4 Metody čtení
4 Metody čtení 4 Metody čtení
se. U dětí vychovávaných v rodině se uvádí, že se dovedou lépe soustředit, jsou ukázněnější, avšak méně vyrovnané, úzkostnější, s nižší frustrační tolerancí. Pro podnětné rodinné prostředí také svědčí fakt, že její působení se odehrává ve stálé vzájemné interakci od nejútlejšího věku dítěte. 8.4.1 Znaky školní zralosti V souladu s odbornou literaturou můžeme nejdůležitější znaky školní zralosti či připravenosti utřídit do několika složek. Tyto složky zároveň představují jak základní charakteristiky dítěte na počátku školní docházky, tak hlavní oblasti při posuzování způsobilosti pro nástup do školy. Aby bylo dítě ve škole úspěšné, musí každá z uvedených složek dosáhnout určité prahové úrovně (Valentová 2002). Tělesná zralost Jak již bylo zmíněno, dochází v somatickému vývoji dětí v době kolem nástupu do školy k řadě změn. Týkají se protažení postavy, prodloužení končetin, je započata druhá dentice, zlepšuje se koordinace pohybů. Vzhledem k tomu, že somatotyp dítěte je do značné míry podmíněn genetickými dispozicemi, většina autorů považuje tuto složku školní zralosti za velmi málo průkaznou. Posuzování školní zralosti jen na základě somatických ukazatelů, bez ohledu na rodinný kontext a další aspekty, je proto krajně nespolehlivé a zavádějící. Existují ale i zjištění, která vztah mezi tělesnou vyspělostí a školním prospěchem potvrzují. Příkladem mohou být výsledky, o nichž referuje Jirásek. Uvádí, že se „podařilo nalézt relevantní vztah mezi růstovým věkem podle Kapalínova indexu výšky v poměru k váze a školním prospěchem v 1. třídě: děti, které při předškolní prohlídce dosáhnou růstového věku sedmi let a vyššího, jsou významně zralejší pro školu než děti s nižšími hodnotami získanými v tomto ukazateli somatického vývoje“ (Jirásek 1974, s. 243-244). Podobného názoru je i Monatová, podle níž „existuje pozitivní souvislost mezi tělesnou připraveností a 73
příslušným stupněm duševních schopností, takže dítě, které je tělesně náležitě vyvinuté a má vyhovující rodinné prostředí, stává se zpravidla i psychicky způsobilým začlenit se ve škole“ (Monatová 2000, s. 65). Významné je v souvislosti s budoucími nároky školy i posouzení celkového zdravotního stavu, přítomnosti chronických onemocnění, smyslových vad a jiných zdravotních oslabení. Psychická zralost Většina šestiletých dětí již dokáže užívat logických operací, chápat vztahy mezi jevy, rozlišovat příčinu a následek, porovnávat velikost a množství, postihovat podobnosti a rozdíly, orientovat se v pořadí, v prostoru a v čase, kategorizovat podle daných kritérií. Děti přecházejí od celostního vnímání k analytickému, jsou schopny rozčlenit celek na části a z nich opět celek složit. Přiměřená úroveň sluchových a zrakových diferenciačních schopností je důležitá zejména pro zvládání čtení a psaní. Více detailů se objevuje v kresbě, kresba postavy je vyspělejší, proporcionálnější, tahy koordinovanější. Dítě dokáže napodobit geometrické tvary, písmena tiskací i psací abecedy. Má přiměřenou slovní zásobu, mělo by se vyjadřovat bez agramatismů, plynule, ve větách a jednodušších souvětích. Mělo by být schopno popsat dějový obrázek, zážitek, vyprávět pohádku a pokud možno i správně vyslovovat. Tento požadavek se však již delší dobu nedaří naplnit, vad výslovnosti přibývá. Rozvíjejí se paměťové schopnosti, i když ještě převažuje paměť mechanická. Dítě je zvídavé, má zájem o nové poznatky a dovednosti. Je žádoucí, aby disponovalo určitými vědomostmi, informacemi a zkušenostmi. Pracovní zralost Školsky zralé dítě se umí soustředit i na plnění úkolů, které ho zajímají méně než úkoly jiné, pracovat podle pokynů, překonávat překážky a úkol dokončit. Je přiměřeně samostatné, aktivní, dokáže zaměřit a přenášet pozornost, je dostatečně odolné vůči rušivým vlivům. Má vypěstovány žádoucí pracovní návyky, je vnitřně motivováno k získávání nových vědomostí a dovedností, se smyslem pro povinnost a zodpovědnost. 74
- Page 23 and 24: formy percepční, nejčastěji aku
- Page 25 and 26: významy. Postupně také může b
- Page 27 and 28: analyticko-syntetická metoda čten
- Page 29 and 30: automatizace, je završením mnohdy
- Page 31 and 32: nebo nápisy a luští všechno, co
- Page 33 and 34: probíhají jejich myšlenkové ope
