Sborník 2009 díl 2. - Fakulta informatiky a managementu - Univerzita ...

Hana Scholleová INOVACE V ČR V HODNOCENÍ EVROPSKÝM INOVAČNÍM INDEXEM
Nízký je i poslední ukazatel z této oblasti, a to procento populace, která se celoživotně
vzdělává. Pojem celoživotního vzdělávání nahrazuje nově termín celoživotního učení,
do kterého by mělo spadat jak institucionální, tak neinstitucionální získávání vědomostí
a dovedností, které budou dále použity při kvalifikačním růstu a rozvíjení činnosti
v zaměstnání. Podle sledovaných ukazatelů je v České republice ve sledovaném vzorku
dospělé populace jen 5,6 % obyvatel, kteří se dále učí (terciární vzdělávání, byť
distanční formou není zahrnováno mezi celoživotní učení). Toto číslo se mi zdá
podhodnocené a potvrzují to i jiné zdroje – podle pramenů OECD se celoživotnímu
učení v ČR v roce 2007 věnovalo 10,9 % dospělé populace [9].
Podle výzkumu provedeném mezi absolventy VUT 2006 v roce 2008 [4] plných 88 %
absolventů počítá s tím, že se bude dále vzdělávat. Kdyby tomu tak bylo jen
u absolventů VŠ, znamenalo by to minimálně 12 % trvale se učící populace.
Mezi preferované formy dalšího učení absolventů VUT patří pouze ve 3 % další
studium (Ph.D.), převládal by zájem o distanční způsob vzdělání formou možností
konzultací s odborníky na VUT (46 %), dále vzdělávání e-learningovou formou (36 %)
nebo jinak (15 %) [4, 50-54]. Podle Závěrečné zprávy z dotazníkového šetření projektu
REFLEX v České republice [5], kdy bylo respondenty 6 794 absolventů VŠ, se
absolventi prakticky všech vysokých škol ve větší nebo menší míře setkávají s tím, že
zejména požadavky prvního zaměstnání převyšují jejich znalosti, což vede k další
nutnosti se dále učit pro přímou aplikaci v praxi. Také plných 73 % absolvovalo
v uplynulých 12 měsících nějaký kurz, jehož motivem bylo v 78 % aktualizace znalostí
nebo ve 14 % kariérní postup [5, 87].
Výzkumy se zabývají především populací s VŠ vzděláním, ale podle [10] je ochota k
dalšímu vzdělávání u neabsolventů VŠ je až šestkrát nižší, což by při 13 % z 76 % SŠ
v ČR znamenalo dalších 10 % populace s ochotou se vzdělávat.
Nabízí se otázka, zda nízké číslo celoživotního učení není ovlivněno
a) kalkulací (do SII) pouze s některými výběrovými vzdělávacími aktivitami,
b) nesouladem mezi nabídkou a poptávkou ve struktuře potřebného vzdělání, kdy
absolventi minimálně na úrovni VŠ mají zájem o dlouhodobější konzultační spolupráci
s VŠ a vysoké školy nejsou schopny takovou formu spolupráce v dostatečné míře
uspokojit.
Duševní vlastnictví
Vysoce podprůměrnou úroveň aktivit v ČR lze zaznamenat (viz obr. 1) zejména
v oblasti intelektuálního vlastnictví, kde se sledují tyto ukazatele:
- počet patentových žádostí u Evropského patentového úřadu (EPO) na milion
obyvatel,
- počet patentů udělených Úřadem pro patenty a ochranné známky USA
(USPTO) na milion obyvatel, počet tzv. triádových patentových žádostí
nebo patentů (tj. takových, které byly přihlášeny zároveň u EPO,
u Japonského patentového úřadu a USPTO) na milion obyvatel,
- počet ochranných známek Společenství (EU) na milion obyvatel ,
- počet užitných vzorů Společenství na milion obyvatel.
Nejkritičtějších hodnot dosahuje počet amerických a triádových patentů.
207