Menachem ben Jona Mendl Landsofer; tumba není datovaná ZMD 

▪ v jiţní části hřbitova je jednodílný náhrobek se vzácným zobrazením ţenské 

postavy (paní Jitl, datace: úterý 12. nisan 1773) Y 

po r. 1980 byla část hřbitovní plochy (západní roh hřbitova bez hrobů) prodána 

sousedům k zemědělskému vyuţití Y 

2001 ▪ pozemkové parcely č. 44/1 & 722/2 

▪ rozloha hřbitova 6746 m 2 KK 

2002 klíč od hřbitova je uloţen v Městském muzeu na náměstí MAT 

2004 ▪ rozloha hřbitova 6884 m 2 

▪ dochováno je asi 1500 náhrobků datovaných 1572-1942 RJC 

hřbitovní budovy: 

1843 ▪ stav. parcela č. 46, čp. 126, rozloha parcely 20 s 2 = 72 m 2 , 

▪ „hrobnický domek s 1 světnicí a 1 komorou“, úzká budova přiléhající 

k východnímu okraji hřbitova 

▪ vlastnictví ţidovské obce BPP,IS 

1848 ▪ postavena byla dnešní přízemní budova v uliční čáře Kostelecké ulice (starý 

hrobnický domek byl zřejmě v téţe době zbořen) RJC,ZMD 

▪ „výstavná budova, v níţ je márnice, byt hrobníka, vozovna pro pohřební vůz aj.“ 

JCB 

35

▪ náhrobky stojící původně na místě novostavby byly zazděny do ohradní zdi 

hřbitova, ve vnější zdi budovy je zazděný náhrobek s datací 1680 ZMD 

1947 stavební škody na budově, způsobené „válečnými a mimořádnými poměry“, 

byly odhadnuty ve výši 25 000 Kčs ZDN 

1983 ▪ stav. parcela č. 46, čp. 126, Kostelecká ul. č. 12 

▪ v průjezdu ve středu budovy je schránka na milodary 

▪ vpravo (východně) od průjezdu je drobný byt správcové hřbitova 

▪ vlevo (západně) od průjezdu je bývalá obřadní místnost chevry kadiši 

▪ v suterénní ve vozovně (pod východní obytnou částí budovy) je dochovaný 

pohřební vůz Y,§S 

1996-01 budova byla opravena RZC/1 

2003 ▪ v budově byla otevřena stálá expozice věnovaná spisovateli Vojtěchu Rakousovi 

a dějinám ţidovských komunit v Brandýse nad Labem, Bosyni, Byšicích, 

Kostelci nad Labem, Kralupech nad Vltavou, Mělníce, Postřiţíně, 

Spomyšli a Vojkovicích i rozptýlenému ţidovskému osídlení v dalších 

obcích regionu 

▪ expozice (včetně hřbitova) je přístupná v návštěvních hodinách Městského muzea, 

které zájemcům umoţňuje vstup RJC,RZC/1 

▪ klíče: v oblastním muzeu (tel. 326-902-897), v odboru kultury Městského úřadu 

(tel. 326-909-111), v zámku nebo po dohodě na tel. č. 603-319-340 

VZO/2005/8 

hřbitov – obřadní budova s bytem hrobníka (foto kolem r. 1941) 

36

hřbitov (foto r. 1978) 

hřbitov – tvarově různorodé náhrobky z počátku 19. století (foto r. 1983) 

hřbitov – tumba Menachema Mendla, syna Jony Landsofera, zesnulého 

r. 1746 (foto kolem r. 1941) 

37

hřbitov – druhotně umístěné náhrobky (foto kolem r. 1941) 

matriky uložené v Národním archivu v Praze 

▪ narozených 1788-1867, 1869-1944 

▪ oddaných 1788-1867, 1869-1944 

▪ zemřelých 1788-1949 

& abecední index narozených 1869-1940 KMS 

další archiválie uložené v Národním archivu v Praze 

▪ spisy z let 1650-1706 (clo a mýto v Brandýse i jinde) – (fond NM – J) 

