4 Metody čtení

More documents

Recommendations

Info

prvků s ohledem na potřeby žáků v té které fázi nabývání čtenářských dovedností. Učitel nesmí zapomínat na permanentní citlivou motivaci k četbě, na zdůrazňování komunikativní funkce čtení, na výchovu ke čtenářství. Velmi účinným nástrojem, jímž učitel může ovlivnit vztah žáků ke čtení a ke škole vůbec, je v tomto kontextu také hodnocení čtení. Zejména by nemělo vést k poklesu zájmu o čtení, k pocitům nedostačivosti a deziluze. K rozvoji didaktogenních poruch může dojít v kterékoli fázi procesu osvojování čtení. Učitel by měl být schopen včas rozpoznat jejich počátky, měl by být schopen kritické sebereflexe. Je na jeho zodpovědnosti a ctižádosti, aby tyto poruchy v zárodku eliminoval a především jim předcházel. 59
7 Počátky čtení a hyperlexie Při uvažování o stavu čtenářské gramotnosti a při snahách o zlepšení její úrovně, včetně prevence čtenářských obtíží, se nelze vyhnout otázkám mechanismů osvojování čtení, výukových metod apod., a to zejména v kontextu s dobou, kdy k osvojování čtení má nebo by mohlo docházet. V zásadě lze říci, že se čtením se můžeme spolehnout na školu, můžeme také dítě od raného věku podněcovat a dávat mu co nejvíce příležitostí k získávání předčtenářských i čtenářských zkušeností, nebo můžeme dítě podrobit systematické výuce čtení již v předškolním věku. Jsou ale také děti, které se naučí číst již ve velmi raném věku samy. Těchto otázek se rovněž dotkneme v kapitole č. 12, v souvislosti s problematikou modernizace a perspektiv výuky čtení. 7.1 Počátky čtení Děti se obvykle systematicky začínají učit číst s nástupem školní docházky. Věk zahájení povinného vzdělávání je ve světě různý. V našich zemích se tradičně držíme dosažení věku šesti let, jak ostatně bylo doporučováno již J. A. Komenským. Při své periodizaci životních období užil Komenský tzv. šestkového rozdělení. Pro první šestiletí – dětství – je určena škola mateřská, pro druhé – pacholectví – škola obecná, pro třetí – mládenectví – škola latinská a pro čtvrté šestiletí – výkvět jinošství – akademie (in Příhoda 1966). Podobně jako u nás nastupují děti v šesti letech také v řadě dalších zemí. Je tomu tak např. v Belgii, Itálii, Lucembursku, Portugalsku, Rakousku, Řecku, Španělsku, Německu. Ale je mnoho států s odlišně stanovenou věkovou hranicí. Dříve začínají např. ve Velké Británii, Francii, Irsku, Nizozemsku, později v Dánsku, Finsku a Švédsku, ve Švédsku dle rozhodnutí rodičů mohou nastoupit i v šesti letech. Ve většině zemí se předškolní příprava na čtení zaměřuje na rozvoj vyjadřování a komunikačních schopností, poslechu a percepčně-motorických 60
Page 1 and 2:
Karlova univerzita v Praze Pedagogi
Page 3 and 4:
Prohlašuji, že jsem disertační
Page 5 and 6:
OBSAH ÚVOD .......................
Page 7 and 8:
15.1 Výběr a charakteristika výz
Page 9 and 10: nestačí. Žáci našich škol se
Page 11 and 12: TEORETICKÁ ČÁST 1 Význam čten
Page 13 and 14: Význam počátečního období vý