- Page 35 and 36: 4 Metody čtení „Metoda je plán
- Page 37 and 38: písmen hláskami. Dítě podle obr
- Page 39 and 40: společnosti. Žáci se učili nejd
- Page 41 and 42: psychologie, která chápe jevy v j
- Page 43 and 44: povinně zavedena v první polovin
- Page 45 and 46: metoda elementárního vyučování
- Page 47 and 48: pasáže o rozvíjení myšlení a
- Page 49 and 50: Ve své „Analytické didaktice“
- Page 51 and 52: doporučované možnosti, jakými j
- Page 53 and 54: 5.2 Pedagogická diagnostika Hodnoc
- Page 55 and 56: Diagnostika není samoúčelná. M
- Page 57 and 58: zpracovávání a předávání inf
- Page 59 and 60: Přípravné období V přípravné
- Page 61 and 62: 7 Počátky čtení a hyperlexie P
- Page 63 and 64: neboť v souladu s vývojem kogniti
- Page 65 and 66: „Podle rozdílnosti nadání. Ran
- Page 67 and 68: S tímto Matějčkovým pojetím hy
- Page 69 and 70: percepce, motoriky a řeči, význa
- Page 71 and 72: školní zralost se používá soub
- Page 73: vlastní uspokojování, experiment
- Page 77 and 78: 8.5 Posuzování připravenosti dí
- Page 79 and 80: psané podoby jazyka považuje scho
- Page 81 and 82: Vnímání časového sledu Řeč v
- Page 83 and 84: kognitivních funkcí. Mezi učení
- Page 85 and 86: 9 Specifické poruchy učení Jedn
- Page 87 and 88: spektrum vzájemně se překrývaj
- Page 89 and 90: řeči a fonologických schopností
- Page 91 and 92: adatelů (např. Matějček 1972; Z
- Page 93 and 94: chlapců, ale jen 3,2- 4,2 % dívek
- Page 95 and 96: hereditárně-encefalopatickou etio
- Page 97 and 98: kompetenci, jež zahrnuje omezenou
- Page 99 and 100: 9.6.2 Součinnost hemisfér při č
- Page 101 and 102: Systematickému výzkumu mozků dys
- Page 103 and 104: Squires a McKeown (2006) např. uv
- Page 105 and 106: Graichena (in Pokorná 1997) jsou s
- Page 107 and 108: Používají se nejrůznější pos
- Page 109 and 110: progresivní rámec pro prevenci i
- Page 111 and 112: genotypu, prostředí a jiných vli
- Page 113 and 114: genotypicky nevyhraněných dětí
- Page 115 and 116: Křišťanová (1991). V mateřský
- Page 117 and 118: Zvládnutá pravolevá orientace je
- Page 119 and 120: jen směrová dominance v binokulá
- Page 121 and 122: 11.1 Možnosti predikce obtíží v
- Page 123 and 124: Prediktivní baterie čtení A. Ini
se. U dětí vychovávaných v rodině se uvádí, že se dovedou lépe soustředit, jsou<br />
ukázněnější, avšak méně vyrovnané, úzkostnější, s nižší frustrační tolerancí. Pro<br />
podnětné rodinné prostředí také svědčí fakt, že její působení se odehrává ve stálé<br />
vzájemné interakci od nejútlejšího věku dítěte.<br />
8.4.1 Znaky školní zralosti<br />
V souladu s odbornou literaturou můžeme nejdůležitější znaky školní<br />
zralosti či připravenosti utřídit do několika složek. Tyto složky zároveň<br />
představují jak základní charakteristiky dítěte na počátku školní docházky, tak<br />
hlavní oblasti při posuzování způsobilosti pro nástup do školy. Aby bylo dítě ve<br />
škole úspěšné, musí každá z uvedených složek dosáhnout určité prahové úrovně<br />
(Valentová 2002).<br />
Tělesná zralost<br />
Jak již bylo zmíněno, dochází v somatickému vývoji dětí v době kolem<br />
nástupu do školy k řadě změn. Týkají se protažení postavy, prodloužení končetin,<br />
je započata druhá dentice, zlepšuje se koordinace pohybů. Vzhledem k tomu, že<br />
somatotyp dítěte je do značné míry podmíněn genetickými dispozicemi, většina<br />
autorů považuje tuto složku školní zralosti za velmi málo průkaznou. Posuzování<br />
školní zralosti jen na základě somatických ukazatelů, bez ohledu na rodinný<br />
kontext a další aspekty, je proto krajně nespolehlivé a zavádějící.<br />
Existují ale i zjištění, která vztah mezi tělesnou vyspělostí a školním<br />
prospěchem potvrzují. Příkladem mohou být výsledky, o nichž referuje Jirásek.<br />
Uvádí, že se „podařilo nalézt relevantní vztah mezi růstovým věkem podle<br />
Kapalínova indexu výšky v poměru k váze a školním prospěchem v 1. třídě: děti,<br />
které při předškolní prohlídce dosáhnou růstového věku sedmi let a vyššího, jsou<br />
významně zralejší pro školu než děti s nižšími hodnotami získanými v tomto<br />
ukazateli somatického vývoje“ (Jirásek 1974, s. 243-244). Podobného názoru je i<br />
Monatová, podle níž „existuje pozitivní souvislost mezi tělesnou připraveností a<br />
73
Change language