You also want an ePaper? Increase the reach of your titles
YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.
Vivat<br />
celofán!<br />
Další díl z historie<br />
dialyzační léčby<br />
Str. 7<br />
Tour de<br />
Slovensko<br />
Díky síti dialyzačních středisek<br />
téměř neomezené putování po<br />
zajímavých místech Slovenska<br />
Str. 12<br />
Časopis nejen pro<br />
dialyzované pacienty<br />
My chlapi si prý<br />
musíme stále<br />
dokazovat,<br />
jak jsme<br />
dobří,<br />
říká v rozhovoru Petr Gorun,<br />
vedoucí lékař Dialyzačního střediska<br />
B. <strong>Braun</strong> <strong>Avitum</strong> v Ústí nad Orlicí<br />
3<br />
2012<br />
ISSN 1803-7267
„S VÝROBKY B. BRAUN<br />
MÁM JISTOTU, ŽE SVÝM<br />
PACIENTŮM POSKYTUJI<br />
NEJVYŠŠÍ MOŽNOU KVALITU.”<br />
B. <strong>Braun</strong> vyrábí vysoce kvalitní a maximálně bezpečný zdravotnický materiál,<br />
lékařské nástroje a zdravotnické technologie. Na jejich vývoji spolupracuje<br />
se zdravotníky po celém světě již více než 170 let.<br />
B. <strong>Braun</strong> Medical s.r.o. | V Parku 2335/20 | CZ-148 00 Praha 4<br />
Tel. +420-271 091 111 | Fax +420-271 091 112 | e-mail: info@bbraun.cz | www.bbraun.cz
Vážení čtenáři,<br />
pokud si pozorně přečtete toto vydání našeho časopisu, zjistíte,<br />
že pojítkem, které lze mezi jednotlivými články vystopovat, je vůle<br />
a odvaha člověka něco dokázat, něčeho dosáhnout. Ať je to pevná vůle<br />
coby jeden z předpokladů ke zdolání maratonského běhu nebo pevná vůle<br />
a odhodlání vítězů naší soutěže, kterým se podařilo přemoci závislost<br />
na tabáku, či pevná vůle, odhodlání a tvrdá práce profesora Willema<br />
Kolffa coby základní předpoklad jeho úspěchu při sestrojení první zdařilé<br />
umělé ledviny. Pevnou vůli občas potřebujeme při uskutečňování svých<br />
předsevzetí, plánů a tužeb všichni. Zkuste se tedy inspirovat příběhy, které<br />
v tomto čísle naleznete.<br />
Pevnou vůli Vám všem přeje Vaše redakce!<br />
Dialog · Časopis nejen pro dialyzované pacienty<br />
Vychází jednou za dva měsíce. Zdarma. ISSN 1803-7267<br />
Redakční rada: Ing. Petr Macoun, Ph.D., MUDr. Martin Kuncek,<br />
RNDr. Martin Kalina, Ph.D., Luděk Hajský, Šéfredaktor: Veronika Tichá,<br />
Redakce: Petra Pokorová, Ing. Helena Málková, Kristýna Tesařová,<br />
Mgr. Michal Dušek, prim. MUDr. Roman Kantor, Luděk Hajský, Grafika: Tomáš Komůrka, BA<br />
Vydavatel: B. <strong>Braun</strong> <strong>Avitum</strong> s.r.o., V Parku 2335/20, CZ-148 00 Praha 4, IČ: 61856827, DIČ: CZ61856827, Tel. +420 -271 091 111,<br />
Fax +420-271 091 912, e-mail: dialog.cz@bbraun.com, www.bbraun-avitum.cz<br />
Veškeré články publikované v tomto časopisu mají pouze informativní charakter a nejsou právně závazné. Veškerá doporučení<br />
uveřejněná v tomto časopisu týkající se zdravotního stavu, dietních a režimových opatření je nutné konzultovat s Vaším ošetřujícím<br />
lékařem nebo sestrou. Redakce si vyhrazuje právo na úpravu veškerých textů.<br />
Z OBSAHU VYBÍRÁME<br />
Lidé Lidé kolem nás 4<br />
S primářem Petrem Gorunem z Ústí nad<br />
Orlicí o Pražském mezinárodním maratonu<br />
Dnes na téma 9<br />
Komplikace dialyzační léčby II.<br />
– ledvinná kostní nemoc a cholesterol<br />
Víte, že 7<br />
Vyrobení celofánu výrazně ovlivnilo<br />
nejen potravinářský průmysl, ale přispělo<br />
i k počátkům prvních dialýz<br />
Cestujeme 12<br />
Osm krásných míst na Slovensku, poblíž<br />
kterých můžete využít i ošetření na našich<br />
dialyzačních střediscích<br />
Bratislava<br />
Bánovce<br />
Topoľčany<br />
Galanta Šaľa<br />
Námestovo<br />
Dolný Kubín<br />
Trstená<br />
Orava<br />
Partizánske<br />
Zvolen<br />
Hobby 17<br />
Využijte nadúrody rajčat ze zahrádky či<br />
letních výhodných cen a usušte si je<br />
3
4<br />
LIDÉ KOLEM NÁS<br />
P<br />
Do všeho<br />
naplno<br />
Rozhovor<br />
s MUDr. Petrem Gorunem,<br />
vedoucím lékařem<br />
Dialyzačního střediska<br />
B. <strong>Braun</strong> <strong>Avitum</strong><br />
v Ústí nad Orlicí<br />
okud bych měl jmenovat někoho, kdo mě toho o dialýze naučil nejvíce, byl by to zcela jistě MUDr. Petr Gorun,<br />
primář dialyzačního střediska v Ústí nad Orlicí, kde jsem coby dialyzační sestra před lety začínal. Poznal<br />
jsem ho jednak jako vynikajícího lékaře, který svým pacientům věnuje maximum, ale také jako člověka, kterému<br />
– potřebujete-li jeho pomoc – můžete zavolat klidně o půlnoci, a on vám ochotně vyjde vstříc. Kdybych byl<br />
někdy dialyzovaným pacientem, chtěl bych být zcela jistě pacientem MUDr. Petra Goruna! Svou práci dělá na<br />
více než 100 %, a když se pustí do něčeho jiného, jde do toho také naplno. Takže když běh, tak rovnou maraton!
P<br />
okud bych měl jmenovat někoho, kdo mě toho<br />
o dialýze naučil nejvíce, byl by to zcela jistě<br />
MUDr. Petr Gorun, primář dialyzačního střediska v Ústí<br />
nad Orlicí, kde jsem coby dialyzační sestra před lety<br />
začínal. Poznal jsem ho jednak jako vynikajícího lékaře,<br />
který svým pacientům věnuje maximum, ale také jako<br />
člověka, kterému – potřebujete-li jeho pomoc – můžete<br />
zavolat klidně o půlnoci, a on vám ochotně vyjde vstříc.<br />
Kdybych byl někdy dialyzovaným pacientem, chtěl bych<br />
být zcela jistě pacientem MUDr. Petra Goruna! Svou<br />
práci dělá na více než 100 %, a když se pustí do něčeho<br />
jiného, jde do toho také naplno. Takže když běh, tak<br />
rovnou maraton!<br />
Pane doktore, kdy jste běžel<br />
svůj první maraton? Kolik<br />
vám bylo let?<br />
Byl to Pražský mezinárodní maraton<br />
v květnu 2010, tedy krátce<br />
po mých 49. narozeninách.<br />
S manželkou v Chorvatsku v pohoří Velebit<br />
Řekněte mi, co vede<br />
člověka k tomu, aby téměř<br />
v padesáti letech začal běhat<br />
maratony?<br />
V žákovském a dorosteneckém<br />
věku jsem aktivně sportoval –<br />
v létě jsem za Jiskru Ústí nad<br />
Orlicí hrával kopanou a v zimě<br />
jsem za stejný oddíl provozoval<br />
sjezdové lyžování. Během studia<br />
medicíny v Praze jsme občas se<br />
spolubydlícím z kolejí běhávali<br />
v Riegrových sadech a později,<br />
po návratu domů do Ústí a nástupu<br />
do nemocnice, jsem několikrát<br />
„začínal“ běhat, ale vždy<br />
mi to vydrželo<br />
jen chvíli. Ale<br />
v té době jsem asi<br />
osm let od jara<br />
do podzimu jezdil<br />
do práce a zpět<br />
na kole z nedalekéhoLetohradu<br />
(cca 15 km),<br />
kde jsme tehdy<br />
po svatbě přechodně<br />
bydleli.<br />
Až s přibývajícím<br />
věkem jsem<br />
běhání stále více<br />
přicházel na chuť<br />
a asi od roku 2004 běhávám víceméně<br />
pravidelně, podle časových<br />
možností jednou až třikrát<br />
týdně, většinou kolem 15 km.<br />
Zpočátku jsem se musel dost<br />
přemlouvat, ale od jisté doby<br />
mám při delší přestávce tak trochu<br />
„absťák“. Myslím si, že endorfiny,<br />
které si člověk běháním<br />
vyplaví, docela fungují.<br />
Je běhání i ventilem<br />
kompenzujícím vaše náročné<br />
povolání, nebo si spíše vzhledem<br />
k věku snažíte uchovat<br />
dobrou kondici co nejdéle?<br />
Obojí. Ale asi to tak trochu přichází<br />
i s věkem, protože v poslední<br />
době mě v zimě začalo<br />
více bavit i běhání na lyžích<br />
než dříve milované sjezdové lyžování.<br />
Před dvěma lety jsem si<br />
řekl, že maraton je výzva, a tak<br />
jsem to zkusil a ono to nějak<br />
dopadlo. Moje manželka mi<br />
říká, že si my chlapi stále musíme<br />
dokazovat, jak jsme dobří,<br />
a asi má trochu pravdu. Takže<br />
mě k běhání přivedla z části<br />
anamnéza sportování od dětství<br />
a z části mužská ješitnost.<br />
Navíc mi zemřel otec, když mu<br />
bylo pouhých 46 let, a to náhlou<br />
smrtí způsobenou akutním<br />
infarktem myokardu. Stalo se to<br />
v zimě na běžkách. To člověka<br />
také jistě přivede k zamyšlení se<br />
nad vlastním životním stylem…<br />
Připomeňte prosím neznalým,<br />
na jakou vzdálenost se<br />
maraton běhá?<br />
Je to 42 kilometrů a 195 metrů.<br />
Jaký máte nejlepší čas?<br />
No, není to nic, s čím bych se<br />
měl chlubit… Na Pražském me-<br />
LIDÉ KOLEM NÁS<br />
S prof. Pavlem Pafkem a dr. Vladimírem Vojancem ve Vysokých Tatrách, 2008<br />
zinárodním maratonu v roce<br />
2011 to byly 4 hodiny a 15 minut.<br />
Ale je to asi o 10 minut<br />
lepší čas než na tom prvním<br />
v roce 2010.<br />
Také letos 13. května jste<br />
běžel maraton. Kolikátý už?<br />
Třetí.<br />
Máte ještě nějakou další<br />
sportovní metu? Běhají se<br />
i ultramaratony…<br />
Ultramaraton asi ne, ale „iron<br />
man“ – velký triatlon – to je<br />
výzva! Je to 3 800 m plavání,<br />
180 km na kole a na závěr maratonský<br />
běh.<br />
Znám vás jako člověka,<br />
který když se do něčeho<br />
zakousne, nepovolí, dokud se<br />
5
6<br />
LIDÉ KOLEM NÁS<br />
mu nepodaří dosáhnout cíle.<br />
Myslíte si, že to, že běháte právě<br />
maraton, je i projevem vaší<br />
„býčí“ povahy? Pevné vůle?<br />
Myslím, že tak trochu ano, ale<br />
jsou i další důvody, které jsem<br />
před chvílí zmiňoval.<br />
KŘÍŽOVÝ VÝSLECH<br />
MUDr. Petr Gorun,<br />
vedoucí lékař<br />
Dialyzačního střediska<br />
B. <strong>Braun</strong> <strong>Avitum</strong><br />
v Ústí nad Orlicí<br />
Hudba: podle stavu duše<br />
- někdy i vážná (Dvořák,<br />
Beethoven, Vivaldi), ale<br />
spíše rocková či folková<br />
(Čechomor, Elán, Radůza)<br />
Kniha: knihy Tomáše<br />
Halíka a Jaroslava Foglara<br />
Roční období: jaro<br />
Znamení zvěrokruhu:<br />
jsem narozen ve znamení<br />
býka, ale nic mi to neříká,<br />
resp. nejsem pověrčivý<br />
Barva: zelená<br />