Page 15 and 16: nezbytné vzdělávat se v průběh
Page 17 and 18: autodiagnostiky žáka. Součástí
Page 19 and 20: 3 Teoretické otázky čtení Znalo
Page 21 and 22: Čtení, jak uvádí Korejs, „jes
Page 23 and 24: formy percepční, nejčastěji aku
Page 25 and 26: významy. Postupně také může b
Page 27 and 28: analyticko-syntetická metoda čten
Page 29 and 30: automatizace, je završením mnohdy
Page 31 and 32: nebo nápisy a luští všechno, co
Page 33 and 34: probíhají jejich myšlenkové ope
Page 35 and 36: 4 Metody čtení „Metoda je plán
Page 37 and 38: písmen hláskami. Dítě podle obr
Page 39 and 40: společnosti. Žáci se učili nejd
Page 41 and 42: psychologie, která chápe jevy v j
Page 43 and 44: povinně zavedena v první polovin
Page 45 and 46: metoda elementárního vyučování
Page 47 and 48: pasáže o rozvíjení myšlení a
Page 49 and 50: Ve své „Analytické didaktice“
Page 51 and 52: doporučované možnosti, jakými j
Page 53 and 54: 5.2 Pedagogická diagnostika Hodnoc
Page 55 and 56: Diagnostika není samoúčelná. M
Page 57 and 58: zpracovávání a předávání inf
Page 59: Přípravné období V přípravné
Page 63 and 64: neboť v souladu s vývojem kogniti
Page 65 and 66: „Podle rozdílnosti nadání. Ran
Page 67 and 68: S tímto Matějčkovým pojetím hy
Page 69 and 70: percepce, motoriky a řeči, význa
Page 71 and 72: školní zralost se používá soub
Page 73 and 74: vlastní uspokojování, experiment
Page 75 and 76: příslušným stupněm duševních
Page 77 and 78: 8.5 Posuzování připravenosti dí
Page 79 and 80: psané podoby jazyka považuje scho
Page 81 and 82: Vnímání časového sledu Řeč v
Page 83 and 84: kognitivních funkcí. Mezi učení
Page 85 and 86: 9 Specifické poruchy učení Jedn
Page 87 and 88: spektrum vzájemně se překrývaj
Page 89 and 90: řeči a fonologických schopností
Page 91 and 92: adatelů (např. Matějček 1972; Z
Page 93 and 94: chlapců, ale jen 3,2- 4,2 % dívek
Page 95 and 96: hereditárně-encefalopatickou etio
Page 97 and 98: kompetenci, jež zahrnuje omezenou
Page 99 and 100: 9.6.2 Součinnost hemisfér při č
Page 101 and 102: Systematickému výzkumu mozků dys
Page 103 and 104: Squires a McKeown (2006) např. uv
Page 105 and 106: Graichena (in Pokorná 1997) jsou s
Page 107 and 108: Používají se nejrůznější pos
Page 109 and 110: progresivní rámec pro prevenci i
Page 111 and 112:
genotypu, prostředí a jiných vli
Page 113 and 114:
genotypicky nevyhraněných dětí
Page 115 and 116:
Křišťanová (1991). V mateřský
Page 117 and 118:
Zvládnutá pravolevá orientace je
Page 119 and 120:
jen směrová dominance v binokulá
Page 121 and 122:
11.1 Možnosti predikce obtíží v
Page 123 and 124:
Prediktivní baterie čtení A. Ini
Page 125 and 126:
let, administrace, která trvá 20
Page 127 and 128:
Zelinková (2008) upozorňuje, že
Page 129 and 130:
K ilustraci vývoje pregramotnosti,
Page 131 and 132:
12 Modernizace a perspektivy výuky
Page 133 and 134:
jejich čtenářských dovedností.
Page 135 and 136:
zaměřit se na systematický rozvo
Page 137 and 138:
EMPIRICKÁ ČÁST 13 Zdůvodnění