▪ spisy z let 1650-1706 (usazování ţidů, vypovídání z města, ţidovské domy, obchod, 

hřbitov) – (fond NM – J) 

z archiválií uložených v archivu Židovského muzea v Praze 

▪ výkaz o stavu náboţenské obce z roku 1902 

▪ soupisy synagogálních sedadel z let 1847 a 1897 

▪ zlomky spisů bratrstva chevra kadiša a materiálů týkajících se hřbitova 

(z let 1845-1920 a 1937) ZMB 

vyobrazení 

plánek města ca 1547: *P/I 

indikační skica (plán města z r. 1842): ZMN č. neg. 15.165 

domy čp. 223 a 224 na „Ţidovském plácku“: ZMN č. neg. 19.513 

domy na Krajířském náměstí: *B 

38

dům na Niţším hrádku: RJC 

obecní dům – škola: ZMN č. neg. 19.504; ZMF 

synagoga: 

exteriér: RJC; *B; ZMN č. neg. 19.515 (foto Z.Feyfar 1959); ZMF 

interiér: *B; *M 

hřbitov: HZH obr. 9, 16-18, 88; EZH s. 57; RJC; FZP; *B; ZMN č. neg. 15.536-15.545, 

22.616, 28.020 (34 záběrů), 28.021/obr. 5-37 (33 záběrů), 28.023 (26 záběrů), 

28.026 (36 záběrů), 29.761-29.762, 39.922-39.927 (foto J.Heřman 

před r. 1980); ZMF 

zazděné náhrobky: OZP s. 25; ZMN č. neg. 5.622/11; ZMF 

tumba: OZP s. 27; ZMN č. neg. 39.927 (foto J.Heřman před 1980); ZMF 

detaily náhrobků: HZH 

hrobnický dům čp. 126: RJC; RZC/1; *B; ZMN č. neg. 15.535, 39.924 (foto 

J.Heřman před r. 1980); ZMF 

rabín Jakob Utitz: *R 

rabín Mořic Mandl: *B; *M 

předseda náb. obce dr. Richard Ullmann: *B; *M 

literatura a prameny 

AK – Kohn, Alfred: Die Notablenversammlung der Israeliten Böhmens in Prag[...] (Mit 

statistischen Tabellen über israelitischen Gemeinden, Synagogen, Schulen und Rabbinate 

in Böhmen.) Wien 1852 

BDC – K historii Ţidů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku 906 aţ 1620. Díl I.: 906-1576. 

(ed. František Dvorský) Praha 1906 

BPP – Bauparzellen-Protocoll (soupis stavebních parcel), součást stabilního katastru z roku 1843 

a duplikátu stabilního katastru pro Brandýs nad Labem – (Národní archiv v Praze, 1. oddělení, 

fondy SK & SK Dupl) 

BR – Berní rula. Sv. 18-19: Kraj kouřimský I-II. Praha 1952 

CGP/1 – soupisy ţidovských rodin v Čechách z roku 1786 (Anzeige der sammentlichen 

jüdischen Familien, welche sich bey den hier kreisigen Dominien anno 1786 befinden) – 

(Národní archiv v Praze, 1. oddělení, fond ČG-Publ) 

CGP/2 – spisy z let 1786 – 1795, týkající se ţidovského osídlení v Čechách – (Národní archiv 

v Praze, 1. oddělení, fond ČG-Publ) 

CMZ – Čarek, Jiří: Městské znaky v českých zemích. Praha 1985 

DSK – Duplikát stabilního katastru (tzv. textové komentáře) pro Brandýs nad Labem – (Národní 

archiv v Praze, 1. oddělení, fond SK Dupl) 

EJJ – Encyclopaedia judaica. I-XVII. Jerusalem 1974 

EZH – Ehl, Petr – Pařík, Arno – Fiedler, Jiří: Staré ţidovské hřbitovy Čech a Moravy. Praha 

1991 

FR – Roubík, František: Abecední seznam ţidovských obcí v Čechách 1850. (příloha ke studii 

Z dějin ţidů v Čechách v devatenáctém století). In: RSDŢ, 7, 1935, s. 347-357. 

FZP – Fiedler, Jiří: Ţidovské památky v Čechách a na Moravě. (úvod Pařík, Arno: Z dějin 

ţidovských náboţenských obcí v Čechách a na Moravě.) Praha 1992 

39

GB – Die Juden und Judengemeinden Böhmens in Vergangenheit und Gegenwart. (ed. Hugo 

Gold) Brünn-Prag 1934 

GPP – Grundparzellen-Protocoll (soupis nestavebních parcel), součást stabilního katastru 

a duplikátu stabilního katastru pro Brandýs nad Labem – (Národní archiv v Praze, 1. oddělení, 

fondy SK & SK Dupl) 

HBE – Soupis ţidovských rodin v Čechách z roku 1793. I. Loketský kraj, Boleslavský kraj, 

Budějovický kraj. (ed. Ivana Ebelová) Praha 2002. II. Kouřimský kraj, Bydţovský kraj, 

Litoměřický kraj. (ed. Ivana Ebelová) Praha 2003 VI./2 Dodatky a generální rejstřík. 

