Móda v proměnách času - Základní škola Nová Bystřice
Móda v proměnách času - Základní škola Nová Bystřice Móda v proměnách času - Základní škola Nová Bystřice
Základní škola a Mateřská škola Nová Bystřice Hradecká 390, 378 33 Nová Bystřice Absolventská práce MÓDA V PROMĚNÁCH ČASU Lenka Šenkýřová IX. A Vedoucí práce: Mgr. Jitka Zíková Školní rok 2010/2011
- Page 2 and 3: Prohlášení. Móda v proměnách
- Page 4 and 5: Anotace Móda v proměnách času T
- Page 6 and 7: Úvod Móda v proměnách času Dal
- Page 8 and 9: Móda v proměnách času Móda ren
- Page 10 and 11: Móda v proměnách času Móda kla
- Page 12 and 13: Móda v proměnách času Móda sec
- Page 14 and 15: Móda v proměnách času Móda 20.
- Page 16 and 17: Móda v proměnách času Třicát
- Page 18 and 19: Móda v proměnách času V roce 19
- Page 20 and 21: Móda v proměnách času Šedesát
- Page 22 and 23: Móda v proměnách času Osmdesát
- Page 24 and 25: Závěr Móda v proměnách času I
- Page 26 and 27: Móda v proměnách času 19. http:
- Page 28 and 29: Příloha A Móda v proměnách ča
- Page 30 and 31: Příloha C Gotický pár Móda v p
- Page 32: Příloha D - fotografie Móda v pr
<strong>Základní</strong> <strong>škola</strong> a Mateřská <strong>škola</strong> <strong>Nová</strong> <strong>Bystřice</strong><br />
Hradecká 390, 378 33 <strong>Nová</strong> <strong>Bystřice</strong><br />
Absolventská práce<br />
MÓDA V PROMĚNÁCH ČASU<br />
Lenka Šenkýřová<br />
IX. A<br />
Vedoucí práce: Mgr. Jitka Zíková<br />
Školní rok 2010/2011
Prohlášení.<br />
<strong>Móda</strong> v <strong>proměnách</strong> <strong>času</strong><br />
Prohlašuji, ţe předloţená absolventská práce je mým původním autorským dílem,<br />
které jsem vypracovala samostatně. Veškerou literaturu a další zdroje, z nichţ jsem<br />
čerpala, jsou uvedeny v seznamu pouţité literatury.<br />
V Nové Bystřici dne 25. 3. 2011<br />
Jméno autorky: Lenka Šenkýřová
Poděkování<br />
<strong>Móda</strong> v <strong>proměnách</strong> <strong>času</strong><br />
Chtěla bych poděkovat paní Jitce Zíkové za odborné vedení, za pomoc a rady při<br />
zpracování této práce.
Anotace<br />
<strong>Móda</strong> v <strong>proměnách</strong> <strong>času</strong><br />
Tato práce s názvem <strong>Móda</strong> v <strong>proměnách</strong> <strong>času</strong> byla zpracována jako<br />
absolventská práce při ukončení základního vzdělávání na ZŠ a MŠ <strong>Nová</strong> <strong>Bystřice</strong>.<br />
Práce je zaměřená na vývoj a rozkvět módy v určitém období.
Obsah<br />
<strong>Móda</strong> v <strong>proměnách</strong> <strong>času</strong><br />
Úvod......................................................................................................................... 5<br />
1. <strong>Móda</strong> gotiky .......................................................................................................... 6<br />
2. <strong>Móda</strong> renesance .................................................................................................... 7<br />
3. <strong>Móda</strong> baroka ........................................................................................................ 8<br />
4. <strong>Móda</strong> klasicismu a empíru ................................................................................... 9<br />
5. Korzet ................................................................................................................. 10<br />
6. <strong>Móda</strong> secese .................................................................................................. 11, 12<br />
7. <strong>Móda</strong> 20. století .................................................................................................. 13<br />
7.1. Desátá léta 20. století ................................................................................... 13<br />
7.2. Dvacátá léta 20. století................................................................................. 14<br />
7.3. Třicátá léta 20. století .................................................................................. 15<br />
7.4. Čtyřicátá léta 20. století (doba 2. světové války) .................................... 16, 17<br />
7.5. Padesátá léta 20. století .......................................................................... 17, 18<br />
7.6. Šedesátá léta 20. století ................................................................................ 19<br />
7.7. Sedmdesátá léta 20. století ........................................................................... 20<br />
7.8. Osmdesátá léta 20. století ............................................................................ 21<br />
7.9. Devadesátá léta 20. století ........................................................................... 22<br />
Závěr ......................................................................................................................... 23<br />
Seznam použité literatury a zdrojů informací ......................................................... 23<br />
Knihy a publikace ............................................................................................... 24<br />
Elektronické zdroje ....................................................................................... 24, 25<br />
