4 Metody čtení

kompetenci, jež zahrnuje omezenou slovní zásobu, specifické artikulační obtíže,
snížený jazykový cit, problémy s porozuměním řeči. Vizuální deficity se týkají
nedostatků ve zrakové analýze a syntéze, zrakové paměti, vedení očních pohybů,
v pravolevé a časoprostorové orientaci. Deficity v procesu automatizace
způsobují, že proces učení probíhá komplikovaně, s výpadky koncentrace a s
velkou námahou, k navození stereotypů je třeba mnohonásobného opakování.
3. Rovina behaviorální
Behaviorální rovina zahrnuje rozbor procesu čtení, psaní a jiných
školních dovedností, včetně chování. Při čtení je např. sledována rychlost,
technika a porozumění, analyzují se chyby a všechny důležité ukazatele.
Pozornost je věnována osobnosti jedince se specifickými poruchami učení,
zvláštnostem v chování, vztahům s okolím aj.
9.6 K neuropsychologii a neurobiologii poruch učení
Bádání po neuropsychologických a neuroanatomických odlišnostech
mozků osob s dyslexií a bez dyslexie je zejména v posledních desetiletích jedním
ze slibných a také velmi diskutovaných směrů, kterými se výzkumy v oblasti
specifických poruch ubírají. V současných studiích je dyslexie zpravidla pojímána
jako „porucha řeči s převážně fonologickým deficitem“ (Rumsey 1993, s. 39).
Významné objevy týkající se lokalizace řeči v lidském mozku byly
učiněny již v druhé polovině 19. století. Ve spánkovém laloku levé mozkové
hemisféry vymezil P. Broca tzv. motorické centrum řeči a v jeho blízkosti
K. Wernicke tzv. centrum ideační stránky řeči. V dalších výzkumech u osob
s afázií se ukázalo, že tato zjištění platí jen pro praváky, u leváků jsou tyto vztahy
složitější (Matějček 1988; Zelinková 1999; Kocurová 2002b).
96