03.01.2013 Views

PDF [2.07 MB] - B. Braun Avitum

PDF [2.07 MB] - B. Braun Avitum

PDF [2.07 MB] - B. Braun Avitum

SHOW MORE
SHOW LESS

You also want an ePaper? Increase the reach of your titles

YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.

Vivat<br />

celofán!<br />

Další díl z historie<br />

dialyzační léčby<br />

Str. 7<br />

Tour de<br />

Slovensko<br />

Díky síti dialyzačních středisek<br />

téměř neomezené putování po<br />

zajímavých místech Slovenska<br />

Str. 12<br />

Časopis nejen pro<br />

dialyzované pacienty<br />

My chlapi si prý<br />

musíme stále<br />

dokazovat,<br />

jak jsme<br />

dobří,<br />

říká v rozhovoru Petr Gorun,<br />

vedoucí lékař Dialyzačního střediska<br />

B. <strong>Braun</strong> <strong>Avitum</strong> v Ústí nad Orlicí<br />

3<br />

2012<br />

ISSN 1803-7267


„S VÝROBKY B. BRAUN<br />

MÁM JISTOTU, ŽE SVÝM<br />

PACIENTŮM POSKYTUJI<br />

NEJVYŠŠÍ MOŽNOU KVALITU.”<br />

B. <strong>Braun</strong> vyrábí vysoce kvalitní a maximálně bezpečný zdravotnický materiál,<br />

lékařské nástroje a zdravotnické technologie. Na jejich vývoji spolupracuje<br />

se zdravotníky po celém světě již více než 170 let.<br />

B. <strong>Braun</strong> Medical s.r.o. | V Parku 2335/20 | CZ-148 00 Praha 4<br />

Tel. +420-271 091 111 | Fax +420-271 091 112 | e-mail: info@bbraun.cz | www.bbraun.cz


Vážení čtenáři,<br />

pokud si pozorně přečtete toto vydání našeho časopisu, zjistíte,<br />

že pojítkem, které lze mezi jednotlivými články vystopovat, je vůle<br />

a odvaha člověka něco dokázat, něčeho dosáhnout. Ať je to pevná vůle<br />

coby jeden z předpokladů ke zdolání maratonského běhu nebo pevná vůle<br />

a odhodlání vítězů naší soutěže, kterým se podařilo přemoci závislost<br />

na tabáku, či pevná vůle, odhodlání a tvrdá práce profesora Willema<br />

Kolffa coby základní předpoklad jeho úspěchu při sestrojení první zdařilé<br />

umělé ledviny. Pevnou vůli občas potřebujeme při uskutečňování svých<br />

předsevzetí, plánů a tužeb všichni. Zkuste se tedy inspirovat příběhy, které<br />

v tomto čísle naleznete.<br />

Pevnou vůli Vám všem přeje Vaše redakce!<br />

Dialog · Časopis nejen pro dialyzované pacienty<br />

Vychází jednou za dva měsíce. Zdarma. ISSN 1803-7267<br />

Redakční rada: Ing. Petr Macoun, Ph.D., MUDr. Martin Kuncek,<br />

RNDr. Martin Kalina, Ph.D., Luděk Hajský, Šéfredaktor: Veronika Tichá,<br />

Redakce: Petra Pokorová, Ing. Helena Málková, Kristýna Tesařová,<br />

Mgr. Michal Dušek, prim. MUDr. Roman Kantor, Luděk Hajský, Grafika: Tomáš Komůrka, BA<br />

Vydavatel: B. <strong>Braun</strong> <strong>Avitum</strong> s.r.o., V Parku 2335/20, CZ-148 00 Praha 4, IČ: 61856827, DIČ: CZ61856827, Tel. +420 -271 091 111,<br />

Fax +420-271 091 912, e-mail: dialog.cz@bbraun.com, www.bbraun-avitum.cz<br />

Veškeré články publikované v tomto časopisu mají pouze informativní charakter a nejsou právně závazné. Veškerá doporučení<br />

uveřejněná v tomto časopisu týkající se zdravotního stavu, dietních a režimových opatření je nutné konzultovat s Vaším ošetřujícím<br />

lékařem nebo sestrou. Redakce si vyhrazuje právo na úpravu veškerých textů.<br />

Z OBSAHU VYBÍRÁME<br />

Lidé Lidé kolem nás 4<br />

S primářem Petrem Gorunem z Ústí nad<br />

Orlicí o Pražském mezinárodním maratonu<br />

Dnes na téma 9<br />

Komplikace dialyzační léčby II.<br />

– ledvinná kostní nemoc a cholesterol<br />

Víte, že 7<br />

Vyrobení celofánu výrazně ovlivnilo<br />

nejen potravinářský průmysl, ale přispělo<br />

i k počátkům prvních dialýz<br />

Cestujeme 12<br />

Osm krásných míst na Slovensku, poblíž<br />

kterých můžete využít i ošetření na našich<br />

dialyzačních střediscích<br />

Bratislava<br />

Bánovce<br />

Topoľčany<br />

Galanta Šaľa<br />

Námestovo<br />

Dolný Kubín<br />

Trstená<br />

Orava<br />

Partizánske<br />

Zvolen<br />

Hobby 17<br />

Využijte nadúrody rajčat ze zahrádky či<br />

letních výhodných cen a usušte si je<br />

3


4<br />

LIDÉ KOLEM NÁS<br />

P<br />

Do všeho<br />

naplno<br />

Rozhovor<br />

s MUDr. Petrem Gorunem,<br />

vedoucím lékařem<br />

Dialyzačního střediska<br />

B. <strong>Braun</strong> <strong>Avitum</strong><br />

v Ústí nad Orlicí<br />

okud bych měl jmenovat někoho, kdo mě toho o dialýze naučil nejvíce, byl by to zcela jistě MUDr. Petr Gorun,<br />

primář dialyzačního střediska v Ústí nad Orlicí, kde jsem coby dialyzační sestra před lety začínal. Poznal<br />

jsem ho jednak jako vynikajícího lékaře, který svým pacientům věnuje maximum, ale také jako člověka, kterému<br />

– potřebujete-li jeho pomoc – můžete zavolat klidně o půlnoci, a on vám ochotně vyjde vstříc. Kdybych byl<br />

někdy dialyzovaným pacientem, chtěl bych být zcela jistě pacientem MUDr. Petra Goruna! Svou práci dělá na<br />

více než 100 %, a když se pustí do něčeho jiného, jde do toho také naplno. Takže když běh, tak rovnou maraton!