Jídlo, pití: středomořská<br />
kuchyně (pizza,<br />
těstoviny....), dobré<br />
nefiltrované pivo,<br />
caipirinha<br />
Osobnost: Tomáš Halík<br />
Je i vaše maximální nasazení<br />
při péči o pacienty projevem<br />
vaší nátury? Pamatuji si<br />
z dob, kdy jsme spolu pracovali<br />
na dialýze v Ústí nad Orlicí,<br />
že jste se věnoval našim<br />
pacientům na sto padesát<br />
procent. S tím pak asi souvisí<br />
i to, že ve statistikách úspěšnosti<br />
léčby dialyzovaných<br />
pacientů se vaše dialyzační<br />
středisko trvale drží na prvních<br />
příčkách pomyslného<br />
žebříčku...<br />
I na tuto vaši odpověď musím<br />
odpovědět kladně. Snažím se<br />
věci, které dělám, dělat dobře.<br />
Někdy možná je té snahy příliš,<br />
až se to stává kontraproduktivním.<br />
Asi opravdu platí, že<br />
někdy „méně znamená více“,<br />
ale ne vždy je to předem zřejmé.<br />
Navíc si myslím, že si naši<br />
pacienti kvalitní péči zaslouží.<br />
Ale nejenom chlebem živ je<br />
člověk, a tak se zejména naše<br />
sestřičky snaží pečovat i o duši<br />
a ducha našich klientů, ale to<br />
se jaksi do statistik v excelu<br />
nevměstná.<br />
Selhání ledvin je zpravidla<br />
nezvratné, nedá se vyléčit<br />
v pravém slova smyslu.<br />
Přesto se zeptám – jak by<br />
se podle vás dala definovat<br />
úspěšná léčba dialyzovaného<br />
pacienta?<br />
Jistě tak, že se pacient cítí dobře<br />
na těle i na duši, že je při<br />
dialyzačním léčení co nejméně<br />
omezován oproti svým dřívějším<br />
aktivitám. I proto se snažíme<br />
všem pacientům, kteří<br />
medicínsky přicházejí v úvahu,<br />
nabízet transplantaci ledvin<br />
jako jistě nejvhodnější způsob<br />
léčby jejich selhání.<br />
Jakou měrou se na takovém<br />
úspěchu dialyzační léčby<br />
podílí lékař a jakým sám pacient?<br />
Nebo se zeptám jinak<br />
– co podle vás může pacient<br />
udělat, aby společně s lékařem<br />
dosáhali co nejlepších<br />
výsledků dialyzační léčby?<br />
Netroufám si ten podíl vyjádřit<br />
číselně, ale zejména v této<br />
oblasti medicíny je spolupráce<br />
Na hřebeni Orlických hor 2012<br />
poučeného pacienta zcela zásadní.<br />
Ale nejedná se jen o dodržování<br />
diety a pitného režimu<br />
nebo užívání léků, podstatné<br />
je i jakési smíření se, sžití se<br />
s touto skutečností, neboť jsme<br />
se sami opakovaně přesvědčili,<br />
že takovýto klient má mnohem<br />
lepší perspektivu, co se týče<br />
délky a především kvality života<br />
při dialyzačním léčení.<br />
Váš tatínek byl také lékařem.<br />
Byla medicína jasná<br />
volba, nebo jste přemýšlel<br />
i o jiných povoláních?<br />
Finální rozhodnutí asi bylo<br />
celkem jasné, ale pamatuji si,<br />
že ještě asi do třetího ročníku<br />
na gymnáziu jsem chtěl jít<br />
studovat veterinární medicínu.<br />
Technický obor to rozhodně<br />
být nemohl.<br />
Asi je předčasné předjímat,<br />
ale směřuje váš syn<br />
také k medicíně?<br />
Vzhledem k tomu, že je mu<br />
dvanáct let, tak je to zatím<br />
opravdu „ve hvězdách“. Dvě již<br />
dospělé a vdané dcery se vydaly<br />
na pedagogickou dráhu a ta<br />
třetí, téměř již také dospělá,<br />
zatím přemýšlí, kam své kroky<br />
zamíří.<br />
Děkuji za rozhovor.<br />
Luděk Hajský
V<br />
ětšina laiků se domnívá,<br />
že na začátku každého<br />
objevu je geniální nápad neméně<br />
geniálního vědce nebo<br />
lékaře. To je jistě pravda, ale<br />
nikoliv celá. Jürgen Thorwald,<br />
švýcarský publicista, který se<br />
dlouhá léta věnoval popularizaci<br />
medicíny, kdysi trefně<br />
napsal: „Dějiny lékařství nepsali<br />
svým potem pouze lékaři<br />
a vědci, ale také pacienti.“ Jeho<br />
slova do písmene platí také pro<br />
objev umělé ledviny.<br />
Podle údajů Jürgena Thorwalda<br />
byl v roce 1930 ve velmi<br />
špatném zdravotním stavu<br />
přijat do groningenské fakultní<br />
nemocnice v Holandsku dvaadvacetiletý<br />
pacient. Jmenoval<br />
se Jan Bruning. Tento mladý<br />
muž postižený selháním ledvin<br />
brzy zemřel. Svým osudem se<br />
však zapsal do dějin lékařství<br />
proto, že zemřel před zraky<br />
vědecky schopného a technicky<br />
nadaného lékaře Willema<br />
Kolffa, kterému bylo sedmadvacet<br />
let. Citlivý lékař nesl<br />
těžce ztrátu svého pacienta,<br />
nadto vrstevníka. Kolff věděl,<br />
že v té době nebylo možné dotyčnému<br />
pacientovi pomoci.<br />
Rozhodl se ale, že „takhle to<br />
dál nejde“ a musí se přece najít<br />
způsob, jak takové pacienty<br />
zachránit v budoucnu. A tak se<br />
v Holandsku začala psát dramatická<br />
a životy zachraňující<br />
historie umělé ledviny.<br />
Pro přesnost dodejme, že už<br />
před Willemem Kolffem se tři<br />
američtí lékaři pokoušeli sestrojit<br />
„ledvinový stroj“, ovšem<br />
bez úspěchu. To se dalo<br />
předpokládat, neboť bylo třeba<br />
vyřešit mnoho především<br />
technických problémů. Willem<br />
Kolff měl „kliku“, tedy onu<br />
Objevení<br />
umělé ledviny<br />
Z historie dialyzační léčby III.<br />
Prof. Willem Kolff... ... a jeho umělá ledvina<br />
pověstnou „kapičku štěstí“, že<br />
v době, kdy přemýšlel o umělé<br />
ledvině, vyvinuli v Německu<br />
celofán. A zatímco objevitelé<br />
správně předpokládali, že celofán<br />
výrazně ovlivní zejména<br />
potravinářský průmysl, Kolff<br />
se soustředil na okolnost, že<br />
právě celofán některé látky<br />
propouští a jiné ne. A to se mu<br />
„hodilo“ pro jeho záměry.<br />
Na začátku války musel<br />
Willem Kolff pro své pokrokové<br />
politické názory opustit<br />
své dosavadní pracoviště<br />
a přesídlil do malé nemocnice<br />
Každá nová diagnostická i léčebná metoda<br />
je s radostí vítána všemi nemocnými, kterým<br />
zachrání život. Platí to samozřejmě i pro dialyzační<br />
léčbu. A někteří zvídaví pacienti pochopitelně<br />
chtějí vědět, kým a jak vlastně byla objevena.<br />
VÍTE, ŽE…<br />
v městečku Kamene. Jako každý<br />
„pošetilý“ vědec byl i on<br />
pověrčivý a pro své výzkumy<br />
si zvolil místnost 13a, která je<br />
tam pietně zachovávána dodnes.<br />
Tady s pomocí jednoho<br />
medika a dvou laborantek sestrojil<br />
první umělou ledvinu<br />
na světě. Byla samozřejmě<br />
problematická a bylo nutno<br />
vyřešit ještě mnoho problémů,<br />
zejména těch, které si týkaly<br />
používání vhodných materiálů<br />
a léků (např. heparinu). V klinické<br />
praxi zatím v té době nedoznala<br />
valných úspěchů.<br />
Nicméně Kolff pracoval dál<br />
a v roce 1945 oznámil odborné<br />
veřejnosti, že se Sofia Schafstadtová<br />
jakožto první pacientka<br />
na světě podrobila dialyzační<br />
léčbě. I ona se zapsala<br />
do historie lékařství, i když<br />
s trochou hořké příchuti. Tato<br />
žena s akutním selháním ledvin<br />
byla obviněna z kolaborace<br />
s fašisty a hrozil jí soud<br />
s následným vysokým trestem.<br />
Dostala ale možnost: když se<br />
podrobí dialýze a „přežije ji“,<br />
získá milost a díky nové léčebné<br />
metodě si třeba zachrání<br />
i život. Risk to byl veliký, ale<br />
paní Sofia se úspěšné dialýze<br />
podrobila a zemřela teprve<br />
v roce 1951 ve svých sedmdesáti<br />
třech letech.<br />
Willem Kolff ale nebyl jediný,<br />
kdo se snažil o vývoj bezpečné<br />
umělé ledviny. Je nezbytné<br />
připomenout též Švéda<br />
Nilse Alvalla, který šel svou nezávislou<br />
cestou a oznámil objev<br />
umělé ledviny v roce 1947.<br />
Neskrývejme ale skutečnost,<br />
že Kolffův přístroj mnohokrát<br />
selhal a že bylo třeba metodu<br />
rozpracovat tak, aby byla nejen<br />
bezpečná, ale aby také sloužila<br />
7
8<br />
PORADNA<br />
i pro dlouhodobou dialyzační<br />
léčbu. Bylo třeba dalšího<br />
objevu. Kolffova a Alvallova<br />
historie měla pokračování,<br />
když v roce 1959 třicetiletý<br />
americký lékař B. H. Scribner<br />
vyřešil problém opakovaných<br />
vpichů pomocí tzv. zkratu, kterému<br />
se dnes říká Scribnerův<br />
zkrat. Jmenovaný lékař s jeho<br />
pomocí poprvé úspěšně použil<br />
dlouhodobou dialýzu. A hned<br />
si zapamatujeme, že prvním<br />
? Máme v rodinné anamnéze<br />
polycystické ledviny,<br />
které mi zatím v mých 32<br />
letech nezjistili. V graviditě<br />
před čtyřmi lety mi provedli<br />
ultrazvuk. Chtěla bych se<br />
zeptat, zda se u mne mohou<br />
ještě projevit později? Mé mamince<br />
je zjistili až po padesátce,<br />
kdy je objevili u její maminky.<br />
Moje mladší sestra je<br />
má již prokázané několik let<br />
a dnes je jí 32 let. Nejmladší<br />
sestra (28 let) s vyšetřením<br />
ledvin otálí, má hrůzu z toho,<br />
že bude mít nemoc taky. Měly<br />
Vážení čtenáři,<br />
své dotazy nám zasílejte<br />
na adresu redakce:<br />
Časopis Dialog<br />
B. <strong>Braun</strong> <strong>Avitum</strong> s.r.o.<br />
V Parku 2335/20<br />
CZ-148 00 Praha 4<br />
nebo e-mailem na adresy:<br />
dialog.cz@bbraun.com<br />
dialog.sk@bbraun.com<br />
nebo prostřednictvím internetu<br />
v poradně na<br />
www.ledviny.cz<br />
Dotazy je také možné předat<br />
personálu dialyzačních<br />
středisek B. <strong>Braun</strong> <strong>Avitum</strong>.<br />
takto zachráněným pacientem<br />
byl Clyde Shilds. Po deseti letech<br />
života s umělou ledvinou<br />
zavzpomínal a podle Thorwaldova<br />
sdělení po první dialýze<br />
prohlásil: „Cítím se jako<br />
člověk, který se vrátil ze tmy<br />
do bílého dne.“<br />
V roce 1955 byla umělá ledvina<br />
senzací. A jak to tak bývá,<br />
budila nejen naděje, ale také<br />
pochyby. Ještě v roce 1960 se<br />
jí nelichotivě říkalo „smrtí-<br />
Poradna<br />
