PDF (45,6 MB) - Malacologica Bohemoslovaca - SAV

od výskytu v ČR žije ve Švýcarsku a Německu. V roce
2010 nově zavlečena i do Čech, zatím žije pouze v Praze
– Holešovicích (říhová & Juřičková in prep.), kde obývá
podobná ruderální stanoviště jako Cornu aspersum.
Od ostatních zástupců čeledi se snadno pozná podle bělavého
kýlu, který se táhne po obvodu ulity i podle téměř
uzavřené píštěle.
Obr. 112. Hygromia cinctella.
Cornu aspersum (O. F. Müller, 1774) – hlemýždík kropenatý,
Obr. 113
Ulita je tmavohnědá s různou kombinací žlutavých pruhů,
které se mohou rozpadat do skvrn. Její výška je do 35 a
šířka do 39 mm, obústí je bílé. Tento původně středomořský
druh se vyskytuje podél západního pobřeží Evropy od
Portugalska po jižní Švédsko a Velkou Británii. U Vídně
přežívá už třicet let. Na území Čech byl zavlečen pravděpodobně
na podzim roku 2008 a to do pražských Holešovic
(Juřičková & kaPounek 2009). Obývá zde zpustlý
břeh Vltavy. Jeho další šíření nelze vyloučit. Tento druh
je často pěstován na hlemýždích farmách jako kulinářská
specialita.
Helix lucorum Linné, 1758 – hlemýžď balkánský, Obr.
114
Ulita může být velmi variabilní ve velikosti (výška 25–45
a šířka 35–60 mm), tvarem je podobná našemu hlemýždi
zahradnímu. Původně druh východního Středomoří, odkud
zasahuje po Srbsko; byl zavlečen do Itálie, jižní Francie a
na Sardinii. Jediná česká populace z Prahy – Žižkova je
113
114
Obr. 113. Cornu aspersum. Obr. 114. Helix lucorum.
28
velmi izolovaná a nejsevernější známá (PeLTanová et al.
in prep.).
Od hlemýždě zahradního se liší barevnější ulitou, s výraznými
podélnými hnědými pruhy a hnědým obústím.
Sinanodonta woodiana (Lea, 1834) – škeblice asijská,
Obr. 115
Na rozdíl od ostatních našich škeblí má oválné až téměř
kulaté lastury, které v ČR a SR dosahují délky do 180 mm.
Tento nepůvodní druh byl zavlečen z Asie pravděpodobně
ve formě glochidií na žábrách hostitelských ryb (tolstolobik,
tolstolebec, amur). Poprvé byl zjištěn na Slovensku
(košeL 1995), na Moravě v dyji v roce 1996 (Beran 1997)
a v Čechách v roce 2001 (Beran 2002a) a od té doby jeho
nálezů rychle přibývá, zejména na jižní Moravě (Kyjovka,
dyje, Morava) a v Podunají. Vyskytuje se především ve
stojatých i pomalu tekoucích vodách v nižších polohách.
Relativně silnostěnné lastury mají nápadně růžově zbarvenou
perleť a výrazný kupovitý vrchol s hrubými valy
(Obr. 116).
115
116
Obr. 115 a 116. Sinanodonta woodiana.
Corbicula fluminea (O. F. Müller, 1774) – korbikula asijská,
Obr. 117
Silnostěnné hrubě žebernaté lastury dorůstají délky až
36 mm (Beran 2006c). Korbikula žije ve větších nížinných
řekách. V ČR a SR byla zatím nalezena v Čechách
v Labi a Vltavě a na Slovensku v dunaji, předpokládá se
však její další šíření, které je často velmi rychlé, jak dokládá
její postupná invaze v Labi (Beran 2006c).
Nejblíže v Německu se vyskytuje další původem asijský
druh označovaný jako C. fluminalis (O. F. Müller, 1774),
který má lastury s více asymetricky posazenými vrcholy,
dvojnásobně hustším a jemnějším rýhováním a nápadně
modře zbarvenou perletí.
Obr. 117. Corbicula fluminea.
Sphaerium nucleus (Studer, 1820) – okružanka mokřadní,
Obr. 118
Lastury připomínající svým tvarem i zbarvením třešňovou
pecku, délky 8 mm. Tento mlž je vázaný pouze na stojaté
málo prokysličené (až téměř anoxické) bažinné vody a
mělké mokřady s hustou vegetací. Vzhledem k tomu, že