PDF (45,6 MB) - Malacologica Bohemoslovaca - SAV
PDF (45,6 MB) - Malacologica Bohemoslovaca - SAV
PDF (45,6 MB) - Malacologica Bohemoslovaca - SAV
You also want an ePaper? Increase the reach of your titles
YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.
poddruhu, nominátní podruh se vyskytuje v Pyrenejích.<br />
Tento poddruh má karpatské rozšíření – na Slovensku žije<br />
v pohořích na severovýchodě a karpatským obloukem zasahuje<br />
na severní Moravu a do moravských úvalů zhruba<br />
po Uherské Hradiště (huDec 1964), izolovaně a jednotlivě<br />
se vyskytuje i v Bílých Karpatech (M. horsák nepubl.<br />
data).<br />
Ulita je nápadná svojí „nafouklostí“ a velkým, do strany<br />
a dolů široce otevřeným ústím. Bezpečné určení je však<br />
možné jen podle znaků na pohlavní soustavě – penis je<br />
tlustý, hákovitě zahnutý a přechází v silný epiphalus, na<br />
který je napojen zatahovač penisu (Obr. 48).<br />
Aegopinella minor (Stabile, 1864) – sítovka suchomilná,<br />
Obr. 49<br />
Ulita dorůstá výšky 4,8 a šířky 9 mm. Je to nejsuchomilnější<br />
druh našich sítovek. Obývá sušší i kyselejší lesy,<br />
křovinaté biotopy a polootevřená stanoviště, častá je i v<br />
intravilánech. Je běžná na celém území ČR i SR s výjimkou<br />
vyšších horských poloh.<br />
Ulita bývá menší a o něco tmavší než u následujících druhů,<br />
ty navíc nikdy neobývají suchá stanoviště. Také živočich<br />
je tmavěji zbarvený. Bezpečná determinace je možná<br />
pouze podle anatomických znaků na pohlavní soustavě<br />
– penis je štíhlý trubicovitý, epiphalus je delší než penis,<br />
velmi dlouhý a štíhlý (Obr. 50).<br />
47<br />
48<br />
Obr. 47 a 48. Aegopinella epipedostoma iuncta. Obr. 49 a 50.<br />
Aegopinella minor.<br />
49<br />
50<br />
6<br />
Aegopinella nitens (Michaud, 1831) – sítovka blýštivá,<br />
Obr. 51<br />
Ulita dorůstá výšky 5 a šířky 11 mm. druh obývá vlhká<br />
stanoviště v lesích, často suťových, od středních poloh do<br />
hor. Nejčastěji se s ním setkáme v horských polohách, v<br />
některých oblastech ale žije i v nížinných lužních lesích<br />
(Podunají). Na území ČR a SR se vyskytuje mozaikovitě,<br />
souvisle a hojně žije jen v některých hornatějších oblastech.<br />
Chybí v Polabí, v Železných horách a ve velké části<br />
severních Čech, vzácný je v Českém Krasu, na jižní Moravě<br />
a ve většině nížinných a teplých oblastí Slovenska.<br />
Ulita je velmi podobná předchozímu i následujícímu druhu.<br />
Je většinou dosti plochá a světlá, liší se více dolů vytaženým<br />
ústím. Živočich je světle modrošedý. Spolehlivá<br />
determinace je možná pouze podle anatomie pohlavní soustavy<br />
– penis je tlustý jako u A. epipedostoma, ale epiphalus<br />
je krátký, zatahovač penisu je upnutý na distální část<br />
penisu (Obr. 52).<br />
Aegopinella nitidula (draparnaud, 1805) – sítovka lesklá,<br />
Obr. 53<br />
Ulita dorůstá výšky 5,3 a šířky 11 mm. Tato sítovka žije<br />
na velmi vlhkých stanovištích v nivách řek a v lužních<br />
lesích, vzácněji také ve vlhkých podhorských lesích. V ČR<br />
má jihovýchodní hranici rozšíření, zasahuje do severních,<br />
severozápadních a severovýchodních Čech (Polabí, Pooh-<br />
51<br />
52<br />
Obr. 51 a 52. Aegopinella nitens. Obr. 53 a 54. Aegopinella<br />
nitidula.<br />
53<br />
54
Change language