4 Metody čtení

vlastní uspokojování, experimentace je nahrazována reálnými činnostmi. Dítě
přestává být centrem pozornosti, je jedním z mnoha, setkává se s pojmem
povinnost. Změn doznává také jeho poměr k rodičům, zvláště nenavštěvovalo-li
mateřskou školu. Podle Příhody se těžiště života dítěte přesunuje z rodiny do
školy a školní skupinu tak považuje za novou primární společenskou skupinu.
„Dítě odrůstá výhradní výchovné péči rodičů, takže je jeho srdce rozděleno mezi
otce, matku a učitele“ (Příhoda 1971, s. 321).
Podobně hovoří Hvozdík, který uvádí, že vstupem do školy se radikálně
mění i sociální postavení dítěte. Stává se školákem, jeho nová role je
charakterizovaná jistými přesnými institucionálními předpisy, disciplínou a
normovanými požadavky. „Dítě pod vlivem svých školních povinností a nové role
školáka, ale hlavně tím, že se začleňuje do kolektivu třídy, ztrácí výsadní
postavení, které mělo dosud v rodině“ (Hvozdík 1986, s. 102). Opouští důvěrně
známé prostředí s poměrně omezeným okruhem osob v jeho okolí a stává se
součástí společenství, které je v mnohém odlišné a náročnější (Horan; O´Brien
2007).
Rovněž Petrová považuje nástup dítěte do školy za významnou událost
v jeho životě. „Vstup dítěte do školy je podstatnou změnou v celém jeho způsobu
života a pro většinu dětí znamená značnou zátěž. Dítě, dosud si převážně hrající,
nebo vykonávající činnost podle svého přání, je náhle tlačeno k soustavné,
disciplinované práci, kontrolované autoritou, přičemž důvod učení chápe pouze
velmi nezřetelně“ (Petrová 2003, s. 84). Podle Petrové je u řady dětí běžné, že po
nástupu do školy vykazují po určitou dobu známky nepřizpůsobení, jako jsou
např. špatné začlenění do kolektivu, labilní pozornost, psychomotorický neklid,
zapomínání úkolů, podrážděnost, častější nemocnost apod. „Problémy se školním
startem proto patří k závažným zdravotně psychologickým otázkám“ (tamtéž, s.
84).
Mnoho diskusí je také věnováno otázce, zda jsou na školu lépe připraveny
děti, které prošly mateřskou školou, nebo ty, které mateřskou školu
nenavštěvovaly. U dětí z mateřských škol je zdůrazňována kvalitnější,
systematická a zaměřená příprava, vyspělejší sociabilita těchto dětí, pracovní a
hygienické návyky, větší informovanost, vyšší sebevědomí a schopnost prosadit
72