technická univerzita v liberci fakulta strojní - Jemná mechanika a ...
technická univerzita v liberci fakulta strojní - Jemná mechanika a ...
technická univerzita v liberci fakulta strojní - Jemná mechanika a ...
Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
Marcin GOŁĄBCZAK, Stanisław MITURA, Institute of Materials Science and Engineering, Technical University of Lodz<br />
Zkoušky korozní odolnosti uhlíkových vrstev vytvořených<br />
na slitinách hořčíku metodou PACVD<br />
1. ÚVOD<br />
Slitiny hořčíku aktuálně nacházejí široké použití v mnoha<br />
oblastech průmyslu, kde má zásadní význam redukce hmotnosti<br />
[1,2]. Příklady oblastí použití slitin hořčíku jsou: letecký průmysl,<br />
kosmický, automobilový, elektronický, produkce sportovního náčiní<br />
atd. K hlavním přednostem slitin hořčíku náleží: vysoký poměr<br />
mechanické odolnosti a hmotnosti, vysoká tepelná vodivost, malá<br />
tepelná roztažnost, dobré slévárenské vlastnosti a vysoká funkční<br />
integrita umožňující vytváření objektů ze slitin hořčíku v podobě<br />
blízké koncové (near-net-shape) [1,2].<br />
Slitiny hořčíku vykazují také vady [1], ze kterých je největší<br />
velká korozní poddajnost, což má za následek jejich úbytek a zmenšení<br />
mechanické odolnosti. Jiná vada slitin hořčíku je jejich malá<br />
odolnost proti opotřebení, pokles vysokoteplotní odolnosti a také<br />
poruchy elektromagnetického pole. Vyjmenované vady podstatnou<br />
měrou omezují použití slitin hořčíku v technice.<br />
V prezentované práci byly tyto vady eliminovány výběrem<br />
vzorků. Na slitinách hořčíku AZ31 došlo k vytvoření speciálních<br />
uhlíkových vrstev, tvořících ochranné bariéry a zároveň i splňující<br />
dekorační funkce, použitím technologie vysokofrekvenční plazmy<br />
PACVD (Plasma Activated Chemical Vapour Deposition) [1,3].<br />
Prezentovány jsou výsledky vlastních experimentů korozní odolnosti<br />
uhlíkových vrstev vytvářených na této slitině. Experimenty<br />
obsahovaly zkoušky korozní odolnosti uskutečněné elektrochemickou<br />
metodou a také testy koroze v solné komoře.<br />
2. VÝSLEDKY<br />
Elektrochemické zkoušky spočívaly ve vykonání série potenciostatických<br />
měření za pomoci aparatury Volta Master 1 a potenciostatu<br />
Radiometr-Copenhagen PGP 201. Zkoumané vzorky<br />
byly ponořeny v Tyrodově kapalině o teplotě 20 °C, která byla<br />
směsí roztoků solí s následujícím chemickým složením: NaCl -<br />
8 g/dm 3 , CaCl 2 - 0,2 g/dm 3 , KCl - 0,2 g/dm3, NaH 2 PO 4 - 0,05 g/dm 3 ,<br />
MgCl 26 H 2 O -0,1, g/dm 3 , NaHCO - 1 g/dm 3 , pH - 6,9.<br />
Příklady výsledků potenciostatických zkoušek jsou představeny<br />
v grafické podobě na obrázcích 1-2. Hodnocení korozní odolnosti<br />
bylo uskutečněno na základě porovnání hodnot korozních potenciálů.<br />
Korozní potenciály na hranici fází kov-roztok vyjadřují body<br />
průniku křivek napětí s osou OX.<br />
Obr. 1 Potenciostatická křivka pro vzorek ze slitiny hořčíku AZ31<br />
bez uhlíkové vrstvy; i - hustota proudu, U - napětí<br />
3/2007<br />
Analýza výsledků elektrochemických zkoušek osvědčila, že<br />
použití uhlíkové vrstvy na vzorcích ze slitiny hořčíku AZ31 zásadně<br />
ovlivňuje posun a rozložení potenciálů (vzrůst korozního potenciálu)<br />
na hranici fází kov-roztok (obr. 2) oproti vzorku bez tohoto<br />
povlaku (obr. 1). Naznačuje to velmi výhodný vliv uhlíkového<br />
povlaku vytvářeného na této slitině na zvětšení ochranné bariéry<br />
před elektrochemickou korozí.<br />
Po zakončení etapy potenciostatických zkoušek bylo uskutečněno<br />
pozorování povrchu zkušebních vzorků SEM mikroskopií. Tato<br />
zobrazení jsou uvedena na obr. 3. V případě povrchu vzorků pokrytých<br />
uhlíkovou vrstvou je možno pozorovat pouze jednotlivé, tmavé<br />
skvrnky (obr. 3b), které pravděpodobně svědčí o zárodcích koroze;<br />
v případě povrchu vzorků bez tohoto povlaku (obr. 3a) je zřejmé výrazné<br />
působení elektrochemické koroze na celém povrchu vzorku.<br />
Obr. 2 Potenciostatická křivka pro vzorek ze slitiny hořčíku AZ31<br />
s vytvořenou uhlíkovou vrstvou; i - hustota proudu, U - napětí<br />
Obr. 3 Porovnání zobrazení SEM vzorků ze slitiny hořčíku AZ31<br />
po potenciostatické zkoušce koroze: a) vzorek bez vrstvy<br />
b) vzorek s uhlíkovou vrstvou<br />
Testy korozní odolnosti byly uskutečněny v solné komoře typu<br />
SIGMA DIESEL (BOSCH) [1]. Pro experimenty byly připraveny<br />
vzorky ze slitiny hořčíku AZ31 s vytvořenou uhlíkovou vrstvou<br />
i bez tohoto povlaku. Expoziční čas vzorků v solné komoře byl<br />
stanoven následovně: 5 h – pro vzorky bez uhlíkové vrstvy a 200 h<br />
– pro vzorky s vytvořenou uhlíkovou vrstvou. Konstantní podmínky<br />
korozního testu v solné komoře: teplota 35 °C ±1 °C,<br />
vlhkost 85 % - 90 %, intenzita postřiku 2 ml ±1 ml / h, tlak 1,0 bar<br />
±0,2 bar, objem NaCl v roztoku 5 % objemově.<br />
63