top českého stavebnictví
top českého stavebnictví
top českého stavebnictví
You also want an ePaper? Increase the reach of your titles
YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.
10 <strong>top</strong> <strong>českého</strong> <strong>stavebnictví</strong> STATISTIKAAPROGNóZY<br />
TAbulKA1vývOj STAvebNIcTvív1.POlOleTí 2011 OPROTI 1. POlOleTí 2010<br />
<strong>stavebnictví</strong> záp.ev. vých. e. čr polsko maďarsko sr<br />
eurostat -3,45 ø1,7 0,6 18,8 -9,1 -3,5<br />
eurocons. -1 6,4 -1,1 12,9 -3 -1,7<br />
Poznámka: Poměrně optimistický odhad <strong>stavebnictví</strong> zemí euroconstructu po roce 2010 ve formě pokračujícího mírného oživování je však vposlední době<br />
zpochybňován, protože vroce 2011 se objevují náznakystagnace aodroku 2012 ipokles temp oživování, případně nástup do další recese. Svědčí otom irozdíly<br />
mezi odhady vývoje <strong>stavebnictví</strong> vobdobí 2010 -2011 podle euroconstructu askutečným vývojem <strong>stavebnictví</strong> v1.pololetí 2011 oproti 1. pololetí 2010 podle<br />
eurostatu.<br />
TAbulKA2vývOj STAvebNí PROduKce 2008 –2010 –2012 POdle SMěRů STAvebNí PROduKce<br />
bytová nebytová inženýrská celkem pořadí<br />
Fáze vývoje 2008-2010 2010-2012 2008-2010 2010-2012 2008-2010 2010-2012 2008-2010 2010-2012 2008-2010 2010-2012<br />
ČR -24,1 1,8 -16,1 2,2 17,6 -5 -8,4 -1,3 39 54<br />
poř. 14 14 11 9 5 16 9 15 10 15<br />
Záp. e. -15,1 4,5 -14,2 -1,6 -5,6 -4,8 -12,7 0,4<br />
Vých. e -12,9 5,1 -8,1 5,7 24,7 16,4 -1,4 9,6<br />
Zdroj:euroconstruct 06/2011 SummaryReport<br />
Poznámka: Přehled dokládá benchmarkingovépořadí vývoje stavební produkce vkrizovém období podle skupin zemí isměrů v%vČRs porovnáním sprůměrem západní<br />
avýchodní evropy ve fázi útlumu vlétech 2008 -20 10 ioživení vlétech 2010 -2012 v%<br />
TAbulKA3MeZIROčNí vývOjSTAvebNí PROduKce 2008 –13POdle ZeMí ASKuPIN ZeMí<br />
2009 2010 2011 2008-11 poř. 2012 2013 2008-13 poř.<br />
SRn 99 101,9 101,7 102,6 4 101,8 101,7 106,3 4<br />
FRA 92,6 94,1 102,7 89,5 10 102,3 102,9 94,2 8<br />
ITÁ 91,3 93,4 99,5 84,8 12 102,1 101,5 87,9 15<br />
ŠPA 75,4 83,6 85 53,6 18 96,4 101,5 52,4 18<br />
SP.KR. 89,6 106 97,8 92,9 7 99,3 104,7 96,6 7<br />
5zemí 90,1 96,3 98,5 85,4 III 100,9 102,4 88,3 III<br />
RAK 94 96,6 100 90,8 8 101 101,3 92,9 9<br />
ŠVÝ 103,7 103,3 100,8 108 2 101,7 101,9 111,9 2<br />
BeL 96,5 99,9 101,8 98,1 5 101,4 99,7 99,2 6<br />
nIZ 95,1 89,6 101,4 86,4 11 103,2 103 91,8 10<br />
IRS 65,8 73,4 101,4 49 19 103,2 103 52,1 19<br />
POR 90,1 93,8 93,7 79,2 16 92 95,3 69,4 16<br />
6zemí 93 94 100,3 87,7 II 101,1 101,2 89,8 II<br />
DÁn 87,2 91,6 103,1 82,4 14 104,1 105,1 90,1 11<br />
FIn 88,2 106,3 104 97,5 6 100,6 102,5 100,6 5<br />
nOR 65,6 94,8 94,8 58,9 17 105,1 105,1 65,1 17<br />
ŠVÉ 95 103,5 105 103,3 3 104 101,8 109,3 3<br />
4země 80,6 98,7 101,3 80,6 IV 103,5 103,6 86,5 IV<br />
ZÁP.e 89,6 96,1 99 85,3 101,2 102,3 88,4<br />
čr 98,4 92,5 98,9 90 9 99,8 100,8 90,5 12<br />
MAĎ 90,6 91 97 80 15 103,8 108 89,7 13<br />
POL 104,5 104,8 112,9 123,6 1 104,7 101 130,8 1<br />
SR 87,1 96,4 98,3 82,6 13 104,3 104 89,6 14<br />
Vých. e 99,4 99 106,4 104,7 I 103,4 101,9 110,3 I<br />
euroc. 90,1 96,3 99,5 86,3 101,3 102,3 89,5<br />
Zdroj:euroconstruct SummaryReport06/2011<br />
nejlépe inženýrská výstavba (5. pořadí).<br />
V období oživování nejhůře dopadne<br />
inženýrská výstavba (4. nejhorší), relativně<br />
průměrně nebytová výstavba (9.<br />
pořadí). Jediným směrem ve <strong>stavebnictví</strong><br />
východní Evropy, nedotčených krizí<br />
za celé období 2008 –2012, je inženýrská<br />
výstavba (tab. 3).<br />
vývojstruktury<br />
Vývoj struktury vČRseprojevuje radikálním<br />
růstem podílu inženýrské pro-<br />
říjen 2011 | STAvITel 10<br />
dukce, která je vůči Západu více než<br />
dvojnásobná ajejíž podíl již převýšil polovinu<br />
celkové stavební produkce. Naopak<br />
méně než poloviční je podíl bytové<br />
produkce adále klesá.<br />
Příčina prudkého růstu inženýrské<br />
výstavby v ČR oproti Západu do roku<br />
2010 je zřejmá –původně zde byla snaha<br />
využít významné strategické středové<br />
polohy ČR vgeografii Evropy pro tvorbu<br />
evropské dopravní sítě s využitím<br />
evropských fondů ahustěji akvalitněji<br />
propojit Západ sVýchodem. Díky této<br />
poloze se využívaly finanční prostředky<br />
EU iglobálních investorů pro výstavbu<br />
veřejných budov pro dopravu, skladování<br />
aobchod ivyvolanou administrativu,<br />
což se projevovalo růstem významu<br />
zahraničního obchodu ČR vevropském<br />
kontextu. Růst globalizace jen zvyšoval<br />
potřeby investování v ČR, aniž by vyžadoval<br />
obrovské investiční prostředky<br />
státu. Navíc růst konkurence v globálním<br />
světě si vynucuje orientovat struk-
Change language