Sborník 2009 díl 2. - Fakulta informatiky a managementu - Univerzita ...

Radoslav Škapa, Eva Kubátová TVORBA HODNOTY V DODAVATELSKO-ODBĚRATELSKÝCH
VZTAZÍCH A JEJÍ TYPY
hůře poznatelné, protože se projevují v různých místech sítě vztahů, do kterých je
podnik zapojen a které si vytváří.
Přímé funkce jsou následující [4]:
• Zisková funkce, která souvisí se schopností generovat zisk z obchodních vztahů.
Tuto funkci naplňují vztahy k „ziskovým“ zákazníkům. Existují ale i vztahy, jejichž
smyslem není primárně tvorba zisku. Lze jistě nalézt i vztahy, které nepřináší zisk
vůbec a přitom jsou pro oba partnery výhodné.
• Objemová funkce – přínos některých obchodních vztahů může spočívat dosahování
úspor z rozsahu, nebo v dosažení bodu zvratu. I ne-ziskové (či minimálně ziskové)
zakázky mohou podniku přinášet hodnotu – například tím, že zvyšují využití
kapacit, umožňují uplatnit množstevní slevy při nákupu surovin apod.
• Ochranná funkce – tuto hodnotu přinášejí takové vztahy, které dodavateli zaručují
zakázky v horších dobách, např. v recesi. Ačkoliv zakázky plnící ochrannou funkci
nejspíš nebudou příliš ziskové, dodavatel díky nim zlepšuje nákladovou efektivnost.
Nepřímé funkce jsou pak:
• Inovační funkce - souvisí s možností produktové a procesní inovace, která vznikne
jako důsledek dodavatelsko-odběratelského vztahu.
• Tržní funkce – plyne z možnosti získat nové zákazníky nebo obecně proniknout na
nové trhy díky pozitivní referenci, kterou dodavatel obchodního kontraktu získá.
Tržní funkce je naplněna zejména je-li odběratel známé a náročné podnik.
• Průzkumná funkce - souvisí s možností rychle získat důležité informace (např. o
trhu) od odběratele. Odběratel, jakožto jeden z účastníků daného trhu může mít
aktuální informace o trendech, které jsou užitečné pro dodavatele i z hlediska jeho
dalších obchodních záměrů a vztahů.
• Přístupová funkce – týká se získávání informací o jiných subjektech, na trhu i mimo
něj (státní instituce, banky, univerzity), které odběratel zná. Odběratel také může
zprostředkovat kontakty na tyto subjekty.
A. Klapalová [3, 61] provedla literární rešerši prací, které se věnují tvorbě hodnoty.
Dochází k závěru, že navržený a testovaný model Waltera akol., „jako i závěry z něho
plynoucí jsou i po téměř šesti letech od jejich zveřejnění spíše ojedinělým pokusem
prohloubení poznatků z této oblasti. Navíc ve výzkumu se autoři omezili pouze na
ukázky, resp. možné příklady jednotlivých funkcí, jelikož hlavním cílem bylo naznačení
možného směru dalšího bádání. Proto nebyly zkoumány například dysfunkce vztahů na
tvorbu hodnoty.“
Výzkumný cíl
Právě neexistence většího počtu studií na toto téma nás inspirovala k ověření modelu
funkce vztahů, tak jak jej navrhli Walter a kol. Využíváme při tom údaje o přibližně 150
středně velkých podnicích, které působí v jihomoravském kraji. Tyto data byly
sesbírána při řešení výzkumu s názvem „Identifikace sektorových klastrů v regionu jižní
Moravy“, který byl financován Grantovou agenturou ČR. Metodicky byl tento výzkum
postaven na rozsáhlém dotazníku, který zjišťoval existence dlouhodobých spoluprací
mezi podniky, identifikoval cíle, průběh a efekty konkrétních spoluprací [2]. Formálně
tedy můžeme popsat první cíl takto: Pomocí dat, které popisují spolupráce českých
314