Sborník 2009 díl 2. - Fakulta informatiky a managementu - Univerzita ...

Petr Ponikelský ŘÍZENÍ PROCESŮ REGIONÁLNÍHO ROZVOJE V OBCÍCH ČR – KONCEPT
PROJEKTU, PRVNÍ ZKUŠENOSTI TERÉNNÍHO ŠETŘENÍ
obcím zaslán kontaktní e-mail v tomtéž znění. U přibližně 14 % obcí nebylo nalezeno
elektronické spojení, tyto byly tedy osloveny pouze dopisem.
Ze všech takto oslovených obcí pouze 18 % poslalo odpověď (celkové shrnutí za
všechny kola) – 66 % reakcí bylo pozitivních, 33 % negativních. Tato nízká úroveň
návratnosti, která byla patrná již po prvním kole, byla důvodem pro realizaci 2., 3. a 4.
kola oslovování. Postup a průběh procesu oslovení byl realizován stejně jako v prvním
kole. Obce (70 %), které neodpověděly, byly kontaktovány telefonicky (výsledky opět
v úhrnu za všechna kola). K telefonickému kontaktování byly vybírány obce podle
skupin tak, aby byly naplněny předem stanovené počty reprezentantů jednotlivých
územních kategorií. Obec byla kontaktována nejméně dvakrát, přičemž snahou bylo
hovořit s odpovědnou osobou, tzn. starostou či místostarostou, resp. starostkou či
místostarostkou. U přibližně 50 % obvolávaných obcí se podařilo získat odpověď díky
telefonickému kontaktu (ať už přímo během hovoru nebo později zaslaným e-mailem
v reakci na telefonát). U druhých 50 % obtelefonovávaných se odpověď získat
nepodařilo - důvodem bylo nejčastěji opakované nezastižení odpovědné osoby, která by
mohla rozhodnout o účasti obce na projektu (43 %), anebo přislíbení odpovědi emailem,
která ale zaslána nebyla (7 %). U několika málo obcí se uvedený kontakt
ukázal jako nefunkční (0,5 %) a jiný nebyl ve veřejně přístupných informačních
zdrojích dohledán.
Na poměrně vysokém podílu obcí, u kterých se nepodařilo zastihnout odpovědnou
osobu, se jistě podepsala i doba dovolených. Ovšem i přes tento fakt zaznamenali
řešitelé několik postřehů: u malých obcí (zejména pod 350 obyvatel) to jsou především
problematické úřední hodiny – starostové bývají neuvolnění, jsou k zastižení pouze
např. jedenkrát týdně na 1 – 2 hodiny, často v ne příliš obvyklou dobu (např. ve
večerních hodinách); dále nízká úroveň informovanosti administrativního personálu,
kdy bude odpovědná osoba k zastižení; nedosažitelnost na uvedených telefonických
kontaktech a další. Téměř 80 % reakcí získaných po telefonickém kontaktu bylo
pozitivních. Zajímavým postřehem byla ta skutečnost, že až přibližně na čtyři výjimky
reagovaly starostky-ženy vždy pozitivně a souhlasily s účastí na projektu. Reakce
starostů-mužů byly většinou váhavější a často méně vstřícné (ve dvou případech i
poměrně útočné).
Obce též byly informovány (v duchu dodržování pravidel o ochraně citlivých údajů), že
výstupy za jednotlivé obce nebudou zveřejňovány a jednotlivé výsledky šetření budou
do celého výzkumu zakomponovány v agregované podobě. Účinnost nastavení
popsaného druhu motivace, tzn. provedení určitého typu analýzy managementu obce
prakticky za cenu 90 minut času starosty pro zodpovězení otázek v rámci řízeného
rozhovoru, bude možné zhodnotit až po skutečně provedeném šetření, tzn. do konce
letošního roku.
Zástupci obcí většinou reagovali (míněno pozitivně i negativně) stručně, bez udání
důvodu. Bylo zaznamenáno několik poznámek či zdůvodnění postojů, které se objevily
opakovaně či byly něčím zajímavé:
• nedostatek času,
• řešení důležitějších problémů a záležitostí,
• velké pracovní vytížení při řízení obce a projektů rozvoje obce,
• účast na jiném projektu WD,
• neochota,
180