Odpovídá MUDr. Roman Kantor<br />
z dialyzačního střediska B. <strong>Braun</strong> <strong>Avitum</strong> Třinec<br />
bychom být kvůli této rodinné<br />
anamnéze sledovány urologem<br />
i my, které toto onemocnění<br />
nemáme?<br />
S největší pravděpodobností<br />
se dá říci, že pokud ve 32 letech<br />
nemáte žádné cysty, pak nemoc<br />
nemáte. A pokud nejste nemocná,<br />
není důvod vás sledovat.<br />
Oddalování vyšetření u mladší<br />
sestry zřejmě zatím nijak nevadí,<br />
pokud má normální krevní<br />
tlak a normální výsledky krevního<br />
rozboru. Je otázkou, co<br />
je lepší – zda žít s hrůzou, zda<br />
nemoc mám (u sestry je pravděpodobnost<br />
50:50), nebo si<br />
nechat udělat ultrazvuk a mít<br />
jistotu. Ve věku 28 let nepřítomnost<br />
cysty prakticky nemoc<br />
vylučuje. Naopak přítomnost<br />
cysty na dosavadním životě<br />
sestry mění jen to, že bude<br />
docházet na občasné kontroly,<br />
cí stroj“, a to i přesto, že v té<br />
době s její pomocí žily dál desítky<br />
pacientů. Pravdou ale je,<br />
že teprve v roce 1971 byl umělé<br />
ledvině přiznán statut řádné<br />
klinické metody. Radost z nové<br />
léčebné metody však kalila<br />
skutečnost, že přístroje byly<br />
velmi drahé a bylo jich všude<br />
na světě málo.<br />
Dnes, kdy je v České republice<br />
umělých ledvin dostatek,<br />
si to už ani nedovedeme před-<br />
občas si změří tlak a hlavně se<br />
v případě potíží začne léčit, což<br />
může oddálit okamžik selhání<br />
ledvin. Na tyto otázky si však<br />
musí sestra odpovědět sama.<br />
? Docházím na dialýzu<br />
ve větším městě. V létě<br />
jsem byla na prázdninové dialýze<br />
na jednom menším středisku<br />
a tam jsme dostávali<br />
příspěvky na svačinu – 30 Kč.<br />
Jak to, že v naší velké nemocnici<br />
nedostáváme nic? Prý to<br />
platí pojišťovna.<br />
Pojišťovna hradí výkon<br />
„chro nická hemodialýza“, případně<br />
„chronická he -<br />
mo diafiltrace“, nikoliv<br />
„svačinku“. Nikde<br />
na internetu ani jako<br />
součásti smluv neexistují<br />
kalkulace<br />
výkonu dialýzy, pro-<br />
stavit. Přesto si myslím, že je<br />
dobré jednou za čas věnovat<br />
vzpomínku a vzdát hold všem,<br />
kteří se o vznik a rozvoj dialyzační<br />
léčby zasloužili: tedy<br />
i jmenovaným lékařům, vědcům<br />
a prvním statečným pacientům.<br />
Prof. PhDr. RNDr. Helena Haškovcová,<br />
CSc., Fakulta humanitních<br />
studií UK, Praha<br />
to nelze z veřejných zdrojů<br />
dohledat, zda svačinka patří<br />
do výkonu či nikoliv. Je pravdou,<br />
že řada dialyzačních pracovišť<br />
si uvědomuje nutnost<br />
nutriční náhrady ztrát během<br />
dialyzační léčby. Proto na některých<br />
dialyzačních střediscích<br />
a na všech střediscích společnosti<br />
B. <strong>Braun</strong> <strong>Avitum</strong> jsou<br />
svačinky poskytovány. Pokud<br />
dialyzační středisko chce své<br />
pacienty nutričně podporovat<br />
a je schopno hradit svačinku<br />
ze svých provozních nákladů,<br />
je vhodné nějakou formu svačinek<br />
na dialýze zajistit. Není<br />
to však podmínka dobře provedené<br />
dialýzy.<br />
Uplácení 30 korunami však<br />
mezi tyto formy terapie nepatří.<br />
Kdybyste dostala v letadle během<br />
několikahodinového letu<br />
místo jídla a pití 100 korun, asi<br />
by vám byly k ničemu a divila<br />
byste se, co to má znamenat…
DNES NA TÉMA…<br />
Rizika a komplikace dialyzační léčby – II.<br />
Při selhání ledvin je v různé míře postiženo více funkcí, které ledviny v organismu zastávají. U pacientů se selháním ledvin<br />
se objevují prakticky vždy komplikace nejrůznějšího druhu. Naposledy jsme se věnovali vysokému krevnímu tlaku, anémii<br />
a vysoké hladině draslíku. Tentokrát se zaměříme na cholesterol a ledvinnou kostní nemoc.<br />
Poruchy hladin tuků<br />
a cholesterolu v krvi<br />
▪ Co to je a jak vznikají?<br />
Poruchy hladin tuků a cholesterolu v krvi jsou<br />
u lidí s nemocnými ledvinami velmi časté. Zvyšuje<br />
se hladina jednoduchých tuků, tzv. triglyceridů,<br />
i hladina celkového cholesterolu. Navíc se zvyšuje<br />
zastoupení LDL-cholesterolu, který je pro tělo nebezpečný,<br />
a snižuje se zastoupení HDL-cholesterolu,<br />
jenž tělo naopak chrání. Poruchy hladin tuků<br />
a cholesterolu v krvi jsou způsobeny poruchou<br />
látkové výměny při ledvinné nedostatečnosti, ledvinném<br />
selhání nebo při některých dalších stavech,<br />
zejména nefrotickém syndromu či současně se vyskytující<br />
cukrovce. Velký vliv má také nadměrný<br />
příjem tuků (hlavně živočišných) a cukrů ve stravě<br />
či nápojích a nedostatek pohybu. Hladinu tuků<br />
nebo cholesterolu může zvyšovat i užívání některých<br />
léků.<br />
▪ Jak se projevují?<br />
Tuky samotné nijak „nebolí“ a člověk na sobě jejich<br />
zvýšenou hladinu nijak nepozná. Pocítit lze<br />
teprve komplikace, to už však bývají změny v těle<br />
nevratné. Poruchy hladin tuků a cholesterolu<br />
v krvi vedou ke zrychlenému kornatění tepen –<br />
ateroskleróze – a v důsledku toho k srdečním infarktům,<br />
cévním mozkovým příhodám, poruchám<br />
prokrvení nohou a poškození dalších orgánů.<br />
▪ Jak se zjišťuje?<br />
Hladina tuků a cholesterolu v krvi se stanovuje<br />
v laboratoři z krevního vzorku, který se má odebrat<br />
po alespoň 12hodinovém lačnění. Odběr dříve<br />
po jídle může podávat falešně vyšší výsledky.<br />
▪ Jak se léčí?<br />
Zvýšenou hladinu tuků nebo cholesterolu můžeme<br />
ovlivnit především dietou s omezením živočišných<br />
tuků, dostatkem pohybu, a pokud toto nestačí, tak<br />
léky.<br />
Jaké jsou nejčastější komplikace onemocnění ledvin?<br />
Jak se léčí a co pro léčbu můžete sami udělat?<br />
Ledvinná kostní nemoc<br />
▪ Co to je a jak vzniká?<br />
Abychom mohli ledvinnou kostní nemoc lépe pochopit, musíme si vysvětlit, jak fungují<br />
zdravé kosti. Zdravá kost je složena převážně z vápníku a fosforu zasazených do speciální<br />
bílkoviny. Dostatek vápníku a fosforu ve správném poměru je nezbytný pro pevnost<br />
kosti. Vápník a fosfor získáváme z jídla a jeho vstřebání a uložení do kosti zajišťuje<br />
vitamin D. Dříve se proto stávalo, že děti, které neměly dostatek vitaminu D, trpěly<br />
křivicí – jejich kosti byly v důsledku<br />
nedostatku vápníku a fosforu měkké<br />
a křivily se. Vitamin D potřebuje být<br />
upraven (aktivován) v ledvinách, což<br />
pro zdravé ledviny není žádný problém.<br />
Kost se stále mění – není to<br />
tak, jak jsme si dříve představovali,<br />
že kost jednou naroste a pak už vydrží<br />
celý život. (Díky tomu je možný<br />
například srůst úlomků po zlomenině.)<br />
Naopak, kost se stále přestavuje,<br />
malé kousky se odbourávají a nové<br />
dostavují podle toho, jak moc ji zatěžujeme.<br />
K tomu je potřeba nejen dostatek<br />
vápníku a fosforu ve správném<br />
poměru, dostatek vitaminu D a přiměřená<br />
zátěž (tedy dostatek pohybu), ale také odpovídající množství parathormonu.<br />
Parathormon je látka, která se tvoří v příštítných tělískách, což jsou 4 malé kuličky<br />
zezadu štítné žlázy. Ta se nachází na krku po stranách ohryzku. Parathormon umožňuje<br />
odbourávání kosti tak, aby se mohla přestavovat. Jeho nadbytek způsobuje příliš velké<br />
odbourávání kosti, a tedy její měknutí. Špatný je i nedostatek parathormonu – kost se<br />
pak nemůže přestavovat, je jako mrtvá a stává se křehkou. Rovnováha mezi vitaminem<br />
D a parathormonem umožňuje i přechodné ukládání nadbytku vápníku a fosforu<br />
do kosti a naopak jejich uvolňování v případě potřeby tak, aby jejich hladina v krvi<br />
příliš nekolísala, což se snadno může stát např. po jídle obsahujícím tyto minerály nebo<br />
naopak po delším hladovění.<br />
▪ Jak se projevuje?<br />
Ledvinná kostní nemoc je složité onemocnění, které snižuje pevnost kostí, ale současně<br />
poškozuje i jiné orgány – klouby, srdce, cévy, plíce atd.<br />
Postižení kostí vede k jejich změknutí a větší křehkosti, a snáze tedy dochází ke zlomeninám.<br />
Kosti mohou také bolet. Srážení krystalků vápníku a fosforu v tkáních se<br />
projevuje různě podle postiženého místa. V očních spojivkách způsobuje zarudnutí<br />
9
10<br />
DNES NA TÉMA…<br />
a škrabání podobné zánětu spojivek, v tomto případě pak mastičky<br />
a kapky do očí příliš nepomáhají. Na kůži není patrné, ale vede k někdy<br />
velmi výraznému svědění. V okolí kloubů mohou tyto uloženiny<br />
vytvářet neforemné „bambule“, které mohou bolet a snižují pohyblivost<br />
kloubů. Na cévách se uloženiny vápníku a fosforu dlouho neprojevují,<br />
po delší době však vedou k jejich kornatění a ucpávání,<br />
což může způsobit například srdeční infarkt nebo zhoršené prokrvení<br />
nohou. Ukládání krystalků v srdečních chlopních zase může způsobit<br />
chlopenní vadu, která se projeví dušností a srdečním šelestem. Ukládání<br />
v plicích má za následek dlouhodobý suchý kašel. Sama vysoká<br />
hladina parathormonu může navíc vést ke slabosti svalů a horší výkonnosti,<br />
zhoršení anémie a třeba i krevního tlaku.<br />
▪ Jak se ledvinná kostní nemoc zjišťuje?<br />
Důležité je pravidelné stanovování krevní hladiny fosforu, vápníku<br />
a parathormonu z krevního vzorku – většinou se doporučuje kontrolovat<br />
vápník a fosfor jednou měsíčně a parathormon jednou za tři<br />
měsíce. Někdy jsou však potřebné častější kontroly. Příštítná tělíska<br />
se vyšetřují nejčastěji ultrazvukem a někdy také počítačovou tomografií.<br />
Kvalita kostí se hodnotí pomocí rentgenu, denzitometrie, ze<br />
