únor 2003 - Brandýs nad Labem - Stará Boleslav

More documents

Recommendations

Info

10 Téma LOŇSKÁ REKONSTRUKCE ATLETICKÉHO STADIONU V HOUŠTCE ZDEJŠÍ SPORTOVNÍ DĚNÍ JEDNO- ZNAČNĚ OŽIVILA. STARÁ BOLESLAV OPĚT HOSTÍ VÝZNAMNÉ ZÁVODY, ATLETICKÝ ODDÍL NABÍRÁ NOVÉ ČLENY A VÝKONNOST ZDEJŠÍCH SPORTOVCŮ ROSTE. LETOS SE V HOUŠTCE DOKONCE SEJDE ČESKÁ ATLETICKÁ ELITA NA MISTROVSTVÍ REPUBLIKY, JEHOŽ VÝSLEDKY JSOU KLÍČOVÉ PRO NO- MINACE NA EVROPSKÉ A SVĚTOVÉ SOUTĚŽE. (TELEGRAF) „Na novém umělém povrchu se vytvořily zcela nové podmínky pro trénink a závody. Zkrátka začala nová etapa staroboleslavské atletiky, neboť výsledky dosahované na novém stadionu si zaslouží psát novou historii nejen výkonů a rekordů, ale i života kolem stadionu v Houštce,“ nešetří nadšením předseda atletického střediska Ladislav Pytloun. „Do Houštky se vrátil Memoriál Josefa Machka v běhu na sto metrů, závod o Štít města Brandýsa nad Labem - Staré Boleslavi ve skoku vysokém, Velká cena dálky žen...,“ vypočítává obnovené tradiční závody Marie Krumpolcová z Atletického střediska Emila Zátopka. Celkem zde loni proběhlo 23 závodů od ligové úrovně až po oblastní soutěže. NEJLEPŠÍ ROK DEKÁDY Loňské výsledky boleslavských atletů hodnotí předseda oddílu TJ Slavoj Stará Boleslav Jiří Kreuter jako nejlepší za posledních deset let. „V roce 2001 jsme získali celkem 67 medailí. Letos jich bylo 102, což je nejvyšší počet za období od roku 1991,“ uvádí ve své zprávě. „V období, kdy jsme rekonstruovali stadion, kleslo naše mužské družstvo do druhé ligy. Loni se s přehledem vrátilo do první,“ říká Marie Krumpolcová. Do první ligy postoupilo i družstvo žen a nadějné závodníky mají i mládežnická družstva. „Na mistrovství republiky v hale jsme získali čtyři medaile zásluhou Pavla Honala v kategorii dorostenců v halových vícebojích a ve vrhu koulí, Petra Ogouna ve skoku vysokém juniorů a Radky Hejre- tové v kategorii žaček ve vrhu koulí,“ uvádí Jiří Kreuter. Celkem sedm medailí získal oddíl na venkovním mistrovství České republiky 35 medailí na halových krajských přeborech a 67 medailí na krajských přeborech v sezóně na dráze. „Základna atletického oddílu se rozrostla o 53 mladých sportovců. Z dnešních 402 členů je 267 do osmnácti let. O jejich sportovní růst se stará patnáct trenérů,“ říká Marie Krumpolcová. ANKETĚ VÉVODÍ MISTŘI REPUBLIKY V anketě o nejlepšího oddílového atleta roku 2002 se na prvních třech místech umístili mistři republiky. O výsledku rozhodovalo anonymně sedmdesát sportovních odborníků. Na nejvyšší příčku dosadili 18letého Pavla Honala, dorosteneckého mistra republiky v hodu diskem. Druhá se umístila 22letá Andrea Valešová, též mistryně republiky vdisku. Třetí skončil 15letý Jan Dřímal, který zvítězil v republikovém šampionátu staršího žactva v běhu na 300 metrů. Dále se v anketě umístili tyčkařka Lucie Tihonová, výškaři Petr Ogoun a Lukáš Hejret, kladivářka Radka Hejretová a oštěpař Antonín Slaminka. Výsledky byly vyhlášeny 18. ledna v kulturním domě v Novém Vestci. NA ŘADĚ JSOU DALŠÍ ÚPRAVY Dvacátý duben 2002 vešel do historie oddílu slavnostním otevřením rekonstruovaného areálu s novou umělou běžeckou dráhou a sektory pro technické disciplíny. „Symbolicky jsme otevření stadionu naplánovali s kloubili s Jarním během, kterým každoročně již od roku 1943 pravidelně staroboleslavští atleti zahajují hlavní sezónu na dráze,“ uvádí Ladislav Pytloun. „Ohromný zájem zejména mladých přivedl na start 127 závodníků. Přijeli i přespolní z Čelákovic, Českého Brodu a dalších oddílů, aby si vyzkoušeli nový umělý povrch a nadýchali se slavnostní atmosféry spojené s otevřením tohoto moderního sportoviště.