P<br />

okud bych měl jmenovat někoho, kdo mě toho<br />

o dialýze naučil nejvíce, byl by to zcela jistě<br />

MUDr. Petr Gorun, primář dialyzačního střediska v Ústí<br />

nad Orlicí, kde jsem coby dialyzační sestra před lety<br />

začínal. Poznal jsem ho jednak jako vynikajícího lékaře,<br />

který svým pacientům věnuje maximum, ale také jako<br />

člověka, kterému – potřebujete-li jeho pomoc – můžete<br />

zavolat klidně o půlnoci, a on vám ochotně vyjde vstříc.<br />

Kdybych byl někdy dialyzovaným pacientem, chtěl bych<br />

být zcela jistě pacientem MUDr. Petra Goruna! Svou<br />

práci dělá na více než 100 %, a když se pustí do něčeho<br />

jiného, jde do toho také naplno. Takže když běh, tak<br />

rovnou maraton!<br />

Pane doktore, kdy jste běžel<br />

svůj první maraton? Kolik<br />

vám bylo let?<br />

Byl to Pražský mezinárodní maraton<br />

v květnu 2010, tedy krátce<br />

po mých 49. narozeninách.<br />

S manželkou v Chorvatsku v pohoří Velebit<br />

Řekněte mi, co vede<br />

člověka k tomu, aby téměř<br />

v padesáti letech začal běhat<br />

maratony?<br />

V žákovském a dorosteneckém<br />

věku jsem aktivně sportoval –<br />

v létě jsem za Jiskru Ústí nad<br />

Orlicí hrával kopanou a v zimě<br />

jsem za stejný oddíl provozoval<br />

sjezdové lyžování. Během studia<br />

medicíny v Praze jsme občas se<br />

spolubydlícím z kolejí běhávali<br />

v Riegrových sadech a později,<br />

po návratu domů do Ústí a nástupu<br />

do nemocnice, jsem několikrát<br />

„začínal“ běhat, ale vždy<br />

mi to vydrželo<br />

jen chvíli. Ale<br />

v té době jsem asi<br />

osm let od jara<br />

do podzimu jezdil<br />

do práce a zpět<br />

na kole z nedalekéhoLetohradu<br />

(cca 15 km),<br />

kde jsme tehdy<br />

po svatbě přechodně<br />

bydleli.<br />

Až s přibývajícím<br />

věkem jsem<br />

běhání stále více<br />

přicházel na chuť<br />

a asi od roku 2004 běhávám víceméně<br />

pravidelně, podle časových<br />

možností jednou až třikrát<br />

týdně, většinou kolem 15 km.<br />

Zpočátku jsem se musel dost<br />

přemlouvat, ale od jisté doby<br />

mám při delší přestávce tak trochu<br />

„absťák“. Myslím si, že endorfiny,<br />

které si člověk běháním<br />

vyplaví, docela fungují.<br />

Je běhání i ventilem<br />

kompenzujícím vaše náročné<br />

povolání, nebo si spíše vzhledem<br />

k věku snažíte uchovat<br />

dobrou kondici co nejdéle?<br />

Obojí. Ale asi to tak trochu přichází<br />

i s věkem, protože v poslední<br />

době mě v zimě začalo<br />

více bavit i běhání na lyžích<br />

než dříve milované sjezdové lyžování.<br />

Před dvěma lety jsem si<br />

řekl, že maraton je výzva, a tak<br />

jsem to zkusil a ono to nějak<br />

dopadlo. Moje manželka mi<br />

říká, že si my chlapi stále musíme<br />

dokazovat, jak jsme dobří,<br />

a asi má trochu pravdu. Takže<br />

mě k běhání přivedla z části<br />

anamnéza sportování od dětství<br />

a z části mužská ješitnost.<br />

Navíc mi zemřel otec, když mu<br />

bylo pouhých 46 let, a to náhlou<br />

smrtí způsobenou akutním<br />

infarktem myokardu. Stalo se to<br />

v zimě na běžkách. To člověka<br />

také jistě přivede k zamyšlení se<br />

nad vlastním životním stylem…<br />

Připomeňte prosím neznalým,<br />

na jakou vzdálenost se<br />

maraton běhá?<br />

Je to 42 kilometrů a 195 metrů.<br />

Jaký máte nejlepší čas?<br />

No, není to nic, s čím bych se<br />

měl chlubit… Na Pražském me-<br />

LIDÉ KOLEM NÁS<br />

S prof. Pavlem Pafkem a dr. Vladimírem Vojancem ve Vysokých Tatrách, 2008<br />

zinárodním maratonu v roce<br />

2011 to byly 4 hodiny a 15 minut.<br />

Ale je to asi o 10 minut<br />

lepší čas než na tom prvním<br />

v roce 2010.<br />

Také letos 13. května jste<br />

běžel maraton. Kolikátý už?<br />

Třetí.<br />

Máte ještě nějakou další<br />

sportovní metu? Běhají se<br />

i ultramaratony…<br />

Ultramaraton asi ne, ale „iron<br />

man“ – velký triatlon – to je<br />

výzva! Je to 3 800 m plavání,<br />

180 km na kole a na závěr maratonský<br />

běh.<br />

Znám vás jako člověka,<br />

který když se do něčeho<br />

zakousne, nepovolí, dokud se<br />

5


6<br />

LIDÉ KOLEM NÁS<br />

mu nepodaří dosáhnout cíle.<br />

Myslíte si, že to, že běháte právě<br />

maraton, je i projevem vaší<br />

„býčí“ povahy? Pevné vůle?<br />

Myslím, že tak trochu ano, ale<br />

jsou i další důvody, které jsem<br />

před chvílí zmiňoval.<br />

KŘÍŽOVÝ VÝSLECH<br />

MUDr. Petr Gorun,<br />

vedoucí lékař<br />

Dialyzačního střediska<br />

B. <strong>Braun</strong> <strong>Avitum</strong><br />

v Ústí nad Orlicí<br />

Hudba: podle stavu duše<br />

- někdy i vážná (Dvořák,<br />

Beethoven, Vivaldi), ale<br />

spíše rocková či folková<br />

(Čechomor, Elán, Radůza)<br />

Kniha: knihy Tomáše<br />

Halíka a Jaroslava Foglara<br />

Roční období: jaro<br />

Znamení zvěrokruhu:<br />

jsem narozen ve znamení<br />

býka, ale nic mi to neříká,<br />

resp. nejsem pověrčivý<br />

Barva: zelená<br />

Jídlo, pití: středomořská<br />

kuchyně (pizza,<br />

těstoviny....), dobré<br />

nefiltrované pivo,<br />

caipirinha<br />

Osobnost: Tomáš Halík<br />

Je i vaše maximální nasazení<br />

při péči o pacienty projevem<br />

vaší nátury? Pamatuji si<br />

z dob, kdy jsme spolu pracovali<br />

na dialýze v Ústí nad Orlicí,<br />

že jste se věnoval našim<br />

pacientům na sto padesát<br />

procent. S tím pak asi souvisí<br />

i to, že ve statistikách úspěšnosti<br />

léčby dialyzovaných<br />

pacientů se vaše dialyzační<br />

středisko trvale drží na prvních<br />

příčkách pomyslného<br />

žebříčku...<br />

I na tuto vaši odpověď musím<br />

odpovědět kladně. Snažím se<br />

věci, které dělám, dělat dobře.<br />

Někdy možná je té snahy příliš,<br />

až se to stává kontraproduktivním.<br />

Asi opravdu platí, že<br />

někdy „méně znamená více“,<br />

ale ne vždy je to předem zřejmé.<br />

Navíc si myslím, že si naši<br />

pacienti kvalitní péči zaslouží.<br />

Ale nejenom chlebem živ je<br />

člověk, a tak se zejména naše<br />

sestřičky snaží pečovat i o duši<br />

a ducha našich klientů, ale to<br />

se jaksi do statistik v excelu<br />

nevměstná.<br />

Selhání ledvin je zpravidla<br />

nezvratné, nedá se vyléčit<br />

v pravém slova smyslu.<br />

Přesto se zeptám – jak by<br />

se podle vás dala definovat<br />

úspěšná léčba dialyzovaného<br />

pacienta?<br />

Jistě tak, že se pacient cítí dobře<br />

na těle i na duši, že je při<br />

dialyzačním léčení co nejméně<br />

omezován oproti svým dřívějším<br />

aktivitám. I proto se snažíme<br />

všem pacientům, kteří<br />

medicínsky přicházejí v úvahu,<br />

nabízet transplantaci ledvin<br />

jako jistě nejvhodnější způsob<br />

léčby jejich selhání.<br />

Jakou měrou se na takovém<br />

úspěchu dialyzační léčby<br />

podílí lékař a jakým sám pacient?<br />

Nebo se zeptám jinak<br />

– co podle vás může pacient<br />

udělat, aby společně s lékařem<br />

dosáhali co nejlepších<br />

výsledků dialyzační léčby?<br />

Netroufám si ten podíl vyjádřit<br />

číselně, ale zejména v této<br />

oblasti medicíny je spolupráce<br />

Na hřebeni Orlických hor 2012<br />

poučeného pacienta zcela zásadní.<br />

Ale nejedná se jen o dodržování<br />

diety a pitného režimu<br />

nebo užívání léků, podstatné<br />

je i jakési smíření se, sžití se<br />

s touto skutečností, neboť jsme<br />

se sami opakovaně přesvědčili,<br />

že takovýto klient má mnohem<br />

lepší perspektivu, co se týče<br />

délky a především kvality života<br />

při dialyzačním léčení.<br />

Váš tatínek byl také lékařem.<br />

Byla medicína jasná<br />

volba, nebo jste přemýšlel<br />

i o jiných povoláních?<br />

Finální rozhodnutí asi bylo<br />

celkem jasné, ale pamatuji si,<br />

že ještě asi do třetího ročníku<br />

na gymnáziu jsem chtěl jít<br />

studovat veterinární medicínu.<br />

Technický obor to rozhodně<br />

být nemohl.<br />

Asi je předčasné předjímat,<br />

ale směřuje váš syn<br />

také k medicíně?<br />

Vzhledem k tomu, že je mu<br />

dvanáct let, tak je to zatím<br />

opravdu „ve hvězdách“. Dvě již<br />

dospělé a vdané dcery se vydaly<br />

na pedagogickou dráhu a ta<br />

třetí, téměř již také dospělá,<br />

zatím přemýšlí, kam své kroky<br />

zamíří.<br />

Děkuji za rozhovor.<br />

Luděk Hajský


V<br />

ětšina laiků se domnívá,<br />

že na začátku každého<br />

objevu je geniální nápad neméně<br />

geniálního vědce nebo<br />

lékaře. To je jistě pravda, ale<br />

nikoliv celá. Jürgen Thorwald,<br />

švýcarský publicista, který se<br />

dlouhá léta věnoval popularizaci<br />

medicíny, kdysi trefně<br />

napsal: „Dějiny lékařství nepsali<br />

svým potem pouze lékaři<br />

a vědci, ale také pacienti.“ Jeho<br />

slova do písmene platí také pro<br />

objev umělé ledviny.<br />

Podle údajů Jürgena Thorwalda<br />

byl v roce 1930 ve velmi<br />

špatném zdravotním stavu<br />

přijat do groningenské fakultní<br />

nemocnice v Holandsku dvaadvacetiletý<br />

pacient. Jmenoval<br />

se Jan Bruning. Tento mladý<br />

muž postižený selháním ledvin<br />

brzy zemřel. Svým osudem se<br />

však zapsal do dějin lékařství<br />

proto, že zemřel před zraky<br />

vědecky schopného a technicky<br />

nadaného lékaře Willema<br />

Kolffa, kterému bylo sedmadvacet<br />

let. Citlivý lékař nesl<br />

těžce ztrátu svého pacienta,<br />

nadto vrstevníka. Kolff věděl,<br />

že v té době nebylo možné dotyčnému<br />

pacientovi pomoci.<br />

Rozhodl se ale, že „takhle to<br />

dál nejde“ a musí se přece najít<br />

způsob, jak takové pacienty<br />

zachránit v budoucnu. A tak se<br />

v Holandsku začala psát dramatická<br />

a životy zachraňující<br />

historie umělé ledviny.<br />

Pro přesnost dodejme, že už<br />

před Willemem Kolffem se tři<br />

američtí lékaři pokoušeli sestrojit<br />

„ledvinový stroj“, ovšem<br />

bez úspěchu. To se dalo<br />

předpokládat, neboť bylo třeba<br />

vyřešit mnoho především<br />

technických problémů. Willem<br />

Kolff měl „kliku“, tedy onu<br />

Objevení<br />

umělé ledviny<br />

Z historie dialyzační léčby III.<br />

Prof. Willem Kolff... ... a jeho umělá ledvina<br />

pověstnou „kapičku štěstí“, že<br />

v době, kdy přemýšlel o umělé<br />

ledvině, vyvinuli v Německu<br />

celofán. A zatímco objevitelé<br />

správně předpokládali, že celofán<br />

výrazně ovlivní zejména<br />

potravinářský průmysl, Kolff<br />

se soustředil na okolnost, že<br />

právě celofán některé látky<br />

propouští a jiné ne. A to se mu<br />

„hodilo“ pro jeho záměry.<br />

Na začátku války musel<br />

Willem Kolff pro své pokrokové<br />

politické názory opustit<br />

své dosavadní pracoviště<br />

a přesídlil do malé nemocnice<br />

Každá nová diagnostická i léčebná metoda<br />

je s radostí vítána všemi nemocnými, kterým<br />

zachrání život. Platí to samozřejmě i pro dialyzační<br />

léčbu. A někteří zvídaví pacienti pochopitelně<br />

chtějí vědět, kým a jak vlastně byla objevena.<br />

VÍTE, ŽE…<br />

v městečku Kamene. Jako každý<br />

„pošetilý“ vědec byl i on<br />

pověrčivý a pro své výzkumy<br />

si zvolil místnost 13a, která je<br />

tam pietně zachovávána dodnes.<br />

Tady s pomocí jednoho<br />

medika a dvou laborantek sestrojil<br />

první umělou ledvinu<br />

na světě. Byla samozřejmě<br />

problematická a bylo nutno<br />

vyřešit ještě mnoho problémů,<br />

zejména těch, které si týkaly<br />

používání vhodných materiálů<br />

a léků (např. heparinu). V klinické<br />

praxi zatím v té době nedoznala<br />

valných úspěchů.<br />

Nicméně Kolff pracoval dál<br />

a v roce 1945 oznámil odborné<br />

veřejnosti, že se Sofia Schafstadtová<br />

jakožto první pacientka<br />

na světě podrobila dialyzační<br />

léčbě. I ona se zapsala<br />

do historie lékařství, i když<br />

s trochou hořké příchuti. Tato<br />

žena s akutním selháním ledvin<br />

byla obviněna z kolaborace<br />

s fašisty a hrozil jí soud<br />

s následným vysokým trestem.<br />

Dostala ale možnost: když se<br />

podrobí dialýze a „přežije ji“,<br />

získá milost a díky nové léčebné<br />

metodě si třeba zachrání<br />

i život. Risk to byl veliký, ale<br />

paní Sofia se úspěšné dialýze<br />

podrobila a zemřela teprve<br />

v roce 1951 ve svých sedmdesáti<br />

třech letech.<br />

Willem Kolff ale nebyl jediný,<br />

kdo se snažil o vývoj bezpečné<br />

umělé ledviny. Je nezbytné<br />

připomenout též Švéda<br />

Nilse Alvalla, který šel svou nezávislou<br />

cestou a oznámil objev<br />

umělé ledviny v roce 1947.<br />

Neskrývejme ale skutečnost,<br />

že Kolffův přístroj mnohokrát<br />

selhal a že bylo třeba metodu<br />

rozpracovat tak, aby byla nejen<br />

bezpečná, ale aby také sloužila<br />

7


8<br />

PORADNA<br />

i pro dlouhodobou dialyzační<br />

léčbu. Bylo třeba dalšího<br />

objevu. Kolffova a Alvallova<br />

historie měla pokračování,<br />

když v roce 1959 třicetiletý<br />

americký lékař B. H. Scribner<br />

vyřešil problém opakovaných<br />

vpichů pomocí tzv. zkratu, kterému<br />

se dnes říká Scribnerův<br />

zkrat. Jmenovaný lékař s jeho<br />

pomocí poprvé úspěšně použil<br />

dlouhodobou dialýzu. A hned<br />

si zapamatujeme, že prvním<br />

? Máme v rodinné anamnéze<br />

polycystické ledviny,<br />

které mi zatím v mých 32<br />

letech nezjistili. V graviditě<br />

před čtyřmi lety mi provedli<br />

ultrazvuk. Chtěla bych se<br />

zeptat, zda se u mne mohou<br />

ještě projevit později? Mé mamince<br />

je zjistili až po padesátce,<br />

kdy je objevili u její maminky.<br />

Moje mladší sestra je<br />

má již prokázané několik let<br />

a dnes je jí 32 let. Nejmladší<br />

sestra (28 let) s vyšetřením<br />

ledvin otálí, má hrůzu z toho,<br />

že bude mít nemoc taky. Měly<br />

Vážení čtenáři,<br />

své dotazy nám zasílejte<br />

na adresu redakce:<br />

Časopis Dialog<br />

B. <strong>Braun</strong> <strong>Avitum</strong> s.r.o.<br />

V Parku 2335/20<br />

CZ-148 00 Praha 4<br />

nebo e-mailem na adresy:<br />

dialog.cz@bbraun.com<br />

dialog.sk@bbraun.com<br />

nebo prostřednictvím internetu<br />

v poradně na<br />

www.ledviny.cz<br />

Dotazy je také možné předat<br />

personálu dialyzačních<br />

středisek B. <strong>Braun</strong> <strong>Avitum</strong>.<br />

takto zachráněným pacientem<br />

byl Clyde Shilds. Po deseti letech<br />

života s umělou ledvinou<br />

zavzpomínal a podle Thorwaldova<br />

sdělení po první dialýze<br />

prohlásil: „Cítím se jako<br />

člověk, který se vrátil ze tmy<br />

do bílého dne.“<br />

V roce 1955 byla umělá ledvina<br />

senzací. A jak to tak bývá,<br />

budila nejen naděje, ale také<br />

pochyby. Ještě v roce 1960 se<br />

jí nelichotivě říkalo „smrtí-<br />

Poradna<br />

Odpovídá MUDr. Roman Kantor<br />

z dialyzačního střediska B. <strong>Braun</strong> <strong>Avitum</strong> Třinec<br />

