4 Metody čtení

7 Počátky čtení a hyperlexie
Při uvažování o stavu čtenářské gramotnosti a při snahách o zlepšení její
úrovně, včetně prevence čtenářských obtíží, se nelze vyhnout otázkám
mechanismů osvojování čtení, výukových metod apod., a to zejména v kontextu
s dobou, kdy k osvojování čtení má nebo by mohlo docházet. V zásadě lze říci, že
se čtením se můžeme spolehnout na školu, můžeme také dítě od raného věku
podněcovat a dávat mu co nejvíce příležitostí k získávání předčtenářských i
čtenářských zkušeností, nebo můžeme dítě podrobit systematické výuce čtení již
v předškolním věku. Jsou ale také děti, které se naučí číst již ve velmi raném věku
samy. Těchto otázek se rovněž dotkneme v kapitole č. 12, v souvislosti
s problematikou modernizace a perspektiv výuky čtení.
7.1 Počátky čtení
Děti se obvykle systematicky začínají učit číst s nástupem školní
docházky. Věk zahájení povinného vzdělávání je ve světě různý. V našich zemích
se tradičně držíme dosažení věku šesti let, jak ostatně bylo doporučováno již J. A.
Komenským. Při své periodizaci životních období užil Komenský tzv. šestkového
rozdělení. Pro první šestiletí – dětství – je určena škola mateřská, pro druhé –
pacholectví – škola obecná, pro třetí – mládenectví – škola latinská a pro čtvrté
šestiletí – výkvět jinošství – akademie (in Příhoda 1966).
Podobně jako u nás nastupují děti v šesti letech také v řadě dalších zemí.
Je tomu tak např. v Belgii, Itálii, Lucembursku, Portugalsku, Rakousku, Řecku,
Španělsku, Německu. Ale je mnoho států s odlišně stanovenou věkovou hranicí.
Dříve začínají např. ve Velké Británii, Francii, Irsku, Nizozemsku, později
v Dánsku, Finsku a Švédsku, ve Švédsku dle rozhodnutí rodičů mohou nastoupit i
v šesti letech. Ve většině zemí se předškolní příprava na čtení zaměřuje na rozvoj
vyjadřování a komunikačních schopností, poslechu a percepčně-motorických
60