Seznam příloh ........................................................................................................... 26
Úvod<br />
<strong>Móda</strong> v <strong>proměnách</strong> <strong>času</strong><br />
Dalo by se říci, ţe moje cesta k absolventské práci s názvem „<strong>Móda</strong> v <strong>proměnách</strong><br />
<strong>času</strong>“ nebyla zrovna hladká.<br />
Kdyţ nám pan učitel řekl, abychom začali přemýšlet a zvolili si téma, měla jsem<br />
rychle jasno.Velký třesk. To je to, o čem se chci dozvědět něco víc. Jenţe pak přišel den,<br />
kdy se nás o hodině dějepisu paní učitelka Zíková zeptala, kdo by chtěl být pod jejím<br />
vedením. Ani jsem o tom moc nepřemýšlela a rychle zvedla ruku. Ale pak jsem se<br />
dozvěděla, ţe ona mi s velkým třeskem nepomůţe, to je totiţ obor někoho jiného.<br />
Zklamání, to je pocit, který mě v tu chvíli zachvátil. Ovšem přestupovat k jinému učiteli<br />
jsem uţ nechtěla.<br />
Přemýšlela jsem, na čem vlastně budu pracovat, ale pak se rozhodlo. Paní učitelka<br />
přinesla do třídy papírek, na kterém byla napsána témata. Ze spousty nabídek jsem si<br />
vybrala právě toto téma, kvůli prvnímu slovíčku „móda“, ta mě totiţ baví.<br />
Předem proto vím, ţe pro mne tato práce nebude utrpením, nýbrţ zpestřením. A o<br />
tom, ţe se naučím prezentovat své dílo, vyhledávat informace a řádně pracovat<br />
s počítačem, ani nemluvím.<br />
5
<strong>Móda</strong> v <strong>proměnách</strong> <strong>času</strong><br />
<strong>Móda</strong> gotiky<br />
V období mezi 12. a 14. stoletím se lidé museli oblékat podle pravidel, aby<br />
nepobuřovali okolí. Pokud tento soubor pravidel nedodrţovali, museli platit peněţní<br />
pokuty, anebo byli dokonce vypovězeni z města. V oděvních pořádcích se psalo, jak se má<br />
která vrstva oblékat. Předepsané byly i barvy, mnoţství metrů a typy látek, které budou<br />
určité vrstvy lidu smět pouţít na zhotovení oděvu.<br />
Z muţské suknice vznikl kabátec doplněný úzkými samostatnými nohavicemi,<br />
které se připevňovaly v pase a končily buď u kotníků, nebo kryly celou nohu a na chodidle<br />
byly opatřené podešví. Nezbytným doplňkem oděvu byl plášť.<br />
Z gotické architektury vzešel ideál útlé ţenské postavy prohnuté do mírného S.<br />
Jednoduchý spodní oděv zahaloval celou postavu a měl úzké dlouhé rukávy. Svrchní oděv<br />
tvořil dlouhý řasnatý plášť. Ve 14. století se poprvé začaly objevovat výstřihy. Ţivůtek<br />
pomocí bočních švů a záševků těsně obepínal postavu, zapínal se na drobné knoflíky nebo<br />
se stahoval šněrováním. Sukně se vzadu protahovala do dlouhé vlečky.<br />
Zţenštilost muţské středověké módy se projevovala v hladce oholené tváři a<br />
účesech. Muţi začali pečovat o svůj vzhled celkově. Nakadeřené vlasy, které upravovali<br />
horkými ţelízky, pro ně nebyly nic nevšedního. Dívčí ozdobou hlavy se od 14. století stal<br />
vínek, byl to věneček z ţivých květů, nebo papírových a voskových imitací. Vdaná ţena<br />
zakrývala hlavu rouškou z jemného plátna, která rámovala obličej a zahalovala krk.<br />
Koncem 14. století se rozšířilo nošení čepců do špičatého tvaru, na které se napojoval<br />
dlouhý závoj.<br />
V 15. století byla v oblibě obuv zakončená různě dlouhou špičkou, aţ v jeho<br />
samotném závěru se ostré špičky bot zakulatily a vznikly tzv. kachní zobáky. Boty se<br />
nejčastěji zhotovovaly ze ţluté nebo černé kůţe. Šlechtičny se mohly pyšnit botami ze<br />
sametu, hedvábí nebo z jemných barevných kůţí.<br />
6
<strong>Móda</strong> v <strong>proměnách</strong> <strong>času</strong><br />
<strong>Móda</strong> renesance<br />
Vyjadřovala ideál rovnováhy jednotlivých částí těla. Je typická nákladnými a<br />
nádhernými tkaninami, jako jsou samet, brokát a hedvábí. Díky tomu, ţe móda byla<br />
přítomná a nezabývala se minulostí, byla velice přirozená.<br />
Raná renesance (15. století) dávala přednost štíhlé postavě, zatímco renesance 16.<br />
století jiţ znatelně rozšířila linie. Přešlo se na těţší a měkčí materiály.<br />
Díky zpomalování pohybu vypadal oděv důstojně. Zdůrazňovaly se velké plochy a<br />
jejich kontrasty. IN byl v této době silný a odhodlaný muţ se ţenou plných tvarů. Proto se<br />
tvary lidského těla odkrývaly anebo zdůrazňovaly.<br />
Ţeny nosily kloboučky zvané sella. V 16. století barety u vznešených muţů i ţen<br />
úplně převládly, muţský byl mělký, kulatý a střední velikosti, ţenský o něco širší, mnohdy<br />
zdobený. Ovšem chudší lidé měli hlavu často nepokrytou, ale s krásnými účesy s jemnými<br />
síťkami a s průhlednými závojíčky. Vrcholná renesance účesy u obou pohlaví<br />
zjednodušila.<br />
Španělská móda ţádala, aby byl co nejuţší pas, takţe vzniká tzv. "husí břich".<br />
Dalším symbolem je "okruží", neboli jakýsi samostatný límec, skládaný a bohatě<br />
škrobený.<br />
Spodním šatem ţen byla jednoduchá gamurra nebo cotta s dlouhým rukávem a<br />
svrchní elegantní cioppa. Často byla bohatě zdobená jasnými nebo světlejšími odstíny<br />
(ţlutá a červená). Úřední kroj muţů byl vţdy širší a delší. Pánský svrchní kabát byl<br />
nejdříve široký, pak se zúţil, ale rukávy zůstaly stále mohutné a tvořily hlavní ozdobu.<br />
Úzké nohavice punčochových kalhotek pokrývaly aţ ke kolenům svrchní kalhoty,<br />
