4 Metody čtení

schopnostem není zatím věnována taková pozornost, jakou by si vzhledem
k jejich významu pro čtení zasloužily. K obvykle užívaným zkouškám patří např.
Jiráskův orientační test školní zralosti, Edfeldtův reverzní test, Matějčkův a
Vágnerové test obkreslování, test kresby postavy Šturmy a Vágnerové, Frostigové
vývojový test zrakového vnímání, Matějčkova a Žlabova zkouška laterality,
Wepman-Matějčkova zkouška sluchového rozlišování, Kondášova obrázkově-
slovníková zkouška, Žlabova zkouška jazykového citu, Matějčkova zkouška
předškolních znalostí a další. Screeningových zkoušek standardizovaných na naší
populaci, které by byly přímo určeny k identifikaci dětí ohrožených obtížemi při
nabývání čtenářských dovedností, je však nedostatek. K dispozici jich ale několik
je, bude o nich pojednáno v kapitole 11.1.
Nebudeme se zde zabývat zjišťováním školní připravenosti komplexně, ale
naši pozornost zaměříme především na oblasti, které mají úzký vztah k osvojování
čtení či psaní.
8.5.1 Předpoklady pro čtení
Matějček (1988) předpokládá, že k tomu, aby se dítě naučilo číst, je
zapotřebí souhry řady funkcí. K tomuto vzorci základních schopností řadí např.
zrakové rozlišování tvarů, sluchové rozlišování hlásek a slabik, zrakovou i
sluchovou paměť, smysl pro rytmus, orientaci v čase a prostoru, schopnost
slučovat jednotlivé složky ve funkční celky a další. Jestliže je z nějakých důvodů
tento vzorec narušen nebo je narušena souhra jeho jednotlivých složek, nemůže
proces osvojování čtení probíhat optimálně a nastanou obtíže. Matějček ale
upozorňuje na riziko přílišného zjednodušování, neboť např. vzorec základních
schopností, který je nutný ke čtení podle jedné metody, nemusí vyhovovat
nárokům metody jiné.
Z prací Breuera a Weuffenové vychází Monatová (2000), která se ve svých
výzkumech připravenosti na čtení zaměřuje na zkoumání úrovně verbálně
senzomotorických a řečových dovedností. Za nezbytné pro zvládání čtené a
77