(ed. Ivana Ebelová) Praha 2006 

HBI – Soupis ţidovských familiantů v Čechách z roku 1783. / Verzeichnis der Judenfamilianten 

in Böhmen von 1783. I. [Berounský, Boleslavský, Bydţovský, Čáslavský, Kouřimský 

a Litoměřický kraj] (ed. Ivana Ebelová) Praha 2008 

HBS – soupisy ţidovského obyvatelstva v Čechách z let 1724, 1733, 1783, 1793, 1799 a 1811 – 

(Národní archiv v Praze, 1. oddělení, fond HBS) 

HOA – Handbuch österreichischer Autorinnen und Autoren jüdischer Herkunft 18. bis 20. 

Jahrhundert. I-III. München 2002 

HZH – Heřman, Jan: Ţidovské hřbitovy v Čechách a na Moravě. Praha b. d. (1980) 

IS – indikační skica z roku 1842 („Parzellirungs Croquis“, ručně kreslený mnohobarevný plán 

katastru obce v měřítku 1:2880) ke stabilnímu katastru pro Brandýs nad Labem – (Národní 

archiv v Praze, 1. oddělení, fond IS) 

JCB – Jahrbuch für die israel. Cultusgemeinden Böhmens zugleich Führer durch die israel. 

Cultusgemeinde in Prag. Prag 5654/1893-94 – 5655/1894-95 

JOK – Jüd. Organisationen und Kultusgemeinden in der Čechosl. Republik. In: Hickl's 

illustrierter jüdischer Volkskalender, 5686/1925-26, s. 151-164. 

KF – knihy familiantů pro Kouřimský kraj (zaloţené kolem r. 1800) – (Národní archiv v Praze, 

1. oddělení, fond KF) 

KI – Kalender für Israeliten (Luach) für das Jahr ... Zugleich Führer durch die israel. 

Kultusgemeinden der österr.-ungar. Monarchie. Bd. I-XXVII (1892-1919). Wien 1891-1918 

KK – dokumentace ţidovských nemovitých památek na území České republiky z let 1998-2003 

(vedoucí projektu Mgr. Karin Kahancová; Národní památkový ústav, ústřední pracoviště 

v Praze) 

KME – Kuča, Karel: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Díl I. (A-G). 

Praha 1996 

KMS – Kukánová, Zlatuše – Matušíková, Lenka: Soupis matrik ţidovských náboţenských obcí 

v Čechách. In: Paginae historiae (sborník Státního ústředního archivu v Praze), č. 3, 1995 

KSA ‒ Kořán, Josef J.: Ţidovské školy v Čechách. In: Kalendář česko-ţidovský na rok 1886-87, 

s. 97-102. 

KSB ‒ Kořán, Josef J.: Ţidovské školy v Čechách roku 1894-5. In: Kalendář česko-ţidovský 

na rok 1896-97, s. 152-157. 

LBK – Lieben, S. H.: Beiträge zur Kulturgeschichte der Juden Böhmens im 18. Jahrhundert. 

(An der Hand der zeitgenössischen Responsenliteratur.) In: Afike Jehuda Festschrift 1869-70 

– 1929-30. Praha 1929 

LJO – Lexikon des Judentums. (ed. J. F. Oppenheimer) Güntersloh 1967 

40

MN – ţidovská matrika narozených – (Národní archiv v Praze, 1. oddělení, fondy HBM 

& HBMa) 

MO – ţidovská matrika oddaných – (Národní archiv v Praze, 1. oddělení, fondy HBM & HBMa) 

MPS – Maur, Eduard – Píšová, Dagmar: Sčítání konzumentů soli v Čechách roku 1702. (Edice 

pramene.) In: Historická demografie, 18, 1994 

MZ – ţidovská matrika zemřelých – (Národní archiv v Praze, 1. oddělení, fondy HBM & 

HBMa) 

OZP – O ţidovských památkách v Československé republice. Praha 1933 

PCB – Posnanski, Adolf: Die Cultusgemeinden Böhmens und deren religiöse Institutionen. 