podstatně širší a ozdobné.<br />
koţešinami.<br />
Zimarra - svrchní kabát nestejné délky s otvory pro paţe, který byl zdobený<br />
Oděv bohatých Italek v 16. století - dlouhá sukně, jeţ byla dole široká a do pasu se<br />
zuţovala, krátký ţivůtek, na němţ byl obdélníkový výstřih. Nejprve se sukně se ţivůtkem<br />
sešívala, později uţ ne. Bohaté rukávy byly určeny jako dekorace. Nezbytnou součástí byl<br />
kapesník, vějíř a parfemované rukavice. Šperky v této době nebyly zrovna lehké, ale těţké<br />
a dlouhé, např. zlaté řetězy a náhrdelníky. Na nohou se nosily koţené střevíce. Kaţdé<br />
pohlaví mělo určeno jejich výšku.<br />
7
<strong>Móda</strong> v <strong>proměnách</strong> <strong>času</strong><br />
<strong>Móda</strong> baroka<br />
Všeobecně se pokládá za počátek barokní módy začátek třicetileté války.<br />
Název "barok" je francouzského původu a znamená zakřivený.<br />
Barokní móda zvýrazňovala plnou siluetu. Všichni chtěli být nádherní a okázalí.<br />
Módním srdcem Evropy se stala Francie. V této době nebyly ţádné modelky, a tak jejich<br />
úlohu plnily loutky. Byly asi 80cm vysoké a putovaly z Paříţe do Londýna a později do<br />
ostatních hlavních měst Evropy.<br />
Pánský barokní oděv se stal uvolněným s lehkými a měkkými vlněnými anebo<br />
hedvábnými látkami. <strong>Základní</strong> částí byl kabátec nečleněný s prodlouţenými šosy.<br />
Prostřiţené rukávy kabátce vyplňovala košile, jejíţ plátěný límec doplněný krajkou byl<br />
poloţený na ramena. Límec obohatila předchůdkyně kravaty v podobě stuhy, nebo žabó<br />
(nabíraná ozdoba z jemného plátna, či krajky zakrývající zapínání košile). Kalhoty byly<br />
měkké a sahaly ke kolenům, nebo aţ do poloviny lýtek, kde na ně navazovaly vysoké<br />
holínky se širokou a přehrnutou manţetou. Barokní plášť, který svou délkou sahal na<br />
kolena a který byl asymetricky aranţovaný přes jedno rameno, byl nejen nezbytnou<br />
součástí oblečení, ale i způsobu vystupování. Kavalíři nosili kadeřavé vlasy doplněné<br />
krátkým úzkým knírem a malou bradkou, nejčastější pokrývkou hlavy byl široký<br />
tvarovatelný klobouk. Všechna volná místa barokního oděvu zdobily stuhy, mašle a krajky.<br />
Dámský barokní oděv se vzdával španělského módního ideálu pomaleji neţ ten<br />
pánský. Ţivůtek šatů byl vyztuţen kosticemi a jeho linii vytvářela šněrovačka (na jednu<br />
šněrovačku aţ 1kg kostic). V módě byly výstřihy oválného nebo čtvercového tvaru.<br />
Rukávy se zkrátily aţ k předloktí a byly zdobeny krajkami. Sukně byla vpředu rozstřiţena<br />
a odkrývala sukni jiné barvy, která byla pod ní. To vše bylo zdobeno krajkami. Materiálem<br />
na šaty byl hlavně brokát, taft, hedvábí a damašek.<br />
8
<strong>Móda</strong> v <strong>proměnách</strong> <strong>času</strong><br />
<strong>Móda</strong> klasicismu a empíru<br />
S příchodem klasicismu do módy (poslední třetina 18. století a počátek 19.<br />
století) se linie běţného oděvu ještě zjednodušily. <strong>Móda</strong> se totiţ zklidnila, takţe nepřinesla<br />
do dámského odívání ţádné novinky. Veškeré úlety - přes účesy, po široké krinolíny –<br />
vymizely.<br />
Kdeţto u pánské módy změny nastaly. Koncem 18. století totiţ Francie (tedy i<br />
Evropa) převzala vzor pánského anglického oblečení. Kabát byl prostřiţený, aby se pánům<br />
lépe jezdilo na koni. Dále také do módy přišla krátká vesta, pohodlné kalhoty, vysoké boty<br />
a klobouk.<br />
Ke klasicismu také patří empir (první polovina 19. století), který je stupněm<br />
klasicismu a je to období císařství Napoleona Bonaparta. Dámská móda se snaţila přiblíţit<br />
kráse antické tuniky. To znamená, ţe se pas posunul aţ pod prsa. <strong>Základní</strong>mi látkami<br />
tohoto období byly bílé a světlé mušelíny, tyly, hedvábí.<br />
Ovšem toto příliš lehké oblečení způsobovalo „mušelínovou nemoc“ ţenských<br />
vaječníků. To vedlo k tomu, ţe uţ koncem Napoleonovy vlády se znovu objevily teplejší<br />
látky, jako je samet, taft a brokát. Módním účesem je jednoduchý uzel, někdy i romanticky<br />
uvolněný. Přínosem bylo první rozlišování večerní a denní módy.<br />
Muţi pokračovali ve vývoji anglického typu oblečení. Jejich kalhoty se<br />
přibliţovaly těm, které nosíme dnes. Krátká vesta byla napodobeninou fraku - vepředu jen<br />
do pasu, vzadu byly dlouhé šosy, pod bradou bílá vázanka, která téměř omezovala pohyb<br />
hlavou. Dokonce vznikaly učebnice, jak tuto podivnou vázanku umělecky zamotat. K tomu<br />
se nosil veliký cylindr.<br />
9
<strong>Móda</strong> v <strong>proměnách</strong> <strong>času</strong><br />
Korzet<br />
„V období dospívání jsem zažila šok. Matka v té době příšerně ztloustla a jednoho<br />
dne přinesla domů černý elastický korzet se šesti mohutnými podvazky a zapínáním v<br />
rozkroku. Vytáhla tu hrůzu z krabice, v koupelně se do ní s hlasitým hekáním vecpala a<br />
potom se šla podívat do zrcadla, zda a jak moc to pomohlo. Viděla jsem ji naditou v<br />
korzetu, jak se přeměřuje krejčovským metrem a najednou mě zaplavila chladivá vlna<br />
touhy být v tom černém prádle uvězněná taky.<br />
Ale zbylo mi jen trnutí v útrobách, kdykoliv jsem věděla, že matka má pod šaty tělo<br />
