top českého stavebnictví
top českého stavebnictví
top českého stavebnictví
You also want an ePaper? Increase the reach of your titles
YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.
STATISTIKAAPROGNóZY<br />
TAbulKA4STRuKTuRASTAvebNí PROduKce včRAvZáPAdAdOevROPSKýchZeMích<br />
<strong>top</strong> <strong>českého</strong> <strong>stavebnictví</strong><br />
<strong>stavebnictví</strong>čr% <strong>stavebnictví</strong>západní evropy%<br />
byt. nebyt. inžen. celk. byt. nebyt. inžen. celk.<br />
1990 19,4 44,3 36,3 100 44,4 34,2 21,4 100<br />
2000 16,8 46,1 37,1 100 48,2 31,6 20,2 100<br />
2007 23,1 40 36,9 100 48,5 30,8 20,7 100<br />
2010 17,4 32,3 50,3 100 44,6 32,3 23,1 100<br />
2013 16,8 34,7 48,5 100 46,7 31,7 21,6 100<br />
ČR-Ze2007 -25,4 9,2 16,2 0 25,4 -9,2 -16,2 0<br />
ČR-Ze2013 -29,9 3 26,9 0 2,1 -3 -26,9 0<br />
Zdroj: euroconstruct Summaryreports<br />
TAbulKA5beNchMARKINGOvé POřAdí ZeMí euROcONSTRucTu vPřeKONáváNí SOučASNé KRIZe 2008 –2011<br />
2008-10 nezam inFl. hdp inves stav. prům st.rozp dluh Ømzda celkem<br />
ČR 2,1 1,8 2,6 5,8 -15,6 11,2 8,50 % -2,00 % -7,1 74<br />
pořadí 12 5 8 9 13 7 7 3 16 4.<br />
eA 15 2,4 12,7 2,1 6 -21,4 8,2 15,2 -4,3 -1,7 ø87%<br />
euroind. 114/11 eUcode 69/11 8.11.2011 107/11 84/11 60/11 60/11 90/2011<br />
turu průmyslu do zemí snižšími nároky<br />
na financování pracovní síly, což vyvolalo<br />
růst dovozu zahraničního kapitálu<br />
do ČR alespoň do doby,než budou kdispozici<br />
ještě levnější pracovní zdroje, kdy<br />
se opět přesunou směrem dále na východ.<br />
Příčina útlumu inženýrské výstavby<br />
vČRoproti Západu po roce 2010 je<br />
rovněž zřejmá asouvisí sneposkytnutím<br />
určitého podílu financí ze státního<br />
rozpočtu ČR na dostavbu dopravní sítě,<br />
zařazenou do programu dopravy dotovanou<br />
EU. Jako ochranu před růstem zadlužování<br />
tak vláda zvolila řešení krátit<br />
výdaje současné ibudoucí, místo podpory<br />
budoucího růstu.<br />
Rovněž příčina nízkého asnižujícího<br />
podílu bytové produkce vČRjezřejmá.<br />
Spočívá vrozdílech průměrných příjmů<br />
avýdajů na bydlení vparitě kupní síly.<br />
Vroce 2010 činila průměrná čistá roční<br />
50 %<br />
40<br />
30<br />
20<br />
10<br />
0<br />
-10<br />
-20<br />
-30<br />
-40<br />
-50<br />
1991<br />
1992<br />
1993<br />
1994<br />
1995<br />
1996<br />
1997<br />
mzda pracovníka vČRvparitě pouze<br />
39,2 %(9228 eur) průměru zemí OECD<br />
(23665 eur) –OECD Taxing wages. Přitom<br />
však výdaje na bydlení vČRčinily<br />
vroce 2008 vparitě 6750 eur/byt, tj.<br />
97,3 %výdajů na bydlení 19 zemí Euroconstructu<br />
(6939 eur/byt) –European<br />
Comparison Programm 2008. Příčina<br />
přechodného růstu bytové výstavby<br />
vobdobí 2000 –2007 je rovněž jasná<br />
a souvisí se změnou bytové politiky<br />
po nástupu nové středolevicové vlády<br />
ve formě podpory růstu bytů užívaných<br />
především střední a nižší příjmovou<br />
vrstvou obyvatelstva, tj. bytů ve vícepodlažních<br />
domech.<br />
Je zajímavé, že zatímco křivky vývoje<br />
odchylek vývoje české azápadoevropské<br />
výstavby směru bytové ainženýrské výstavby<br />
jsou podobné, jediným směrem,<br />
který se od této obecné křivky vývoje odchyluje,<br />
je nebytová výstavba (graf 2).<br />
GRAf 2vývOj NebYTOvéPROduKce ZáPAdNí, výchOdNí evROPYAčR1990 –2013 v%<br />
1998<br />
1999<br />
2000<br />
2001<br />
2002<br />
2012 2013<br />
www.stavitel.cz říjen 2011 | STAvITel 10<br />
2003<br />
2004<br />
Vých. Evropa ČR<br />
2005<br />
2006<br />
2007<br />
2008<br />
2009<br />
2010<br />
2011<br />
11<br />
Příčina odlišnosti spočívá vrozdílnosti<br />
struktury zdrojů financování nebytové<br />
výstavby, která je vjednotlivých zemích<br />
různá – tj. jednak z veřejných zdrojů<br />
zpravidla nevýrobní výstavby (v ČR čtvrté<br />
nejvyšší) ajednak ze soukromých, tj.<br />
podnikových zdrojů zpravidla výrobní<br />
výstavby (v ČR čtvrté nejnižší –graf 3).<br />
Podle databáze ÚRS 2010 intenzita<br />
stavění ČR vukazateli objemu stavební<br />
produkce veurech vparitě kupní síly<br />
na obyvatele byla vroce 2010 z19zemí<br />
osmá, tj. 3001 eur vparitě/obyvatele, což<br />
je 104,9% západoevropského průměru.<br />
Je vyšší než v SRN, Francii, Spojeném<br />
Království, Nizozemsku, Rakousku, Dánsku<br />
aŠvédsku.<br />
Vodvětví <strong>stavebnictví</strong> západoevropských<br />
zemí probíhala krize dříve avýrazněji<br />
než vostatních odvětvích, protože je<br />
více závislá na dostatku dlouhodobých<br />
financí.
Change language