In: Jüdische Chronik, 1. roč., 1894-1895 

PHZ – Pěkný, Tomáš: Historie Ţidů v Čechách a na Moravě. Praha 1993 

PM – novodobé tištěné plány města Brandýsa nad Labem 

PSR – soupis rabínů působících v českých zemích (sestavuje Mgr. Daniel Polakovič, Ţidovské 

muzeum v Praze) 

RES – soupis nemovitostí, zpracovaný v letech 1993-94 v souvislosti s připravovaným zákonem 

o návratu majetku církvím – (archiv Federace ţidovských obcí v Praze) 

RJC – Rozkošná, Blanka – Jakubec, Pavel: Ţidovské památky Čech. (Historie a památky 

ţidovského osídlení Čech.) / Jewish monuments in Bohemia. (History and Monuments of the 

Jewish Settlement in Bohemia.) Brno 2004 

RZC – Rozkošná, Blanka: Ţivot Ţidů v Čechách. (Malý průvodce po nových expozicích.) I. 

In: VZO, 2003, č. 10, s. 12-14. 

SCB – Schematismus des Königreiches Böhmen für das Jahr [...]. Prag b. d. 

SFB – Schematismus für das Königreich Böhmen. Prag 1874, 1877, 1880, 1883, 1891 

SHS – Steines, Patricia: Hunderttausend Steine (Grabstellen grosser Österreicher jüdischer 

Konfession auf dem Wiener Zentralfriedhof Tor I und Tor IV). Wien 1993 

SKA – Seznam katastrálních archů výtaţních pro veškeré drţitele pozemnosti v obci svrchu 

dotečné, a průkaz toho, ţe jim byly dodány... (se souběţným německým titulem: Verzeichniss 

der Katastral-Auszugsbogen für sämmtliche Grundbesitzer...). Formulář z roku 1857, součást 

duplikátu stabilního katastru pro Brandýs nad Labem – (Národní archiv v Praze, 1. oddělení, 

fond SK Dupl) 

SKB – Sommer, Johann Gottfried: Königreich Böhmen; statistisch-topographisch dargestellt. 

Bd. XII: Kaurimer Kreis. Prag 1844 

SL – publikované výsledky sčítání lidu z let 1880-1930: 

Special-Orts-Repertorien der im oesterreichischen Reichsrathe vertretenen 

Königreiche und Länder. IX. Böhmen. (Special-Orts-Repertorium von Böhmen. 

Podrobný seznam míst v Čechách.) Wien 1885 

Special-Orts-Repertorien der im oesterreichischen Reichsrathe vertretenen 

Königreiche und Länder. IX. Böhmen. (Special-Orts-Repertorium von Böhmen. 

Podrobný seznam míst v Čechách.) Wien 1893 

Lexikon obcí pro království a země na Říšské radě zastoupené. IX. Čechy. (Lexikon 

obcí pro Čechy.) Vídeň 1904 

Gemeindelexikon der im Reichsrate vertretenen Königreiche und Länder. 

IX. Böhmen. (Gemeindelexikon von Böhmen.) Wien 1905 

Podrobný seznam míst zemí rakouských. IX. Čechy. (Podrobný seznam míst 

pro Čechy.) Vídeň 1916 

41

Spezialortsrepertorien der im österr. Reichsrathe vertretenen Länder. IX. Böhmen. 

(Spezialortsrepertorium von Böhmen.) Wien 1915 

Statistický lexikon obcí v republice Československé. I. Čechy. (Statistický lexikon 

obcí v Čechách.) Praha 1923 

Statistický lexikon obcí v republice Československé. I. Země Česká. (Statistický 

lexikon obcí v zemi České.) Praha 1934 

SSJ – Schimmer, Gustav Adolf: Statistik des Judenthums in den im Reichsrathe vertretenen 

Königreichen und Ländern nach den vom k. k. Ministerium des Innern angeordneten 

Erhebungen und nach sonstigen Quellen. Wien 1873 

SZO – Statistik der jüdischen Kultusgemeinden in der Tschechoslowakischen Republik. 

