top českého stavebnictví
top českého stavebnictví
top českého stavebnictví
You also want an ePaper? Increase the reach of your titles
YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.
4 <strong>top</strong> <strong>českého</strong> <strong>stavebnictví</strong> STATISTIKAAPROGNóZY<br />
Nejohroženější odvětví<br />
české ekonomiky<br />
Po tučných letech prosperity, kdy stavební firmy ivýrobci materiálů<br />
přizpůsobili výrobní kapacity potřebám trhu, přišel strmý propad.<br />
Vláda nesplnila své programové prohlášení aodvětví má před sebou<br />
další pokles zakázek.<br />
Pro <strong>stavebnictví</strong> znamenal rok 2010<br />
v zásadě první, výrazně krizový rok.<br />
Také dosavadní výsledky roku 2011<br />
neposkytují předpoklad pozitivního<br />
obratu. Oproti předchozím rokům bylo<br />
více postiženo inženýrské stavitelství,<br />
jehož útlum je dán poklesem zakázek<br />
voblasti dopravní infrastruktury, nové<br />
stavby se prakticky nezahajují, pouze<br />
se dokončují již rozestavěné.<br />
S ohledem na silnou míru závislosti<br />
<strong>stavebnictví</strong> na veřejných zakázkách<br />
anapřijetí úsporných fiskálních<br />
opatření vedoucích k pozastavení jak<br />
vlastní výstavby, tak její přípravy, nelze<br />
počítat ani vroce 2012 a2013 se<br />
zásadním obratem klepšímu. Toto období<br />
bude představovat spíše stagnaci<br />
již výrazně redukovaného objemu stavebních<br />
aktivit. Tento měsíc by vláda<br />
měla projednat následující materiál, ze<br />
kterého vybíráme to nejpodstatnější.<br />
neradostná zjištění<br />
Po roce 2000 následovalo pro české <strong>stavebnictví</strong><br />
sedm let úspěšného rozvoje,<br />
kdy objem stavební produkce rostl meziročně<br />
o5až15% vběžných cenách<br />
(dále jen b.c.). Celkově se stavební produkce<br />
ČR vletech 2000 –2007 zvýšila<br />
o61,3 %. Za stejné období byl vzemích<br />
západní Evropy zaznamenán nárůst<br />
opouhých 10,8 %anapř. vsousední<br />
SRN dokonce pokles o13,6 %.<br />
Byl to důsledek velké zásoby práce<br />
v příznivé kombinaci s dostatkem finančních<br />
prostředků ve veřejných zakázkách<br />
ivprivátní sféře (tab. 1).<br />
Česká republika se ipřes své dobré<br />
ekonomické výsledky posledních let<br />
nemohla vyhnout dopadům celosvěto-<br />
říjen 2011 | STAvITel 10<br />
vé ekonomické krize, které se sjistým<br />
zpožděním projevily ive<strong>stavebnictví</strong>.<br />
Rok 2008 pro ně představoval zlomové<br />
období, kdy se úspěšný vývoj stavební<br />
produkce zastavil. V roce 2009 se<br />
pokračující ekonomická krize již plně<br />
projevila (česká ekonomika byla ve fázi<br />
deprese), zatím ale srelativně nízkým<br />
KONec ReceSe vNedOhledNu<br />
TAb. 1ZáKlAdNí údAje OPROduKcI STAvebNích POdNIKů<br />
meziročním poklesem stavební produkce<br />
(nízký pokles stavební produkce<br />
souvisí sjistou setrvačností <strong>stavebnictví</strong><br />
danou dlouhodobým cyklem výstavby,<br />
kdy výsledky roku 2009 ovlivnily<br />
izakázky zahájené ještě vroce 2008,<br />
resp. 2007). Výrazný pokles stavební<br />
produkce nastal vroce 2010.<br />
Na poklesu produkce se podílely<br />
především práce charakteru pozemního<br />
stavitelství (výstavba budov). Dochází<br />