“ O čtrnáct dní později se v Houštce konaly první veřejné zahajovací závody, kde kromě rámcových disciplín upoutaly pozornost již zmíněné, po letech obnovené závody. Obnovou dráhy však rekonstrukce areálu neskončila. Rozšířený stadion si vyžádal nové oplocení, které umožnila půlmilionová dotace z městského rozpočtu. „Bez pomoci městského úřadu bychom tento záměr z vlastních zdrojů nemohli uskutečnit,“ uvádí Pytloun. Další zdroje pro vylepšení areálu se podařilo nalézt u krajského úřadu. Rozhodnutím Rady kraje byla středisku přidělena dotace 700 tisíc korun na vybudování víceúčelového hřiště s umělým povrchem pro míčové sporty. Aby hřiště splňovalo podmínky pro házenou, bylo by zapotřebí asi trojnásobné částky, a tak původní projekt nahradila skromnější varianta. Hřiště o rozměrech 36x19 metrů bylo dokončeno na podzim, určeno je pro tenis, basketbal a volejbal. Do budoucna by v Houštce rádi vybudovali krytou tribunu pro di- váky a zejména parkoviště, které vokolí areálu stále chybí. „Záměry jsou velkolepé, ale vše závisí na finančních prostředcích, které se podaří v příštích letech zajistit. Předně je třeba na stadionu vysadit nové stromy, dokončit oplocení areálu, zabudovat lavičky v ochozech, dokončit vrhačské sektory pro kladivo akouli, oplotit víceúčelové hřiště, vybudovat další skladovací prostory...,“ vyjmenovává předseda střediska Pytloun. ZASPORTOVAT SI MŮŽE KAŽDÝ Ačkoli závodníci areál maximálně využívají, zasportovat si tu může kdokoli. „Ve všední dny tu od osmi nebo devíti hodin ráno do dvou odpoledne trénují studenti fakulty tělesné výchovy a sportu, po nich tu až do osmi sportují členové atletického oddílu. Ovšem nikdy nejsou obsazeny všechny prvky,“ říká Marie Krumpolcová. Po dohodě s vedením města hodlá dokonce vyhradit veřejnosti v areálu pravidelné sportovní hodiny. Celodenní vstupné na rekonstruovaný stadion, které zahrnuje i zapůjčení zamykatelné skříňky, možnost využívat zázemí a půjčit si sportovní nářadí, činí lidových 40 korun. „Každý si také může zazávodit na Atletických dnech. Na ty sem přijíždějí sportovci z celé republiky, protože vědí, že areál nabízí výborné podmínky a mnoho závodníků si tu zvýší osobní rekord,“ dodává manažerka. Pro veřejnost bude určen i letošní 41. ročník Zátopkovy hodinovky, který se koná vždy v říjnu na počest slavného rekordu, kdy Zátopek zaběhl v hodině poprvé přes dvacet kilometrů. VRCHOLEM BUDE MISTROVSTVÍ REPUBLIKY Největším tahákem letošní sezóny bude Mistrovství republiky v atletice, závod, na jehož pořádání nemohl v Houštce před rekonstrukcí stadionu nikdo po dlouhá léta ani pomyslet. Výbor Českého atletického svazu svěřil staroboleslavskému Slavoji uspořádání re- Povodňová linka pomoci České katolické charity: 800 100 108 ÚNOR 2003 Do Houštky se sjedou nejlepší čeští atleti OPRAVENÝ STADION PŘINESL ATLETICKÉMU STŘEDISKU OŽIVENÍ A POPULARITU Telegraf, publikového šampionátu všech věkových kategorií od žáků po muže a ženy v termínu od 13. do 15. června. Diváci tu budou moci zhlédnout výkony nejlepších atletů formátu Romana Šebrleho, Tomáš Dvořáka či Jana Železného. Závodů se zúčastní celkem 120 nejlepších vícebojařů, po patnácti v každé kategorii. Mistrovství je poslední možností pro splnění výkonnostních kritérií k účasti na evropském asvětovém šampionátu. noviny pro město, o kterém se ví. Pravý čas objednat inzerci na rok 2003... ...slevy až 40 %.
