Sborník 2009 díl 2. - Fakulta informatiky a managementu - Univerzita ...

Zbyněk Kuna ČESKÁ EKONOMIKA A JEJÍ PROBLÉMY
zde proto již pracuje velký počet cizinců (Poláci, Slováci). Jednoduché výrobní činnosti,
nabízené v letech 2007 - 2008 zahraničními zájemci o vstup do pardubického East
Bohemian Airport, jsou tak již přijímány s rozpaky a odmítány.
Tchajwanský Foxconn, který v Pardubicích vybudoval svou hlavní evropskou
produkční základnu, se i s ohledem na disponibilní pracovní síly rozhodl v roce 2007
vybudovat svůj druhý český výrobní závod v jiné lokalitě, a sice ve středočeské Kutné
Hoře. Tato významná investice (3 miliardy korun) přinese při výrobě LCD monitorů a
počítačových komponentů pracovní příležitosti pro 6000 lidí. Přestože Kutnohorsko
patří k regionům s vysokou nezaměstnaností, výstavba satelitního městečka s 3000 byty
pro zaměstnance v sousedství průmyslové zóny naznačuje, že část pracovních sil bude
muset být získána jinde. Pro umístění závodu do Kutné Hory, kromě již zmiňované
situace na pracovním trhu, významně „promluvila“ také relativní blízkost zavedeného
pardubického závodu (cca 40 km) a ovšem i dopravní infrastruktura včetně firmou
využívaného East Bohemian Airport.
K negativům orientace na produkci spotřební elektroniky patří i skutečnost, že
přicházející zahraniční firmy při využití investičních pobídek nabízejí jen nízké mzdy a
zdůrazňují, že při neakceptování svých požadavků přesunou výrobu do jiné země. Cesta
za levnější pracovní silou bezpochyby není u konce a je téměř jisté, že „boom“
spotřební elektroniky v České republice je časově omezený, a že tato výroba se bude
v horizontu cca 10 až 15 let stěhovat do zemí více na východ.
Přesto se zde rýsují i jiné možnosti. V Plzni už výroba televizí není jen klasickou
„montovnou“, tak jak tomu bylo na počátku, ale Panasonic zde má i vlastní výzkum a
vývoj, zaměstnávající vysokoškolské odborníky. V roce 2007 také Foxconn potvrdil, že
hodlá zřídit v ČR výzkumnou a vývojovou základnu svých hi-tech produktů a
technologií. A tento posun ve vnímání České republiky lze hodnotit velmi příznivě.
Po roce 1990 se u nás zformovalo cca 100 průmyslových zón. Zdaleka ne všechny jsou
však úspěšné. Prioritní pozici v 90.letech (20.století) mezi nimi získávají Brno
(Černovická terasa). Plzeň (Borská pole), Pardubice (Staré Čivice) a Kolín (Ovčáry).
Díky zájmu zahraničních investorů se do popředí postupně dostávají i Žatec (Triangle),
Ostrava (Nošovice) a Kutná Hora (Na Rovinách). Velká očekávání jsou směrována i
k třetí brněnské průmyslové zóně, která má být větší než již zaplněná Černovická terasa
a Modřice, a má vyrůst u Šlapanic. Projektována je i průmyslová zóna v Tuřanech,
zvaná CTPark Brno South, jež má vzniknout v sousedství brněnského letiště na
dvousethektarové ploše do roku 2015. Průmyslové zóny přispívají k rozvoji regionu i
celé ekonomiky a zvyšují zaměstnanost.
Bylo by vhodné, aby průmyslové zóny nezůstávaly pouze v podobě montážních linek
zahraničních majitelů, ale postupně rozvíjely i náročnější aktivity. Tak například
brněnský technologický park, největší v České republice, zaměstnává již tisíc, většinou
vysoce kvalifikovaných lidí. O rozvoj vlastního technologického parku nyní usilují i
Pardubice, přičemž jedním z iniciátorů je i místní univerzita. Podobně lze hovořit také
v souvislosti s Ostravou. Vědecký výzkum, který zvyšuje bohatství země, nebyl
v uplynulých letech v České republice dostatečně podporován. Bylo by žádoucí, aby
investiční pobídky, jež Česká republika poměrně velkoryse poskytuje, zdůrazňovaly
kvalifikačně náročné činnosti.
Hospodářství ČR (i ostatních zemí EU) negativně ovlivňuje drahá ropa (v závěru roku
2008 byl ovšem zaznamenán prudký cenový pokles). Konfliktní situace v oblasti
18