bychom být kvůli této rodinné<br />

anamnéze sledovány urologem<br />

i my, které toto onemocnění<br />

nemáme?<br />

S největší pravděpodobností<br />

se dá říci, že pokud ve 32 letech<br />

nemáte žádné cysty, pak nemoc<br />

nemáte. A pokud nejste nemocná,<br />

není důvod vás sledovat.<br />

Oddalování vyšetření u mladší<br />

sestry zřejmě zatím nijak nevadí,<br />

pokud má normální krevní<br />

tlak a normální výsledky krevního<br />

rozboru. Je otázkou, co<br />

je lepší – zda žít s hrůzou, zda<br />

nemoc mám (u sestry je pravděpodobnost<br />

50:50), nebo si<br />

nechat udělat ultrazvuk a mít<br />

jistotu. Ve věku 28 let nepřítomnost<br />

cysty prakticky nemoc<br />

vylučuje. Naopak přítomnost<br />

cysty na dosavadním životě<br />

sestry mění jen to, že bude<br />

docházet na občasné kontroly,<br />

cí stroj“, a to i přesto, že v té<br />

době s její pomocí žily dál desítky<br />

pacientů. Pravdou ale je,<br />

že teprve v roce 1971 byl umělé<br />

ledvině přiznán statut řádné<br />

klinické metody. Radost z nové<br />

léčebné metody však kalila<br />

skutečnost, že přístroje byly<br />

velmi drahé a bylo jich všude<br />

na světě málo.<br />

Dnes, kdy je v České republice<br />

umělých ledvin dostatek,<br />

si to už ani nedovedeme před-<br />

občas si změří tlak a hlavně se<br />

v případě potíží začne léčit, což<br />

může oddálit okamžik selhání<br />

ledvin. Na tyto otázky si však<br />

musí sestra odpovědět sama.<br />

? Docházím na dialýzu<br />

ve větším městě. V létě<br />

jsem byla na prázdninové dialýze<br />

na jednom menším středisku<br />

a tam jsme dostávali<br />

příspěvky na svačinu – 30 Kč.<br />

Jak to, že v naší velké nemocnici<br />

nedostáváme nic? Prý to<br />

platí pojišťovna.<br />

Pojišťovna hradí výkon<br />

„chro nická hemodialýza“, případně<br />

„chronická he -<br />

mo diafiltrace“, nikoliv<br />

„svačinku“. Nikde<br />

na internetu ani jako<br />

součásti smluv neexistují<br />

kalkulace<br />

výkonu dialýzy, pro-<br />

stavit. Přesto si myslím, že je<br />

dobré jednou za čas věnovat<br />

vzpomínku a vzdát hold všem,<br />

kteří se o vznik a rozvoj dialyzační<br />

léčby zasloužili: tedy<br />

i jmenovaným lékařům, vědcům<br />

a prvním statečným pacientům.<br />

Prof. PhDr. RNDr. Helena Haškovcová,<br />

CSc., Fakulta humanitních<br />

studií UK, Praha<br />

to nelze z veřejných zdrojů<br />

dohledat, zda svačinka patří<br />

do výkonu či nikoliv. Je pravdou,<br />

že řada dialyzačních pracovišť<br />

si uvědomuje nutnost<br />

nutriční náhrady ztrát během<br />

dialyzační léčby. Proto na některých<br />

dialyzačních střediscích<br />

a na všech střediscích společnosti<br />

B. <strong>Braun</strong> <strong>Avitum</strong> jsou<br />

svačinky poskytovány. Pokud<br />

dialyzační středisko chce své<br />

pacienty nutričně podporovat<br />

a je schopno hradit svačinku<br />

ze svých provozních nákladů,<br />

je vhodné nějakou formu svačinek<br />

na dialýze zajistit. Není<br />

to však podmínka dobře provedené<br />

dialýzy.<br />

Uplácení 30 korunami však<br />

mezi tyto formy terapie nepatří.<br />

Kdybyste dostala v letadle během<br />

několikahodinového letu<br />

místo jídla a pití 100 korun, asi<br />

by vám byly k ničemu a divila<br />

byste se, co to má znamenat…


DNES NA TÉMA…<br />

Rizika a komplikace dialyzační léčby – II.<br />

Při selhání ledvin je v různé míře postiženo více funkcí, které ledviny v organismu zastávají. U pacientů se selháním ledvin<br />

se objevují prakticky vždy komplikace nejrůznějšího druhu. Naposledy jsme se věnovali vysokému krevnímu tlaku, anémii<br />

a vysoké hladině draslíku. Tentokrát se zaměříme na cholesterol a ledvinnou kostní nemoc.<br />

Poruchy hladin tuků<br />

a cholesterolu v krvi<br />

▪ Co to je a jak vznikají?<br />

Poruchy hladin tuků a cholesterolu v krvi jsou<br />

u lidí s nemocnými ledvinami velmi časté. Zvyšuje<br />

se hladina jednoduchých tuků, tzv. triglyceridů,<br />

i hladina celkového cholesterolu. Navíc se zvyšuje<br />

zastoupení LDL-cholesterolu, který je pro tělo nebezpečný,<br />

a snižuje se zastoupení HDL-cholesterolu,<br />

jenž tělo naopak chrání. Poruchy hladin tuků<br />

a cholesterolu v krvi jsou způsobeny poruchou<br />

látkové výměny při ledvinné nedostatečnosti, ledvinném<br />

selhání nebo při některých dalších stavech,<br />

zejména nefrotickém syndromu či současně se vyskytující<br />

cukrovce. Velký vliv má také nadměrný<br />

příjem tuků (hlavně živočišných) a cukrů ve stravě<br />

či nápojích a nedostatek pohybu. Hladinu tuků<br />

nebo cholesterolu může zvyšovat i užívání některých<br />

léků.<br />

▪ Jak se projevují?<br />

Tuky samotné nijak „nebolí“ a člověk na sobě jejich<br />

zvýšenou hladinu nijak nepozná. Pocítit lze<br />

teprve komplikace, to už však bývají změny v těle<br />

nevratné. Poruchy hladin tuků a cholesterolu<br />

v krvi vedou ke zrychlenému kornatění tepen –<br />

ateroskleróze – a v důsledku toho k srdečním infarktům,<br />

cévním mozkovým příhodám, poruchám<br />

prokrvení nohou a poškození dalších orgánů.<br />

▪ Jak se zjišťuje?<br />

Hladina tuků a cholesterolu v krvi se stanovuje<br />

v laboratoři z krevního vzorku, který se má odebrat<br />

po alespoň 12hodinovém lačnění. Odběr dříve<br />

po jídle může podávat falešně vyšší výsledky.<br />

▪ Jak se léčí?<br />

Zvýšenou hladinu tuků nebo cholesterolu můžeme<br />

ovlivnit především dietou s omezením živočišných<br />

tuků, dostatkem pohybu, a pokud toto nestačí, tak<br />

léky.<br />

Jaké jsou nejčastější komplikace onemocnění ledvin?<br />

Jak se léčí a co pro léčbu můžete sami udělat?<br />

Ledvinná kostní nemoc<br />

▪ Co to je a jak vzniká?<br />

Abychom mohli ledvinnou kostní nemoc lépe pochopit, musíme si vysvětlit, jak fungují<br />

zdravé kosti. Zdravá kost je složena převážně z vápníku a fosforu zasazených do speciální<br />

bílkoviny. Dostatek vápníku a fosforu ve správném poměru je nezbytný pro pevnost<br />

kosti. Vápník a fosfor získáváme z jídla a jeho vstřebání a uložení do kosti zajišťuje<br />

vitamin D. Dříve se proto stávalo, že děti, které neměly dostatek vitaminu D, trpěly<br />

křivicí – jejich kosti byly v důsledku<br />

nedostatku vápníku a fosforu měkké<br />

a křivily se. Vitamin D potřebuje být<br />

upraven (aktivován) v ledvinách, což<br />

pro zdravé ledviny není žádný problém.<br />

Kost se stále mění – není to<br />

tak, jak jsme si dříve představovali,<br />

že kost jednou naroste a pak už vydrží<br />

celý život. (Díky tomu je možný<br />

například srůst úlomků po zlomenině.)<br />

Naopak, kost se stále přestavuje,<br />

malé kousky se odbourávají a nové<br />

dostavují podle toho, jak moc ji zatěžujeme.<br />

K tomu je potřeba nejen dostatek<br />

vápníku a fosforu ve správném<br />

poměru, dostatek vitaminu D a přiměřená<br />

zátěž (tedy dostatek pohybu), ale také odpovídající množství parathormonu.<br />

Parathormon je látka, která se tvoří v příštítných tělískách, což jsou 4 malé kuličky<br />

zezadu štítné žlázy. Ta se nachází na krku po stranách ohryzku. Parathormon umožňuje<br />

odbourávání kosti tak, aby se mohla přestavovat. Jeho nadbytek způsobuje příliš velké<br />

odbourávání kosti, a tedy její měknutí. Špatný je i nedostatek parathormonu – kost se<br />

pak nemůže přestavovat, je jako mrtvá a stává se křehkou. Rovnováha mezi vitaminem<br />

D a parathormonem umožňuje i přechodné ukládání nadbytku vápníku a fosforu<br />

do kosti a naopak jejich uvolňování v případě potřeby tak, aby jejich hladina v krvi<br />

příliš nekolísala, což se snadno může stát např. po jídle obsahujícím tyto minerály nebo<br />

naopak po delším hladovění.<br />

▪ Jak se projevuje?<br />

Ledvinná kostní nemoc je složité onemocnění, které snižuje pevnost kostí, ale současně<br />

poškozuje i jiné orgány – klouby, srdce, cévy, plíce atd.<br />

Postižení kostí vede k jejich změknutí a větší křehkosti, a snáze tedy dochází ke zlomeninám.<br />

Kosti mohou také bolet. Srážení krystalků vápníku a fosforu v tkáních se<br />

projevuje různě podle postiženého místa. V očních spojivkách způsobuje zarudnutí<br />

