4 Metody čtení

dovedností. Výjimečně, např. ve Francii a Velké Británii, si děti již osvojují
základy čtení (Wildová 2005b).
Není neobvyklé, že do školy nastupují také děti, které již plynule čtou,
případně jim k ovládnutí této dovednosti chybí jen malý krůček. Málokteré dítě
neumí napsat své jméno hůlkovým písmem a nebo alespoň několik písmen
nepozná. Většina dětí dospívá k těmto dovednostem spontánně, bez většího
přičinění okolí. Vodítkem jim bývá jejich napodobovací smysl a vlastní zvídavost,
mnohdy citlivě podněcovaná. Pro toto období, v jehož průběhu mnohé děti
dospějí k ovládnutí čtení, je příznačný prudký rozvoj řeči.
Korněj Čukovskij (1975) ve své knize „Od dvou do pěti“ na mnoha
příkladech přesvědčivě dokládá, že po druhém roce nastává v rozvoji dětské řeči
období zcela mimořádné. Je charakteristické nebývalou tvořivostí při zmocňování
se slovní zásoby a gramatických forem. Čukovskij hovoří o geniálních
lingvistech, kteří však tuto geniálnost ve věku kolem pěti šesti let ztrácejí. Děti si
již osvojily základní principy jazyka a stojí před dalšími náročnými úkoly, které
jim připravila škola. „Nezvratnou zůstává ovšem skutečnost, že proces ovládnutí
řeči se uskutečňuje nejrychlejším tempem právě ve věku od dvou do pěti. Právě
v tomto období probíhá v dětském mozku nejintenzívněji zobecňování
gramatických vztahů, jehož mechanismus je tak účelný a důmyslný, že člověk
nemůže jinak než nazvat dítě, jehož rozum dokáže za tak krátkou dobu
systematicky zvládnout tolik gramatických schémat, opravdu geniálním
lingvistou“ (Čukovskij 1975, s. 30).
Ze světa i od nás je známa řada případů, kdy se dítě naučilo číst ve velmi
útlém věku. Synek (1978) a Liška (1978) zmiňují pokus Söderberghové, která
učila číst 28 měsíční dítě. Výuka probíhala denně v trvání od 5 do 30 minut, dítě
se naučilo číst za 14 měsíců. Podle Söderberghové je věk od 2 do 4 let jazykově
nejaktivnějším obdobím života. Proto i čtení zvládne dítě podobným způsobem
jako řeč, tedy převážně intuitivně, kdy si samo objevuje kód. Jako nejvhodnější se
tak pro vyučování čtení u dětí v tomto věku jeví globální metoda. K podobným
závěrům dospěl ve svých vlastních pokusech i Jozef Liška (1978).
Václav Příhoda (1966) popsal pokus se svým synem Daliborem, který
zvládl čtení ve 2,5 letech. Také Příhoda s úspěchem použil globální metodu,
61