specializovaných krevních odběrů nebo odběrem části kostní tkáně<br />
k mikroskopickému vyšetření. U dialyzovaných pacientů je nezbytná<br />
pravidelná kontrola účinnosti dialýzy.<br />
▪ Dá se vzniku nemoci a jejím komplikacím zabránit?<br />
Vznik ledvinné kostní nemoci a její komplikace lze určitě správnou<br />
léčbou o léta oddálit a při včasné léčbě a dobré spolupráci pacienta se<br />
jim snad dá i úplně zabránit. Čím dříve a aktivněji se s léčbou začne,<br />
tím lepšího je dosaženo výsledku.<br />
▪ Jak se ledvinná kostní nemoc léčí?<br />
Už v době středně závažné ledvinné nedostatečnosti je dobré omezovat<br />
příjem fosforu v jídle, aby se nemohl v těle hromadit (o tom, jak<br />
omezit příjem fosforu jsme již informovali v minulých číslech a opět<br />
budeme). V té době je také správné jíst přiměřené množství vápníku.<br />
Poradit by vám měl váš lékař, sestra či nutriční terapeutka. Když toto<br />
nestačí, může vám lékař doporučit tzv. vazače fosfátů. To jsou léky,<br />
7 2 1 3 4<br />
5 2 1 9<br />
9 8 2<br />
2 5 9<br />
4<br />
9 3 5 7<br />
4 6 1<br />
6 3<br />
Sudoku<br />
Žádná číslice se nesmí v jednom<br />
řádku opakovat dvakrát<br />
Žádná číslice se nesmí v jednom<br />
sloupci opakovat dvakrát<br />
Žádná číslice se nesmí ve čtverci<br />
3x3 opakovat dvakrát<br />
Snadné Průměrné<br />
které se užívají společně s každým jídlem včetně svačiny. V žaludku<br />
se vazač smíchá s jídlem a naváže na sebe fosfor z jídla tak pevně, že<br />
se nemůže vstřebat a později odchází stolicí. Vazače fosfátů bývají při<br />
správném podávání velmi účinné, nepříjemné je to, že se musí v dostatečném<br />
množství užívat při každém jídle. Z vazačů fosfátů se u nás<br />
nejčastěji používají Calcium carbonicum, Renagel, Calcium ProRenal<br />
a Venter.<br />
Pokud jste již dialyzovaní, je dobré vědět, že dialýza velmi pomáhá<br />
k odstranění nadbytečného fosforu, a to tím více, čím častěji a déle<br />
jste dialyzováni. Důležité je i to, aby vaše dialýza pobíhala bez komplikací<br />
a při dostatečném krevním průtoku. Podle výsledků krevních<br />
odběrů vám lékař může předepsat vitamin D v jeho aktivní formě,<br />
a to buď ve formě kapslí, nebo pokud jste již dialyzovaní, ve formě<br />
injekcí. K podání ústy je v současné době určen Rocaltrol, OsteoD<br />
a AlphaD3, ve formě injekcí je dostupný Zemplar. Dalším lékem, který<br />
pomáhá ke zmírnění ledvinné kostní nemoci potlačením nadměrné<br />
činnosti příštítných tělísek, je lék napodobující vápník – Mimpara.<br />
Pokud se nadměrnou činnost příštítných tělísek dlouhodobě nedaří<br />
potlačit, je potřeba přistoupit k jejich operativnímu odnětí – paratyreoidektomii.<br />
Operace se provádí v celkové anestezii. Pokud tento<br />
operační zákrok není z nějakého důvodu možný, lze provést opíchnutí<br />
příštítných tělísek alkoholem – sklerotizaci, což také zbrzdí jejich<br />
činnost, bohužel ale většinou ne dlouhodobě.<br />
▪ Co by měl pacient dodržovat při léčbě?<br />
Důležité je dodržovat dietu s omezením fosforu, užívat vazače fosfátů<br />
podle doporučení a nezapomínat na předepsaný vitamin D nebo<br />
Mimparu. Bez svolení lékaře neužívejte žádný další doplňující vitamin<br />
D a A a ani např. léky k doplnění vápníku, protože byste si tím<br />
mohli ublížit. Pokud jste již dialyzovaní, nesnažte se zkracovat délku<br />
dialýzy na kratší dobu, než je předepsaná. Čas, který byste momentálně<br />
ušetřili, by se v budoucnu mohl projevit zdravotními komplikacemi<br />
a v horším případě i předčasným úmrtím.<br />
Mgr. Michal Dušek, DS Praha - Homolka<br />
s využitím internetových zdrojů<br />
1 8 9<br />
4<br />
7<br />
7 4 6<br />
1<br />
4 6 5 3<br />
1 6 5 9<br />
7 1 8<br />
2<br />
2 3 8<br />
4 9
L<br />
etos v únoru jsem přijala<br />
pozvání od rakouských<br />
kolegyň z nemocnice Milosrdných<br />
bratrů ve Vídni (das<br />
Krankenhaus der Barmherzigen<br />
Brüder, Wien), které se na podzim<br />
roku 2011 zaškolovaly<br />
na našem středisku B. <strong>Braun</strong><br />
<strong>Avitum</strong> v Nuslích v knoflíčkové<br />
metodě napichování arteriovenózní<br />
píštěle.<br />
Staniční sestra, ošetřující<br />
personál, vedoucí lékař i zástupce<br />
ředitelky nemocnice<br />
mě srdečně přivítali. Byla jsem<br />
seznámena s chodem dialyzačního<br />
střediska s kapacitou<br />
10 lůžek a 53 chronicky dialyzovaných<br />
klientů, s fungováním<br />
nefrologické ambulance<br />
i akutního provozu a zároveň<br />
jsem měla možnost prohlédnout<br />
si areál nemocnice.<br />
Na tomto dialyzačním středisku<br />
nejsou zatím zavedené<br />
standardy, a proto sestry při<br />
svém zaškolovacím pobytu<br />
v Praze sbíraly informace<br />
Jak jsme přispěli k rozvoji<br />
dialyzační jednotky ve Vídni<br />
Dialyzační tým včetně sester na mateřské dovolené<br />
o tom, jak by ve všech směrech<br />
mohly ošetřovatelskou<br />
péči o dialyzované pacienty<br />
pozvednout. Již po první návštěvě<br />
sester v Praze zakoupila<br />
vídeňská nemocnice pro potřeby<br />
dialyzační jednotky přístroj<br />
Transonic, určený k pravidelné<br />
monitoraci průtoků a recirku-<br />
Změna ve skupině B. <strong>Braun</strong> <strong>Avitum</strong><br />
Milí pacienti, rádi bychom Vás informovali, že s účinností od 15. 5. 2012<br />
došlo ke změně v organizační struktuře skupiny B. <strong>Braun</strong> <strong>Avitum</strong>. Společnost<br />
B. <strong>Braun</strong> <strong>Avitum</strong> Bulovka se sloučila se společností B. <strong>Braun</strong><br />
<strong>Avitum</strong>, která převzala dialyzační střediska na Černém Mostě a v areálu<br />
nemocnice Bulovka. Jedná se pouze o formální změnu, z pohledu<br />
péče o vás, pacienty, se nic nemění. Na obou střediscích vám bude<br />
poskytována stejně kvalitní péče jako doposud.<br />
redakce<br />
lací v arteriovenózní spojce.<br />
Data z průběhu dialyzačního<br />
ošetření se ve Vídni pracně<br />
zapisují a zanášejí do počítače.<br />
Při kanylaci AVF i při manipulaci<br />
s centrálním žilním katetrem<br />
se pracuje nesterilně.<br />
Po mém „zasvěcení“ do provozu<br />
dialyzační jednotky jsme<br />
Děkuji...<br />
REPORTÁŽ<br />
přešli k ukázce, jak auskultačně<br />
vyšetřit shunt a rozeznat<br />
fyziologický vír a pulzaci<br />
od patologického víru. Poté<br />
jsme hovořili hlavně o knoflíčkové<br />
metodě napichování, jejích<br />
indikacích i kontraindikacích,<br />
jejím průběhu, výhodách,<br />
nevýhodách i komplikacích.<br />
Jsem ráda, že i my z našeho<br />
poměrně mladého dialyzačního<br />
střediska jsme mohli přispět<br />
našimi zkušenostmi a pomoci<br />
„sousedům“ v rozvoji jejich<br />
dialyzační jednotky, i když nepatří<br />
do sítě skupiny B. <strong>Braun</strong><br />
<strong>Avitum</strong>.<br />
Závěrem bych chtěla rakouskému<br />
týmu popřát hodně<br />
zdaru, síly a motivace získávat<br />
nové poznatky i vědomosti<br />
o zlepšování kvality, a tím<br />
zvýšení standardu ošetřovatelské<br />
péče o nemocné klienty.<br />
Katarína Tomanová,<br />
DS Praha – Nusle<br />
Děkuji všem zaměstnancům Dialyzačního<br />
střediska B. <strong>Braun</strong> <strong>Avitum</strong> Austerlitz<br />
ve Slavkově u Brna, vedeného primářem<br />
MUDr. Alešem Hrubým. Zvláště<br />
pak sestřičce Haně Jeřábkové za pěkný, vstřícný<br />
a odpovědný přístup po dobu mého léčení na<br />
tomto oddělení.<br />
Alois Zobal, Bučovice<br />
mozaika<br />
11
12<br />
CESTUJEME<br />
V loňském<br />
druhém<br />
vydání našeho<br />
časopisu jsem vás<br />
pozvala na cestu<br />
po Čechách a po<br />
Moravě. Tentokrát<br />
se s vámi vydám na<br />
Slovensko.<br />
Každá správná „tour“ má<br />
start a cíl. My začneme<br />
v hlavním městě Slovenska<br />
a v několika etapách<br />
projedeme všechna „naše<br />
místa“ a skončíme zase<br />
v Bratislavě.<br />
Bratislava<br />
Bratislava je hlavní a největší<br />
město Slovenska,<br />
centrum Bratislavského<br />
kraje. Leží na obou březích<br />
Dunaje, v jihozápadní části<br />
země, při hranici s Maďarskem<br />
a Rakouskem. Žije<br />
zde 463 tisíc obyvatel. Díky<br />
tomu, že je to hlavní město,<br />
nebude pro nás problém<br />
se sem dostat z jakéhokoliv<br />
koutu České nebo Slovenské<br />
republiky.<br />
Symbolem města je<br />
Bratislavský hrad se čtyřmi<br />
věžemi. V posledních<br />
letech prochází velkou rekonstrukcí,<br />
nyní však už je<br />
možné některé prostory navštívit.<br />
Hrad nelze minout,<br />
rozkládá se nad řekou a je<br />
dominantou města.<br />
Většinu památek najdete<br />
v historickém centru města.<br />
Doporučuji projít si celé centrum<br />
křížem krážem. Narazíme<br />
na Michalskou bránu, je-<br />
dinou bránu z původního<br />
středověkého městského<br />
opevnění a jednu z nejstarších<br />
budov města, dále<br />
budeme obdivovat několik<br />
paláců v barokním stylu:<br />
Grassalkovichov palác,<br />
arcibiskupský palác nebo<br />
Primaciálný palác. V ulicích<br />
potkáme i zajímavé<br />
Tour<br />
de Slovensko<br />
sochy, např. nesmíme minout<br />
Čumila.<br />
Kromě této sochy mě<br />
v Bratislavě nejvíce zaujala<br />
nová promenáda okolo Dunaje.<br />
Vede od Nového Mostu<br />
a jsou zde i restaurace, takže<br />
návštěvu města můžeme zakončit<br />
příjemným posezením<br />
a pozorováním řeky.<br />
Galanta, Šaľa<br />
Přesunuli jsme se asi o 60 km<br />
na východ, k přehradě Kráľová,<br />
z města do přírody. Přesto<br />
však ve městě zůstáváme – Galanta<br />
i Šaľa mají každá 15 tisíc<br />
obyvatel, a Šaľa i s příměstskými<br />
částmi dokonce 23 tisíc<br />
obyvatel. Minulost Galanty lze<br />