9


10<br />

DNES NA TÉMA…<br />

a škrabání podobné zánětu spojivek, v tomto případě pak mastičky<br />

a kapky do očí příliš nepomáhají. Na kůži není patrné, ale vede k někdy<br />

velmi výraznému svědění. V okolí kloubů mohou tyto uloženiny<br />

vytvářet neforemné „bambule“, které mohou bolet a snižují pohyblivost<br />

kloubů. Na cévách se uloženiny vápníku a fosforu dlouho neprojevují,<br />

po delší době však vedou k jejich kornatění a ucpávání,<br />

což může způsobit například srdeční infarkt nebo zhoršené prokrvení<br />

nohou. Ukládání krystalků v srdečních chlopních zase může způsobit<br />

chlopenní vadu, která se projeví dušností a srdečním šelestem. Ukládání<br />

v plicích má za následek dlouhodobý suchý kašel. Sama vysoká<br />

hladina parathormonu může navíc vést ke slabosti svalů a horší výkonnosti,<br />

zhoršení anémie a třeba i krevního tlaku.<br />

▪ Jak se ledvinná kostní nemoc zjišťuje?<br />

Důležité je pravidelné stanovování krevní hladiny fosforu, vápníku<br />

a parathormonu z krevního vzorku – většinou se doporučuje kontrolovat<br />

vápník a fosfor jednou měsíčně a parathormon jednou za tři<br />

měsíce. Někdy jsou však potřebné častější kontroly. Příštítná tělíska<br />

se vyšetřují nejčastěji ultrazvukem a někdy také počítačovou tomografií.<br />

Kvalita kostí se hodnotí pomocí rentgenu, denzitometrie, ze<br />

specializovaných krevních odběrů nebo odběrem části kostní tkáně<br />

k mikroskopickému vyšetření. U dialyzovaných pacientů je nezbytná<br />

pravidelná kontrola účinnosti dialýzy.<br />

▪ Dá se vzniku nemoci a jejím komplikacím zabránit?<br />

Vznik ledvinné kostní nemoci a její komplikace lze určitě správnou<br />

léčbou o léta oddálit a při včasné léčbě a dobré spolupráci pacienta se<br />

jim snad dá i úplně zabránit. Čím dříve a aktivněji se s léčbou začne,<br />

tím lepšího je dosaženo výsledku.<br />

▪ Jak se ledvinná kostní nemoc léčí?<br />

Už v době středně závažné ledvinné nedostatečnosti je dobré omezovat<br />

příjem fosforu v jídle, aby se nemohl v těle hromadit (o tom, jak<br />

omezit příjem fosforu jsme již informovali v minulých číslech a opět<br />

budeme). V té době je také správné jíst přiměřené množství vápníku.<br />

Poradit by vám měl váš lékař, sestra či nutriční terapeutka. Když toto<br />

nestačí, může vám lékař doporučit tzv. vazače fosfátů. To jsou léky,<br />

7 2 1 3 4<br />

5 2 1 9<br />

9 8 2<br />

2 5 9<br />

4<br />

9 3 5 7<br />

4 6 1<br />

6 3<br />

Sudoku<br />

Žádná číslice se nesmí v jednom<br />

řádku opakovat dvakrát<br />

Žádná číslice se nesmí v jednom<br />

sloupci opakovat dvakrát<br />

Žádná číslice se nesmí ve čtverci<br />

3x3 opakovat dvakrát<br />

Snadné Průměrné<br />

které se užívají společně s každým jídlem včetně svačiny. V žaludku<br />

se vazač smíchá s jídlem a naváže na sebe fosfor z jídla tak pevně, že<br />

se nemůže vstřebat a později odchází stolicí. Vazače fosfátů bývají při<br />

správném podávání velmi účinné, nepříjemné je to, že se musí v dostatečném<br />

množství užívat při každém jídle. Z vazačů fosfátů se u nás<br />

nejčastěji používají Calcium carbonicum, Renagel, Calcium ProRenal<br />

a Venter.<br />

Pokud jste již dialyzovaní, je dobré vědět, že dialýza velmi pomáhá<br />

k odstranění nadbytečného fosforu, a to tím více, čím častěji a déle<br />

jste dialyzováni. Důležité je i to, aby vaše dialýza pobíhala bez komplikací<br />

a při dostatečném krevním průtoku. Podle výsledků krevních<br />

odběrů vám lékař může předepsat vitamin D v jeho aktivní formě,<br />

a to buď ve formě kapslí, nebo pokud jste již dialyzovaní, ve formě<br />

injekcí. K podání ústy je v současné době určen Rocaltrol, OsteoD<br />

a AlphaD3, ve formě injekcí je dostupný Zemplar. Dalším lékem, který<br />

pomáhá ke zmírnění ledvinné kostní nemoci potlačením nadměrné<br />

činnosti příštítných tělísek, je lék napodobující vápník – Mimpara.<br />

Pokud se nadměrnou činnost příštítných tělísek dlouhodobě nedaří<br />

potlačit, je potřeba přistoupit k jejich operativnímu odnětí – paratyreoidektomii.<br />

Operace se provádí v celkové anestezii. Pokud tento<br />

operační zákrok není z nějakého důvodu možný, lze provést opíchnutí<br />

příštítných tělísek alkoholem – sklerotizaci, což také zbrzdí jejich<br />

činnost, bohužel ale většinou ne dlouhodobě.<br />

▪ Co by měl pacient dodržovat při léčbě?<br />

Důležité je dodržovat dietu s omezením fosforu, užívat vazače fosfátů<br />

podle doporučení a nezapomínat na předepsaný vitamin D nebo<br />

Mimparu. Bez svolení lékaře neužívejte žádný další doplňující vitamin<br />

D a A a ani např. léky k doplnění vápníku, protože byste si tím<br />

mohli ublížit. Pokud jste již dialyzovaní, nesnažte se zkracovat délku<br />

dialýzy na kratší dobu, než je předepsaná. Čas, který byste momentálně<br />

ušetřili, by se v budoucnu mohl projevit zdravotními komplikacemi<br />

a v horším případě i předčasným úmrtím.<br />

Mgr. Michal Dušek, DS Praha - Homolka<br />

s využitím internetových zdrojů<br />

1 8 9<br />

4<br />

7<br />

7 4 6<br />

1<br />

4 6 5 3<br />

1 6 5 9<br />

7 1 8<br />

2<br />

2 3 8<br />

4 9


L<br />

etos v únoru jsem přijala<br />

pozvání od rakouských<br />

kolegyň z nemocnice Milosrdných<br />

bratrů ve Vídni (das<br />

Krankenhaus der Barmherzigen<br />

Brüder, Wien), které se na podzim<br />

roku 2011 zaškolovaly<br />

na našem středisku B. <strong>Braun</strong><br />

<strong>Avitum</strong> v Nuslích v knoflíčkové<br />

metodě napichování arteriovenózní<br />

píštěle.<br />

Staniční sestra, ošetřující<br />

personál, vedoucí lékař i zástupce<br />

ředitelky nemocnice<br />

mě srdečně přivítali. Byla jsem<br />

seznámena s chodem dialyzačního<br />

střediska s kapacitou<br />

10 lůžek a 53 chronicky dialyzovaných<br />

klientů, s fungováním<br />

nefrologické ambulance<br />

i akutního provozu a zároveň<br />

jsem měla možnost prohlédnout<br />

si areál nemocnice.<br />

Na tomto dialyzačním středisku<br />

nejsou zatím zavedené<br />

standardy, a proto sestry při<br />

svém zaškolovacím pobytu<br />

v Praze sbíraly informace<br />

Jak jsme přispěli k rozvoji<br />

dialyzační jednotky ve Vídni<br />

Dialyzační tým včetně sester na mateřské dovolené<br />

o tom, jak by ve všech směrech<br />

mohly ošetřovatelskou<br />

péči o dialyzované pacienty<br />

pozvednout. Již po první návštěvě<br />

sester v Praze zakoupila<br />

vídeňská nemocnice pro potřeby<br />

dialyzační jednotky přístroj<br />

Transonic, určený k pravidelné<br />

monitoraci průtoků a recirku-<br />

Změna ve skupině B. <strong>Braun</strong> <strong>Avitum</strong><br />

Milí pacienti, rádi bychom Vás informovali, že s účinností od 15. 5. 2012<br />

došlo ke změně v organizační struktuře skupiny B. <strong>Braun</strong> <strong>Avitum</strong>. Společnost<br />

B. <strong>Braun</strong> <strong>Avitum</strong> Bulovka se sloučila se společností B. <strong>Braun</strong><br />

<strong>Avitum</strong>, která převzala dialyzační střediska na Černém Mostě a v areálu<br />

