4 Metody čtení

syntézu“ (Synek 1978, s. 151). Správnost čtení a chybovost úzce souvisejí
s náročností textu.
Uvědomělé čtení, čtení s porozuměním, je požadavkem, který je na
výuku čtení kladen od samého počátku. Žák má chápat všechno, co čte, má být
také schopen text reprodukovat, postihnout základní významové a dějové
souvislosti. Porozumění souvisí s aktivní i pasivní slovní zásobou, s obsahem
textu, rozumovými schopnostmi, s úrovní rozvoje čtenářských dovedností.
„Porozumění čtenému můžeme považovat za nejdůležitější znak čtení“ (Křivánek;
Wildová 1998, s. 28), ať se jedná o čtení hlasité nebo tiché. Podle Jiránka (1955)
je čtení s porozuměním předpokladem vzdělávání a rozvoje jedince.
Plynulost čtení je úzce spojena se správností a porozuměním. Znamená
čtení bez obtíží se syntézou písmen do slabik a slov, s přiměřeným a vyrovnaným
tempem, bez zárazů i překotnosti.
Výrazné čtení považují Křivánek a Wildová „za nejvyšší kvalitu hlasitého
čtení“ (Křivánek; Wildová 1998, s. 61). Předpokladem je správné čtení předložek,
adekvátní intonace, modulace a práce s tempem, správná výslovnost. „Jestliže je
čtení uvědomělé, správné, plynulé a přiměřeně hbité, jsou předpoklady pro to, aby
bylo dosaženo potřebné výraznosti. Výrazně lze přečíst pouze to, co bylo dobře
pochopeno“ (Synek 1978, s. 153).
Rychlost jako kvantitativní znak má výrazný vztah ke znakům
kvalitativním. „Rychlost čtení vyjadřuje, do jaké míry jsou jednotlivé složky
čtenářského výkonu automatizovány. Rychlost je dána způsobem čtení a je na
něm přímo závislá“ (Jiránek a kol. 1955, s. 135). Kromě plynulosti, porozumění,
obtížnosti textu a úrovně čtenářské vyspělosti je rychlost ovlivňována rovněž
aktuálním zdravotním stavem a osobnostními charakteristikami žáka. Neměl by
být na ni kladen nadměrný důraz, zvláště ne bez respektu k individualitě žáka. „Je
proto naprosto nesprávné vyžadovat od všech žáků stejnou rychlost čtení nebo je
dokonce měřením rychlosti podněcovat k tempu pro ně nadměrnému“ (Synek
1978, s. 152). Rychlost čtení je třeba rozvíjet přirozeně a soustavně, avšak ne na
úkor porozumění a s odrazem v povrchnosti.
51