4 Metody čtení

psané podoby jazyka považuje schopnosti optické, fonematické, kinestetické,
melodické a rytmické diferenciace. Prokázala, že při včasném odhalení nedostatků
v úrovni těchto schopností lze vhodnými cvičeními zjištěné nedostatky korigovat,
a to již od pátého roku života dítěte. Důležité je zachovat přitom hravý charakter
činností, systematické a cílevědomé vedení a respektovat individuální zvláštnosti.
Podle Kořínka se všeobecně předpokládá, že děti jsou ve věku šesti let
způsobilé k tomu, aby si začaly osvojovat základní dovednosti čtení a psaní.
„Touto způsobilostí se rozumí určitá úroveň vnímání a pozornosti, přiměřený
rozvoj schopnosti analýzy a syntézy, potřebný stupeň psychomotorické
koordinace jemných pohybů ruky, dosažení náležitého rozvoje kostí ruky apod.“
(Kořínek 1985, s. 48-49). Kořínek ve svém výzkumu potvrzuje známou
skutečnost, že většina dětí nastupujících do školy již zná některá tiskací písmena a
že mnohé děti již čtou slabiky a krátká slova. „Z toho bude nutné vyvodit
důsledky jak pro předškolní výchovu, tak pro metodiku počátečního čtení.
Především je patrně zcela zbytečné bránit dětem ve čtení“ (tamtéž, s. 51). Po více
než čtvrtstoletí od tohoto doporučení je však nutno konstatovat, že v pedagogické
praxi se toho příliš nezměnilo. Učitelé vesměs málo přihlížejí k tomu, že mnohé
děti již poznávají písmena a nebo čtou, někteří učitelé se o tyto dovednosti svých
žáků ani nezajímají. Nutí všechny postupovat od začátku, jednotně, bez zřetele
k individuální úrovni a možnostem jejich rozvoje. Dopady na motivaci zpravidla
nenechají na sebe dlouho čekat.
Mikulajová (2005) uvádí, že předpokladem osvojování čtení je normální
vývoj orální řeči ve všech jazykových rovinách v raném a předškolním věku,
tedy v rovině foneticko-fonologické, morfologicko-syntaktické, lexikálně-
sémantické i pragmatické. Každá z těchto rovin se na čtení podílí svým způsobem,
přičemž nejužší vztah k dekódování ve čtení mají foneticko-fonologické procesy
v orální řeči. Ty jsou také považovány za jeden z nejspolehlivějších prediktorů
případných čtenářských obtíží.
78