In: Jüdischer Kalender für die čechoslowakische Republik auf das Jahr 5683. Mährisch Ostrau 

b. d. (1922) 

TKC – Tereziánský katastr český. Sv. 2: Rustikál (kraje K-Ţ). 4. vyd. Praha 1966 

UPC – Umělecké památky Čech. Díl 1. (ed. Emanuel Poche) Praha 1977 

VMS – vyhláška československého Ministerstva školství a osvěty č. 5-44 083/46-7/2 ze dne 

20.9.1946 („Věc: Úprava obvodů ţidovských náboţenských obcí v zemích České a 

Moravskoslezské. Zrušení náboţenských obcí.“), odnímající ve smyslu § 8 zákona ze dne 

21. března 1890, č. 57 ř. z. státní uznání 165 náboţenským obcím decimovaným nebo zcela 

vylidněným v období nacistické okupace a uznávající 51 náboţenských obcí. In: VZO, 1946, 

č. 12 

VZO – Věstník ţidovských náboţenských obcí v Československu [do r. 1990, č. 6]; Roš chodeš 

[od r. 1990, č. 7] 

WBJ – Wlaschek, Rudolf M.: Biographia Judaica Bohemiae. I–II. Dortmund 1995-1997 

WGB – Wininger, Salomon: Grosse Jüdische National-Biographie mit mehr als 8000 

Lebensbeschreibungen namhafter jüdischer Männer und Frauen aller Zeiten und Länder. Ein 

Nachschlagewerk für das jüdische Volk und dessen Freunde. I-VII. Czernowitz 1925-1936 

WPC – Umělecké památky Čech. (ed. Zdeněk Wirth) Praha 1957 

Y – zjistil Jiří Fiedler 

ZKH – Ţidovský kalendář na rok 5681/1920-21, 5682/1921-22. Praha 1920-21 

ZMB – Archivy ţidovských obcí z území České republiky, dnes součást archivu Ţidovského 

muzea v Praze 

ZMD – Archiv Ţidovského muzea v Praze, fond Dokumentace 

ZMF – sbírka fotografií nemovitých památek, Ţidovské muzeum v Praze 

ZMN – Archiv fotonegativů, Ţidovské muzeum v Praze 

ZR – Ţidovská ročenka. Praha 

*B – Rozkošná, Blanka: Ţidé v Brandýse nad Labem a okolí. Praha 2009 

*K – Klein, Vilém: Dějiny Ţidů ve Voticích. In: GB, s. 705-728. 

*M – Mandl, Moritz: Geschichte der Juden in Brandeis a. d. Elbe und Elbekosteletz. In: GB, 

s. 56-58. 

*V – Vyskočil, Josef: Čeští ţidé a Praha. In: ZR, 5729/1968-69 

*P – Prášek, Justin V.: Brandejs nad Labem (město, panství a okres). I-II. Brandýs n. L. 

1908-1910 

*R – Rachmuth, Michael: Geschichte der Juden in Neuhaus. In: GB, s. 447-451. 

42

*V – Vyskočil, Josef: Čeští ţidé a Praha. In: ZR, 5729/1968-69 

§A – Archiv města Prahy (rukopisy: 101, fol. 138; 2117, fol. 368) 

§B1 – ţidovská matrika narozených pro Brandýs nad Labem – (viz MN) 

§B2 – ţidovská matrika oddaných pro Brandýs nad Labem – (viz MO) 

§B3 – ţidovská matrika zemřelých pro Brandýs nad Labem – (viz MZ) 

§Db3 – ţidovská matrika zemřelých pro Dobříš – (viz MZ) 

§Dd2 – ţidovská matrika oddaných pro Doudleby nad Orlicí – (viz MO) 

§E1 – ţidovská matrika narozených pro Neveklov – (viz MN) 

§H2 – ţidovská matrika oddaných pro Hořice – (viz MO) 

§Kc2 – ţidovská matrika oddaných pro Křinec – (viz MO) 

§Ks2 – ţidovská matrika oddaných pro Kostelní Hlavno – (viz MO) 

§Ku2 – ţidovská matrika oddaných pro Kunratice u Prahy – (viz MO) 

§L1 – ţidovská matrika narozených pro Libeň – (viz MN) 

§L2 – ţidovská matrika oddaných pro Libeň – (viz MO) 

§L3 – ţidovská matrika zemřelých pro Libeň – (viz MZ) 

§M1 – ţidovská matrika narozených pro Michli – (viz MN) 

§N2 – ţidovská matrika oddaných pro Niměřice a Skalsko – (viz MO) 

§R1 – ţidovská matrika narozených pro Hroznětín – (viz MN) 

§S – ústní sdělení správkyně brandýského hřbitova (1983) 

§U – ţidovské matriky narozených a oddaných pro Klučenice – (viz MN, MO) 

§V1 – ţidovská matrika narozených pro Velvary – (viz MN) 

§Z – ústní sdělení (1983) pracovnice podniku Zdravotnické zásobování, zaměstnané v brandýské 

synagoze 

43

Brandýs nad Labem - Židovské muzeum v Praze

Create successful ePaper yourself

Delete template?

Save as template?