4 Metody čtení

percepce, motoriky a řeči, významným konkurentem rodiny se stává škola. Jak
uvádí Zelinková (2001), jsou tyto aspekty, zralost somatická, psychická a sociální,
dosud považovány za základní podmínky vstupu do školy. Zároveň dodává:
„Základní ukazatele školní zralosti zůstávají nezměněny, ale celá oblast, tak
důležitá pro školní úspěšnost dítěte, se dále rozvíjí. V současné době rozlišujeme
školní zralost vztahující se na funkce, které podléhají zrání, a školní připravenost,
tj. kompetence, na jejichž rozvoji se podílí větší měrou učení a vnější prostředí“
(Zelinková 2001, s. 111).
8.2 Školní připravenost
Pojmu školní připravenost či způsobilost dávají přednost zvláště
pedagogové. Podle nich úspěch nebo neúspěch dítěte po nástupu do školy závisí
nejen na biologickém zrání jeho organismu, ale do značné míry na záměrné
výchově a přípravě k plnění školních požadavků. Dítě by mělo být vybaveno
řadou vědomostí, dovedností a návyků tak, aby jeho zaškolení i další vzdělávání
probíhalo bez větších problémů. K tomu je třeba ho po všech stránkách dobře
připravit. „Jest potřeba přípravy, aby ten, kdo se má učiti, mohl, chtěl a dovedl
nauku vnímati. Jestliže totiž nebude chtíti, nebude-li moci, či nedovede-li to,
nadarmo unavíš námahou vyučování sebe i jeho. Jako zákon nechť tedy platí: Kdo
není připraven, aby byl vyučován, toho vyučovat nezačínej!“ (Komenský 1947, s.
17). „Hloupě tedy dělají, kteříž dítěte nijak nenastrojíc k školmistru jako k řezníku
tele anebo hovádko do stáda vedou, škrab on se pak s ním, jak chceš“ (Komenský
1979, s. 43).
Podle „Pedagogického slovníku“ je v termínu školní připravenost zahrnuta
jak dosažená „úroveň biologického a psychického vývoje dítěte, tak dispozice
vytvářené na základě učení a vlivem konkrétního sociálního prostředí“ (Průcha;
Walterová; Mareš 2003, s. 241).
V souvislosti s připraveností na školu hovoří Beňová o všeobecné
rozvinutosti osobnosti. Současně uvádí i pojem specifická připravenost, do
68