upevněné v tom dokonalém hladkém krunýři. Představovala jsem si, jak má sevřené stále<br />
rostoucí břicho, jak její těžká ňadra podepřena odpočívají v něžném objetí vyztužených<br />
košíčků. Pod sukní jsem tušila napjaté podvazky a nesmírně jsem jí záviděla. Byla pro mě<br />
symbolem ženství.“……Některé ţeny či dívky o korzetu básnily, jiné ho proklínaly.<br />
Vţdyť co dobrého - tedy kromě vysněné postavy – jim přinášel? Nemohly si<br />
sednout, protoţe korzet, který byl právě v módě (kolem roku 1820 – 1830), jim sahal aţ do<br />
půlky stehen, tudíţ ţádné vysedávání neumoţňoval. Ţeny často omdlévaly, protoţe se<br />
v korzetu nedalo moc dobře dýchat. Nejenţe nošení šněrovačky bylo velmi nezdravé, ale<br />
mělo dokonce trvalé následky – ocelové kostice deformovaly páteř a pevně sešněrovaný<br />
byl nejen hrudní koš, ale i játra a plíce.<br />
Svoboda dámského spodního prádla začíná aţ začátkem dvacátého století. Ovšem ne<br />
nadlouho…korzet je součástí módy, tudíţ se neustále vrací.<br />
10
<strong>Móda</strong> v <strong>proměnách</strong> <strong>času</strong><br />
<strong>Móda</strong> secese<br />
Označuje se jako „belle epoque" neboli „krásná epocha", která vznikla na přelomu 19.<br />
a 20.století.<br />
Pro secesi byla důleţitá geometrie a rostliny, v této době jimi totiţ byly zdobeny<br />
šaty. Sice do světa módy přicházely nové trendy, ale hlavně opakování z minulých období.<br />
Převáţně v ţenském oblečení.<br />
I přesto, ţe se ozvalo reformní hnutí, jehoţ cílem nebylo nic jiného, neţ odnaučit<br />
ţeny nosit korzety, tak i v tomto období našly své uplatnění - pomáhaly secesní esovité<br />
postavě.<br />
Také vzniká nový typ oděvu se zvonovou sukní, kterou doplňuje blůza se stojatým<br />
límcem. Střih sukně sice prošel mnoha proměnami, vţdycky se ale směrem dolů více či<br />
méně rozšiřoval.<br />
Denní oděv se stále přizpůsoboval současným potřebám a moderním trendům.<br />
Navzdory tomu byly večerní róby dominantní svou různorodostí materiálů a byly<br />
hotovými uměleckými díly.<br />
Prvním šikovným vynálezem tohoto období bylo rozdělení šatů na halenku a sukni.<br />
Bylo to praktičtější a umoţňovalo to kombinovat oblečení. Blůzička s kalhoty a sako<br />
tvořily dohromady denní oděv. Ovšem ta samá halenka s vhodnou sukní se dala pouţít<br />
jako slavnostnější oblečení. V secesní době se také začaly hojně nosit kostýmy. Skládaly se<br />
z dlouhé, hladké a úzké sukně, blůzy, přiléhavého kabátu a klobouku. I kdyţ byly oblíbené<br />
zejména jako cestovní oděv, tak se začaly prosazovat jako běţné denní oblečení.<br />
Večerní šaty mívaly na rozdíl od denního oděvu upjatého aţ pod bradu velkorysý<br />
dekolt, ve kterém tak krásně vynikaly nádherné secesní šperky.<br />
Šikovné dámy uměly s vlečkou, bez které se neobešla slavnostní toaleta pravé divy -<br />
kdyţ se zastavily, dokázaly ji nenápadným kopancem a popotaţením rozprostřít tak, aby v<br />
půvabné křivce doplňovala celkový dojem.<br />
Neodmyslitelnými oděvními doplňky byly malé, ale i rozměrnější klobouky,<br />
ozdobené sušenými květy, ovocem a vycpanými ptáky. Ty malé byly posazené na pečlivě<br />
vyčesaném drdolu a upevněné mašlí pod bradou.<br />
Dívky a ţeny se oprostily od mnoţství spodnic a ve výběru oblečení začaly klást<br />
důraz na pohodlnost a praktičnost. A tak se postupně vytvářel charakter moderní ţeny, jeţ<br />
se projevoval nejenom zkracováním sukní a nošením kalhot. Morálním vzorem byla<br />
11
<strong>Móda</strong> v <strong>proměnách</strong> <strong>času</strong><br />
manţelka prvního prezidenta Charlotta Garrigue Masaryková, protoţe se oceňovala její<br />
moudrost, ušlechtilost i statečnost.<br />
Oproti dosavadnímu oděvu, který na přirozené tvary těla tolik nedbal, byl přechod k<br />
ladné křivce příjemnou změnou; křivka je pro secesi ostatně typická, najdeme ji v<br />
architektuře, umění i designu.<br />
V pánské módě se nic moc nezměnilo. Dalo by se říci, ţe pánský oděv přestal být<br />
zajímavý po skončení rokoka. Nosil se oblek klasického sloţení - košile, vesta, kalhoty a<br />
různé varianty saka.<br />
Rozvoj sportu s sebou přinesl i otázku sportovního oblečení. Pouze několik<br />
tradičních druhů sportu, jako byly lov a hon či jízda na koni, mělo své speciální oblečení.<br />
Téměř přesně na přelomu století, přesněji řečeno v letech 1899-1900, byla<br />
vynalezena podprsenka. Představil ji jeden francouzský módní dům a docela se podobala<br />
dnešní sportovní podprsence; měla široká ramínka, mírně nabírané košíčky a zapínání<br />
vpředu.<br />
12
<strong>Móda</strong> v <strong>proměnách</strong> <strong>času</strong><br />
<strong>Móda</strong> 20. století<br />
Desátá léta 20. století<br />
Toto období je naprosto výjimečné, byla to doba radikálního přehodnocení objemu,<br />
hmoty, prostoru, barvy a mnoha stylů. Také se začalo experimentovat s abstrakcí.<br />
Paul Pioret přišel s novou linií šatů, kdy byla dámám uvolněna hruď, ale spoutány<br />
nohy. Mnohé šaty, které navrhl, vycházely z antiky a empíru, jejich vzhled byl ale mnohem<br />
méně romantický.<br />
Díky divadelní hře „Šeherezáda“ nastal v roce 1911 velký převrat – vše bylo laděno<br />
do orientální magie. Šaty měly široké výstřihy, jednoduché vzory prouţků, puntíků a<br />