ÚNOR 2003 Soukromá řádková inzerce ZDARMA ! Téma 11 REPORTÁŽ Z ODVÁŽNÉ VÝPRAVY K JIHOAMERICKÉ ŘECE ORINOKO Plachetnice Dandy vyplula z Francie na Gibraltar ČESKÁ EXPEDICE, KTERÁ PO ŘEKÁCH A MOŘÍCH MÍŘÍ DO ORINOKA, DOPLULA PO MĚ- SÍCI A PŮL NA FRANCOUZSKÉ POBŘEŽÍ, ODKUD TUTO NE- DĚLI VYRAZILA DÁL NA GIB- RALTAR A KANÁRSKÉ OST- ROVY. V SOUČASNÉ DOBĚ MÍJÍ DANDY BARCELONU. (REPORTÁŽ) Expedice českých dobrodruhů, která v polovině listopadu vyplula na námořní plachetnici Dandy z mělnického přístavu po Labi amíří do daleké delty řeky Orinoko, po měsíci a půl putování po říčních kanálech dosáhla prvního z vytoužených cílů, mořského pobřeží Francie. Předposlední den loňského roku kapitán lodi Tomáš Brabenec poprvé okusil a „po jazyku poválel“ slanou vodu. Prvního ledna vztyčili námořníci slavnostně stěžeň. Ten spolu s plachtami doposud odpočíval na palubě a trpělivě čekal, až přijde jeho čas. Po několika dnech, kdy v přístavu poblíž Marseille vrcholily poslední úpravy před vyplutím, v neděli 12. ledna v 11.30 dopoledne napnul vítr plachty a Dandy vyplula poprvé na moře. Celou dosavadní cestu absolvovali čtyři muži a jedna žena po říčních cestách, z Mělníka pluli přes říční kanály v západní Evropě na pobřeží Francie. Připomeňme, že právě doprava po řekách k moři je jednou z originalit celé výpravy. Dandy má totiž na rozdíl od většiny námořních plachetnic ponor pouhý metr deset, takže se s ní dá zajet skoro všude, i po kontinentálních vodních cestách. (Po vodě lze Evropou proplout téměř kamkoli, umožňuje to důmyslný systém plavebních kanálů, jimiž je protkána zvláště západní Evropa, a které spojují prakticky všechny velké evropské řeky. Při plavbě po kanalizované řece se loď řídí pla- V prosinci jsme čtenáře informovali o odvážné expedici, která se rozhodla po říčních tocích a moři doplout na námořní jachtě z Labe až do jihoamerického veletoku Orinoko. Brandýský Telegraf je jedním z několika českých médií, která jsou s posádkou v kontaktu a přinášejí zprávy z dobrodružné cety. vebními znaky na březích či bójemi na vodě. Po určité době se dopluje před plavební komoru, která plavidlu umožní sestoupit z hladiny řeky nad jezem na hladinu pod jezem. Když se na semaforu rozsvítí zelená, otevřou se mohutná horní vrata, kterými loď do komory vpluje. Zde posádka loď tzv. vyváže k některému z vazáků. Potom se horní vrata zavřou a loď začíná klesat. Jakmile hladina vody v komoře dosáhne hladiny vody pod jezem, otevřou se spodní vrata, loď může vyplout a pokračovat v další plavbě. Celá akce se nazývá proplavení a trvá někdy deset minut, jindy třeba i dvě hodiny, to záleží na provozu v komoře a době čekání. Na trase z Mělníka do Marseille absolvovala posádka Dandy přesně 172 takovýchto komor.) Kromě motoru z Peugeota využívali námořníci při dopravě po řekách i tzv. lodní stop, při kterém jachtu táhne jiná, větší loď, šíf. Loď si stopnete tak, že ve chvíli, kdy vás při předjíždění míjí, na ni zamáváte smotaným lanem. Souhlasí-li kapitán šífu s tím, že vás vezme do vleku, předjede vás, zpomalí a vy na šíf hodíte silné tažné lano. Tento způsob dopravy může připadat nezasvěceným poněkud nezvyklý, je ovšem rychlejší, zadarmo a člověk se často seznámí se zajímavými lidmi, při návštěvě šífu pozná jinou kuchyni a někdy dostane i zdarma naftu. A právě k lodnímu stopu se váže jeden z prvních husarských kousků, které posádka podnikla. Těsně před Mikulášem, na Rýně, posádka lodi Dandy stopnula německý šíf. Házení lana na připoutání k tažné lodi ovšem nedopadlo přesně jak má. Lano spadlo do vody a zamotalo se jachtě o vrtuli. Bylo nezbytné ponořit se do ledové vody a lano vyprostit. Kapitán německého šífu se projevil jako odvážný a obětavý muž, skočil do řeky s předsevzetím, že lano z vrtule vymotá. V ledové vodě ale dlouho nevydržel a pokus vzdal. Přišla řada na kapitána Dandy. Ten nastoupil v neoprénovém