díky archeologickým nálezům
vysledovat až do pravěku. Její<br />
území bylo osídlené už v mladší<br />
době kamenné, první písemné<br />
zmínky však pocházejí z let<br />
1237–1240. Mezi zajímavé<br />
historické památky patří renesanční<br />
zámek ze 17. století,<br />
který je dnes sídlem muzea.<br />
Další pozoruhodnou stavbou je<br />
neogotický zámeček, rodové<br />
sídlo rodu Esterházy, Kaštieľ<br />
nebo římskokatolický kostel.<br />
Zajímavé je, že na Slovensku<br />
můžete navštívit také Řím.<br />
Opravdu se nepletu – za „slovenský<br />
Řím“ je totiž označováno<br />
krajské město Trnava<br />
z důvodu velkého množství<br />
kostelů. Od Galanty je Trnava<br />
vzdálena jen 26 km.<br />
Na okraji Galanty najdeme<br />
termální aquapark Galandia,<br />
který je otevřen od roku 2007,<br />
teplota v bazénech je ohřívána<br />
geotermální vodou až na 36 °C.<br />
Bohužel jeho voda nemá prokázané<br />
žádné léčivé účinky.<br />
Asi 7 km od města najdeme<br />
Vincovo jezero, které díky termální<br />
vodě nezamrzá.<br />
Jen 13 km od Galanty najdeme<br />
naše další město – Šaľu.<br />
Můžeme si je tedy prohlédnout<br />
Bratislavský hrad<br />
do Bratislavy...<br />
v rámci jedné etapy. Město<br />
leží na obou březích řeky<br />
Váh, v úrodné nížině, ve výšce<br />
118,8 m n. m. Do konce roku<br />
1927 se nazývalo Šaľa nad<br />
Váhom. Ve městě si můžeme<br />
prohlédnout třeba Renesanční<br />
kaštieľ nebo římskokatolický<br />
kostel sv. Margity z roku 1830<br />
a další zajímavé objekty. Pro<br />
zvídavé něco z encyklopedie<br />
– slovo kaštieľ pochází z latinského<br />
slova castellum a jedná<br />
se o zámek nebo pevnost, sídlo<br />
šlechtice či bohatého zemana.<br />
Po cestě z Galanty do Šaľy<br />
můžeme navštívit Dětskou<br />
farmu Humanita, která existuje<br />
již od roku 1995. Nejen<br />
děti zde mohou vidět více než<br />
dvacet druhů zvířat, jak žijí<br />
ve svém přirozeném prostředí.<br />
Je možné se zde projet také<br />
na koni nebo poníkovi.<br />
Topoľčany<br />
Bohužel čas nás tlačí, a tak<br />
odjíždíme o 71 km severněji<br />
do Topoľčan. Město má v současné<br />
době asi 28 tisíc obyvatel.<br />
Novodobé studie ukázaly,<br />
že název města je odvozen<br />
ze staroslověnštiny – „topol“<br />
znamená „horký“ nebo „teplý“.<br />
Toto označení se uchytilo<br />
kvůli termálním pramenům,<br />
které se v okolí města objevily<br />
na začátku středověku.<br />
Město leží u řeky Nitry mezi<br />
dvěma horskými pásmy Tribeč<br />
(na východě) a Považský Inovec<br />
(na západě).<br />
Tentokrát se nebudeme zdržovat<br />
ve městě, ale vydáme se<br />
na romantickou zříceninu Topolčanského<br />
(Podhradského)<br />
hradu. Hrad je volně přístupný,<br />
jen je někdy omezen pohyb<br />
návštěvníků po hradu, protože<br />
zdejší občanské sdružení pokračuje<br />
v jeho rekonstrukci.<br />
Hrad je nyní otevřen při pěkném<br />
počasí o víkendech od 10<br />
do 17 h. Pro jistotu si však před<br />
návštěvou hradu ověřte, zda<br />
není právě uzavřen.<br />
Partizánske,<br />
Bánovce nad Bebravou<br />
Popojíždíme dále na sever,<br />
nyní jen o nějakých 20 km<br />
severněji. Partizánske leží<br />
na jihu Trenčínského kraje.<br />
Prohlédnout si zde můžeme<br />
Vodní hrad postavený během<br />
14.–15. století, relaxovat lze<br />
na koupališti Dúha nebo v nedalekém<br />
rekreačním středisku<br />
s termální slabě minerální vodou<br />
Malé Bielice. Pro milovníky<br />
soutěží krásy bude určitě<br />
zajímavé, že se zde letos koná<br />
originální soutěž Miss Army<br />
Slovensko 2012. Podle popisu<br />
se jedná o soutěž krásy, fyzických<br />
schopností, všeobecného<br />
rozhledu, smyslu pro humor<br />
a zájmu o army svět. Soutěž<br />
už je nyní v plném proudu,<br />
galavečer, kde budou voleny<br />
Miss, proběhne 22. září letošního<br />
roku.<br />
Bratislava<br />
Bánovce<br />
Topoľčany<br />
Galanta Šaľa<br />
Námestovo<br />
Dolný Kubín Trstená<br />
Orava<br />
Partizánske<br />
Informace<br />
pro dialyzované<br />
pacienty<br />
Pro více informací<br />
ohledně zajištění ošetření<br />
můžete kontaktovat<br />
Centrum rekreačních<br />
dialýz,<br />
B. <strong>Braun</strong> <strong>Avitum</strong> s.r.o.,<br />
V Parku 2335/20,<br />
CZ-148 00 Praha 4,<br />
tel. +420-271 091 922,<br />
fax +420-271 091 923,<br />
e-mail: prazdninovadialyza.<br />
cz@bbraun.com<br />
Zvolen<br />
Dialyzační středisko v Bánovcích<br />
nad Bebravou je naším<br />
nejmladším střediskem.<br />
Bánovce se nacházejí v údolí<br />
řeky Bebravy na úpatí Stážovských<br />
vrchů v nadmořské výšce<br />
216 m n. m. V okolí nalezneme<br />
bohaté smíšené lesy, vzácné<br />
druhy živočichů a na svoje si<br />
zde přijdou i houbaři.<br />
Ve městě žije asi 21 tisíc obyvatel,<br />
mezi historické památky<br />
patří gotický kostel sv. Mikuláše<br />
z 15. století nebo synagoga<br />
z 19. století.<br />
Dominantou centra města<br />
je římskokatolický kostel Nejsvětější<br />
trojice z roku 1802.<br />
Minout také nemůžeme pozoruhodný<br />
památník Ľudovíta<br />
13
14<br />
CESTUJEME<br />
Vyhlídkové plavby na pltích na Oravě Roháčská plesa<br />
Štúra (první a největší na Slovensku),<br />
kaštieľ rodu Ottlýkovcov<br />
a dům Janka Jesenského,<br />
slovenského politika, básníka,<br />
spisovatele-prozaika a překladatele.<br />
Ján Jesenský byl advokátem<br />
a významným činitelem<br />
slovenského národního hnutí.<br />
Dne 27. listopadu 1945 byl<br />
jako první Slovák jmenován<br />
národním umělcem, bohužel<br />
však o měsíc později zemřel.<br />
Orava<br />
Dorazili jsme nejseverněji, dále<br />
už se budeme postupně vracet<br />
Zvolenský zámek<br />
do našeho výchozího místa.<br />
Na Oravě vám můžeme zajistit<br />
dialyzační ošetření na třech<br />
místech nedaleko od sebe –<br />
v Dolném Kubíně, Námestove<br />
a Trstené. Z naší cesty se mi<br />
toto zastavení asi líbí nejvíce.<br />
Je zde totiž nádherná příroda<br />
a především hory – Západní<br />
Tatry – Roháče, které patří<br />
částečně do Tatranského národního<br />
parku. Obdivovat můžeme<br />
jezera, vodopády i horské<br />
štíty. Nejvyšší horou Roháčů<br />
je Baníkov měřící 2 178 m. Pokud<br />
po horách chodíte nera-<br />
di nebo pěší turistiku provozovat<br />
nemůžete, je možné se<br />
vydat na Oravský hrad, svézt<br />
se na voru po řece Oravě, prohlédnout<br />
si skanzen v Zuberci<br />
(Múzeum oravské dediny) nebo<br />
si jen odpočinout u Oravské<br />
přehrady. Ta nabízí také zajímavý<br />
výlet – kdy se lze vydat<br />
lodí na Slanický ostrov (Ostrov<br />
umění). Jde o pozůstatek<br />
ze zaplavené obce Slanica se<br />
zachovaným kostelem, kde je<br />
v současné době galerie lidového<br />
umění. Ostrov je chráněným<br />
územím a přírodní památkou.<br />
Zvolen<br />
Závěrečná etapa nás přivede<br />
do města Zvolen. Nabízí<br />
mnoho zajímavostí, jako např.<br />
Pustý hrad, Zvolenský zámek<br />
nebo Kostel sv. Alžběty. Nedaleko<br />
od Zvolena, asi 6 km, leží<br />
město Sliač s 5 tisíci obyvateli,<br />
na které bych vás ráda upozornila.<br />
Přece jenom na konci<br />
každého putování, a navíc tak<br />
dlouhého, je třeba relaxovat.<br />
Sliač je lázeňským městem<br />
s léčivými termálními prameny<br />
a ve světě ojedinělým přírod-<br />
ním vřídlem s obsahem 99,7 %<br />
přírodního oxidu uhličitého.<br />
Lázně nabízejí různé druhy pobytů.<br />
A vracíme se zpět do Bratislavy.<br />
Bohužel jsme časově omezeni,<br />
takže z každého místa<br />
vidíme jen část, zbytek už zůstane<br />
na další jednotlivé pobyty.<br />
Doufám, že se vám dnešní<br />
„jízda“ líbila a že jsem vám<br />
tímto způsobem alespoň trošku<br />
představila jednotlivé lokality,<br />
jejichž návštěvu vám můžeme<br />
v rámci rekreační dialýzy nabídnout.<br />
Ing. Helena Málková<br />
Informace pro článek<br />
čerpány z těchto zdrojů:<br />
http://cs.wikipedia.org/wiki<br />
http://sk.wikipedia.org/wiki<br />
www.galanta.sk<br />
http://galanta.aquapark.sk/<br />
http://humanita.podlupou.sk<br />
www.topolcany.sk<br />
www.topolcianskyhrad.sk<br />
www.missarmyslovensko.sk<br />
www.banovce.sk<br />
www.spa-sliac.sk
ázeňský dům patří už ně-<br />
L kolik let do sítě B. <strong>Braun</strong><br />
<strong>Avitum</strong> a každoročně otvírá<br />
svou náruč všem dialyzovaným<br />
pacientům z České i Slovenské<br />
republiky. Je to ideální<br />
místo pro dovolenou pro ty,<br />
kteří nechtějí cestovat daleko,<br />
ale mají zájem si někde odpočinout<br />
a přitom se nestresovat<br />
možnými komplikacemi v zahraničí.<br />
Dialýza, hotel, a rehabilitace<br />
na jednom místě<br />
V levé části budovy Lázeňského<br />
domu najdete dialyzační středisko,<br />
několik ambulancí a rehabilitaci,<br />
v pravé části potom<br />
hotel a další součásti rehabilitace<br />
jako saunu, tělocvičnu nebo<br />
venkovní terasu a posezení. Pacienti<br />
přijíždějící na rekreační<br />
pobyt si tak mohou zajistit vše<br />
na jednom místě – ubytování<br />
za speciální ceny, rehabilitaci<br />
i dialyzační ošetření.<br />
Hotel nabízí ubytování<br />
ve dvoulůžkových pokojích<br />
a apartmánech s malou kuchyňkou.<br />
Všechny pokoje<br />
mají vlastní sociální zařízení<br />
a televizi. V ceně ubytování<br />
je snídaně, která je podávána<br />
formou švédského stolu. Pracovníci<br />
recepce v hotelu vám<br />
pomohou se zajištěním pobytu,<br />
poradí, co zajímavého můžete<br />
ve Slavkově vidět, a zajistí<br />
i dialyzační ošetření.<br />
Lázeňský dům<br />
Slavkov u Brna<br />
Prázdninová destinace<br />
pro dialyzované pacienty<br />