nemocnice Bulovka. Jedná se pouze o formální změnu, z pohledu<br />

péče o vás, pacienty, se nic nemění. Na obou střediscích vám bude<br />

poskytována stejně kvalitní péče jako doposud.<br />

redakce<br />

lací v arteriovenózní spojce.<br />

Data z průběhu dialyzačního<br />

ošetření se ve Vídni pracně<br />

zapisují a zanášejí do počítače.<br />

Při kanylaci AVF i při manipulaci<br />

s centrálním žilním katetrem<br />

se pracuje nesterilně.<br />

Po mém „zasvěcení“ do provozu<br />

dialyzační jednotky jsme<br />

Děkuji...<br />

REPORTÁŽ<br />

přešli k ukázce, jak auskultačně<br />

vyšetřit shunt a rozeznat<br />

fyziologický vír a pulzaci<br />

od patologického víru. Poté<br />

jsme hovořili hlavně o knoflíčkové<br />

metodě napichování, jejích<br />

indikacích i kontraindikacích,<br />

jejím průběhu, výhodách,<br />

nevýhodách i komplikacích.<br />

Jsem ráda, že i my z našeho<br />

poměrně mladého dialyzačního<br />

střediska jsme mohli přispět<br />

našimi zkušenostmi a pomoci<br />

„sousedům“ v rozvoji jejich<br />

dialyzační jednotky, i když nepatří<br />

do sítě skupiny B. <strong>Braun</strong><br />

<strong>Avitum</strong>.<br />

Závěrem bych chtěla rakouskému<br />

týmu popřát hodně<br />

zdaru, síly a motivace získávat<br />

nové poznatky i vědomosti<br />

o zlepšování kvality, a tím<br />

zvýšení standardu ošetřovatelské<br />

péče o nemocné klienty.<br />

Katarína Tomanová,<br />

DS Praha – Nusle<br />

Děkuji všem zaměstnancům Dialyzačního<br />

střediska B. <strong>Braun</strong> <strong>Avitum</strong> Austerlitz<br />

ve Slavkově u Brna, vedeného primářem<br />

MUDr. Alešem Hrubým. Zvláště<br />

pak sestřičce Haně Jeřábkové za pěkný, vstřícný<br />

a odpovědný přístup po dobu mého léčení na<br />

tomto oddělení.<br />

Alois Zobal, Bučovice<br />

mozaika<br />

11


12<br />

CESTUJEME<br />

V loňském<br />

druhém<br />

vydání našeho<br />

časopisu jsem vás<br />

pozvala na cestu<br />

po Čechách a po<br />

Moravě. Tentokrát<br />

se s vámi vydám na<br />

Slovensko.<br />

Každá správná „tour“ má<br />

start a cíl. My začneme<br />

v hlavním městě Slovenska<br />

a v několika etapách<br />

projedeme všechna „naše<br />

místa“ a skončíme zase<br />

v Bratislavě.<br />

Bratislava<br />

Bratislava je hlavní a největší<br />

město Slovenska,<br />

centrum Bratislavského<br />

kraje. Leží na obou březích<br />

Dunaje, v jihozápadní části<br />

země, při hranici s Maďarskem<br />

a Rakouskem. Žije<br />

zde 463 tisíc obyvatel. Díky<br />

tomu, že je to hlavní město,<br />

nebude pro nás problém<br />

se sem dostat z jakéhokoliv<br />

koutu České nebo Slovenské<br />

republiky.<br />

Symbolem města je<br />

Bratislavský hrad se čtyřmi<br />

věžemi. V posledních<br />

letech prochází velkou rekonstrukcí,<br />

nyní však už je<br />

možné některé prostory navštívit.<br />

Hrad nelze minout,<br />

rozkládá se nad řekou a je<br />

dominantou města.<br />

Většinu památek najdete<br />

v historickém centru města.<br />

Doporučuji projít si celé centrum<br />

křížem krážem. Narazíme<br />

na Michalskou bránu, je-<br />

dinou bránu z původního<br />

středověkého městského<br />

opevnění a jednu z nejstarších<br />

budov města, dále<br />

budeme obdivovat několik<br />

paláců v barokním stylu:<br />

Grassalkovichov palác,<br />

arcibiskupský palác nebo<br />

Primaciálný palác. V ulicích<br />

potkáme i zajímavé<br />

Tour<br />

de Slovensko<br />

sochy, např. nesmíme minout<br />

Čumila.<br />

Kromě této sochy mě<br />

v Bratislavě nejvíce zaujala<br />

nová promenáda okolo Dunaje.<br />

Vede od Nového Mostu<br />

a jsou zde i restaurace, takže<br />

návštěvu města můžeme zakončit<br />

příjemným posezením<br />

a pozorováním řeky.<br />

Galanta, Šaľa<br />

Přesunuli jsme se asi o 60 km<br />

na východ, k přehradě Kráľová,<br />

z města do přírody. Přesto<br />

však ve městě zůstáváme – Galanta<br />

i Šaľa mají každá 15 tisíc<br />

obyvatel, a Šaľa i s příměstskými<br />

částmi dokonce 23 tisíc<br />

obyvatel. Minulost Galanty lze<br />

díky archeologickým nálezům


vysledovat až do pravěku. Její<br />

území bylo osídlené už v mladší<br />

době kamenné, první písemné<br />

zmínky však pocházejí z let<br />

1237–1240. Mezi zajímavé<br />

historické památky patří renesanční<br />

zámek ze 17. století,<br />

který je dnes sídlem muzea.<br />

Další pozoruhodnou stavbou je<br />

neogotický zámeček, rodové<br />

sídlo rodu Esterházy, Kaštieľ<br />

nebo římskokatolický kostel.<br />

Zajímavé je, že na Slovensku<br />

můžete navštívit také Řím.<br />

Opravdu se nepletu – za „slovenský<br />

Řím“ je totiž označováno<br />

krajské město Trnava<br />

z důvodu velkého množství<br />

kostelů. Od Galanty je Trnava<br />

vzdálena jen 26 km.<br />

Na okraji Galanty najdeme<br />

termální aquapark Galandia,<br />

který je otevřen od roku 2007,<br />

teplota v bazénech je ohřívána<br />

geotermální vodou až na 36 °C.<br />

Bohužel jeho voda nemá prokázané<br />

žádné léčivé účinky.<br />

Asi 7 km od města najdeme<br />

Vincovo jezero, které díky termální<br />

vodě nezamrzá.<br />

Jen 13 km od Galanty najdeme<br />

naše další město – Šaľu.<br />

Můžeme si je tedy prohlédnout<br />

Bratislavský hrad<br />

do Bratislavy...<br />

v rámci jedné etapy. Město<br />

leží na obou březích řeky<br />

Váh, v úrodné nížině, ve výšce<br />

118,8 m n. m. Do konce roku<br />

1927 se nazývalo Šaľa nad<br />

Váhom. Ve městě si můžeme<br />

prohlédnout třeba Renesanční<br />

kaštieľ nebo římskokatolický<br />

kostel sv. Margity z roku 1830<br />

a další zajímavé objekty. Pro<br />

zvídavé něco z encyklopedie<br />

– slovo kaštieľ pochází z latinského<br />

slova castellum a jedná<br />

se o zámek nebo pevnost, sídlo<br />

šlechtice či bohatého zemana.<br />

Po cestě z Galanty do Šaľy<br />

můžeme navštívit Dětskou<br />

farmu Humanita, která existuje<br />

již od roku 1995. Nejen<br />

děti zde mohou vidět více než<br />

dvacet druhů zvířat, jak žijí<br />

ve svém přirozeném prostředí.<br />

Je možné se zde projet také<br />

na koni nebo poníkovi.<br />

Topoľčany<br />

Bohužel čas nás tlačí, a tak<br />

odjíždíme o 71 km severněji<br />

do Topoľčan. Město má v současné<br />

době asi 28 tisíc obyvatel.<br />

Novodobé studie ukázaly,<br />

že název města je odvozen<br />

ze staroslověnštiny – „topol“<br />

znamená „horký“ nebo „teplý“.<br />

Toto označení se uchytilo<br />

kvůli termálním pramenům,<br />

které se v okolí města objevily<br />

na začátku středověku.<br />

Město leží u řeky Nitry mezi<br />

dvěma horskými pásmy Tribeč<br />

(na východě) a Považský Inovec<br />

(na západě).<br />

Tentokrát se nebudeme zdržovat<br />

ve městě, ale vydáme se<br />

na romantickou zříceninu Topolčanského<br />

(Podhradského)<br />

hradu. Hrad je volně přístupný,<br />

jen je někdy omezen pohyb<br />

návštěvníků po hradu, protože<br />

zdejší občanské sdružení pokračuje<br />

v jeho rekonstrukci.<br />

Hrad je nyní otevřen při pěkném<br />

počasí o víkendech od 10<br />

do 17 h. Pro jistotu si však před<br />

návštěvou hradu ověřte, zda<br />

není právě uzavřen.<br />

Partizánske,<br />

Bánovce nad Bebravou<br />

Popojíždíme dále na sever,<br />

nyní jen o nějakých 20 km<br />

severněji. Partizánske leží<br />

na jihu Trenčínského kraje.<br />

Prohlédnout si zde můžeme<br />

Vodní hrad postavený během<br />

14.–15. století, relaxovat lze<br />

na koupališti Dúha nebo v nedalekém<br />

rekreačním středisku<br />

s termální slabě minerální vodou<br />

Malé Bielice. Pro milovníky<br />

soutěží krásy bude určitě<br />

zajímavé, že se zde letos koná<br />

originální soutěž Miss Army<br />

Slovensko 2012. Podle popisu<br />

se jedná o soutěž krásy, fyzických<br />

schopností, všeobecného<br />

rozhledu, smyslu pro humor<br />

a zájmu o army svět. Soutěž<br />

už je nyní v plném proudu,<br />

galavečer, kde budou voleny<br />

Miss, proběhne 22. září letošního<br />

roku.<br />

Bratislava<br />

Bánovce<br />

Topoľčany<br />

Galanta Šaľa<br />

Námestovo<br />

Dolný Kubín Trstená<br />

Orava<br />

Partizánske<br />

Informace<br />

pro dialyzované<br />

pacienty<br />

Pro více informací<br />

ohledně zajištění ošetření<br />

můžete kontaktovat<br />

Centrum rekreačních<br />

dialýz,<br />

B. <strong>Braun</strong> <strong>Avitum</strong> s.r.o.,<br />

V Parku 2335/20,<br />

CZ-148 00 Praha 4,<br />

tel. +420-271 091 922,<br />

fax +420-271 091 923,<br />

e-mail: prazdninovadialyza.<br />

cz@bbraun.com<br />

Zvolen<br />

Dialyzační středisko v Bánovcích<br />

nad Bebravou je naším<br />

nejmladším střediskem.<br />

Bánovce se nacházejí v údolí<br />

řeky Bebravy na úpatí Stážovských<br />

vrchů v nadmořské výšce<br />

216 m n. m. V okolí nalezneme<br />

bohaté smíšené lesy, vzácné<br />

druhy živočichů a na svoje si<br />

zde přijdou i houbaři.<br />

Ve městě žije asi 21 tisíc obyvatel,<br />

mezi historické památky<br />

patří gotický kostel sv. Mikuláše<br />

z 15. století nebo synagoga<br />

z 19. století.<br />

Dominantou centra města<br />

je římskokatolický kostel Nejsvětější<br />

trojice z roku 1802.<br />

Minout také nemůžeme pozoruhodný<br />

památník Ľudovíta<br />

13


14<br />

CESTUJEME<br />

Vyhlídkové plavby na pltích na Oravě Roháčská plesa<br />

Štúra (první a největší na Slovensku),<br />

kaštieľ rodu Ottlýkovcov<br />

a dům Janka Jesenského,<br />

slovenského politika, básníka,<br />

spisovatele-prozaika a překladatele.<br />

Ján Jesenský byl advokátem<br />

a významným činitelem<br />

slovenského národního hnutí.<br />

Dne 27. listopadu 1945 byl<br />

jako první Slovák jmenován<br />

národním umělcem, bohužel<br />

však o měsíc později zemřel.<br />

Orava<br />

Dorazili jsme nejseverněji, dále<br />

už se budeme postupně vracet<br />

Zvolenský zámek<br />

do našeho výchozího místa.<br />

Na Oravě vám můžeme zajistit<br />

dialyzační ošetření na třech<br />

místech nedaleko od sebe –<br />

v Dolném Kubíně, Námestove<br />

a Trstené. Z naší cesty se mi<br />

toto zastavení asi líbí nejvíce.<br />

Je zde totiž nádherná příroda<br />

a především hory – Západní<br />

Tatry – Roháče, které patří<br />

částečně do Tatranského národního<br />

parku. Obdivovat můžeme<br />

jezera, vodopády i horské<br />

štíty. Nejvyšší horou Roháčů<br />

je Baníkov měřící 2 178 m. Pokud<br />

po horách chodíte nera-<br />

di nebo pěší turistiku provozovat<br />

nemůžete, je možné se<br />

vydat na Oravský hrad, svézt<br />

se na voru po řece Oravě, prohlédnout<br />

si skanzen v Zuberci<br />

(Múzeum oravské dediny) nebo<br />

si jen odpočinout u Oravské<br />

přehrady. Ta nabízí také zajímavý<br />

výlet – kdy se lze vydat<br />

lodí na Slanický ostrov (Ostrov<br />

umění). Jde o pozůstatek<br />

ze zaplavené obce Slanica se<br />

zachovaným kostelem, kde je<br />

v současné době galerie lidového<br />

umění. Ostrov je chráněným<br />

územím a přírodní památkou.<br />

Zvolen<br />

Závěrečná etapa nás přivede<br />

do města Zvolen. Nabízí<br />

mnoho zajímavostí, jako např.<br />

Pustý hrad, Zvolenský zámek<br />

nebo Kostel sv. Alžběty. Nedaleko<br />

od Zvolena, asi 6 km, leží<br />

město Sliač s 5 tisíci obyvateli,<br />

na které bych vás ráda upozornila.<br />

Přece jenom na konci<br />

každého putování, a navíc tak<br />

dlouhého, je třeba relaxovat.<br />

Sliač je lázeňským městem<br />

s léčivými termálními prameny<br />

a ve světě ojedinělým přírod-<br />

ním vřídlem s obsahem 99,7 %<br />

přírodního oxidu uhličitého.<br />

Lázně nabízejí různé druhy pobytů.<br />

A vracíme se zpět do Bratislavy.<br />

Bohužel jsme časově omezeni,<br />

takže z každého místa<br />

vidíme jen část, zbytek už zůstane<br />

na další jednotlivé pobyty.<br />

