Sborník 2009 díl 2. - Fakulta informatiky a managementu - Univerzita ...

Monika Piskorzová MANAŽERSKÁ KONCEPCE BYROKRACIE
rozhodnutí byrokratů ve větší míře sloužily veřejnému zájmu. Byrokratismus je systém
práce výkonného aparátu, zejména státu nebo jiných institucí, který se projevuje v jeho
funkcích, metodách i obsahu práce. Hlavním znakem byrokratismu je:
• přeměna úředníků ve vykonavatele a žadatele plnění příkazů na všech stupních
určitého aparátu;
• úřední dozor nad veškerou společenskou činností, a to ve formě různých nařízení,
předpisů, zákonů apod.;
• oddělení správy společenských záležitostí od zákonodárné moci, které se projevuje
v nezávislosti byrokracie na volených orgánech;
• přebujelost administrativního aparátu spjatá s jeho neschopností plnit a zajišťovat
plnění úkolů a řešit problémy. Příčinou bývá nekvalifikovanost úředníků, jejich
nesvědomitost a tendence ke korupci.
Byrokracie způsobuje selhání trhu při uspokojování poptávky po veřejných statcích.
Namísto cenové konkurence a smluv mezi soukromými subjekty se koordinačním
mechanismem stává rozpočet. Získávání rozpočtových příjmů mimo trh a monopolní
postavení na straně rozpočtových výdajů souvisí s funkcí státní správy jako agentury
s neúplně definovanými funkcemi. Transmisní a kontrolní mechanismy jsou nejasné, a
to zaručuje úřední výkonné moci značnou autonomii. Fungování veřejného sektoru je
tak značně dáno osobními i skupinovými zájmy úředníků.
Chování byrokrata je podmíněno možnostmi, jak maximalizovat rozpočet na danou
činnost a z něho pak minimalizovat své úsilí. Toho může byrokrat optimálně dosáhnout
při získání monopolu na provozování dané činnosti. Takto se formuje prostředí ke
zvyšování základního příjmu byrokrata z rozpočtu o dodatečný osobní příjem z takto
přivlastněné vzniklé monopolní a informační renty. V tomto kontextu je byrokracie
spojována s korupcí.
Tendence ke korupci se zvyšuje s tím, jak plat byrokrata zaostává za platy ve
srovnatelných oblastech soukromého sektoru. Nízké mzdy pak znamenají budování
nekompetentního personálu nebo personálu, který je schopen a ochoten získávat příjem
z jiných než mzdových prostředků. Proto se může jevit rozhodnutí dosáhnout snížení
deficitu státního rozpočtu snížením mzdových fondů ve státní administrativě jako
efektivní využívání části hrubého domácího produktu, spojenou s morálním hazardem.
Vysvětlením chování byrokrata je také existence moci. Zájmy byrokrata představuje
plat, nepeněžní požitky z úřadu, reputace, status moc, rozsah kompetencí, ale zároveň
co nejširší možnost delegovat praktický výkon činnosti úřadu na podřízené či jiné
pracovníky.
Opatření a rozhodnutí vlády realizuje výkonný aparát, který se postupně stává
byrokratickým a nepodléhá tržním sankcím. Nemusí respektovat individuální potřeby
těch, kterým jsou určeny jeho služby a nenese náklady svých rozhodnutí. Navíc
disponuje zdroji, které nejsou jeho vlastnictvím. Při nedostatečné kontrole může dojít
k relativnímu osamostatnění úřednické složky a k prosazování jejích vlastních zájmů.
Tyto zájmy pak mohou vyústit až v chování, které nazýváme vyhledávání renty.
Vysvětlení takového chování nabízí teorie veřejné volby, která předpokládá, že pro
chování člověka je typický egoismus, maximalizace užitku a racionalita. V tomto
smyslu byrokrat usiluje o maximalizaci svého zisku, což se může projevit například
přijímáním úplatků, naturálních výhod atd.
159