Sborník 2009 díl 2. - Fakulta informatiky a managementu - Univerzita ...

Martin Musil, Kateřina Dušáková, Martin Luštický, Jan Voráček MOŽNOSTI SLEDOVÁNÍ
ROZVOJE TURISTICKÉ DESTINACE NA LOKÁLNÍ ÚROVNI
pouze na základě předpokládaných přínosů a dopadů, bez využití konkrétních
kvantifikovatelných dat či informací.
V tomto příspěvku chceme představit některé výsledky výzkumu, který se tématicky
týkal skloubení rozvoje cestovního ruchu a potřeby ochrany životního prostředí.
Výzkumnou oblastí byl Přírodní park Česká Kanada na jihovýchodě Jindřichohradecka,
rozšířený o turisticky velmi důležitou spádovou oblast. Přírodní park sice není zvláště
chráněným územím, jako jsou např. CHKO či Národní parky, avšak nejen v případě
České Kanady je území úzce spjato právě s přírodním potenciálem, jehož narušení by
mohlo znamenat mimo jiné velké nežádoucí změny v turistické aktivitě.
Nejen pro region České Kanady nebyl dosud podobný výzkum realizován. Přitom
cestovní ruch je jednou z mála oblastí, která může pomoci přinést do regionu potřebné
finance, zaměstnanost apod. Je však třeba dbát na to, aby se turismus i na něm vázané
aktivity rozvíjely směrem, který bude pro region přínosem a nikoliv budoucí přítěží.
Metodika
Ve výzkumu jsme chtěli zejména ověřit konkrétní metodiku výpočtu potenciálu území,
zjistit dostupnost dat pro výpočet zatížení uvedené lokality cestovním ruchem a tyto
údaje vypočítat, provést monitoring návštěvníků a na základě všech získaných dat
případně navrhnout možné vhodné aktivity pro podporu rozvoje oblasti. Zvolený region
je otevřenou oblastí, z čehož vyplývají i zásadní metodické nedostatky. Nelze přímo
využít metodiku zkoumání, sběru dat a výpočtu ukazatelů a indikátorů jako v oblasti
uzavřené (např. jeskyni, zámku apod.).
Pro výpočet indikátorů, jež pomáhají sledovat cestovní ruch v duchu udržitelného
rozvoje, existují různé koeficienty a ukazatele. Klíčové indikátory udržitelného
cestovního ruchu definuje i UNWTO, postupně jsou přidávány další, které mají
vypovídací hodnoty o vlivu cestovního ruchu na region.
K výpočtu ukazatelů zatíženosti území cestovním ruchem, intenzity turismu, využití
lůžkové kapacity, iritačního indexu a dalších jsme využili data získaná z primárního
terénního (údaje od obcí a z rozhovorů) i sekundárního výzkumu (údaje od Českého
statistického úřadu a Národního památkového ústavu). Pro výpočet vah
a procentuálního rozdělení hodnot jsme využili výsledků monitoringu návštěvníků
a našich expertních odhadů na základě získaných znalostí a zkušeností. Hodnoty únosné
kapacity území, které by byly velmi vhodné a užitečné, nebyly počítány jednak
z důvodu dosud neexistující metodiky pro otevřená území a pro náročnost takového
výzkumu, který nebyl součástí aktuálního výzkumného úkolu. Je to však výzva pro
další navazující výzkumy.
Největším problémem při řešení projektu bylo získání validních dat pro jednotlivé
výpočty a analýzy. Většina dat se sleduje na úrovni kraje, některé na úrovni okresu.
Pokud však takovéto území není ve sledovaných faktorech homogenní, získaná data
nejsou dostatečně vypovídající. Proto jsme nemohli využít téměř žádné statistiky
Českého statistického úřadu a veškerá data bylo nutné získávat terénním výzkumem
přímo ve zkoumaném regionu. Tento způsob je náročnější na časové, lidské i finanční
zdroje, přináší však validnější výsledky.
I při tomto sběru dat se však vyskytují problémy. Je např. velmi těžké zjistit skutečnou
celkovou ubytovací kapacitu oblasti, neboť některá ubytovací zařízení nejsou nikde
evidována (typicky chaty, v menší míře ubytování v soukromí). Skutečná ubytovací
94