4 Metody čtení

8 Školní zralost a připravenost dítěte na vstup do školy
Úspěšné zahájení školní docházky je podmíněno mnoha činiteli. V této
souvislosti je nejčastěji operováno s termíny školní zralost a školní připravenost.
Tyto termíny se nezřídka užívají synonymicky, přesto nejsou zcela totožné.
8.1 Školní zralost
Je nejfrekventovanějším termínem spojovaným s dítětem v období před
nástupem do školy, a to zvláště v poradenské a medicínské teorii a praxi. Školní
zralostí rozumí Jirásek „dosažení takového stupně ve vývoji, aby dítě bylo
schopno účastnit se školního vyučování“ (Jirásek 1974, s. 241). Toto tradiční
pojetí, které vychází z pozic biologie a vývojové psychologie, zdůrazňuje
především spontánní vývoj a faktor věku, i když ani vlivy prostředí nejsou
ignorovány.
„Pedagogický slovník“ rozlišuje školní zralost v pojetí pedagogicko-
psychologickém a v pojetí školské legislativy. V prvním případě znamená školní
zralost „stav dítěte projevující se v takové úrovni jeho organismu, která mu
umožňuje adaptaci na prostředí školy. Toto pojetí vychází z teorií vývojové
psychologie, které vysvětlují, jak dítě dozrává ve své centrální nervové soustavě,
ve svých mentálních schopnostech, vnímání, pozornosti, řečových a
komunikativních dovednostech“ (Průcha; Walterová; Mareš 2003, s. 243).
Z hlediska školské legislativy je dosažení školní zralosti podmínkou pro zahájení
povinné školní docházky. Není-li však dítě po dovršení věku šesti let ještě
přiměřeně tělesně nebo duševně vyspělé, může mu být nástup do školy o jeden
rok odložen.
Kolem šesti let věku dítěte dochází k významným vývojovým změnám.
Podle Příhody (1971) je dokončení šestého roku trojnásobným mezníkem: po
stránce biologické, psychologické i sociální. Změny se týkají tělesných proporcí,
67