4 Metody čtení

S tímto Matějčkovým pojetím hyperlexie ne zcela koresponduje pojetí, jak
je ve své stati prezentuje Zuzana Masopustová. Hyperlexii považuje za jeden
z možných symptomů poruch autistického spektra, mnoho hyperlektiků se např.
vyskytuje mezi dětmi s Aspergerovým syndromem. „Obecně lze říci, že za
hyperlektické považujeme takové dítě, které se spontánně (tedy prakticky samo,
bez zjevných instrukcí jiné osoby) naučilo číst ve velmi raném věku (nejpozději
před započetím školní docházky) a které má zároveň obtíže s porozuměním či
používáním mluvené řeči a se sociálními vztahy“ (Masopustová 2003, s. 16).
K základním charakteristikám hyperlexie tedy řadí nízký věk a spontánnost, dále
uvádí, že častěji také než u jiných autistických dětí se u hyperlektiků vyskytuje
echolálie. Vztah mezi inteligencí a hyperlexií nebyl podle ní prokázán, mezi
hyperlektiky mohou být i děti s mentální retardací. K úvaze dává otázku, zda
neexistuje více typů hyperlexie.
66