Slavkov u Brna je znám především díky<br />
Napoleonovi a slavné bitvě, která se nedaleko<br />
odehrála v roce 1805, dále pak nádherným<br />
zámkem, blízkostí moravské metropole Brna,<br />
a pro dialyzované pacienty především svojí<br />
nabídkou rekreačních pobytů.<br />
Pokud přijedete do Slavkova<br />
vlakem nebo autobusem, vyzvedneme<br />
si vás na vlakovém<br />
nebo autobusovém nádraží<br />
a pomůžeme vám se zavazadly.<br />
Letní škola pro dialyzované<br />
V tomto roce bychom rádi poprvé<br />
nabídli pacientům nový<br />
program. Pobyt u nás byl měl<br />
být nejen odpočinkem, ale<br />
také bychom byli rádi, kdyby<br />
si pacienti od nás odnesli i nějaké<br />
užitečné informace. Dalo<br />
by se říci, že otevíráme něco<br />
jako malou letní školu pro dialyzované.<br />
Ve třech vybraných<br />
termínech se pacienti ubytovaní<br />
v Lázeňském domě budou<br />
moci zúčastnit přednášek<br />
na téma stravování, sociální<br />
problematiky a pohybu dialyzovaných.<br />
Chystáme praktické<br />
ukázky cvičení a všichni<br />
pacienti se budou také moci<br />
zeptat na své problémy týkající<br />
se stravy či sociální oblasti.<br />
Přednášky budou vždy krátké,<br />
aby nenarušovaly dovolenou,<br />
a budou se konat přímo v Lázeňském<br />
domě.<br />
Přednášky jsou v letošním<br />
roce v ceně ubytování, a jedná<br />
se tak o unikátní projekt propojení<br />
dovolené a vzdělávání.<br />
Letošní účastníci budou mít<br />
šanci přispět k této novince<br />
a předat nám své tipy na další<br />
přednášky. Budou tak moci<br />
s námi celý projekt „letní školy<br />
pro dialyzované“ vytvořit<br />
a uvést do chodu.<br />
Slavkovský zámek Památník bitvy Lázeňský dům<br />
O přesném průběhu daných<br />
pobytů budou pacienti informováni<br />
při zahájení, na kterém<br />
je přivítají kolegyně z Lázeňského<br />
domu a kromě programu<br />
představí také Lázeňský dům<br />
a Slavkov u Brna.<br />
Termíny pro letošní léto:<br />
▪ 16.–23. 7. 2012<br />
▪ 20.–27. 8. 2012<br />
▪ 3.–10. 9. 2012<br />
Přihlášky na „letní školu“,<br />
ale také na všechny pobyty<br />
ve Slavkově u Brna (ty lze<br />
sjednat i mimo výše uvedené<br />
termíny) zasílejte na:<br />
B. <strong>Braun</strong> <strong>Avitum</strong> Austerlitz,<br />
Lázeňský dům, Zlatá Hora 1466,<br />
684 01 Slavkov u Brna.<br />
Tel.: +420–544 227 485,<br />
fax: +420-544 227 489,<br />
e-mail: slavkov@bbraun.com,<br />
austerlitz@bbraun.com.<br />
Ceník<br />
Na konec už jen poslední informace<br />
– ceny pobytů ve Slavkově<br />
u Brna se nemění. Pro dialyzované<br />
platí cena 2 800,– Kč za týden<br />
a pro doprovod 3 100,– Kč<br />
na dvoulůžkovém pokoji se snídaní<br />
(při obsazení dvěma osobami),<br />
v apartmánu je cena pro<br />
dialyzované 3 200,– Kč, pro doprovod<br />
3 400,– Kč (při obsazení<br />
dvěma osobami).<br />
Za Centrum<br />
prázdninových dialýz<br />
Ing. Helena Málková<br />
15
„S fajčením som chcela<br />
prestať veľakrát, ale<br />
nikdy som to nedokázala<br />
úplne, vždy som sa k tomu<br />
zase vrátila,“<br />
hovorí pani Evou Frťalová, víťazka súťaže<br />
Každý, kto dokázal prestať fajčiť, vyhrál.<br />
Pani Evka, tento rok ste<br />
prestali fajčiť. Po koľkých<br />
rokoch fajčenia ste sa k tomu<br />
odhodlali?<br />
Fajčiť som začala pred 23<br />
rokmi. Naučila som sa to<br />
v práci, kde ma často ponúkli<br />
cigaretou, a tak som si na to<br />
zvykla. Keď som ochorela, hovorila<br />
som si, že keď už nemôžem<br />
jesť ani piť, tak budem<br />
aspoň fajčiť.<br />
Koľko cigariet denne ste si<br />
dopriali?<br />
Denne to bolo aj 20 cigariet.<br />
Každý, kdo<br />
dokázal<br />
přestat kouřit,<br />
vyhrál.<br />
Čo bolo tým pravým podnetom<br />
k tomu, aby ste prestali<br />
fajčiť?<br />
Ja som s fajčením chcela<br />
prestať veľakrát, ale nikdy som<br />
to nedokázala úplne, vždy som<br />
sa k tomu zase vrátila. Tento<br />
rok som bola na operácii<br />
mandlí a mala som dosť veľké<br />
pooperačné komplikácie, a tak<br />
som sa rozhodla definitívne<br />
s fajčením skončiť.<br />
Skutočne ste si odvtedy<br />
nezápalili?<br />
Nie. Aj keď chuť na cigaretu<br />
ešte mám, zatiaľ sa mi vždy<br />
podarilo odolať. Ak dostanem<br />
chuť zapáliť si, idem do záhrady<br />
a tam niečo robím. Osvedčilo<br />
sa mi dať si namiesto cigarety<br />
nejaký tuhý cukrík.<br />
Keby ste mohli posúdiť,<br />
myslíte si, že teraz je Váš<br />
zdravotný stav lepší ako predtým?<br />
Určite áno, prestala som totiž<br />
kašlať a ľahšie sa mi dýcha. Tiež<br />
už nemusím chodiť po vyšetreniach<br />
pre ťažkosti s dýchaním.<br />
Teraz sa cítim O. K. Samozrej-<br />
ROZHOVOR<br />
me okrem toho, že musím chodiť<br />
na dialýzu.<br />
Hovorí sa, že fajčenie je<br />
drahá vec. Ušetrili ste odvtedy,<br />
ako nefajčíte?<br />
No, jedna škatuľka stála 70<br />
korún, čo je teraz asi 2,32 EUR,<br />
takže úspora by tam mohla<br />
byť. Ale ja tie ušetrené peniaze<br />
zase miniem niekde inde.<br />
Ďakujem za rozhovor a prajem,<br />
aby Vám to dlho vydržalo.<br />
Mgr. Jana Králiková<br />
vedúca sestra DS Topoľčany<br />
Šťastní vítězové čtenářské soutěže<br />
Vážení čtenáři, v loňském šestém čísle našeho časopisu jsme vyhlásili soutěž<br />
s názvem „Každý, kdo dokázal přestat kouřit, vyhrál“. Byla určena pro ty z vás,<br />
kteří byli aktivními kuřáky a rozhodli se s tímto zlozvykem přestat. Do soutěže<br />
se přihlásili tři čtenáři, kterým se nakonec podařilo s kouřením skutečně přestat.<br />
Jsou to Mária Tancošová, Pavol Dvořák a Eva Frťalová.<br />
Všichni obdrželi poukaz na třídenní pobyt s rehabilitačním programem v našem<br />
Lázeňském domě ve Slavkově u Brna.<br />
Srdečně jim blahopřejeme!<br />
redakce<br />
17
18<br />
HOBBY<br />
un dried tomatoes nebo-<br />
S li sluncem sušená rajčata<br />
patří ve Středomoří k nejdražším<br />
suvenýrům – ale proklatě<br />
dobrým. Málokdo odolá a nepřiveze<br />
z dovolené alespoň<br />
vzorek. České sluníčko však<br />
není natolik silné a spolehlivé,<br />
aby zvládlo to co jižní. Zatímco<br />
Řekyně a Italky suší rajčata<br />
tři až čtyři dny na střeše, vám<br />
pomůže trouba, která navíc<br />
práci o pár hodin urychlí.<br />
Tip: Rajčata můžete<br />
připravit i v sušičce na<br />
ovoce. Použijte program<br />
doporučený výrobcem.<br />
Jak na to<br />
Rajčata použijte spíše pevnější,<br />
dužinu a šťávu z nich beztak<br />
musíte odstranit. Plody omyjte<br />
a osušte. Odstraňte stopky,<br />
překrájejte je na půlky, vydlabejte<br />
z nich dužinu, odstraňte<br />
semínka a posolte je. Pokud je<br />
neposolíte, nic se nestane. Vyzkoušeli<br />
jsme i variantu sušení<br />
s dužninou. Rajčátka ale ani<br />
za polovinu doby nebyla vůbec<br />
vysušená.<br />
Mnozí doporučují rajčata<br />
před sušením oloupat. Není<br />
to ale nutné. Pokud se přesto<br />
rozhodnete pro tuto pracnější<br />
variantu, na jednotlivých plodech<br />
zespodu nařízněte křížek<br />
Převzato z<br />
Co s nadúrodou rajčat?<br />
Usušte je a pochutnáte<br />
si na nich ještě v zimě.<br />
Když v létě dozrávají rajčata, je jich najednou<br />
tolik, že nevíte, co s nimi. Salát, lečo a caprese<br />
už nechcete ani vidět, ale krvavé plody je hřích<br />
vyhodit. Zkuste je usušit a naložit. Pochutnáte<br />
si na nich ještě na podzim a na začátku zimy.<br />
a rajčata ponořte na několik<br />
sekund do vroucí vody. Slupka<br />
se sama naloupne, nožíkem už<br />
jen červené hlavy zcela svléknete.<br />
Rajčata můžete buď rozpůlit<br />
nebo nakrájet na silnější<br />
plátky, záleží na velikosti hlaviček.<br />
Pokud zůstanou větší<br />
kusy, budou se sušit déle. Vyskládejte<br />
je na plech vyložený<br />
pečícím papírem, nebo ještě<br />
lépe na rošt či mřížku. Vložte je<br />
do trouby zapnuté na 60 stup-<br />
ňů. Dvířka nezaklapávejte,<br />
po celou dobu sušení musí být<br />
pootevřená asi na pět centimetrů.<br />
Stačí mezi dvířka a troubu<br />
zaklesnout dřevěnou vařečku.<br />
Cirkulace pomůže vlhkému<br />
vzduchu uniknout a rajčata se<br />
lépe prosuší. Celý proces trvá<br />
zhruba 10 až 12 hodin. Jakmile<br />
rajčata vychladnou, uložte je<br />
do pevně uzavíratelné nádoby<br />
a uskladněte ideálně do chladničky,<br />
kde vydrží až půl roku.<br />
Přidat můžete koření podle<br />
své chuti, například pepř, jižní<br />
bylinky nebo chilli papričky<br />
Pokud nechcete jíst sušená<br />
rajčata, ale naložená v oleji,<br />
nastal právě čas na přípravu.<br />
Důkladně umyjte menší zavařovací<br />
skleničky a zahřejte<br />
olej, nejlépe olivový. Použít<br />
můžete ale také slunečnicový.<br />
Sklenici zalijte olivovým<br />
olejem. Sušené kousky naskládejte<br />
do sklenice a přidejte dle<br />
chuti pepř, česnek, bylinky či<br />
chilli papričky. Zalijte horkým<br />
olejem. Uskladněte v suchu<br />
a temnu. Ve skleničce zašátrejte<br />
až po několika dnech, až<br />
budou šťavnaté plody léta zase<br />
nasáklé. S konzumací nemusíte<br />
pospíchat, vydrží i půl roku.<br />
Vyplatí se to?<br />
Sklenička sušených rajčat stojí<br />
asi 80–150 Kč, nejlevnější prodávají<br />
asi za 45 Kč, ale jejich<br />
chuť je prachmizerná. Na dvě<br />
menší skleničky potřebujete<br />
zhruba 15 velkých rajčat (téměř<br />
dvě kila). Kilo rajčat koupíte<br />
asi za 30 korun (pokud<br />
nemáte zahrádku a chtěli byste<br />
využít letních nižších cen).<br />
Tip: Sušená rajčata<br />
použijete místo chipsů<br />
u televize, k olivám<br />
a ciabattě k uvítání hostů.<br />
Uplatníte je hlavně v italské<br />
kuchyni – v salátech nebo<br />
v sendvičích, do těstovin<br />
i na pizzu.