tak ke strukturálním změnám<br />
produkce <strong>stavebnictví</strong> ve prospěch inženýrské<br />
výstavby. Produkce charakteru<br />
inženýrského stavitelství začala meziročně<br />
zaostávat až vroce 2010.<br />
stavební produkce<br />
Za rok 2008 vzrostla celková stavební<br />
produkce o 4,4 % (b.c.). Tempo růstu<br />
oproti roku 2007 výrazně zpomalilo,<br />
ale přes horší výsledky na konci roku<br />
Recese zdalekanekončí. Ve <strong>stavebnictví</strong> krize pokračuje apokračovat bude minimálně<br />
další tři roky.Pro letošní rokodhadujeme meziroční pokles nejméně odevět<br />
procent, vporovnání srokem 2008, kdyekonomickákrize započala, to bude již<br />
o22%.Čísla, to nejsou pouze údaje ekonomické, ale je třeba za nimi vidět idnes již<br />
početnou armádu lidí, kteří ztratili zaměstnání.<br />
navzdorynašemu tlaku na vládu, poslance, vtripartitě inadalších kompetentních<br />
institucích se nám nepodařilo přesvědčit onezbytnosti proinvestičních opatření,<br />
která by eliminovala alespoň částečně dopady krize. Peníze vložené do <strong>stavebnictví</strong><br />
se minimálně zpoloviny opět vrací do státního rozpočtu, jsou jeho příjmem, podpora<br />
vnezaměstnanosti je naopak jeho vydáním. Podporu investic zamýšlela provést<br />
Fischerovavláda, když vyhlásila „návrh krátkodobých opatření provýchodiskazkrize<br />
ařešení jejích důsledků“.Ze38bodů se šest týkalo bezprostředně <strong>stavebnictví</strong>,<br />
mj. dopravní infrastruktury, bytové politiky, čerpání fondů eU. Také vláda premiéra<br />
nečase v„Programovém prohlášení vlády ČR“ vyhlásila, že zachovávýšiinvestic<br />
do dopravní infrastruktury. Ministerstvo průmyslu aobchodu vložilo „Strategii konkurenceschopnosti<br />
ČR –zpět na vrchol 2012 –2020“ do záhlaví logo 3i,znichž jedno<br />
ioznačuje infrastrukturu. Vposlední době vrcholících přípravnauzavření státního<br />
rozpočtu na rok2012 se dozvídáme postupně horší zvěsti. Krácení rozpočtu Státního<br />
fondu dopravní infrastrukturyodesítkymiliard(za dvarokyopolovinu), nezahajování<br />
novýchdopravních stavebapraktickézastavení investorsképřípravy skrutým dopadem<br />
do možnosti čerpání finančních prostředků zfondů eU do Operačních programů<br />
Doprava 2a3.Překvapuje odstup od požadavků na finanční prostředkypro program<br />
PAneL aomezování dotačních programů probytovou výstavbu. Atovše navzdory<br />
volebním programům koaličních stran, programovým prohlášením, návrhům, opatřením,<br />
analýzám, koncepcím, strategiím. na otázku, zda existuje řešení, říkám AnO,<br />
ale vláda se musí rychle rozpomenout na to,ževyhlásila cíl, že se českáekonomika<br />
do roku 2020 zařadí mezi prvních dvacet zemí světa.<br />
Ing. VáclavMatyáš,<br />
prezident Svazu podnikatelů ve <strong>stavebnictví</strong> vČR<br />
ukazateL m.j 2005 2006 2007 2008 2009 2010<br />
podíl <strong>stavebnictví</strong> na tvorbě HDP % 5,6 5,7 5,8 5,9 6,6 6,5<br />
stavební práce (b.c.) mld. Kč. 431, 4 472,6 521,5 547,6 520,9 488,7<br />
pracovníci ve <strong>stavebnictví</strong> celkem tis. osob 457,51 437,9 453,1 461,9 503,5 465,5<br />
podíl na celkovém počtu prac. vnH<br />
(civilní sektor) % 9,5 9,1 9,2 9,3 10,3 9,3
Change language