Sborník 2009 díl 2. - Fakulta informatiky a managementu - Univerzita ...

Jan Vlachý HODNOTA ASYMETRICKÝCH SMLUVNÍCH VZTAHŮ
Z pohledu rizikovosti, tedy potenciální změny hodnoty v průběhu trvání smlouvy, má
smysl rozlišovat mezi symetrickými a asymetrickými kontrakty. U symetrického
kontraktu jsou podmínky pro kupujícího i prodávajícího totožné, liší se jen předměty
plnění (například určité množství určitého zboží a určitá částka peněz). Jde fakticky
o termínový obchod. Nesymetrický kontrakt oproti tomu dává stranám věcně odlišná
práva, čímž se posiluje jeho opční charakter. Asymetrická práva mohou přitom být dána
explicitně, v rámci konkrétního smluvního ujednání, ale i implicitně, specifickou
zákonnou úpravou, obecnými zvyklostmi a dalšími exogenními příčinami [1]; takto
implicitně vzniklá asymetrie je charakteristická například pro zaměstnanecké či nájemní
smlouvy [6].
V tomto příspěvku představujeme jednoduchý model oceňování asymetrických
kontraktů a uvádíme příklady jeho možné aplikace při sjednávání smluvních podmínek
a při oceňování firem. Pro názornost se omezujeme na model jediného období.
S využitím numerických metod řešení opčních rozhodovacích procesů [2] však v zásadě
nic nebrání tomu, aby se analogicky oceňovaly i kontrakty s opakovaným nebo
podmíněným plněním.
Charakteristika modelu
Model vychází z představy smlouvy, na jejíž základě jedna ze stran kupuje určité zboží
s dodáním za pevně stanovenou dobu t a cenu F*. Kupující i prodávající mají každý
právo nebo reálnou možnost od smlouvy v okamžiku t odstoupit, což je však
podmíněno úhradou určité ceny (smluvní pokuty) ΠB, resp. ΠS. Předpokládáme rovněž,
že dané zboží lze na trhu koupit se stejným termínem dodání v symetrickém kontraktu
(tzn. když strany nemají právo odstoupit), a to za cenu F.
Asymetrie je zde vyjádřena odlišnými podmínkami odstoupení jednotlivých stran, tedy
sjednáním pokut ΠB ≠ ΠS. V mezním případě je možné dosadit ΠB → ∞ nebo ΠS → ∞,
což znamená, že jedna ze stran od smlouvy odstoupit nemůže. Lze ukázat [6], že na
volném trhu nemůže vzniknout smlouva, od níž může jedna ze stran zcela volně
odstoupit (tzn. ΠB = 0 nebo ΠS = 0); smlouvu, ve které ΠB = ΠS = 0 vůbec nemá smysl
uzavírat, protože neobsahuje žádné vymahatelné právo.
Funkce, vyznačená plnou čarou na obrázku 1 ukazuje hodnotu kontraktu z pohledu
kupujícího v okamžiku t, kdy předpokládáme nějakou, předem neznámou, tržní cenu
kupovaného zboží pt.
357