400 g lososa<br />
Marináda: olivový olej,<br />
2 polévkové lžíce tymiánu,<br />
2 čajové lžičky mletého<br />
černého pepře,<br />
4 stroužky utřeného česneku,<br />
sůl<br />
(1 porce) E 2 143 kJ, B 26 g,<br />
T 33 g, S 32 g, K 1011mg,<br />
P 380 mg<br />
vykuchaný malý pstruh (100 g)<br />
sůl<br />
šťáva z jednoho citronu<br />
hladká mouka<br />
(1 porce) E 2 711 kJ, B 24 g,<br />
T 46 g, S 38 g, K 795 mg,<br />
P 338 mg<br />
500 g telecí pečeně, sůl, celý<br />
kmín, malá cibule<br />
(1 porce pečeně) E 528 kJ,<br />
B 16 g, T 6 g, S 1 g, K 297 mg,<br />
P 261 mg<br />
(1 porce nádivky) E 522 kJ, B 6 g,<br />
T 3 g, S 19 g, K 97 mg, P 88 mg<br />
(1 porce knedlíků – 4 slabé plátky)<br />
E 1 070 kJ, B 8 g, T 1 g, S 52 g,<br />
K 164 mg, P 73 mg<br />
(1 porce celkem) E 2 120 kJ,<br />
B 30 g, T 10 g, S 72 g, K 558 mg,<br />
P 422 mg<br />
Energie Bílkoviny Tuky Sacharidy K(draslík) P(fosfor)<br />
LOSOS NA TYMIÁNU (4 porce)<br />
Marinádu důkladně promícháme a naložíme do ní<br />
plátky očištěného omytého lososa na cca 10 minut.<br />
Na suché pánvi smažíme po obou stranách do růžova.<br />
Podáváme se šťouchanými brambory a teplým celerovým<br />
salátem.<br />
Celerový salát: ½ celeru zbaveného vrchní slupky nahrubo<br />
nastrouháme a krátce povaříme ve směsi kysané<br />
smetany, přidáme 2 lžíce hořčice, 2 lžíce citronové<br />
šťávy, dochutíme solí a pepřem<br />
Šťouchané brambory: brambory uvařené v osolené<br />
vodě rozšťoucháme a dochutíme zelenými bylinkami<br />
(petrželí, pažitkou, majoránkou), přidáme dozlatova<br />
usmaženou cibulku a promícháme<br />
PSTRUH NA MÁSLE (1 porce)<br />
Pstruha omyjeme, důkladně nožem zbavíme šupin<br />
a odřízneme hlavu, ocas a ploutve. Osušíme, osolíme<br />
i uvnitř a zakapeme šťávou z jednoho citronu. Obalíme<br />
v hladké mouce a opečeme z obou stran na másle.<br />
Mírně podlijeme vodou a dopečeme v troubě<br />
do měkka. Podáváme s vařeným bramborem a zdobíme<br />
jemně nasekanou petrželkou.<br />
Vařené brambory: 150 g brambor oloupeme, omyjeme<br />
a nakrájené necháme ve vodě louhovat i několik<br />
hodin. Poté vodu slijeme a v nové mírně osolené<br />
vodě uvaříme do měkka.<br />
TELECÍ PEČENĚ S NÁDIVKOU (4 porce)<br />
ČARUJEME V KUCHYNI<br />
Maso odblaníme, omyjeme a osušíme. Vložíme<br />
do pekáče s nakrájenou cibulí, mírně podlijeme vodou<br />
a za občasného podlévání pečeme do měkka.<br />
Maso vyjmeme a nakrájíme na plátky. Část šťávy<br />
slijeme a necháme na polití hotového pokrmu. V pekáči<br />
trochu šťávy ponecháme a plátky upečeného<br />
masa poskládáme vedle sebe po celém dně. Povrch<br />
potřeme nádivkou a pečeme v troubě na 200 °C cca<br />
20 min. Hotový pokrm nakrájíme na kostky. Podáváme<br />
s houskovým knedlíkem a poléváme šťávou. Pokud<br />
jí máme málo, můžeme si ji přidělat následujícím<br />
způsobem: nadrobno pokrájenou malou cibuli zpěníme<br />
na rostlinném oleji, zaprášíme hladkou moukou<br />
a osmahneme jako jíšku. Zvlášť si připravíme vývar z ½ kostky masoxu, přidáme zbytek šťávy a přilijeme<br />
k cibulovému základu. Vaříme cca 10 min.<br />
Nádivka: 3 starší rohlíky nebo ½ veky nakrájíme na kostky, přidáme 1 žloutek, 100 ml mléka, sůl, špetku<br />
muškátového květu, zelené bylinky (mladé kopřivy, petrželka, pažitka). Spojíme dohromady a nakonec<br />
lehce vmícháme sníh ze dvou bílků.<br />
Houskový knedlík (6 porcí): Smícháme 400 g hrubé mouky, špetku soli, celé vejce nebo pouze vaječný<br />
bílek, kvásek (v hrnku rozpustíme 10 g kvasnic v 10 ml vlažného mléka, poprášíme moukou a přiklopené<br />
necháme vykynout), tvrdší rohlík nakrájený na kostky a přilíváme cca 250 ml vlažné vody. Poprášíme<br />
moukou, přikryjeme čistou utěrkou a na teplém místě necháme vykynout. Vytvoříme šišku a vaříme<br />
v páře pod poklicí 20 min (do kastrolu nalijeme vodu tak, aby pařák pokrytý utěrkou zůstal suchý). Vyjmeme<br />
a propícháme špejlí nebo vidličkou, aby vyšla pára. Po vystydnutí krájíme na plátky.<br />
19
20<br />
PRO LEPŠÍ NÁLADU<br />
P<br />
ana K. jsem neměl nikdy<br />
rád. Stále se usmíval,<br />
všechno znal, každému<br />
radil a navíc byl učitel. Dával<br />
si malé pivo a vydržel při něm<br />
diskutovat o katastrofální morálce<br />
národa dvě hodiny. Seděl<br />
jsem mezi hosty u stolku před<br />
pivnicí. Snažil jsem se pana K.<br />
neposlouchat, ale stále ke mně<br />
doléhal jeho hlas.<br />
„Na mládež by to chtělo bičem!<br />
Rána nikomu neuškodí!<br />
Já kdybych měl moc, já bych<br />
srovnal ty mládežníky do lajny!“<br />
začal si mnout levé ucho<br />
a nápadně znervózněl.<br />
Nevím, kde se ve mně vzala<br />
ta myšlenka…<br />
„Pane K. vidím, že jste se<br />
stal také obětí panelákové faraoepidemie,“<br />
s plnou vážností<br />
jsem oslovil pana K.<br />
„Co tím myslíte?“ nechápal<br />
pan K.<br />
„Nó, vidím, že si žmouláte<br />
boltec ucha!“<br />
„Svědí mě,“ přikývl, „jako<br />
bych tam měl mravence.<br />
A v konečcích prstů to mám<br />
také. Jsou to asi nervy.“<br />
„To nejsou nervy,“ poznamenal<br />
jsem jakoby pro sebe,<br />
a když zvedl nechápavě obočí,<br />
dodal jsem: „To je faraoepidemie!<br />
Dal bych za to hlavu!“<br />
„Co to je? Jaká farao...?“<br />
Pomalu a vážně jsem panu<br />
K. vysvětloval: „Nesmí se<br />
o tom moc mluvit,“ tajemně<br />
jsem se odmlčel, „ale je toho<br />
v sídlištích plno!“<br />
„Čeho?“ ptal se zřejmě vystrašený<br />
učitel.<br />
„Máte doma v paneláku faraóny?“<br />
„Také jsme je měli. Kdo by je<br />
neměl! V panelácích je měli<br />
všichni!“<br />
Faraoni I.<br />
„A to je příčina!“ zvedl jsem<br />
objevně prst. „Každý podnájemník,<br />
ať chtěl či nechtěl, nějakou<br />
tu mravenčí potvůrku<br />
pozřel!“<br />
„Jak - pozřel?“ divil se stále<br />
nervóznější K.<br />
„Faraóni se nejraději živí<br />
chlebem nebo pečivem. Dostanou<br />
se všude. Není divu, že<br />
kaž dý z nás nějakou tu potvůrku<br />
spolkne. Nic se nestane –<br />
většinou… Ale vy jste určitě<br />
spolkl oplodněnou faraóní samičku.<br />
A tak nastalo to, co je<br />
typickým příznakem tohoto<br />
onemocnění. Brnění!“<br />
Pan K. začal propadat panice:<br />
„Nerozumím, nerozumím,“<br />
opakoval stále.<br />
„Rád vám to vysvětlím. Máte<br />
tu smůlu, že jste spolkl faraóní<br />
samičku. Vajíčka se zažívacím<br />
traktem dostala do ledvin, odtud<br />
do jater a posléze do krve.<br />
Tam uzrála a nová kolonie fara-<br />
ónů po nějakém čase, bývá to<br />
asi týden, se sžila s novým prostředím<br />
a koluje vám v cévách<br />
a v žilním systému. Je vyživována<br />
vlastně vaší stravou.“<br />
Můj posluchač zezelenal<br />
a zakoktal:<br />
„Je to pravda?“<br />
„Určitě!“ přikývl jsem. „Seriózní<br />
noviny, jako je Rudé právo,<br />
přece nelžou!“<br />
„Já Právo odebírám denně,<br />
ale tohle jsem přehlídl,“ stěžoval<br />
si smutně můj posluchač.<br />
„Ale co teď?“<br />
Vlídně jsem mu pohladil<br />
ruku a s misionářským úsměvem<br />
jsem mu řekl:<br />
„Snad se to dá ještě zachránit!<br />
Navštivte interní oddělení<br />
a promluvte s panem primářem<br />
P. Řekněte mu, že jsem vás tam<br />
poslal. A pospěšte si,“ dodal<br />
jsem káravě, „ty potvory by<br />
vám mohly sníst všechnu krevní<br />
plazmu, a hlavně červené<br />
krvinky. To mají nejraději, četl<br />
jsem o tom.“<br />
Za týden se ozval telefon.<br />
„Pane Fousku, prosím vás,<br />
vykašlete se na zdravotnictví<br />
a na medicínu vůbec. Byl tady<br />
pan K., kterému jste zblbl hlavu.<br />
Zpočátku jsme ho chtěli nechat<br />
na nervovém. Udělali jsme<br />
