4 Metody čtení

probíhají jejich myšlenkové operace, tedy na typ převážně analytický, syntetický
apod. Dalším kritériem může být podle Křivánka (2001) vztah ke spontaneitě.
Nižší míru spontaneity předpokládají syntetické metody. Lze pak vyčlenit typ
heuristický, se samostatným hledáním algoritmu čtení, a typ algoritmický, který
spíše využije algoritmu předaného např. učitelem. V určitých případech je vhodné
výuku zcela individualizovat.
Posouzení vhodnosti použití té či oné metody, případně jejich variování
v průběhu osvojování čtení, je úkol nadmíru náročný. Předpokládá učitele, který
bude dobře připraven teoreticky, bude mít bohaté praktické zkušenosti a také bude
vybaven citlivými diagnostickými nástroji. Nejefektivnější se jeví jejich aplikace
ještě před započetím výuky čtení, např. v přípravném období, ale i průběžně, aby
rozvoj čtení mohl probíhat bez stresů a negativních důsledků ze selhání.
Rozhodující tedy stále zůstává osobnost učitele, „úroveň jeho
didaktického myšlení a konkrétních didaktických schopností. Učitel je klíčovým
faktorem na cestě žáka školní výukou čtení, je jeho rádcem a také významným
pomocníkem“ (Wildová 2005b, s. 23).
V těchto souvislostech se nabízí i otázka typologie učitele. Učitel, stejně
jako žák, je osobnost vybavená individuálním vzorcem dispozic a vloh, je
formována svým prostředím a zkušenostmi. Lze předpokládat, že jeden učitel je
spíše uzpůsoben k vyučování podle metody syntetické, jiný analytické, další podle
analyticko-syntetické a ještě další třeba podle úplně něčeho jiného. Jeden je v té
své metodě opravdovým mistrem a naučí číst každého žáka, druhý dokáže tvořivě
použít a přetvářet nejrůznější postupy.
3.5 Psycholingvistika a čtení
Psycholingvistika je interdisciplinární vědní obor zabývající se
zkoumáním verbálních komunikačních procesů lidí a vývojem dětské řeči. Je
významná také pro vzdělávání, neboť je jedním ze základů lingvodidaktiky, která
32