oblečku asbaterkou v ruce. Podařilo se mu nahmatat, v kterých místech pod vodní hladinou je vrtule s lanem. Silný proud Rýnu a ledová voda ho ale donutily z vody rychle vylézt a běžet se osprchovat horkou vodou. V záchranné akci pokračoval, za asistence celé posádky, dredy oplývající strojník ing. Zdeněk Pecka všemi zvaný Vor. Ten metodu potápění vylepšil omotáním karimatky kolem hlavy a ponořil se do míst vytipovaných svým kapitánem. Metoda s karimatkou uspěla, Vor byl úspěšný a za chvíli držel vymotané lano vítězoslavně vpromrzlé ruce. Je pochopitelné, že tuto naprosto dokonalou, navíc mezinárodní spolupráci, bylo večer nutno řádně oslavit a sponzorské dary od českého lihovaru reprezentovaly naši republiku na německém šífu velmi úspěšně. Po této mrazivé příhodě následoval zanedlouho příběh takřka pohádkový. Z Rýna se Dandy dostala na řeku Mosellu, a počasí se změnilo jako mávnutím kouzelného proutku. Obloha jako vymetená a okolo svahy s vinicemi. Den, kdy má svátek svatý Mikuláš. A aby byla iluze pohádky dokonalá, dostavil se i kouzelný dědeček. A ač to zní neuvěřitelně, přijel policejním člunem, převlečený za Santa Klause. Překvapené námořníky královsky obdaroval čokoládou, jižním ovocem a především výtečným a světově proslulým moselským vínem. Stejně jako v našem suchozemském životě, tak i na vodě se dobré chvilky střídají s těmi horšími. Sympatie, přízeň a nezištná pomoc lidí, které námořníci potkávají při svém putování, jim však pomáhají zvládat mnohé nesnáze. Ještě v Německu jediná dívka na palubě, jinak velmi odolná Jitka, onemocněla. Lékař, kterého vyhledala, okamžitě pookřál, jakmile uslyšel její češtinu, kdysi hrával s kapelou v Čechách a má naši zemi moc rád. Když pak navíc zjistil, že je Jitka členem expedice do Orinoka, ocenil odvahu a vytrvalost celé posádky a jediné ženy na palubě pak obzvlášť. Peníze za ošetření, léky a injekci okamžitě odmítl. Po Německu a několika kilometrech lucemburského území Dandy 12. prosince dorazila do Francie. „Před přídí máme francouzskou Moselle, vzadu vpravo nám bijí lucemburské zvony a vzadu vlevo slyšíme dunět koleje pod německými vlaky. Tak to je trojmezí“, napsal do lodního deníku kapitán lodi Dandy, Tomáš Brabenec. Sladká Francie však námořníky ještě před vyplutím na moře podrobila zkoušce, nikoli ohněm, ale ledem. Před vánočními svátky byla Dandy v horách, kde bylo nutné překonat pomocí komor největší stoupání celé trasy. Již několik dní měla posádka noční můru z chladného počasí, obavu, aby na řece neuvízli uprostřed ledu. A jednoho rána se obavy staly skutečností. V noci začalo mrznout a ráno byla řeka pokrytá souvislým ledem, na vrcholovém úseku místy až 1 cm silným. Led všude, kam oko dohlédlo. Tato hodina pravdy ale ukázala, že Dandy je loď-bojovnice. Kromě toho, že je námořní jachtou, zvládla na výbornou i úlohu ledoborce, celý zamrzlý úsek projela. Led jen sedřel barvu na její špičce.. Po Labi, Rýnu a Moselle plula Dandy po Saoně, kde námořníci oslavili Štědrý den, při kterém nechyběl klasický bramborový salát, jmelí a Dandy byla vánočně vyzdobena. Posádka Dandy si nenechala ujít ani půlnoční mši s příběhem zrození Páně v podání francouzských dětí v malém kostelíku. Za celou posádku lodi Dandy do Čech zdraví kapitán lodi Tomáš Brabenec.
Page 1 and 2: ZPRAVODAJ TELEGRAF, NOVINY PRO BRAN
Page 3 and 4: ÚNOR 2003 Telegraficky ◆ KULTURA
Page 5 and 6: ÚNOR 2003 Policie nabádá řidič
Page 7 and 8: ÚNOR 2003 Biják - únor 2003 PÁT
Page 9: ÚNOR 2003 Těžká cesta internetu

únor 2003 - Brandýs nad Labem - Stará Boleslav

Create successful ePaper yourself

Delete template?

Save as template?