Doufám, že se vám dnešní<br />

„jízda“ líbila a že jsem vám<br />

tímto způsobem alespoň trošku<br />

představila jednotlivé lokality,<br />

jejichž návštěvu vám můžeme<br />

v rámci rekreační dialýzy nabídnout.<br />

Ing. Helena Málková<br />

Informace pro článek<br />

čerpány z těchto zdrojů:<br />

http://cs.wikipedia.org/wiki<br />

http://sk.wikipedia.org/wiki<br />

www.galanta.sk<br />

http://galanta.aquapark.sk/<br />

http://humanita.podlupou.sk<br />

www.topolcany.sk<br />

www.topolcianskyhrad.sk<br />

www.missarmyslovensko.sk<br />

www.banovce.sk<br />

www.spa-sliac.sk


ázeňský dům patří už ně-<br />

L kolik let do sítě B. <strong>Braun</strong><br />

<strong>Avitum</strong> a každoročně otvírá<br />

svou náruč všem dialyzovaným<br />

pacientům z České i Slovenské<br />

republiky. Je to ideální<br />

místo pro dovolenou pro ty,<br />

kteří nechtějí cestovat daleko,<br />

ale mají zájem si někde odpočinout<br />

a přitom se nestresovat<br />

možnými komplikacemi v zahraničí.<br />

Dialýza, hotel, a rehabilitace<br />

na jednom místě<br />

V levé části budovy Lázeňského<br />

domu najdete dialyzační středisko,<br />

několik ambulancí a rehabilitaci,<br />

v pravé části potom<br />

hotel a další součásti rehabilitace<br />

jako saunu, tělocvičnu nebo<br />

venkovní terasu a posezení. Pacienti<br />

přijíždějící na rekreační<br />

pobyt si tak mohou zajistit vše<br />

na jednom místě – ubytování<br />

za speciální ceny, rehabilitaci<br />

i dialyzační ošetření.<br />

Hotel nabízí ubytování<br />

ve dvoulůžkových pokojích<br />

a apartmánech s malou kuchyňkou.<br />

Všechny pokoje<br />

mají vlastní sociální zařízení<br />

a televizi. V ceně ubytování<br />

je snídaně, která je podávána<br />

formou švédského stolu. Pracovníci<br />

recepce v hotelu vám<br />

pomohou se zajištěním pobytu,<br />

poradí, co zajímavého můžete<br />

ve Slavkově vidět, a zajistí<br />

i dialyzační ošetření.<br />

Lázeňský dům<br />

Slavkov u Brna<br />

Prázdninová destinace<br />

pro dialyzované pacienty<br />

Slavkov u Brna je znám především díky<br />

Napoleonovi a slavné bitvě, která se nedaleko<br />

odehrála v roce 1805, dále pak nádherným<br />

zámkem, blízkostí moravské metropole Brna,<br />

a pro dialyzované pacienty především svojí<br />

nabídkou rekreačních pobytů.<br />

Pokud přijedete do Slavkova<br />

vlakem nebo autobusem, vyzvedneme<br />

si vás na vlakovém<br />

nebo autobusovém nádraží<br />

a pomůžeme vám se zavazadly.<br />

Letní škola pro dialyzované<br />

V tomto roce bychom rádi poprvé<br />

nabídli pacientům nový<br />

program. Pobyt u nás byl měl<br />

být nejen odpočinkem, ale<br />

také bychom byli rádi, kdyby<br />

si pacienti od nás odnesli i nějaké<br />

užitečné informace. Dalo<br />

by se říci, že otevíráme něco<br />

jako malou letní školu pro dialyzované.<br />

Ve třech vybraných<br />

termínech se pacienti ubytovaní<br />

v Lázeňském domě budou<br />

moci zúčastnit přednášek<br />

na téma stravování, sociální<br />

problematiky a pohybu dialyzovaných.<br />

Chystáme praktické<br />

ukázky cvičení a všichni<br />

pacienti se budou také moci<br />

zeptat na své problémy týkající<br />

se stravy či sociální oblasti.<br />

Přednášky budou vždy krátké,<br />

aby nenarušovaly dovolenou,<br />

a budou se konat přímo v Lázeňském<br />

domě.<br />

Přednášky jsou v letošním<br />

roce v ceně ubytování, a jedná<br />

se tak o unikátní projekt propojení<br />

dovolené a vzdělávání.<br />

Letošní účastníci budou mít<br />

šanci přispět k této novince<br />

a předat nám své tipy na další<br />

přednášky. Budou tak moci<br />

s námi celý projekt „letní školy<br />

pro dialyzované“ vytvořit<br />

a uvést do chodu.<br />

Slavkovský zámek Památník bitvy Lázeňský dům<br />

O přesném průběhu daných<br />

pobytů budou pacienti informováni<br />

při zahájení, na kterém<br />

je přivítají kolegyně z Lázeňského<br />

domu a kromě programu<br />

představí také Lázeňský dům<br />

a Slavkov u Brna.<br />

Termíny pro letošní léto:<br />

▪ 16.–23. 7. 2012<br />

▪ 20.–27. 8. 2012<br />

▪ 3.–10. 9. 2012<br />

Přihlášky na „letní školu“,<br />

ale také na všechny pobyty<br />

ve Slavkově u Brna (ty lze<br />

sjednat i mimo výše uvedené<br />

termíny) zasílejte na:<br />

B. <strong>Braun</strong> <strong>Avitum</strong> Austerlitz,<br />

Lázeňský dům, Zlatá Hora 1466,<br />

684 01 Slavkov u Brna.<br />

Tel.: +420–544 227 485,<br />

fax: +420-544 227 489,<br />

e-mail: slavkov@bbraun.com,<br />

austerlitz@bbraun.com.<br />

Ceník<br />

Na konec už jen poslední informace<br />

– ceny pobytů ve Slavkově<br />

u Brna se nemění. Pro dialyzované<br />

platí cena 2 800,– Kč za týden<br />

a pro doprovod 3 100,– Kč<br />

na dvoulůžkovém pokoji se snídaní<br />

(při obsazení dvěma osobami),<br />

v apartmánu je cena pro<br />

dialyzované 3 200,– Kč, pro doprovod<br />

3 400,– Kč (při obsazení<br />

dvěma osobami).<br />

Za Centrum<br />

prázdninových dialýz<br />

Ing. Helena Málková<br />

15


„S fajčením som chcela<br />

prestať veľakrát, ale<br />

nikdy som to nedokázala<br />

úplne, vždy som sa k tomu<br />

zase vrátila,“<br />

hovorí pani Evou Frťalová, víťazka súťaže<br />

Každý, kto dokázal prestať fajčiť, vyhrál.<br />

Pani Evka, tento rok ste<br />

prestali fajčiť. Po koľkých<br />

rokoch fajčenia ste sa k tomu<br />

odhodlali?<br />

Fajčiť som začala pred 23<br />

rokmi. Naučila som sa to<br />

v práci, kde ma často ponúkli<br />

cigaretou, a tak som si na to<br />

zvykla. Keď som ochorela, hovorila<br />

som si, že keď už nemôžem<br />

jesť ani piť, tak budem<br />

aspoň fajčiť.<br />

Koľko cigariet denne ste si<br />

dopriali?<br />

Denne to bolo aj 20 cigariet.<br />

Každý, kdo<br />

dokázal<br />

přestat kouřit,<br />

vyhrál.<br />

Čo bolo tým pravým podnetom<br />

k tomu, aby ste prestali<br />

fajčiť?<br />

Ja som s fajčením chcela<br />

prestať veľakrát, ale nikdy som<br />

to nedokázala úplne, vždy som<br />

sa k tomu zase vrátila. Tento<br />

rok som bola na operácii<br />

mandlí a mala som dosť veľké<br />

pooperačné komplikácie, a tak<br />

som sa rozhodla definitívne<br />

s fajčením skončiť.<br />

Skutočne ste si odvtedy<br />

nezápalili?<br />

Nie. Aj keď chuť na cigaretu<br />

ešte mám, zatiaľ sa mi vždy<br />

podarilo odolať. Ak dostanem<br />

chuť zapáliť si, idem do záhrady<br />

a tam niečo robím. Osvedčilo<br />

sa mi dať si namiesto cigarety<br />

nejaký tuhý cukrík.<br />

Keby ste mohli posúdiť,<br />

myslíte si, že teraz je Váš<br />

zdravotný stav lepší ako predtým?<br />

Určite áno, prestala som totiž<br />

kašlať a ľahšie sa mi dýcha. Tiež<br />

už nemusím chodiť po vyšetreniach<br />

pre ťažkosti s dýchaním.<br />

Teraz sa cítim O. K. Samozrej-<br />

ROZHOVOR<br />

me okrem toho, že musím chodiť<br />

na dialýzu.<br />

Hovorí sa, že fajčenie je<br />

drahá vec. Ušetrili ste odvtedy,<br />

ako nefajčíte?<br />

No, jedna škatuľka stála 70<br />

korún, čo je teraz asi 2,32 EUR,<br />

takže úspora by tam mohla<br />

byť. Ale ja tie ušetrené peniaze<br />

zase miniem niekde inde.<br />

Ďakujem za rozhovor a prajem,<br />

aby Vám to dlho vydržalo.<br />

Mgr. Jana Králiková<br />

vedúca sestra DS Topoľčany<br />

Šťastní vítězové čtenářské soutěže<br />

Vážení čtenáři, v loňském šestém čísle našeho časopisu jsme vyhlásili soutěž<br />

s názvem „Každý, kdo dokázal přestat kouřit, vyhrál“. Byla určena pro ty z vás,<br />

kteří byli aktivními kuřáky a rozhodli se s tímto zlozvykem přestat. Do soutěže<br />

se přihlásili tři čtenáři, kterým se nakonec podařilo s kouřením skutečně přestat.<br />

Jsou to Mária Tancošová, Pavol Dvořák a Eva Frťalová.<br />

Všichni obdrželi poukaz na třídenní pobyt s rehabilitačním programem v našem<br />

Lázeňském domě ve Slavkově u Brna.<br />

Srdečně jim blahopřejeme!<br />

redakce<br />

17


18<br />

HOBBY<br />

un dried tomatoes nebo-<br />

S li sluncem sušená rajčata<br />

patří ve Středomoří k nejdražším<br />

suvenýrům – ale proklatě<br />

dobrým. Málokdo odolá a nepřiveze<br />

z dovolené alespoň<br />

vzorek. České sluníčko však<br />

není natolik silné a spolehlivé,<br />

aby zvládlo to co jižní. Zatímco<br />

Řekyně a Italky suší rajčata<br />

tři až čtyři dny na střeše, vám<br />

pomůže trouba, která navíc<br />

práci o pár hodin urychlí.<br />

Tip: Rajčata můžete<br />

připravit i v sušičce na<br />

ovoce. Použijte program<br />

doporučený výrobcem.<br />

Jak na to<br />

Rajčata použijte spíše pevnější,<br />

dužinu a šťávu z nich beztak<br />

musíte odstranit. Plody omyjte<br />

a osušte. Odstraňte stopky,<br />

překrájejte je na půlky, vydlabejte<br />

z nich dužinu, odstraňte<br />

semínka a posolte je. Pokud je<br />

neposolíte, nic se nestane. Vyzkoušeli<br />

jsme i variantu sušení<br />

s dužninou. Rajčátka ale ani<br />

za polovinu doby nebyla vůbec<br />

vysušená.<br />

Mnozí doporučují rajčata<br />

před sušením oloupat. Není<br />

to ale nutné. Pokud se přesto<br />

rozhodnete pro tuto pracnější<br />

variantu, na jednotlivých plodech<br />

zespodu nařízněte křížek<br />

Převzato z<br />

Co s nadúrodou rajčat?<br />

Usušte je a pochutnáte<br />

si na nich ještě v zimě.<br />

Když v létě dozrávají rajčata, je jich najednou<br />

tolik, že nevíte, co s nimi. Salát, lečo a caprese<br />

už nechcete ani vidět, ale krvavé plody je hřích<br />

vyhodit. Zkuste je usušit a naložit. Pochutnáte<br />

si na nich ještě na podzim a na začátku zimy.<br />

a rajčata ponořte na několik<br />

sekund do vroucí vody. Slupka<br />

se sama naloupne, nožíkem už<br />

jen červené hlavy zcela svléknete.<br />

Rajčata můžete buď rozpůlit<br />

nebo nakrájet na silnější<br />

plátky, záleží na velikosti hlaviček.<br />

Pokud zůstanou větší<br />

kusy, budou se sušit déle. Vyskládejte<br />

je na plech vyložený<br />

pečícím papírem, nebo ještě<br />

lépe na rošt či mřížku. Vložte je<br />

do trouby zapnuté na 60 stup-<br />

ňů. Dvířka nezaklapávejte,<br />

po celou dobu sušení musí být<br />

pootevřená asi na pět centimetrů.<br />

Stačí mezi dvířka a troubu<br />

zaklesnout dřevěnou vařečku.<br />

Cirkulace pomůže vlhkému<br />

vzduchu uniknout a rajčata se<br />

lépe prosuší. Celý proces trvá<br />

zhruba 10 až 12 hodin. Jakmile<br />

rajčata vychladnou, uložte je<br />

do pevně uzavíratelné nádoby<br />

a uskladněte ideálně do chladničky,<br />

kde vydrží až půl roku.<br />

Přidat můžete koření podle<br />

své chuti, například pepř, jižní<br />

bylinky nebo chilli papričky<br />

Pokud nechcete jíst sušená<br />

rajčata, ale naložená v oleji,<br />

nastal právě čas na přípravu.<br />

Důkladně umyjte menší zavařovací<br />

skleničky a zahřejte<br />

olej, nejlépe olivový. Použít<br />

můžete ale také slunečnicový.<br />

Sklenici zalijte olivovým<br />

olejem. Sušené kousky naskládejte<br />

do sklenice a přidejte dle<br />

chuti pepř, česnek, bylinky či<br />

chilli papričky. Zalijte horkým<br />

olejem. Uskladněte v suchu<br />

a temnu. Ve skleničce zašátrejte<br />

až po několika dnech, až<br />

budou šťavnaté plody léta zase<br />

nasáklé. S konzumací nemusíte<br />

pospíchat, vydrží i půl roku.<br />

Vyplatí se to?<br />

Sklenička sušených rajčat stojí<br />

asi 80–150 Kč, nejlevnější prodávají<br />

asi za 45 Kč, ale jejich<br />

chuť je prachmizerná. Na dvě<br />

menší skleničky potřebujete<br />

zhruba 15 velkých rajčat (téměř<br />

dvě kila). Kilo rajčat koupíte<br />

asi za 30 korun (pokud<br />

nemáte zahrádku a chtěli byste<br />

využít letních nižších cen).<br />

Tip: Sušená rajčata<br />

použijete místo chipsů<br />

u televize, k olivám<br />

a ciabattě k uvítání hostů.<br />

Uplatníte je hlavně v italské<br />

kuchyni – v salátech nebo<br />

v sendvičích, do těstovin<br />

i na pizzu.


