4 Metody čtení

politické a také tvrzení, že vede žáky k povrchnosti. Výuka čtení podle globální
metody procházela pěti etapami (Kohoutek 1968):
1. Období přípravy
Bylo zaměřeno na zdokonalení smyslového vnímání, pozornosti, paměti,
výslovnosti a představivosti.
2. Období paměti
Žáci si častým exponováním slov snažili zapamatovat jejich obrazy. Podle
optické struktury, délky a dalších charakteristických znaků osvojená slova četli,
přestože neznali písmena.
3. Období analýzy
Žáci byli vedeni prostřednictvím srovnávání k poznávání písmen na
začátku, uprostřed a na konci slov.
4. Období syntézy
Exponování nových slov bylo přerušeno a procvičovala se syntéza slov a
vět pomocí doplňovaček, přesmyček, křížovek, her se slovy.
5. Období výcviku ve čtení
Zpřesňovala se znalost písmen, docvičovalo se čtení obtížnějších slov.
Četly se souvislé dějové články z čítanky, vlastní texty, reprodukoval se obsah.
4.3 Metoda analyticko-syntetická
Analyticko-syntetický postup poprvé uplatnil v roce 1818 J. J. Jacotot.
V našich podmínkách se s tímto postupem při výuce čtení setkáváme už u J. V.
Svobody, který ve své „Školce“ z roku 1839 i „Malém čtenáři“ z roku 1840
vycházel ze stejných zásad. Do našich škol byla analyticko-syntetická metoda
41