Sborník 2009 díl 2. - Fakulta informatiky a managementu - Univerzita ...

Jana Staňová, Luděk Kouba SOUDOBÁ VYMEZENÍ PROSTOROVÉ EKONOMIE
Významný impuls pro rozvoj prostorové ekonomie znamenaly prohlubující se
integrační tendence v západní Evropě, zejména pak v 80. a 90. letech minulého století.
Regionální politika se stává vedle společné zemědělské politiky nejtypičtějším
atributem unijní hospodářské spolupráce. I přes toto konstatování lze mít stále určité
pochybnosti o tom, nakolik se evropská regionální politika opírá o relevantní a silné
teoretické zázemí prostorové či regionální ekonomie, nebo zda se jedná stále spíše o
soubor prakticky prováděných opatření, zpravidla ad hoc a nedůsledně teoreticky
zdůvodňovaných.
Výchozí hypotézou před zpracováním tohoto textu je rovněž předpoklad značné
terminologické nejednotnosti ve sledované oblasti. Vedle již použitých pojmů
prostorová ekonomie a regionální ekonomie je frekventovaným pojmem v zahraniční
literatuře rovněž tzv. nová ekonomická geografie. 1 Samostatnou kapitolou je potom
pozornost věnovaná prostorové či regionální ekonomii v české literatuře, kde podle
našeho názorů zůstává tato teoretická oblast nadále stranou zájmu. Zvláště uvědomímeli
si význam regionální politiky, resp. mimořádný objem finančních toků realizovaných
jejím jménem v souvislosti s integrací České republiky do Evropské unie.
Cílem tohoto textu je proto vymezit pojem prostorová ekonomie a následně diskutovat
vztah prostorové ekonomie, regionální ekonomie a nové ekonomické geografie.
Vymezení prostorové ekonomie v soudobé literatuře
Jak již bylo řečeno v úvodu, teoretické zpracování dané problematiky v české literatuře
je stále poměrně kusou záležitostí. S vymezením pojmu prostorová ekonomie se
obvykle setkáme na úrovni studijních textů českých univerzit: na Masarykově
univerzitě v Brně se jedná např. o texty M. Viturky (2000) a V. Žítka (2002), na
Západočeské univerzitě v Plzni např. o texty J. Ježka (2002) a R. Wokouna (2004), na
Univerzitě Karlově v Praze o text J. Blažka a D. Uhlíře (2002) nebo na Vysoké škole
ekonomické v Praze o text, jehož autory jsou Z. Matoušková, J. Macháček,
J. Postránecký a P. Tóth (2004).
Ježek a Žítek vycházejí z pojetí E. von Bevöntera (1996), např. Ježek [3:14]: „Prostorová
ekonomie se podle von Bevöntera zabývá vysvětlením rozložení ekonomických aktivit
v geografickém prostoru a jejich interakcemi prostřednictvím směny, mobility výrobních
faktorů, přenosu informací a prostřednictvím ekonomického růstu, stejně jako jejich
vývojem v čase za spolupůsobení technologických, sociálních a politických faktorů.“
Wokoun uvádí, že se jedná o vědní obor, který se zabývá prostorovým rozdělením
ekonomických činností a prostorovými rozdíly v úrovních ekonomické výkonnosti. Další
autoři [1, 4, 8] poskytují pohled na prostorovou ekonomii, kde je popisována jako zkoumání
toho, jak prostorové uspořádání ovlivňuje aktivitu hospodářských subjektů a jak tyto
subjekty působí na prostorové uspořádání. Každá lidská společnost je určitým způsobem
prostorově rozmístěna a má určitou prostorovou strukturu, čímž je dána právě prostorová
struktura ekonomiky. K jejímu formování dochází na základě rozhodování subjektů o své
prostorové lokalizaci. To je vždy podmíněno prostorově diferenciovaným rozmístěním
potřebných podmínek a hmotných statků.
1
Další, již úžeji vymezené pojmy, se kterými se lze v literatuře setkat, jsou např. urbánní ekonomie nebo
nová industriální ekonomie.
237