400 g lososa<br />

Marináda: olivový olej,<br />

2 polévkové lžíce tymiánu,<br />

2 čajové lžičky mletého<br />

černého pepře,<br />

4 stroužky utřeného česneku,<br />

sůl<br />

(1 porce) E 2 143 kJ, B 26 g,<br />

T 33 g, S 32 g, K 1011mg,<br />

P 380 mg<br />

vykuchaný malý pstruh (100 g)<br />

sůl<br />

šťáva z jednoho citronu<br />

hladká mouka<br />

(1 porce) E 2 711 kJ, B 24 g,<br />

T 46 g, S 38 g, K 795 mg,<br />

P 338 mg<br />

500 g telecí pečeně, sůl, celý<br />

kmín, malá cibule<br />

(1 porce pečeně) E 528 kJ,<br />

B 16 g, T 6 g, S 1 g, K 297 mg,<br />

P 261 mg<br />

(1 porce nádivky) E 522 kJ, B 6 g,<br />

T 3 g, S 19 g, K 97 mg, P 88 mg<br />

(1 porce knedlíků – 4 slabé plátky)<br />

E 1 070 kJ, B 8 g, T 1 g, S 52 g,<br />

K 164 mg, P 73 mg<br />

(1 porce celkem) E 2 120 kJ,<br />

B 30 g, T 10 g, S 72 g, K 558 mg,<br />

P 422 mg<br />

Energie Bílkoviny Tuky Sacharidy K(draslík) P(fosfor)<br />

LOSOS NA TYMIÁNU (4 porce)<br />

Marinádu důkladně promícháme a naložíme do ní<br />

plátky očištěného omytého lososa na cca 10 minut.<br />

Na suché pánvi smažíme po obou stranách do růžova.<br />

Podáváme se šťouchanými brambory a teplým celerovým<br />

salátem.<br />

Celerový salát: ½ celeru zbaveného vrchní slupky nahrubo<br />

nastrouháme a krátce povaříme ve směsi kysané<br />

smetany, přidáme 2 lžíce hořčice, 2 lžíce citronové<br />

šťávy, dochutíme solí a pepřem<br />

Šťouchané brambory: brambory uvařené v osolené<br />

vodě rozšťoucháme a dochutíme zelenými bylinkami<br />

(petrželí, pažitkou, majoránkou), přidáme dozlatova<br />

usmaženou cibulku a promícháme<br />

PSTRUH NA MÁSLE (1 porce)<br />

Pstruha omyjeme, důkladně nožem zbavíme šupin<br />

a odřízneme hlavu, ocas a ploutve. Osušíme, osolíme<br />

i uvnitř a zakapeme šťávou z jednoho citronu. Obalíme<br />

v hladké mouce a opečeme z obou stran na másle.<br />

Mírně podlijeme vodou a dopečeme v troubě<br />

do měkka. Podáváme s vařeným bramborem a zdobíme<br />

jemně nasekanou petrželkou.<br />

Vařené brambory: 150 g brambor oloupeme, omyjeme<br />

a nakrájené necháme ve vodě louhovat i několik<br />

hodin. Poté vodu slijeme a v nové mírně osolené<br />

vodě uvaříme do měkka.<br />

TELECÍ PEČENĚ S NÁDIVKOU (4 porce)<br />

ČARUJEME V KUCHYNI<br />

Maso odblaníme, omyjeme a osušíme. Vložíme<br />

do pekáče s nakrájenou cibulí, mírně podlijeme vodou<br />

a za občasného podlévání pečeme do měkka.<br />

Maso vyjmeme a nakrájíme na plátky. Část šťávy<br />

slijeme a necháme na polití hotového pokrmu. V pekáči<br />

trochu šťávy ponecháme a plátky upečeného<br />

masa poskládáme vedle sebe po celém dně. Povrch<br />

potřeme nádivkou a pečeme v troubě na 200 °C cca<br />

20 min. Hotový pokrm nakrájíme na kostky. Podáváme<br />

s houskovým knedlíkem a poléváme šťávou. Pokud<br />

jí máme málo, můžeme si ji přidělat následujícím<br />

způsobem: nadrobno pokrájenou malou cibuli zpěníme<br />

na rostlinném oleji, zaprášíme hladkou moukou<br />

a osmahneme jako jíšku. Zvlášť si připravíme vývar z ½ kostky masoxu, přidáme zbytek šťávy a přilijeme<br />

k cibulovému základu. Vaříme cca 10 min.<br />

Nádivka: 3 starší rohlíky nebo ½ veky nakrájíme na kostky, přidáme 1 žloutek, 100 ml mléka, sůl, špetku<br />

muškátového květu, zelené bylinky (mladé kopřivy, petrželka, pažitka). Spojíme dohromady a nakonec<br />

lehce vmícháme sníh ze dvou bílků.<br />

Houskový knedlík (6 porcí): Smícháme 400 g hrubé mouky, špetku soli, celé vejce nebo pouze vaječný<br />

bílek, kvásek (v hrnku rozpustíme 10 g kvasnic v 10 ml vlažného mléka, poprášíme moukou a přiklopené<br />

necháme vykynout), tvrdší rohlík nakrájený na kostky a přilíváme cca 250 ml vlažné vody. Poprášíme<br />

moukou, přikryjeme čistou utěrkou a na teplém místě necháme vykynout. Vytvoříme šišku a vaříme<br />

v páře pod poklicí 20 min (do kastrolu nalijeme vodu tak, aby pařák pokrytý utěrkou zůstal suchý). Vyjmeme<br />

a propícháme špejlí nebo vidličkou, aby vyšla pára. Po vystydnutí krájíme na plátky.<br />