minimální zdobení. Poté uţ byl plně raţen styl ART DECO.<br />
Tehdejší „východní móda“ byla rozšířena širokými harémovými kalhoty, staţenými u<br />
kotníku, krátkou tunikou z transparentního zlatého lamé, v lemu vyztuţenou drátem (tvar<br />
lampového stínítka).<br />
Svět přišel k prvním lakům na nehty a k neslavně proslulému parfému Krev Francie<br />
(rudá barva, flakon ve tvaru srdce, ale také zakázaná výroba).<br />
Moţná se ptáte, proč dámy z dobrých filmů této doby tak „trhavě cupitaly“..Je to<br />
korzetem, který sahal aţ ke kolenům. Ovšem byla prosazována i podprsenka, do této doby<br />
málo známá.<br />
Oblečení pro den začalo postupně přejímat funkčnější a reálnější prvky z pánského<br />
šatníku. Večerní šaty a toalety zůstaly okázalé a nákladné. Uţ v tomto období začal pes,<br />
nejlepší přítel člověka, tvořit módní doplněk.<br />
Barvy nadcházející sezony byly vybírány podle hvězd, ze kterých to vyčetl básník<br />
Max Jacob. Kupodivu se to vyplatilo, protoţe francouzské modely byly tak lákavé a<br />
ojedinělé, ţe je Spojené státy začaly kopírovat.<br />
13
<strong>Móda</strong> v <strong>proměnách</strong> <strong>času</strong><br />
Dvacátá léta 20. století<br />
Novou ţenu charakterizovala ptačí silueta s nakrátko ostříhanými vlasy. Lyţovala,<br />
hrála golf, řídila vůz, kouřila dlouhou cigaretu. Přes den se náruţivě vystavovala slunci,<br />
aby svá opálená záda předváděla v noci v tančírnách. Bledost totiţ působila směšně. Oděvy<br />
ale také ovlivňovaly kubistické objevy a z nich vycházející snaha zpodobňovat ţenské tělo<br />
v jednoduchém tvaru válce. A k tomu všemu měl i právě zrozený jazz svůj podíl na tom,<br />
jak se lidé oblékali.<br />
Do módy se dostávala béţová, odstíny hnědé, šedá, barva nevypálených cihel,<br />
nevýrazné barvy kamenů, a dokonce i bláta. Vedlejšími barvami byla oranţová, třešňově<br />
červená a zelená.<br />
Hodně se dbalo na průmyslovou výrobu a práci celkově – a tak vzniká<br />
aerodynamický, strojově tvrdý stereotyp módy..štíhlá silueta, nezatíţena ţádnými<br />
zbytečnostmi. Ţeny byly konečně „volné“, dokonce si dovolily nechávat šít kostýmy u<br />
pánských krejčích.<br />
Chůze v šatech byla přirovnána ke stroji uvedenému do pohybu. Vše najednou tak<br />
oţilo. Oblečení pro dívky nebylo jenom „kusem hadru“, ale vnuklo jim nové myšleny.<br />
Oblečení pro pány ţádnou výraznou změnou neprošlo..<br />
14
<strong>Móda</strong> v <strong>proměnách</strong> <strong>času</strong><br />
Třicátá léta 20. století<br />
Období třicátých let bylo všestranně poznamenáno hospodářskou krizí a hrozbou<br />
války. <strong>Móda</strong>, která byla číslem jedna, se propadla aţ někam za první desítku. Bylo to tím,<br />
ţe americká vláda uvalila aţ devadesátiprocentní clo k původní ceně modelu, tudíţ se<br />
začaly kupovat výhradně domácí modely.<br />
V této době se začala všívat do modelu etiketa výrobce. Modely se vyráběly ve třech<br />
základních velikostech a spousta ţen si je musela nechat přešívat. Francouzská móda se<br />
docela rychle vzpamatovala a začala vymýšlet nové trendy. Sukně se zkrátily, od boků se<br />
rozšiřovaly a klesaly ke kotníkům. Pas se zvedl do původní polohy a byl výrazně štíhlejší,<br />
zdůrazněný vázačkou nebo páskem. Dlouhé upnuté rukávy a vyznačená ramena zvyšovaly<br />
eleganci protáhlé siluety. Asymetricky překříţený ţivůtek býval často doplňován bílou<br />
vestičkou do špičatého výstřihu.<br />
Ovšem po uplynutí pár let se do módy zase vrátila délka, a to nejen u šatů, ale i u<br />
vlasů. Ţeny si oblíbily šaty v kombinaci dvou barev - nosila se hnědá s růţovou, modrá<br />
s tyrkysovou, šedá se zastaralou modrou. Vynalezla se první umělá vlákna a materiály se<br />
nabízely pod různými jmény. V roce 1935 se objevuje první nylonové vlákno a s ním i<br />
první „nylonky“.<br />
Začaly se podnikat jednodenní nákupní výlety z Londýna do Paříţe a zase zpět.<br />
15
<strong>Móda</strong> v <strong>proměnách</strong> <strong>času</strong><br />
Čtyřicátá léta 20. století<br />
V době války, tedy v letech 1938 – 1945, hrozil zánik módy, hlavně té paříţské.<br />
Kromě zatýkání Ţidů nastalo také uzavírání módních domů, módní centrum se mělo<br />
přesunout z Paříţe do Berlína nebo do Vídně, Hitler chtěl francouzskou módu začlenit do<br />
německé říše. Příděly materiálů byly zkráceny. Byla určena metráţ látky, která se kupovala<br />
na lístečky. Lidé si začali přešívat své staré oblečení.<br />
Na kabát se mohlo spotřebovat maximálně čtyři metry látky, na halenku jeden metr.<br />
Koţený pásek mohl být nejvíce čtyři centimetry široký. Výjimku mohly mít jen těhotné<br />
ţeny. Látky se dokonce zabavovaly krejčím, kteří měli doma zbytky z předešlých let. Ţeny<br />
přestaly nosit nylonové punčocháče, kterých byl nedostatek. Na lýtka si místo nich kreslily<br />
švy černou tuţkou nebo krémem na boty. Trvalou, na kterou neměly, si dělaly doma s<br />
pomocí cukru, který vtíraly do vlasů. Místo řasenky pouţívaly krém na boty.<br />
Zazou<br />
Hnutí, které prosazovalo opačné zákony neţ oficiální móda. Patřili do něj především<br />
mladí muţi "vyfintění hejskové", kteří oblékali dlouhá saka se spadlými rameny. Kalhoty<br />