mu testy, rentgeny, zkoušky<br />
krve. Vše na jeho přání. Nechte<br />
faraóny v Egyptě. Jó, a ten pan<br />
K. chtěl vaši adresu. Sestra mu<br />
ji dala. Dávejte si pozor!“<br />
Koupil jsem velkou kytici,<br />
láhev frankovky, bonboniéru<br />
a šel jsem se omluvit do Kročehlav.<br />
Zazvonil jsem. Po dobrých<br />
deseti minutách vykoukla<br />
z okna paní K.<br />
„Paní K., nesu vám malý<br />
dárek. Vám a vašemu pánovi.<br />
Taky bych se chtěl omluvit,“<br />
koktal jsem. Šedovlasá paní<br />
pokyvovala smutně hlavou.<br />
Tiše zašeptala:<br />
„Už se nemusíte omlouvat.<br />
Můj manžel zemřel!“ ukázala<br />
prstem do pomyslného nebe.<br />
Stál jsem tam ztuhlý jako<br />
rampouch. Bylo mi smutno<br />
a hlodaly mne výčitky.<br />
„Co se mu stalo?“ vykoktal<br />
jsem hloupě.<br />
Paní K. si utřela slzu, vysmrkala<br />
se do kapesníku a vyčítavě<br />
řekla:<br />
„Faraóni mu sežrali krevní<br />
plazmu a červený krvinky!“<br />
Položil jsem kytici, bonboniéru<br />
a frankovku na zídku.<br />
Za sebou jsem slyšel bláznivý<br />
smích manželů K.<br />
Josef Fousek<br />
Otištěno se<br />
souhlasem<br />
autora
22<br />
PRO LEPŠÍ NÁLADU<br />
SOUBORY<br />
OSMI<br />
HRÁČŮ<br />
TYP<br />
DOPRAV-<br />
NÍHO<br />
LETADLA<br />
KÓD<br />
ŠPA-<br />
NĚLSKA<br />
NEPRO-<br />
MOKAVÁ<br />
TKANINA<br />
SPZ<br />
VRANOV<br />
ROČNÍ<br />
OBDOBÍ<br />
INIC. 1.<br />
PREZI-<br />
DENTA<br />
ČSR<br />
NÁZEV<br />
HLÁSKY<br />
VÉST<br />
KÁZÁNÍ<br />
TAJENKA<br />
2<br />
POBÍDKA<br />
SOUCIT<br />
ŽENSKÉ<br />
JMÉNO<br />
(28.1.)<br />
VES ŠIKMO TAJENKA<br />
1<br />
ZLOST<br />
ZN.VÁP-<br />
NÍKU<br />
RUSKÁ<br />
VESNICE<br />
CHAPLINOVA<br />
ŽENA<br />
ALKO-<br />
HOLICKÝ<br />
NÁPOJ<br />
TAJENKA<br />
3<br />
NALÉVAT<br />
HRANICE<br />
POLÍ<br />
ZKR. MILI-<br />
METRU<br />
ZAMĚSTNÁNÍ<br />
ZAFOUKANÝ<br />
SNĚHEM<br />
NĚM.<br />
VEJCE<br />
ZNAČKA<br />
LIMONÁDY<br />
INIC.HERCE<br />
RODENA<br />
ZKR.<br />
FIRMY<br />
PŘEDLOŽKA<br />
SE 6.<br />
PÁDEM<br />
MEZ.<br />
SDRUŽENÍ<br />
LETECKÉ<br />
DOPRAVY<br />
SPZ OLO-<br />
MOUCE<br />
KÓD<br />
TUNISKA ANGL.VĚK<br />
AUTR.<br />
PŠTROS<br />
ZESÍLENÝ<br />
ZÁPOR<br />
POPRAVČÍ<br />
SPZ<br />
VSETÍNA<br />
KÓD<br />
STÁTU<br />
ARIZONA<br />
MPZ<br />
CHILE<br />
ČÁST<br />
SVÍČKY<br />
ANGL.<br />
BRUSLIT<br />
ODSTRANITI<br />
VODOU<br />
CÍSAŘOVNA<br />
ALŽBĚTA<br />
ŠÍJE<br />
HARMONIE<br />
MEGA-<br />
VOLT<br />
STAŘEC<br />
NESEK-<br />
NOUTI<br />
Soutěžní křížovka<br />
Vážení čtenáři,<br />
v našem časopise jsme si pro vás<br />
kromě jiného přichystali také<br />
drobné soutěžní zpestření ve formě<br />
křížovky o ceny.<br />
Máte-li soutěžního ducha, pak<br />
neváhejte a luštěte! Pro pět z vás,<br />
kteří nám včas zašlou správné<br />
znění soutěžní tajenky, jsou přichystány<br />
zajímavé ceny.<br />
Uzávěrka tohoto kola soutěže je<br />
26. 6. 2012<br />
VHÁNĚT<br />
VZDUCH<br />
MÍRNÝ<br />
BĚH<br />
BEZVÝZ-<br />
NAMNÝ<br />
ČLOVĚK<br />
EGYPT.<br />
BŮH<br />
SLUNCE<br />
JEDOVATÝ<br />
PLYN<br />
SPOJKA<br />
POD-<br />
ŘADÍCÍ<br />
CITO-<br />
SLOVCE<br />
ÚDIVU<br />
PLOUTVO-<br />
NOŽCI<br />
KÓD PERU<br />
NIGE-<br />
RIJSKÉ<br />
SÍDLO<br />
STŘEDNÍ<br />
ÚTVAR<br />
DRUHO-<br />
HOR<br />
DRUH<br />
SLITINY<br />
DOVED-<br />
NOST<br />
LATINSKÁ<br />
SPOJKA<br />
A<br />
OZNAČENÍ<br />
VOJSK<br />
OSN<br />
LÁKADLO<br />
LOKET<br />
PÁLIT VÝBĚŽEK<br />
UČITEL<br />
„Zdvořilost s lidmi dělá<br />
totéž, co...”<br />
(tajenka 1–3)<br />
Arthur Schopenauer<br />
ZKR.<br />
ODĚVNÍ<br />
TVORBY<br />
SPZ<br />
KOŠICE<br />
-<br />
VENKOV<br />
ŽENSKÉ<br />
JMÉNO<br />
(8.4.)<br />
INIC. MALÍ-<br />
ŘE MANETA<br />
Jak soutěžit?<br />
Vyluštěte soutěžní tajenku a její<br />
správné znění odevzdejte personálu<br />
dialyzačních středisek B. <strong>Braun</strong> <strong>Avitum</strong><br />
nebo zašlete poštou na adresu:<br />
Časopis Dialog<br />
B. <strong>Braun</strong> <strong>Avitum</strong> s.r.o.<br />
V Parku 2335/20<br />
148 00 Praha 4<br />
(na obálku při pište heslo „Soutěž“).<br />
SÁZENKY<br />
SÁZENKY<br />
RIVAL<br />
MUŽSKÉ<br />
JMÉNO<br />
(26.10.)<br />
PROJEV<br />
VESELÍ<br />
MALÁ<br />
PRASÁTKA<br />
FR.<br />
ZLATO<br />
MATE-<br />
MATICKÁ<br />
ZKRATKA<br />
(RADIÁN)<br />
DOMÁCKY<br />
KLOTILDA<br />
ANGL.ONO<br />
ČÁSTI<br />
DOMU<br />
METRICKÁ<br />
STOPA<br />
PODPIS<br />
ANONYMA<br />
ODDĚLENÍ<br />
TECHNICKÉ<br />
KONTROLY<br />
MZDA<br />
VOJÁKA<br />
KAPITÁN<br />
ENTER-<br />
PRISE<br />
POHOŘÍ<br />
V IRSKU<br />
ZAKALENÉ<br />
BAREVNÝ<br />
KOV<br />
MRAV<br />
Případně nám správné znění tajenky<br />
zašlete e-mailem na adresu<br />
dialog.cz@bbraun.com nebo<br />
dialog.sk@bbraun.com (do předmětu<br />
e-mailu uveďte „Soutěž“).<br />
Neposílejte prosím odpovědi<br />
na soutěž po uzávěrce, nebudete<br />
zařazeni do slosování. Z technických<br />
důvodů zasíláme výhry pouze<br />
na území ČR a SR. Používejte<br />
prosím diakritiku při vyplňování<br />
svého jména; neradi bychom Vaše<br />
jméno komolili, až se objevíte<br />
na výherní listině.<br />
Pravidla soutěže naleznete na:<br />
www.bbraun-avitum.cz<br />
KARETNÍ<br />
BARVA<br />
ANGL.JEDNOTKA<br />
HMOTNOSTI<br />
ZMATEK<br />
AUSTR.SÍDLO<br />
CVIK<br />
NA KOLENOU<br />
AKADEMIE<br />
VĚD<br />
MOJI<br />
MZDY<br />
SVĚTOVÝ<br />
POHÁR<br />
MEZINÁRODNÍ<br />
KÓD<br />
NĚMECKA<br />
KONEC<br />
MODLITBY POKLOPY<br />
ANGL.ANO CHŇAP<br />
PTAČÍ<br />
VĚZENÍ<br />
MALÉ<br />
PRASE<br />
NÁZEV<br />
HLÁSKY<br />
NĚM.JAKO<br />
ANGL.ESO<br />
SLEPIČÍ<br />
SLABIKA<br />
POMŮCKA:<br />
ACE, AGE, ALIT,<br />
DOIT, ETEH,<br />
FACH, IATA,<br />
KIRK, OONA,<br />
REEKS, SKATE,<br />
ULNA, VIGNÁC,<br />
YEA, YES<br />
Ceny pro výherce: radiobudík,<br />
Softa-Man 75 ml (hygienická dezinfekce<br />
rukou bez mytí), 2 knihy<br />
o výživě pacientů, termoska, tužka,<br />
blok, ledvinka (antistresové<br />
mačkátko).<br />
Výherci z minulého čísla:<br />
Vladimír Motl, Bohuslav Skoupý,<br />
Ivan W. Georgiew, Simona Ondroušková,<br />
Helena Rychnovská.<br />
Řešení z minulého čísla:<br />
Moudrý nedává všechna vejce<br />
do jednoho koše.
www.lepsipece.cz<br />
Lidé se často obávají s lékaři otevřeně hovořit o svých zdravotních problémech, a nedozví se tak<br />
o metodách, které se díky novým poznatkům a technologiím neustále vyvíjejí.<br />
Proto Skupina B. <strong>Braun</strong> vytvořila projekt pod názvem Lepší péče. Na stránkách www.lepsipece.cz<br />
tak můžete sdílet rozhovory s lékaři a zkušenosti pacientů týkající se různých oblastí léčby.<br />
KLOUBY<br />
www.lepsipece.cz<br />
ENDOPROTÉZA<br />
Doc. MUDr. Tomáš Trč, CSc., <strong>MB</strong>A,<br />
přednosta Ortopedické kliniky UK 2. LF<br />
a FN Motol,<br />
o artróze a náhradách kolenního kloubu<br />
MUDr. Tomáš Uher, Ph.D.,<br />
Klinika úrazové chirurgie FN Brno,<br />
o artroskopických operacích<br />
LEDVINY<br />
Prof. MUDr. Ondřej Viklický, CSc,<br />
přednosta Kliniky nefrologie a vedoucí<br />
Transplantační laboratoře IKEM,<br />
o onemocnění ledvin a transplantacích<br />
INKONTINENCE<br />
Prof. MUDr. Aleš Roztočil, CSc.,<br />
primář Gynekologicko-porodnického oddělení<br />
Nemocnice Jihlava,<br />
o úniku moči<br />
PODVÝŽIVA<br />
Prof. MUDr. Zdeněk Zadák, CSc.,<br />
Klinika gerontologická a metabolická FN<br />
a 1. LF UK Hradec Králové,<br />
o podvýživě<br />
LAPAROSKOPIE<br />
Prof. MUDr. Alexander Ferko, CSc.,<br />
přednosta chirurgické kliniky FN Hradec Králové,<br />
o náročnosti a výhodách laparoskopických<br />
operací