19


20<br />

PRO LEPŠÍ NÁLADU<br />

P<br />

ana K. jsem neměl nikdy<br />

rád. Stále se usmíval,<br />

všechno znal, každému<br />

radil a navíc byl učitel. Dával<br />

si malé pivo a vydržel při něm<br />

diskutovat o katastrofální morálce<br />

národa dvě hodiny. Seděl<br />

jsem mezi hosty u stolku před<br />

pivnicí. Snažil jsem se pana K.<br />

neposlouchat, ale stále ke mně<br />

doléhal jeho hlas.<br />

„Na mládež by to chtělo bičem!<br />

Rána nikomu neuškodí!<br />

Já kdybych měl moc, já bych<br />

srovnal ty mládežníky do lajny!“<br />

začal si mnout levé ucho<br />

a nápadně znervózněl.<br />

Nevím, kde se ve mně vzala<br />

ta myšlenka…<br />

„Pane K. vidím, že jste se<br />

stal také obětí panelákové faraoepidemie,“<br />

s plnou vážností<br />

jsem oslovil pana K.<br />

„Co tím myslíte?“ nechápal<br />

pan K.<br />

„Nó, vidím, že si žmouláte<br />

boltec ucha!“<br />

„Svědí mě,“ přikývl, „jako<br />

bych tam měl mravence.<br />

A v konečcích prstů to mám<br />

také. Jsou to asi nervy.“<br />

„To nejsou nervy,“ poznamenal<br />

jsem jakoby pro sebe,<br />

a když zvedl nechápavě obočí,<br />

dodal jsem: „To je faraoepidemie!<br />

Dal bych za to hlavu!“<br />

„Co to je? Jaká farao...?“<br />

Pomalu a vážně jsem panu<br />

K. vysvětloval: „Nesmí se<br />

o tom moc mluvit,“ tajemně<br />

jsem se odmlčel, „ale je toho<br />

v sídlištích plno!“<br />

„Čeho?“ ptal se zřejmě vystrašený<br />

učitel.<br />

„Máte doma v paneláku faraóny?“<br />

„Také jsme je měli. Kdo by je<br />

neměl! V panelácích je měli<br />

všichni!“<br />

Faraoni I.<br />

„A to je příčina!“ zvedl jsem<br />

objevně prst. „Každý podnájemník,<br />

ať chtěl či nechtěl, nějakou<br />

tu mravenčí potvůrku<br />

pozřel!“<br />

„Jak - pozřel?“ divil se stále<br />

nervóznější K.<br />

„Faraóni se nejraději živí<br />

chlebem nebo pečivem. Dostanou<br />

se všude. Není divu, že<br />

kaž dý z nás nějakou tu potvůrku<br />

spolkne. Nic se nestane –<br />

většinou… Ale vy jste určitě<br />

spolkl oplodněnou faraóní samičku.<br />

A tak nastalo to, co je<br />

typickým příznakem tohoto<br />

onemocnění. Brnění!“<br />

Pan K. začal propadat panice:<br />

„Nerozumím, nerozumím,“<br />

opakoval stále.<br />

„Rád vám to vysvětlím. Máte<br />

tu smůlu, že jste spolkl faraóní<br />

samičku. Vajíčka se zažívacím<br />

traktem dostala do ledvin, odtud<br />

do jater a posléze do krve.<br />

Tam uzrála a nová kolonie fara-<br />

ónů po nějakém čase, bývá to<br />

asi týden, se sžila s novým prostředím<br />

a koluje vám v cévách<br />

a v žilním systému. Je vyživována<br />

vlastně vaší stravou.“<br />

Můj posluchač zezelenal<br />

a zakoktal:<br />

„Je to pravda?“<br />

„Určitě!“ přikývl jsem. „Seriózní<br />

noviny, jako je Rudé právo,<br />

přece nelžou!“<br />

„Já Právo odebírám denně,<br />

ale tohle jsem přehlídl,“ stěžoval<br />

si smutně můj posluchač.<br />

„Ale co teď?“<br />

Vlídně jsem mu pohladil<br />

ruku a s misionářským úsměvem<br />

jsem mu řekl:<br />

„Snad se to dá ještě zachránit!<br />

Navštivte interní oddělení<br />

a promluvte s panem primářem<br />

P. Řekněte mu, že jsem vás tam<br />

poslal. A pospěšte si,“ dodal<br />

jsem káravě, „ty potvory by<br />

vám mohly sníst všechnu krevní<br />

plazmu, a hlavně červené<br />

krvinky. To mají nejraději, četl<br />

jsem o tom.“<br />

Za týden se ozval telefon.<br />

„Pane Fousku, prosím vás,<br />

vykašlete se na zdravotnictví<br />

a na medicínu vůbec. Byl tady<br />

pan K., kterému jste zblbl hlavu.<br />

Zpočátku jsme ho chtěli nechat<br />

na nervovém. Udělali jsme<br />

mu testy, rentgeny, zkoušky<br />

krve. Vše na jeho přání. Nechte<br />

faraóny v Egyptě. Jó, a ten pan<br />

K. chtěl vaši adresu. Sestra mu<br />

ji dala. Dávejte si pozor!“<br />

Koupil jsem velkou kytici,<br />

láhev frankovky, bonboniéru<br />

a šel jsem se omluvit do Kročehlav.<br />

Zazvonil jsem. Po dobrých<br />

deseti minutách vykoukla<br />

z okna paní K.<br />

„Paní K., nesu vám malý<br />

dárek. Vám a vašemu pánovi.<br />

Taky bych se chtěl omluvit,“<br />

koktal jsem. Šedovlasá paní<br />

pokyvovala smutně hlavou.<br />

Tiše zašeptala:<br />

„Už se nemusíte omlouvat.<br />

Můj manžel zemřel!“ ukázala<br />

prstem do pomyslného nebe.<br />

Stál jsem tam ztuhlý jako<br />

rampouch. Bylo mi smutno<br />

a hlodaly mne výčitky.<br />

„Co se mu stalo?“ vykoktal<br />

jsem hloupě.<br />

Paní K. si utřela slzu, vysmrkala<br />

se do kapesníku a vyčítavě<br />

řekla:<br />

„Faraóni mu sežrali krevní<br />

plazmu a červený krvinky!“<br />

Položil jsem kytici, bonboniéru<br />

a frankovku na zídku.<br />

Za sebou jsem slyšel bláznivý<br />

smích manželů K.<br />

Josef Fousek<br />

Otištěno se<br />

souhlasem<br />

autora


22<br />

PRO LEPŠÍ NÁLADU<br />

SOUBORY<br />

OSMI<br />

HRÁČŮ<br />

TYP<br />

DOPRAV-<br />

NÍHO<br />

LETADLA<br />

KÓD<br />

ŠPA-<br />

NĚLSKA<br />

NEPRO-<br />

MOKAVÁ<br />

TKANINA<br />

SPZ<br />

VRANOV<br />

ROČNÍ<br />

OBDOBÍ<br />

INIC. 1.<br />

PREZI-<br />

DENTA<br />

ČSR<br />

NÁZEV<br />

HLÁSKY<br />

VÉST<br />

KÁZÁNÍ<br />

TAJENKA<br />

2<br />

POBÍDKA<br />

SOUCIT<br />

ŽENSKÉ<br />

JMÉNO<br />

(28.1.)<br />

VES ŠIKMO TAJENKA<br />

1<br />

ZLOST<br />

ZN.VÁP-<br />

NÍKU<br />

RUSKÁ<br />

VESNICE<br />

CHAPLINOVA<br />

ŽENA<br />

ALKO-<br />

HOLICKÝ<br />

NÁPOJ<br />

TAJENKA<br />

3<br />

NALÉVAT<br />

HRANICE<br />

POLÍ<br />

ZKR. MILI-<br />

METRU<br />

ZAMĚSTNÁNÍ<br />

ZAFOUKANÝ<br />

SNĚHEM<br />

NĚM.<br />

VEJCE<br />

ZNAČKA<br />

LIMONÁDY<br />

INIC.HERCE<br />

RODENA<br />

ZKR.<br />

FIRMY<br />

PŘEDLOŽKA<br />

SE 6.<br />

PÁDEM<br />

MEZ.<br />

SDRUŽENÍ<br />

LETECKÉ<br />

DOPRAVY<br />

SPZ OLO-<br />

MOUCE<br />

KÓD<br />

TUNISKA ANGL.VĚK<br />

AUTR.<br />

PŠTROS<br />

ZESÍLENÝ<br />

ZÁPOR<br />

POPRAVČÍ<br />

SPZ<br />

VSETÍNA<br />

KÓD<br />

STÁTU<br />

ARIZONA<br />

MPZ<br />

CHILE<br />

ČÁST<br />

SVÍČKY<br />

ANGL.<br />

BRUSLIT<br />

ODSTRANITI<br />

VODOU<br />

CÍSAŘOVNA<br />

ALŽBĚTA<br />

ŠÍJE<br />

HARMONIE<br />

MEGA-<br />

VOLT<br />

STAŘEC<br />

NESEK-<br />

NOUTI<br />

Soutěžní křížovka<br />

Vážení čtenáři,<br />

v našem časopise jsme si pro vás<br />

kromě jiného přichystali také<br />

drobné soutěžní zpestření ve formě<br />

křížovky o ceny.<br />

Máte-li soutěžního ducha, pak<br />

neváhejte a luštěte! Pro pět z vás,<br />

kteří nám včas zašlou správné<br />

znění soutěžní tajenky, jsou přichystány<br />

zajímavé ceny.<br />

Uzávěrka tohoto kola soutěže je<br />

26. 6. 2012<br />

VHÁNĚT<br />

VZDUCH<br />

MÍRNÝ<br />

BĚH<br />

BEZVÝZ-<br />

NAMNÝ<br />

ČLOVĚK<br />

EGYPT.<br />

BŮH<br />

SLUNCE<br />

JEDOVATÝ<br />

PLYN<br />

SPOJKA<br />

POD-<br />

ŘADÍCÍ<br />

CITO-<br />

SLOVCE<br />

ÚDIVU<br />

PLOUTVO-<br />

NOŽCI<br />

KÓD PERU<br />

NIGE-<br />

RIJSKÉ<br />

SÍDLO<br />

STŘEDNÍ<br />

ÚTVAR<br />

DRUHO-<br />

HOR<br />

DRUH<br />

SLITINY<br />

DOVED-<br />

NOST<br />

LATINSKÁ<br />

SPOJKA<br />

A<br />

OZNAČENÍ<br />

VOJSK<br />

OSN<br />

LÁKADLO<br />

LOKET<br />

PÁLIT VÝBĚŽEK<br />

UČITEL<br />

„Zdvořilost s lidmi dělá<br />

totéž, co...”<br />

(tajenka 1–3)<br />

Arthur Schopenauer<br />

ZKR.<br />

ODĚVNÍ<br />

TVORBY<br />

SPZ<br />

KOŠICE<br />

-<br />

VENKOV<br />

ŽENSKÉ<br />

JMÉNO<br />

(8.4.)<br />

INIC. MALÍ-<br />

ŘE MANETA<br />

Jak soutěžit?<br />

Vyluštěte soutěžní tajenku a její<br />

správné znění odevzdejte personálu<br />

dialyzačních středisek B. <strong>Braun</strong> <strong>Avitum</strong><br />

nebo zašlete poštou na adresu:<br />

Časopis Dialog<br />

B. <strong>Braun</strong> <strong>Avitum</strong> s.r.o.<br />

V Parku 2335/20<br />

148 00 Praha 4<br />

(na obálku při pište heslo „Soutěž“).<br />

SÁZENKY<br />

SÁZENKY<br />

RIVAL<br />

MUŽSKÉ<br />

JMÉNO<br />

(26.10.)<br />

PROJEV<br />

VESELÍ<br />

MALÁ<br />

PRASÁTKA<br />

FR.<br />

ZLATO<br />

MATE-<br />

MATICKÁ<br />

ZKRATKA<br />

(RADIÁN)<br />

DOMÁCKY<br />

KLOTILDA<br />

ANGL.ONO<br />

ČÁSTI<br />

DOMU<br />

METRICKÁ<br />

STOPA<br />

PODPIS<br />

ANONYMA<br />

ODDĚLENÍ<br />

TECHNICKÉ<br />

KONTROLY<br />

MZDA<br />

VOJÁKA<br />

KAPITÁN<br />

ENTER-<br />

PRISE<br />

POHOŘÍ<br />

V IRSKU<br />

ZAKALENÉ<br />

BAREVNÝ<br />

KOV<br />

MRAV<br />

Případně nám správné znění tajenky<br />

zašlete e-mailem na adresu<br />

dialog.cz@bbraun.com nebo<br />

dialog.sk@bbraun.com (do předmětu<br />

e-mailu uveďte „Soutěž“).<br />

Neposílejte prosím odpovědi<br />

na soutěž po uzávěrce, nebudete<br />

zařazeni do slosování. Z technických<br />

důvodů zasíláme výhry pouze<br />

na území ČR a SR. Používejte<br />

prosím diakritiku při vyplňování<br />

svého jména; neradi bychom Vaše<br />

jméno komolili, až se objevíte<br />

na výherní listině.<br />

Pravidla soutěže naleznete na:<br />

www.bbraun-avitum.cz<br />

KARETNÍ<br />

BARVA<br />

ANGL.JEDNOTKA<br />

HMOTNOSTI<br />

ZMATEK<br />

AUSTR.SÍDLO<br />

CVIK<br />

NA KOLENOU<br />

AKADEMIE<br />

VĚD<br />

MOJI<br />

MZDY<br />

SVĚTOVÝ<br />

POHÁR<br />

MEZINÁRODNÍ<br />

KÓD<br />

NĚMECKA<br />

KONEC<br />

MODLITBY POKLOPY<br />

ANGL.ANO CHŇAP<br />

PTAČÍ<br />

VĚZENÍ<br />

MALÉ<br />

PRASE<br />

NÁZEV<br />

HLÁSKY<br />

NĚM.JAKO<br />

ANGL.ESO<br />

SLEPIČÍ<br />

SLABIKA<br />

POMŮCKA:<br />

ACE, AGE, ALIT,<br />

DOIT, ETEH,<br />

FACH, IATA,<br />

KIRK, OONA,<br />

REEKS, SKATE,<br />

ULNA, VIGNÁC,<br />

YEA, YES<br />

Ceny pro výherce: radiobudík,<br />

Softa-Man 75 ml (hygienická dezinfekce<br />

rukou bez mytí), 2 knihy<br />

o výživě pacientů, termoska, tužka,<br />

blok, ledvinka (antistresové<br />

mačkátko).<br />

Výherci z minulého čísla:<br />

Vladimír Motl, Bohuslav Skoupý,<br />

Ivan W. Georgiew, Simona Ondroušková,<br />

Helena Rychnovská.<br />

Řešení z minulého čísla:<br />

Moudrý nedává všechna vejce<br />

do jednoho koše.


www.lepsipece.cz<br />

Lidé se často obávají s lékaři otevřeně hovořit o svých zdravotních problémech, a nedozví se tak<br />

o metodách, které se díky novým poznatkům a technologiím neustále vyvíjejí.<br />

Proto Skupina B. <strong>Braun</strong> vytvořila projekt pod názvem Lepší péče. Na stránkách www.lepsipece.cz<br />

tak můžete sdílet rozhovory s lékaři a zkušenosti pacientů týkající se různých oblastí léčby.<br />

KLOUBY<br />

www.lepsipece.cz<br />

ENDOPROTÉZA<br />

Doc. MUDr. Tomáš Trč, CSc., <strong>MB</strong>A,<br />

přednosta Ortopedické kliniky UK 2. LF<br />

a FN Motol,<br />

o artróze a náhradách kolenního kloubu<br />

MUDr. Tomáš Uher, Ph.D.,<br />

Klinika úrazové chirurgie FN Brno,<br />

o artroskopických operacích<br />

LEDVINY<br />

Prof. MUDr. Ondřej Viklický, CSc,<br />

přednosta Kliniky nefrologie a vedoucí<br />

Transplantační laboratoře IKEM,<br />

o onemocnění ledvin a transplantacích<br />

INKONTINENCE<br />

Prof. MUDr. Aleš Roztočil, CSc.,<br />

primář Gynekologicko-porodnického oddělení<br />

Nemocnice Jihlava,<br />

o úniku moči<br />

PODVÝŽIVA<br />

Prof. MUDr. Zdeněk Zadák, CSc.,<br />

Klinika gerontologická a metabolická FN<br />

a 1. LF UK Hradec Králové,<br />

o podvýživě<br />

LAPAROSKOPIE<br />

Prof. MUDr. Alexander Ferko, CSc.,<br />

přednosta chirurgické kliniky FN Hradec Králové,<br />

o náročnosti a výhodách laparoskopických<br />

operací

Hooray! Your file is uploaded and ready to be published.

Saved successfully!

Ooh no, something went wrong!