měli staţené do trychtýře nad kotníky. Svůj bizardní vzhled doplňovali bílými ponoţkami<br />
a úzkými kravatami. Pouţívali křiklavé materiály a vlasy nad čelem si potírali brilantinou.<br />
Zazou bylo úzce spjato s hudbou, a to především s jazzovou. Těmto mladým pánům<br />
můţeme poděkovat za rozvoj módy pro mladé.<br />
Oblečením, které v této době nosili skoro všichni muţi, byly uniformy. Jedinou<br />
výjimkou byli Ţidé. Ti museli mít své běţné oblečení označené ţlutou hvězdou.<br />
Návrháři se vzbouřili a vzniká sdruţení Britské obchodní komory – British Board of<br />
Trade, jeho úkolem bylo vytvořit kolekci prototypů, které měly splňovat poţadavky<br />
programu všestranného funkčního odívání Utility Clothing Scheme. Asi jediným<br />
pokrokem bylo, ţe do velkovýroby bylo vybráno dvaatřicet vzorů. Ovšem kdyţ do války<br />
v roce 1941 vstoupily Spojené státy americké, tak výbor pro válečnou výrobu vydal<br />
nařízení o všeobecných omezeních, které stlačilo spotřebu látky na minimum a módu si<br />
upravilo. Oblečení bylo například zbaveno veškerého ozdobného prvku a sukně byly co<br />
nejuţší a bez jakéhokoliv skladu. To navazuje na to, ţe lidé v tomto období trpěli<br />
nedostatkem látky. Zanikání módy se netýkalo klobouků, na ty bylo materiálu dost.<br />
Tím, co se dělo v Evropě, se začala módní zemí stávat Amerika. Uţ nemuseli jezdit<br />
to Paříţe pro nové trendy, převzali prvenství.<br />
16
<strong>Móda</strong> v <strong>proměnách</strong> <strong>času</strong><br />
V roce 1944 spojenecká vojska osvobodila Paříţ a paříţská móda se pomalu, ale jistě<br />
znovu dostávala na vrchol. Začaly se objevovat nové tváře a pořádaly se nové a nové<br />
módní přehlídky. Vše se začalo vracet do starých kolejí.<br />
Padesátá léta 20. století<br />
<strong>Móda</strong> byla nazývána New look a kritiky byla nazývána jako módou nestvůrnou.<br />
Bylo to tím, ţe se opět vrátily nepřirozené tvary. Například podpůrné podprsenky, pevně<br />
utaţené pasy, boty na jehlách, které nohu deformovaly tak moc, ţe spousta ţen trpěla<br />
skoliózou páteře. Ovšem zastánci říkají, ţe Diorovy výtvory sice působily ţenám trýzeň,<br />
ale podstupovaly ji však dobrovolně.<br />
S padesátými léty se začala proměňovat struktura módy. Zmizela časově náročná a<br />
drahá řemeslná práce, která byla pro nově přicházející eleganci nevyhovující a vlastně i<br />
zbytečná. Dokonalé zpracovaní a důraz, který se kladl na kaţdý detail, brzy vymizel.<br />
Zrodil se veletrh modelové konference Prêt-à-porter [pretaporté]<br />
(český překlad: připraveno na nošení) to je oblečení, které se prodává jako konečný<br />
produkt ve standardních konfekčních velikostech.<br />
V roce 1951 představil Christian Dior ve své kolekci princesovou linii, šaty bez pasu,<br />
se švy pobíhajícími po celé délce, které se půvabně rozšiřovaly a končily v polovině lýtek.<br />
17
<strong>Móda</strong> v <strong>proměnách</strong> <strong>času</strong><br />
Následovala silueta „H“ a v polovině padesátých let konečně silueta „A“. Tvořily ji šaty se<br />
záhybem a kabátek se zapínáním, zvýrazněným dvěma řadami knoflíků. Sukně se postupně<br />
v lemu zuţovala aţ vznikla linie „Y“.<br />
Modelky začínají opouštět ateliéry; vzniká nový typ módní fotografie. Slavná<br />
americká manekýna Dovima (DOrothy VIrginia MArgaret) nalezená doslova na ulici<br />
odpověděla na otázku, jak se jí líbí v Africe opravdu zajímavě: „ Jsme přece v Egyptě,<br />
doufám, že nechcete říci, že ten je v Africe? Kdyby tomu tak bylo, požadovala bych<br />
samozřejmě daleko větší plat!“ Uţ z této odpovědi můţeme poznat, ţe toto povolání bylo<br />
luxusní a ţivily se jím jen určité typy ţen.<br />
18
<strong>Móda</strong> v <strong>proměnách</strong> <strong>času</strong><br />
Šedesátá léta 20. století<br />
Jsou povaţována za nejrevolučnější období v historii módy tohoto století. Bylo to<br />
také poslední období módního diktátu. Hlavním cílem bylo šokovat. Věřilo se, ţe změny je<br />
třeba vítat, ţe nové je lepší neţ předchozí, ţe letošní barvy, materiály a tvary jsou zákonitě<br />
dokonalejší neţ ty z minulého roku. Nepřizpůsobit se hlavnímu módnímu proudu<br />
znamenalo zůstat mimo dějiny a pokrok, být vyvrţen.<br />
Nebylo to poprvé, co měli mladí lidé vlastní vkus v oblékání ( = styly ulice), ale bylo<br />
to poprvé, co určovali módní trendy a vymýšleli módní styly. Stalo se tedy<br />
neuvěřitelné..mladí měli svou vlastní módu! Nemuseli se oblékat jako jejich maminky či<br />
tatínkové.<br />
Díky dívce – modelce jménem Twiggy se pozornost upoutala na nohy. Byla to<br />
tehdejší ikona světa, průsvitná, sladká jako cukr, nabitá sexappealem, s nevinnýma<br />
doširoka rozevřenýma očima, falešnýma jako její řasy. Bylo jí tehdy šestnáct let a uţ jí<br />
znal celý svět. Ale teď v současnosti, kdy je tváří jedné kosmetické značky, jí obyčejní lidé<br />
znají jenom z věty „Ty jsi hubená jako Twiggy!“<br />
Muţským ideálem se stal typ „ďábelského chlápka“, soubor všestranné zkaţenosti.<br />
V šedesátých letech byla na Carnaby Street (Velká Británie) polovina butiků pánských.<br />
Vášeň pro šaty souvisela s hudebními idoly.<br />
19
<strong>Móda</strong> v <strong>proměnách</strong> <strong>času</strong><br />
Sedmdesátá léta 20. století<br />