Page 139 and 140:
Domníváme se, že v námi sledova
Page 141 and 142:
14 Stav dosavadního řešení prob
Page 143 and 144:
Výzkumy čtení se v posledních d
Page 145 and 146:
Poruchy čtení však pravděpodobn
Page 147 and 148:
uky častější výskyt těžšíc
Page 149 and 150:
15 Metodologie výzkumu 15.1 Výbě
Page 151 and 152:
vyslovujeme zřetelně, mezi jednot
Page 153 and 154:
nápodoby předloženého obrazce.
Page 155 and 156:
16 Výsledky výzkumného šetřen
Page 157 and 158:
s nedostatečně rozvinutým slucho
Page 159 and 160:
první vyšetření druhé vyšetř
Page 161 and 162:
případů postupně ubývalo, a to
Page 163 and 164:
P/L 23 P/L 25 A/P 9 L/P 5 L/P 7 A/P
Page 165 and 166:
Tabulky č. 14 a 15 přinášejí d
Page 167 and 168:
v nestejné průpravě, zkušenoste
Page 169 and 170:
vyšetření Dyslálie a lateralita
Page 171 and 172:
G= 3,8436281 X²= 0,207 Ccr= 0,1960
Page 173 and 174:
Tabulka č. 26 Řeč a vizuomotorik
Page 175 and 176:
počet slov 50 45 40 35 30 25 20 15
Page 177 and 178:
Tabulka č. 31 Lateralita oka a čt
Page 179 and 180:
A/LP 1 15,0 4,0 Tabulka č. 35 Zák
Page 181 and 182:
Předpoklad, že pro počátky čte
Page 183 and 184:
Pokud se jedná o levostrannou late
Page 185 and 186:
Lineární regrese pro průměr slo
Page 187 and 188:
Ř AN AS Ř AN AS L/L L/L 26 1 R Ř
Page 189 and 190:
Tabulka č. 45 Řeč a čtení, sta
Page 191 and 192:
17.10 Řeč, lateralita a vizuomoto
Page 193 and 194:
Průměrný věk nejlepších čten
Page 195 and 196:
Tabulka č. 50 Řeč, lateralita a
Page 197 and 198:
18 Shrnutí výsledků, ověření
Page 199 and 200:
prostředí u jedinců s nevyhraně
Page 201 and 202:
v počátečním období nabýván
Page 203 and 204:
pohybů. Pro případy závažněj
Page 205 and 206:
4. Vztah mezi lateralitou a čtení
Page 207 and 208:
5. Vztah mezi vizuomotorickou koord
Page 209 and 210:
také se liší. Za důležité pok
Page 211 and 212:
1. V případě laterality ruky se
Page 213 and 214:
stejnorodé laterality, bližší p
Page 215 and 216:
19 Doporučení pro praxi a teorii
Page 217 and 218:
2. Podrobit důkladnému zkoumání
Page 219 and 220:
poruchy výslovnosti nejčastěji v
Page 221 and 222:
12. Opoždění ve sluchové difere
Page 223 and 224:
POUŽITÁ LITERATURA BARTLETT, D. D
Page 225 and 226:
DRNKOVÁ, Z. K otázce zjišťován
Page 227 and 228:
HUDSON, R. F.; HIGH, L.; AL OTAIBA,
Page 229 and 230:
KOLLÁRIK, K. Rozdiely medzi chlapc
Page 231 and 232:
KŘIVÁNEK, Z. Typologie a diferenc
Page 233 and 234:
MANGUEL, A. Dějiny čtení. Praha:
Page 235 and 236:
MIKULAJOVÁ, M. Fonologické proces
Page 237 and 238:
PARDEL, T. Písaná reč, jej vývi
Page 239 and 240:
SMETÁČEK, V. Vybrané kapitoly z
Page 241 and 242:
VACÍNOVÁ, M. Vývojové poruchy u
Page 243 and 244:
ZÁPOTOČNÁ, O. Alternatívny prí
Page 245 and 246:
Seznam tabulek a grafů Tabulka č.
Page 247 and 248:
Seznam příloh Příloha 1: Zkouš
Page 249 and 250:
Příloha 1
Page 251:
Příloha 2
Page 260:
Příloha 4
show all

4 Metody čtení

You also want an ePaper? Increase the reach of your titles

Delete template?

Save as template?