Sborník 2009 díl 2. - Fakulta informatiky a managementu - Univerzita ...

Ondřej Miffek, Luboš Smutka, Michal Steininger VÝVOJ AGRÁRNÍ PRODUKCE V EVROPSKÉ UNII
V LETECH 1961 AŽ 1980
TAB. 1: Vývoj hrubé zem. produkce v letech 1961 až 1967 (v mil. USD, s.c. 2000)
Rok (v mil. USD) 1961 1962 1963 1964 1965 1966 1967
Belgie Lucembursko 3 101 3 183 3 157 3 167 3 038 3 082 3 481
Francie 23 409 26 654 25 203 25 321 26 781 25 447 27 156
Německo 22 078 24 241 25 341 24 844 23 988 25 236 27 208
Itálie 18 638 19 289 18 918 19 894 20 565 21 158 22 352
Nizozemí 4 702 4 879 4 877 4 979 4 825 5 024 5 539
EU6 71 928 78 247 77 496 78 204 79 196 79 948 85 737
Zdroj : FAOSTAT
Období let 1967 až 1973 (tabulka číslo 2) bylo ve znamení dvou důležitých okolností.
Po roce 1967 je již společná politika usazena a začínají se organizovat společné organizace
trhu s jednotlivými komoditami a celé společenství se dále připravuje na přijetí 3
nových členů, zejména otázka přijetí Velké Británie je z tohoto pohledu klíčová. Během
tohoto období došlo k výraznému zpomalení tempa růstu produkce. Oproti předchozímu
období došlo ke zvýšení pouze o 7 % (1,15 % průměrného ročního tempa růstu) a oproti
předchozímu období byl růst tažen především živočišnou výrobou. V roce 1973 činila
celková produkce EU6 již 91,8 mld. USD, podíl rostlinné výroby klesl na 53 % a činil
46,3 mld. Živočišná výroba vzrostla v tomto období o 10 % a činila v roce 1973 43,6
mld. USD. Oproti předchozímu období došlo k výraznému zpomalení a téměř zastavení
růstu produkce v Německu a Itálii (rostlinná výroba dokonce poklesla). Díky tomu se
nejvýznamnější agrárně producentskou zemí opět stala Francie. Zpomalení tempa růstu
nelze přičítat výkyvům počasí, ale především situaci na mezinárodním poli a určitému
vyčerpání efektu volného trhu, který produkci stimuloval (nejde však o důvod jediný).
Pro vývoj SZP po roce 1973 mel zásadní vliv vstup 3 nových států v tomto roce. Jednotlivé
státy, které přistoupily měly opět odlišný charakter. Dánsko bylo zemí se silným živočišným
sektorem a stagnující výrobou, která od roku 1967 dokonce poklesla (díky poklesu
silného živočišného sektoru). Druhým státem, který přistoupil, bylo velmi chudé Irsko,
jehož rostlinná výroba byla ještě nižší, než v případě Dánska. Zatímco dánské zemědělství
stagnovalo po celé období od roku 1961, irské rostlo zejména v prvních letech a teprve po
roce 1967 se růst zastavil (v tomto případě však vinou poklesu rostlinné výroby). Objem
produkce obou zemí však činil pouze v roce 1973 6,0 mld. USD (6,5 % EU6). Třetím
státem, který rozšířil řady společenství byla Velká Británie. Velikost jejího sektoru ji řadil
hned za trojici silných států EU6 (v roce 1973 13,1 mld. USD, 14,2 % EU6). Velká Británie
si po celé období 1961 až 1973 udržovala převahu živočišné výroby přibližně
v poměru 2:1 a růst přes 1,5 % ročně. Všechny tři nové země v období před vstupem nevykazovaly
výrazný růst, pouze Velká Británie rostla přibližně stejně jako EU6. Vstupem
těchto tří zemí také došlo k výraznému posílení role živočišného sektoru ve společenství,
neboť všechny země měly převážně živočišný charakter.
TAB. 2: Vývoj hrubé zem. produkce v letech 1967 až 1973 (v mil. USD, s.c. 2000)
Rok (v mil. USD) 1967 1968 1969 1970 1971 1972 1973
Belgie Lucembursko 3 481 3 467 3 547 3 665 3 845 3 727 3 851
Francie 27 156 28 166 26 665 28 294 28 381 28 245 30 878
Německo 27 208 27 322 26 234 27 170 27 006 27 068 27 570
Itálie 22 352 21 547 22 381 22 301 22 071 20 918 22 797
Nizozemí 5 539 5 726 5 800 6 313 6 506 6 460 6 745
76