Na počátku sedmdesátých let se toho moc nedělo, jediné změny proběhly asi<br />
v délce šatů; z mini na midi a maxi. Pak se ale doba „vzpamatovala“ a vytýkalo se jí, ţe si<br />
libovala v kýči a nevkusu. Hlavními tématy doby bylo retro, etno, válka, práce, ale také<br />
ohlíţení se za minulostí.<br />
Známá herečka Jane Fonda propagovala tendenci vyuţívat oděvních přebytků<br />
z armádních skladů. Nosila vysoké pevné boty a různé součásti uniformy. Moţná to bylo<br />
ovlivněno reakcí na přehnanou zálibu v etnických prvcích a folklóru (batikovaná trička,<br />
ovinovací sukně, koţené kabáty, mexické halenky, afghánské šaty a účes „afro“ )<br />
Výrobci konfekce nabízeli celou škálu stylů od vysloveně mladistvého, nebo<br />
hippiovského aţ po usedlou klasiku. Dlouhé šaty soupeřily s dţínami. Právě denimové<br />
oblečení je pro tuto dobu nejtypičtější. Dţíny oprané, potrhané, vyšívané, záplatované,<br />
v rozmanitých tvarech, zvonové, mrkvové, cigaretové, „bokovky“, kalhoty s botami na<br />
tlusté podešvi vypadaly, jako kdyby je na tělo někdo nasprejoval. Dţíny prostě nejlépe<br />
symbolizovaly změnu ţivotního stylu.<br />
V pouličních stylech našlo zakrátko inspiraci mnoho narcistických homosexuálně<br />
zaloţených muţů, kteří byli poměrně zámoţní, neboť je netíţily tradiční poţadavky na<br />
muţskou kapsu. Neţivili rodinu, nemuseli kupovat dům, mohli se oblékat do nákladných<br />
obleků. Sama definice muţství vzala za své (funky, glam, punk, B-boys, skater).<br />
Nejdůleţitější roli hrála moderní hudba, takţe diskotékové šílenství s sebou přineslo<br />
pruţné legíny dokonale obepínající nohy a ve výrazných fluorescenčních barvách<br />
(elektrická modř, stříbrná lurexová boa). Trička potištěná exotickými vzory a body-dresy.<br />
20
<strong>Móda</strong> v <strong>proměnách</strong> <strong>času</strong><br />
Osmdesátá léta 20. století<br />
<strong>Móda</strong> osmdesátých let přinesla zajímavé prvky vycházející z japonských tradic a<br />
s nimi dorazila touha míchat oděvy odlišných kultur. Široké pásky přes dlouhé svetry a<br />
blýskavé materiály. To všechno byly hity osmdesátých let - a dnes tomu není jinak. Sakům<br />
velel známý Giorgio Armani.<br />
Pro tuto módu jsou typické aţ jevištní balonové sukně a přehnaně velká ramena<br />
symbolizující nenasytnost. V podstatě jsou tu neomezené moţnosti, nosilo se opravdu vše<br />
moţné i nemoţné. Toto období se leskne slávou a úspěchy a do všeho mluví peníze. <strong>Móda</strong><br />
je divoká, s erotickým nábojem a minimalistická.<br />
Kdyţ se mě někdo zeptá, co mě napadne pod pojmem „8O. léta“, musím odpovědět:<br />
„Bláznivost, kýč a návrat módy“.<br />
21
<strong>Móda</strong> v <strong>proměnách</strong> <strong>času</strong><br />
Devadesátá léta 20. století<br />
Naprostou novinkou a hitem se v tomto období stávají topmodelky. Patří mezi<br />
jedny z nejbohatších a nejobdivovanějších lidí světa, např. Cindy Crawford, Claudia<br />
Schiffer, Naomi Campbell nebo Linda Evangelista. Jejich přítomnost byla ţádaná na kaţdé<br />
důleţitější akci.<br />
Svět byl zachvácen reklamou a tomu se museli podřizovat i návrháři. Uţ nejde jen o<br />
jejich šaty, protoţe aby se udrţeli, museli se ukazovat vţdy a všude, kde jen bylo moţné –<br />
pokud moţno ve společnosti krásných ţen a muţů.<br />
<strong>Móda</strong> začíná být inspirována pouličním stylem grunge – po vzoru legendárních kapel<br />
jako Nirvana, Alice in Chains, Pearl Jam nebo Soundgarden se mladí oblékají do<br />
poničeného, vytahaného a vybledlého oblečení. Návrháři tohoto oblečení si účtovali velice<br />
vysoké ceny. Ovšem lidem se přestalo chtít dávat vysoké sumy za "hadry jako ze sekáče",<br />
tudíţ návrhářům začínají kruté časy.<br />
Idolem se stávají vychrtlé modelky (Kate Moss) a to je jedna z hlavních příčin stále<br />
aktuálních problémů s rozšiřující se anorexií.<br />
Módní svět se rozdělil na dva tábory. První byl tvořen lidmi, kteří se chtějí oděvem<br />
odlišit a být originální, a druhý těmi, kteří si chtějí ţít poklidně svůj ţivot a nevybočovat<br />
z davu.<br />
22
Závěr<br />
<strong>Móda</strong> v <strong>proměnách</strong> <strong>času</strong><br />
I přes to, jak jsem se obávala, ţe cesta k závěru pro mě nebude vůbec lehká,<br />
byla jsem mile překvapena. Absolventská práce není v ţádném případě procházka růţovou<br />
zahradou, ale dá se zvládnout bez větších problémů.<br />
Nakonec jsem vlastně ráda za to, jaké téma jsem si zvolila, protoţe to pro mě bylo<br />
docela přínosné a naučné. Nejvíce mě bavilo sledovat, jak byla móda ovlivněna politikou,<br />
hudbou a různými událostmi, které se přihodily. Je neuvěřitelné, jaké mnoţství nových<br />
směrů a stylů se během jednoho století, vystřídalo.<br />
Všichni můţeme vidět, ţe se móda vrací, ale pojmenování stylů nám nic neříká.<br />
Třeba takový B-boys, to je předchůdce dnešního hip – hopu. V 21. století nám dredaři a<br />
punkeři připadají zcela normálními obyvateli naší Země, ale v minulém století tomu tak<br />
nebylo. Na osoby, které propagovaly tyto styly, hleděli ostatní s odstupem.<br />
Takţe jsem se dozvěděla spoustu nových informací, naučila jsem se zpracovávat text,<br />
a to je docela velký pokrok, protoţe to pro mě vţdy byla „španělská vesnice“. Také jsem si<br />
