Sborník 2009 díl 2. - Fakulta informatiky a managementu - Univerzita ...

Ondřej Miffek, Luboš Smutka, Michal Steininger VÝVOJ AGRÁRNÍ PRODUKCE V EVROPSKÉ UNII
V LETECH 1961 AŽ 1980
cie. Naopak nejpomaleji rostla produkce Dánsku a Belgii a Lucemburska. U většiny
států je patrný růst ve stejné výši, jako je růst celku. Výrazněji se také měnilo tempo
celkového růstu v jednotlivých etapách. Nejsilnější růst je znatelný v prvních letech po
zavedení společné politiky, druhá etapa mezi roky 1967 a 1973 přináší zpomalení růstu.
Efekt nových zemí se po roce 1973 projevil mírným nárůstem tempa růstu, i když toto
tempo nedosáhlo výše první periody.
TAB. 4: Vývoj hrubé zem. produkce v letech 1961 až 1980 (v mil. USD, s.c. 2000)
Celková produkce Rostlinná výroba Živočišná výroba
Rok
1961 1967 1973 1980 1961 1967 1973 1980 1961 1967 1973 1980
Belgie Luc. 3.101 3.481 3.851 3.900 33% 36% 34% 30% 67% 64% 66% 70%
Dánsko 3.800 3.816 3.679 4.226 25% 26% 28% 28% 75% 74% 72% 72%
Francie 23.409 27.156 30.878 33.204 52% 54% 57% 52% 48% 46% 43% 48%
Německo 22.078 27.208 27.570 29.194 42% 44% 41% 36% 58% 56% 59% 64%
Irsko 2.013 2.268 2.300 3.195 28% 21% 19% 15% 72% 79% 81% 85%
Itálie 18.638 22.352 22.797 26.184 71% 73% 70% 69% 29% 27% 30% 31%
Nizozemí 4.702 5.539 6.745 8.541 32% 34% 30% 26% 68% 66% 70% 74%
Velká Británie 10.621 11.905 13.073 14.840 31% 35% 35% 35% 69% 65% 65% 65%
EU6 71.928 85.737 91.840 101.022 52% 54% 53% 49% 48% 46% 47% 51%
EU9 88.362 103.727 110.893 123.284 48% 50% 49% 45% 52% 50% 51% 55%
Zdroj : FAOSTAT
Samotné posouzení výše produkce však zdaleka nemůže vypovídat o celkové úrovni
vývoje sektoru. Pro bližší posouzení vývoje efektivnosti došlo i k posouzení dostupných
poměrových ukazatelů, tedy celkové produkce na 1 hektar zemědělské půdy. Ukazatel
produkce na hektar zemědělské půdy vyjadřuje stejně úroveň intenzifikace. Posuzovat
proces intenzifikace na základě jednoho ukazatelů je problematické, pro toto období
není dostupný počet zaměstnanců ani další údaje o zdrojích, které by umožnily tento
proces přesněji popsat. Celkový růst produkce na hektar byl vyšší, než růst objemu produkce.
Zatímco celková produkce za celé období vzrostla o 40 %, produkce na 1 hektar
o 52 % v EU9 a 55 % v EU6. Je tedy patrné, že došlo vlivem intenzifikačních faktorů
ke zvýšení intenzity zemědělství v zemích společenství. Tuto skutečnost je možné zdůvodnit
zejména potřebou vyšší produkce, která by pokryla domácí spotřebu. U jednotlivých
států je patrné, že největší růst produkce na hektar je patrný v letech po zapojení
do společenství. Produkce na hektar nejvíce vzrostla ve sledovaném období v Nizozemí,
které začalo budovat intenzivní agrární sektor a tomu odpovídá i zvýšení produkce
z jednoho hektaru zemědělské půdy o 108 %. Také celkově Nizozemí dosahuje nejvyšší
hodnoty tohoto ukazatele po celé období. Nad průměrem EU9 se pohybovaly i Belgie a
Lucembursko a těsně nad průměrem pak Dánsko, Německo a Itálie. Naopak nejmenší
úroveň produkce na hektar vykázalo Irsko a Velká Británie. Vstup do společenství však
přinesl v periodě let 1973 až 1980 právě Irsku velmi silný růst ukazatele o 38 %, což byl
růst rychlejší, než u Nizozemí. Přesto je však patrný celkový pokles dynamiky růstu,
neboť průměrný růst celé EU6 se snížil z průměrného ročního růstu 2,34 % v letech
1961 až 1967 na 1,65 % v letech 1973 až 1980. Pouze ve čtyř zemích se růst
v posledním období oproti prvnímu období zvýšil a to konkrétně u zemí Benelexu a
Irska, které však roste z výrazně nižší základny. Vývoj ukazatele potvrzuje teorii, při
které s rostoucí produkcí dochází ke snižování průměrného tempa růstu. Výjimku tvoří
78