zkusila vypracovat a poté vyhodnotit dotazník. A hlavně mi absolventská práce pomohla<br />
k tomu, ţe jsem více trpělivá a hned vše nevzdávám. Doufám, ţe se mi podařilo zajistit<br />
kvalitní a skutečné informace, z nichţ jsem vypracovala své články.<br />
Byla bych ráda, kdyby má absolventská práce pomohla někomu, kdo se tímto oborem<br />
chce zabývat a přinesla mu uţitek z těchto informací.<br />
23
<strong>Móda</strong> v <strong>proměnách</strong> <strong>času</strong><br />
Seznam použité literatury a zdrojů informací<br />
Knihy a publikace<br />
1. Máchalová, J.,Dějiny odívání – <strong>Móda</strong> 20. století, Praha: Nakladatelství Lidové<br />
noviny, 2003.<br />
2. Hlaváčová K., Česká móda |1940 – 1970 | Zrcadlo doby, Zlín: Nakladatelství<br />
Tigris, 2000.<br />
3. Historie v obrazech – česká kultura,Olomouc: Media DIDA,2004.<br />
Elektronické zdroje<br />
4. http://www.korzetorium.cz/historie-formovani-postavy1.html<br />
5. http://www.sanctuary.cz/component/search/?searchword=korzet&ordering=&searc<br />
hphrase=all<br />
6. http://www.is.mb-net.cz<br />
7. http://fashion-design.blog.cz/0802/goticka-moda<br />
8. http://www.topzine.cz/gotika-ve-znameni-stihle-siluety/<br />
9. http://www.moda.cz/Kategorie/Styl_a_trendy/20070112_Moda_V_Obrazech_-<br />
_Gotika.html<br />
10. http://cz.texsite.info/Gotick%C3%BD_od%C4%9Bv<br />
11. http://cz.texsite.info/Renesan%C4%8Dn%C3%AD_m%C3%B3da<br />
12. http://matama.blog.cz/0707/renesancni-odevy<br />
13. http://kkart.euweb.cz/Renesance.htm<br />
14. http://www.outfit4events.cz/historicke-kostymy-baroknida-c-41_120<br />
15. http://www.krea.wz.cz/baroko.htm<br />
16. http://evinamar.blog.cz/0612/moda-v-prubehu-staleti<br />
17. http://evinamar.blog.cz/0606/baroko-a-moda<br />
18. http://www.moda.cz/Kategorie/Styl_a_trendy/20061026_Moda_Roku_1918.html
<strong>Móda</strong> v <strong>proměnách</strong> <strong>času</strong><br />
19. http://www.moda.webz.cz/historie.html<br />
20. http://cz.texsite.info/Secesn%C3%AD_m%C3%B3da<br />
21. http://fashion-design.blog.cz/rubrika/historie-odivani<br />
22. http://cs.wikipedia.org/wiki/Pr%C3%AAt-%C3%A0-porter<br />
23. http://wannabecool.blog.cz/1101/moda-se-vraci-50-leta<br />
24. http://en.wikipedia.org/wiki/Twiggy
Seznam příloh<br />
Příloha A<br />
Příloha B<br />
Příloha C<br />
Příloha D<br />
Dotazník<br />
Obrázky vývoje korzetu<br />
Obrázky zmíněných módních stylů<br />
<strong>Móda</strong> v <strong>proměnách</strong> <strong>času</strong><br />
Obrázky 21. století (kresba a fotografie)
Příloha A<br />
<strong>Móda</strong> v <strong>proměnách</strong> <strong>času</strong><br />
Dne 14.března 2011 jsem rozdala v sedmé třídě dotazníky, které jsem sama<br />
vypracovala za účelem zjistit, jaký mají ţáci k módě vztah.<br />
1. JE PRO VÁS MÓDA DŮLEŽITÁ?<br />
Pro více jak polovinu je móda důleţitá, ostatním je to jedno.<br />
2. a) VYZNÁTE SE V MÓDNÍCH STYLECH PŘEDEŠLÝCH STOLETÍ?<br />
2. b) POKUD ANO, JAKÝ VÁS OSLOVIL?<br />
Na otázku, která je z hlediska mé absolventské práce nejdůleţitější, jsem nedostala<br />
moc pozitivní odpovědi. Převaţují ti, kteří se přiznali, ţe předešlé módě nerozumí.A ti, co<br />
si myslí, ţe se moţná vyznají, neuvedli ani jeden příklad.Moţná je to tím, ţe je neoslovil<br />
ţádný styl, jak jeden z ţáků uvedl.<br />
3. JSTE RÁD/A ZA DNEŠNÍ MÓDU?<br />
Myslela jsem si, ţe na této otázce se ţáci shodnou, avšak opak je pravdou. Většina<br />
byla rozhodnuta, ţe je pro ně dnešní móda samozřejmě důleţitá, čtvrtina sází na<br />
pohodlnost a dvěma ojedinělým je to jedno.<br />
4. CO BYSTE JÍ VYTKLI? OVŠEM POKUD BY NĚCO TAKOVÉHO BYLO.<br />
U této otázky dvacet lidí nic nenapadlo. Těch zbylých pět se shodlo, ţe dnešní<br />
móda není moc kvalitní, ani pohodlná.<br />
5. a) SNAŽÍTE SE ŘÍDIT NĚJAKÝM STYLEM?<br />
5. b) POKUD ANO, ANEBO BYSTE CHTĚL/A, TAK JAKÝM?<br />
Chtěla jsem, aby se sedmáci u této otázky zamysleli a zeptali se sami sebe. Nevím,<br />
jestli se mé přání vyplnilo, ale většina ţáků se ničím neřídí. Dva by chtěli a zbylí se řídí<br />
stylem rockovým, punk – rockovým, hip – hopovým, anebo chtějí vypadat jako Barbie.<br />
6. ADVOKÁT MŮŽE MÍT TEPLÁKOVOU SOUPRAVU, POPELÁŘ MŮŽE<br />
CHODIT V OBLEKU...SOUHLASÍTE S TAKOVOUHLE VOLNOSTÍ?<br />
Vůbec jsem nevěděla, jak na tuto otázku budou ţáci reagovat, proto jsem ani<br />
nemohla být překvapena, ţe pro třináct dětí je tato moţnost hloupostí, osm dětí by to takto<br />
zřejmě chtělo a čtyři jsou zásadně proti.
Příloha B<br />
Korzet z roku 1720<br />
Rok 1878<br />
<strong>Móda</strong> v <strong>proměnách</strong> <strong>času</strong><br />
Napoleonská „podprsenka‘‘ 1803<br />
Rok 1890
Příloha C<br />
Gotický pár<br />
<strong>Móda</strong> v <strong>proměnách</strong> <strong>času</strong><br />
Renesanční ţena<br />
Barokní pár Renesanční muţ<br />
Secesní pár
Příloha D - kresba<br />
<strong>Móda</strong> v <strong>proměnách</strong> <strong>času</strong><br />
1956
Příloha D - fotografie<br />
<strong>Móda</strong> v <strong>proměnách</strong> <strong>času</strong><br />
Módní přehlídka na<br />
počest p. Versace<br />
- 1997<br />
Prada ; kolekce zima 1999<br />
Donna Karan ; kolekce zima 1999<br />
Twiggy